Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů v souvislosti s trestnými činy vojenskými.
§ 41
1/ Policisté Železniční policie jsou ve služebním poměru.
2/ Služební poměr policistů, jejich finanční a materielní zabezpečení, nemocenské a sociální zabezpečení je upraveno zvláštním zákonem. [zák. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB ve znění pozdějších předpisů]
Přechodná ustanovení
§ 42
1/ Příslušníci SOOŽ se dnem účinnosti tohoto zákona stávají policisty a pro účely úpravy služebního poměru se pracovní poměr příslušníka SOOŽ započítává v plném rozsahu.
2/ Majetek a závazky státní organizace ČSD používané a určené pro SOOŽ přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Železniční policii. Způsob a rozsah převodu majetku a závazků stanoví FMD.
§ 43
Pokud se v jiných obecně závazných předpisech hovoří o Sboru ozbrojené ochrany železnic, rozumí se tím, podle povahy věci, Železniční policie.
§ 44
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1/ § 9a, 9b, 9c zák. č. 51/1964 Sb., o drahách ve znění zákona č. 104/1974 Sb.
2/ § 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 68/1989 Sb. o organizaci ČSD
3/ § 4a vyhl. č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o drahách, ve znění vyhl. č. 132/1969 Sb. a vyhl. č. 122/1974 Sb.
4/ Výnos FMD ze dne 4. července 1975 čj. 15.355/1975-025, kterým se stanoví výzbroj a výstroj SOOŽ a zásady výcviku a výkonu služby jeho příslušníků, reg. v částce 24/1975 Sb.
5/ Výnos FMDS ze dne 31. května 1988 čj. 12.483/1988-03,031 o odměňování příslušníků SOOŽ a SOOL, reg. v částce 26/1988 Sb.
§ 45
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1992
I. Obecná část
Budování demokratické společnosti, která bude žít v novém právním uspořádání státu, musí v sobě mít v nových podmínkách a na nových základech budovaný systém, který bude zajišťovat humánní rozvoj.
Společenské změny v naší společnosti, její demokratizace, humanizace a svoboda občanů s sebou přináší i nutnost na nových základech budovat systémy ochrany občanů, obdobné jako jsou ve vyspělých demokratických společnostech. Stát v zákonech musí stanovit účinná pravidla ochrany občanů před negativními vlivy společnosti. Je nutné ochraňovat jejich bezpečnost, zdraví, život a majetek. Zákonem je nutné přesně vymezit podmínky, za kterých je možné zasáhnout, případně omezit občana v jeho Ústavou chráněných právech a svobodách včetně vymezení podmínek, za kterých k takovému omezení může dojít. Významným úkolem, který před naší společností stojí, je budovat takové systémy ochrany, kdy budou negativní jevy ve společnosti sníženy, omezeny na co nejnižší možnou míru.
Významné místo v systému ochrany společnosti mají policejní sbory, které musí být budovány na základě ochrany společnosti, na vzájemné důvěře a pomoci občanům, přísném a přesném dodržování stanovených pravidel ochrany, které jsou promítnuty do kompetence, úkolů, oprávnění a povinností policie založených na humanitním postupu. Základem činnosti policejních sborů musí být "služba" občanu, který má v policii důvěru a ví, že bez její pomoci se v mezních situacích neobejde. Důležité a nezastupitelné místo při ochraně občanů má i Železniční policie, která tyto úkoly bude zabezpečovat v železniční dopravě.
Železniční doprava a její ochrana je aktuální nejen v našem státě, ale na celém světě. Žádný stát však objektivně nemůže dosáhnout stavu, aby nebyly vedeny útoky proti dopravním prostředkům, objektům, zařízením, které ohrožují plynulost a bezpečnost železniční dopravy a ohrožují životy a zdraví občanů a majetku.
Potřeba ochrany železniční dopravy na vysoké profesionální a specificky odborné úrovni se jeví stále více nutná a aktuální. Ozbrojená ochrana na železnici existuje od r. 1935, kdy byly zřízeny ozbrojené strážní oddíly železniční (OSOŽ). Šlo o ozbrojené strážní oddíly vytvářené přímo ze zaměstnanců železnice. Předpis vydaný ministerstvem železnic po dohodě s ministerstvem vnitra a národní obrany upravoval organizaci, pravomoci, výcvik, výkon služby, výstroj a výzbroj těchto oddílů u ČSD.
