FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
760
Vládní návrh
Zásady zákona o státní službě pro drahé kovy (puncovní zákon)
Zásada č. 1
Předmět úpravy
Zákon upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají, zpracovávají nebo jinak nakládají s výrobky z drahých kovů, jakož i puncovní kontrolu a puncovní dozor.
Účelem úpravy je vymezit práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které uvádí na trh výrobky z drahých kovů a dohled státu nad touto činností.
Zásada č. 2
Drahé kovy a výrobky z nich
1. Drahými kovy jsou pro účely tohoto zákona zlato, stříbro, jakož i platina, paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium (dále jen "kovy skupiny platinové").
2. Výrobky z drahých kovů jsou
a) klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné stříbrnické a zlatnické výrobky ze slitin zlata, stříbra a platiny (dále jen "zboží z drahých kovů"),
b) dentální drahé kovy,
c) československé mince z drahých kovů vydávané v souladu s právním předpisem (dále jen "mince"),
d) lístkové zlato a stříbro.
3. Za výrobky z drahých kovů se pro účely tohoto zákona nepovažují
a) výrobky ze zlata o ryzosti menší než 333/1000,
b) výrobky ze stříbra o ryzosti menší než 500/1000,
c) výrobky z platiny o ryzosti menší než 800/1000.
a dále přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo léčebným účelům.
Mimo definici pojmu "drahé kovy" vymezuje zásada okruh výrobků z drahých kovů, a to pozitivním i negativním způsobem. Výrobky - drahých kovů jsou především klenotnické výrobky, pro které je charakteristické spojení drahého kovu s drahými kameny, perlami apod. Pro bižuterní výrobky je příznačný strojový způsob výroby a větší počet kusů těchto výrobků. Zlatnickými a stříbrnickými výrobky jsou hlavně prsteny, náramky, náušnice, ale i tabatěrky, příbory, hodinky, předměty určené ke kultovním účelům, devocionálie a jiné, obdobné výrobky. V souladu s dosavadní praxí se mezi výrobky z drahých kovů zařazují mince a dentální drahé kovy hlavně z důvodu kontroly správnosti jejich výroby a tím ochrany zájmů státu i spotřebitelů. Je žádoucí, aby mince vydávané státem byly perfektní a měly odpovídajíc hodnotu. U dentálních drahých kovů pak nelze zapomínat ani na to, že jejich patřičná ryzost hraje svou roli i z medicínského hlediska. Negativním vymezením pojmu se dosáhne toho, že u režimu zákona se vyloučí výrobky o nízké ryzosti, u kterých je jejich tržní hodnota určována užitnými vlastnostmi a nikoliv hodnotou drahého kovu. V souvislosti s tím, že stát již přestává dohlížet na oběh drahých kovů používaných v průmyslové výrobě, není nutné jakkoliv upravovat kontrolu hospodaření podnikatelských subjektů. Odpovídající ryzost a stav různých přístrojů, nástrojů nebo jiných obdobných předmětů (např. platinových kelímků) z drahých kovů bude nadále obsahem ujednání mezi dodavatelem a odběratelem v rámci smluvního vztahu.
Vymezení pojmů
Zásada č. 3
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) tuzemským zbožím zboží z drahých kovů vyrobené v tuzemsku kdykoliv po nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně zboží, které vzniklo podstatnou úpravou jiného zboží,
b) cizím zbožím zboží z drahých kovů dovezené obchodníkem z ciziny kdykoliv po nabytí účinnosti tohoto zákona,
c) výrobcem právnická nebo fyzická osoba oprávněná podle zvláštních předpisů k výrobě nebo opravě zboží z drahých kovů, k výrobě slitin a polotovarů z drahých kovů, mincí nebo dentálních drahých kovů,
d) obchodníkem právnická nebo fyzická osoba oprávněná podle zvláštních předpisů k obchodování se zbožím z drahých kovů, slitinami a polotovary z drahých kovů nebo dentálními drahými kovy,
e) obchodováním prodej, včetně obstarání prodeje(maloobchod), nákup za účelem dalšího prodeje(velkoobchod), prodej použitého zboží z drahých kovů, provádění dražeb a prodej zastaveného zboží z drahých kovů zastavárníkem; obchodováním není zcizování zboží z drahých kovů jinými osobami než obchodníky a výrobci,
f) starým zbožím zboží z drahých kovů, které uniklo puncovní kontrole,
g) starožitným zbožím staré zboží, jež má větší, uměleckou nebo kulturně-historickou hodnotu.
h) registrovanou slitinou slitina z drahých kovů, která je zapsaná v seznamu registrovaných slitin vedeném puncovním úřadem (zásada č. 5).
