FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
VI. volební období
643
Návrh
výborů hospodářských
na usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů
k vládnímu návrhu zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě
(tisk 393)
Výbory hospodářské Sněmovny lidu a Sněmovny národů na základě pověření obou sněmoven opětovně projednaly návrh zákona o vlastnických vztazích k půdě ve znění přijatém dne 3. 4. 1991 Sněmovnou lidu.
Výbory hospodářské Sněmovny lidu a Sněmovny národů
doporučují
schválit vládní návrh zákona ve znění při jatém Sněmovnou lidu se změnami a doplňky uvedenými v předloženém tisku:
Zákon
ze dne .......... 1991
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze
zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989,
dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických vztahů k půdě a
upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí,
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Rozsah působnosti zákona
(1) Zákon se vztahuje na
a) půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží [§ 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.] a v rozsahu stanoveném tímto zákonem i na půdu, která tvoří lesní půdní fond [§ 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.] (dále jen "půda"),
b) obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby patřící k původní zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků,
c) hospodářské budovy a stavby sloužící zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, včetně zastavěných pozemků,
d) jiný zemědělský majetek uvedený v § 17.
(2) Zákon upravuje práva a povinnosti vlastníků, původních vlastníků, uživatelů a nájemců půdy, jakož i působnost státu při úpravě vlastnických a užívacích práv k pozemkům.
(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní vztahy k majetku uvedenému v odstavci 1 zvláštními předpisy.
Základní ustanovení
§ 2
(1) Kromě vlastníka mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě smlouvy s ním uzavřené nebo na základě smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem (§ 14).
(2) Vlastník pozemků je vlastníkem porostů na něm vzešlých, tím není dotčeno vlastnické právo zemědělských družstev k porostům na pozemcích jejich členů podle předpisů o zemědělském družstevnictví [Zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.]. U pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem jiných než trvalých porostů uživatel, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak.
§ 3
Půdu nelze převést do vlastnictví devizových cizozemců [Devizový zákon č. 528/1990 Sb. § 5.].
ČÁST DRUHÁ
§ 4
Oprávněné osoby
(1) Oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má trvalý pobyt na jejím území, a jehož půda, budovy a stavby patřící k původní zemědělské usedlosti přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 4b odst. 1 a § 5.
(2) Zemřela-li osoba uvedená v odstavci 1 před uplynutím lhůty uvedené v § 9, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky a mají trvalý pobyt na jejím území, fyzické osoby v tomto pořadí:
a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu, to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva, byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této nemovitosti,
c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem, zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 9, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1,
e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1 a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
(3) V případech uvedených v odstavci 4 písm. h) jsou oprávněnými osobami osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně.
§ 4a
Povinné osoby
(1) Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona věc drží, s výjimkou
a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990.
b) cizích států.
(2) Povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Práv na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí osobě oprávněné porušením těchto povinností ustanovením § 25a zůstává nedotčeno.
§ 4b
Vydání nemovitosti
(1) oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku
a) výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízení, případně v trestním řízení správním podle dřívějších předpisů, jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů [Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.],
b) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě,
c) postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., ve znění zákona č. 67/1952 Sb.,
d) prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení),
e) toho, že občan zdržující se v cizině nemovitost zanechal na území republiky,
f) smlouvy o darování nemovitostí uzavřené dárcem v tísni,
g) dražebního řízení provedeného na úhradu pohledávky státu,
h) soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky, popřípadě uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou, v takovém případě je oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti,
i) kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek,
j) odmítnutí dědictví v dědickém řízení učiněného v tísni,
k) vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a nikdy nesloužila účelu, pro který byla vyvlastněna,
l) vyvlastnění bez vyplacení náhrady, m) znárodnění vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy,
n) převzetí nemovitostí bez právního důvodu,
o) politické persekuce [§ 2 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.] nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody, [§ 2 odst. 3 věta první zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.]
p) odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů [Např. Zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech. Zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.].
(2) Půdu, která přešla na stát podle odstavce 1 písm. b), lze vydat ve výměře nejvýše 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha půdy veškeré, a to nezávisle na tom, vydá-li se jedné oprávněné osobě nebo společně několika oprávněným osobám.
(3) Oprávněná osoba je povinna po vydání nemovitosti zaplatit státu nedoplatek přídělové ceny, za kterou ji původně získala; obdobně je povinna vrátit kupní cenu nebo náhradu, která jí byla státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitosti vyplacena. Lhůtu k zaplacení určí pozemkový úřad.
(4) Pokud vázly na nemovitosti ke dni převzetí státem pohledávky peněžních ústavů, zajištěné na nemovitosti a vypořádané podle zvláštních předpisů, uhradí oprávněná osoba částku, kterou stát takto vypořádal.
