VI.2. Snížení obsahu kysličníku síry dosáhnout záměnou tuhých paliv zemním plynem.
Realizovat přestavbu a novou výstavbu kotelen s tím, že státní dotace bude 50% investovaných prostředků.
|
Výstavba plynárenských sítí |
250 mil. |
Kčs |
|
převod kotelen v letech 1991-5 |
100 mil. |
Kčs |
VI.3. Přednostně vyčlenit dodávku zemního plynu pro spotřebitele v pánevní oblasti
VI.4. Ze státního rozpočtu vyčlenit na stavbu plynových přípojek pro soukromníky určitou částku. Dotace na vybudování jedné přípojky I nepřesáhne 15 000 Kčs.
VII. Výstavba složišť elektrárenských popílků a jejich rekultivace
VII.1. Výstavbu složišť popílků realizovat s tím, že bude přehodnocena možnost ukládání popílků do vyuhlených lomů. Omezit nebo zastavit stavby Vernéřov a Hořetice.
VII.2. Zabezpečit rekultivaci ploch, kde bylo ukončeno plavení popílků a zajistit proti větrné erozi plochy s přerušovaným provozem. Ukončit provoz složiště Počerady a prostor rekultivovat.
VIII. Lomová těžba a výsypkové hospodářství
VIII.1. Ve vazbě na zpracovaný palivoenergetický model národního hospodářství přepracovat těžební postupy jednotlivých revírů s cílem potlačit těžbu sirnatého uhlí, zachovat vodohospodářskou a ekologickou stabilitu krajiny. Odstoupit od těžby narušující jižní svahy Krušných hor na Velkolomu ČSA.
VIII.2. Vypracovat dlouhodobý generel rekultivací tak, aby počínaje rokem 1995 začaly převládat plochy rekultivované nad plochami, které zabírá těžba. Rekultivace musí respektovat charakter krajiny.
VIII.3. Posílit a rozšířit rekultivační podnik SHD včetně mechanizace.
VIII.4. Přehodnotit ceny všech pozemků, především těch, které jsou uvolňovány pro těžby a výsypkové hospodářství. Vytvořit tím tlak na těžební organizace s cílem šetřit půdním fondem.
VIII.5. Doporučujeme přijmout zásady, aby investice vyvolané těžbou hradila těžební organizace.
VIII.6. V novele zákona o ovzduší zařadit poplatek za plochy obnažené důlní činností.
VIII.7. Rozsah devastace krajiny v prostoru pánve dosáhl obludných rozměrů. Proto doporučujeme u důlních organizací vyčlenit účelový fond obnovy území zdevastovaného těžbou. Povinností provozovatele lomu je naplnit fond do 10ti let na úroveň zajištující obnovu všech zdevastovaných ploch důlní činností ve všech fázích rozvoje lomových lokalit.
VIII.8. Vypracovat generel výsypkového hospodářství. Nepřipustit další zábory půdního fondu pro vnější výsypky.
VIII.9. Vyřešit otázky prevence zápar a ohňů a jejich objektivního zjišťování.
VIII.10. Vytvořit ekonomické celky z elektráren a uhelných lomů. Dosáhnout ekonomického propojení. Tím docílit lepší využití vytěžených částí lomů pro složiště popílků a skrývky zeminy. Zabezpečit i využití doprovodných surovin při těžbě.
IX. Finanční prostředky získané ekologickou daní,účelovým fondem pro obnovu území zdevastovaného těžbou, dary nadací, sankce a poplatky za znečištění životního prostředí místně soustředit a realizovat je zásadně v prostoru vzniku včetně dotací státu. Využívání těchto prostředků pro jiné účely vázat specifickým statutem.
X. Vyhlásit mezinárodní soutěž s cílem definovat zásady postupné obnovy životního prostředí v Severočeském kraji. Dosavadní přístupy výzkumných ústavů a institucí nezaručují naplnění cílového záměru obnovy devastovaného území.
XI. Zahájit mezinárodní jednání SRN, NDR, PR a dosáhnout smluv o spolupráci při snížení přenosu emisí.
XII. Jmenovat vládního zmocněnce pro koordinaci nápravy stavu životního prostředí v pánevní oblasti.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Zpráva je předkládána na základě návštěvy prezidenta republiky předsedy vlády ČR a jednání Ekofora s ministrem životního prostředí k řešení ekologických problémů Severočeského kraje.