Zboží z drahých kovů se dělí na dvě základní skupiny. První skupinu představuje zboží nově vyrobené v tuzemsku nebo nově dovezené z ciziny. Podstatnou úpravou se přitom chápe změna charakteru zboží, např. předělání prstenu na náušnice apod. Druhou skupinu tvoří zboží, které uniklo puncovní kontrole bez ohledu na to, zda se tak stalo v souladu nebo v rozporu s právními předpisy. Na území státu je a i v budoucnu bude značné množství nepuncovaného zboží z drahých kovů, u kterého není možné spolehlivě zjistit jeho časový ani místní původ a proto se označuje za staré zboží. Typickým příkladem je zboží dovezené občany pro svou potřebu z ciziny. Toto zboží nepodléhá puncovní kontrole při dovozu, ale až v okamžiku, kdy se má stát předmětem veřejného obchodu. To vsak již není možné bezpečně rozeznat, zda jde skutečně o dovezené zboží, nebo zda se jedná o zboží, které uvedl do oběhu jeho výrobce bez toho, že by jej předložil k puncovní kontrole, byť tak učinit měl. Vymezení zvláštní kategorie starého zboží, jež má větší uměleckou nebo kulturně-historickou hodnotu je praktické s ohledem na odlišný způsob úředního označování. Část starožitného zboží bude přitom ze zákona vyňata z režimu povinné puncovní kontroly. I když výrobci svoje zboží zároveň i prodávají, bylo nutné zavést pojem "obchodník" právě se zřetelem na existenci úředně neoznačeného starého zboží v majetku občanů, které nelze vyloučit z obchodu, nehledě k tomu, že jsou osoby specializované na nákup a prodej zboží, včetně dovozu. Obchodováním není zcizování starého zboží mezi jinými právnickými a fyzickými osobami než obchodníky, protože tyto převody vlastnictví není možno kontrolovat. Zvláštním druhem obchodníků jsou osoby, jez provozují dražební a zastavárenskou činnost.
Zásada č. 4
Ryzost znamená poměrný obsah drahého kovu ve slitině vyjádřený v tisícinách (1/1000), takže ryzí kov má ryzost 1000/1000. Zákonnými ryzostmi jsou
a) pro zboží zlaté
|
zlato ryzosti č. 1 |
986/1000 |
|
zlato ryzosti č. 2 |
900/1000 |
|
zlato ryzosti č. 3 |
750/1000 |
|
zlato ryzosti č. 4 |
585/1000 |
b) pro zboží stříbrné
|
stříbro ryzosti č. 1 |
959/1000 |
|
stříbro ryzosti č. 2 |
925/1000 |
|
stříbro ryzosti č. 3 |
900/1000 |
|
stříbro ryzosti č. 4 |
800/1000 |
c) pro zboží platinové
|
platina ryzosti č. 1 |
950/1000 |
|
platina ryzosti č. 2 |
900/1000 |
|
platina ryzosti č. 3 |
850/1000 |
|
platina ryzosti č. 4 |
800/1000 |
Ryzost 583/1000 u zlatého cizího zboží a ryzost 580/1000 u zlatého starého zboží se povazuje za nejnižší zákonnou ryzost.
Jednotlivé hodnoty ryzosti pro drahé kovy v zásadě navazují na dosud platnou i předchozí právní úpravu. O proti vyhl. č. 93/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů předloha nezná ryzost zlata 375 tisícin a ryzosti stříbra 835 a 750 tisícin, naopak doplňuje zatím jedinou ryzost platiny o další tri. Zohlednění nižších ryzostí cizího a starého zboží zákonem je vhodné proto, že v některých sousedních státech je ryzost 583/1000 povolena, zboží takto vyrobeného je u nás značné množství a není rozumné jej vyřazovat z obchodu, když navíc odchylka od zákonné ryzosti je nepatrná. Obdobně to platí i o starém zboží s ryzostí 580/1000.
Zásada č. 5
Puncovní úřady
1. Puncovními úřady jsou orgány státní správy republik, do jejichž působnosti patří podle zákona České národní rady nebo zákona slovenské národní rady výkon státní služby pro drahé kovy.
