Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

VI. volební období

213

o výsledky kontroly nemovitého, movitého a finančního majetku politických stran, politických hnutí a občanských sdružení

FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO KONTROLY

V Praze dne 24. října 1990

Č. j.: 12/71-1990

Přílohy: 1 -11

o výsledku prověrky nemovitého, movitého a finančního majetku politických stran, politických hnutí a občanských sdružení

Usnesením č. 147 ze dne 14. března 1990 vyzvalo Federální shromáždění vládu ČSFR, aby urychleně předložila návrh zákona o vyvlastnění a rozdělení majetku nespravedlivě nabytého politickými stranami, politickými hnutími a společenskými organizacemi.

Vláda ČSFR v návaznosti na tuto výzvu na svém 14. zasedání dne 26. 3. 1990 uložila býv. VLK ČSFR zjistit v 1. etapě objem neoprávněně nabytého nemovitého majetku a výrobních prostředků politických stran, které působily v ČSFR před 17. 11. 1989.

S výsledky prověrky, provedené v součinnosti s kontrolními orgány republik, bylo FS seznámeno dne 9. 5. 1990, které na jejich základě vyzvalo vládu, aby vydala předpis k zabránění majetkových převodů a transakcí a zabezpečila pokračování v prověrce v oblasti zejména movitého a finančního majetku. Vláda ČSFR reagovala na toto usnesení návrhem tzv. moratoria, které bylo odsouhlaseno ve formě zákonného opatření předsednictva FS č. 177/1990 Sb. Vláda uzavřela dále 1. etapu prověrky tím, že na návrh býv. VLK ČSFR vydala nařízení č. 212/1990 Sb., kterým byl KSČ odňat majetek v trvalém užívání. Současně rozhodla usnesením č. 351/1990 o dalším pokračování prověrky ve smyslu požadavku FS.

I.

KSČ užívala k 31. 12. 1989 podle prověřené účetní evidence majetek v hodnotě 12,3 mld Kčs. Kromě toho její ozbrojená složka LM používala výzbroj a výstroj, poskytnutou býv. MNO, v hodnotě 939 mil. Kčs.

Státní majetek v trvalém užívání byl KSČ ve smyslu nařízení vlády ČSFR č. 212/1990 Sb. odňat k termínu 1. 6. 1990. Tento majetek převzatý do státní správy místně příslušnými ONV představuje hodnotu 4,5 mld Kčs. Podle usnesení vlády č. 351/1990 bylo uloženo býv. místopředsedům vlády ČSFR a předsedům vlád republik mj. zajistit efektivní využití převzatého majetku pro účely zdravotnictví, školství, kultury, jiných veřejně prospěšných potřeb a k uspokojení nároků politických stran, jimž byl nemovitý majetek odebrán v souvislosti s událostmi roku 1948, jakož i potřeb dalších politických stran a hnutí.

Z podkladů KNV vyplývá, že nemovitý majetek dříve v trvalém užívání KSČ byl převeden ve prospěch zdravotnictví v rozsahu 45 % a školství 28 %. Převzatý majetek nebyl téměř vůbec využit ke krytí potřeb nově vznikajících politických stran a hnutí a ani k restitučním účelům (jen 3 % nemovitostí). Pro výkon administrativní správy však nemovitosti přiděleny byly, přestože nepředstavují preferovaný zájem, spíše naopak. Místní orgány státní správy si ponechaly pro svoji potřebu 25 % převzatých objektů. Je to tím, že proces přidělování převzatého majetku nebyl příslušnými ústředními orgány republik usměrňován.

II

Ve 2. etapě byla kontrola prováděná FMK, MSK ČR a MK SR v návaznosti na zákonné opatření předsednictva FS č. 177/1990 Sb. orientována na ověření správnosti rozsahu vykázaného majetku politických stran, politických hnutí a občanských sdružení, legálnost a charakter uskutečněných majetkových převodů. Prověrka byla provedena u 15 nejvýznamnějších politických stran s federální působností, 8 republikových stran a u 10 společenských organizací, jejichž přehled je uveden v příloze č. 1.