Úkolem OSOŽ byla ochrana bezpečnosti provozu dráhy, bez přímého zásahu do výkonu služby dopravních zaměstnanců, udržování pořádku v jejich obvodu, ochrana majetku dráhy a majetku svěřeného jí třetími osobami.
Železnice svým uspořádáním, rozlohou a snadno přístupným umístěním důležitých zařízení a objektů, nedostatečným zajištěním zboží je lehce napadnutelná. Proto na železnici dochází k poškozování a ničení drážních zařízení, k narušování a ohrožování bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, k vykrádání přepravovaného zboží po železnici. Poměrně rozsáhlá možnost ohrožení a narušení bezpečnosti železničního provozu, ale i pohyb osob v drážních prostorách musí být pod zvýšeným dozorem.
Železniční doprava má úzký vztah k životní úrovni občanů a životnímu prostředí. Železniční přeprava poskytovaná občanům musí mít odpovídající úroveň a kvalitu. S tím úzce souvisí i bezpečnost cestujících v drážních prostorách, při přepravě ve vlacích a při přepravě zásilek. Právě značný počet ztracených, poškozených, zavlečených a vykradených zásilek v železniční přepravě vedl k zřízení v r. 1967 pátrací služby železnic.
Přijatá novela zákona o drahách v r. 1974 (zák. č. 104/1974 Sb.) konstituovala z dosavadních útvarů Ozbrojené ochrany železnic a skupin pátrací služby Sbor ozbrojené ochrany železnic (SOOŽ). Stanovením pravomoci a působnosti byl fakticky obnoven systém ochrany železniční dopravy na úrovni bývalých oddílů OSOŽ z r. 1935.
Ochrana železnice je především věcí specialisovaných bezpečnostních orgánů železnice, které kromě uplatňování metod, forem a prostředků používaných v bezpečnostních službách, musí aplikovat specifické znalosti v složitých vztazích v přepravě, založených na znalosti železničních přepravních předpisů, znalosti tarifů pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu zboží a osob a služebních předpisů Československých státních drah.
Stávající SOOŽ nemá dostatek pravomocí, sil a prostředků k zabránění nárůstu protispolečenské činnosti v železniční dopravě. Důsledky z trestné činnosti, neúčinných opatření jejich zabránění mají vliv jak na vnitrostátní, tak zejména na mezinárodní dopravu. SOOŽ, který nemá postavení Sboru národní bezpečnosti má stále více co dělat s protivníky, kteří mají dokonalou organizaci, prostředky a výcvik. Proto je nutné, aby péče o ochranu celostátních drah, ochranu osob a majetku byla svěřena Železniční policii, která nahradí dosavadní Sbor ozbrojené ochrany železnic. Navrhovaný zákon o Železniční policii je proto budován na těchto základních postulátech:
1. Železniční policie jako součást státního mechanismu vychází ve své činnosti z bezpečnostní doktríny vlády České a Slovenské Federativní Republiky a podléhá kontrolnímu mechanismu zastupitelských sborů.
2. Nedílnou součástí Policejních bezpečnostních sborů, se specifickým postavením, je Železniční policie, která ve své činnosti spojuje prvky bezpečnostní činnosti a problematiky železniční dopravy s tím, že je podřízena federálnímu ministerstvu dopravy.
3. Železniční policie se člení na útvary, které nejsou shodné s územním členěním státu, ale jsou organizovány podle členění správ a obvodů celostátních drah a vleček v České a Slovenské Federativní Republice.
4. Zvýrazňuje komplexnost právní úpravy zakotvením oprávnění, povinností a prostředků policisty přímo v zákoně, na rozdíl od dosavadní právní úpravy, kdy značná část problematiky byla upravena nedostatečně a v podzákonných nebo interních normách
5. Nově upravuje vztahy Železniční policie k státním a jiným orgánům, organizacím a osobám; zakotvuje i mezinárodní spolupráci a náhradu škod občanům při poskytnutí pomoci policistům Železniční policie.
6. Upevnění jistot a ochrany příslušníků Železniční policie vzniká z nového postavení k zaměstnavateli, kdy tento vztah se změní z pracovního poměru na služební poměr.
