Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Nové politické poměry v ČSFR zásadně změnily motivaci osob k nedovolenému překračování státních hranic. Dříve převážně politická motivace se změnila v motivaci ekonomicko existenční a kriminální. Ke změnám došlo v národnostním složení osob pokoušejících se o nedovolený přechod státních hranic i v hlavních směrech tlaku na úseky státních hranic. V období roku 1990 až do současnosti převažují občané Rumunska, Indie, Turecka. Další kategorii tvoří občané Vietnamu, Polska a ČSFR, kteří nedovoleného překračování státních hranic využívají k pašování zboží a páchání jiné trestné činnosti na území sousedních států. Řada občanů ČSFR se takto snaží uniknout trestnímu postihu za nezákonnou činnost v ČSFR.

O nedovolený přechod státních hranic se pokusilo v roce 1990 celkem 11 035 osob. V prvním čtvrtletí téhož roku se pokusilo o přechod státních hranic 723 osob, zatím co ve stejném období roku 1991 to bylo již 3 176 osob, což představuje nárůst o 254 % Tomuto tlaku se daří poměrně úspěšně čelit i díky rozvíjející se součinnosti s orgány ochrany hranic sousedních států, především SRN. 60 % z celkového tlaku osob na státní hranice ČSFR se v současném období koncentruje na úsek státních hranic s bývalou NDR. Narůstá však počet převaděčů, organizovaných převaděčských skupin osob, které za úplatu přepravují, zejména cizí státní příslušníky, do bezprostřední blízkosti státních hranic. Vzhledem k právní kvalifikaci nedovoleného překračování státních hranic jako přestupku, jsou sankce za tuto činnost neúměrně nízké ve srovnání s finančními efekty z této protiprávní činnosti a nebezpečím, které představuje případné vytváření kanálů pro pašování zboží, zbraní a narkotik.

Ve vývoji bezpečnostní situace v oblasti ochrany státních hranic lze předpokládat:

1. intenzivnější úsilí občanů třetích států využít území ČSFR k nedovolenému překročení státních hranic při pronikání do států západní Evropy,

2. možný vznik emigrační vlny občanů SSSR nebo dalších států střední a východní Evropy, pro tento případ jsou rozpracovány varianty "UPRCHLÍK", týkající se zabezpečení východní části státní hranice v případě zvýšené migrace do ČSFR. Příslušná iniciativa byla rovněž zahájena s cílem dosáhnout uzavření úmluv o převzetí migrujících. osob na státní hranici s většinou sousedních zemí.

3. zvýšení kvalifikovanosti, agresivity a organizovanosti v pašerácké a převaděčské činnosti.

Rozsáhlým a významným opatřením je přechod na úplnou profesionalizaci pohraniční policie. Na tomto kroku je závislé dokončení přechodu na nevojenský systém ochrany státních hranic ČSFR, kterým bude založena nová kvalita této služby.

S rozvojem zahraničního cestovního ruchu dochází i k prudkému nárůstu migrace osob, směřujících především ze států bývalého "východního bloku" na západ, a tím i nárůstu porušování předpisů, upravujících pravidla pobytu cizinců na území našeho státu. Z tohoto důvodu byla zintenzívněna činnost v oblasti kontroly pobytového režimu cizinců se zaměřením na předcházení protizákonné činnosti.

V roce 1990 a za I. čtvrtletí roku 1991 bylo za hrubé a úmyslné porušení předpisů upravujících režim pobytu cizinců na území ČSFR vyznačen ve 2 917 případech do cestovních dokladů údaj "nežádoucí osoba pro ČSFR", administrativně vyhoštěno 122 cizinců. Na hraničních přechodech bylo za stejné období odbaveno 172,5 mil. osob (jedná se o cizince i čs. občany). Pro nedostatky v cestovních dokladech a z jiných důvodů (např. chybějící vybavení finančními prostředky) nebylo odbaveno pracovníky referátů pasové kontroly 191 655 osob. Pro různou trestnou činnost bylo zadrženo na hraničních přechodech 1 209 osob.

