/2/ Dojde-li soud k závěru, že správní rozhodnutí posoudilo věc po právní stránce nesprávně nebo že zjištění skutkového stavu, z kterého vycházelo správní rozhodnutí, je v rozporu s obsahem spisů nebo že zjištění skutkového stavu je nedostačující k posouzení věci, zruší rozsudkem napadené rozhodnutí správního orgánu a podle okolností i rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, a vrátí věc žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud zruší napadená rozhodnutí i tehdy, ukáže-li se až při jednání, že jsou nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů.
/3/ Správní orgány jsou vázány právním názorem soudu.
/4/ Proti rozhodnutí soudu není přípustný opravný prostředek.
§ 250k
/1/ Měl-li žalobce úspěch zcela nebo zčásti, soud mu proti žalovanému přizná právo na úplnou nebo částečnou náhradu nákladů řízení. Může také rozhodnout, že se náhrada nákladů zcela nebo zčásti nepřizná, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.
/2/ Jestliže po zrušení rozhodnutí správního orgánu došlo k vydání nového rozhodnutí, které bylo k nové žalobě opět zrušeno proto, že se správní orgán odchýlil od právního názoru vysloveného v prvém rozsudku soudu, aniž došlo ke změně skutkového nebo právního stavu, uloží soud správnímu orgánu, aby žalobci nahradil všechny náklady soudního řízení.
Hlava třetí
Rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů
§ 250l
/1/ Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v kterých zákon svěřuje soudům rozhodování o opravných prostředcích proti nepravomocným rozhodnutím správních orgánů [V současné době jde o tyto případy:
§ 57b odst. 1 zák. č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců /ve znění zák. č. 180/1990 Sb./, jde-li o rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce peněžité dávky nemocenského pojištění nebo přídavků na děti vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění,
§ 122 odst. 1 a § 145a zák. č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte /ve znění zák. č. 180/1990 Sb./, jde-li o rozhodnutí o povinnosti příjemce dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
§ 112 odst. 3 zák. č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zák. č. 117/1983 Sb. a zák. č. 5/1991 Sb.
§ 12a odst. 2 zák. č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby /ve znění zák. č. 95/1988 Sb. a zák. č. 114/1990 Sb./,
§ 7, 8 a 61 odst. 2 zák. č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu /ve znění zák. č. 49/1990 Sb./,
§ 122 zák. č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení /ve znění zák. č. 110/1990 Sb. a zák. č. 180/1990 Sb./, jde-li o rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, uvedenou v § 7 písm. a/ č. 1-7, písm. b/ a c/ cit. zákona,
§ 9 odst. 4 a odst. 7 zák. ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
§ 8 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3 písm. c/ zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,
§ 11 odst. 3 a § 13 zák. č. 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím,
§ 28 odst. 3 zák. ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii,
§ 27 odst. 3 zák. SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii,
§ 28 odst. 3 zák. č. 172/1990 Sb., o vysokých školách,
§ 25 zák. ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované,
§ 11 odst. 2 zák. č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, jde-li o rozhodnutí vrátit přeplatek,
§ 42 zák. SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících,].
/2/ Pokud v této hlavě není stanoveno jinak, užije se přiměřeně ustanovení hlavy druhé s výjimkou § 250a.
§ 250m
/1/ Řízení se zahajuje na návrh, kterým je opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu.
/2/ Návrh se podává u příslušného soudu ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Návrh je podán včas i tehdy, byl-li podán ve lhůtě u orgánu, který vydal rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o opravném prostředku, lze je napadnout do šesti měsíců od jeho doručení.
/3/ Účastníky řízení jsou ti, kteří jimi v řízení u správního orgánu, a správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává.
§ 250n
Jestliže to povaha věci nevylučuje, může ten, kdo podává opravný prostředek, navrhnout, aby byla odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Soud může tomuto návrhu vyhovět, jestliže by provedením napadeného rozhodnutí byl zmařen účel jeho přezkoumání.
§ 250o
Jestliže správní orgán, jehož rozhodnutí soud přezkoumává, vydá nové rozhodnutí, kterým návrhu zcela vyhoví, soud usnesením řízení zastaví.
§ 250p
Je-li návrh podán opožděně nebo tím, kdo k němu není oprávněn, anebo napadá-li se rozhodnutí, jež přezkoumání nepodléhá, anebo neodstranil-li navrhovatel vady, jejichž odstranění soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení návrhu, soud usnesením opravný prostředek odmítne.
§ 250q
/1/ Nedojde-li k vyřízení opravného prostředku způsobem uvedeným v § 250f nebo § 250o, nařídí soud jednání. Soud může provést důkazy nezbytné k přezkoumání napadeného rozhodnutí.
