Uvedený postup použití finančních dotací Shromážděním bude předmětem dalšího šetření.
Shromáždění nakoupilo z prostředků býv. ÚV NF 34 počítačů za celkovou částku 1 777 397,-, které, aniž by zaneslo do stavu svého majetku, ihned bezplatně předalo vybraným společenským organizacím, z nichž některé, jak ukázala kontrola, nemají pro ně zatím využití.
Např.
3 × SPB (Svaz protifašistických bojovníků)
3 × Svaz družstevních rolníků
1 × Svaz invalidů
1 × býv. SČSP (Svaz československo-sovětského přátelství)
1 × Společnost pro zdravý způsob života
1 × Nezávislá levice
2 × býv. ÚV ČSVTS
1 × ČSS (Československá strana socialistická)
2 × ČSČK (Československý červený kříž),
1 × SPO (Svaz požární ochrany)
3 × býv. ČSSŽ (Československý svaz žen)
1 × SAK (Socialistická akademie)
1 × Výbor pro lidská práva
2 × Svaz novinářů
Po 30. 4. 1990 si Shromáždění dále pořídilo počítač VECTRA za 162 031,- Kčs.
Byly zjištěny i případy "bezplatného zapůjčování" některých základních prostředků, a to i organizacím, které nebyly začleněny do Shromáždění.
Namátkově byl ověřen rovněž fyzický stav počítačů COMMODORE PC na Shromáždění. Ze 17 počítačů uvedených na inventární kartě se na Shromáždění fyzicky nalézal 1. Ostatních 16 v celkové hodnotě 802 101,24 Kčs bylo "bezplatně zapůjčeno" do konce r. 1992 následujícím organizacím: 1 ČSL, 2 Svazu požární ochrany, 2 Soc. akademii, 2 VTS, 1 ČSČK, 1 Svazarmu, 2 Sazce, 1 Čs. autoklubu, 2 SČSP, 1 Vysoké škole zemědělské, 1 Výzkumnému ústavu paliv a energetiky. Shromáždění tyto přístroje nepožadovalo do konce srpna navrátit, přestože řada ze zmíněných organizací byla zrušena a nástupnické organizace se rozhodly svůj majetek převést.
Obdobně byly některé nedostatky v hospodaření s majetkem býv. NF zjištěny i MK SR. Závažným zjištěním bylo, že Združenie spoločenských a zájmových organizácií v SR, které vzniklo 7. 3. 1990 neodvedlo do 30. 8. 1990, v souladu se stanovenou povinností, do státního rozpočtu finanční prostředky uložené na zvláštním účtě ÚV NF v hodnotě 134 679 589,65 Kčs.
V průběhu 1. pololetí 1990 připravoval aparát býv. NF založení Společné banky ve formě akciové společnosti s 30 % účastí zahraničního kapitálu. Jen zákonné opatření předsednictva FS č. 177/1990 Sb. zastavilo realizaci tohoto záměru.
3. Shromáždění působící na federální úrovni zpracovalo návrh na další využívání majetku, se kterým hospodaří (viz příloha č. 9).
V září 1990 však byl přijat zákon, kterým se mění část ústavy ČSFR, upravující postavení NF. Dle důvodové zprávy k zákonu zanikla NF dne 7. 2. 1990 a tímto dnem přešel majetek, kterým disponovala, na stát. Před rozhodnutím o dalším využití tohoto majetku bude proto nezbytné především dohledat majetek, který se nacházel v působnosti NF k 7. 2. 1990 a rozhodnout o oprávněnosti dispozic s ním, uskutečněných aparátem NF po tomto datu.
Svaz mladých
1. V posledních 20 letech existovala jednotná dětská a mládežnická organizace - Socialistický svaz mládeže.
Tato organizace dostávala od státu značné prostředky jednak prostřednictvím Národní fronty (v letech 1969 - 1989 to bylo celkem 8 465,8 mil. Kčs - federál 3 121,8 mil., ČR 3 113,9 mil, SR 2 230,1 mil.), jednak na základě dohod představitelů býv. SSM s ministry financí (po předběžném politickém souhlasu na ÚV KSČ).
Na mimořádném sjezdu SSM v lednu 1990 byly přijaty nové stanovy organizace a název Svaz mladých. Situace v oblasti organizované mládeže se však v průběhu letošního roku změnila. Namísto jednotné organizace se vytvořilo spektrum organizací, zahrnujících vedle Svazu mladých řadu obnovených a nově vzniklých organizací (YMCA, YWCA, Skaut). Všechny tyto organizace si činí nárok na majetek býv. SSM.
