638
Souhrnná zpráva výborů SL a SN
ke kontrole plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 1991
Ve smyslu usnesení předsednictev SL a SN ze dne 8. 3. 1991 byla provedena kontrola plnění státního rozpočtu ČSFR za 1. čtvrtletí 1991. Ke kontrole byly použity podklady FMF obsažené ve zprávě č. j. 1/13197/1991, dále kontrolní zjištění FMK v téže věci a současně provedli poslanci výborů samostatné kontroly hospodaření jednotlivých kapitol. Část týkající se vzájemné vazby rozpočtů federace a republik byla posuzována se zástupci věcně příslušných výborů ČNR a SNR.
I. Plnění rozpočtového hospodaření
Výbory konstatují, že výsledkem plnění rozpočtu za 1. čtvrtletí 1991 je rozpočtový přebytek ve výši 15, 3 mld Kčs, který vznikl jako rozdíl mezi příjmy vyššími o 1,5 % a mezi výdaji, které jsou naopak nižší o 1,7 %, v obou případech vůči alikvotnímu podílu celoroku (25 %).
Výbory ve shodě s vládou nepovažují tento výsledek plnění pouze za kladný, nýbrž konstatují nezbytnost zhodnocení jednotlivých příčin zvýšení příjmů státního rozpočtu a příčin i důsledků nečerpání výdajových položek. Kromě toho jsou si vědomy, že neúplnost dostupných údajů a krátkost hodnoceného období relativizují jak pozitivní, tak negativní závěry. Především je třeba vzít v úvahu, že ke zvýšení příjmů došlo zejména v položce odvodů daní ze zisku, která je vyšší o 11,3 mld Kčs, proti čtvrtinovému podílu. Toto zvýšení je způsobeno výhradně cenovým růstem ve výrobní a obchodní sféře, přičemž došlo navíc k poklesu fyzického objemu výroby o 12 % a obdobně maloobchodního obratu cca o 30 %. Důvodem k růstu zisku byla zřejmě z určité části také okolnost, že ve výrobních podnicích nebylo z valné části provedeno přeceněná spotřebovaného materiálu na ceny uplatňované dodavateli po 1. lednu 1991. Při průměrné asi 70-ti denní obrátce materiálových nákladů v průmyslu dojde tedy ve 2. čtvrtletí k podstatnému poklesu účinku tohoto faktoru a tudíž i k poklesu odvodu ze zisku. Obdobně je tomu i s odpisovými náklady.
Ke zvýšení příjmů došlo i u cla a z titulu uplatnění dovozní přirážky.
Celkem jde o částku cca 2, 5 mld Kčs. Nutno však konstatovat, že plných 1, 6 mld Kčs pochází ze cla na dovozy uskutečněné v závěru roku 1990, takže tento příjem se již nebude opakovat.
Naproti tomu na straně výdajů dochází ke zpožďování výdajů, aniž lze říci, že jde o reálné úspory. Navíc je možno konkrétně uvést, že v rozpočtu není uvažováno se 4 mld Kčs jako se splátkou vládních úvěrů vůči SBČS. Tyto úvěry bude nutno v roce 1991 tak jako tak uhradit, takže výsledné saldo státního rozpočtu bude v každém případě o tuto položku nižší. Nečerpání výdajů zejména v oblasti investic může navíc vyvolat opožďování potřebných strukturálních přeměn a v současné odbytové krizi působí i na pokles poptávky.
Pro celkové hodnocení plnění rozpočtových záměrů je stejně důležité navázat na hodnocení hospodářské situace tak, jak je vláda a parlament provedly při jednání na 15. společné schůzi minulý týden.
Důležitým prvkem finanční situace ČSFR v 1. čtvrtletí byl růst absolutní výše mzdových nákladů cca o 2 % proti srovnatelnému období loňského roku, avšak s touto skutečností je nutno spojit i okolnost, že výroba poklesla o 12 %. K vysvětlení těchto souvislostí bohužel schází některé potřebné statistické údaje, zejména objem výplat odstupného při skončení pracovního poměru.