7. Policisté ve vymezeném rozsahu podléhají pravomoci vojenských soudů.
8. Vznik služebního poměru dává možnost zkvalitnit výběr nově přijímaných policistů a sjednotit s ostatními policejními sbory vzdělávání řídících pracovníků a specialistů na základních, středních školách policie i na Policejní akademii.
Při tvorbě návrhu zákona se vycházelo z analýzy dosavadní právní úpravy. Instituty, které se v praxi osvědčily, byly po příslušných úpravách převzaty do návrhu zákona. Zároveň bylo reagováno na nové zákony přijaté Federálním shromážděním a národními radami republik. Bylo přihlédnuto i k právním úpravám ochrany bezpečnosti v železniční dopravě v Československé republice do roku 1948 a k obdobným právním úpravám v jiných státech, jakož i k vývojovým trendům právní úpravy dané problematiky.
Pokud se týká ústavněprávní stránky spojené s vydáním tohoto zákona, vychází návrh z čl. 7 odst. 1 písm. e) v návaznosti na čl. 19 písm. a), e) a čl. 27 odst. 1 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří upravovat zřizování, postavení, oprávnění a ostatní poměry ozbrojených bezpečnostních sborů. Podle čl. 37 odst. 1 tohoto ústavního zákona je nezbytné navrhovanou právní úpravu provést zákonem Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.
Předpokládané finanční dopady na státní rozpočet České a Slovenské Federativní Republiky v návaznosti na přijetí navrhované právní úpravy:
Výstavba železniční policie je s ohledem na zatížení státního rozpočtu rozvržena do 5 let. Náklady na činnost železniční policie jsou v cílovém roce rozpočtovány částkou Kčs 485 milionů.
V 1. roce výstavby železniční policie by činily náklady Kčs 300 milionů; z uvedené částky představují:
mzdové náklady cca 150 mil. Kčs
ostatní náklady cca 120 mil. Kčs
investiční náklady cca 30 mil. Kčs, z toho většina v kategorii SZNR.
Náklady na činnost nynějšího Sboru ozbrojené ochrany železnic činí v roce 1991 Kčs 150 milionů. Přitom řada činností a služeb je Sboru ozbrojené ochrany železnic poskytována státní organizací ČSD bezplatně, protože dle stávající právní úpravy je SOOŽ jejich součástí.
Všechny hodnotové údaje jsou uvedeny v cenách let 1990-1991.
II. Zvláštní část
K § 1:
V tomto ustanovení se konstituuje Železniční policie. Zároveň je postavena na roveň s ostatními ozbrojenými bezpečnostními sbory v kontextu s jejím společenským posláním a vymezenou územní působností.
Vzhledem k tomu, že Železniční policie je zejména orgánem státního donucení, je nutné již v úvodním ustanovení zvýraznit zásadu zákonnosti v její činnosti.
K § 2:
V ustanovení jsou vymezeny specifické úkoly, které Železniční policie bude plnit na celém území České a Slovenské Federativní Republiky, za využití vlastních sil a prostředků v obvodu celostátních drah. Tím se zároveň vymezuje specifické postavení Železniční policie mezi ostatními Policejními bezpečnostními sbory.
V ustanovení bylo nutné vymezit postavení Železniční policie pro zjišťování, oznamování a projednávání přestupků, jako jeden z nutných předpokladů plnění úkolů Železniční policie.
K § 3:
Plnění specifických úkolů Železniční policie v obvodu celostátních drah a vleček vyžaduje zcela odlišnou organizaci, bez vazby na územní členění státu.
V Železniční policii budou působit jednotlivé služby, jenž se budou lišit zejména ve formách a metodách výkonu služby při plnění úkolů Železniční policie.
K § 4:
Aby nedošlo ke kumulaci moci u jednoho subjektu, je navrženo zřízení ředitelství v čele s ředitelem, které by uskutečňovalo řízení Železniční policie. Ředitel je vybaven dostatečnou pravomocí k zabezpečení efektivního řízení Železniční policie. Ze své funkce bude odpovědný ministru dopravy České a Slovenské Federativní Republiky, a proto se navrhuje, aby ředitele jmenoval ministr dopravy České a Slovenské Federativní Republiky.
K § 5:
Navrhované ustanovení zakotvuje pro policisty povinnost dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob, ale i své vlastní. Ve vztahu k osobám je navrhována povinnost policisty je poučit o jejich právech.