Pro otázky spojené s rozdělením majetku vznikly na české, slovenské i federální úrovni majetko-právní unie. Členem unií však nejsou všechny organizace a navíc v současné době nejsou tyto orgány z objektivních důvodů schopny rozdělit a spravovat svěřený majetek,
- neexistuje dostatečné odborné zázemí majetko-právních unií,
- neexistuje dostatečná legislativa, vnitřní řád, rozdělení odpovědnosti, kompetencí a pravomoci,
- stále není vyjasněno, kdo je nebo není členem majetkoprávní unie,
- není uznaná státem jako partner pro řešení majetkových otázek.
Na české a slovenské úrovni existují rovněž Rady mládeže, avšak tyto orgány se majetkovými otázkami nezabývají.
V letošním roce byly prostředky státu přidělovány mládeži prostřednictvím ministerstev školství, mládeže a tělovýchovy po poradě se zástupci mládežnických organizací.
Tento způsob podpory mládeže a jejích akcí však dosud nemá pevný řád a nezamezuje subjektivním přístupům k potřebám mládeže.
2. Podle údajů z prověřovaných objektů činí hodnota majetku býv. SSM cca 3 mld. Kčs. (V ČR 865 851 tis., SR 374 841 tis., ve federaci 1,6 mld. Kčs). V této částce je zahrnuta i hodnota jeho hospodářských a účelových zařízení.
Hodnota 8 účelových zařízení, jejichž zakladatelem je býv. ÚV SSM činí 1 391 431 tis. Kčs. Jedná se o Stavocentral, CKM, Mladá fronta, Rekreační a vzdělávací zařízení Seč, Zenitcentrum, Agentura mladých, Dům dětí, M-Art agentura).
Z těchto zařízení jsou 3 zisková (Mladá fronta, CKM, Stavocentral). Za léta 1985 - 1989 činil zisk 196 769 tis Kčs.
Ostatních 5 zařízení je ztrátových. Za sledované období činila ztráta 127 683 tis. Kčs.
Svaz mladých rovněž bezplatně užívá některé budovy, které jsou ve vlastnictví státu. Např. FKC SM budovu na nám. Gorkého.
Kontrolou FKC SM byla zjištěna řada nedostatků v péči o svěřený majetek. Tento stav je odůvodňován obměnou aparátu v uplynulém období prováděnou bez předávacích protokolů.
Např. namátkovou kontrolou byl ověřen stav 13 barevných TV a 3 videorekordérů na FKC SM. V budově se nalézalo 9 TV. Na 4 byly vystaveny "zápůjční listy" a tyto přístroje mají údajně pracovníci KČ SM na ubytovnách. 2 videa jsou údajně "zapůjčena" ZO SM, jedno video bylo "zapůjčeno" do 5. 2. 1990 a dosud nevráceno (na zápůjčním listě chyběl podpis odpovědného pracovníka).
Byla zjištěna i celá řada nedostatků v účetní evidenci, porušování finanční a hospodářské kázně.
Např. dne 30. 1. 1990 byla poskytnuta družstvu mladých PEGAS v Ostravě částka 1,5 mil. Kčs na základě "Dohody o sdružení prostředků k zabezpečení centra mládeže v Ostravě," uzavřené mezi ÚV SSM a družstvem mladých PEGAS v Ostravě dne 26. 1. 1990. Uvedená dohoda neobsahuje podstatné náležitosti tak, jak je požaduje § 360a Hospodářského zákoníku (např. není stanoven způsob rozdělení zisku nebo ztráty; je stanoven pouze finanční podíl ÚV SSM a nikoliv druhého partnera). Z těchto důvodů lze považovat uvedenou dohodu za neplatnou. Výše uvedená částka 1,5 mil. Kčs byla zaúčtována na účet 249/01 "pohledávky ostatní" a je v současné době vymáhána ze strany FKC SM na družstvu mladých PEGAS.