Globální poměry v maloobchodním obratu jsou charakterizovány jednak nárůstem cen o 37, 5 % při současném poklesu fyzického obratu cca o 30 % a při poklesu výnosu daně z obratu o 4 %. I z těchto údajů vyplývá výhradně změna finančních hodnot resp. jejich fiskálních složek a nikoliv zásadní obrat úrovně hospodaření.
Restriktivnost finanční politiky se projevila kladně ve finančních hodnotách, ale v rozhodujících položkách národního hospodářství, tj. ve výrobě, v maloobchodním obratu, v investicích, ve strukturálních změnách, ve vědě a technice, v ozdravování životního prostředí, zdravotnictví, školství, kultuře a životní úrovni obyvatelstva se projevuje též negativně. Na odstranění negativních důsledků tohoto konkrétního vývoje bude nutno v dalším rozpočtovém období intenzivně pokračovat.
II./1 Souhrn státních rozpočtů ČSFR, ČR, SR a jejich vzájemná vazba
Formálně jsou všechny tři rozpočty propojeny zejména vzájemnou participací na rozdělení příjmů v položkách:
- daně z obratu
- odvodu ze zisku
a to vždy v poměru podílu na straně příjmu 35 % pro rozpočet ČSFR, 40 % pro Českou republiku a 25 % pro Slovenskou republiku.
Věcně jsou rozpočty ještě rozlišeny resp. nepropojeny:
a) nutností vypořádat částky ze závěrečného státního rozpočtu roku 1990 (do sociální oblasti, školství, zdravotnictví aj.) v rozsahu 6, 9 mld Kčs. Z toho federace uhradí 4 mld Kčs a zbytek tj. 2, 9 % mld Kčs bude rozdělen mezi republiky v poměru 1:1. Republiky přitom použijí jako zdrojů různých položek rozpočtu roku 1991;
b) dosud není uzavřena delimitace prostředků z resortů federace na resorty ČR a SR podle nové dělby kompetencí (ministerstvo průmyslu, hospodářství, kontroly) a není tudíž ani promítnuto do rozpočtů 1991;
c) různou strukturou způsobu úhrady nákladů státní správy, neboť školství, zdravotnictví, sociální příjmy se hradí v Slovenské republice přímo z rozpočtu centrálních orgánů (mimo dotací místním rozpočtům) zatímco v České republice se hradí tyto náklady z větší části právě přes dotace rozpočtů okresů a obcí;
Poznámka: Náklady místních orgánů nejsou do výsledku 1. čtvrtletí ještě promítnuty.
d) nesprávným zápočtem příjmové položky "odvody z mezd" za slovenské pracovníky pracující v České republice do rozpočtu Slovenské republiky. (Oprava byla již sice provedena snesením v dubnu 1991, avšak hodnoty z 1. čtvrtletí resp. celoroku nejsou ještě opraveny);
e) přežívající indexová metoda v některých složkách rozpočtu včetně nevhodné globální přerozdělovací metody u příjmů (35:40:25) by měla být upravena v zájmu správné alokace příjmů i výdajů.
Z hlediska možnosti jednotného posuzování rozpočtů obou republik a federace bude účelné provést také takovou úpravu rozpočtových pravidel a způsobu zachycení skutečných výsledků plnění za určitá období, aby byla srovnatelnost a tím i interpretace výsledků a závěry umožněny.
II./2 Rozpočtová politika
Rozpočtovou politiku vlády ČSFR, případně i národních vlád lze charakterizovat především aktivními opatřeními na straně výdajů a to ve smyslu omezování úvěrů a dotací, povzbuzování spořivosti, zvýšení úrokové sazby na úspory i investice, zavezení dovozní přirážky na spotřební zboží atd. Zejména však zapůsobilo důrazné opatření FMF ukládající pozdržení všech výdajů v rozpočtových kapitolách. Úspora výdajů 1, 7 % oproti přiměřenému podílu 25 % byla tak dokonce vyšší než obdobný růst příjmů, které se zvýšily o 1, 5 %. Otázkou ovšem zůstává na kolik lze toto pozdržení výdajů hodnotit jako trvalé anebo jako dočasné s tím, že se tento růst výdajů do konce roku zvýší.