2. Puncovní úřady
a) vykonávají puncovní kontrolu a puncovní dozor,
b) přidělují výrobní značky výrobcům tuzemského zboží,
c) vedou seznam registrovaných slitin z drahých kovů,
d) ověřují ryzost a stav dentálních drahých kovů a slitin při ražbě mincí,
e) ověřují ryzost lístkového zlata nebo stříbra a jiných věcí z drahých kovů,
f) realizují zboží z drahých kovů, které stát nabyl podle zvláštních předpisů nebo mezinárodních smluv,
g) provádějí znaleckou činnost v oboru klenotnické výroby, puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy,
h) vyjadřují se k návrhům československých norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů,
i) ukládají pokuty podle tohoto zákona,
j) plní úkoly podle zvláštních předpisů.
3. Puncovní úřad České republiky a puncovní úřad Slovenské republiky si mohou po vzájemné dohodě postoupit výkon puncovní kontroly, jestliže je to účelné pro její lepší a rychlejší provedení a souhlasí-li s tím osoba, která má povinnost předkládat zboží z drahých kovů k puncovní kontrole. Obdobně mohou postupovat i při výkonu činností podle odstavce 2 písm. d), e) a f).
Dosud existující orgány státní služby pro drahé kovy jsou Státní zkušebna pro drahé kovy se sídlem v Praze a její pobočky v Jablonci nad Nisou, Brně a Ostravě a Štátna skúšobňa pre drahé kovy Bratislava s pobočkami v Trenčíně a v Košicích. Od 1. ledna 1991 působí jako ústřední orgány státní správy na tomto úseku Ministerstvo průmyslu ČR a Ministerstvo hospodářství SR. Návrh upravuje práva a povinnosti puncovního úřadu bez toho, aby určoval, který orgán státní správy tuto činnost bude vykonávat; to ponechává právní úpravě vydané republikovými zákonodárnými sbory. Možnost vzájemných dohod puncovních úřadů a předkladatele navazuje na současný stav, kdy některé činnosti vykonává výhradně jeden orgán. Přispívá to i k úspornosti výkonu státní správy. Formou spolupráce státních zkušeben je v současné době i činnost společného poradního a iniciativního orgánu, puncovní rady. Předloha, podobně jako tomu bylo do roku 1977, svěřuje puncovním úřadům právo realizovat výrobky z drahých kovů. Realizací se přitom rozumí prodej zboží nebo jeho převedení příslušné kulturní instituci, Státní bance československé apod. Výhodou tohoto řešení je soustředění činnosti na jedno místo a do jednoho orgánu, který má všechny předpoklady, zejména odborné, zajistit její úspěšné plnění. Nebylo by navíc správné ponechávat tuto činnost na podnikatelských subjektech, jak tomu je dosud.
Puncovní kontrola
Zásada č. 6
1. Puncovní kontrola spočívá v přezkoušení ryzosti a stavu zboží z drahých kovů, které jsou stanoveny tímto zákonem. Součástí puncovní kontroly je úřední označení zboží z drahých kovů puncovní značkou nebo jiným způsobem stanoveným tímto zákonem nebo jeho znehodnocení.
2. Puncovní kontrole podléhá, pokud není dále stanoveno jinak
a) tuzemské a cizí zboží,
b) staré zboží v případě, že má být předmětem obchodování,
c) úředně označené zboží z drahých kov, u kterého musí být při opravě vyměněna součást označená puncovní značkou, nebo u kterého musí být puncovní značka poškozena a majitel požaduje opravu včetně úředního označení(dále jen "opravené zboží").
Ostatní staré zboží může být předloženo k puncovní kontrole.
3. Výrobci a obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím z drahých kovů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak to platí i pro prodej nařízený soudem podle zvláštních předpisů. Mince a dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být Jinak vydávány do oběhu za podmínek stanovených tímto zákonem; ustanovení zvláštních předpisů [zákon č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé] nejsou tímto dotčena.