Dne 20. 2. 1990 byla podniku Zenitcentrum proplacena faktura číslo 40049 na částku 230 826,-Kčs za realizaci výstavy v Plovdivu. K této faktuře nebyly přiloženy prvotní doklady, ale pouze jejich seznam, takže nebylo možné na ekonomickém oddělení FKC SM provést kontrolu věcné správnosti fakturované částky tak, jak požaduje § 15 vyhlášky FMF číslo 154/1971 Sb., o účetnictví. Uvedená částka je zaúčtována nesprávně na účtu 259/02 "Závazky ostatní" tak, jako kdyby nebyly dosud proplaceny. Vzhledem k tomu, že byla proplacena bez podstatných náležitostí, měla být vedena na účtu 249/01 "pohledávky ostatní" do doby doplnění těchto náležitostí nebo do doby vrácení proplacené částky.
Dále bylo zjištěno, že FKC SM dávalo svým účelovým zařízením, přes zákaz převodů majetku mimo obvyklé hospodaření po 18. 5. 1990, souhlas k odprodeji vyřazených základních prostředků (např. CKM k odprodeji osobního automobilu, počítače a adresovacího stroje v hodnotě 167 tis. Kčs).
3. Poznatky z kontroly ukazují, že spravedlivé přerozdělení majetku býv. SSM nelze v současné době realizovat bez zásahu státu.
Problémem není majetek základních organizací Svazu mladých. Jde o majetek, na jehož pořízení se výrazně podíleli řadoví členové brigádnickou činností a svými členskými příspěvky. Charakter těchto základních článků je přitom dán bezprostředně strukturou, názory a zájmy jejich členů.
Řešit je třeba majetek býv. ústředních orgánů, především jejich účelová zařízení, u nichž jsou patrné silné tendence k osamostatnění. Např. redakce deníku Mladá fronta založila již akciovou společnost a odštěpila se od vydavatelství Mladá fronta, další organizace se na tento krok připravují.
Řešit je však třeba i majetek státu, který byl dán do trvalého užívání býv. SSM. Při předpokládaném zrušení tohoto právního institutu by mládežnické organizace zřejmě nebyly schopny tento majetek s ohledem na výši nájemného dále užívat.
Při rozhodování o majetku je nutné přihlédnout k tomu, že počet organizovaných mladých lidí během letošního roku značně poklesl. Zatímco v listopadu 1989 činil počet členů SSM 1 300 tis. a pionýrů 1 400 tis., měl v srpnu 1990 Svaz mladých a ostatní registrované organizace cca 314 tis. členů a pionýrské organizace 748 tis.
Pracovní návrhy na vypořádání majetku předložené Svazem mladých, federální Majetkoprávní unií, MPÚ České republiky a MPÚ Slovenské republiky jsou obsaženy v příloze č. 10.
ČSTV
1. Po zavedení státního řízení tělovýchovy v r. 1952 resp. vzniku ČSTV v r. 1957 byl některým organizacím, např. ČOS odejmut majetek a vytvořen model jednotné tělovýchovné organizace založené na principu demokratického centralismu.
V posledních 20 letech byl ČSTV největším příjemcem státních dotací ze všech společenských organizací. Za léta 1969 - 1989 představovaly dotace částku 13,2 mld. Kčs. (Z této částky šlo 62,3 % do tělovýchovných jednot). I v těchto letech měla činnost na úrovni základních organizací (tělovýchovných jednot) zájmový charakter. Ve vedení organizace tomu však bylo jinak, zejména od r. 1988. Vedoucí postavení KSČ zde bylo zajištěno dokonce "personální unií" ve formě členství předsedy ÚV ČSTV v sekretariátu ÚV KSČ.
Po mimořádném sjezdu ČSTV dne 25. 3. 1990, který navázal na republikové, sjezdy, došlo v této organizaci k zásadním změnám.
Princip demokratického centralismu byl nahrazen systémem zcela samostatných, nezávislých právních subjektů, byla uznána národní svébytnost tělesné kultury, odstraněna vzájemná nadřízenost a podřízenost po vertikále ve strukturách územních i svazových (celkem 53 tělovýchovných a sportovních svazů, cca 8 500 tělovýchovných jednot a klubů, 22 500 sportovních oddílů s 2 miliony členů). Vznikla nová tělovýchovná sdružení - Český svaz tělesné výchovy, Slovenské združenie telesnej kultury, Československá konfederace sportovních a tělovýchovných svazů.
Na všech stupních byly zrušeny staré řídící orgány, ve výborech TJ mají rozhodující slovo oddíly, které se do TJ dobrovolně sdružují, ve svazech na jednotlivých stupních došlo k 50 - 75 % obměně funkcionářů. Nově byly vybudovány i aparáty.