Výsledky prověrky ukazují, že majetek uvedených organizací je rozložen nerovnoměrně. Zatímco u rozhodujících organizací, které existovaly před 17. listopadem 1989 a u jejich právních nástupců dosahuje hodnoty od 2 do 19 mld Kčs (býv. SSM 3 mld Kčs, ČSTV 1 9 mld Kčs, Svazarm 3 mld Kčs, NF ČSSR 0,4 mld Kčs, u KSČ po odejmutí 4,5 mld Kčs k 1. 6. 1990 a dalším odevzdáním 5,2 mld Kčs v následujícím období zbývá 2,6 mld Kčs). Nově vzniklé a obnovené organizace disponují s majetkem, který obvykle nepřesahuje hodnotu 500 tis. Kčs. Vzhledem ke změně postavení tradičních organizací ve společnosti je jejich majetek většinou nepřiměřený rozsahu a charakteru činnosti a počtu členů.

Celkové údaje nejsou k dispozici, protože FMF nezvládlo do doby ukončení prověrky sumarizaci výkazů o majetku, které organizace předložily ve smyslu zákonného opatření předsednictva FS č. 177/1990 Sb. do 30. 6. 1990 (bude dopracováno do 30. 10. 1990). Výsledky jsou dále ovlivněny tím, že MSK ČR a MK SR provedly prověrku u společenských organizací, jak bude uvedeno dále, zatím jen dílčím způsobem. Podle údajů FMK činí majetek KSČ a výše uvedených společenských organizací cca 28 mld Kčs. Jeho rozhodující část byla pořízena prostřednictvím přímých státních dotací, jejichž výše za posledních 20 let dosáhla za organizace sdružené v býv. NF cca 35 mld Kčs.

1. KSČ

V rámci kontroly byly prověřeny všechny organizace KSČ včetně vybraných účelových a hospodářských zařízení, tj. 159 objektů.

a) Nejvíce nedostatků je v evidenci majetku, které byly zjištěny u 54 % kontrolovaných organizačních jednotek. Spočívají zejména v neprovádění inventur a v nezabezpečení návaznosti účetní a operativní evidence. Jsou výrazem dlouhodobého opomíjení hledisek řádného hospodaření, které vyplývalo z "nedotknutelnosti" KSČ v minulém období. To se projevovalo i tím, že KSČ nebyla kontrolována žádným vnějším orgánem. Nejzávažnější je, že v 45 případech bylo zjištěno, že v evidenci není podchycen majetek, případně další závažné nedostatky v účetní evidence.

Např. hospodářské zařízení ÚV KSČ Typografie Praha vykázalo v účetnictví k 30. 4. 1990 stav investičního úctu o 67,5 mil. Kčs vyšší než byla skutečnost. Oprava byla provedena teprve na zásah pracovníků FMK. I na ÚV KSČ byly zjištěny rozdíly mezi účetní evidencí a evidencí ZP a PPS, kde rozdíl činil 388 tis. Kčs u ZP a 418 tis. Kčs u PPS. Tyto rozdíly vznikaly m. j. tím, že do operativní evidence nebyly zahrnuty všechny ZP a PPS, které byly zaúčtovány. Ve skutečnosti jsou rozdíly vyšší protože bylo prokázáno v účetní evidenci duplicitní odpisování vyřazených či odprodaných ZP i PPS. Tyto nedostatky jsou zjišťovány i na nižších organizačních stupních např. na OV KSČ Příbram, Strakonice, Nitra, Galanta apod. V účetní evidenci býv. MV KSČ Praha nevykázal majetek rekreačního zařízení Iván ve výši 6 mil. Kčs. Neevidovány byly i 4 telefonní ústředny v hodnotě cca 3,5 mil. Kčs převzaté ÚV KSČ od býv. ÚV KSČ, panely v hodnotě 76 tis. Kčs, vybavení bytu za 12 tis. Kčs na VŠP ÚV KSS apod. V ČR byl zjištěn neevidovaný majetek na 37 objektech z 97 prověřovaných v celkové hodnotě 14,3 mil. Kčs.

Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb. nevykázaný majetek přechází do vlastnictví České nebo Slovenské republiky podle sídla organizace.

b) Mezi další nedostatky patří odprodej movitého majetku za nižší než zůstatkové ceny nebo bez příslušných znaleckých posudků (50 případů). Ve veřejnosti převládá názor, že se jedná ze strany KSČ o snahu opticky snížit rozsah majetku.

