Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Zákon obsahuje taxativní výčet operativních prostředků. Přísnou regulaci používání zejména operativní techniky obsahují následující ustanovení.

Zároveň se stanoví povinnost zabezpečení ochrany uvedených operativních prostředků. Nutnost této ochrany vyplývá zejména z utajování operativní činnosti a vyloučení jejich případného zneužití, poškození apod. nekompetentní osobou. Ve svém důsledku by vyzrazením, zneužitím operativních prostředků došlo k odkrytí zájmu, forem a metod práce, což by se negativně promítlo do plnění jejich úkolů Federálního policejního sboru. Obdobně se stanoví povinnost chránit i osoby jednající ve prospěch Federálního policejního sboru před způsobením újmy na životě a zdraví a před vyzrazením.

Při zabezpečování operativní činnosti je Federální policejní sbor oprávněn používat operativní techniku. Protože se jedná o speciální technická zařízení, jimiž se zjišťují skutečnosti nebo informace za podmínek, kdy se částečně omezuje nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství, tajemství dopravovaných zpráv a osobní svoboda občanů, je nezbytné používání této techniky upravit v zákoně.

Za operativní techniku se považují technické prostředky a zařízení způsobilé získávat informace o činnosti osob utajovaným způsobem a za podmínek stanovených v tomto zákoně. Technické prostředky a zařízení sloužící k odhalení zpravodajské či operativní techniky používané cizími službami k získání informací nebo technické prostředky používané k zamezení úniku takovýchto informací nejsou operativní technikou ve smyslu tohoto zákona. Nejde totiž o prostředky k aktivnímu získávání informací.

Použitím operativní techniky se rozumí souhrn pracovních postupů za použití technických prostředků a zařízení k získávání informací operativního charakteru, včetně jejich zaznamenávání.

Výslovně se stanoví, že operativní techniku lze použít pouze v případě, kdy objasnění uvedených činností jiným způsobem je neúčinné nebo podstatně ztížené (zásada subsidiarity).

Použitím operativní techniky dochází k omezování práv a svobod občanů, které jsou zakotveny v mezinárodních paktech i ústavě. Navrhovaná úprava vyžaduje, aby tato omezení byl prováděna jen v nezbytně nutné míře, tj. při maximálním respektování nedotknutelnosti sféry občanských práv a svobod.

Jakékoli jiné použití operativní techniky, než které je výslovně uvedeno v tomto zákoně, při současném omezení práv a svobod občanů, je nutno považovat za její zneužití. Zneužití operativní techniky zakládá trestní odpovědnost. Zejména jde o trestné činy podle § 158 trestního zákona (zneužití pravomoci veřejného činitele), § 238 trestního zákona (porušování domovní svobody), § 239 a 240 trestního zákona (porušování tajemství dopravovaných zpráv).

Vydání zvláštního oprávnění k použití operativní techniky se navrhuje svěřit, obdobně jako v návrhu zákona o Federální bezpečnosti informační službě, do pravomoci příslušných prokurátorů.

Obligatorně je stanovena písemná forma zvláštního oprávnění a jeho náležitosti, aby nemohlo dojít k případnému zneužití. Prokurátor stanoví na základě požadavku předkladatele a po vlastním uvážení dobu, po kterou může být operativní technika v daném konkrétním případě použita.

Doba použití operativní techniky je časově omezena, a to na dobu šesti měsíců. Nelze však vyloučit případy, kdy tato doba bude nepostačující k dosažení cíle, pro který bylo operativní techniky použito. V odůvodněných případech, zejména kdy lze očekávat splnění cíle použití operativní techniky, bude možno na základě nového požadavku tuto dobu prodloužit. Celková doba použití operativní techniky nesmí v žádném případě přesáhnout dobu deseti měsíců.

K prodloužení doby použití operativní techniky je nutný souhlas příslušného prokurátora. Doba použití operativní techniky začíná dnem, kdy k tomu byl dán souhlas a nebo okamžikem, kdy byla technika nasazena.