Např. na úrovni federace se ve srovnání s původním aparátem ÚV ČSTV snížil počet pracovníků o 76 %. Zbylý aparát vykonává pouze servisní funkce vůči sdruženým svazům na základě jejich smluvních potřeb.
O životaschopnosti nové struktury tělovýchovných organizací svědčí i značný nárůst členské základny během 1. pololetí 1990 (z 1,6 mil. členů na 1,9 mil.).
Bylo rovněž dohodnuto, že bude navrácen majetek těm organizacím, kterým byl neprávem odňat. Přesto dosud nebyly učiněny potřebné kroky k navrácení budovy v Praze Na poříčí YMCE, ani i navrácení veškerého majetku Sokolu, přičemž navrácení budovy YMCE brání pouze neochota funkcionářů ČK STS uvolnili prostory objektu. Situaci v předávání majetku Sokolu negativně ovlivňuje to, že dosud nebyly přijaty zákony národních rad, upravující konkrétní postup a podmínky pro předání majetku.
Převod majetku zaniklého ÚV ČSTV na sportovní a tělovýchovné svazy, Československou konfederaci sportovních a tělovýchovných svazů, Český svaz tělesné výchovy a Slovenské združenie telesnej kultury řeší k tomuto účelu zřízený správní výbor. I když v základních otázkách přerozdělení majetku došlo k dohodě, existují stále ještě spory o majetek býv. ÚV ČSTV.
2. V současné době disponují základní články tělovýchovné organizace (TJ, kluby), orgány Českého svazu TV, Slovenského svazu TK a ČSK STS majetkem v hodnotě cca 1 9 mld. Kčs (vč. hospodářských a účelových zařízení.).
Např. hodnota základních článků v České republice činí cca 11,2 mld, ve Slovenské republice 5,1 mld). Hodnota majetku orgánů tělovýchovné organizace v České republice 458 mil., ve Slovenské republice 388 mil. Kčs. Majetek ČSK STS činí 913 mil. Kčs.
V rámci České a Slovenské republiky vznikaly v tělovýchovné organizaci výrobní podniky integrací majetku z účelových hospodářských zařízení tělovýchovných jednot. Zimní stadiony, plavecké bazény, sportovní haly a jiná tělovýchovná zařízení byla pořizována především z prostředků státu. Jejich provoz je ztrátový. Roční ztráta cca 80 mil. Kčs byla kryta z výnosů ostatních zařízení, zejména výrobních podniků a částečně ze státní dotace.
Hodnota základních prostředků výrobních podniků a tělovýchovných zařízení činí v České republice 2,6 mld. ve Slovenské republice 1,2 mld. Kčs.
ČSK STS zahrnuje do svého majetku i hodnotu svých 6 účelových sdružení, která činí cca 627 mil. Kčs. (Jedná se o Sazku, Centrální tenisový dvorec, Pragosport, Tělovýchovné středisko Brno, Houštka, Nymburk). Kromě Sazky a Pragosportu hospodaří všechny se ztrátou. Zisk těchto dvou zařízení činí za léta 1985 1989 13 469 845 tis. Kčs (Sazka se na něm podílela 99,3 %).
Po ukončení činnosti ÚV ČSTV je podnik Sazka od 1. 7. 1990 řízen Správní radou, sestavenou ze zástupců ČSTV, SZTK a ČSK STS. Vyprodukované prostředky se dělí mezi ČSTV, SZTK a ČSK STS v poměru 60 % - 30 % - 10 %. Tento způsob dělení je považován např. zástupci Slovenské republiky a Sokola za nevyhovující.
V rámci prověrky na ČSK STS byly zjištěny některé nedostatky v péči o majetek. Např. bylo zjištěno, že 2 sportovní svazy neprovedly dosud inventuru, kterou měly provést do konce r. 1989. V některých dalších sportovních svazech nebyly dosud vypořádány inventurní rozdíly. Porušování zákonného opatření předsednictva FS č. 177/1990 Sb. v této organizaci nebylo zjištěno.