Ustanovení zavádí povinnost policisty nepřekročit míru nezbytnosti k dosažení účelu zákroku nebo jiné služební činnosti spojené se zásahem do práv a svobod osoby. Ustanovení obsahově naplňuje zásadu přiměřenosti zákroku a v tomto kontextu i zásadu zákonnosti.
K § 6:
Ustanovení stanovuje obecnou povinnost policisty zakročit nebo učinit příslušná opatření ve stanovených případech. Zároveň se tímto ustanovením zabezpečuje jednota mezi povinnostmi policisty a účelem tohoto zákona.
Stanovené povinnosti jsou uloženy policistovi i v době mimo službu, avšak jen v těch případech, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek a nebrání-li tomu vážné důvody (např. momentální charakter péče o nemohoucí osobu, poskytování první pomoci osobě ohrožené na životě apod.).
K § 7:
Ustanovení sleduje posílení právní ochrany osoby i samostatného policisty tím, že přímo v návrhu zákona stanoví případy, kdy policista nesmí provést služební zákrok nebo služební úkon. Stanovené podmínky se váží jednak na konkrétní zdravotní stav policisty v době služby i mimo dobu služby a jednak na další důležité zájmy, které jsou v daném případě nadřazeny zájmu na provedení služebního zákroku nebo úkonu. Povinnost neprovést služební zákrok nebo úkon se vztahuje i na případ, kdy policista nemá požadované odborné znalosti nebo praktické návyky předpokládající příslušný výcvik nebo vzdělání, a tudíž neodborně nebo nekvalitně provedený služební zákrok nebo úkon by mohl vyvolat následek, který by byl v rozporu s účelem tohoto navrhovaného zákona.
K § 8:
V ustanovení se zavádí pro policisty povinnost použít "odpovídající výzvy". Takovéto vymezení stanoví, že obsah výzvy musí být právně přiměřený. Právní přiměřenost obsahuje požadavek, aby z dané výzvy směřující vůči konkrétní osobě bylo zřejmé, co má osoba vykonat, event. jakého jednání se má zdržet. Na jedné straně takovéto vymezení posiluje právní jistoty občana a na straně druhé umožňuje použití sankce podle § 47 přestupkového zákona v případě neuposlechnutí výzvy.
K § 9:
Z důvodu zabezpečení právních jistot občana a trestněprávní ochrany policistů jako veřejných činitelů (§ 89 trestního rádu) se přímo v návrhu zákona stanoví způsoby prokazování příslušnosti k Železniční policii.
K § 10:
Způsoby prokazování příslušnosti k Železniční policii svým rozkazem neumožňují podrobnou úpravu stanovit přímo v zákoně. Obdobný stav je při vymezení obsahu "důležitého zájmu služby", a proto se navrhuje zmocnit ministerstvo dopravy České s Slovenské Federativní Republiky k vydání prováděcího obecně závazného právního předpisu.
K § 11:
Předpokladem plnění úkolů podle tohoto návrhu zákona policisty je oprávnění požadovat vysvětlení, včetně oprávnění požadovat listiny a jiné podklady. V této souvislosti se navrhuje i možnost vyzvat osobu, aby se dostavila na určené místo; dobu a místo mohou policisté určit podle konkrétní situace. Stanoví se povinnost policisty poučit osobu o možnosti odepřít požadované vysvětlení.
K § 12:
Zjištění totožnosti osoby je zpravidla nezbytným předpokladem úspěšného plnění úkolů policisty ve vztahu zejména k zjišťování trestných činů, přestupků, ochraně života, zdraví a majetku.
Za hodnověrné prokázání totožnosti se nepovažuje pouze předložení občanského průkazu, ale dalších dokladů např. cestovního pasu, průkazu poslance zastupitelského sboru apod. včetně prohlášení o totožnosti hodnověrnou osobou.
Kriminalistické prostředky jsou prováděny zpravidla specialisty, a proto se navrhuje, aby u neznámých osob po vyčerpání běžných prostředků ke zjištění totožnosti, tyto úkony provedly specialisté z kriminální policie.
K § 13:
Osobu může policista předvést jen při splnění zákonem taxativně stanovených podmínek.