Československo má dnes celkem 94 hraničních přechodů, z toho 62 silničních, 21 železničních, 3 říční a 8 na letištích. Od prosince 1989 jich přibylo 14. Pracovníci referátů pasové kontroly plní na těchto přechodech dvojí funkci. V prvé řadě poskytují cestujícím potřebné informace a kontrolují cestovní doklady. Druhá funkce je bezpečnostní. V praxi se jedná o odhalování nejrozmanitější trestné činnosti páchané na státních hranicích.

V souvislosti s cizineckou službou je možno připomenout, že vytvoření podmínek pro zvládnutí problematiky uprchlíků v ČSFR mělo rovněž význam pro prevenci trestné činnosti skupin cizinců na našem území.

Od září 1990 prošlo uprchlickými tábory přes 3000 cizích státních příslušníků. Postavení uprchlíka bylo dosud přiznáno 374 osobám starším 15 let. V uprchlických táborech je v současné době evidováno 890 osob. Pracovníci Úřadu pro uprchlíky pokračují v zabezpečování vhodných kapacit pro případ, že by bylo nutno přijmout větší uprchlickou vlnu.

Úřad FMV pro ochranu objektů zvláštní důležitosti, v souladu s československým právním řádem a Vídeňskými úmluvami o diplomatických a konzulárních stycích, zabezpečuje ochranu přibližně 150 diplomatických misí, rezidencí a konzulárních úřadů na území ČSFR. Mimo to se povinnost ochrany, vycházející z uvedených úmluv, vztahuje i na několik set bytů diplomatických zástupců a některé objekty zahraničních institucí, v jejichž čele je diplomatický zástupce.

Přes narůstající rozsah úkolů, zejména v souvislosti s krizí v Perském zálivu, se podařilo uložené úkoly a požadavky jednotlivých zastupitelských úřadů zabezpečit a udržet bezpečnostní situaci v jejich okolí pod kontrolou a předejít tak případným incidentům. Byl zabezpečen např. klidný průběh demonstrací u zastupitelských úřadů SSSR a USA. Vážnějším případem byla demonstrace Kurdů u velvyslanectví Iráku spojená s následnou střelbou pracovníků tohoto zastupitelského úřadu. Situaci se však podařilo, díky okamžitému zásahu na místě. úspěšně zvládnout.

V současnosti se stále a mimořádně stupňují požadavky jednotlivých zastupitelských úřadů na jejich ochranu před možnými teroristickými útoky, před napadením objektů a pracovníků ze strany kriminálních živlů, na zabezpečení objektů při demonstracích apod.

FMV projektuje takový systém ochrany zastupitelských úřadů, který umožní akceptovat i požadavky diplomatických zástupců na zvýšení ochrany a pro případ, kdy si to bezpečnostní situace objektivně vyžádá. Očekáváme, že to výrazně přispěje k zvýšení mezinárodně politické prestiže ČSFR.

Bezpečnostní situace na úseku ochrany ústavních činitelů je charakterizována změnami ve společnosti, které vytvořily předpoklady pro široké mezinárodní styky na nejvyšších, zejména politických a ekonomických úrovních. Toto. se projevuje ve zvýšeném počtu zahraničních delegací, kterým je poskytována ochrana při jejich pobytu na území ČSFR, a výjezdech československých chráněných osob do ciziny.

Zaznamenán byl značný nárůst výhružných anonymních písemností adresovaných některým ústavním činitelům, jež mají charakter psychologického teroru. Vyloučit nelze politicky motivované útoky ze strany mezinárodních teroristických organizací, extrémních skupin osob nebo psychicky narušených jedinců.

Ochrana ústavních činitelů je zajišťována komplexem opatření formou osobní, episodické, bezpečnostně-dopravní, hygienicko-toxikologické a pyrotechnické ochrany včetně ochrany proti zpravodajské technice.

V průběhu roku 1990 zajišťoval Úřad FMV pro ochrannou službu celkem 226 bezpečnostních akcí za účasti chráněných osob. V I. čtvrtletí tohoto roku se jednalo o 42 bezpečnostních akcí. Mezi nejvýznamnější a nejrozsáhlejší akce patřily návštěvy papeže Jana Pavla II., prezidenta USA G. Bushe, prezidenta Francie F. Mitterranda a předsedkyně vlády V. Británie M. Thatcherové.

