Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

4. Ustanovení zásady č. 10 platí obdobně.

Dohled státního orgánu nad výrobou státních mincí nebo dentálního zlata již nemá formu puncovní kontroly a je v zákoně upraven pouze rámcově. I u těchto dvou výrobků z drahých kovů však zákon vyžaduje určitou kvalitu, danou předpisem nebo technickou normou. Lístkové zlato a stříbro se nepředkládá povinně k ověření ryzosti a pro účely tohoto zákona postačí, když puncovní úřad zjistí správnost deklarace uvedené na obalu knížky. Na žádost puncovní úřad vyzkouší ryzost drahého kovu obsazeného v různých věcech a současně tyto věci může ztavit nebo přetavit do slitku. Může jít o různé zlomky drahého kovu, dentální zlato nebo i zboží, které předkladatel již nehodlá dále užívat. V zájmu rádného výkonu puncovní kontroly musí mít puncovní úřad možnost odmítnout provedení požadovaných prací a to v případě, kdy mu jeho kapacita, např. pro tavení slitin, nedovoluje provádět práce velkého rozsahu bez nepříznivého vlivu na puncovní kontrolu. Je účelné, aby i při zkoušení jiných výrobků z drahých kovů než zboží mohl předkladatel požádat o novou zkoušku, resp. konečné vyzkoušení ryzosti.

Povinnosti výrobců a obchodníků

1. Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti oznámit puncovnímu úřadu místo a druh své činnosti. Ve stejné lhůtě jsou povinni oznámit i změnu těchto údajů a skončení činnosti.

2. Výrobní značku může používat jenom výrobce, kterému byla přidělena a může s ní označovat jenom tuzemské zboží, jez sám vyrobil nebo zkompletoval.

3. Výrobce i obchodník jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a ryzosti uzívaných drahých kovů; výrobce i evidenci o tuzemském zboží a opravách a obchodník evidenci o příjmu a nákupu zboží z drahých kovů. Při prodej i je obchodník povinen vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaného zboží z drahých kovů.

4. Zboží z drahých kovů nabízené či určené k prodeji nebo za tím účelem skladované musí být v prodejně nebo ve skladě umístěno odděleně od ostatního zboží; to platí i pro skladování úředně neoznačeného tuzemského zboží určeného pro vyvoz. V prostorách, kde se uskutečňuje prodej zboží z drahých kovů, musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení československých puncovních značek. Ustanovení zvláštních předpisů o provozu obchodu zůstávají nedotčena.

5. Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzost uvedenou v zásadě č. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly veřejnost uvádět v omyl, že jde o zboží z drahých kovů. Tyto předměty musí obchodníci vystavovat a ukládat odděleně a jako takové je zřetelně označit.

6. Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží z drahých kovů musí výrobci a obchodníci používat stanovená měřidla [§ 3 zákona č. 505/1991 Sb., o metrologii]. Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu.

Výrobci mají povinnost označovat tuzemské zboží značkou, kterou jim přidělil puncovní úřad. Výrobní značka je významným prvkem dozoru státu nad výrobou zboží a proto ji nelze použít k jiným účelům. Ostatní povinnosti uvedené v této zásadě slouží k tomu, aby puncovní úřad byl schopen efektivně vykonávat dozor nad výrobou a prodejem zboží a zároveň jsou výrazem ochrany spotřebitelských zájmů.

Puncovní dozor

1. Puncovní úřad kontroluje u výrobců a obchodníků (dále jen "kontrolované osoby")

a) zda zboží z drahých kovů nabízené k prodeji nebo za tím účelem skladované neuniklo puncovní kontrole a zda je označeno ryzostním číslem, pokud tak zákon stanoví,

b) ryzost a složení slitin drahých kovů používaných k výrobě nebo opravě zboží z drahých kovů nebo při výrobě dentálních drahých kovů,

c) dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.