V souladu s mezinárodními závazky České a Slovenské Federativní Republiky a Chartou lidských práv je doba omezení osobní svobody stanovena na 24 hodin. Předvedená osoba však musí být propuštěna ihned, jestliže nebyla po provedení služebních úkonů předána příslušnému orgánu. Obdobně je zohledněno zvláštní postavení osoby mladší 18 let ve vztahu k ochraně jejich práv a svobod.
K § 14:
Poznatky z bezpečnostní praxe a potřeba účinné ochrany policistů i osob vyžadují, aby policisté měli oprávnění se přesvědčit, zda předváděná osoba nemá u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla ohrozit život nebo zdraví vlastní nebo jiné osoby.
V praxi se bude provádět zpravidla vizuelně nebo pohmatem, případně za použití technických nebo jiných prostředků.
Navrhované oprávnění policistů se zásadně odlišuje od možnosti provedení osobní prohlídky podle trestního řádu.
K § 15
Plnění úkolů v návrhu zákona vyžaduje zakotvení oprávnění policistů omezit pohyb osob v určitém prostoru a čase, z důvodu zabezpečení provedení nezbytných úkonů policisty.
V konkrétních případech půjde zejména o uzávěru místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, nehodě na železnici, provozních havárií, přepravě nebezpečných zásilek, živelných pohrom apod.
K § 16:
Specifika ochrany bezpečnosti železničního provozu, majetku a přepravovaných zásilek v železniční dopravě si vyžaduje navrhnout zvláštní oprávnění policistů, umožňující zabezpečit jejich efektivní činnost. Obdobné oprávnění bylo svěřeno již pracovníkům Sboru ozbrojené ochrany železnic a v jejich činnosti se osvědčilo zejména při odhalování krádeží přepravovaných zásilek, ochraně majetku a bezpečnosti cestujících a zjišťování zavlečených zásilek. Oprávnění je vyjádřením zájmu státu na maximální ochraně bezpečnosti osob a majetku, který je na železnici přepravován.
Přeprava policistů a možnost využívání sdělovacích zařízení, včetně vstupu do vyhrazených prostor je předpokladem k úspěšnému plnění úkolů navrhovaných v tomto zákoně.
K § 17 a 18:
Nezbytnost stanovení oprávnění policistů při odhalování přestupků vyplývá ze složitosti dokumentace protiprávních jednání spáchaných v souvislosti s železniční dopravou a požadavkem odborných znalostí z oblasti železniční problematiky. Navrhované procesní úkony zvýší právní jistoty občanů v procesu dokazování.
Účelem oprávnění odnětí věci je zabezpečit, aby věc byla k dispozici pro potřeby správního řízení o přestupcích.
Pro úplnost se uvádí, že policisté při odhalování přestupků jsou oprávněni využívat i ostatních odpovídajících v zákoně uvedených oprávnění.
K § 19 až 27:
Železniční policie jako státní orgán musí disponovat specifickými donucovacími prostředky. Návrh zákona důsledně odlišuje donucovací prostředky od použití zbraně a to zejména z pohledu možných následků, které mohou nastat při jejich realizaci.
Donucovací prostředky Železniční policie jsou obdobné s donucovacími prostředky Policejních bezpečnostních sborů. Nepředpokládá se využívání výbušky zásahové, zastavovacího pásu a technických prostředků k zabránění pohybu vozidla.
V zájmu účinné ochrany osob návrh stanoví taxativní výčet jednotlivých druhů donucovacích prostředků a tím, že nepředpokládá další úpravy prováděcím předpisem, vylučuje, aby další donucovací prostředky mohly být zavedeny jinou formou než zákonem.
Nově se zavádí mezi donucovací prostředky údery a kopy sebeobrany. Hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany jsou sebeobranné techniky, které využívají vybraných prvků úpolových sportů (zejména zápasu, juda, karate, kung-fu, jiujitsu). Účelem těchto technik je přivést útočníka do takového postavení, ve kterém obvykle prohrává.
Údery a kopy sebeobrany jsou dnes běžně používány policisty ve všech vyspělých státech jako účinný prostředek k zastavení nebo zneškodnění útoku osoby a k vytvoření podmínek pro dokončení zákroku za možného použití dalších donucovacích prostředků. Zakotvení těchto donucovacích prostředků vyplývá i ze zvyšující se fyzické připravenosti, agresivity a dovednosti pachatelů využívat útočných technik bojových sportů.