Na počátku roku 1990 došlo ke zrušení útvarů Státní bezpečnosti a rozkazem ministra vnitra v březnu téhož roku byl zřízen Úřad na ochranu ústavy a demokracie, který měl v nových podmínkách i novými způsoby řešit zpravodajské zabezpečení ochrany ústavního zřízení a rozvoje rodícího se demokratického státu.

Pozitivním přínosem jeho práce bylo obsahové i organizační konstituování činnosti směrem, kterým StB nikdy dříve nepracovala. Úřad na ochranu ústavy a demokracie však začal směřovat k modelu obrovitého, mocensky příliš silného úřadu. Proto byly položeny základy budování Federální bezpečnostní informační služby, jako zpravodajské služby relativně malé, ale moderně pojaté, se zcela novým obsahovým zaměřením i organizační strukturou.

Federální shromáždění přijetím zákona o Federální bezpečnostní informační službě, dne 29. května 1991, potvrdilo tento pozitivní vývoj a vytvořilo podmínky pro plné zahájení její činnosti. V československém zákonodárství jde o historicky originální právní úpravu, která neopomenutelně přispívá k utváření vztahů právního státu.

Praxe a zkušenosti po listopadu 1989 dodnes prokazují, že vzrůst autority a vážnosti ČSFR v demokratickém světě se odrazil i ve zpravodajské činnosti ze strany demokratických zemí vůči ČSFR, které ji v podstatě přerušily. Federální bezpečnostní informační služba hledá a vytváří cesty vzájemné rovnoprávné spolupráce s obdobnými službami demokratických zemí.

Speciální služby Sovětského svazu - KGB a GRU, které do roku 1989 volně operovaly na území ČSSR s přispěním bývalé Státní bezpečnosti, začaly nyní prokazatelně operovat jako v "nepřátelském" prostředí. Proto tyto služby a jejich činnost, zejména vyjasnění cílů této činnosti, musí být a jsou hlavním předmětem kontrarozvědné činnosti FBIS. V únoru 1991 rozhodla vláda ČSFR o vypovězení platnosti omezené "bezpečnostní" smlouvy FMV s výborem státní bezpečnosti SSSR, uzavřené na začátku roku 1990. Nepovažujeme SSSR za nepřítele, možné nebezpečí pro nás je zejména v nestabilitě jeho vývoje.

Federální bezpečnostní informační služba plnila v průběhu krize v Perském zálivu, zejména v oblasti kontrarozvědné ochrany území ČSFR před mezinárodním, zvláště pak arabským terorismem, a obdobně postupovala i při zpravodajském zabezpečení odsunu sovětských vojsk. Stejnou pozornost věnovala všem signálům o možném ozbrojování extremistických hnutí, ať již jsou motivovány politickými, či zištnými zájmy.

Po schválení zákona o FBIS je její další činnost definována přímo v tomto zákoně. Obecně je možné konstatovat, že i v budoucnu se bude koncentrovat do tří hlavních oblastí:

1. boje proti mezinárodnímu terorismu,

2. ochrany ČSFR před nežádoucí aktivitou cizích zpravodajských služeb,

3. ochrany společnosti před působením nedemokratických sil, které jsou schopny používat násilí a neústavních prostředků v politickém boji.

V současné době FBIS vytváří útvar pro zpravodajskou ochranu ekonomiky.

V oblasti vyšetřování a předprocesního prověřování činů směřujících proti ústavním základům republiky a proti její bezpečnosti působí Úřad FMV pro vyšetřování protiústavní činnosti. Úřad od února 1990 vyšetřoval celkem 31 věcí, např. "Převádění osob přes hranice", "Padělání směnek" apod. Týmově byly řešeny zejména dvě kauzy "Vstup vojsk v roce 1968" a kauza "Majetek KSČ".

V květnu 1990 bylo Generální prokuraturou zahájeno trestní stíhání ve věci pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona, protože nezjištěné osoby jako veřejní činitelé v době od prosince 1971 do prosince 1989 v Praze a jiných místech ČSFR, ze státního rozpočtu federace postupně převáděli částku ve výši nejméně 5,6 miliardy Kčs. Od uvedeného případu nazvaného "Majetek KSČ" je odvíjeno několik dalších, které byly odevzdány jiným vyšetřovacím součástem pro podezření ze spáchání trestné činnosti hospodářského charakteru.