Z výčtu uvedeného v zásadě vyplývá, že zákon nehodlá zavést povinné puncování všeho zboží z drahých kovů. V zájmu dosažení cíle právní úpravy, tj. ochrany spotřebitel, je však nutné podrobit ze zákona puncovní kontrole tuzemské i cizí zboží, jež přichází na trh a staré zboží určené ke stejným účelům. Puncovní kontrola zboží uvedeného pod písmenem c) se zavádí z důvodu usnadnění případného budoucího obchodování s tímto zbožím. Zásada upravuje fakultativní výkon puncovní kontroly, kterou požadují zejména občané k tomu, aby zjistili skutečnou hodnotu zboží, které vlastní. Není samozřejmě vyloučeno, aby staré zboží předložily k puncovní kontrole i právnické osoby. Zvláštním případem je prodej zboží z drahých kovů v rámci soudem nařízené exekuce, zákon nebrání tomu, aby zboží z drahých kovů bylo zařazeno mezi věci postihnuté výkonem rozhodnutí, předmětem prodeje z volné ruky nebo v dražbě vsak může být jenom po úředním označení.
Zásada č. 7
1. Tuzemské zboží předkládá výrobce k puncovní kontrole kompletní, vyčištěné a do té míry dohotovené, aby po jeho označení nemohla být puncovní značka poškozena, změněna nebo odstraněna. Tuzemské zboží musí být předloženo v takovém stavu, aby je bylo možno zkoušet a označovat bez nepřiměřené manipulace. Výrobce je povinen při předložení oznámit druh, hmotnost, počet kusů a ryzost tuzemského zboží. Tuzemské zboží musí být předloženo v takovém stavu, aby je bylo možné označit vyražením puncovní značky, pokud se výrobce nedohodne s puncovním úřadem jinak.
2. Pokud je tuzemské zboží vyrobeno z jiné než registrované slitiny, je výrobce povinen při předložení vyznačit rovněž použité přísady co do druhu i co do množství.
3. Tuzemské zboží musí být označeno přidělenou výrobní značkou na místě, které stanoví puncovní úřad a takovým způsobem, aby vedle ní bylo možné vyrazit puncovní značku.
4. Cizí zboží předkládá k puncovní kontrole obchodník, který je dovezl, spolu s rozhodnutím v celním řízení o propuštění cizího zboží do volného oběhu [§ 75 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů]. Ustanovení odstavce 1 a 2 platí obdobně.
5. Staré zboží, které má být předmětem obchodování předkládá k puncovní kontrole obchodník nebo ten, kdo realizuje prodej nařízený soudem podle zvláštních předpisů s vyznačením druhu a hmotnosti starého zboží; ostatní staré zboží předkládá jeho majitel. Opravené zboží předkládá k puncovní kontrole výrobce spolu s vyměněnou součástí.
6. Nesplní-li výrobce nebo obchodník uvedené povinnosti, nepřijme puncovní úřad zboží z drahých kovů k puncovní kontrole.
Postup při předkládání tuzemského nebo cizího zboží je stejný, jenom obchodníci musí navíc předložit doklady o celním řízení. Z důvodu nesplnění povinností při předkládání nemá puncovní úřad povinnost přijmout zboží od výrobce nebo obchodníka k provedení puncovní kontroly. Značně volnější režim má zákon pro předkládání starého zboží. Zákon nevylučuje možnost předložit ke kontrole i úplně dohotovené zboží. Vždy však musí být označitelné puncovní značkou, pokud nedojde k jiné dohodě. Sleduje se tím to, aby nepřevládlo předkládání zboží, které nelze označit vyražením puncovní značky, když ostatní způsoby označování jsou vlastně náhradními a nemohou zajistit spolehlivou kontrolu.
Zásada č. 8
Zkoušení ryzosti
1. Zkoušku ryzosti zboží z drahých kovů provádí puncovní úřad na prubířském kameni. Chemickou zkoušku ryzosti provede puncovní úřad v případě, že zkouška na prubířském kameni není průkazná nebo tuzemské nebo cizí zboží je vyrobeno z jiné než registrované slitiny. Puncovní úřad je oprávněn při provádění chemické zkoušky odebrat vzorek zkoušeného zboží z drahých kovů, nepředloží-li vzorek výrobce nebo obchodník.
2. U starého zboží nebo opraveného zboží může puncovní úřad provést chemickou zkoušku jen se souhlasem osoby, která jej předložila. Odmítne-li tato osoba souhlas udělit, puncovní úřad staré zboží vrátí.
3. Puncovní úřad nemusí přihlédnout k zjištěné nižší ryzosti zboží z drahých kovů, pokud odchylka od zákonné ryzosti (remedium) nebude pro tuzemské a cizí zboží větší než 10/1000, pro zlaté staré zboží 20/1000 a pro stříbrné staré zboží 30/1000. Příslušné hodnoty remedia pro jednotlivé ryzosti zboží z drahých kovů stanoví prováděcí předpis.