Tyto nedostatky byly zjištěny prakticky ve všech krajích. Např. OV KSČ Pelhřimov odprodal v 1. pololetí 1990 gobelin pořízený v roce 1986 za 273 tis. Kčs za dohodnutou cenu 20 tis. Kčs a 13 obrazů v pořizovací ceně 34 tis. Kčs za 18 tis. Kčs bez jakéhokoliv znaleckého posudku. ÚV KSČ při prodeji telekomunikačního zařízení samostatné drobné provozovně MNV Nedvězí odprodal 15 ks ZP v pořizovací hodnotě 448 tis. Kčs a 37 ks PPS v pořizovací hodnotě 120 tis. Kčs za prodejní cenu 173 tis. Kčs, která byla však o cca 30 % nižší než zůstatková hodnota těchto zařízení. K značnému podhodnocení ceny prodávaných vozidel došlo na Zs KV KSS v Bratislavě, na OV KSS v Rožnavě a Vs KV KSS v Košicích.

Z kontrolních zjištění vyplývá, že odprodej movitého majetku za nižší než zůstatkové ceny, představuje snížení rozsahu tohoto majetku o více než 10 % jeho pořizovací hodnoty. To činí celkem cca 23 mil. Kčs.

c) Tento postup orgánů KSČ je však právně nepostižitelný zrovna tak jako případy odprodeje věcí pracovníkům aparátu KSČ.

Ve Stranickém podniku služeb ÚV KSS byly bez znaleckého posudku odprodány vlastním pracovníkům 2 ks stereo rádia v pořizovací ceně 11 060 Kčs za 1 200 Kčs. OV KSČ Plzeň - jih odprodal býv. řediteli Domu politické výchovy Plzeň - jih nábytek a vnitřní zařízení v pořizovací ceně 40 tis. Kčs za 5,4 tis. Kčs a hospodářce OV KSČ nábytek v pořizovací ceně 35,7 tis. Kčs za 8,5 tis. Kčs.

Z 24 odprodaných osobních automobilů býv. KV KSČ v Českých Budějovicích jich bylo 14 odkoupeno stranickými pracovníky apod. OV KSČ Břeclav prodal plechové skříně za cca 10 % pořizovací ceny svým zaměstnancům a tytéž skříně organizacím za 64 % na základě úředního odhadu.

d) Podezření z nežádoucích majetkových operací vyvolávají případy likvidace majetku bez likvidačních protokolů, bez posudků o neopravitelnosti nebo nepoužitelnosti apod.

Takto nesprávně se postupovalo např. na KV KSČ Severomoravského kraje při likvidaci ZP a PPS v hodnotě 548 tis. Kčs z celkového objemu likvidovaných předmětů ve výši 721 tis. Kčs.

Obdobně v býv. hospodářském zařízení ÚV KSČ Typografie byla účetně vykázána likvidace 43 položek strojů a zařízení, u kterých však chybí doklady o skutečné fyzické likvidaci. Uvedené položky nejsou doloženy tržbami za odevzdaný šrot. Bez likvidačních protokolů byly rovněž likvidovány ZP a PPS na OV KSS v Trnavě, Galantě a dalších.

V období od listopadu 1989 do června 1990 byla vykázána jednotlivými subjekty likvidace ZP a PPS v hodnotě 37 mil. Kčs. Vzhledem k tomu, že likvidace nebyla v převážné většině případů doložena, lze odhadnout, že touto cestou došlo k úniku uvedeného druhu majetku minimálně v rozsahu 3 mil. Kčs.

e) Typickým se v uplynulých měsících stalo převádění majetku KSČ do nově vznikajících hospodářských zařízení, jejichž zřizovatelem jsou orgány KSČ. Jde o částku přibližně 280 mil. Kčs.

Např. Jiskra Vsetín, účelové zařízení ÚV KSČ, dostala od územních stranických orgánů v Severomoravském kraji bezúplatně majetek ve výši 16 572 tis. Kčs, stejně jako KV KSČ Východočeského kraje předal účelovému zařízení KASIO majetek v pořizovací hodnotě za 15 380 tis. Kčs. Obdobně hospodářské zařízení Skio Banská Bystrica obdrželo od územních orgánů KSS majetek ve výši 19 971 tis. Kčs.