V nynější době je vyšetřováno neoprávněné čerpání devizových prostředků funkcionáři KSČ, kde bylo zahájeno trestní stíhání a dosud vzneseno obvinění 6 osobám.

Dále bylo zjištěno odčerpávání finančních prostředků KSČ, k nimž došlo po listopadu 1989 v úmyslu předejít předání majetku KSČ a jeho navrácení lidu ČSFR. I v tomto případě bylo zahájeno trestní stíhání a vzneseno obvinění 9 osobám.

Podle § 158 odst. 3 tr. řádu jsou prověřovány skutečnosti nasvědčující tomu, že byly spáchány trestné činy tím, že bývalí vysocí funkcionáři KSČ používali neoprávněně služeb letky FMV, že jim byly neoprávněně poskytovány daňové úlevy a zvyšovány starobní důchody.

Jelikož jde v těchto případech o skutkově i právně velmi složité vyšetřování s velkým rozsahem, kauzy nejsou dosud ukončeny.

Přes důsledné rozdělení působnosti v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, projevuje se nutně potřeba vzájemné pomoci a spolupráce mezi FMV a ministerstvy vnitra republik.

Pomoc a služby, které na vyžádání republikových policejních sborů poskytují útvary FMV, obsahují mimo přímých posil pořádkové policie příslušníky Pohraniční stráže i poskytování speciálních kriminalistických expertiz, vyhlašování celostátního pátrání, sledovací službu, nasazení vrtulníkové sekce letecké služby FMV, spojovací systémy, mezinárodní zastoupení, zabezpečení zpravodajských technických úkonů, informace směřující do působnosti MV republik atd.

V průběhu roku 1990 a 1991 byly pro posílení pořádkové policie SR a ČR vyčleněny posily z počtu sil Pohraniční stráže a vojsk ministerstva vnitra. Jejich počet se v souvislosti s uskutečňováním voleb do zákonodárných sborů a místních zastupitelstev a dále v souvislosti se zhoršováním stavu veřejného pořádku, pohyboval postupně v rozmezí od 1 000 do 5 000 mužů. Tato pomoc je republikovými ministry vnitra hodnocena velmi pozitivně. V současné době bylo na základě žádosti vlády ČR a SR a rozhodnutím vlády ČSFR vyčleněno federálním ministerstvem vnitra ve prospěch pořádkové policie Slovenské republiky 768 příslušníků PS a pro Českou republiku 1 344 těchto příslušníků, s časovým určením do konce září 1991. Další posilou je vyčlenění 120 příslušníků vojsk MV na dobu od června do srpna 1991.

Rozsáhlejší pomoc tohoto druhu by se projevila již jako nežádoucí konkurence dvou bezpečnostních zájmů a tedy, jako oslabování ochrany státní hranice ČSFR. Rovněž nežádoucím jeví se prodlužování stavu neprofesionálního suplování policejní služby vůbec. Federální ministerstvo vnitra je nicméně připraveno rozšiřovat vzájemnou pomoc a spolupráci jako potřebnou a nezbytnou. Naskýtá se zde široká možnost takové spolupráce od oblasti policejního školství, až po společné akce v mimořádných situacích ohrožení.

Podmínky vytvářené k dosažení odpovídající výkonnosti federálního bezpečnostního systému závisely nejen na vnějších faktorech utvářející se bezpečnostní situace, ale rozhodně i na vnitřní bázi. Můžeme hovořit o legislativním, personálním, ekonomickém a technickém zabezpečení systému federálního ministerstva vnitra.

