5. Ustanovení odstavců 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, jsou s takovouto stálou provozovnou nebo stálou základnou skutečně spojeny. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.
6. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost, na jejímž základě se licenční poplatky platí, a která nese ke své tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
7. Jestliže částka licenčních poplatků, posuzováno se zřetelem k plnění, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo které jeden i druhý udržují s třetí osobou, částku, kterou by byl smluvil dlužník se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v takovém případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 13
ZISKY A VÝNOSY ZE ZCIZENÍ MAJETKU
1. Výnosy a zisky, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze zcizení nemovitého majetku, mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž je tento nemovitý majetek umístěn.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Avšak zisky ze zcizení majetku, uvedené v odstavci 3 článku 22 budou zdaněny pouze ve smluvním státě, ve kterém takovýto movitý majetek je zdanitelný v souladu s uvedeným odstavcem.
3. Zisky ze zcizení
(a) podílu na základním jmění společnosti, jejíž majetek se skládá převážně z nemovitého majetku umístěného v jednom smluvním státě, a
(b) účasti na osobní společnosti, svěřeném majetku nebo pozůstalosti, jejichž podstata sestává převážně z nemovitého majetku umístěného v jednom smluvním státě,
mohou být zdaněny v tomto státě. Pro účely tohoto odstavce výraz "nemovitý majetek" zahrnuje podíly na společnosti uvedené v pododstavci (a) nebo účast na osobní společnosti, svěřeném majetku nebo pozůstalosti uvedené v pododstavci (b).
4. Zisky ze zcizení jiného majetku, než který je uveden v odstavci 1, 2 a 3, budou zdaněny jen ve smluvním státě, v němž je zcizitel rezidentem.
5. Ustanovení odstavce 4 nebudou mít dopad na právo žádného smluvního státu vybírat, podle jeho zákonů daň ze zisku ze zcizení jakéhokoliv majetku plynoucího osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě a byla rezidentem v prvně zmíněném státě kdykoliv během šesti let, bezprostředně předcházejících zcizení majetku.
Článek 14
NEZÁVISLÁ POVOLÁNÍ
1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze svobodného povolání nebo jiné činnosti nezávislého charakteru, budou zdaněny jen v tomto státě, pokud příjemce nemá obvykle k dispozici v druhém smluvním státě stálou základnu k výkonu své činnosti. Jestliže příjemce má nebo měl takovou stálou základnu, jeho příjmy mohou být zdaněny v druhém státě, ale jen taková jejich část, kterou lze přičíst této stálé základně. Pro účely tohoto odstavce se bude mít zato, že osoba, která je přítomna ve smluvním státě alespoň 183 dnů v každém období dvanácti měsíců počínajícím nebo končícím v kalendářním roce, má stálou základnu v tomto státě v tomto roce.
2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.
Článek 15
ZAMĚSTNÁNÍ
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, mohou být s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdaněny jen v tomto smluvním státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny jen v prvně zmíněném státě, jestliže:
(a) příjemce se zdržuje v druhém smluvním státě po jedno nebo více období, která nepřesáhnou v úhrnu 183 dny v žádném období dvanácti měsíců počínajícím nebo končícím v příslušném kalendářním roce; a
(b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo jménem zaměstnavatele, který není rezidentem v druhém státě; a
(c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, kterou má zaměstnavatel v druhém státě.
3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozovaného v mezinárodní dopravě rezidentem jednoho smluvního státu zdaněny jen v tomto státě.
Článek 16
TANTIÉMY
Tantiémy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá jako člen správní rady společnosti nebo jiného podobného orgánu společnosti, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Článek 17
UMĚLCI A SPORTOVCI
1. Příjmy, které pobírají rezidenti jednoho smluvního státu, jakožto na veřejnosti vystupující umělci, jako divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci a hudebníci nebo jako sportovci, ze své činnosti vykonávané osobně v druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článku 7, 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě.
2. Jestliže příjmy z činnosti, kterou osobně vykonává umělec nebo sportovec, neplynou tomuto umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém umělec nebo sportovec vykonává svoji činnost.
3. Ustanovení odstavce 2 se neuplatní, jestliže je stanoveno, že ani umělec nebo sportovec ani osoby s ním spojené se nepodílí přímo nebo nepřímo na ziscích osoby uvedené v uvedeném odstavci.