Hlavním cílem předkládané zprávy je návrh na řešení této problematiky v letech 1991-1995 a dalším období tak, aby došlo k radikální změně v zajišťování vytčených cílů. Životní prostředí v pánevní oblasti Severočeského kraje je limitujícím faktorem pro existenci lidské populace v tomto prostoru. Současný stav životního prostředí je kritický u všech základních složek; platí to zejména o ovzduší. Zlepšení ovzduší v Severočeském hnědouhelné pánvi není lokální záležitostí tohoto regionu, ale výrazně ovlivní rozsáhlé navazující území i mimo ČR.
Rozhodující podíl na tomto stavu má dosavadní extenzivní rozvoj národního hospodářství, především zvyšování těžeb hnědého uhlí, soustředění téměř 50% energetických kapacit České republiky a dalších rozhodujících průmyslových podniků v těsném prostoru pánve bez adekvátních opatření, která by zamezila devastaci životního a přírodního prostředí.
Zvlášť kritická situace je v oblasti znečištění ovzduší zejména oxidem siřičitým, kterého je produkováno téměř jeden milion tun ročně, což představuje 47% z celkového množství vypouštěného na území ČR.
Množství emisí vypouštěných do ovzduší Severočeského kraje, zejména oxidu siřičitého, se projevuje ve stále častějším překračování stanovených nejvyšších přípustných koncentrací. Například od 30. 11. do 4. 12. 1989 v období špatných rozptylových podmínek v ovzduší dosáhly v pánevní oblasti a přilehlých okresech průměrné denní koncentrace oxidu siřičitého hodnot až 1345 ug/m3, krátkodobé třicetiminutové koncentrace se v některých lokalitách pohybovaly v rozmezí od 2 500 ug/m3 až do 2 812 ug/m3.
Spalovací proces v elektrárnách a dalších energetických zdrojích je doprovázen celou řadou dalších, pro obyvatele i přírodní prostředí velmi nebezpečných exhalací. Oxidů dusíku je produkováno téměř 330 tisíc tun ročně, t. j. 39% v rámci ČR. Emise z elektráren obsahují i vysoké množství prakticky všech těžkých kovů, které se shromaždují v živých organismech.
Přes postupné snižování pevných emisí je jich v současné době v Severočeském kraji emitováno do ovzduší 212 tis. tun za rok, což představuje 25% z celkového množství v ČR.
Na převážnou část obyvatel pánevních oblastí trvale působí celý komplex škodlivin s prokázanými dráždivými, toxickými, kancerogenními, mutagenními a teratogenními účinky, se všemi negativními dopady na jejich zdraví.
Celková odolnost organismu obyvatel je snížená. To se projevuje zvýšenou nemocností jak dětí, tak dospělých. Vysoký je výskyt onemocněl dýchacích cest, ledvin, alergických, kožních a duševních. V pánevní oblasti je významně vyšší počet dětí, které se rodí nezralé, je vyšší výskyt vrozených vývojových vad, prenatální, novorozenecká i kojenecká úmrtnost je rovněž vyšší. Při vývoji dětí se opožďuje kostní věk za věkem kalendářním, hodnoty dýchacích funkcí jsou nižší, jsou zjišťovány poruchy v krevním obraze. U dospělých je hrozivý výskyt zhoubných nádorů u obou pohlaví. Celková úmrtnost u mužů i žen je vyšší než v České republice je posunuta směrem k mladším věkovým skupinám a rozhodujícím způsobem se na ní podílejí aterosklerotická onemocnění srdce a cév a zhoubné nádory. Střední délka života je oproti České republice zkrácena o jeden až dva roky.
Vysoké koncentrace plynných exhalací a jejich dlouhodobé působení se negativně projevuje i na devastaci lesních porostů krajiny a zemědělských kultur. Neuspokojivá situace přetrvává také na úseku čistoty vod.