Klíčovou podmínkou činnosti federálního bezpečnostního systému jsou její legislativní garance. Dne 29. května 1991 učinilo Federální shromáždění krok k právní konstrukci a rekonstrukci podmínek řádného fungování federálního bezpečnostního systému schválením zákona o FBIS. Po odvedené legislativní práci se již mimo budovu federálního ministerstva vnitra, ve vládě ČSFR a na cestě z vlády do Federálního shromáždění, nacházejí návrhy zákonů o policejních sborech ČSFR a o služebním poměru policistů těchto sborů. Federální shromáždění rovněž schválilo zákon o cestování do zahraničí, který bude vbrzku následován návrhem zákona o pobytu cizinců na území ČSFR. V souladu s plánem vlády postupují práce na návrhu zákona o střelných zbraních a střelivu, návrhu zákona o občanských průkazech a návrhu zákona o hlášení a evidenci občanů.

Přijetí série bezpečnostních zákonů bude zásadním, reálným impulsem pro plnohodnotnou činnost policie, která musí být založena beze zbytku na principu legality státní činnosti a právní jistotě občanů a institucí jako nosném programu a smyslu právního státu.

Legislativní péče o federální bezpečnostní systém ovšem není uvedeným výčtem právních aktů vyčerpána. V souvislosti s chystanou úpravou zpravodajské činnosti Československé armády a informační aktivitou FMZV i dalších eventuálních subjektů, jeví se nezbytným završit záměrně decentralizované zpravodajské instituce ČSFR velmi úsporným, odborným, koordinačním, poradním orgánem vlády ČSFR, který by přispíval k smysluplnému a levnému provozu bezpečnostního zpravodajství ČSFR. Autentičnost a racionálnost federální působnosti v oblasti moderní informační bezpečnostní ochrany státu je zde mimo veškeré pochyby.

V zájmu řešení krajních situací ohrožení ústavního zřízení, bezpečnosti země i veřejného pořádku v České republice, ve Slovenské republice i v rozsahu federálním, je vytvoření mechanismu vzájemné součinnosti a pomoci policejních sil (projevilo se např. v době války v Perském zálivu). Zde je třeba bez předsudků přijmout v kompetenčním zákoně Federálního shromáždění potřebné úpravy.

V současné době požádalo federální ministerstvo vnitra, na základě vládního pověření, předsedu Nejvyššího soudu, generálního prokurátora a Úřad vlády ČSFR o vyslání expertů do společné pracovní komise pro vypracování návrhu zákona o zacházení s informacemi o spolupracovnících a příslušnících StB.

Superdirektivní podoba modelu řízení minulých let a nutnost vyplňovat záměrné mezery v zákonné úpravě postupu tajných složek bezpečnosti vedla k zahlcení systému federálního ministerstva vnitra interními předpisy. V období roku 1990 až 1991 bylo provedeno kolem 200 zásahů do této struktury s cílem reorganizačním a cílem zrušit předpisy contra legem a předpisy přebytečné. Tak bylo po důkladném přezkoumání derogováno 91 předpisů a derogace 70 ti dalších je připravena. (Na konci roku 1989 mělo FMV asi 306 interních aktů řízení.)

Cíle vytyčené pro zásadní přestavbu ministerstva vyžadovaly radikální postup v systému personální politiky a vzdělávání. V důsledku organizačních změn došlo k propuštění více jak 2 700 příslušníků ze služeb federálního ministerstva vnitra pro jejich nezpůsobilost setrvat ve služebním poměru a 3700 bylo v rámci služebního poměru přemístěno, zejména k útvarům Veřejné bezpečnosti ČR a SR.

Pokud jde o personální obsazení vedoucích funkcí, byla obě provedena ve 160 případech a tento proces pokračuje.

Školský systém je po strukturální a obsahové stránce nově koncipován s důrazem na praktické zvládnutí policejních disciplín. Vysoká škola SNB byla v květnu 1990 zrušena a v současné době je projektováno nové vysokoškolské policejní zařízení - Policejní akademie. S ohledem na současnou situaci v oblasti kriminality jsou organizovány speciální výcvikové kursy pro získání praktických zručností a nových přístupů ke strategii a taktice v nasazení při boj i s těmito negativními jevy.

Z pohledu ekonomického zabezpečení výkonu bezpečnostní služby bylo v roce 1990 nutno konstatovat, že celková úroveň rozpočtových výdajů FMV poklesla oproti roku 1989 o 4,7 %, tj. o 215,3 mil. Kčs. Tím byl resort donucen snížit rozpočtové výdaje v jednotlivých oblastech, především pak v oblasti materiálních výdajů, která se stala, z hlediska zabezpečení výkonu služby jednotlivých útvarů FMV, nejproblémovější oblastí rozpočtu.