4. Příjmy umělců a sportovců, kteří jsou rezidenty jednoho smluvního státu, z činností vykonávaných v druhém smluvním státě v rámci kulturní výměny na základě kulturní dohody uzavřené oběma smluvními státy budou, bez ohledu na ustanovení odstavce 1 a 2, vyjmuty ze zdanění v tomto druhém státě.
Článek 18
PENZE A ANNUITY
1. Penze a annuity mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Penze a annuity mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být také zdaněny ve státě, ve kterém mají zdroj a v souladu s právními předpisy tohoto státu. Avšak v případě opakujících se plateb penzí a annuit daň, takto vybíraná nepřesáhne 15 % hrubé částky platby. Toto omezení se však nepoužije na paušální platby plynoucí ze vzdání se, zrušení, vykoupení, prodeje nebo jiného způsobu zcizení penzijního pojištění nebo annuity.
3. Bez ohledu na cokoliv v této smlouvě:
(a) penze válečných veteránů a renty mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, budou vyjmuty ze zdanění v tomto druhém státě;
(b) výživné, podpory a jiné podobné platby mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který zde podléhá dani z těchto plateb, budou zdaněny pouze v tomto druhém státě.
Článek 19
VEŘEJNÉ FUNKCE
1. (a) Platy, mzdy a obdobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo jeho správním útvarem nebo místním orgánem fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo jeho správnímu útvaru nebo místnímu orgánu, budou zdaněny pouze v tomto státě.
(b) Takové odměny však budou zdaněny pouze v druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a příjemce je rezidentem tohoto státu, který:
(i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo
(ii) nestal se rezidentem v tomto státě jen z důvodu poskytování těchto služeb.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na odměny za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností prováděnou smluvním státem nebo jeho správním útvarem nebo místním orgánem.
Článek 20
STUDENTI
Platy, které student nebo učeň, který je přítomen v jednom smluvním státě pouze za účelem výuky nebo výcviku a jež je nebo byl bezprostředně před příjezdem do tohoto státu rezidentem v druhém smluvním státě dostává na úhradu nákladů výživy, studia nebo výcviku, nebudou zdaněny v prvně zmíněném smluvním státě za předpokladu, že takovéto platy jsou mu vypláceny ze zdrojů mimo tento stát.
Článek 21
JINÉ PŘÍJMY
1. Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ať mají zdroj kdekoliv, které nejsou výslovně zmíněny v předchozích článcích této smlouvy, budou zdaněny jen v tomto státě.
2. Příjmy rezidenta jednoho smluvního státu, které nejsou výslovně zmíněny v předchozích článcích této smlouvy a mající zdroj v druhém smluvním státě mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny rovněž v tomto druhém státě. Avšak v případě příjmu ze svěřeného majetku nebo pozůstalosti osoby, která je rezidentem v Československu, výše kanadské daně nepřesáhne 15 % hrubé částky příjmů.
Článek 22
MAJETEK
1. Nemovitý majetek může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je nemovitost umístěna.
2. Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě nebo movitý majetek příslušející ke stálé základně, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu v druhém státě k výkonu nezávislého povolání, může být zdaněn v tomto druhém státě.
3. Lodě a letadla provozované rezidentem jednoho smluvního státu v mezinárodní dopravě a movitý majetek, sloužící k provozování takových lodí a letadel, podléhají zdanění pouze v tomto státě.
4. Všechny ostatní části majetku rezidenta jednoho smluvního státu budou zdaněny pouze v tomto státě.
Článek 23
VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
1. V případě Kanady bude dvojí zdanění zamezeno následovně:
(a) Při dodržení ustanovení kanadských právních předpisů týkajících se odpočtu daně zaplacené mimo území Kanady na daň splatnou v Kanadě a případných dalších úprav těchto ustanovení, které se nedotknou jejich obecných zásad a pokud nebude podle kanadských právních předpisů poskytnut vyšší odpočet nebo daňová úleva, bude daň zaplacená v Československu ze zisků příjmů nebo výnosů, které mají zdroj v Československu, odečtena od kanadské daně připadající na tyto zisky, příjmy nebo výnosy.
(b) Při dodržení ustanovení kanadských právních předpisů týkajících se stanovení od daně osvobozeného zůstatku zisku zahraniční afilace a případných dalších úprav těchto ustanovení, které se nedotknou jejich obecných zásad, bude společnost, která je rezidentem v Kanadě, moci pro účely výpočtu kanadské daně odečíst při výpočtu jejího zdanitelného příjmu veškeré dividendy, které obdrží z od daně osvobozeného zůstatku zahraniční afilace, která je rezidentem v Československu.