/2/ O opravném prostředku rozhodne soud rozsudkem, kterým přezkoumané rozhodnutí buď potvrdí nebo je zruší a vrátí k dalšímu řízení.
§ 250r
Zruší-li soud rozhodnutí správního orgánu, je správní orgán při novém projednání vázán právním názorem soudu.
§ 250s
/1/ Proti rozhodnutí soudu nejsou s výjimkou případů podle odstavce 2 přípustné opravné prostředky.
/2/ Ve věcech důchodového zabezpečení lze podat proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne nejvyšší soud republiky; dovolání je přípustné."
109. Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá.
110. V § 251 se vypouští druhá věta.
111. V § 258 v odstavci 3 se slova "aby byl výkon rozhodnutí proveden likvidací majetku povinného" nahrazují slovy "na prohlášení konkursu majetku povinného".
112. § 259 se vypouští.
113. V § 260 odstavec 1 zní:
"/1/ Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými státními orgány."
114. V § 261 odst. 1 druhé větě se slova "organizaci, vůči které" se nahrazují slovy "toho, vůči komu" v třetí větě se slova "organizace, vůči které" nahrazují slovy "toho, vůči komu" a ve čtvrté větě se slova "občana nebo organizaci" nahrazují slovy "fyzickou nebo právnickou osobu".
115. V § 264 odst. 2 se slova "organizaci" a "organizace" nahrazují slovy "právnické osobě" a "právnické osoby".
116. V § 265 odst. 1 se vypouštějí druhá a třetí věta.
117. V § 267 odst. 2 se slova "pravosti nebo výše" nahrazují slovy "pravosti, výše nebo pořadí".
118. V § 269 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"/2/ V případech uvedených v § 268 odst. 1 písm. g/ a h/ se rozhoduje zpravidla po předchozím jednání."
a dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
119. V § 272 odst. 3 se slova "národní výbor a společenské organizace" nahrazují slovy "příslušný orgán obce a orgán péče o děti".
120. V § 273 se v odstavci 1 číslovka "1000" nahrazuje číslovkou "2000" a
v odstavci 2 se slova "s národním výborem" nahrazují slovy "s příslušným orgánem obce".
121. V § 274 se v písmenu c/ vypouštějí slova "komisí pro pracovní spory", a písmena e/ a f/ znějí:
"e/ notářských zápisů, které obsahují občanskoprávní závazek a v nichž jsou vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní důvod, předmět a doba plnění, jestliže osoba povinná k vykonatelnosti v notářském zápise svolila;
f/ vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány;".
122. § 275 odst. 2 zní:
"/2/ Soud je však vždy oprávněn před nařízením výkonu rozhodnutí přezkoumávat správnost potvrzení o vykonatelnosti všech titulů pro výkon rozhodnutí."
123. V § 277 odst. 2 věta první zní:
"Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru."
124. § 279 odst. 2 písm. c/ zní:
"c/ pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy;",
v odstavci 3 se slova "Československé socialistické republiky" nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní Republiky".
125. V § 285 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"/3/ Vyplácí-li se záloha za období delší než jeden měsíc, vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky. Celková odměna povinného za uplynulý rok se rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Z měsíční odměny se pak vypočtou s konečnou platností srážky a oprávněnému se vyplatí rozdíl mezi částkami, které měly být povinnému sraženy v jednotlivých měsících, a částkami, které skutečně ze záloh oprávněnému byly již vyplaceny."
126. V § 290 odst. 2 se vypouští druhá věta.
127. § 293 odst. 3 zní:
"/3/ Za změnu plátce mzdy podle odstavce 1 se nepovažuje, jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí získá nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění nahrazující mzdu a jestliže dávku mu vyplatí plátce mzdy."
128. V § 294 odst. 1 zní:
"/1/ Ten, kdo přijímá občana do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho občan naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat občanu, který u něho přestal pracovat.",
v odstavci 2 se slova "Zjistí-li organizace, u níž povinný nastoupil" nahrazují slovy "Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil",
odstavec 3 zní:
"/3/ Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, doručí do vlastních rukou usnesení, v kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených srážek, uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usnesení podle tohoto odstavce doručeno, ve srážkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy."
129. V § 299 odst. 1 první věta od slova "nemocenského" zní: "peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání.",
druhá věta odstavce 1 se vypouští.
Odstavec 2 zní:
"/2/ Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu občana, který z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu."
doplňují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:
"/3/ Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti.
