(2) Přiznání není povinen podat poplatník, který kromě příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou (§ 21), nemá jiné dani podrobené příjmy. Přiznání je však povinen podat každý, kdo byl k tomu správcem daně vyzván.
(3) V přiznání uvede poplatník veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených (§ 4), příjmů, z nichž se daň stanovená paušální sazbou vybírá srážkou (§ 12) nebo z nichž se daň vybírá paušální částkou (§ 13). Dále v přiznání uvede výdaje a odčitatelné položky rozhodné pro výpočet daně a vypočtenou daň.
(4) Zemře-li poplatník, je povinen podat přiznání kterýkoliv z dědiců. Není-li dědic znám, přiznání podá zmocněnec ustanovený správcem daně. Přiznání se podává do 3 měsíců po úmrtí poplatníka nebo po ustanovení zmocněnce. Správce daně může tuto lhůtu na žádost ze závažných důvodů prodloužit.
(5) Zjistí-li poplatník (popřípadě dědic nebo zmocněnec) po uplynutí lhůty pro podání přiznání, že předložené přiznání je neúplné nebo nesprávné, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. Stejnou povinnost má poplatník i tehdy, zjistí-li, že daň má být vyšší než byla vyměřena. Dodatečné přiznání se nepodává v případech, kdy neúplnost nebo nesprávnost zjistí správce daně.
(6) Pokud plynou poplatníkovi příjmy ze zahraničí, započte se daň zaplacená v zahraničí na úhradu daně; započtená částka však nemůže překročit částku, která odpovídá poměrné části daně připadající na tento příjem vypočtené podle československých předpisů. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu., s nímž Česká a Slovenská Federativní Republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.
(7) Nebylo-li přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit daň až o 10%.
(8) Bude-li v daňovém řízení zjištěno, že poplatník uvedl v daňovém přiznání nesprávné nebo neúplné údaje o příjmech a o dalších skutečnostech, rozhodných pro výši daně, může správce daně stanovit daň podle podkladů, které si sám opatří.
§ 18
Zaokrouhlování
(1) Základ daně se zaokrouhluje na celé stovky dolů a daň na celé koruny nahoru. Zálohy na daň se zaokrouhlují na celé desítky dolů a penále na celé koruny nahoru.
§ 19
Vyměření daně
(1) Daň vyměřuje správce daně za zdaňovací období zpravidla po jeho uplynutí. Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období samostatně, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Zemře-li poplatník, vyměří se daň z jeho příjmů podrobených dani dědicům.
(3) Při provozování činnosti manželů podle § 5 odstavců 6 a 7 se daň vyměří každému z manželů.
(4) O vyměření daně vyrozumí správce daně poplatníka, dědice nebo zmocněnce (§ 17 odst. 4).
(5) Poplatníky, kteří mají příjem výhradně ze zemědělské výroby, lze o vyměření daně vyrozumět hromadně předpisným seznamem. Předpisný seznam vyloží správce daně k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů. Poslední den této lhůty se považuje za den doručení. Počátek, místo a dobu vyložení předpisného seznamu vyhlásí správce daně veřejnou vyhláškou nebo jiným způsobem v místě obvyklým.
(6) Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši daně, sdělí správce daně nově upravenou výši daně dodatečným platebním výměrem.
(7) Daň paušální částkou (§ 13) stanoví správce daně po projednání s poplatníkem do 30. dubna zdaňovacího období. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období.
(8) Daň se nevyměří, nepřesáhla-li 100,- Kčs.
Placení daně
§ 20
(1) Poplatník je povinen daň si sám vypočítat a zaplatit ji po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, správci daně ve lhůtě pro podání přiznání.