(5) Jestliže nemovitosti přešly do vlastnictví obce, má oprávněná osoba právo podle tohoto zákona vůči obci".
(6) Vydá-li nemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.
§ 5
Podle tohoto zákona se postupuje i v případech, kdy osobám maďarské národnosti vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle nařízení Sboru pověřenců ze dne 4. listopadu 1948 č. 26 Sb. SNR, kterým se upravuje vynětí zemědělského majetku osob maďarské národnosti z konfiskace.
§ 5a
Zmírnění některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů jen na území České republiky nebo Slovenské republiky upraví Česká národní rada nebo Slovenská národní rada zvláštním zákonem.
§ 5b
(1) Na návrh původního vlastníka může soud rozhodnout, že na něj přechází vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví nebo v osobním užívání fyzické osoby, jež ji nabyla od státu, který ji získal za okolností uvedených v § 4 odst. 1, a to za předpokladu, že tato fyzická osoba nabyla věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění, toto ustanovení se použije i ve vztahu k osobám blízkým, na něž fyzická osoba majetek převedla. Návrh musí být uplatněn do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak právo zaniká.
(2) Fyzická osoba jejíž vlastnické právo přešlo na původního vlastníka podle odstavce 1 má vůči státu nárok na vrácení kupní ceny a na úhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitost. Nárok se uplatňuje u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky.
§ 6
(1) Nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.
(2) Dohoda podléhá schválení pozemkovým úřadem formou rozhodnutí vydaného ve správním řízení.
(3) Rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody přezkoumá na návrh účastníka soud. Jestliže ani soud dohodu neschválí, vrátí věc pozemkovému úřadu k rozhodnutí ve věci.
(4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad.
(5) Pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků.
(6) Rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 přezkoumá na návrh účastníka soud.
§ 6a
(1) Správní poplatky související s vydáním nemovitosti se nevyměřují.
(2) Oprávněná osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti povinné osobě je osvobozena od soudních poplatků.
(3) Nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků hradí stát.
§ 7
(1) Pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že
a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 5b,
b) na pozemku se nachází hřbitov,
c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo
jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku,
d) na pozemku byla zřízena zahrádková nebo chatová osada [§ 52 až 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.],
e) na pozemku jsou tělovýchovná a sportovní zařízení.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 se oprávněné osobě převedou bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí.
(3) V případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení užívání pozemku tím, že pozemek nebo jeho část je určen pro obranu státu [§ 8 zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.] nebo je určen pro těžbu nerostů [§ 6 a § 7 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství.] nebo se stal podle zvláštních předpisů [Zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů. Zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů.] součástí lesního půdního fondu v národním parku nebo je na území státní přírodní rezervace, chráněného naleziště, chráněného parku, chráněné zahrady, chráněné studijní plochy, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo chráněného přírodního výtvoru, anebo jsou významným krajinným prvkem, je na vůli oprávněné osoby, zda bude požadovat vydání původního pozemku nebo převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Pokud oprávněná osoba požádá o převod jiného pozemku, postupuje se podle odstavce 2.
(4) Obytnou budovu, hospodářskou budovu a jinou stavbu, patřící k původní zemědělské usedlosti nelze vydat v případě, že zásadní přestavbou stavba ztratila svůj původní stavebně technický charakter tak, že již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby.
(5) Nemovitost, která je prohlášena národní kulturní památkou, nelze vydat až do doby přijetí zákonů upravujících správu a ochranu kulturních památek.
§ 8
Souběh nároků
Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osob podle § 4 b odst. 1, náleží právo na vydání původních nemovitostí té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak. Ostatní oprávněné osoby mají v takovém případě právo na převod pozemků podle § 7 odst. 2, popřípadě na finanční náhradu.
§ 9
Lhůty k uplatnění nároku
(1) Právo na převod vlastnictví podle § 4 může oprávněná osoba uplatnit do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. V případě uvedeném v § 4 b odst. 1 písm. a) počne tato lhůta běžet až ode dne právní moci-rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnutí po datu účinnosti tohoto zákona. Neuplatněním práva ve lhůtě právo zanikne. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení před pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení.
(2) Byla-li nemovitost vydána podle § 6, mohou osoby, jejichž nároky uplatněné ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána, do šesti měsíců ode dne skončení lhůty uvedené v odstavci 1.
Náhrady
§ 10
(1) Oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.
(2) Je-li obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba, která má být vydána, podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni účinnosti tohoto zákona převyšuje cenu budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme budovu a uhradí povinné osobě rozdíl mezi cenami, nebo požádá o náhradu.