/4/ Za jiný příjem ve smyslu odstavce 1 nelze považovat odměny za provedení práce podle § 236 zákoníku práce bez ohledu na to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny."
130. V § 300 se vypouštějí odstavce 1 a 3 a označení odstavce 2.
131. § 304 se vypouští.
132. § 305 až 308 zní:
"§ 305
K návrhu oprávněného soud rozhodne o nařízení výkonu usnesením, ve kterém
a/ přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, odepsal pohledávku s příslušenstvím z účtu povinného a uhradil ji po právní moci usnesení oprávněnému,
b/ zakáže povinnému, aby po tom, kdy mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nakládal s prostředky na účtu až do výše vykonatelné pohledávky a jejího příslušenství.
§ 306
Nařízení výkonu rozhodnutí se doručí oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu; peněžnímu ústavu se doručí do vlastních rukou.
§ 307
/1/ O tom, že usnesení o nařízení výkonu soudu nabylo právní moci, soud vyrozumí peněžní ústav do vlastních rukou.
/2/ Peněžní ústav vyplatí pak pohledávku z účtu povinného.
§ 308
Pro poradí úhrady pohledávek, pro něž byl výkon rozhodnutí nařízen, je rozhodující den, kdy bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno peněžnímu ústavu; bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a prostředky na účtu povinného nestačí k uspokojení všech pohledávek, uhradí se jednotlivé pohledávky, pro něž došlo nařízení výkonu rozhodnutí téhož dne, poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně."
133. § 311 zní:
"§ 311
Nepostupuje-li peněžní ústav tak, jak mu to ukládají ustanovení § 305, 308 a 309, může se oprávněný domáhat, a to i tehdy, když už na účtu povinného není dostatek prostředků, aby mu peněžní ústav zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby peněžní ústav postupoval správně."
134. V § 312 odst. 1 se vypouštějí slova "a to i tehdy, jestliže se pohledávka povinného stane splatnou teprve v budoucnu.",
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
"/2/ Takto se postupuje i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.",
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
135. V § 317 se připojují další odstavce 3 a 4, které znějí:
"/3/ Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče.
/4/ Výkonu rozhodnutí odepsáním z účtu u peněžního ústavu nepodléhají prostředky na účtu, které výslovným prohlášením povinného jsou určeny pro výplatu mezd jeho zaměstnanců pro výplatní období nejbližší dni, kdy peněžnímu ústavu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí."
136. § 318 se vypouští.
137. V § 319 odst. 1 se citace "§ 279 odst. 3" nahrazuje citací "§ 279 odst. 2" a odstavec 3 zní:
"/3/ Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, i pokud jde o pohledávky z práv příbuzných právu autorskému a o pohledávky soukromě hospodařících fyzických osob z jejich podnikatelské činnosti."
138. Dosavadní text § 320 se označuje jako odstavec 1, citace "§ 314 až 316 a 321" se nahrazuje citací "§ 313 až 316, 321, 327 a 330" a připojuje se odstavec 2, který zní:
"/2/ Výkon rozhodnutí proti členovi družstva postižením členského podílu ve stavebním bytovém družstvu za trvání členství povinného není přípustný."
139. § 322 zní:
"§ 322
/1/ Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, nebo ke svému podnikání, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.
/2/ Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména
a/ běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,
b/ snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
c/ zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
d/ hotové peníze do částky 1000 Kčs."
140. V § 236 odst. 1 se v poslední větě slova "místního národního výboru" nahrazují slovy "orgánu obce",
vkládá se nový odstavec 2, který zní:
"/2/ Nepřevezme-li oprávněný věci podléhající zkáze za cenu, kterou určí v těchto případech vykonavatel, odevzdají se povinnému k volnému nakládání.",
dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
141. § 238 zní:
"§ 328
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí sepsané věci se odhadnou, pokud cena není stanovena úředně [§ 5 zák. č. 526/1990 Sb., o cenách]. Provedení odhadu zajistí předseda senátu; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci".
142. Za § 328 se vkládají nové § 328a a 328b, které zní:
"§ 328a
/1/ Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po odhadu sepsaných věcí předseda senátu zajistí, aby
a/ zvlášť významná výtvarná díla a památky,
b/ rukopisy zvlášť významných literárních děl,
c/ osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách,
d/ předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory, byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejich posláním je péče o takové památky, a to nejméně za odhadní cenu.
/2/ Jestliže tyto instituce ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy neodpoví na nabídku a nesloží u soudu odhadní cenu, soud i tyto předměty prodá způsobem dále uvedeným.
§ 328b
/1/ Sepsané věci se prodají v dražbě, která se koná buď v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu.