2. Pracovníci puncovního úřadu písemně pověření jeho vedoucím nebo jím určenou osobou (dále jen "inspektoři") jsou oprávněni

a) vstupovat do všech výrobních, skladovacích nebo obchodních prostorů kontrolované osoby,

b) nahlížet do evidence vedené kontrolovanou osobou podle tohoto zákona nebo do evidence vedené podle jiného právního předpisu, pokud souvisí s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona,

c) provádět zkoušku ryzosti slitin drahých kovů nebo dentálních drahých kovů, včetně odběru vzorků,

d) zboží z drahých kovů, které v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole odebrat za účelem jejího provedení nebo toto zboží zajistit proti neoprávněné manipulaci a uložit kontrolované osobě lhůtu na jeho předložení puncovnímu úřadu k provedení puncovní kontroly.

4. O odběru vzorků nebo zboží z drahých kovů a jejich hmotnosti vystaví inspektoři kontrolované osobě potvrzení. Odebrané vzorky puncovní úřad po provedení zkoušky vrátí. Puncovní kontrolu u odebraného zboží z drahých kovů provede puncovní úřad podle ustanovení zásad č. 8 až 11.

5. Inspektoři prokazují svou totožnost průkazy puncovního úřadu. O skutečnostech tvořících výrobní nebo obchodní tajemství, o nichž se dozvěděli při výkonu kontroly, jsou inspektoři povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu funkce inspektora. Této povinnosti je může zbavit vedoucí puncovního úřadu.

Puncovní dozor není možné realizovat bez přímé kontroly výroby nebo prodeje zboží. Proto se upravují oprávnění inspektorů k potřebným úkonům při zachování nezbytné ochrany kontrolovaných osob proti neoprávněným nebo nadbytečným zásahům do jejich činnosti.

Pokuty

1. Puncovní úřad může kontrolované osobě uložit pokutu až do výše 200 000 Kčs v případě, že

a) neoznámí puncovnímu úřadu zahájení, místo nebo druh své činnosti, popřípadě změny těchto údajů,

b) používá výrobní značku v rozporu s tímto zákonem nebo takové jednání umožní,

c) neumístí v prodejně nebo ve skladě odděleně zboží z drahých kovů nebo úředně neoznačené tuzemské zboží určené pro vývoz,

d) nepředloží ve lhůtě uložené inspektorem zboží z drahých kovů k provedení puncovní kontroly,

e) nevede evidenci vyžadovanou tímto zákonem nebo ji vede neúplně.

2. Pokutu až do výše 500 000 Kčs může puncovní úřad uložit v případě, že kontrolovaná osoba

a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím z drahých kovů, které podléhá povinné puncovní kontrole,

b) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím z drahých kovů ač je jí známo, že takovouto značkou je označeno,

c) obchoduje s tuzemským nebo cizím zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je skutečná ryzost tohoto zboží, anebo obchoduje s tuzemským nebo cizím zbožím, které není, v rozporu s tímto zákonem, označeno ryzostním číslem,

d) používá při prodeji předmětů ze zlata, stříbra nebo platiny, které nedosahují ryzost uvedenou v zásadě č. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu údaje, které by mohly uvádět veřejnost v omyl, že jde o zboží z drahých kovů,

e) vyrábí, prodává nebo jinak uvádí do oběhu dentální drahé kovy, které nesplňují závazné podmínky stanovené v československé normě,

f) nepoužívá stanovená měřidla [§ 3 zákona č. 505/1991 Sb., o metrologii] nebo je používá bez platného ověření,

g) brání inspektorovi ve výkonu kontroly nebo její výkon ztěžuje zejména tím, že mu neumožní vstupovat do příslušných prostorů nebo nahlížet do evidence.

3. Pokutu až do výše 1 000 000 Kčs může puncovní úřad uložit v případě, že jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a), b), c) a e) získala kontrolovaná osoba prospěch velkého rozsahu.

4. Dopustí-li se kontrolovaná osoba současně více protiprávních jednání podle odstavců 1 a 2, uloží ji puncovní úřad pokutu podle ustanovení vztahujícího se na protiprávní jednání nejpřísněji postihované.

5. Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se puncovní úřad dozvěděl o porušení povinnosti podle odstavců 1 a 2, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění takové povinnosti došlo. Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Výnos pokut plyne do rozpočtu republiky, na jejímž území má sídlo puncovní úřad, který pokutu uložil.

6. Pokutu podle odstavce 2 písm. a) až g) může puncovní úřad uložit i tomu, kdo bez příslušného oprávnění vykonává stejnou činnost jako výrobce nebo obchodník. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.

Předloha zavádí institut správních pokut ukládaných výrobcům nebo obchodníkům, skutkové podstaty jsou odlišeny podle závaznosti protiprávního jednání a výši pokuty ovlivňuje i velikost prospěchu, který kontrolovaná osoba získala. Ochrana zájmů státu i spotřebitelů vyžaduje, aby puncovní úřad mohl vykonávat puncovní dozor i nad právnickými nebo fyzickými osobami, jež vyrábí nebo obchodují se zbožím z drahých kovů, případně s dentálními drahými kovy bez oprávnění. Právě u těchto osob je největší předpoklad, že výrobky jimi uváděné do oběhu nebudou vyhovovat puncovním předpisům, což může vést k výraznému poškozování spotřebitelů.

Společná, závěrečná a přechodná ustanovení

1. Puncovní úřad přidělí výrobní značku do 30 dnů od doručení žádosti výrobce. Ukončením činnosti ztrácí výrobní značka platnost a výrobce je povinen ji vrátit.

2. Osobě oprávněné pokračovat v činnosti ponechá puncovní úřad na její žádost stejnou výrobní značku jakou měl její právní předchůdce. Je-li více oprávněných osob, rozhodne puncovní úřad, které z nich výrobní značku ponechá, nedohodnou-li se tyto osoby písemně o výlučném užívání výrobní značky jednou z nich.

3. Na území České a Slovenské Federativní Republiky nesmí být přiděleny dvě shodné značky. Zjistí-li puncovní úřad, že přidělil výrobní značku, která již přidělena je, oznámí ihned tuto skutečnost postiženému výrobci a bez žádosti mu přidělí jinou výrobní značku. Právo na náhradu škody není tímto dotčeno.

4. Slitinu z drahých kovů, která má zákonnou ryzost, odpovídá podmínkám uvedeným v zásadě č. 9 a byla chemicky přezkoušena puncovním úřadem nebo jim pověřenou osobou, zapíše puncovní úřad do seznamu registrovaných slitin na základě žádosti výrobce nebo obchodníka. V žádosti musí výrobce nebo obchodník uvést složení slitiny z drahých kovů. Neumožní-li výrobce nebo obchodník puncovnímu úřadu získat potřebné množství této slitiny, puncovní úřad zápis neprovede.

Pro zákazníky je výrobní značka v mnoha případech zárukou dobré kvality zboží z drahých kovů a je proto účelné, aby ve vyjmenovaných případech mohla být jedna značka používána i dále. Výhody spojené s registrací slitiny jsou především při provádění puncovní kontroly, resp. zkoušky ryzosti. Požadavek na získání potřebného množství slitiny, i za úplatu, je odůvodněn tím, že bez toho si puncovní úřad nemůže zhotovit zkušební nástroje a provádět zkoušku na prubířském kameni.

1. Za úředně označené podle tohoto zákona se povazuje cizí zboží, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva publikována ve Sbírce zákonů, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.

2. Za úkony prováděné puncovními úřady se vybírají úhrady, jejichž sazby stanoví právním předpisem ústřední orgány státní správy republik. Povinnost platit tyto úhrady nemají soudy.

3. V řízení podle tohoto zákona, s výjimkou puncovní kontroly, se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je pouze ten, jemuž zákon stanoví práva a povinnosti.

4. Úřední znak, razítko a pečeť puncovního úřadu obsahuje státní znak České a Slovenské Federativní Republiky a název a sídlo puncovního úřadu. Nálezy nebo posudky puncovního úřadu opatřené úředním razítkem nebo pečetí jsou veřejnými listinami.