Na příjmové straně lze nalézt rozhodující objem příjmů ve vzrůstu objemu odvodů ze zisku, resp. vzrůst zemědělské daně ze zisku. Dále jde o zvýšení příjmů cla a u dovozní přirážky. V obou těchto případech jde však v naprosté většině o výsledek významného cenového růstu jak tuzemského zboží tak i cen dovozu. Pozoruhodnou je okolnost, že cenový růst spotřebního zboží nevedl k přiměřenému zvýšení příjmů z daně z obratu, kde naopak je podíl výrazně nižší oproti 25 % podílu celoroku a zejména i ve smyslu nižší výše podílu daně z obratu na vlastním objemu maloobchodního obratu oproti předpokládanému podílu. Tato okolnost zůstává nevysvětlena stejně tak, jak není ve vládní zprávě vysvětlen vztah snížení výroby o 1 2 % na cca 88 % fyzického objemu k zachování, resp. nárůstu mzdových nákladů na 102, 6 % srovnatelné loňské výše. Určitou úlohu zde zřejmě sehrálo vyplácení odstupného při odchodu ze zaměstnání, které se zahrnuje do mzdových nákladů, avšak celý rozdíl mezi poklesem výroby na 88 % a vzrůst mzdových nákladů na 102, 6 % vysvětlit nelze. V tomto smyslu nejsou k dispozici základní statistické informační údaje. Obdobně se vnitřně rozporným jeví i příjem daně ze mzdy značně rozdílný mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a to jak v podílové tak i absolutní výši.
Největším břemenem vývoje rozpočtové situace zůstává ovšem odstranění vysoké platební neschopnosti a navození strukturního obratu ve výrobě tak, aby růst hospodářských čísel byl spojen nejen s nominální stránkou hospodářství, ale s růstem jeho fyzické výkonnosti.
II./3 Měnová politika
Československá měna stála v 1. čtvrtletí pod tlakem značně obtížných okolností. Především šlo o ztrátu odbytu dřívějších socialistických zemí (z toho v SSSR 50 %) spojený navíc s citelným poklesem efektivnosti, kde se více snížila cena našeho vývozu, než cena dovozu při přechodu na účtování ve volně směnitelných měnách. Dále se zvýšil objem neprodaných odbytových zásob i jiných výrobních zásob. Nezanedbatelným prvkem byla i devalvace koruny a projevy hospodářské recese ve vyspělých hospodářských státech.
Přes všechny tyto potíže je nutno charakterizovat základní výraz stabilizace měny jako výhodný poměr mezi růstem cen cca na 140 % a zachování úrovně mzdových nákladů v podílu 102 %. (Na tomto významné stabilizačním faktu nemění příliš mnoho ani okolnost, že těchto 102 % mzdových nákladů se váže k 88 % fyzické výroby a tím se vlastně do jisté míry vyrovnává růst mezd snížením produktivity práce cca o 16 %.)
Devalvace Kčs učinila pak volně směnitelné měny přiměřeně dražšími, takže se růst zájmu o tyto měny v tuzemsku relativně snížil a spotřebitel volil raději nákupy zboží v Kčs. K vyrovnání poptávky po cizích měnách jak u občanů, tak i ve výrobě a obchodu postačila potom nižší dolarová půjčka, než se předpokládalo a oficiální kursy se po střídavém růstu a poklesu již nijak podstatně neliší od kursu na černém trhu a zůstávají více méně stabilní. V hospodářství a obchodu k tomu přispělo i zavedení tzv. vnitřní směnitelnosti znamenající de facto komplexní monopolizaci státu na výkup deviz od vývozců a koncentraci poptávky organizací po devizách výhradně na tuzemské banky.
Měnová politika v užším slova smyslu chápaná jako vztah k zahraničním měnám vykazuje tedy poměrně nejnázorněji jisté stabilizační prvky v čs. hospodářství, avšak nadále zůstává velkou otázkou a velkým úkolem vlády řízení měnového vývoje při nezbytném očekávaném růstu mezd i při růstu výdajových položek státního rozpočtu.