/2/ Soud oznámí dražební rok povinnému, oprávněnému, spoluvlastníku věci a místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu bude dražba konána a v jehož obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.
/3/ Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Vykonavatel a povinný nesmějí dražit".
143. § 329 zní:
"§ 329
/1/ Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
/2/ Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem, komu má příklep udělit. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
/3/ Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají závady váznoucí na věci".
144. § 330 zní:
"§ 330
/1/ Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení věřitelů.
/2/ Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu.
/3/ Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Mezi několika oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí (§ 332 odst. 1). Prodej uskutečněný převzetím má tytéž účinky jako prodej v dražbě.
145. V § 335 odstavce 2 a 3 znějí:
"/2/ Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost i s jejími součástmi a příslušenstvím.
/3/ Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí obsahovat zákaz, aby povinný nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil. Dále se v něm uloží povinnému, aby do 15 dnů oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.",
vkládá se nový odstavec 4, který zní:
"/4/ Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, povinnému, spoluvlastníkům a osobám, které mají k nemovitosti předkupní nebo jiné věcné právo, dále pak příslušnému finančnímu orgánu státní správy a orgánu územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, jakož i místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu je bydliště povinného. Kromě toho se usnesení vyvěsí na úřední desce soudu až do vyvěšení dražební vyhlášky."
146. Za § 335 se vkládá nový § 335a, který zní:
"§ 335a
/1/ Výkon rozhodnutí se provede dražbou; provádí je soudce.
/2/ Pro pořadí oprávněného na uspokojení z výtěžku výkonu rozhodnutí je rozhodující doba, kdy k soudu výkonu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí dražbou."
147. § 336 zní:
"§ 336
/1/ Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud opatří odhad nemovitosti a jejího příslušenství. 0 době a místě odhadu soud uvědomí oprávněného, dlužníka, spoluvlastníky, jakož i osoby, pro něž váznou na nemovitosti jiné závady, a okresní úřad.
/2/ Jestliže nemovitost byla odhadnuta v době jednoho roku přede dnem, kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro určení ceny, může soud od nového odhadu upustit."
148. Za § 336 se vkládají nové § 336a až 336p, které znějí:
"§ 336a
/1/ Odhadem se zjistí, jakou cenu má nemovitost. Krom toho se jednotlivě odhadnou závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1), jakož i závady, které vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 2).
/2/ Práva spojená s nemovitostí se odhadnou tak, že se zjistí výhoda, kterou tato práva přinášejí oprávněnému v období jednoho roku, a hodnota této výhody se násobí při právech časově neomezených dvaceti, při právech časově omezených počtem roků, po které má právo ještě trvat, nejvýše však dvaceti.
/3/ Závady váznoucí na nemovitosti se odhadnou podle hospodářské újmy, která vyplývá ze závady pro obtíženého. Při závadách neomezeného trvání se vezme za základ výpočtu doba dvaceti let, při závadách neurčitého trvání pravděpodobný čas jejich trvání, ne však více než dvacet let, při závadách přesně určeného trvání tato doba. Závady vyplývající z nároků na opětující se plnění a dávky se odhadnou tak, že se vypočítá částka, která by stačila k tomu, aby z ní a z úroků z této částky se poukazovala plnění a dávky anebo jejich peněžitá hodnota.
/4/ Podle výsledků odhadu určí soud odhadní cenu a rozhodnutí o tom doručí osobám uvedeným v § 336 odst. 1, jakož i osobám, pro které váznou na nemovitosti věcná práva patrná ze spisu.
§ 336b
/1/ Po pravomocném určení odhadní ceny stanoví soud vyhláškou dražební jednání na dobu nejméně po 30 dnech.
/2/ Dražební vyhláška musí obsahovat:
a/ čas a místo dražby,
b/ označení nemovitosti, příslušenství a vlastníka,
c/ odhadní cenu, která je zároveň nejnižším podáním,
d/ výši jistoty,
e/ způsob zaplacení nejvyššího podání,
f/ závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání,
g/ ustanovení o přechodu závad a užitků nemovitosti,
h/ ustanovení o odevzdání vydražené nemovitosti vydražiteli,
ch/ výzvu, aby všichni, kdo jsou odkázáni se svými nároky na nejvyšší podání, udali výši svých nároků i s příslušenstvím ke dni dražebního jednání a prokázali je listinami s upozorněním, že jinak bude k jejich nárokům přihlíženo jen podle obsahu spisů,
i/ výzvu, aby věřitelé prohlásili, zda žádají zaplacení v hotovosti s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení v hotovosti před dražebním jednáním, může vydražitel dluh převzít,
j/ výzvu, aby uplatnění práv, která nepřipouštějí dražbu (§ 267 odst. 1), bylo prokázáno před započetím dražby s upozorněním, že jinak by taková práva nemohla být uplatněna na újmu vydražitele, který byl v dobré víře,
k/ upozornění, že osoby, které mají na nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.