3. Aparát ČSK STS zpracoval návrh na další využívání majetku, kterým v minulosti disponoval ČSTV (viz příloha č. 11).
Na základě poznatků z kontroly lze říci, že existující majetkové spory nejsou takového charakteru, aby nemohly být vyřešeny tělovýchovnými organizacemi bez přímé účasti státu. Je však třeba, aby byly k tomuto řešení vytvořeny nezbytné podmínky, zejména ponecháno ve vztahu k tělovýchovným organizacím v platnosti moratorium na převody majetku a co nejdříve přijaty zákony národních rad o způsobu předání majetku Československé obci sokolské.
Svazarm
1. Svazarm byl zřízen zákonem č. 92/1951 Sb., o branné výchově, jenž obdobně jako jeho novely z let 1952, 1961 a 1973 předurčil hlavní poslání této organizace.
Hlavním úkolem Svazarmu bylo aktivně pomáhat při upevňování obranyschopnosti země a v branné přípravě občanů.
Hlavní zdroj příjmů Svazarmu, který nebyl v tzv. "ekonomické působnosti" býv. NF, tvořily dotace ze státního rozpočtu poskytované především prostřednictvím ministerstev financí a FMNO. Např. v letech 1985 - 1989 činily tyto dotace 2,5 mld Kčs.
Mimořádný sjezd Svazarmu konaný dne 24. 3. 1990 schválil kromě změny názvu organizace i řadu zásadních změn jak v organizační struktuře, tak i v celkovém zaměření činnosti organizace.
Schválil změnu názvu na Sdružení technických sportů a činností, jenž bude vyvíjet činnost jak na úrovni federace, tak i republik. Tato sdružení zahrnují na příslušných úrovních svazy (na úrovni federace 18, ČR 19, SR 5), základní články svazů (kluby, střediska) a hospodářská a účelová zařízení s vlastní právní subjektivitou.
Hlavní náplní činnosti nové organizace je dle prozatímních stanov napomáhat rozvoji zájmové, technické, sportovní a branné činnosti občanů a mládeže a podporovat přípravu a výchovu k reprezentaci naší vlasti.
Rozhodnuto bylo rovněž ohledně majetku.
Majetek v užívání a ve správě základních organizací, klubů a středisek přechází do jejich vlastnictví, majetek sloužící převážně k jedné odbornosti bude převeden bezplatně do vlastnictví příslušného svazu. Majetek ústředních orgánů býv. Svazarmu přechází do vlastnictví ústředí STSČ na příslušné úrovni.
2. Majetek STSČ, bez majetku základních organizací, činí necelé 3 mld Kčs (v působnosti federace 1 313 mil., ČR 1 074 mil., SR 549 mil.). Přitom majetek základních organizací není zdaleka zanedbatelný - např. v ČR činí 1,5 mld. Kčs.
Značnou část majetku tvoří hospodářská a účelová zařízení STSČ.
Např. STSČ na úrovni federace má 12 hospodářských zařízení (např. Autoturist, cestovní kancelář, Metalex, Modela apod.). Jejich hodnota činí 924 mil. Kčs. Všechna zařízení jsou zisková. Za léta 1985 - 1989 činil zisk 327 250 tis. Kčs. ÚV Svazarmu poskytl za uvedené období těmto organizacím dotace - ve formě nemovitostí v hodnotě 26 055 tis. Kčs.
FMK provádí v současné době kontrolu těchto zařízení. Výsledky budou známy koncem října 1990.
Významné hospodářské organizace republikových STSČ jsou Autoškoly. V ČR hospodaří s majetkem v hodnotě 371 mil. Kčs, v SR s prostředky v hodnotě 197 mil. Kčs. Tato vysoce zisková zařízení se podílejí do značné míry na financování aparátu organizace.
Sdružení má dále v bezplatném užívání či v nájmu řadu objektů např. letiště Lučenec, Střední lesnickou školu v Liptovském Hrádku apod.
Při kontrole ústředí STSČ na úrovni federace byly zjištěny drobné nedostatky při vyřazování osobních motorových vozidel (nedodržení stanovené normy životnosti a projezdu osobních vozidel). Po termínu 18. 5. 1990 byly zjištěny pouze převody majetku v rámci Sdružení. Jednalo se např. o převody letadel, nádrží na palivo, pistolí.
3. Kontrola ukázala, že při rozhodování o dalším využívání majetku býv. Svazarmem, je nutno vzít v úvahu, že
- změny ve Svazarmu, ke kterým došlo na základě mimořádného sjezdu znamenají v podstatě zrušení Svazarmu jako společenské organizace (dle stanov býv. Svazarmu přechází majetek, v případě jeho zrušení, na stát),
- nová organizace, která hospodaří s majetkem Svazarmu vykazuje k 24. 3. 1990 stav členské základny zhruba o polovinu nižší oproti stavu, který k 31. 12. 1989 vykázal Svazarm (525 tis. členů oproti 1 016 tis.)