II./4. Daňové příjmy
Do daňových příjmů lze v širším smyslu zahrnout nejen daň z obratu či zisku, ale též odvody ze zisku, popř. daně z příjmů, odvody a daně z příjmů zahraničního obchodu, popř. daň ze mzdy.
Nejvýznamnější daňovou položkou je daň z obratu, která v 1. čtvrtletí nedosáhla předpokládané či poměrné absolutní výše a jednak i výše podílové, jak co se týká na podílu celoroku, tak co se týká podílu této daně na maloobchodním obratu. Tato okolnost je zajímavější o to, že index růstu spotřebitelských cen za dané období se do výše příjmů daně z obratu nepromítl úměrně tak, jak by bylo třeba očekávat na podkladě faktu, že obratová daň je dána procentickým podílem ze spotřebitelské ceny (dříve MC). Jde zřejmě o vliv struktury daňové sazby a také o její spojení se strukturou maloobchodního obratu.
Co do růstu příjmů státního rozpočtu je nejvýznamnější položkou odvod ze zisku, kam je zahrnut jak odvod podniku ze zisku, tak odvody peněžních ústavů a zemědělská daň ze zisku.
V jeho absolutní výši a ve struktuře se plně promítlo zejména zvýšení cen, a lze konstatovat, že růst tohoto příjmu je zhruba ve stejné relaci k jaké došlo ke zvýšení cen výrobců (index 1, 7), je však vhodné připomenout, že co do zisků zemědělských organizací došlo naopak ke dvojnásobnému zvýšení ztrát. Dále pak je třeba říci, že dynamika zisku ve výrobní sféře vykazuje i určitou nerovnoměrnost co do užití zisku. Zatímco odvody, resp. zisk rostl jen o čtyřnásobek, pak disponibilní část zisku pro podniky vzrostla devítinásobně. Nicméně i důchodová daň ze zisku rostla výrazným tempem, byť její podíl na celkové položce odvodu ze zisku není příliš významný. U odvodů z objemů mezd lze pozorovat další strukturální nesoulad mezi její výši tj. 20,7 % z celoroku, oproti skutečnosti, že objem mezd naopak vzrostl na více jak na 102 %. Pozoruhodnou okolností je pak rozdílnost mezi údajem Slovenské republiky, která vykazuje plnění odvodu z mezd pouze 16, 8 %, zatímco Česká republika plní objem z odvodu mezd na 23, 4 % z celoroku. Tato skutečnost je v rozporu se skutečným vývojem mzdových nákladů ve Slovenské republice a to i tehdy, pokud zohledníme jiný způsob rozdělování těchto odvodů z mezd mezi rozpočty místní a rozpočet republikový. Naproti tomu samostatná daň ze mzdy se vyvíjela v obou republikách shodně. V otázkách dělby rozpočtových příjmů u daně z obratu a u odvodu ze zisku nacházíme pak zřetelně neadresnost způsobu zvoleného dělení mezi rozpočty republik a rozpočet federace. Některé výchozí předpoklady, zakotvené v ústavním zákoně o zjišťování podílu jednotlivých republik na příjmech federace nebyly zde korektně vyjádřeny.
II./5 Nedaňové příjmy
a) cla a dovozní přirážka:
Přehled a srovnání
|
|
skutečnost 90 |
rozpočet 91 |
Index |
|
celý rok celní výnos |
6.903,1 |
8.000,0 |
1,16 |
|
I. čtvrtletí |
|||
|
celní výnos |
696,9 |
2.526,5+ |
3,62 |
|
z toho: |
|||
|
clo a pokuty |
629,7 |
2.393,6+ |
3,80 |
|
příjmy RO |
67,2 |
133,2+ |
1,98 |
|
dovozní přirážka |
0 |
306,7+ |
- |
+
skutečnost 91Poznámky:
1. Výnos cla v rozpočtu na r. 1991 ve výši 8 mld Kčs byl určen odhadem podle průměrného celního zatížení 4,3 % nového kursu a vzhledem k očekávanému úbytku dovozu o 13 %. Úbytek je však větší, neboť od čistého výnosu z cla ve výši 1930,2 mil. Kčs je třeba odečíst výnos z cla za dovoz uskutečněný v prosinci 1990 (1625,3 mil. Kčs) a způsobený očekáváním nového kursu od 1. 1. 1991. Výnos z cla za dovoz uskutečněný v I. čtvrtletí 1991 činí pouze 304,9 mil. Kčs.