6. Prováděcí předpis podle zásad č. 8, 9, 11 a 12 vydá federální ministerstvo hospodářství, které v něm zároveň podrobněji upraví puncovní kontrolu, zkoušení výrobků a věcí z drahých kovů, jakož i označování slitků.

Lze očekávat, že ČSFR se stane členským státem puncovní unie, která umožňuje státům vzájemně si uznávat úřední označení zboží z drahých kovů a proto předloha pamatuje i na tuto skutečnost tím, že v souladu s mezinárodním závazkem vybrané cizí zboží zvýhodňuje. Zmocněné k vydání prováděcího předpisu se uděluje federálnímu ministerstvu hospodářství, které musí hlavně stanovit jednotné puncovní značky.

1. Oznámení o zahájení činnosti a změně jejího místa učiněná před dnem účinnosti tohoto zákona se povazují za úkony podle tohoto zákona. Výrobní značky přidělené před dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.

2. Za úředně označené podle tohoto zákona se povazuje zboží z drahých kovů úředně označené podle předpisů platných na dnešním území České a Slovenské Federativní Republiky před účinností tohoto zákona, s výjimkou

a) zboží z drahých kovů označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až 1945 používány na území obsazeném cizími státy,

b) předmětů z drahých kovů, úředně označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než 333/1000.

Puncovní služba na území dnešní federativní republiky se traduje již desítky let. Zboží z drahých kovů, které bylo v minulosti úředně označeno, resp. jeho majitele, není možné znevýhodnit a vyžadovat na nich opětovné předložení zboží k puncovní kontrole. Tím by se zároveň popřela správnost výkonu puncovní služby prováděné státem v minulosti. Výjimku tvoří jenom úřední označování zboží z drahých kovů v době nesvobody na zabraném území, protože tehdejší puncovní značky byly uzívané i po válce v sousedních zemích (Maďarsko, Rakousko). Další výjimku představují předměty z drahých kovů, které podle předlohy nelze označit za zboží, ale v minulosti byly úředně označovány. Jde o předměty ze zlata s ryzostí 250/1000, jejichž výrobu a distribuci povoloval zákon č. 2/1928 Sb.

Účinnost zákona se předpokládá dnem 1. ledna 1992 a zároveň ke stejnému dni se zruší vyhláška č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, vyhláška č. 34/1968 Sb., vyhláška č. 154/1980 Sb. a § 35 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.

Přijetí zákona si vyžádá zrušení především stávající právní úpravy obsazené v citované vyhlášce a její dvou novelách a dále zrušení příslušného ustanovení zákona o zkušebnictví.

V Praze dne 27. června 1991

Předseda vlády ČSFR:

Čalfa v. r.

Ministr hospodářství ČSFR:

Dlouhý v. r.

v z. Petříček v. r.

Puncovnictví má u nás, podobně jako v radě jiných evropských zemích, dlouholetou tradici. Filiální Puncovní úřad Praha byl založen již v roce 1806. Zájem státu o regulaci výroby a prodeje klenotnického nebo zlatnického zboží byl vyvolán především jeho specifickým charakterem, který vyplývá z toho, že jde o výrobky z drahých kovů. Zlato, stříbro nebo platina totiž představují značnou hodnotu i v nezpracovaném stavu, resp. i poté, co samotný výrobek již přestal sloužit svému účelu. S tím úzce souvisí další zvláštnost zboží z drahých kovů, která spočívá v tom, že spotřebitel není schopen poznat obsah drahého kovu ve výrobku, což může někdy vést i k jeho výraznému poškození.

Problematika drahých kovů, pokud jde o zboží z nich a jeho puncovní kontrolu, byla až do roku 1955 upravena právní normou vydanou za první republiky, zákonem č. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovní zákon) a na něj navazujícími předpisy.