Tímto způsobem majetek, který původně sloužil k zabezpečení politické činnosti, je využíván k zabezpečení podnikatelských záměrů KSČ. Tato zařízení se snaží svoji hospodářskou činnost dále rozšiřovat.

Např. v Chlumci nad Cidlinou zakoupilo Kasio Hradec Králové od Okresní správy silnic zahradnictví za cca 1 mil. Kčs. Bylo zjištěno, že tento majetek byl převeden do vlastnictví Kasia, aniž byl ve smyslu vyhlášky č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, shledán jako neupotřebitelný a nadbytečný. Pozemky byly v rozporu s právním předpisem převedeny bez souhlasu ministerstva financí, cen a mezd ČR. Na zásah FMK bude majetek vrácen do vlastnictví Okresní správy silnic Hradec Králové.

f) Přínos prověrky spočívá mj. v tom, že plošným nasazením kontrolních skupin na objekty KSČ bylo zabráněno nežádoucím majetkovým převodům po nabytí účinnosti zákonného opatření předsednictva FS č. 177/1990 Sb.

Přesto však bylo zjištěno 10 případů porušení zákonného opatření, které však neměly charakter majetkové spekulace a finanční úhrady byly v souladu s oceněním a hodnotou převáděného majetku. Ve složitějších případech byla kontrolními orgány provedena opatření k dočasnému deponování prostředků čs. organizací na zvláštních účtech u peněžních ústavů tak, aby dlužné částky byly KSČ uhrazeny až v závislosti na celkových opatřeních k majetku politických stran, která budou na základě výsledků prověrky přijata.

Tak tomu bylo např. v případě odprodeje nábytku a dalšího inventáře Vysokou školou politickou ÚV KSČ, která ho uskutečnila 24. 5. 1990 v hodnotě cca 73 tis. Kčs. Na základě zásahu pracovníků FMK byla uvedená částka deponována u příslušné pobočky SBČS do termínu ukončení platnosti zákonného opatření.

Ve všech případech zjištěných FMK šlo o převody majetku, kdy druhou smluvní stranou byla státní organizace a FMF poskytlo dodatečně příslušnou výjimku ze zákonného opatření. Výjimkou byla koupě nemovitosti OV KSČ v Chrudimi uskutečněná až 4. 6. 1990. Vzhledem k tomu, že částka dohodnuté ceny byla převedena na účet občana, byly vůči předsedovi a tajemníkovi OV KSČ v Chrudimi vyvozeny sankční zásahy podle zákona č. 103/1971 Sb. (důtky s pokutou v celkové výši 20 tis. Kčs).

Při stanovení výše pokuty bylo přihlédnuto k tomu, že OV KSČ Chrudim neměl v době uzavření kupní smlouvy k dispozici žádný objekt k zabezpečení své činnosti, ale ani prostory pro uskladnění inventáře býv. okresního sekretariátu.

Naopak však FMK iniciovalo a zabezpečilo žádoucí převody majetku KSČ na stát nebo jiné vlastníky. Jde zejména o rozsáhlý majetek tiskových závodů Typografie Tipos v hodnotě 2,344 mld Kčs. Hospodářskými smlouvami ze dne 28. 4. 1990 mezi ÚV KSČ a hospodářskými zařízeními ÚV KSČ Typografie a Tipos prohlásily tyto smluvní strany, že majetek, s kterým tato zařízení disponovala, se převádí státu. Majetek však žádnému státnímu orgánu předán nebyl a naopak Typografie a Tipos uzavřely zakladatelskou smlouvu k vytvoření akciové společnosti. Přihlášku k její registraci uplatnily v době po nabytí účinnosti zákonného opatření u obvodního soudu pro Prahu 1. FMK upozornilo na tyto skutečnosti soud a dalo podnět k převzetí tohoto majetku státem. Smlouvou ze dne 4. 7. 1990 byl bezúplatně převeden Úřadu vlády ČR. Tím se výrobní prostředky zabezpečující tisk rozhodujících deníků a jiných periodik v ČR dostaly pod kontrolu státu.