(2) Poplatníci platí čtvrtletní zálohy na daň za běžné zdaňovací období, a to ve výši jedné čtvrtiny daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období. Zálohy za první až třetí čtvrtletí jsou splatné vždy do konce prvého měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Záloha na čtvrté čtvrtletí se neplatí a poplatník vyrovná celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro podání přiznání. Poplatníci, u nichž příjmy ze zemědělské výroby v uplynulém zdaňovacím období převyšovaly ostatní jejich příjmy podrobené této dani, platí zálohy takto: do 30. dubna 10%, do 31. srpna 30% a do 30. listopadu ve výši 40% daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období. Zbývající záloha ve výši 20% se neplatí a poplatník vyrovná celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro podání přiznání.
(3) Zálohy neplatí poplatníci, jejichž roční daňová povinnost za uplynulé zdaňovací období nepřesáhla 2 000,- Kčs.
(4) Daňovou povinností za uplynulé zdaňovací období se rozumí částka daně, kterou si poplatník sám vypočetl a po doručení platebního výměru částka stanovená tímto výměrem.
(5) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než si ji poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru.
(6) Podléhal -li poplatník v uplynulém zdaňovacím období dani jen za část roku, vypočte, kolik by činila daň, kdyby podléhal dani za celý rok a podle takto zjištěné roční daňové povinnosti platí čtvrtletní zálohy na daň za běžné zdaňovací období.
(7) Novým poplatníkům může správce daně stanovit zálohy na daň s přihlédnutím k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně.
(8) V odůvodněných případech může správce daně stanovit na žádost poplatníka zálohy jinak.
(9) Přestal-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastal úplný zánik jeho daňové povinnosti, není povinen platit zálohy na daň počínaje kalendářním čtvrtletím, které následuje po úplném zániku daňové povinnosti.
(10) Správce daně může stanovit poplatníkům s bydlištěm nebo sídlem v cizině povinnost složit k zajištění daně přiměřenou zálohu při zahájení činnosti v případech, kdy není zajištěna srážkou u dlužníka
(11) Daň stanovená paušální částkou je splatná ve zdaňovacím období ve dvou splátkách, a to 50% do 31. května a 50% do 31. října; u poplatníků, kteří mají příjmy ze zemědělské výroby, je splatná najednou do 31. října.
§ 21
Daň vybíraná srážkou
(1) Z příjmů uvedených v § 12 se daň vybírá srážkou. Srážku je povinna provést právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "dlužník") a která vyplácí, poukazuje nebo připisuje úhrady ve prospěch poplatníka.
(2) Dlužník je povinen sraženou daň odvést správci daně nejpozději do 15 dnů ode dne úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka (věřitele). Tyto skutečnosti je povinen oznámit správci daně včetně sdělení částky, kterou poplatníkovi (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch a právní důvod svého závazku.
(3) Neprovede-li dlužník srážku daně nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Zaváže-li se dlužník platit v odůvodněných případech daň za poplatníka, zaplatí ji ve výši 33,3% ze základu uvedeného v § 12 odst. 1 a ve výši 42,8% ze základu uvedeného v § 12 odst. 2.
(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou zaplacením daně srážkou.
§ 22
Zajištění daně
(1) Správce daně může uložit právnickým osobám, aby při výplatách ve prospěch poplatníků uvedených v § 1 odst. 2 srážely až 10% zálohu k zajištění daně a odváděly ji nejpozději do 15 dnů ode dne úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka (věřitele).
(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů kromě příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou (§ 21) u poplatníků uvedených v § 1 odst. 3, jsou právnické osoby a fyzické osoby registrované u orgánu příslušného k registraci povinny srážet zálohu ve výši 5% za podmínek uvedených v § 21 odstavcích 1 až 4.
(4) Správce daně může, vyžaduje-li to zajištění daně, zvýšit zálohu podle odstavce 3 až na 10%, popřípadě může rozhodnout o tom, že záloh bude nižší nebo nebude srážena. Proti rozhodnutí o změně výše zálohy se nelze odvolat. Správce daně může daň z příjmů, ze kterých byla sražena záloha, považovat za vyrovnanou sraženou zálohou.
(5) Za dlužnou daň zemřelého poplatníka ručí dědici až do výše svého dědického podílu.