- některé motoristické organizace existující v rámci Svazarmu se staly součástí Autoklubu, který není napojen na Sdružení, a domáhají se částí majetku Svazarmu. Některé základní organizace se rozhodly ukončit činnost v rámci Sdružení a některé, např. Autoškoly usilují o osamostatnění.
SČSP
1. SČSP vznikl jako společenská organizace v r. 1948. Jejím cílem bylo získat pracující i ostatní občany, zejména mladou generaci, pro budování socialistické společnosti a uskutečňování internacionální politiky ČSSR. K naplňování těchto cílů získávala organizace značné prostředky ze státního rozpočtu. V období 1969 - 1989 to bylo 852,4 mil. Kčs (federální svaz 144,8 mil., ČR 447,9 mil., SR 259,7 mil.). Postupně se SČSP stal masovou organizací, která měla koncem r. 1989 2,5 mil. členů.
V dubnu 1990 byl svolán mimořádný sjezd SČSP, který schválil změnu názvu SČSP na Společnost přátel národů Sovětského svazu. Dle stanov je posláním nové organizace napomáhat rozvíjení veškerých kontaktů a vzájemného poznání mezi občany ČSFR a národy Sovětského svazu.
Právnickými osobami jsou Federální koordinační rada Společnosti, Česká a Slovenská koordinační rada Společnosti, okresní (obvodní, městské) koordinační rady a výbory základních článků. Federální koordinační rada, Česká a Slovenská koordinační rada mohou přiznat právní subjektivitu i svým účelovým a hospodářským zařízením, případně dalším organizačním celkům.
Sjezd zdůraznil nutnost všestranně posilovat základní článek. Všechen majetek zůstává nižším orgánům a základním článkům. Federální koordinační rada snížila počet pracovníků aparátu FKR o 80 %. (V současné době činí počet pracovníků aparátu 11). Stejně postupovaly republikové koordinační rady. Rada přijala souhrn racionalizačních opatření směrem k nižším článkům. Byly zrušeny krajské výbory a aparát okresních koordinačních rad byl snížen o 75 %, což představuje 378 osob. Pro všechny stupně organizační výstavby byla přijata zásada samofinancování. Na pomoc v této oblasti zřídila FKR Společnosti hospodářské zařízení.
2. Společnost přátel národů Sovětského svazu hospodaří s majetkem býv. SČSP. V současné době činí hodnota tohoto majetku 87,9 mil. Kčs. Na federální úrovni se jedná o majetek v hodnotě 23,5 mil., v České republice 45,7 mil. a Slovenské 18,7 mil.).
Federální koordinační rada Společnosti má 2 účelová zařízení: Lidové nakladatelství a nově založený Interkontaktservis.
Lidové nakladatelství disponuje s majetkem 24 215 tis. Kčs. Organizace je zisková. Zisk se na příjmech býv. ÚV SČSP podílel 28,6 %.
Před zákazem převodů majetku předisponovalo býv. ÚV SČSP v r. 1990 1 mil. Kčs na organizaci Interkontaktservis. Po vyhlášení moratoria žádné převody majetku v této organizaci zjištěny nebyly. Kontrolou nebyly zjištěny ani nedostatky v hospodaření s majetkem.
3. Poznatky z kontroly ukazují, že značný majetek organizace je pro její další činnost nadbytečný.
Více jaká třetina odboček ukončila svoji činnost (jde o odbočky na závodech). Řada z nich finanční prostředky zaslala na Jedličkův ústav, Arménii, Černobyl atd.). Některé zrušené odbočky své prostředky předaly okresním koordinačním radám.
Při rozhodování o dalším využití majetku je nezbytné vzít v úvahu také to, že základna nové organizace má v současné době 400 tisíc členů, což je o 2 100 tis. méně než v roce 1989.
Svaz invalidů
I když tato společenská organizace nepatří mezi organizace disponující značným majetkem (např. Federální výbor Svazu invalidů vykázal k 30. 4. 1990 majetek ve výši 4 129 tis.), zaměřila na ní ministerstva kontroly svou pozornost. Je tomu tak zejména proto, že v poslední době obdržela řadu stížností na přerozdělení majetku organizace.