2. V případě Československa bude dvojí zdanění zamezeno následovně:
(a) Jestliže osoba, která je rezidentem v Československu, pobírá příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení této smlouvy zdaněny v Kanadě, vyjme Československo s výhradou ustanovení pododstavce (b) tohoto odstavce, takovéto příjmy nebo majetek ze zdanění, může však při výpočtu částky daně z ostatních příjmů a majetku této osoby použít sazbu daně, která by byla použita, kdyby takto vyjmuté příjmy nebo majetek nebyly ze zdanění vyjmuty.
(b) Československo může při ukládání daní osobám, které jsou jeho rezidenty zahrnout do základu daní, z něhož se tyto daně uloží, příjmy, které mohou být podle ustanovení článků 10, 11, 12, 16, 17 a 21 této smlouvy zdaněny také v Kanadě, ale povolí snížit částku daně vypočtené z tohoto základu o částku rovnající se dani zaplacené v Kanadě. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne takovou část československé daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy, které v souladu s ustanoveními článků 10, 11, 12, 16, 17 a 21 této smlouvy mohou být zdaněny v Kanadě.
3. Pro účely tohoto článku se bude mít zato, že zisky, příjmy, a výnosy rezidenta jednoho smluvního státu, které jsou zdaněny v druhém smluvním státě v souladu s touto smlouvou, mají zdroj v tomto druhém státě.
Článek 24
ZÁKAZ DISKRIMINACE
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří se nacházejí ve stejném situaci.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tutéž činnost.
3. Žádné ustanovení tohoto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentu druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení pro daňové účely z důvodů osobního postavení nebo rodinných závazků, které přiznává svým rezidentům.
4. Společnosti, které jsou rezidenty jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo více osobami, které jsou rezidenty v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvně zmíněném smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné společnosti, které jsou rezidenty prvně zmíněného státu a jejichž jmění je zcela nebo zčásti přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo více osobami, které jsou rezidenty třetího státu.
5. Výraz "zdanění" uvedený v tomto článku označuje daně, které jsou předmětem této smlouvy.
Článek 25
ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU
1. Jestliže se některá osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje vnitrostátní právo těchto států, předložit příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem, písemnou žádost uvádějící důvody pro revizi tohoto zdanění. Aby takováto žádost mohla být přijata, musí být předložena do 2 let od prvého oznámení opatření, vedoucího ke zdanění, které není v souladu s touto smlouvou.
2. Jestliže bude příslušný úřad uvedený v odstavci 1 považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ vyřešil v dohodě s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě se smlouvou.
3. Jeden smluvní stát nezvýší po uplynutí lhůty stanovené v jeho vnitrostátních předpisech a v žádném případě po 5 letech od konce zdaňovacího období, ve kterém byl získán příslušný příjem, daňový základ rezidentu, kteréhokoliv smluvního státu tím, že by do něho zahrnul příjmy, které již byly zdaněny v druhém smluvním státě. Tento odstavec se nepoužije v případě podvodu, vědomého zanedbání nebo nedbalosti.
4. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti vzniklé při výkladu nebo uplatňování smlouvy. Mohou rovněž konzultovat za účelem zamezení dvojího zdanění v případech neupravených ve smlouvě.
5. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.
Článek 26
VÝMĚNA INFORMACÍ
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy a vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem smlouvy, pokud zdanění, které upravují, je v souladu se smlouvou. Rozsah výměny není omezen článkem 1. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako tajné informace obdržené na základě vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou sděleny pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních orgánů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním, vymáháním nebo řešením odvolání ve věci daní, které jsou předmětem této smlouvy. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace pouze na takovéto účely. Tyto informace mohou sdělit při soudních jednáních nebo v soudních rozhodnutích.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají některému smluvnímu státu povinnost:
(a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy nebo správní praxi tohoto nebo druhého státu:
(b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě právních předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo druhého státu;
(c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, průmyslové, hospodářské nebo profesní tajemství nebo obchodní postup nebo jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
3. Jestliže informace je požadována jedním smluvním státem v souladu s tímto článkem, vynasnaží se druhý smluvní stát získat informaci, k níž se žádost vztahuje stejným způsobem, jako kdyby se jednalo o daňovou záležitost jeho samého, bez ohledu na skutečnost, že tento druhý stát v dané době tuto informaci nepotřebuje. V případě specifického požadavku příslušného orgánu jednoho smluvního státu se příslušný orgán druhého smluvního státu vynasnaží poskytnout informaci podle tohoto článku v požadované formě ve stejném rozsahu v jakém tato informace může být získána v souladu s právními předpisy a správní praxí tohoto druhého státu vztahující se na jeho vlastní daně.