Hrozba namířenou zbraní se zavádí z důvodů stále rostoucí brutality pachatelů trestných činů, kteří jsou ve stále větší míře ozbrojeni zejména nelegálně drženými zbraněmi. Tento donucovací prostředek opravňuje policistu přinutit adresáta k požadovanému jednání pod hrozbou namířené zbraně zejména v případech, kdy je ohrožena bezpečnost policisty nebo jiné osoby.
Dále se zpřesňují povinnosti policistů před použitím donucovacích prostředků. Použití konkrétního donucovacího prostředku se ponechává na rozhodnutí zakročujícího policisty podle povahy zákroku a konkrétních okolností. Policista však vždy musí respektovat zásadu zákonnosti a přiměřenosti.
Použití donucovacích prostředků je závažným zásahem do tělesné integrity osoby a může být spojeno s ohrožením zdraví. Přímo v zákoně se proto upravuje postup a povinnosti policistů po použití donucovacích prostředků (§ 25 a 26). Jedná se zejména o poskytnutí první pomoci, dokumentace použití donucovacích prostředků a přezkoumání správnosti postupu jejich použití.
K § 28 až 30:
Použití zbraně je nejzávažnějším oprávněním policisty, neboť mu umožňuje přímo ohrozit život a zdraví osoby, proti níž zakročuje. Z těchto důvodů jsou podmínky, za kterých lze zbraň použít, taxativně uvedeny.
Následkům, které mohou nastat použitím zbraně, odpovídá i rigidní úprava postupu policisty v tomto případě. Policista je povinen vyzvat osobu, aby upustila od protiprávního jednání a před použitím zbraně využít varovného výstřelu do vzduchu. Současně se policistovi ukládá povinnost nutné opatrnosti ve vztahu k životu osoby, včetně života a zdraví jiných osob.
Přesně se v návrhu zákona stanoví postup policistů po každém použití zbraně.
K § 31:
V zájmu zvýšené ochrany uvedených osob se přímo stanoví, které z donucovacích prostředků nesmí policisté proti těmto osobám použít. Jejich výjimečné použití je vázáno na v zákoně stanovené podmínky. Stejné omezení se vztahuje i na použití zbraně.
K § 32:
Plnění úkolů Železniční policie vyžaduje pozitivně upravit specifiku činnosti policistů při zákrocích pod jednotným velením. Bude se jednat v konkrétních případech zejména při zákrocích proti skupinovým výtržnostem a násilnostem ve vlakových soupravách, v nádražních a přilehlých prostorách.
Vzhledem k tomu, že tyto zákroky budou probíhat pod jednotným velením, je nutné vymezit oprávnění a povinnosti velitele zakročující jednotky.
K § 33:
Navrhované ustanovení vyjadřuje tezi, že bezpečnostní správa a činnost Železniční policie musí být zejména "službou" osobám. Z toho vyplývá právo každého se obracet na policisty a Železniční policii se žádostmi o pomoc. Policistům se poté stanoví povinnost těmto žádostem vyhovět v mezích své působnosti.
K § 34:
Vzhledem k tomu, že plnění některých úkolů Železniční policie, zejména v oblasti železniční dopravy, vyžaduje zjištění různých podkladů a informací od orgánů, organizací, ale i osob, je potřebné stanovit těmto subjektům povinnost tyto podklady a informace poskytovat, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.
Vzhledem k působnosti Železniční policie se navrhuje upravit vztahy k Československým státním drahám a dalším organizacím železniční dopravy. V této souvislosti se navrhuje zmocnit federální ministerstvo dopravy, aby tyto vztahy podrobněji upravila obecně závazným právním předpisem.
K § 35:
Vzhledem k tomu, že některé úkoly Železniční policie jsou obdobné s úkoly ostatních Policejních bezpečnostních sborů, je nutné stanovit zmocnění zabezpečující efektivní spolupráci při plnění těchto úkolů patřících do působnosti jak České a Slovenské Federativní Republiky, tak i České Republiky a Slovenské Republiky.
Nepředpokládá se vytvoření vyšetřovacích útvarů v Železniční policii, a proto se navrhuje stanovit oznamovací povinnost k příslušným Policejním bezpečnostním sborům nebo prokuratuře.
K § 36:
Institut poskytnutí pomoci policistům se přebírá z dosavadní právní úpravy v plném rozsahu. Ponechává se na uvážení občana, zda vzhledem k možnému vážnému ohrožení, anebo s ohledem na své psychické a fyzické dispozice, nebo jiné důležité okolnosti je schopen tuto pomoc poskytnout.