§ 23
Penále
(1) Nebyla-li daň (záloha na daň) zaplacena včas a v plné výši, je poplatník povinen platit penále ve výši 2% nedoplatku daně (zálohy na daň) za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 se penále podle tohoto odstavce platí tehdy, kdy poplatník vyměřenou daň nezaplatí ve stanovené lhůtě (§ 20 odst. 5).
(2) Uvede-li poplatník v přiznání daň nižší částkou, než jakou měl uvést, předepíše správce daně penále ve výši:
a) 50% až 100% rozdílu daně, jde-li o daň připadající na příjmy nebo část příjmů, které poplatník v přiznání neuvedl,
b) 20% až 50% rozdílu daně zjištěného jako důsledek uplatnění vyšších než stanovených výdajů nebo nesprávných odčitatelných položek od základu daně,
c) 10% až 20% rozdílu daně v ostatních případech.
(3) Při předpisu výše penále v rámci rozpětí podle odstavce 2 přihlédne správce daně k okolnostem, za nichž došlo ke zkrácení daně, délce doby prodlení i k nákladům, s nimiž bylo zjištění rozdílu daně spojeno.
(4) Podá-li poplatník dodatečné přiznání, v němž opraví výši daně, popřípadě příjmů, výdajů a odčitatelných položek ještě před zahájením daňové kontroly správcem daně, předepíše se z rozdílu daně penále ve výši 5%. Penále v téže výši se předepíše i v případech, kdy po dokončení kontroly a případném vyměření zjištěného rozdílu daně a penále podá poplatník dodatečné přiznání týkající se rozdílů na dani, které sám po dokončení kontroly zjistil.
(5) Neodvede-li dlužník sraženou daň nebo zálohu na daň (§ 21 a 22), předepíše mu správce daně penále ve výši 0,1% za každý den prodlení.
(6) Předpis penále se sdělí poplatníkovi, popřípadě dlužníkovi platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat poplatník, popřípadě dlužník odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.
(7) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.
(8) Správce daně může penále prominout, snížit nebo upustit od jeho předpisu, nečiní-li prodlení více jak 10 dnů nebo výše penále nepřesahuje ročně 1 000,- Kčs.
§ 24
Záznamní povinnost
(1) Správce daně může uložit poplatníkovi, aby kromě evidence stanovené zvláštními předpisy [§ 25 zákona č. /1990 Sb.] vedl záznamy potřebné pro správné stanovení daně, zejména vedení denních záznamů o příjmech a výdajích, vedení evidence jízd motorovým vozidlem a vedení evidence o základních prostředcích.
(2) Doklady vztahující se k vedení záznamní povinnosti je poplatník povinen uschovávat po dobu 5 let od konce příslušného zdaňovacího období, pokud zvláštní předpisy [§ 25 zákona č. /1990 Sb.] nestanoví lhůtu delší.
(3) Nevede-li poplatník účetnictví způsobem stanoveným zvláštními předpisy [§ 25 zákona č. /1990 Sb.] nebo záznamy podle odstavce 1, může mu správce daně uložit pokutu až do výše 5 000,- Kčs.
(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se správce daně dověděl o nesplnění povinnosti podle odstavců 1 a 2, nejdéle však do tří let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.
§ 25
Řízení
Pro řízení ve věcech daně platí zvláštní předpisy [Vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.], pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 26
Zánik práva
(1) Daň, její zvýšení a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou, nebo v němž měla být provedena srážka daně nebo zálohy na daň.
(2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník, popřípadě dlužník, o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a vymáhat daň, její zvýšení a penále lze však nejpozději do 10 let počítaných od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou nebo v němž měla být provedena srážka daně nebo zálohy na daň.
§ 27
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může
a) poplatníkům, kteří provozují výdělečnou činnost s pracovníky a nemají daň stanovenou paušální částkou, stanovit nařízením dodatkovou daň v případě, že u nich objem mezd vyplacených pracovníkům převyšuje tarifní (minimální) mzdy ve větším než jednotně vymezeném (maximálním) rozsahu, jakož i podmínky a způsob provádění dodatkové daně;
b) nařízením zvýšit odčitatelné položky od základu daně podle § 10 odst. 4.