§ 336c
/1/ Dražební vyhláška se doručí:
a/ oprávněnému, povinnému, spoluvlastníku a každému, kdo má na nemovitosti věcné nebo předkupní právo, jsou-li patrna ze spisů anebo z evidence nemovitostí,
b/ orgánům, které vyměřují a vymáhají daně a veřejné dávky a pojistné nemocenského pojištění,
c/ úřadům uvedeným v § 335 odst. 4.
/2/ Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a/ se doručí do vlastních rukou.
/3/ Soud vyvěsí dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá místní orgán územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, aby podstatný obsah vyhlášky uveřejnil způsobem v místě obvyklým.
/4/ Přihlásí-li se oprávněný z předkupního práva později, doručí se mu dražební vyhláška do vlastních rukou tak, aby k do ručení došlo ještě před zahájením dražby.
§ 336d
/1/ Zájemci o koupi dražené nemovitosti jsou povinni jako jistotu složit polovinu odhadní ceny, a to v hotovosti nebo ve vkladních knížkách, jejichž výplata není omezena. Chce-li zájemce při dražbě uplatnit své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději při složení jistoty. Soud ještě před zahájením dražby (§ 336f odst. 1) rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno.
/2/ Nejnižší podání se rovná odhadní ceně.
/3/ K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební vyhlášce lhůtu, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.
/4/ Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky připadající na závady, které vydražitel přejímá se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1) a které by byly uhrazeny z nejvyššího podání, pokud by bylo celé nejvyšší podání složeno v hotovosti.
§ 336e
/1/ Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou dražbu nemovitosti; opětovná dražba se však nekoná, zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí o nařízení opětovné dražby.
/2/ O nařízení opětovné dražby platí ustanovení o prvé dražbě s tím, že nejnižší podání tvoří dvě třetiny odhadní ceny. O dražbě uvědomí soud též vydražitele uvedeného v odstavci 1. Tento vydražitel je povinen zaplatit rozdíl na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání včas (§336l). Tato náhrada připadne do rozdělované podstaty.
§ 336f
/1/ Po složení jistoty soudce vyzve zájemce, aby dražili.
/2/ Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který musí prokázat právo zastupovat zájemce veřejnou nebo ověřenou listinou.
/3/ Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, povinný, vydražitel uvedený v § 336e odst. 1 a ten, jemuž nabytí věci brání zvláštní předpis.
/4/ Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 336g
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje soud v řízení. Návrh na pokračování v řízení lze učinit nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh učiněn do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
§ 336h
/1/ Před skončením dražby se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti udělení příklepu.
/2/ Námitky, které se zapíší do protokolu, mohou podat dražitelé, povinný, oprávněný a zástupci orgánů státní správy (§ 335 odst. 4), jsou-li přítomní dražbě.
/3/ Příklep udělí soud tomu, u něhož jsou splněny podmínky stanovené zákonem a který učinil nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem o tom, komu se má příklep udělit. Byl-li však jedním z takových dražitelů spoluvlastník nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo věcné povahy, udělí se příklep jemu.
/4/ Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání.
§ 336i
Po udělení příklepu může se vydražitel ujmout dražby vydražené věci; o tom je povinen uvědomit soud. Nabude-li usnesení o udělení příklepu právní moci, stává se vydražitel vlastníkem věci ke dni udělení příklepu.
§ 336j
/1/ Usnesení o příklepu se doručí oprávněnému, povinnému, vydražiteli a těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.
/2/ Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat odvolání jen ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky. Mimo to může do 15 dnů ode dne dražby podat odvolání každý, komu v rozporu s ustanovením § 336 odst. 1 písm. a/ nebyla doručena dražební vyhláška a nebyl proto při dražbě přítomen.
§ 336k
/1/ Odvolání lze vyhovět, jen jsou-li vytýkané vady na újmu toho, kdo odvolání podal, nebo shledá-li soud podstatné porušení zákona.
/2/ Rozhodnutí o odvolání se doručí odvolateli, vydražiteli, oprávněnému a povinnému.
/3/ Zruší-li odvolací soud usnesení o příklepu, ustanoví se nové dražební jednání.
/4/ Byl-li příklep pravomocně odepřen, je vydražitel povinen vrátit vydraženou věc povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí.
§ 336l
/1/ O závazcích podle § 336e odst. 2 a § 336k odst. 4 rozhodne soud po jednání usnesením.