V souvislosti se zaváděním centrálně řízené hospodářské soustavy začal stát regulovat vedle klasické puncovní služby i hospodaření s drahými kovy obecně. Dřívější puncovní úřady byly změněny na státní zkušebnu pro drahé kovy a působnost tohoto orgánu vyla rozšířena o dozor v organizacích používajících drahé kovy nebo předměty z nich při svém provozu. Kontrolní činnost státní zkušebny se týkala hospodárné spotřeby, evidence, bezpečné úschovy drahých kovů a sběru odpadů z nich. Došlo v podstatě k tomu, že stát suploval funkce, které v podmínkách tržní ekonomiky mohou nejlépe vykonávat samotné podniky.

Předloha již nepřebírá toto široké pojetí státní služby pro drahé kovy a zaměřuje se výhradně na úpravu vztahů vznikajících v procesu výroby a veřejného prodeje vyjmenovaných výrobků z drahých kovů. Jde o zboží z drahých kovů, československé mince z téhož materiálu ražené státem, dentální drahé kovy a lístkové zlato a stříbro. Uvedený posun v předmětu úpravy znamená, že zákon by se měl stát normou sloužící především k ochraně zájmů spotřebitelů na kvalitní produkci výrobků z drahých kovů a na poctivosti jejich prodeje.

Základním nedostatkem platné právní úpravy je skutečnost, že práva a povinnosti subjektů působících v této oblasti jsou vymezeny jenom vyhláškou č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 sb. a vyhlášky číslo 154/1980 Sb. Vyhláška byla vydána na základě zmocnění obsazeném v dnes již zrušeném opatření předsednictva Národního shromáždění č. 2/1955 Sb. Z tohoto pohledu je nedostatečným i ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 30/196 sb., o státním zkušebnictví, které jenom velmi obecně deklaruje, že způsob zkoušení drahých kovů stanové příslušný ústřední orgán státní správy.

Neexistence zákonné úpravy má samozřejmě nepříznivý dopad i v tom směru, že zpochybňuje pravomoc výkonných orgánů puncovní služby, kterými jsou státní zkušebna pro drahé kovy v Praze se svými pobočkami v Jablonci nad Nisou, Brně a Ostravě a dále Štátna skúšobňa pre drahé kovy na Slovensku s pobočkami v Trenčíně a v Košicích situaci komplikuje i skutečnost, že výkonný orgán ve Slovenské republice byl zřízen usnesením slovenské vlády č. 347/1969, zatímco vyhláška č. 93/1962 Sb. zřídila v Bratislavě jenom pobočku. Od roku 1970 tedy působí na území státu dva samostatní orgány, aniž by došlo ke změně právního předpisu.

Roční náklady na činnost výkonných orgánů státní služby pro drahé kovy činí v českých zemích cca 7 mil. Kčs a na Slovensku cca 3 mil. Kčs. Hodnota zboží z drahých kovů, které projde puncovní kontrolou představuje zhruba 5 miliard Kčs, což je rozhodně nezanedbatelná položka vnitrního trhu. Výnos z náhrad za činnosti prováděné výkonnými orgány, při zachování rozsahu a dosavadní skladby výroby zboží z drahých kovů, by měl činit v letošním roce 16 mil. Kčs v ČR a 5 mil. Kčs v SR. Současný stav pracovníků státních zkušeben, včetně jejich poboček, je 110. Zařazení realizace zboží z drahých kovů, které nabyl stát mezi činnosti budoucích puncovních úřadů si vyžádá zvýšení poctu pracovníků v ČR o 3 a v SR o 2. Jinak nebude mít vydání zákona dopad na státní rozpočty republik ani rozpočet federace.

Záměr vypracovat právní úpravu puncovní služby na úrovni federace se odvozuje ze znění čl. 24 písm. d) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů. Podle citovaného ustanovení přísluší do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky úprava ochrany výroby a obchodu, jakož i zájmů spotřebitelů, zejména úprava průmyslového vlastnictví, normalizace, státního zkušebnictví a státní inspekce, metrologie a výkon státní správy na uvedených úsecích ve věcech, u nichž to stanoví zákon Federálního shromáždění.