S cílem zabezpečit ještě v letošním školním roce výuku v býv. arcibiskupském semináři v Praze, podařilo se převést tento významný objekt v hodnotě 130 mil. Kčs ke dni 23. 7. 1990 pražskému arcibiskupství.

V průběhu kontroly rozsahu majetku Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ pracovníci FMK iniciovali průběh dalšího postupu při předávání části Masarykovy knihovny, kterou dosud tento ústav disponoval. V dalším období všech 22 tis. svazků bude v majetku Ústavu T. G. Masaryka.

V následujícím období docházelo pod tlakem veřejnosti, ale bez usměrnění ústředními orgány státní správy, k dalšímu předávání majetku, zejména místním orgánům státní moci. Podle účetní evidence klesl majetek KSČ ke dni 31. 8. 1990 na hodnotu 2,6 mld Kčs. Národní výbory rozhodují o využití tohoto majetku z hledisek lokálních, přestože s ohledem na způsob jeho pořízení a široké možnosti jeho uplatnění, je třeba rozhodnout o jeho využití z celospolečenských hledisek. O oprávněnosti tohoto požadavku svědčí způsob využití převzatého majetku podle nařízení vlády ČSFR č. 212/1990 Sb.

Přehled dalších vybraných nedostatků zjištěných u orgánů KSČ je uveden v příloze č. 2.

2. Ostatní politické strany a hnutí

Kromě KSČ bylo dodržování zákonného opatření předsednictva FS prověřeno u dalších 24 politických stran a hnutí. Prověrkou nebyly zjištěny majetkové převody, které by představovaly porušení tohoto opatření. Značný je však rozsah nedostatků v účetnictví a v evidenci majetku, které byly zjištěny prakticky u všech organizací a které ukazují na potřebu orientovat finanční orgány na pomoc nově vzniklým a vznikajícím stranám a hnutím při hospodaření s majetkem.

Např. na ÚV Československé strany socialistické byl zjištěn rozdíl mezi účetní a operativní evidencí základních prostředků v 1. pololetí 1990 v hodnotě 1,634 mil. Kčs. Naproti tomu byly v účetní evidenci vedeny 2 ks osobních automobilů T 613, které ve skutečnosti ČSS nevlastní. Tyto automobily byly vyměněny za 6 ks výpočetních systémů PC AT, které však v evidenci zahrnuty nebyly. Na ÚV Československé strany sociálně demokratické nejsou prováděny v jednotlivých účetních případech zápisy. Doúčtování bylo prováděno až po několika měsících souhrnně.

Rozsah tohoto majetku je však relativně malý. Jak vyplývá z přílohy č. 3, kromě tradičních politických stran a hnutí a dále Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí, jejichž majetek nepřesahuje hodnotu 100 mil. Kčs, ostatní strany a hnutí disponují s majetkem maximálně ve výši 500 tis. Kčs. Přitom jen 7 politických stran a hnutí z 51, které výkaz předložily, nevykazuje žádný majetek.

Povinnost předložit výkaz svého majetku se přitom vztahovala na 82 politických stran a hnutí. To znamená, že 31 z nich tento úkol uložený zákonným opatřením předsednictva FS č. 177/1990 Sb. nesplnilo. Jejich seznam je uveden v příloze č. 4. Tyto organizace dosud dluží odvést do státního rozpočtu federace částku 5 000 Kčs za každý den prodlení v souladu s ustanovením § 3, odst. 3 citovaného opatření. Je třeba, aby FMF dlužné částky od uvedených organizací začalo vymáhat.

3. V průběhu roku 1990 KSČ odevzdala státu majetek, který převyšuje dotace, které byly této straně poskytnuty ze státního rozpočtu za posledních 20 let (5,6 mld Kčs). Přesto je majetek politických stran a hnutí ještě dnes výrazně nerovnoměrně rozložen, a to ve prospěch KSČ, jejíž majetek převyšuje vykázané jmění např. OF téměř stonásobně.

Bylo však zjištěno, že KSČ byla příjemcem značných nepřímých dotací, které jí byly poskytovány prostřednictvím hospodářských a dalších organizací, rozpočtu MNO, FMV, ministerstev školství, práce a sociálních věcí a dalších orgánů.