Navrhovaná právní úprava stanoví obligatorně písemnou formu a základní náležitosti žádosti o zvláštní oprávnění. Okruh těchto náležitostí byl stanoven s přihlédnutí k tomu, že tato žádost bude tvořit podklad pro rozhodnutí prokurátora. Zvláštní oprávnění k použití operativní techniky bude vydávat příslušný prokurátor.

Návrh je založen na principu, že k omezení práv a svobod občanů může docházet pouze v souladu s tímto zákonem po nezbytně nutnou dobu. Proto se zakotvuje povinnost soustavně zkoumat, zda trvají důvody, které vedly k použití operativní techniky, a v případě, že tyto pominuly, je Federální policejní sbor povinen použití operativní techniky bezodkladně ukončit.

V rámci dohledu na dodržování ustanovení tohoto zákona je rovněž prokurátorovi svěřeno oprávnění sledovat, zda použití operativní techniky je odůvodněné. Úprava pamatuje i na jeho postup při zjištění, že důvody použití operativní techniky již netrvají.

Zároveň je Federálnímu policejnímu sboru stanovena povinnost informovat příslušného prokurátora o ukončení používání operativní techniky.

Pro použití informací získaných operativní technikou je stanoven zákonný rámec. V zájmu zachování právních jistot občanů se jednoznačně stanoví, že tyto informace budou zničeny, o čemž bude zpracována dokumentace.

Toto ustanovení vymezuje pojem osoby jednající ve prospěch Federálního policejního sboru. Půjde o osoby, které nejsou v pracovním ani služebním poměru k Federálnímu policejnímu sboru. Operativní prostředky tohoto druhu se používají ve všech obdobných službách v zahraničí.

Z vývoje činnosti těchto služeb, lze se vší odpovědností říci, že optimální využití operativní techniky a sledování je přímo závislé na kvalitě tzv. tajných spolupracovníků, agentů, tedy na lidském faktoru. Lze si těžko představit, že by se činnost těchto služeb orientovala na získávání potřebných informací pouze prostředky operativní techniky. Právě zde je na místě zdůraznit význam osob jednajících ve prospěch těchto služeb, protože pouze lidský faktor je schopen na místě při přijímání informace rozhodnout o významu, resp. její důležitosti a v návaznosti na ni samostatně pracovat.

V činnosti zejména služby kriminální policie se musí projevit pružnost a akceschopnost, jejímž výsledkem bude efektivní využití uvedených prostředků v boji proti zvlášť závažné trestné činnosti.

Při plnění úkolů Federálního policejního sboru se nelze vyhnout situacím, kdy totožnost některých policistů bude nezbytné utajit. Půjde zejména o případy kontaktů s teroristickými skupinami, pašeráky drog apod., kdy život policistů může být vystaven vážnému nebezpečí. K zajištění jejich bezpečnosti a utajení jejich totožnosti budou sloužit krycí doklady.

Federální policejní sbor se za účelem plnění úkolů v oboru své působnosti opravňuje vést, uchovávat, využívat a opravovat data získaná operativními prostředky, potřebná ke svým činnostem, a to v rozsahu stanoveném v § 30 odst. 1 tohoto zákona.

Navrhuje se, s ohledem na zásady trestní odpovědnosti, aby v těchto evidencích byly vedeny osoby, které přesáhnou 15 let svého věku. Vzhledem k tomu, že se jedná o osoby mladistvé (osobou mladistvou se z trestněprávního hlediska rozumí osoba od 15 do 18 let), se stanoví povinnost přehodnocování dat o nich vedených po dvou letech od jejich uložení v evidenci a po pěti letech vymazání. Vymazání dat se však neprovede, jestliže po dovršení 18 let se bude tato osoba dopouštět další protiprávní činnosti v návaznosti na § 30 odst. 1 tohoto zákona. V navrhovaných ustanoveních se stanoví účel evidencí a rámcově vymezuje též jejich obsah.