(3) Je-li vydávaná obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba znehodnocena tak, že její cena určená ke dni účinnosti tohoto zákona je podstatně nižší než cena původní budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme budovu a požádá o náhradu ve výši rozdílu mezi cenou budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou a cenou ke dni účinnosti tohoto zákona, nebo požádá o náhradu.
(4) Podle odstavce 2 se postupuje i v případech, kdy se obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba stala součástí jiné budovy nebo stavby.
(5) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona.
(6) V případě, že oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny.
§ 11
(1) Oprávněné osobě náleží právo na náhradu za trvalý porost, který na pozemku byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, jestliže v době vydání pozemku na něm není jiný srovnatelný trvalý porost.
(2) Jestliže na pozemku, který má být vydán podle tohoto zákona, je trvalý porost, ačkoli v době převzetí pozemku státem nebo jinou právnickou osobou na pozemku srovnatelný trvalý porost nebyl, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme pozemek a uhradí finanční náhradu nebo zda požádá o vydání jiného pozemku, v takovém případě se postupuje podle § 7 odst. 2 tohoto zákona, nedohodnou-li se účastníci smlouvy jinak.
(3) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona.
§ 12
(1) Náhradu za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají, a za které nebyl poskytnut jiný pozemek, poskytne stát. Výši náhrady v hotovosti upraví vláda České republiky a Slovenské republiky svým nařízením. Hotovost se vyplácí pouze původním vlastníkům vydávaných věcí.
(2) Ostatní náhrady podle § 10 a 11 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává.
(3) Oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 9. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím 6ti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
(4) Náhrada se poskytne oprávněné osobě do jednoho roku ode dne doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k poskytnutí náhrady vlastní, popř. v podílu na jmění této osoby, a to až do výše hodnoty původních nemovitostí a trvalých porostů. Není-li to možné poskytne tato osoba oprávněné osobě finanční náhradu.
(5) Způsob náhrady musí být dohodnut nebo vypořádán do jednoho roku od podání písemné výzvy oprávněnou osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osoby je možno závazky vůči ní vypořádat i po tomto termínu.
ČÁST TŘETÍ
§ 13
Pozemkové fondy
(1) Nemovitosti ve vlastnictví státu, uvedené v § 1 odst. 1 spravují právnické osoby zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen "pozemkové fondy"), s výjimkou pozemků,
a) na nichž se nachází hřbitov,
b) které jsou určeny pro obranu státu [§ 8 zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.],
c) které jsou určeny pro těžbu nerostů [Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství.],
d) chráněných podle zvláštních předpisů [§ 2, 4 a 5 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. § 2, 4 a 5 zákona SNR č. 27/1987 Sb., o státní památkové péči. § 5 a 6 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů. § 7 a 8 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů.],
e) které jsou součástí lesního půdního fondu, na které se nevztahuje postup podle § 4 odst. 4.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují pozemkové fondy při převodu nemovitého majetku státu podle zvláštních předpisů [Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.]. Do schválení privatizačního projektu anebo v souladu s ním může pozemkový fond nemovitý majetek dát do užívání jiným osobám.
(3) Jestliže má o nemovitosti ve vlastnictví státu zájem více fyzických osob, mají přednost při postupu podle odstavce 2 dosavadní uživatelé a dále samostatně hospodařící rolníci. Z ostatních zájemců mají přednost osoby trvale bydlící v obci, v jejímž katastrálním území jsou nemovitosti.
(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nemovitosti, na které se vztahuje tento zákon, rozhodují příslušné ústřední orgány státní správy republiky.
§ 14
(1) Pokud není znám vlastník nemovitosti, je pozemkový fond oprávněn dát nemovitost do užívání vhodným zájemcům; úplata za toto užívání je příjmem fondu do doby, než vlastník uplatní svá práva k této nemovitosti.
(2) Uplatní-li vlastník svá práva k nemovitosti, pozemkový fond vypoví smlouvu s nájemcem k 1. říjnu běžného roku s jednoroční výpovědní lhůtou, nedohodne-li se s vlastníkem jinak.
§ 15
§ 16
Pozemkové úpravy
(1) Pozemkovými úpravami jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a investiční výstavby.
(2) O provedení pozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popřípadě zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. V případě, že se vlastníci nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem. Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh účastníka soud.
(3) Řízení o pozemkových úpravách upravují zákony národních rad.
ČÁST ČTVRTÁ
Zvláštní, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 17
Náhrada živého a mrtvého inventáře
(1) K zajištění provozu zemědělské výroby má původní vlastník živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob, právo na jejich náhradu, pokud je vnesl do zemědělského družstva nebo mu byly odňaty v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zemřel-li původní vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, má právo požadovat náhradu k za jištění provozu zemědělské výroby další oprávněná osoba uvedená v § 4 odst. 2.