K výraznému zvýšení výdajů došlo především v oblasti výpočetní techniky, kde se rok 1990 stal prakticky nástupem zavádění mikropočítačové techniky v širším měřítku.

Prioritně byl zabezpečen bezporuchový výkon služby, nemohla však být výrazněji zajištěna obměna zastaralé a nedokonalé technické vybavenosti jednotlivých výkonných resortních útvarů. Jedná se o dlouhodobý problém, který bez výraznějšího zvýšení objemu disponibilních finančních zdrojů není možné v působnosti federálního ministerstva vnitra řešit.

Pro rok 1991 nejsou potřeby resortu zabezpečeny v objemu cca 1,3 mld. Kčs, z toho pro realizaci záměrů v oblasti materiálně technického zabezpečení chybí více než 1 mld. Kčs.

Nemožnost dokonale zabezpečit výkon bezpečnostní služby moderními a účinnými technickými prostředky se negativně odráží v činnosti všech výkonných služeb FMV. Nejmarkantněji se to projevuje v oblasti spojovací a výpočetní techniky, dopravních prostředků, kriminalistické techniky, zabezpečovací techniky a fototechniky.

Hlavním nástrojem práce moderních policejních sborů je zvládnutí informačních procesů. V Evropě je asi jen velmi málo zemí, které by neměly v roce 1991 k dispozici kriminalistickou databázi na výpočetní technice, jež by policii poskytovala všechny potřebné údaje. Stávající centrální systémy mají jen statistický charakter a disponibilní technika je zastaralá a poruchová.

I když se v hodnoceném období podařilo udržet provozuschopnost spojovacích systémů a zabezpečit spojení při mimořádných bezpečnostních akcích, kriticky hodnotíme nízkou úroveň spojovacích a informačních systémů používaných v resortech ministerstev vnitra.

Abychom se přiblížili např. Rakousku, které má kriminalistickou databázi včetně obrazových informací na výpočetní technice s rozsáhlou terminálovou sítí, - potřebovali bychom asi 5 let intenzívní práce a asi 1/2 mld. Kčs.

Aby bylo vůbec možné čelit předstihu mezinárodního zločinu, předpokládá se do konce tohoto desetiletí stupňování integrace policejní práce v Evropě. To předpokládá i integraci technických složek, která jedině vede k zefektivnění jejich práce, tedy ne drobení prostředků, ale jejich soustředění a účelné, vysoce profesionální využití. Striktní uplatňování dělby působnosti v oblasti infrastruktury, zejména na úseku spojovacích a informačních systémů, lze považovat za nehospodárné, neúčelné a nebezpečné.

Reorganizace FMV směřovala v uplynulém období k systémovému vyjádření funkcí. a lepšímu odrazu působnosti ministerstva v jeho struktuře. V oblasti zpravodajských služeb představovala reorganizace důslednou diskontinuitu, jinde rekonstrukci v uspořádání, proporcích úkolů, metodách řízení a personálních změnách.

Federální ministerstvo vnitra a rozhodující část jeho výkonných bezpečnostních služeb působilo v hodnoceném období roku 1990 a prvém čtvrtletí roku 1991 jako fungující systém. Ty součásti FMV, které prošly generální rekonstrukcí, a součásti, které po svém vzniku a změnách kompetencí nemohly dosud dosáhnout plné sestavy (jedná se především o vytvoření sítě expozitur), dostávají podporu ke své stabilizaci a zvýšení výkonu.

Bezpečnostní útvary FMV si rychle osvojují řadu zcela nových metod boje s kriminálními problémy typu falšování cenných papírů, tzv. praní špinavých peněz. Zásadním úkolem je vytvoření koordinačního systému zpravodajské, kriminální služby a spojování sil k řešení rozsáhlých krizových situací.