Za účelem zjištění výše těchto nepřímých dotací byla provedena anketa, která zahrnovala 326 vybraných hospodářských organizací v podřízenosti federálních a republikových ústředních orgánů, v nichž v šetřeném období 1988 a 1989 pracovalo 1,7 milionu pracovníků. Na základě této ankety bylo zjištěno že na činnost KSČ bylo z prostředků těchto organizací vynaloženo ročně cca 218 mil. Kčs. Vzhledem k tomu, že počet pracovníků v šetřených organizacích představuje jednu čtvrtinu všech pracujících v národním hospodářství ČSFR, byla každoročně zvýhodňována KSČ na úkor nákladů organizací ve výši 870 mil. Kčs, z toho jen na činnost LM 66 mil. Kčs. Je nutné konstatovat, že se jedná pouze o náklady, které byly účetně zdokladovány, příp. stanoveny kvalifikovaným odhadem na minimální úrovni. Ze jde o minimální náklady potvrzuje i skutečnost, že ve státním podniku Stavostroj Nové Město nad Metují byly vykázány nepřímé dotace na 1 pracovníka více než dvojnásobné v porovnání s průměrem v organizacích zahrnutých do ankety. Uvedený podnik výši nepřímých dotací provedl pro vlastní potřebu již před zadáním ankety a vycházel pouze z účetních dokladů.

Další nepřímé dotace na činnost KSČ byly směrovány ze státního rozpočtu prostřednictvím resortu obrany, vnitra, školství, spojů, práce a sociálních věcí. Jedná se např. o náklady na zvláštní letku FMV, kde bylo v roce 1987 vykázáno pro KSČ 696 letových hodin a přepraveno 7 128 osob a v roce 1988 vykázáno 921 letových hodin a přepraveno 10 398 osob. Za uvedené dva roky na tuto činnost bylo pro KSČ vynaloženo přes 87 mil. Kčs.

Ochranná služba FMV ochraňovala v roce 1987 11 osob z pracovního aparátu KSČ a v roce 1988 již 14 osob, přičemž náklady přesáhly 71 mil. Kčs. FMS zabezpečuje provoz zvláštní telefonní sítě prostřednictvím jednotlivých spojových organizací. Náklady na zabezpečení potřeb aparátu KSČ činily v průměru 72 mil. Kčs ročně a přitom touto stranou hrazeny nebyly. Prokázaný úhrn těchto nepřímých dotací představoval ročně další částku ve výši 425 mil. Kčs.

Každoročně tedy představovaly nepřímé dotace objem cca 1,3 mld Kčs (příloha č. 5 a 5 a).

Věcně lze považovat za dotaci i neoprávněné poskytování úlev z daně ze mzdy voleným funkcionářům okresních a vyšších orgánů a s tím související přeplatky dávek nemocenského pojištění, které představovaly minimálně částku 2 mil. Kčs ročně.

Nepřímou dotací KSČ bylo i rozhodnutí býv. ministra kultury ČSR, kterým bylo ke dni 1. 7. 1977 převedeno do působnosti KSČ vydavatelství Panorama (dříve n. p. Orbis Praha). Tím odvody ze zisku tohoto podniku, které do té doby byly odváděny do státního rozpočtu, se staly příjmem KSČ. V letech 1978 1989 tak KSČ získala 537 mil. Kčs.

Na základě dostupných údajů lze odhadnout, že KSČ získala na nepřímých dotacích minimálně 26 mld Kčs za posledních 20 let, které byly rovněž zdrojem postupně narůstajícího majetku. Jeho rozsah a struktura však již dnes neodpovídají úloze KSČ ve společnosti. Majetek tvoří objekty a další součásti jmění, které neslouží již dnes politické činnosti.

Např. KSČ nadále disponuje s 9 novými budovami býv. okresních sekretariátů, které byly původně vyprojektovány pro kapacitu cca 70 pracovníků, avšak nyní KSČ předpokládá zajišťovat politickou činnost v okresech asi 5 pracovníky. Stejně tak je nadbytečné jen pro potřeby KSS vydavatelství a nakladatelství Pravda, které zahrnuje naprostou většinu tiskařských kapacit ve Slovenské republice.