Článek 27
DIPLOMATÉ A KONZULÁRNÍ ÚŘEDNÍCI
1. Žádná ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší diplomatům a konzulárním úředníkům podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod.
2. Bez ohledu na ustanovení článku 4, bude fyzická osoba, která je členem diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo stálé mise jednoho smluvního státu, umístěné ve druhém smluvním státě nebo ve třetím státě, považována pro účely této smlouvy za rezidenta vysílajícího státu, pokud bude ve vysílajícím státě podléhat stejným povinnostem při zdanění jejího celkového příjmu jako rezidenti tohoto vysílajícího státu.
3. Tato smlouva se nepoužije na mezinárodní organizace, jejich orgány nebo úředníky a na osoby, které jsou členy diplomatických misí, konzulárních úřadů nebo stálých misí třetího státu nebo skupiny států, přítomné v jednom smluvním státě a které nepodléhají v žádném smluvním státě stejným povinnostem při zdanění jejich celkového příjmu jako jejich rezidenti.
Článek 28
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
1. Ustanovení této smlouvy nebudou žádným způsobem omezovat jakékoliv úlevy, zápočty nebo jiné odpočty poskytované
(a) právními předpisy smluvního státu při stanovení daně jím ukládané: nebo
(b) jakoukoliv jinou smlouvou uzavřenou smluvním státem.
2. Nic v této smlouvě nebude bránit smluvnímu státu při ukládání daní na částky zahrnuté do příjmů rezidenta tohoto státu z titulu účasti na osobní společnosti, svěřeném majetku nebo ovládané zahraniční afilaci, na níž má rezident podíl.
Článek 29
VSTUP V PLATNOST
1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v …
2. Smlouva vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin a její ustanovení se budou uplatňovat:
(a) v Kanadě:
(i) pokud jde o daně vybírané u zdroje na částky placené nebo zálohované osobám, které zde nejsou rezidenty, od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém smlouva vstoupí v platnost; a
(ii) pokud jde o jiné kanadské daně na daňové roky počínající prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém smlouva vstoupí v platnost nebo později;
(b) v Československu:
(i) pokud jde o daně vybírané u zdroje na částky plynoucí od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém smlouva vstoupí v platnost;
(ii) pokud jde o jiné daně z příjmu a daně z majetku na daně ukládané za každý daňový rok počínající prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém smlouva vstoupí v platnost nebo později.
3. Odstavec 1 článku 9 Smlouvy mezi Kanadou a Československem o letecké dopravě podepsané v Praze dne 20. března 1969 se přestane uplatňovat dnem, kdy vstoupí v účinnost ustanovení této smlouvy.
Článek 30
VÝPOVĚĎ
Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou, každý smluvní stát ji však může druhému smluvnímu státu vypovědět písemně diplomatickou cestou k 30. červnu nebo dříve každého kalendářního roku začínajícího po uplynutí období pěti let ode dne, v němž smlouva vstoupila v platnost; v takovém případě smlouva pozbyde účinnosti:
(a) v Kanadě:
(i) pokud jde o daně vybírané u zdroje na částky placené nebo zálohované osobám, které zde nejsou rezidenty od 1. ledna následujícího kalendářního roku; a
(ii) pokud jde o jiné kanadské daně na daňové roky počínající 1. ledna následujícího kalendářního roku nebo později.
(b) v Československu:
(i) pokud jde o daně vybírané u zdroje na částky plynoucí od 1. ledna následujícího kalendářního roku;
(ii) pokud jde o jiné daně z příjmu a daně z majetku na daně ukládané za všechny daňové roky počínající 1.
ledna následujícího kalendářního roku nebo později.
NA DŮKAZ TOHO podepsaní, k tomu řádně zmocnění, podepsali tuto smlouvu.
DÁNO v Praze dne 30. srpna 1990 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, anglickém a francouzském, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost.
|
ZA VLÁDU |
ZA VLÁDU |
|
ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ |
KANADY |
|
REPUBLIKY |
|
|
V. Klaus |
C. Jelinak |