(2) V případě, že vláda České a Slovenské Federativní Republiky využije zmocnění podle odst. l písm. a), platí pro dodatkovou daň ustanovení § 18, 23, 25 a 26 tohoto zákona obdobně.
(3) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou nařízením osvobodit určité druhy příjmů od zdanění a povolit úlevu na dani poplatníkům, kteří mají příjmy z podnikatelské činnosti a ze zemědělské výroby.
(4) Federální ministerstvo financí může učinit ve vztahu k cizině opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření a opatření ke zjednodušení vybírání daně.
(5) Ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky může:
a) rozhodnout o způsobu zdanění ve sporných případech,
b) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu na dani a určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování těchto úlev.
(6) Správce daně může poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 3 stanoví jinak lhůtu oznamovací povinnosti (§ 15), odchylnou lhůtu pro podání přiznání (§ 16), stanovit daň paušální částkou v případech, kdy by stanovení základu daně bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi, popřípadě dlužníkům stanovit jinak lhůtu pro odvod daně vybírané srážkou (§ 21) nebo pro odvod sražené zálohy na daň.
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 28
(1) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren od daně z příjmů obyvatelstva [Výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. 153/7 409/1982 ze dne 26. 5. 1982, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 20/1982.] vzniklé před účinností tohoto zákona zůstává v platnosti až do uplynutí lhůty, do které se na ně osvobození vztahuje. Poplatníci, kteří zahájí provoz malé vodní elektrárny po na bytí účinnosti tohoto zákona, uplatní za rok 1990 odpis stavební části malé vodní elektrárny do 10% z pořizovací nebo reprodukční pořizovací ceny.
(2) Ostatní osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 26 odst. 2 zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, § 34 odst. 6 a § 40 odst. 2 písm. d) zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona a pro zdanění příjmů dosažených v roce 1990 se nepoužijí.
(3) Příjem z budov, z nichž se domovní daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání, je od daně osvobozen po dobu platnosti sazby domovní daně podle § 12 odst. 2 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani.
(4) V roce 1990 může poplatník, nejde-li o budovu nebo stavbu, uplatnit odpis až do výše 40% z pořizovací nebo reprodukční pořizovací ceny základního prostředku.
§ 29
(1) Daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé z příjmů dosažených v roce 1990.
(2) Zálohy placené v roce 1990 podle dosavadních předpisů se považují za zálohy na daň podle tohoto zákona.
(3) Daň stanovená paušální částkou na r. 1990 podle dosavadních předpisů se považuje za daň stanovenou podle tohoto zákona.
§ 30
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
a) zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 162/1982 Sb.;
b) § 1 písm. d) zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, část čtvrtá tohoto zákona a z části páté a sedmé ustanovení, která se vztahují k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby;
c) vládní nařízení č. 102/1952 Ú. l., o osvobození úroků z úsporných vkladů od daně z příjmů obyvatelstva;
d) vyhláška federálního ministerstva financí č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., ve znění vyhlášky č. 152/1980 Sb. vyhlášky č. 14/1982 Sb. a vyhlášky č. 215/1988 Sb.;
e) opatření ministerstva financí České socialistické republiky, kterým se osvobozují od daně z příjmů obyvatelstva úroky z devizových účtů devizových tuzemců zřízených u devizových bank a vedených jako depozitum v cizí měně č. j. 153/21 720/77, registrované ve Sbírce zákonů v částce 28/1977;
f) výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky o osvobození úroků z devizových účtů devizových tuzemců od daně z příjmů obyvatelstva č. j. 83/1 677/77, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 1/1978.