Převážnou část nadbytečného majetku KSČ, a to v rozsahu cca 1,0 mld Kčs, představují její hospodářská zařízení, která nejsou nezbytně nutná k zajišťování politických úkolů této strany. Ve své podstatě jsou využívána pouze k podnikatelským cílům.

Obdobně je nadbytečný movitý majetek pro potřeby administrativních potřeb KSČ, vzhledem k podstatné redukci jejího aparátu.

Tato zjištění v oblasti poskytování přímých a nepřímých dotací na činnost KSČ spolu s prokázanou nehospodárností ukazují na plně odůvodněnou potřebu provést opatření k vyrovnání majetkových poměrů KSČ s postavením ostatních stran a hnutí.

Při rozhodování o odejmutí majetku KSČ doporučujeme vycházet z toho, že KSČ zůstane z majetku jen ta část, která stačí prokazatelně k zabezpečení činnosti moderní politické strany.

Na základě výsledku prověrky ÚV KSČ předložilo pracovní návrh na dobrovolné odevzdání majetku státu, který je uveden v příloze č. 6. Návrh předpokládá postupné odevzdání majetku státu ve 3 etapách s ukončením do 31. 12. 1990. Jeho největším nedostatkem je rozsah majetku, který by měl být KSČ ponechán. Podle návrhu jde o hodnotu cca 400 mil. Kčs, která je ovlivněna mj. pořízením moderní spojové a výpočetní techniky pro každý okresní sekretariát a požadavkem na ponechání 2 účelových zařízení služeb. Z rozboru vyplývá, že nejde o prostředky, jejichž vlastnictví lze charakterizovat jako nezbytnou podmínku pro činnost KSČ.

III.

K prověřování majetku společenských organizací přistoupila ministerstva kontroly diferencovaně. Nezaměřila se na majetek základních organizací (jenž vznikl převážně z členských příspěvků a účelových dotací a hospodaření s ním bylo podrobováno pravidelné kontrole revizních komisí základních organizací i nadřízených orgánů), ani na majetek orgánů zájmových společenských organizací. Kontrolně vyhodnocen byl především majetek ústředních orgánů společenských organizací, které v důsledku výrazného politického charakteru své činnosti v minulých letech dostávaly každoročně značné dotace z prostředků státu.

Kromě úkolů stanovených zákonným opatřením předsednictva FS č. 177/1990 Sb. se kontrola zabývala ve vztahu k vybraným orgánům společenských organizací (orgánům býv. NF, SSM, SČSP, Svazarmu, ČSTV) i vyhodnocením současného stavu majetku, zejména s ohledem na jeho další účelné využívání pro potřeby nově vzniklých i dříve existujících zájmových sdružení.

Poznatky v tomto směru však byly do doby ukončení prověrky získány převážně jen z úrovně federace. Republikové kontrolní orgány se touto problematikou zatím hlouběji nezabývaly a to zejména proto, že se snažily kontrolně postihnout především majetek KSČ. Rozsah prověřování na úrovni republik byl ovlivněn i tím, že se do prověrky, v důsledku připravovaných organizačních změn, prakticky nezapojily výbory lidové kontroly národních výborů. (Likvidace aparátu KNV, omezení stavu pracovníků kontrolních orgánů na úrovni okresů a z toho vyplývající stávková pohotovost těchto orgánů)

Vzhledem k tomu, že FMF do ukončení kontroly nezajistilo zpracování sumárních přehledů o majetku společenských organizací, údaje dále uváděné ukazují v převážné většině pouze hodnotu majetku prověřovaných orgánů a organizací.

1. Národní fronta byla střechovou organizací jak politických stran, tak i všech společenských organizací. Orgány NF byly výbory NF, a to ÚV NF ČSSR, ÚV NF ČR, ÚV NF SR, krajské, okresní, městské, obvodní a místní výbory.

Většina společenských organizací byla v tzv. ekonomické působnosti NF, což mimo jiné znamenalo, že prostřednictvím NF dostávaly každoročně dotace z prostředků státu. Celkový objem dotací pro tyto společenské organizace dosáhl za léta 1969 - 1989 částky 29 394,2 mil. Kčs (rozpis dotací na jednotlivé společenské organizace je uveden v příloze č. 7).