Nastavení federálního bezpečnostního systému na plný výkon se musí projevit také faktem. že bude možno kvalifikovaně odhadnout celkový rozsah trestné činnosti páchané ve věcech svěřených federální ochraně, a tedy následně moci i hodnotit účinnost bezpečnostní aktivity. Uvedené srovnání nebylo možné v některých oblastech bezpečnostní služby vůbec zkoumat a ve zprávě uvést. Zásadní změny v organizaci a kompetencích. situace otevřenosti ČSFR světu a další změny relativizovaly měřítko pro určování výslednosti a srovnatelnost výsledků z minulosti.

Teprve přímým seznámením se s šíří a složitostí problematiky bezpečnosti a boje s kriminalitou v působnosti ČSFR je patrné. že nelze zužovat činnost FMV na kauzu "lustrace", či pseudoaféry nejrůznějšího druhu, že je tato působnost nezbytná a komplementární k působnosti republik.

Z rozboru celkové kriminality za hodnocené období vyplývá, že vedle růstu počtů trestných činů nabývá trestná činnost postupně více organizovaného charakteru. Pro pachatele se snížila hrozba neodvratitelnosti trestního postihu. Lze důvodně předpokládat, že se zvýšila míra latentnosti závažné majetkové kriminality a kriminality s mezinárodním prvkem. Nejzávažnější hrozbu nyní představuje organizovaná trestná činnost. napojená na nezákonný obchod s drogami a financovaná z prostředků získaných tímto obchodem. Bezpečnostní situace ČSFR je charakterizována novými jevy, které vyžadují účinnější reagenci. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že ani přesně stanovená strategie boje s organizovanou trestnou činností a terorismem nemá příliš velkou cenu, když nejsou k dispozici nutné institucionální možnosti, finanční zdroje a kvalifikovaný personál. Řešení je federálnímu ministerstvu vnitra známo, je však limitováno počtem sil a prostředků a jejich novým účelným rozmístěním. Je nutné dobudovat na vysoké personální úrovni akceschopnou federální policii a její expozitury, které budou řešit příslušející trestnou činnost na daném teritoriu. Tato činnost se však neobejde bez potřebných technických a dalších prostředků. Zastaralost a absence prostředků často vyžaduje neúměrné množství živé práce a snižuje tak celkovou efektivnost policejní činnosti.

Veřejnost je dosud, především ze setrvačnosti, ale do jisté míry i záměrně utvrzována v pojetí obrazu FMV, jako úřadu občanům téměř nepřátelskému. Policejní a správní činnost FMV potřebuje pro svou nově utvářenou demokratickou podstatu, pro plnění zcela pozitivních úkolů ochrany důležitých zájmů občanů a státu a pro efektivnost svého působení pravý opak, tzn. důvěru a pravdivé informování.

Federální ministerstvo vnitra přechází v současnosti přelomem od nutných sebereorganizujících a očistných procesů, jejichž rozhodující část je ukončena, a které spotřebovávaly velmi mnoho energie, k zásadní koncentraci všech sil na budování kvality bezpečnostní činnosti. Tento přechod se časově shoduje s obdobím, kdy očekáváme dokončení zákonné úpravy postavení policejních sborů ČSFR a jejich policistů a kdy se Federální bezpečnostní informační služba stává samostatným bezpečnostním orgánem. Z tohoto pohledu federální bezpečnostní systém zahajuje kvalitativně novou etapu svého působení v oblasti bezpečnosti státu a boji proti kriminalitě v působnosti ČSFR.

Nelze dopustit, aby se ČSFR stala slabým článkem ve společenství evropských zemí, které mají vybudovaný výkonný bezpečnostní systém. Moderní filosofie vedení boje proti organizované trestné činnosti přesouvá zaměření policejní aktivity na včasné a kvalitní získávání informací strategického řádu z problémového prostředí, což umožňuje preventivně likvidovat ideová a organizační centra protiprávní činnosti. Stejný význam se přisuzuje politickému působení, zaměřenému ke snižování nejrůznějších společenských či skupinových tenzí, které by se jinak staly příčinnými ve vzniku nebo při bujení určité trestné činnosti.

Organizace útvaru FMV a útvarů řízených FMV k 31. 5. 1991

Ministr vnitra ČSFR

náměstci vnitra