Svaz invalidů vznikl na počátku 50. let sloučením tehdejších organizací zdravotně postižených. Nejvýznamnější z těchto organizací byl Spolek samostatných slepců, jehož majetek se stal základem nově vzniklé organizace. Podle stanov byla činnost Svazu orientována na pomoc trvale postiženým občanům při překonávání psychických, fyzických a dalších důsledků invalidity. Svaz invalidů dostával k realizaci svých cílů prostředky ze státního rozpočtu. V letech 1969 - 1989 to bylo 596,3 mil. Kčs (pro federální úroveň 73,6 mil. Kčs, českou 299 mil. a slovenskou 223,7 mil. Kčs).
V červnu 1990 byl uskutečněn sjezd Svazu invalidů. Bylo zde m. j. dohodnuto, že nástupnickými organizacemi budou Sdružení zdravotně postižených v ČR, v SR a Federace zdravotně postižených ČSFR. Dále bylo dohodnuto, že Sdružení zdravotně postižených v ČR převezme funkci zřizovatele vůči organizacím META Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, META-REHA, META-SOFT a META-TOUR.
Kontrolou bylo zjištěno, že hlavní problém této organizace spočívá v tom, že existuje řada nově vzniklých nebo znovu ustavených organizací (např. nezávislé slepecké spolky, Sdružení pro rozvoj péče o duševní zdraví FOKUS, Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, Společnost onkologických pacientů, Sdružení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách a dalších), které si činí nárok na majetek Svazu invalidů, resp. požadují vrácení v minulosti násilím odebraného majetku (Česká unie nevidomých a slabozrakých).
Na základě jednání se zástupci těchto organizací lze však konstatovat, že tyto organizace dávají přednost vyřešení svých problémů dohodou, před řešením majetkového vypořádání státem. Podmínky pro to mají vytvořeny zákazem převodů majetku, stanoveným zákonným opatřením č. 177/90 Sb.
Ostatní prověřované orgány společenských organizací
Ostatní orgány společenských organizací svolaly v průběhu 1. pololetí své vrcholné orgány - sjezdy, na nichž bylo rozhodnuto o nástupnictví a o majetkovém vypořádání.
Usnesením mimořádného sjezdu Socialistické akademie ČSFR ze dne 19. 4. 1990 byla zrušena společenská organizace Socialistická akademie ČSFR s tím, že majetek bude rozdělen na nástupnické organizace, Akademii J. A. Komenského v ČR a Akademii vzdělávania v SR.
Obdobně rozhodnutím sjezdu přešlo právo hospodařit s majetkem ČSVTS na Český svaz vědeckotechnických společností a Slovenský zväz vedeckotechnických spoločností a na subjekty v nich sdružené, majetek býv Čs. svazu novinářů na Český syndikát novinářů a Slovenský syndikát novinářů.
I v těchto organizacích byly zjištěny některé nehospodárnosti při převodech majetku, uskutečněných v 1. čtvrtletí t. r. Po 18. 5. 1990 některé organizace fyzicky převáděly majetek tak, jak o tom rozhodly sjezdy, účetně ho však vykazovaly stále jako vlastní. Ojediněle se vyskytly i případy, že některé orgány převáděly své prostředky i účetně.
Např. v červnu 1990 bylo převedeno na Akademii J. A. Komenského z finančních prostředků ÚV Soc. akademie 333 tis. Kčs a za cca 300 tis. Kčs movitého majetku. Na Akademii vzdělávania Bratislava bylo převedeno z finančních prostředků 166 tis. Kčs a movitý majetek za 330 tis. Kčs. V červnu 1990 převedla likvidační komise ÚV Svazu novinářů část finančního majetku na oba syndikáty novinářů, a to na Český syndikát cca 628 tis. Kčs a na Slovenský syndikát cca 314 tis. Kčs.
I po přerozdělení na nástupnické organizace bude však majetek těchto organizací sloužit cílům, které si tyto společenské organizace vytyčily. Není proto třeba dispozice s jejich majetkem nadále omezovat.
IV.