(2) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 má právnická osoba, která tyto věci převzala, nebo její právní nástupce, a to ve lhůtě jednoho roku, nedohodnou-li se účastníci jinak. V případě, že tato právnická osoba uhradila státu hodnotu živého a mrtvého inventáře a zásob, má právo na proplacení této částky vůči státu; tento nárok lze uplatnit u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky ve lhůtě jednoho roku od poskytnutí náhrady.
(3) Náhrada se poskytne ve věcech téhož nebo srovnatelného druhu, množství a jakosti; není-li to možné, poskytne se náhrada ve službách pro zabezpečení zemědělské výroby případně podílem na jmění právnické osoby uvedené v odstavci 2, a to až do výše hodnoty odňatých věcí v cenách ke dni účinnosti tohoto zákona, případně náhrada v jiné formě. Od stanovené náhrady se odečte náhrada za živý a mrtvý inventář a za zásoby, vyplacená před účinností tohoto zákona. Nedojde-li k dohodě, rozhodne na návrh soud.
(4) Právo na náhradu zaniká, nebude-li uplatněno ve lhůtách uvedených v § 9.
§ 17a
Je-li oprávněných osob více a nárok na vydání věci uplatní jen některé z nich vydá se jim věc celá.
§ 18
§ 19
§ 20
Zánik některých užívacích práv
(1) Dnem účinnosti tohoto zákona zanikají tato práva k majetku uvedenému v § 1 odst. 1:
a) právo družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků, kteří nejsou členy zemědělského družstva [§ 46 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.],
b) právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby [§ 1 zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění pozdějších předpisů.],
c) právo užívání k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa [§ 12 zákona č. 61/1977 Sb. o lesích.],
d) právo bezplatného užívání rybníků [§ 4 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství.],
e) právo trvalého užívání nemovitosti ve vlastnictví státu [§ 70 hospodářského zákoníku.],
f) právo hospodaření k nemovitostem ve vlastnictví státu [§ 64 hospodářského zákoníku.].
(2) Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byla nemovitost podle části druhé tohoto zákona vydána, mezi nimi nájemní vztah, který lze vypovědět k 1. říjnu běžného roku. Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak, v případě, že pozemek je pro vlastníka nepřístupný, nemůže výpovědní lhůta skončit dříve, než budou provedeny pozemkové úpravy. V případě, že oprávněné osobě mají být vydány také budovy a stavby nebo poskytnuty náhrady podle tohoto zákona, nemůže výpovědní lhůta u výpovědi dané nájemcem skončit dříve, než tyto nároky vypořádá. V roce 1991 mohou vlastníci k provozování zemědělské výroby vypovědět nájemní vztah k 1. říjnu 1991 výpovědí doručenou nejpozději do jednoho měsíce před tímto dnem.
(3) Je-li na pozemku zřízena zahrádková nebo chatová osada, skončí výpovědní lhůta dnem, kdy mělo skončit právo dočasného užívání pozemku. Nájemce má právo na prodloužení nájmu o dalších 10 let, nedohodnou-li se účastníci jinak. Nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku. Výše nájemného a kupní cena se řídí bonitou půdy a kulturou pozemku v době vzniku práva užívání.
(4) Vlastník pozemku uvedeného v odstavci 3 má právo do tří let od účinnosti tohoto zákona požádat pozemkový fond o výměnu tohoto pozemku za jiný pozemek ve vlastnictví státu. Vyměňovaný pozemek se poskytne v přiměřené výměře a kvalitě, jako byl pozemek původní, a to pokud možno v témže katastrálním území.
(5) Nájemce je oprávněn užívat pozemek v souladu s jeho určením podle předpisů o evidenci nemovitostí. S užívanou nemovitostí je povinen nakládat s péčí řádného hospodáře a po skončení nájmu vrátit budovy a stavby ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení.
§ 21
Právo na náhradu podle ustanovení § 10 a 12 má i vlastník obytné nebo hospodářské budovy, která byla odstraněna v době užívání organizací podle zvláštních předpisů [Například: Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.]. V případě, že tuto budovu odstranila jiná právnická osoba než stát, má vlastník právo na finanční náhradu vůči této právnické osobě, pokud se nedohodnou na jiném způsobu náhrady.
§ 22
Náhrady za trvalé porosty
(1) V případě, že trvalé porosty vzešly na pozemcích v době jejich užívání zemědělskými nebo lesními organizacemi podle zvláštních předpisů [Například: Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.], stávají se vlastnictvím vlastníka pozemku dnem skončení práva užívání; uživateli pozemku však náleží užitky z nich po dobu užívání.
(2) V případě, že před převzetím do užívání zemědělskou nebo lesní organizací nebyly na pozemku vysazeny jiné srovnatelné porosty, má uživatel právo na náhradu hodnoty nově vysazených trvalých porostů v ceně ke dni účinnosti tohoto zákona.