2. V kalkulaci této rozpočtové položky se sice nepočítalo s dovozní přirážkou nicméně tato položka není z fiskálního hlediska příliš vysoká a ani perspektivní, jelikož dochází ke snižování sazby této přirážky a výhledově se počítá s jejím odstraněním.
3. Z celkového počtu cca 5000 položek celního sazebníku je pouze 169 položek pouze v kompetenci vlády ČSFR. Všechny ostatní položky jsou vázány na dohodu s GATT a v souvislosti s evropskou integraci bude nutno měnit jejich sortiment i výši sazeb.
4. Sazebník cel z roku 1988 a sazby dovozních přirážek nejsou přiměřené proponovaným strukturálním změnám, jejich ochranná funkce vůči tuzemským výrobcům je sporná a jejich funkce je hlavně fiskální. Je třeba, aby FMF a FMZO ve spolupráci s resorty hospodářství a průmyslu projednaly úpravy sazeb.
b) další nedaňové příjmy (viz Všeob. pokladní správa):
např.
ba) splátky z vládních úvěrů - rozpočtová položka ve výši 6,9 mld Kčs nezohlednila změnu kursu Kčs
bb) příjmy z odprodeje speciální techniky - nebyly realizovány.
Není dostatečná úroveň řízení vládních úvěrů ve státním rozpočtu včetně mezivládních dohod, resp. úvěrových dohod na FMF. Splácení vlastních pohledávek v cizině nelze vymáhat u mezinárodních institucí aj.
III. K některým rozpočtovým kapitolám
Kapitola Federálního výboru pro životní prostředí
Za nedostatečné považujeme čerpání výdajů na realizaci státních programů životního prostředí. Jednou z příčin je, že toto ministerstvo nemělo dopředu ujasněný okruh projektů, které bude v roce 1991 podporovat a dokonce k 15. 3. 1991 byly uzavřené smlouvy jen na akce v hodnotě 40 mil. Kčs, přičemž celkový předpokládaný rozpočtový výdaj je 302 mil. Kčs. Ukazuje to na skutečnost, že ministerstvo předem žádalo o uvolnění příslušné částky a až po jejím uvolnění hledá věcnou náplň, tj. akce, které mají být dotovány.
Z hlediska nepřímých dopadů čerpání rozpočtu je na uvážení rovnoměrnější zadávání jednotlivých výzkumných úloh mezi subjekty v ČR a v SR, poněvadž v současnosti pouze jednu výzkumnou akci řeší výzkumné pracoviště na Slovensku. Za rozbor by rozhodně stála i otázka možné duplicity v programu péče o životní prostředí a v některých dalších programech a řešených úlohách rozvoje vědy a techniky (např. v ČSKAE). Diskutabilní je i příspěvek tohoto ministerstva na práci čs. polární stanice.
Kapitola federálního ministerstva obrany
V posledním období se objevily požadavky na zvýšení rozpočtu FMO o částku 3, 3 mld Kčs. Rozpočet FMO však vykazuje značné věcně nenaplněné, i když rozpočtované výdaje. Svědčí o tom i skutečnost, že FMO rozpočtovým opatřením přehodnotilo vnitřní rozdělení svých výdajů na rok 1991 a zvýšilo výdaje na nákup vojenské techniky ze svého rozpočtu o 1,1 mld Kčs, přičemž však není prokázáno, že ztlumí cenový nárůst v nákupech PHM a potravin. Není možné souhlasit s trvzením, že dodatečným nákupem vojenské techniky se řeší konverze zbrojního průmyslu. Potenciálním zdrojem úspor ve výdajové části rozpočtu FMO se jeví účelná redukce vojenského školství.
Kapitola federálního ministerstva financí
Z výdajových položek byly čerpány výdaje na cestovné v tuzemsku (32, 5 %), výdaje na cestovné v zahraničí (38, 1 %) výdaje na údržbu (32, 1 0) a materiálové výdaje (38 %). Celkové čerpání výdajů za 1. čtvrtletí představuje 18, 3 % ročního rozpočtu a je v souladu s regulačním opatřením finanční rady ČSFR pro tento kvartál.