Na základě provedené kontroly vláda ČSFR svým usnesením č. 680/1990 rozhodla:
1. zpracovat návrh ústavního zákona o vrácení majetku KSČ lidu České a Slovenské Federativní Republiky. Návrh ústavního zákona, který již byl předložen k projednání Federálnímu shromáždění, vychází z toho, že KSČ bude odňat všechen majetek s výjimkou prostředků získaných za volební výsledky ve volbách do zákonodárných sborů v roce 1990 a prostředků volebních fondů.
Podmínky a způsob převodu věcí a majetkových práv KSČ a souvisejících závazků upraví zákon České národní rady a Slovenské národní rady. Podmínky a způsob hmotného a finančního zabezpečení činnosti KSČ upraví zákon Federálního shromáždění.
Do návrhu rozpočtových pravidel federace bude zakotveno, že 50 % peněžního ekvivalentu majetku převedeného na stát připadne státnímu rozpočtu federace. Předpokládá se, že tyto prostředky budou zdrojem zejména pro uspokojení potřeb nových politických stran a krytí výdajů spojených s odškodněním nespravedlivě odsouzených, s restitucemi a některými dalšími společensky závažnými závazky státu. Přerozdělení převzatého majetku ve prospěch ostatních politických stran a hnutí bude řešeno zákonem Federálního shromáždění, jehož návrh bude předložen k projednání do konce roku 1990.
Vzhledem k tomu, že značná část majetku KSČ již byla předána národním výborům, vláda ČSFR uložila zpracovat návrh právní úpravy příslušnosti ústředních orgánů federace k těmto jeho součástem. Doporučila vládám republik provést obdobná opatření ve své působnosti. Cílem těchto opatření je mj. zabezpečit touto cestou vládám prostředky k zabezpečení jejich funkcí. Jde např. o získání náhradních prostor za nemovitosti, které ústřední orgány jsou nebo budou povinny uvolnit v rámci restitučního zákona apod.
2. zpracovat návrh ústavního zákona o znárodnění majetku býv. SSM zestátněním za účelem jeho rozdělení ve prospěch právnických osob zabezpečujících potřeby dětí a mládeže.
Podle návrhu zákona, který již byl předložen Federálnímu shromáždění se majetek znárodňuje bez náhrady. Vláda ČSFR vydá v dohodě s vládami republik zásady pro převod vlastnického práva ke znárodněnému majetku organizacím dětí a mládeže obnoveným do dne účinnosti navrhovaného zákona. FMF v souladu s těmito zásadami převede organizacím vlastnické právo k věcem, které vlastnily ke dni 25. 2. 1948.
Podmínky a způsob převodů ostatního majetku a jeho využití ve prospěch právnických osob zabezpečujících potřeby dětí a mládeže upraví zákony ČNR a SNR.
3. řešit v rámci zákona o majetku politických stran, politických hnutí a občanských sdružení majetek býv. Svazarmu, SČSP a NF. Ve vztahu k majetku býv. NF vláda dále mj. uložila FMF a FMK vytvořit likvidační komisi, jejímž úkolem je za účasti zástupců poslaneckých klubů Federálního shromáždění provést vypořádání tohoto majetku.
Poznatky z kontroly ukazují, že odnětí majetku nebo další zásahy státu do majetkových práv je třeba uplatnit jen ve vztahu k omezenému rozsahu subjektů (KSČ, býv. SSM, SČSP, Svazarm a částečně ČSTV). Není tedy již důvodu, aby ostatní organizace, ať politické nebo společenské, byly dále omezovány ve výkonu svých vlastnických práv. Vláda proto uložila svým příslušným členům projednat s Federálním shromážděním formu právní úpravy uvolnění ostatních organizací z režimu zákonného opatření předsednictva FS č. 177/1990 Sb. Vláda předpokládá, že mezi organizace, na které se bude moratorium ještě nadále vztahovat, bude patřit i býv. Svaz invalidů. Tato organizace nebude předmětem odnětí majetku státem. S ohledem na specifičnost této organizace a potřebu zachování citlivého přístupu k postiženým spoluobčanům je však třeba vytvořit těmto občanům a jejich nově vzniklým organizacím, za součinnosti příslušných státních orgánů, časový prostor pro vyřešení současných majetkových sporů. Předpokládá se přitom, že ministerstva zdravotnictví a financí, cen a mezd republik mají a budou mít dost přímých a nepřímých prostředků a nástrojů (např. dotační politika, přerozdělení majetku získaného na základě připravovaného zákona), kterými mohou oprávněné požadavky těchto organizací uspokojit nebo k jejich uspokojení účinně působit.