Zásadním předpokladem zlepšení životního prostředí pánevních okresů je řešení kvality ovzduší snížením emisí škodlivin. Snížením emisí se pánevní města dostanou na úroveň, kterou mají ostatní města a obce v ČSFR. Proto náprava ovzduší tvoří hlavní část navrhovaných opatření. Účelem je snížení množství emitovaných látek z rozhodujících zdrojů na úroveň současných světových standardů a tak i snížení imisního zatížení na úroveň hygienických předpisů.
Období experimentování se životním prostředím v pánevních okresech nelze nadále připustit. Instalovaná zařízení musí splňovat světové parametry zejména v účinnosti a spolehlivosti. Není již čas něco dále vyvíjet a odzkušovat.
Předkládaný návrh obsahuje opatření nejvyšší důležitosti k řešení kritického stavu. Další součástí budou opatření řešící ostatní složky životního prostředí, kompenzační opatření a zdravotnictví.
"PRIORITY II"
NÁVRH
řešení základních problémů zlepšení životního prostředí v pánevní oblasti Severočeského kraje a v přilehlých územích v letech 1991 - 1995 s výhledem do roku 2000 (tzv. "PRIORITY II")
Důvodová zpráva
Návrh opatření
Vypracovalo Ekoforum pánevní oblasti Severočeského kraje ve spolupráci se skupinou nezávislých odborníků v červenci a srpnu roku 1990
1× příloha (návrh opatření tzv. "PRIORITY I" z června r. 1990)
NÁVRH
řešení základních problémů zlepšení životního prostředí v pánevní oblasti Severočeského kraje a v přilehlých územích v letech 1991 - 1995 s výhledem do roku 2000
(tzv. "PRIORITY II")
OBSAH
Úvod
Důvodová zpráva
Návrh opatření
I. Ochrana ovzduší (I.1 - I.20)
II. Regenerace krajiny a sídel v podmínkách SHP (II.1 - II.9)
III. Lesy (III.1 - III.4)
IV. Vodní hospodářství (IV.1 - IV.12)
V. Hospodaření s odpady (V.1 - V.8)
VI. Zemědělství (VI.1 - VI.4)
VII. Doprava (VII.1 - VII.6)
VIII. Zdravotnictví (VIII.1 - VIII.7)
IX. Oblast sociologická (IX.1 - IX.7)
X. Kompenzační opatření (X.1 - X.12)
V měsících červenci a srpnu roku 1990 vypracovalo ve spolupráci se skupinou nezávislých odborníků Ekoforum pánevní oblasti Severočeského kraje
ÚVOD
Předkládaný dokument je součástí celkového návrhu Ekofora pánevní oblasti Severočeského kraje a skupiny nezávislých odborníků na nápravu stavu životního prostředí, přičemž první částí tohoto návrhu jsou tzv. "PRIORITY I", které obsahují návrhy na zlepšení stavu ovzduší a řešení hlavních poškození specifických pro Podkušnohorskou pánevní oblast ("PRIORITY I" - viz příloha).
Tato část návrhu zahrnuje tzv. "PRIORITY II" a proto se vedle řešení důsledků způsobených těžbou hnědého uhlí a jeho spalováním zabývá i dalšími obecnými opatřeními relativně nižší důležitosti, jež ale ve svém souhrnu společně s opatřeními tzv. "PRIORITY I" povedou k eliminování nepříznivých vlivů na zdravotní stav i sociální situaci obyvatelstva pánevní a přilehlých oblastí i na životní prostředí vůbec a konečně i k nápravě důsledků těchto nepříznivých vlivů.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Ovzduší bylo klasifikováno jako nejvíce poškozená složka životního prostředí v Podkrušnohoří a zároveň jako složka životního prostředí, jež má podstatný vliv na stálé zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva pánevní oblasti Severočeského kraje. Charakteristika těchto skutečností byla uvedena v důvodové zprávě k tzv. "PRIORITÁM I".
Mimo to ovšem vyplývá z důlní činnosti i ze zpracování uhlí celá řada dalších ohrození ekologické stability krajiny.
Četné zdroje elektrické energie v Podkrušnohoří a levná lodní doprava po Labi způsobily, že v pánevní oblasti a v částech Severočeského kraje přilehlých k uvedenému toku došlo ke značné koncentraci průmyslu. Jedná se, kromě jiného, zejména o průmysl chemický a papírenský, které se závažnou měrou podílejí na ničení životního prostředí. Z větší části jsou tyto výroby situovány poblíž, popř. těsně anebo přímo uvnitř velkých sídlištních aglomerací. Značnou měrou pak přispívají ke znečištění vodních toků v povodí Labe, produkcí nevhodně ukládaných toxických odpadů ohrožují okolí a mohou tak způsobit ekologickou katastrofu.
Při lomové činnosti dochází k výrazným transformacím reliéfu krajiny, které jsou tak podstatné a rozsáhlé, že jsou nevratné. Těžba se nevyhýbá sídlům, nevyhýbá se ani vysoce cenným přírodním lokalitám, památkovým souborům či objektům. Vzniká nová krajina, tvoří se nové urbanistické soubory, architektonické a sídelní struktury v deformovaných podmínkách a vazbách. Primární vztahy k prostředí, k přírodním danostem, zásady respektující genia loci místa a prostředí jsou potlačeny a zpřetrhány. Těžba obklopuje střediska osídlení bud zcela ze všech stran tak, jak je tomu v případě Duchcova, anebo jejich územní rozvoj bezprostředně omezuje (Most, Teplice, Bílina, Ústí n. L., Kadaň atd.), takže velká část území městských regionů má časově omezenou existenci. Prakticky to lze srovnat s nejrozsáhlejšími přírodními katastrofami. Hodnota suroviny, kterou společnost v pánevní oblasti těží, je z pohledu obyvatel pánve nesrovnatelná s hodnotami, které se na druhé straně nevratně ničí. Ničí se hodnoty vytvořené generacemi obyvatel oblasti, ničí se příroda, ničí se líbezná krajina, zeleň a pole, ruší se toky a vodní plochy, mění se ekologické systémy. Devastační vlivy působí negativně na vědomí i myšlení lidí, u nichž vzrůstají pocity provizoria vlastní existence i pomíjivosti veškerých hodnot. Tyto pocity ovlivňují velmi vážně životní styl obyvatel Severočeské hnědouhelné pánve, kteří jsou svým způsobem zcela jiní lidé nežli obyvatelé ostatních částí republiky. Jejich vztah k práci, prostředí, okolí, mezilidské i společenské vztahy jsou těmito nepříznivými okolnostmi výrazně ovlivněny.
Předpokládaná omezení těžby, výrob energie a některých průmyslových výrob s sebou přinesou rozsáhlé sociologické problémy, kterým bude nutno čelit citlivě a s porozuměním. Zde je opět brát v úvahu fakt, ze byly jednoznačně zaviněny nekvalifikovaným a bezohledným centrálním rozhodováním podřízeným bývalému politickému systému. Proto i v budoucnu se musí centrum podílet na rekvalifikacích a zřizování pracovních příležitostí v oblasti přednostně.
Oproti jiným krajům ČR se Severočeský kraj vyznačuje řadou odlišností, které jsou z hlediska dalšího vývoje sociálního systému vesměs hodnoceny jako nepříznivé, takže řadu základních rysů a vývojových tendencí sociální struktury kraje bude nutné v nejbližší budoucnosti překonávat.
V kraji je například podstatně vyšší podíl pracovníků dělnických profesí oproti zastoupení pracovníků v zemědělském sektoru; vyšší je i podíl fyzické práce ve výrobě a mimo ni. Jako v jediném kraji v ČR došlo v Severočeském kraji v letech 1980 - 1985 k nárůstu počtu dělníků v palivoenergetickém komplexu.
Na druhé straně je pro kraj charakteristická nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva a stále citelný nedostatek některých kategorií odborníků, s čímž kontrastuje stejná dynamika růstu (nebo poklesu) počtu absolventů středních škol jako v ČR a nejnižší zastoupení mezi vysokoškolskými studenty. Rovněž tak dlouhodobě přetrvává záporné saldo vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných odborníků a nízká vzdělanostní mobilita směrem k vyšším vzdělanostním skupinám včetně nárůstu autoreprodukce vysokoškoláků. Důsledkem těchto nedostatků jsou problémy s využíváním stávajícího vzdělanostního potenciálu z důvodů rozdílů mezi předepsanou kvalifikací mnohých pracovních míst a jejich skutečným obsazením, a koneckonců i stagnace mnohých oborů nevýrobní sféry (školství, zdravotnictví, kultura, věda a výzkum).