Kapitola Federálního statistického úřadu
V 1. čtvrtletí 1991 byly čerpány neinvestiční výdaje ve výši 13 % a investiční výdaje ve výši 2 %. Nízké čerpání je zdůvodněno fakturováním rozhodující výdajové položky na strojní zpracování až v dalších obdobích.
Částku nárokovanou FSÚ na softwarové vybavení (přidělena ve výši 7, 7 mil. Kčs) doporučujeme urychleně využít tak, aby k 30. 6. byl způsob jejího použití vyřešen.
Kapitola SBČS
V terminologii stávající účetní osnovy pro peněžní a bankovní ústavy byly vlastní materiální náklady a služby nemateriální povahy v 1. čtvrtletí roku 1991 profinancovány v souladu s plánovanou kalkulací. Výše čerpání nepřekročila čtvrtinu plánovaného ročního objemu. Z tohoto vývoje nelze prozatím dělat závěry, protože v podmínkách SBČS je čerpání jednotlivých druhů nákladových položek v průběhu roku nerovnoměrné a jejich výše je závislá na termínech realizace hmotných dodávek a ukončení jednotlivých prací. Nejvyšší čerpání provozních nákladů bývá ve 4. čtvrtletí příslušného roku, a to především za tisk bankovek a ražbu mincí, které tvoří největší nákladové položky.
Kapitola federálního ministerstva zahraničních věcí
Návrh výdajů kapitoly rozpočtu FMZV činil 1 820 mil. Kčs, což představuje meziroční nárůst o 24 %. FMZV sdělilo FMF, že žádá zvýšení výdajů minimálně o 120 mil. Kčs. Tento požadavek byl uplatněn přesto, že FMZV si při rozpisu rozpočtu na podřízené útvary a ZÚ vytvořilo rezervu ve výši 142 mil. Kčs.
Výdaje na nákup automobilů a jiných základních prostředků jsou rozpočtovány o 60 % vyšší, než v roce 1990. Přitom kontrolou provedenou v roce 1990 bylo zjištěno, že automobily používané na ZÚ jsou často bez ujetí předepsaného počtu kilometrů předisponovány do ČSFR nebo odprodány a nahrazeny novými.
Nedostatečná péče o nemovitý majetek v zahraničí vyplývá z rozpočtované položky výdajů na údržbu zabezpečovanou stavebně-investičním oddělením ve výši 48 mil. Kčs, která je proti roku 1990 nižší o 8,5 %.
Rozpočet kapitoly na rok 1991 je charakterizován poklesem výdajů na analyticky a věcně doložené položky jako investice a údržba a nárůstem výdajů na činnost ZÚ jako je tisk, reprezentační výdaje, údržba zajišťovaná ZÚ, mzdy místních sil, globál běžných výdajů, které nejsou analyticky doložené.
Rozmístění diplomatických pracovníků je však nutné sladit se záměry čs. zahraniční politiky.
Koncepci čs. zahraniční politiky neodpovídá zcela rozpis výdajů na činnost jednotlivých ZÚ v roce 1991. Jejich rozbor ukazuje, že nákladově zatěžují státní rozpočet. Například rozpočet ZÚ v Sýrii je 9,0 mil. Kčs, naproti tomu Kanada 4,7 mil. Kčs, Itálie 4,2 mil. Kčs, Nizozemí 3,1 mil. Kčs, Řecko 1,6 mil. Kčs.
Důležitý ukazatel, týkající se zahraniční služby, tj. vrcholové vládní návštěvy je překročen o + 2.394 tis. Kčs, tj. 60,9 % ročního rozpočtu. Je to přímý důsledek skutečnosti, že FMZV uhrazuje veškeré vrcholové návštěvy nejen své vlastní, ale i všech vlád, zákonodárných sborů a prezidenta, bez možnosti ovlivnit jejich skutečnou výši.