g) výnos federálního ministerstva financí o zdaňování poplatníků s bydlištěm v cizině, kteří v ČSSR provádějí stavební a montážní práce č. j. VI/1-2 312/79, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 8/1979;
h) výnos ministerstva financí České socialistické republiky o osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren od daně z příjmů obyvatelstva č. j. 153/7 409/82 ze dne 26. 5. 1982, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 20/1982;
ch) výnos ministerstva financí České socialistické republiky o osvobození od daně z příjmů obyvatelstva č. j. 152/22 841/87 ze dne 27. 12. 1987, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 26/1987;
i) výnos federálního ministerstva financí o úlevách na dani z příjmů obyvatelstva občanům, kteří poskytují služby na základě povolení národního výboru č. j. II/4-19 558/88 ze dne 15. 12. 1988, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 47/1988;
j) výnos federálního ministerstva financí o úlevách na dani z příjmů obyvatelstva pro některé poplatníky č. j. II/4-11 970/89 ze dne 13. 7. 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 20/1989;
k) výnos federálního ministerstva financí o úlevách na dani z příjmů obyvatelstva č. j. II/4-22 066/89 ze dne 28. 12. 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 36/1989;
l) výnos federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na zemědělské dani a penále č. j. II/4-18 039/89 ze dne 18. 12. 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 40/1989, pokud se vztahuje k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby;
m) výnos federálního ministerstva financí o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a o úhradách za zřízení práva osobního užívaní pozemků č. j. II/4-22 067/89 ze dne 19. 12. 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 40/1989, pokud se vztahuje na daň z příjmů obyvatelstva.
§ 31
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
PŘÍLOHA
PRŮMĚRNÉ NORMY VÝNOSNOSTI NA 1 HA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
|
Produkční ekonomická skupina x) |
Průměrná norma výnosnosti v Kčs na 1 ha |
|
I. 1 - 10 |
6 000 |
|
II. 11 - 20 |
5 000 |
|
III. 21 - 30 |
4 000 |
|
IV. 31 - 42 |
3 000 |
x)
Produkční ekonomické skupiny vyjadřují produkční ekonomickou schopnost konkrétní části zemědělského půdního fondu. Základem pro jejich vymezení je bonitace zemědělského půdního fondu ČSFR. Z bonitačních produkčních parametrů je odvozen vztah normativní produkce k nákladům pro každou bonitovanou půdně ekologickou jednotku. Základní zatřídění je korigováno o další objektivně působící zlepšující či zhoršující faktory.DŮVODOVÁ ZPRÁVA
VŠEOBECNÁ ČÁST
Současný systém zdaňování příjmů obyvatelstva, kdy jsou uplatňovány čtyři samostatné daně, a to daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby a daň z příjmů obyvatelstva, byl v podstatě založen v padesátých letech a je poznamenán záměry v době jeho přijetí přes určité modifikace, ke kterým v průběhu let došlo.
Přechod k tržní ekonomice vyžaduje zásadní reformu celé daňové soustavy a v tom i zdanění příjmů obyvatelstva s cílem posílit vertikální a horizontální spravedlnost, efektivnost a jednoduchost zdanění. To vyžaduje uplatnění univerzální daně z příjmů postihující všechny příjmy. Takováto reforma daní je však časově, technicky i finančně velmi náročná a nelze ji uskutečnit v krátké době. Proto se v zájmu reagování na rozvoj soukromého podnikání občanů navrhuje provést jako přechodné opatření úpravu daně z příjmů obyvatelstva a daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby tak, aby byly vytvořeny odpovídající předpoklady, a to i pro zdaňování příjmů dosahovaných v tuzemsku fyzickými osobami s bydlištěm v cizině s tím, že v průběhu několika let bude provedena komplexní daňová reforma.
1. Dosavadní právní úprava
Podle dosavadní právní úpravy podléhají příjmy z pracovního poměru a poměru jemu podrobenému dani ze mzdy, příjmy z literární a umělecké činnosti vykonávané mimo pracovní poměr dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, příjmy občanů ze zemědělské výroby dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby a všechny ostatní příjmy pak dani z příjmů obyvatelstva.