Z celkové částky dotací činily účelové zúčtovatelné dotace minimálně 17 154,6 mil. Kčs, tj. 58,4 % (byly určeny především pro ČSTV, SSM, ČSVTS, Svaz družstevních rolníků); v celkové částce dotací jsou obsaženy i dotace z vlastních zdrojů býv. NF (které NF získala především z 8 % odvodu z tržeb Sazky a z odvodů hospodářských zařízení ČSSZ apod.). Propočtem však bylo zjištěno, že každá Kčs vydaná na činnost organizací byla zhruba ze 3/4 dotována státem.

V průběhu prvého pololetí 1990 rozhodli zástupci politických stran a společenských organizací o další budoucnosti NF.

Např. činnost NF ČR byla ukončena. Byla vytvořena likvidační komise, která zahájila svou činnost 25. 5. 1990 Předpokládá se, že likvidace bude ukončena 31. 8. 1991.

Dne 7. 2. 1990 se dohodli shromáždění představitelé politických stran a společenských organizací ukončit činnost pléna a předsednictva ÚV NF ČSSR. Dále bylo na tomto shromáždění dohodnuto, aby potřeby politických stran a společenských organizací zajišťoval, až do vzniku nové organizace, aparát ÚV NF ČSSR.

Po nabytí účinnosti zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování začala vznikat Shromáždění představitelů politických stran, hnutí a společenských organizací (sdružení). Shromáždění, které vzniklo na úrovni federace, začalo hospodařit s majetkem býv. ÚV NF, přestože okruh organizací začleněných do Shromáždění se podstatně liší od těch, které byly sdružené v býv. NF. (Porovnání organizací j uvedeno v příloze č. 8).

Shromáždění kromě jiného poskytlo 29 politickým stranám a 8 sdružením tzv. "rozběhové fondy" v celkové výši 6,6 mil. Kčs.

Shromáždění dalo rovněž souhlas s využitím býv. Fondu míru a solidarity, vzniklého výhradně ze sbírek bez účasti státního rozpočtu, pro činnost organizací sdružených v Čs. radě pro humanitární spolupráci (140 mil. Kčs), pro pomoc Arménii postižené zemětřesením (94 mil. Kčs) a pro organizace mírového hnutí spjaté s helsinským procesem (30 mil. Kčs). Toto využití FMS bylo schváleno jako výjimka ze zákonného opatření předsednictva FS dopisem FMF ze dne 12. 6. 1990 (č. j. XI/1-11714/90). Dále rozhodlo, že bude se souhlasem Čs. rady pro humanitární spolupráci ze 140 mil. Kčs 5 mil. Kčs převedeno ve prospěch Nadace evropské spolupráce J. z Poděbrad a 5 mil. Kčs pro Fond sdružení "Kontinenty".

Shromáždění disponovalo i s limitem dev. prostředků býv. ÚV NF. Limit byl uvolňován i organizacím, které do tohoto Shromáždění začleněny nebyly. Např. Slovenské radě VTS, byl v dubnu 1990 uvolněn limit z rezervy býv. ÚV NF ve výši 140 tis. devizových Kčs, přesto, že VTS v této době nebyla členem Shromáždění. Tato dispozice byla schválena příslušným orgánem Shromáždění teprve v srpnu 1990.

2. K 30. 4. 1990 vykázalo Shromáždění na úrovni federace stav majetku ve výši 290 348 tis. Kčs. (Celková hodnota majetku býv. NF není zatím k dispozici).

Z celkové částky 290 348 tis. Kčs tvoří základní prostředky 7 360 tis., zásoby 2 398 tis., peněžní prostředky 278 637 tis., pohledávky 2 429 tis. a pasiva 476 tis. Kčs.

Kontrolou byly zjištěny některé případy nekázně při využívání finančních prostředků i při hospodaření s hmotným majetkem.

Např. FMF poskytlo ve 2. čtvrtletí 1990 Shromáždění účelovou dotaci ve výši 8 mil. Kčs s určením pro ČSČK (6 mil. Kčs) a Svaz invalidů (2 mil. Kčs). Bylo zjištěno, že ČSČK obdržel od Shromáždění pouze 3,571 mil. Kčs a Svaz invalidů nedostal dotaci žádnou. Naproti tomu byly poskytnuty dotace následujícím organizacím: