Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

VI. v. o.

Obsah:

ÚVOD

1. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

1.1 Ovzduší

1.2 Kontaminace vod a jejich intenzívní využívání

1.3 Výměra zemědělské půdy a její kvalita

1.4 Degradace lesů

1.5 Národní parky, chráněná území, vliv změn prostředí na flóru a faunu

1.6 Kvalita životního prostředí v obydlích a na pracovištích

1.7 Využívání nerostných zdrojů a devastace krajiny těžební aktivitou

1.8 Znečištění životního prostředí jadernou energetikou

1.9 Škody na životním prostředí, vzniklé v souvislosti s okupací Československa sovětskými vojsky v letech 1968 - 1991

1.10 Devastace historických sídel a památek

2. DŮSLEDKY ZMĚN ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.1 Důsledky změn kvality životního prostředí ve zdravotní, sociální, ekonomické a politické oblasti

2.1.1 Zdravotní stav obyvatelstva

2.2 Změny hodnotových orientací obyvatelstva, narušování sociální struktury společnosti

2.3 Ekonomické škody a ztráty, destrukce hmotného a kulturního dědictví

3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ČSFR

3.1 Základní antropogenní faktory

3.2 Struktura a efektivnost ekonomiky

3.3 Demografický vývoj, struktura potřeb a způsob života obyvatelstva

3.4 Způsob hospodaření v krajině

3.5 Systém řízení národního hospodářství

3.6 Systém řízení péče o životní prostředí

3.7 Objem a struktura zdrojů pro ekologizaci ekonomiky

3.8 Informovanost, výchova a vzdělání obyvatelstva

3.9 Hodnotové orientace a cíle společnosti

ZÁVĚR

Předkládaná zpráva především stručně shrnuje základní dostupné informace o vývoji stavu všech složek životního prostředí na území České a Slovenské Federativní Republiky v průběhu posledních desetiletí, a to při respektování vzájemných vztahů mezi jednotlivými složkami prostředí. Zpráva zároveň analyzuje hlavní příčiny postupné destrukce životního prostředí v naší zemi i nejvýznamnější zdravotní, sociální, ekonomické i jiné důsledky spojené s tímto procesem. Ve všech těchto oblastech jsou uvedeny základní údaje umožňující mezinárodní srovnání.

1. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

1.1 Ovzduší

Téměř na celém území státu je špatná kvalita ovzduší, zejména v severočeském kraji, ostravsko karvinské průmyslové aglomeraci, v údolí Váhu a horní Nitry, Praze, Bratislavě a Plzni, způsobená technogenními emisemi znečišťujících látek, vznikajících zejména při výrobě tepla a energie, v technologických procesech a v dopravě. Jedná se především o emise oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NO_x), oxidu uhelnatého (CO), uhlovodíků a polétavého prachu, obsahujícího řadu škodlivin. Kromě toho je třeba počítat s emisemi těžkých kovů a nebezpečných plynů, jako jsou freony (chlorofluorované uhlovodíky - CFC) a polychlorované bifenyly (PCB). Zvláštní kategorii tvoří nebezpečné plyny vznikající při haváriích, zejména při požárech a nekontrolovaným spalováním odpadu. Přehled emisí nejvýznamnějších škodlivin se uvádí v tabulce 1, diagr. 1, 2, 3.

K rostoucímu znečištění ovzduší přispívá především nepříznivý vývoj emisí SO₂, které vzrostly celostátně z 900 tis. t SO₂ v roce 1950 na 3100 tis. t SO₂ v roce 1980. Od roku 1985, kdy dosáhly hodnoty 3150 tis. t SO₂, se snížily na 2.800 tis. tun v roce 1988, od té doby zhruba stagnují, což je zejména důsledkem mírnějších zim, a tím i nižší spotřeby uhlí, po roce 1989 i stagnací průmyslu a jeho nižšími nároky na spotřebu paliv a energie, diagr. 4. Vyjádřeno v kg síry, připadá u nás na 1 obyvatele až 102,3 kg S ročně, na 1 km² až 12,3 t S ročně. Těmito ukazateli zaujímá ČSFR v Evropě nežádoucí přední místo.

Na emisích SO₂ se podílejí především elektrárny a teplárny spalující palivo s vysokým obsahem síry, a to ze 79 %, domácí topeniště (7 %), technologické procesy (11 %) a vozidla se vznětovými motory spalujícími naftu s vysokým obsahem síry (3 %), diagr. 5.

Tabulka 1

Celkové a měřené územní emise hlavních znečišťujících látek v ČSFR, ČR a SR

Pramen: Statistické informace: Životní Prostředí FCÚ, ČSÚ a SSÚ čj. 3304/90 - 23. prosince 1990

Přehled emisí škodlivých látek v ČSFR tis. t/rok

Celkové množství pěti hlavních druhů látek znečišťujících ovzduší v České republice, ve Slovenské republice a v ČSFR v letech 1985 až 1989 v tisících tun za rok

Celkové množství emisí v tisících tun za rok a měrné územní emise v tunách na čtvereční kilometr za rok v Praze, v Bratislavě a v krajích České republiky a Slovenské republiky v roce 1989.

V diagramech jsou znázorněny:

a) tuhé emise,

b) emise oxidu siřičitého,

c) emise oxidů dusíku,

d) emise oxidu uhelnatého a

e) suma emisí uhlovodíků.

a) tuhé:

b) SO₂:

c) NO_x:

d) CO:

e) C_xH_y:

V Československu není v běžném provozu odsiřovací zařízení u žádného z velkých energetických zdrojů a domácích topenišť, odsiřování odpadních plynů se uskutečňuje pouze částečně u některých technologických procesů. Splnění mezinárodního závazku z r. 1984 na snížení emisí SO₂ o 30 % do r. 1993 v porovnání s rokem 1980 je proto málo pravděpodobné (tabulka 2), lze jej do sáhnout pouze podstatným snížením množství spalovaného nekvalitního hnědého uhlí, které má průměrnou výhřevnost pouze 8,5 12,5 MJ, sirnatost 0,4 - 8 % (v r. 1990 mělo energetické hnědé uhlí průměrný obsah síry 1,39 %) a obsah popeloviny 20 - 30 %. V některých oblastech k tomu přistupuje ještě vysoký obsah radioaktivních prvků (Trutnovsko) nebo arsenu (Nováky 500 - 1500 g As/t uhlí).

Měrné emise SO₂ dosahují v průmyslových aglomeracích a městech extrémně vysokých hodnot; v Severočeském kraji činí 117,6 t/km², v Praze 91,4 t/km², v Bratislavě 100,0 t/km² ročně. (tabulka 2, 3, 4).

Srovnáme-li maximální limity znečištění ovzduší, doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), kdy nejvyšší přípustná roční koncentrace SO₂ činí 40-60 ľg/m³, zjistíme, že na Chomutovsku, Mostecku, Teplicku a v Praze se tento limit překračuje přibližně dvojnásobně. Nejvyšší přípustná hodnota 24 hodinové koncentrace činí 150 ľg/m³; v Chomutově se překračuje odhadem průměrně 117 dní v roce (v centru Chomutova, kde je soustředěna stará zástavba byla překročena v r. 1982 ve 147 dnech, v r. 1985 ve 118 a v r. 1987 ve 112 dnech), obdobná situace je i v jiných severočeských městech. Vedle vysokých průměrných koncentrací škodlivých látek hrají významnou roli je jich špičkové koncentrace, které přetrvávají po několik minut, hodin, dní nebo dokonce týdnů a jsou buď důsledkem nepříznivé meteorologické situace nebo havárie. Tyto špičkové koncentrace obvykle překračují přípustný limit mnohonásobně (přípustný půlhodinový limit je 500 ľg/m³); např. v Praze byly naměřeny hodnoty vyšší než 3200 ľg/m³.

Tabulka 2

Měrné územní emise hlavních druhů znečišťujících látek v ČSFR v roce 1989

(REZZO 1 - 4)

Pramen: Rozpočet z tabulky 1 s použitím údajů o územní rozloze v km² podle Statistické ročenky ČSFR 1990 SNTL a ALFA 1990

Tabulka 3

Celkové množství emisí hlavních druhů znečišťujících látek v ČSFR, ČR a SR v roce 1989 (REZZO 1 - 4)