Současná výše daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby je nižší než průměrná daň ze mzdy do cca 30 tis. Kčs ročního příjmu a do cca 50 tis. Kčs je nižší nežli daň ze mzdy u bezdětného občana přes 25 do 50 let věku. S růstem příjmu pak stoupá více i progrese daně a daň při nejvyšších příjmech stoupá až do 60%. Z ročního příjmu občana je od zdanění osvobozena částka ve výši 6 tis. Kčs a občan, jehož příjem tuto částku nepřesáhne, daň neplatí (bez ohledu, zda a jaké má jiné příjmy).
Dani z příjmů obyvatelstva podléhají ostatní zdanitelné příjmy. Zdanění je vysoce progresivní (procento daně stoupá rychle v závislosti na výši příjmů). Před rokem 1961 existoval systém souběžného placení daně z příjmů a živnostenské daně; současný zákon platný od roku 1961 vychází z principu placení jen jedné daně, v níž je předchozí systém i jeho záměry promítnut.
Současné zdanění je však fakticky rozděleno na dvě samostatné daně v rámci této daně s rozdílnými daňovými sazbami. Samostatné zdanění příjmů z poskytování služeb na základě povolení národního výboru bylo realizováno v roce 1982 v návaznosti na podmínky pro povolování těchto činností. Tehdejší koncepce předpokládala, že předmětné služby budou poskytovat především důchodci, ženy v domácnosti, popř. další občané vedle svého hlavního zaměstnání; nepředpokládalo se, že by individuální činnost vykonávali občané v produktivním věku jako své hlavní zaměstnání.
Příjmy občanů z poskytování služeb na základě povolení národního výboru jsou zdaňovány sazbou daně z příjmů obyvatelstva, která v rozpětí do cca 40 tis. Kčs ročního příjmu odpovídá přibližně dani ze mzdy pro bezdětné poplatníky. Daňová sazba je dále diferencována podle toho, zda jde o poplatníka s dětmi, nebo který vychoval děti, nebo zda jde o bezdětného poplatníka. Rozdíl ve zdanění poplatníka s dětmi a bezdětného poplatníka je však mnohem méně výrazný než u daně ze mzdy, a to i v závislosti na růstu příjmů.
Z vyšších příjmů stoupá sazba daně více progresivně se záměrem dosáhnout při nadprůměrných příjmech přibližně úrovně zdanění podle obecné sazby daně z příjmů obyvatelstva platné pro ostatní příjmy od roku 1961.
Zkušenosti též potvrzují, že vysoká maximální sazba není optimální ani z hlediska státních příjmů. Při konstrukci sazby daně má smysl respektovat nejenom úhrnné daňové zatížení, ale i daňové zatížení přírůstku příjmu a s tím spojenou psychologickou stránku.
K posílení zájmu občanů o poskytování služeb bylo počínaje zdaněním příjmů za rok 1988 přijato opatření o poskytování úlev daně v prvních dvou letech činnosti. Byla zvolena administrativně jednoduchá forma snížení daně o 50%, je-li zahájení činnosti spojeno s pořízením nákladnějšího investičního (provozního) vybavení, a o 30% v ostatních případech. V závěru roku 1989 pak bylo přijato opatření, podle kterého se daň již počínaje zdaňovacím obdobím roku 1989 snižuje na polovinu a občanům, kteří vykonávají podnikatelskou činnost jako své hlavní zaměstnání, byla přiznána další úleva ve výši až 12 tis. Kčs ročně.
Ostatní příjmy občanů jsou zdaňovány sazbou daně z příjmů obyvatelstva, která stoupá progresivně od 5% do 65% příjmu. Daň podle této sazby se však zvyšuje o 20% u poplatníků, kteří vyživují jen jednu osobu a o 40%, nevyživují-li žádnou osobu. Sazba 65% se uplatňuje z každých 100,- Kčs přesahujících 46 tis. Kčs ročně a se zvýšením u poplatníků bez vyživovaných osob to znamená, že z každých 100,- Kčs přes 46 tis. Kčs může daň činit až 91,- Kčs.
Kromě toho je stanoveno zvýšení daně o 30% poplatníkům, kteří vykonávají činnost po živnostensku (nevztahuje se na poskytování služeb na základě povolení národního výboru) l Je omezena pouze maximální výše daně tak, že daň nesmí činit více než 85% ročního příjmu (daňového základu).