Základním druhem zkoušky je vyzkoušení zboží na prubířském kameni. Může nastat situace, kdy puncovní úřad nebude objektivně schopen určit ryzost na prubířském kameni a provede proto chemickou zkoušku. Bez dalšího tak učiní vždy, bude-li tuzemské nebo cizí zboží vyrobeno z jiné než registrované slitiny. V rozdílném provedení zkoušky ryzosti pak spočívá výhodnost toho, když výrobce nebo obchodník používají registrované slitiny, resp. zboží z nich vyrobené. Institut remedia reaguje na možné případy, kdy puncovní úřad nebude schopen naprosto přesně určit ryzost celého předloženého zboží, zejména když mírné odchýlení od ryzosti je pouze v některých částech, přičemž celková ryzost v zásadě odpovídá a nemůže dojít k poškození spotřebitele. Rozbití takového zboží by vůči výrobci představovalo neodůvodněnou tvrdost.
Zásada č. 9
1. Tuzemské nebo cizí zboží předložené k puncovní kontrole může být zhotoveno z téhož drahého kovu různých ryzostí nebo z různých drahých kovů. Může být pájeno pájkou o ryzosti stanovené v prováděcím předpise. Použití jiných pájek nebo spojování nekovovým materiálem je možné jen po předchozím souhlasu puncovního úřadu.
2. K dosazení nezbytné pevnosti a pružnosti mohou být součásti tuzemského nebo cizího zboží vyrobeny z jiných materiálů než drahých kovů; v ostatních případech je k tomu třeba předchozího souhlasu puncovního úřadu. Nepravé součásti musí být snadno poznatelné, slitina drahého kovu použitá k výrobě nemůže obsahovat přísady, jejichž užívání prováděcí předpis omezuje nebo zakazuje.
3. Ustanovení odstavce 1 a 2 se pro staré zboží použijí přiměřeně.
Zásada definuje předepsaný stav zboží, tj. jeho vlastnosti, které musí mít, mimo ryzost, aby mohlo být úředně označeno a následně prodáváno. Vzhledem k fyzikálním vlastnostem drahých kovů je někdy nezbytné vyrobit některé součásti zboží z obecných kovů nebo jiných materiálů, např. pérka, vzpruhy, výplně apod. Omezení kombinací přísad(kovů) ve slitinách je základním předpokladem pro to, aby puncovní úřad mohl úspěšně vykonávat nedestruktivní zkoušky na prubířském kameni. U starého zboží nelze postupovat striktně a je na puncovním úřadě aby posoudil, zda stav starého zboží může vést při prodeji k poškození zákazníka např. v důsledku nepřiměřeného použití jiných materiálů. Takové zboží pak puncovní úřad neoznačí.
Zásada č. 10
Opakovaná zkouška a konečné vyzkoušení ryzosti
Nesouhlasí-li osoba, která zboží z drahých kovů předložila (dále jen "předkladatel") s výsledkem zkoušky ryzosti, může požádat puncovní úřad o opakování zkoušky. Pokud je i výsledek opakované zkoušky nepříznivý, může předkladatel písemně požádat vedoucího puncovního úřadu o konečné vyzkoušení ryzosti, které provede komise jmenovaná vedoucím puncovního úřadu. Opakovaná zkouška i konečné vyzkoušení ryzosti se provádí vždy chemicky. Právo požadovat opakovanou zkoušku nebo konečné vyzkoušení ryzosti musí předkladatel uplatnit do 7 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o výsledku předchozí zkoušky, jinak právo zaniká.
V zájmu ochrany výrobců nebo obchodníků je účelné poskytnout jim možnost ověřit si správnost zkoušky a to dokonce dvakrát. Zároveň se tím omezí působení určitých subjektivních vlivů, jež nelze nikdy vyloučit. Lhůta pro podání žádosti byla volena tak, aby nedocházelo ke zbytečnému prodlužování puncovní kontroly a předkladatel měl možnost dostatečně zvážit svůj postup.