K § 37:
Ustanovení o náhradě škody se přebírají z dosavadní právní úpravy. Nově se stanoví odpovědnost státu za škody způsobené Železniční policií nebo policisty při plnění zákonem stanovených úkolů.
K § 38:
Navrhuje se zmocnit vládu České a Slovenské Federativní Republiky k stanovení početních stavů Železniční policie ve vztahu k realizaci bezpečnostní politiky vlády.
Obdobně se navrhuje zmocnit federální ministerstvo dopravy jako ústřední orgán státní správy k rozhodnutí o vyčlenění objektů Československých státních drah, kde budou umístěny útvary Železniční policie.
K § 39:
V souladu s Listinou lidských práv a svobod se navrhuje stanovit policistům povinnost mlčenlivosti o obsahu informací získaných v souvislosti s plněním jejich úkolů, které by v případě jejich sdělení nepovolaným osobám či jejich zveřejněním, mohly ohrozit oprávněné zájmy osob nebo organizací.
Na druhé straně je nutné stanovit stejnou povinnost i osobám ve vztahu ke skutečnostem souvisejících s činností Železniční policie nebo policistů o nichž se dozvědí za podmínky, že na tuto povinnost byly upozorněni, respektive o ní poučeni.
Povinnost mlčenlivosti postihuje případy, které nemusí být předmětem ochrany státního, hospodářského nebo služebního tajemství.
K § 40:
Ustanovení respektuje skutečnost, že policisté působící v ozbrojeném bezpečnostním sboru podléhají nedílné velitelské pravomoci a porušením svých povinností zpravidla naplní skutkovou podstatu trestných činů vojenských. V ostatních případech jejich eventuelního protiprávního jednání mají právní odpovědnost jako jiní občané.
K § 41 až 43:
Návrh uvedených ustanovení řeší postup při přechodu na nový právní stav po nabytí účinnosti zákona.
K § 44:
S ohledem na nové postavení a organizaci Železniční policie se navrhuje zrušit právní úpravu upravující postavení a organizaci Sboru ozbrojené ochrany železnic spolu se souvisejícími předpisy.
K § 45:
Účinnost zákona se navrhuje tak, aby bylo možné přejít plynule na nový právní stav, zejména v souvislosti se zásadní organizační změnou nově vytvořené Železniční policie a s potřebou zabezpečení odlišné odborné přípravy policistů. Předpokládá se, že v rámci spolupráce s Policejními bezpečnostními sbory bude využito jejich školských zařízení k rekvalifikaci policistů, včetně jejich další odborné přípravy.
Návrh
Vyhláška
federálního ministerstva dopravy
ze dne ..........
kterou se upravuje, ve kterých případech policista nesmí provést služební zákrok nebo služební úkon, pokud mu v tom brání důležitý zájem služby
Federální ministerstvo dopravy stanoví podle § 10 písm. a) zákona č. .../1991 Sb., o Železniční policii:
§ 1
1/ Policista ve služebním stejnokroji nebo civilním oděvu při výkonu služby nesmí provést služební zákrok nebo služební úkon, jestliže provádí nebo zajišťuje:
a) operativní činnost pátrací služby;
b) pátrací činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestné činnosti;
c) služební zákrok pod jednotným velením;
d) ochranu důležitých objektů, zařízení nebo dopravních prostředků železnic;
e) šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrových zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí;
f) služební zákrok nebo služební úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky, než neprovedení nového zákroku nebo opatření nezbytného k odstranění bezprostředního ohrození.
2/ Při plnění úkolů podle odst. 1 je však policista povinen provést služební zákrok, služební úkon nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže:
a) je ohrožen život nebo hrozí značná škoda na majetku;
b) je ohrožen vyšší zájem než ten, který plní.
3/ Policista je povinen, dovolují-li to okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Železniční policie nebo policejního bezpečnostního sboru.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1992
Návrh
Vyhláška
federálního ministerstva dopravy
ze dne ..........
o prokazování příslušnosti k policejním bezpečnostním sborům
Federální ministerstvo dopravy stanoví podle § 10 písm. b) zákona č. .../1991 Sb., o Železniční policii:
§ 1