Doporučuje se předložit vládě způsob úpravy v rozpočtech těch subjektů, které jsou přímými nositeli těchto výdajů, event. takový způsob, který by ovlivnil zhospodárnění výdajů.
Kapitola federálního ministerstva vnitra
Limity čerpání rozpočtových výdajů určené FMF byly - alespoň dle vykázaných výdajů splněny. Úroveň čerpání mzdových prostředků vyplývá z nižšího stavu pracovníků. Zdánlivě uspokojivý stav rozpočtového hospodaření vážně zpochybňuje skutečnost., že FMV ve své zprávě udává rozpor mezi potřebami a jejich krytím na tento rok ve výši 1,5 mld Kčs a lze tudíž očekávat v následujícím období rostoucí problémy s dodržováním rozpočtových limitů.
Vzhledem k tomu je však potřebné nadále hledat vnitřní rezervy jakými jsou například neefektivní vydržování 50-ti členné expozitury ochrany státních návštěv v Bratislavě i když obdobnou službou disponuje i ministerstvo vnitra SR.
Kapitola Úřadu vlády ČSFR
Úřad vlády provedl řadu úsporných opatření. I přesto je čerpání rozpočtu vysoké. I když nebyly zajištěny finanční prostředky, financuje se oprava Lichtenštejnského paláce a prakticky jsou vyčerpané celoroční prostředky na opravu a údržbu vysoké je i čerpání materiálních výdajů a cestovného. Zvláštní součástí rozpočtu je zabezpečení Státního leteckého útvaru.
Tento má v současnosti 11 letadel. Rozpočet v roce 1991 je však o 6,9 % vyšší než činila dosažená skutečnost nákladů na provoz v roce 1990, včetně letecké činnosti 18-ti vrtulníků a celého pozemního personálu FMV LS. Výdaje rozpočtu samostatného útvaru FMV LS na rok 1991 ve výši 109,9 mil. Kčs jsou o 4,1 % vyšší, než výdaje na provoz obou útvarů dohromady v roce 1990.
Při zabezpečování úkolů spojených s leteckou přepravou ústavních činitelů stále přetrvává preference věcné stránky před hospodárnosti provozu. Pokračuje tak praxe z roku 1990.
Kapitola Kanceláře Federálního shromáždění ČSFR
Na straně výdajů se předpokládalo pro rok 1 991 výdaj 1 78 mil. Kčs a čerpání k 31. 3. 1991 činilo pouze 30 mil. Kčs, tj. 17 % ročního objemu.
Tyto údaje znamenají, že regulační opatření FMF bylo Kanceláří FS celkově splněno.
Problematickými položkami jsou však mimo jiné vysoké náklady na ubytování poslanců, popř. i materiální výdaje, jejichž podíl obnáší cca 40 % celoroku. Obdobně je to i se službami nevýrobní povahy, které dosáhly podílu 52 % z celoroku. Rozbor uvedených i ostatních jednotlivých položek nákladů je k dispozici v samostatné zprávě na sekretariátě výboru pro plán a rozpočet. Uvedené skutečnosti vedly k rozhodnutí VPR SL a SN přijmout usnesení k provedení důsledné kontroly nákladů na cestovné a dopravu v rámci Kanceláře FS. Zároveň je nezbytné trvat na dalším aktivním jednání odpovědných pracovníků KFS na vyřešení výše nákladů a úroveň služeb při ubytování poslanců.
Kapitola Federálního ministerstva strategického plánování
V 1. čtvrtletí 1 991 se ukazuje jako nejtěžší problém vyřešení otázek spojených s účelovým střediskem TREND ve Špindlerově Mlýně. Toto středisko patřilo Radě obrany státu a revizní zpráva vytýká ministerstvu, že se pokračuje ve výstavbě, i když je třeba celou věc přehodnotit, že pokračují nákupy na původní účely. Tato okolnost je dána tím, že všechny souvislosti byly odtajněny teprve v dubnu 1991 a pan ministr obrany ČSFR L. Dobrovský v dopise sdělil, že jeho resort o příslušný objekt nemá zájem. Od dubna 1991 uplynula příliš krátká lhůta na definitivní řešení problému. Ministerstvo má k dispozici tři varianty, jak naložit s objektem, ale podmínkou k tomu je dostavba střediska aby bylo možno s ním disponovat. Finanční prostředky pro dostavbu v rozsahu 30 mil. Kčs budou zajištěny z kapitoly ministerstva hospodářství. Ministerstvo navrhuje středisko buď přeměnit v účelové zařízení pro federální ústřední orgány, nebo ho postoupit konkursní formou k odprodeji, nebo bezúplatně ho předat Místnímu zastupitelstvu ve Špindlerově Mlýně.