Zásada č. 11
Úřední označení
1. Na tuzemské nebo cizí zboží, jez má zákonnou ryzost a předepsaný stav, vyrazí puncovní úřad puncovní značku. Puncovní značku pro nejblíže nižší zákonnou ryzost vyrazí puncovní úřad na tuzemské nebo cizí zboží, které má jinou ryzost než zákonnou, ale vyšší, než je nejnižší zákonná ryzost. Na tuzemské nebo cizí zboží zhotovené z téhož drahého kovu různých ryzostí se vyrazí puncovní značka nižší ryzosti a pokud je zhotovené z více drahých kovů, vyrazí se na tuzemské nebo cizí zboží puncovní značky pro ty použité drahé kovy, jejichž hmotnost je větší než 0,5 gramu. V případě dohody podle zásady č. 7 odst. 1 označí puncovní úřad tuzemské nebo cizí zboží zavěřením plomby s vyraženou puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.
2. Staré zboží o zákonné ryzosti a v předepsaném stavu se označí puncovní značkou obdobně jako tuzemské nebo cizí zboží. Má-li zlaté nebo stříbrné staré zboží předepsaný stav a nemá ani nejnižší zákonnou ryzost, označí se puncovní značkou pro staré zboží. V případě, že staré zboží nelze bez poškození označit vyražením puncovní značky, označí jej puncovní úřad zavěšením plomby nebo vydáním osvědčení. Starožitné zboží propustí puncovní úřad do obchodu vydáním odborného posudku.
3. Tuzemské zboží, které nemá alespoň nejnižší zákonnou ryzost nebo předepsaný stav a závadu nelze odstranit puncovní úřad znehodnotí a zlomky vrátí.
4. Cizí zboží, které nemá ani nejnižší zákonnou ryzost nebo předepsaný stav puncovní úřad vrátí, jestliže předkladatel složil peněžní jistotu ve výši dvojnásobku hodnoty drahého kovu obsaženého v cizím zboží, jinak puncovní úřad cizí zboží znehodnotí a zlomky vrátí. Prokáže-li předkladatel ve lhůtě stanovené puncovním úřadem, která nesmí být kratší než 30 dnů, že cizí zboží vyvezl mimo území České a Slovenské Federativní Republiky, puncovní úřad mu složenou jistotu vrátí; v opačném případě jistota propadá ve prospěch republiky, na jejímž území má puncovní úřad sídlo.
5. Staré zboží, jez nevyhovuje ryzostí nebo nemá předepsaný stav, puncovní úřad po provedení puncovní kontroly vrátí bez znehodnocení. Stejně postupuje v případě opraveného zboží.
6. Pro každou zákonnou ryzost a drahý kov je stanovena puncovní značka. Zvláštní puncovní značka je pro staré zboží, jež nedosahuje ani nejnižší zákonné ryzosti. Vyobrazení puncovních značek bude vydáno v prováděcím předpise.
V zásadě se upravuje postup puncovního úřadu při přezkoušení ryzosti a předepsaného stavu. Vyražení puncovní značky je hlavním a nejspolehlivějším způsobem označování a další způsoby jsou možné jen po předchozí dohodě výrobce nebo obchodníka s puncovním úřadem. Jednotlivé zboží se označuje různě v závislosti na tom, z kolika drahých kov bylo zhotoveno. Zboží, které neodpovídá puncovním předpisům musí puncovní úřad znehodnotit, což v praxi představuje nejčastěji rozstříhání zboží. Povinnost puncovního úřadu znehodnotit tuzemské nebo cizí zboží v předepsaných případech, ve spojení se zákazem prodeje úředně neoznačeného zboží z drahých kovů znamená v konečném důsledku zastavení výroby nebo dovozu zboží, jež nemá zákonnou ryzost. Výkon puncovní kontroly starého zboží se nemůže v zásadě lišit, je nutné si však uvědomit, že starým zbožím jsou v mnoha případech "rodinné šperky", ke kterým mají jeho vlastníci určitý vztah a není proto nikdy možné staré zboží znehodnotit. Je účelné, aby zlaté a stříbrné staré zboží, které nedosahuje ani nejnižší zákonné ryzosti, avšak jeho ryzost je větší než hodnoty uvedené v zásadě č. 2 mohlo být předmětem obchodování zejména proto, že se ještě relativně nedávno u nás takové zboží vyrábělo a občané mají, včetně dovozu z ciziny, značné množství tohoto zboží. Méně přísný režim zavádí předloha i pro označování starého zboží s tím, že starožitné zboží lze propustit do obchodu jedině vydáním odborného posudku.