K hlavě třetí, oddílu čtvrtému:

Policejní sbory jako státní orgány musí disponovat specifickými donucovacími prostředky. Návrh zákona důsledně rozlišuje mezi použitím donucovacích prostředků a použitím zbraně, a to s ohledem na následky, které mohou nastat při jejich použití. Použití donucovacích prostředků je v mnoha případech jediným účinným prostředkem k dosažení nebo obnovení právního stavu.

V zájmu účinné ochrany osob, návrh stanoví taxativně výčet jednotlivých druhů donucovacích prostředků a tím, že nepředpokládá další úpravu prováděcím předpisem, vylučuje, aby další donucovací prostředky mohly být zavedeny jinou formou než zákonem. Nově se zavádí mezi donucovací prostředky údery a kopy sebeobrany, zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, zásahová výbuška, technické prostředky k zabránění pohybu vozidla a hrozba namířenou střelnou zbraní.

Údery a kopy sebeobrany používají policisté běžně ve všech vyspělých státech jako účinný prostředek k zastavení útoku osoby a k vytvoření podmínek pro případné použití jiných donucovacích prostředků. Zakotvení těchto donucovacích prostředků vyplývá zejména ze zvyšující se fyzické zdatnosti a připravenosti pachatelů používat prvky obranného a útočného boje jednotlivce (karate, kung-fu, jiu-jitsu apod.). Z tohoto hlediska je nezbytné stanovit, aby policista disponující jednotlivými prvky sebeobrany mohl přiměřeným způsobem reagovat na takovýto útok osoby.

Zastavovací pás je technický prostředek sloužící k poškození pneumatik motorového vozidla s cílem znemožnit jeho pokračování v jízdě. Jinými prostředky k násilnému zastavení vozidla se rozumí jakákoliv účinná překážka splňující předpokládaný účel. Rovněž zastavovací pás je běžně používán ve vyspělých státech, zejména při silničních uzávěrkách. Použití tohoto prostředku bude přicházet v úvahu zejména u služby pohraniční policie.

Zásahová výbuška slouží ke krátkodobému zneschopnění nebezpečného pachatele účinkem zvukového a světelného efektu. Uplatnění nalezne zejména u služby rychlého zásahu.

Hrozba namířenou střelnou zbraní se zavádí z důvodu stále rostoucí brutality pachatelů trestných činů, kteří jsou ve větší míře ozbrojeni nelegálně drženými střelnými zbraněmi. Tento institut opravňuje policistu donutit adresáta výzvy k požadovanému jednání pod hrozbou namířené střelné zbraně zejména v případě, kdy je ohrožena bezpečnost policisty nebo jiné osoby.

Dále se zpřesňuje postup policistů před použitím donucovacích prostředků. Použití konkrétního donucovacího prostředku se ponechává na rozhodnutí zakročujícího policisty podle povahy prováděného služebního zákroku a konkrétních okolností případu.

Použití donucovacích prostředků při služebních zákrocích je vážným zásahem do tělesné integrity osob a může být spojeno s ohrožením jejich zdraví. Přímo v návrhu zákona se proto upravuje postup a po vinnosti policistů po použití donucovacích prostředků (§ 52 a 53). Zejména se jedná o poskytnutí první pomoci zraněné osobě, zadokumentování použití donucovacích prostředků a přezkoumání správnosti postupu po jejich použití.

Použití zbraně je nejzávažnějším zásahem do práv a svobod osoby, neboť ji přímo ohrožuje na životě a zdraví. Z těchto důvodů jsou podmínky použití zbraně uvedeny taxativně a stejná úprava se předpokládá, resp. je navrhována u policejních sborů obou republik.

Následkům, které mohou nastat použitím zbraně, odpovídá i rigidní souprava postupu policisty v tomto případě. Policista je povinen vždy vyzvat osobu, aby upustila od protiprávního jednání a před použitím zbraně proti osobě varovně vystřelit do vzduchu. Použití zbraně je přípustné jen tehdy, pokud by použití donucovacího prostředku bylo zřejmě neúčinné.

Současně se policistovi ukládá povinnost nutné opatrnosti, zejména ve vztahu k životu a zdraví jiných osob.