Kapitola federálního ministerstva zahraničního obchodu
Rozpočet výdajů FMZO na rok 1991 ve výši 1 571,9 mil. Kčs nejvíce ovlivňují výdaje na obchodní oddělení (dále jen OBO) v zahraničí v objemu 796 mil. Kčs, což je 50,6 % veškerých výdajů. Tyto výdaje jsou vyšší proti dosažené skutečnosti v roce 1990 o 92 mil. Kčs, tj. o 13 %. Objem mzdových prostředků v Kčs je o 1 093 tis. Kčs vyšší, což představuje 3,6 %. Byl stanoven odborným odhadem přesto, že právě u této položky lze poměrně přesně na základě počtu pracovníků v zahraničí určité struktuře a odpovídající výši platů stanovit předpokládané čerpání. Rozpočet korunové části mzdových výdajů na OBO je však o 6,3 mil. Kčs, tj. o 20 % vyšší, než odpovídá potřebám v roce 1991. Došlo k tomu proto, že do rozpočtu nebylo promítnut předpokládané (o 20 %) a skutečné provedené (o 17 %) snížení stavu pracovníků již v roce 1990 a jako základna byl použit původně rozpočtovaný objem prostředků na rok 1990.
Přesto, že rozpočtový rok 1991 na OBO začal již 1. 11. 1990 FMZO neprovedlo do 29. 4. 1991 rozpis kapitoly rozpočtu na OBO a tím nevytvořilo předpoklady pro hospodárnější vynakládání výdajů. Výsledky plnění za I. čtvrtletí to dokládají, neboť, za toto období čerpala OBO 37 % neinvestičních výdajů rozpočtovaných na celý rok.
Saldo výdajů a příjmů OBO v zahraničí je v rozpočtu FMZO na rok 1991 stanoveno - 351 mil. Kčs. Tento schodek je o 324 mil. Kčs vyšší, než čini1a skutečnost v roce 1990. Důvodem je zejména změna metodiky výpočtu nákladů za delegáty obchodních zastoupení (dále jen OZO) účtovaná těmto organizacím. Věcně to znamená přesun financování zahraničně obchodní činnosti prováděné pracovníky FMZO z OZO na státní rozpočet federace a představuje v současných podmínkách trvalé zvýšení jeho zatížení o cca 320 mil. Kčs. V této souvislosti bylo potřebné posoudit do jaké míry se bude státní rozpočet na financování zahraničního obchodu v budoucnu realizovaného převážně privátním sektorem, podílet.
Za tohoto stavu je zachován stav zaměstnanců FMZO i na těch OBO v zahraničí, v jejichž teritoriu došlo k výraznému snížení obchodní výměny a tím i značnému poklesu zájmu OZO o umístění svých delegátů.
Kapitola generálního ministerstva hospodářství
Součástí rozpočtové kapitoly FMH jsou výdaje na vědu a techniku ve výši 336, 7 mil. Kčs, převážně určené na řešení rozpracovaných státních úkolů a hospodářských organizací přecházejících z r. 1990. Tato finanční potřeba však nebyla v době sestavování návrhu rozpočtové kapitoly FMH specifikována na jednotlivé rozpracované úkoly. Důvodem bylo zrušení kategorie státního plánu technického rozvoje a dále prováděné změny v působnosti ústředních orgánů federace. Zpřesněná potřeba finančních prostředků na pokračování řešení bývalých státních úkolů technického rozvoje v hospodářských organizacích činí podle dosud uzavřených smluv jen 1 10 mil. Kčs, což je o 206 mil. Kčs méně než je zabezpečováno ve schváleném rozpočtu výdajů FMH.