V porovnání s ostatními druhy příjmů včetně mezd je zdanění příznivé jen v nejnižším příjmovém pásmu do cca 10 až 15 tis. Kčs ročně.
Pobírá-li občan v kalendářním roce různé druhy výše uvedených příjmů (mzdu, honoráře, příjmy ze zemědělské výroby atd.) podléhající různým daním, stanoví se daň z každého příjmu samostatně, v zásadě tak, jako by občan příjem jiného druhu neměl. Pouze sociální hledisko (vyživované osoby) lze uplatnit jen u jedné z případných více daní, jimž poplatník podléhá.
2. Cíle a záměry navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava sleduje
a) posílení daňové spravedlnosti tím, že budou příjmy ze dvou významných podnikatelských aktivit zdaňovány společně,
b) úpravu intenzity zdanění, a to i v návaznosti na úpravu placení příspěvku na nemocenské a sociální zabezpečení.
c) zrovnoprávnění soukromého podnikání občanů s podnikáním podniků a organizací,
d) daňovou regulaci příjmů včetně příjmů fyzických osob, které nemají bydliště v ČSFR.
e) vymezit některé daňové prvky (základ daně, nezdanitelné minimum, sazba daně, sociální prvky atp.) tak, aby navržené zdanění mohlo být základem, z něhož by vycházela komplexní reforma zdanění příjmů obyvatelstva.
Finanční dosah
Výnos daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby činil za rok 1988 35 mil. Kčs a výnos daně z příjmů obyvatelstva 114 mil. Kčs. Údaje o vyměřené dani za rok 1989 budou známy po vyměření daně ve druhé polovině roku 1990.
Výnos daně odvisí jak od rozvoje podnikatelské činnosti, tak do značné míry i od úrovně daňové správy a kontroly.
Zajištění správy daně si vyžádá zvýšené finanční náklady, které budou uhrazeny zvýšeným výnosem daně.
Správa daně patří do působnosti republik. Zákony národních rad proto vymezí, které orgány budou vykonávat správu daně (jako správci daně), jejich věcnou a místní příslušnost.
Rozpočtové určení výnosu daně, který doposud je příjmem národních výborů, určí rovněž zákony národních rad.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Poplatníky daně z příjmů obyvatelstva jsou všechny fyzické osoby bez ohledu na bydliště a státní příslušnost. U fyzických osob, které mají v ČSFR bydliště nebo se zdržují v ČSFR po dobu delší než 183 dnů, podléhají zdanění veškeré jejich příjmy bez ohledu na to, zda zdroj je v ČSFR či v cizině. U osob, které se v ČSFR nezdržují déle než 183 dnů, podléhají zdanění pouze příjmy ze zdrojů v ČSFR, jako např. příjmy z dividend, stavebních a montážních prací trvajících déle než 6 měsíců, pokud mezinárodní smlouva, kterou je ČSFR vázána, nestanoví jinak.
K § 2
Vymezení zdrojů příjmů, které pobírají v ČSFR cizinci, jakož i vymezení pojmu "stálá provozovna", vychází z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Přitom výčet příjmů tvořících zdroj příjmů je taxativně vymezen a zahrnuje všechny příjmy, které mohou u cizinců přicházet v úvahu.
K § 3
Předmětem daně jsou veškeré příjmy fyzických osob s výjimkou příjmů podléhajících dani ze mzdy, dani z příjmů z literární a umělecké činnosti nebo důchodové dani. Důchodové dani přitom podléhají příjmy z podnikatelské činnosti fyzických osob zapsaných do podnikového rejstříku, neboť na tyto osoby se podle zákona o soukromém podnikání občanů vztahují právní předpisy platné pro právnické osoby.
K § 4
Osvobození od daně se přiznává odměnám vypláceným členům JZD za práci v družstvu. Tyto odměny nepodléhají ani dani ze mzdy a JZD platí příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.