Oproti dosavadní právní úpravě se přímo v návrhu zákona upravuje postup a povinnosti policisty po každém použití zbraně.

V zájmu zabezpečení zvýšené ochrany osob uvedených v tomto ustanovení se stanoví, které druhy donucovacích prostředků nesmí policista proti těmto osobám použít. Jejich případné použití je vázáno na stanovené podmínky. Stejné omezení platí i pro použití zbraně.

Za těhotnou ženu je třeba považovat ženu, na které je stav těhotenství zjevný, nebo ženu, která se za těhotnou prohlásí, nebo jestliže prohlášení za ni učiní jiná osoba.

Za osobu se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou je třeba považovat zejména osobu s ochrnutými končetinami, osobu pohybující se jen pomocí invalidního vozíku nebo o berlích anebo osobu s jinak podstatně ztíženým pohybem.

K hlavě třetí, oddílu pátému:

Se zřetelem k tomu, že některé služby Federálního policejního sboru a Policejní sbor ochrany prezidenta ČSFR plní specifické úkoly, k jejichž zajištění potřebují, vedle donucovacích prostředků uvedených v § 41, i další speciální donucovací prostředky a speciální zbraně, je nezbytné oprávnění použití takovýchto speciálních prostředků a zbraní zakotvit v zákoně.

Výčet těchto prostředků v podstatě zahrnuje běžně používané speciální donucovací prostředky, které jsou používány zásahovými jednotkami ve všech vyspělých státech. V zájmu zajištění ochrany osob je použití takovýchto speciálních prostředků vázáno na podmínky stanovené pro použití donucovacích prostředků a zbraně.

Dočasně zneschopňujícími jsou prostředky na bázi CS a CR látek nebo mající zvýšený akustický a světelný účinek anebo imitační prostředky. Speciální vrhací jsou ty prostředky, které dopravují výše uvedené látky na určený cíl. V daném případě se jedná o ruční vrhače. Speciálním vrhacím prostředkem je i vrhací síť. Speciálními údernými prostředky jsou různé modifikace excentrické tyče. Mechanické střelné zbraně jsou představovány kušemi opatřenými optickými prostředky.

K hlavě třetí, oddílu šestému:

Je nezbytné pozitivně upravit činnost speciální zásahové jednotky, plnící úkoly zejména na úseku boje proti terorismu. Vzhledem k tomu, že tyto zákroky budou prováděny pod jednotným velením, je nutné vymezit oprávnění a povinnosti velitele zakročující jednotky. I v těchto případech je velitel vázán stanovenými podmínkami pro nasazení použití donucovacích prostředků a zbraně. O nasazení této jednotky ke služebnímu zákroku rozhoduje výlučně ministr vnitra ČSFR. Touto úpravou se zvýrazňuje ochrana osob, jejich práv a svobod, jakož i ochrana zakročujících policistů.

K hlavě čtvrté:

Ustanovení vyjadřuje tezi, že bezpečnostní správa musí být zejména "službou" osobám a organizacím. Z toho vyplývá stanovení práva každého obracet se na policejní sbory se žádostmi o pomoc. Policistům se pak stanoví korespondující povinnost těmto žádostem vyhovět v mezích své působnosti.

Vzhledem k tomu, že plnění některých úkolů policejních sborů vyžaduje pro jejich zajištění různé podklady a informace, je potřeba právnickým a fyzickým osobám stanovit povinnost tyto podklady a informace poskytovat, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.

Zároveň je vyjádřena skutečnost, že určitý okruh informací a podkladů mohou policejní sbory při plnění svých úkolů získat pouze od právnických a fyzických osob.

Institut poskytnutí pomoci policistům se přebírá z dosavadní právní úpravy v plném rozsahu. Občanu se ponechává na uvážení, zda vzhledem k možnému vážnému ohrožení anebo s ohledem na své psychické a fyzické dispozice, ale i k jiným okolnostem, je schopen tuto pomoc poskytnout.

K hlavě páté:

Pokud to vyžaduje ochrana ústavního zřízení nebo účinná ochrana státních hranic, umožňuje návrh zákona vládě České a Slovenské Federativní Republiky povolat k plnění úkolů uvedených policejních sborů vojáky v činné službě. V případě účinné ochrany veřejného pořádku je umožněno vládě ČSFR vyčlenit k plnění úkolů policejních sborů republik vojáky vojsk ministerstva vnitra. Zároveň se upravuje způsob prokazování příslušnosti shora uvedených vojáků k plnění těchto úkolů. Federální ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou podrobnosti o prokazování příslušnosti k plnění úkolů policejních sborů.

K hlavě šesté:

Ustanovení o náhradě škody se přebírá z dosavadní právní úpravy. Nově se stanoví odpovědnost státu za škody způsobené policejními sbory nebo policisty při plnění zákonem stanovených úkolů. Zároveň se stanoví podmínky pro vyvinění z této odpovědnosti. Státem se rozumí Česká a Slovenská Federativní Republika. Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu federální ministerstvo vnitra.

K hlavě sedmé:

Ustanovení se přebírá z dosavadní právní úpravy s tím, že početní stavy Federálního policejního sboru stanoví vláda ČSFR a početní stavy Policejního sboru ochrany prezidenta ČSFR prezident ČSFR.

Uvedené ustanovení umožňuje ministru vnitra ČSFR povolat k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra policisty. Tato potřeba vyplývá z nutnosti zabezpečit činnost ministerstva ve vztahu k Federálnímu policejnímu sboru kvalifikovaným aparátem. Současně toto ustanovení umožňuje ministru vnitra ČSFR pověřit službu Federálního policejního sboru plněním úkolů státní správy a vyčlenit do své podřízenosti některé služby Federálního policejního sboru.

Informace získané policejními sbory nebo policisty při plnění jejich úkolů by mohly v případech jejich sdělení nepovolaným osobám či zveřejněním ohrozit oprávněné zájmy právnických nebo fyzických osob. Přitom ne všechny takového skutečnosti jsou předmětem ochrany státního, hospodářského nebo služebního tajemství. Z tohoto důvodu je třeba zavázat policisty povinností mlčenlivosti.

Na druhé straně je nutné zavázat osoby mlčenlivostí o skutečnostech souvisejících s činností policejních sborů nebo policistů. Této povinnosti mlčenlivosti mohou zprostit v oboru své působnosti pouze ředitel Federálního policejního sboru nebo vedoucí vojenské složky Kanceláře prezidenta ČSFR.

Ustanovení respektuje skutečnost, že policisté působící v ozbrojeném bezpečnostním sboru podléhají nedílné velitelské pravomoci a porušením svých povinností zpravidla naplní skutkové podstaty trestných činů vojenských.

Návrh uvedených ustanovení řeší postup při přechodu na nový právní stav po nabytí účinnosti zákona.

Pokud se týká ustanovení § 74, řeší se ukončení respektive dokončení výkonu základní vojenské služby vojáků zařazených u Pohraniční stráže a přechod na profesionální ochranu státních hranic.

S ohledem na novou organizaci činnosti policejních sborů se navrhuje zrušit zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a další předpisy, které budou navrženým zákonem nahraženy.

Účinnost zákona se navrhuje stanovit tak, aby bylo možné plynule přejít na nový právní stav. Doporučuje se též přihlédnout k účinnosti odpovídajících zákonu České národní rady a Slovenské národní rady o policejních sborech republik.

Předpokládaný finanční dopad v rámci schváleného státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky v návaznosti na přijetí navrhované úpravy je následující:

Finanční vyjádření jednotlivých položek vychází z cenových relací v roce 1990.

Současně se v souvislosti se zrušením Sboru národní bezpečnosti a přijetím navrhované úpravy předkládá provedení delimitace sil a prostředků Sboru národní bezpečnosti mezi federálním ministerstvem vnitra a ministerstvy vnitra republik.

V Praze dne 6. června 1991

Předseda vlády ČSFR:

ČALFA v. r.

Ministr vnitra ČSFR:

LANGOŠ v. r.