Na základě výsledků připomínkového řízení a stanovisek vlád republik bylo odmítnuto řešení, podle něhož se zachovávala funkce jen soudcům ustanoveným novými nebo rekonstruovanými zákonodárnými sbory po 1. lednu 1990 s tím, že se považují za soudce ustanovené bez časového omezení. Takových soudců je již několik stovek a účelem bylo odlehčit administrativní náročnost tohoto řešení.
Jinak toto řešení vycházelo z myšlenky zrušit u soudců ustanovených před 1. lednem 1990 jejich mandát a umožnit tak úplnou prověrku všech soudců ustanovených před 1. lednem 1990 v procesu jejich nového jmenování. Toto řešení by však bylo administrativně a časově mimořádně náročné. Odporuje též principu nabytých práv, neboť paušálně zbavuje všechny soudce jejich funkce, do níž byli podle platných zákonů řádně ustanoveni, a to u většiny z nich bez toho, aby existoval právní důvod, pro který by nemohli vykonávat svou funkci nadále i podle nového zákona. Uplatňuje se zde princip kolektivní viny. Hlavním praktickým nedostatkem tohoto řešení je, že by prodloužilo stav nejistoty celého soudcovského sboru, který má již nyní, spolu s nedostatečným materiálním zabezpečením soudců, krajně nepříznivé důsledky pro řádný chod justice (odchod zpravidla právě nejkvalitnějších soudců).
K § 70:
Krátké funkční období dosavadních soudců z lidu umožňuje navrhované řešení. Zákony národních rad může být také řešena otázka nové volby přísedících.
K § 71:
Toto ustanovení na přechodnou dobu umožňuje, aby byli soudci jmenováni též právníci s dostatečně dlouhou právní praxí nebo vědeckou či pedagogickou praxí v oboru práva bez toho, aby se museli podrobit čekatelské lhůtě a odborné justiční zkoušce. Tímto způsobem bude nutné obsazovat funkce soudců především v tzv. správním soudnictví v přechodné době jeho konstituování. Předpokládá se, že k jmenování budou navrženi jen právníci skutečně odborně zdatní.
K § 72:
Srov. důvodovou zprávu k hlavě šesté.
Aktuální nedostatek soudců (například v České republice chybí cca třetina potřebného počtu soudců) si na přechodnou dobu vyžaduje zkrácení přípravné služby justičních čekatelů, kteří kvalitou své práce a úrovní znalostí poskytují záruky, že mají předpoklady pro výkon funkce soudce.
Finanční dopad
Navrhovaná úprava bude mít tyto nároky na pracovní síly a ročně na státní rozpočty federace a republik:
I. Nároky na státní rozpočet federace pro Nejvyšší soud ČSFR:
1. Mzdové prostředky: |
|
|
Soudci |
20 |
2 087 760 Kčs |
OAA /odb. admin. aparát/ |
16 |
778 176 Kčs |
Ostatní |
8 |
279 840 Kčs |
Celkem pracovníků |
44 |
3 145 776 Kčs |
2. OON /ost. osob. náklady/ |
|
50 000 Kčs |
3. Ostatní neinvestiční /tzv. věcné/ náklady |
|
100 000 Kčs |
4. Investiční náklady |
|
300 000 Kčs |
Celkem |
|
3 595 776 Kčs |
II. Nároky na státní rozpočet České republiky:
1. Mzdové prostředky |
|
|
|
Okresní soudy: |
soudci |
49 |
2 803 968 Kčs |
|
OAA |
82 |
2 670 576 Kčs |
|
Ostatní |
7 |
172 200 Kčs |
Krajské soudy: |
soudci |
126 |
9 173 304 Kčs |
|
OAA |
118 |
4 490 136 Kčs |
|
ostatní |
38 |
934 800 Kčs |
Nejv. soud ČR: |
soudci |
62 |
4 950 576 Kčs |
|
OAA |
40 |
1 324 800 Kčs |
Celkem pracovníků |
|
521 |
26 520 360 Kčs |
2. OON |
|
|
1 041 000 Kčs |
3. Ostatní neinv. náklady |
|
|
15 452 000 Kčs |
Celkem neinvestiční náklady |
|
|
43 013 360 Kčs |
4. Investiční náklady |
|
|
5 377 000 Kčs |
Celkem |
|
|
48 390 360 Kčs |
III. Nároky na státní rozpočet Slovenské republiky:
1. Mzdové prostředky |
|
|
|
Okresní soudy: |
soudci |
26 |
1 529 000 Kčs |
|
OAA |
44 |
1 433 000 Kčs |
|
ostatní |
10 |
246 000 Kčs |
Krajské soudy: |
soudci |
66 |
4 805 000 Kčs |
|
OAA |
60 |
2 282 000 Kčs |
|
ostatní |
30 |
738 000 Kčs |
Nejv. soud SR: |
soudci |
32 |
2 475 000 Kčs |
|
OAA |
20 |
662 000 Kčs |
Celkem pracovníků |
|
288 |
14 170 000 Kčs |
2. OON |
|
|
500 000 Kčs |
3. Ostatní neinvestiční náklady |
|
|
8 000 000 Kčs |
Celkem |
|
|
22 670 000 Kčs |
Tyto nároky budou zčásti pokryty přechodem hospodářské arbitráže do soudnictví.
V Praze dne 23. května 1991
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.