Zásada č. 12
1. Puncovní kontrole nepodléhá
a) zboží z drahých kovů
1. smaltem úplně potažené,
2. u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů podřadný význam,
3. o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise.
b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do vázaného oběhu [§ 77 zák. č. 44/1974 Sb.],
c) zboží z drahých kovů určené k vývozu,
d) starožitné zboží vyjmenované v prováděcím předpise.
2. Zboží uvedené v odstavci 1 písm. c) může být předloženo k puncovní kontrole; má-li být takové zboží označeno československou puncovní značkou, musí vyhovovat podmínkám tohoto zákona.
3. V pochybnostech, zda zboží z drahých kovů podléhá puncovní kontrole, rozhodne puncovní úřad.
4. Tuzemské a cizí zboží uvedené v odstavci 1 písm. a) bod 2 a 3 musí být označeno číslicí vyjadřující jeho ryzost (dále jen "ryzostní číslo"). Úředně neoznačené zboží z drahých kovů uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) může být předmětem obchodování v tuzemsku.
Zboží uvedené pod písmenem a) nepodléhá puncovní kontrole proto, že není prakticky možné jej bez poškození zkoušet a označit puncovní značkou anebo proto, že hmotnost drahých kovů, vzhledem k hmotnosti drahých kamenů nebo perel apod., je zanedbatelná, což jsou případy různých lemů, obrub nebo uzávěrů. Předloha však ukládá výrobcům a obchodníkům povinnost označovat vyjmenované zboží ryzostním číslem, resp. jenom takové zboží dovážet. Tuzemské zboží určené k vývozu nebude, oproti dosavadnímu stavu, podléhat puncovní kontrole ze zákona, ale jeho výrobce, popřípadě obchodník může požádat puncovní úřad o vyzkoušení ryzosti a stavu a označení zboží podle čs. předpisů.
Zásada č. 13
Náhrada škody
1. Puncovní úřad odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení zboží z drahých kovů, které převzal za účelem provedení povinné puncovní kontroly, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
2. Za poškození nebo zničení se nepovazuje
a) poškození zboží z drahých kovů v důsledku provedení chemické zkoušky, pokud ji puncovní úřad vykonal řádně a v souladu s tímto zákonem,
b) znehodnocení tuzemského nebo cizího zboží v případě, že nesmí zákonnou ryzost nebo předepsaný stav.
3. Pro uplatňování nároků na náhradu škody podle odstavce 1 platí ustanovení občanského zákoníku.
Předloha upravuje odpovědnost puncovního úřadu za škodu, která vznikla na zboží, jež podléhá povinné puncovní kontrole. Ve všech ostatních případech, kdy puncovní úřad převzal určitou věc od občana nebo právnické osoby v souvislosti s výkonem činností upravených zákonem platí ustanovení obecných předpisů o náhradě škody.
Zásada č. 14
Zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů
1. Výrobce mincí je povinen předložit puncovnímu úřadu vzorky z ražby k ověření ryzosti a stavu. Bez souhlasu puncovního úřadu nemůže výrobce mincí předat ražbu odběrateli. Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak vydávány do oběhu jenom odpovídají-li svou ryzostí závazným podmínkám uvedeným v československých normách. Výrobci nebo obchodníci jsou povinni předkládat puncovnímu úřadu vzorky dentálních drahých kovů k ověření ryzosti a stavu.
2. Lístkové zlato nebo stříbro se předkládá k ověření ryzosti v knížce. Jestliže zjištěná ryzost lístkového zlata nebo stříbra odpovídá ryzosti deklarované na obalu knížky, ověří puncovní úřad ryzost tak, že na obal knížky otiskne úřední razítko. Odběr vzorků k ověření ryzosti se provádí statisticky a za odebrané vzorky nepřísluší náhrada.
3. Na žádost zjišťuje a ověřuje puncovní úřad obsah drahých kovů v předložených věcech, popřípadě vzorcích, je-li to nutné po přetavení nebo jiné úpravě, a o výsledku vydává úřední nálezy a odborné posudky. Puncovní úřad označuje jenom slitky, které sám ztavil z předložených výrobků z drahých kovů, polotovarů, včetně jiných slitků, zlomků nebo odpadů z drahých kovů, slitek označí puncovní úřad vyražením úředního znaku, ryzosti, čísla a hmotnosti slitku. Puncovní úřad nemusí provést zjištění a ověření obsahu drahých kovů, pokud by rozsah požadovaných úkonů přesahoval jeho technické možnosti.