Dlouhodobé záporné migrační saldo bylo zlomeno až v roce 1983, byť s diskutabilním efektem a ve svých důsledcích na úkor kvality populace, ale i tak nadále v kraji přetrvává velmi nízká prostorová stabilita obyvatelstva.
Příčiny toho, jak se dosud rozvíjela a v mnoha směrech i nadále rozvíjí sociální struktura stávajícího Severočeského kraje, zejména co se týče tzv. pánevní oblasti (tj. okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L. a přilehlé části okresů Louny a Děčín) je nutno hledat především v objektivních podmínkách specifického charakteru ekonomického vývoje daného subsystému. Základní příčinou je proto dlouhodobá orientace na rozvoj palivoenergetického systému, jez byla realizována především extenzivní cestou a prováděna pomocí řady zcela neadekvátních opatření; tato opatření totiž ve svém důsledku preferovala nízko kvalifikovanou práci pomocí mzdových a dalších zvýhodnění a neregulovala kvalitativní rozvoj pracovní síly.
Nedílnou součástí krajiny v pánevní oblasti Severočeského kraje byly lesy. Lesní oblast Krušné hory dlouhodobě poškozovaná imisemi byla v relativně krátké době jejich působení zcela zdevastována. V rozmezí patnácti let bylo nutno vytěžit 53 % jehličnatých porostů a to porostů smrkových, lokalizovaných v náhorní části Krušných hor Vlivem trvalého působení imisí, a to jak přímou kontaminací, tak prostřednictvím kyselých dešťů došlo k výrazné degradaci chemických a fyzikálněmechanických vlastností půdy. Trvale zhoršené prostředí pak vyloučilo z možnosti obnovy dosud zde pěstované lesní dřeviny citlivé na imise. Vlivem velkoplošného odlesnění, jež bylo vynuceno progresivně postupujícím poškozováním původních porostů, došlo ke změně účinnosti i ostatních mimoprodukčních funkcí lesa, především funkce vodohospodářské, klimatické, protierosní a nakonec i rekreační. Minimalizací retenční schopnosti lesa, jejíž devastace se projevuje řadu let přívalovými jevy, rozkolísaností odtoků a častějším výskytem maximálních průtoků (např. povodně na Jíloveckém potoce apod.), je narušen přirozený vodní režim půd, projevují se časté přísušky vyvolané občasnými suchými obdobími a nebo na druhé straně, v době četných srážek, výskyty zamokřování a zabahňování lesních půd. Projevují se trvalé poruchy nejen v mikroklimatických podmínkách, a to je vážnější, i poruchy mezoklimatu krajiny.
Za mimořádně závažnou je nutno považovat skutečnost, že vlivem vnějších podmínek ztrácí lesní půda schopnost být vhodným živným prostředím pro nově zakládané porosty. Průměrný náklad na obnovu 1 ha lesa stoupl z 26.500,-- Kčs (koncem 60. let) na současný průměr 58.700,-- Kčs, přičemž v kriticky zasazených lokalitách tento náklad dosahuje 90 - 100 tisíc Kčs na 1 ha.
Devastace lesních porostů doposud výrazně neohrozila zásobování pitnou vodou, neboť pánevní okresy mají vybudovánu vodohospodářskou soustavu, která propojuje celou pánevní oblast s okresy Litoměřice, Louny a Děčín, a která je rozsahem i vybaveností jedna z největších v Evropě. V celé této vodohospodářské soustavě je jednotně řízena kvalita vody i její množství. Pitná voda je ze dvou třetin z povrchových zdrojů a z jedné třetiny ze zdrojů podzemních. Kvalita vody z centrálního zásobování celé oblasti je dobrá, ale její nízká alkalita má nepříznivý vliv na životnost rozvodů vody a zřejmě i na zdravotní stav obyvatelstva.
Podstatně horší je situace v oblasti čištění odpadních vod. Ke zlepšení množství vypouštěného znečištění by nesporně došlo výstavbou čistíren na Labi u průmyslových znečišťovatelů a městských sídlištních aglomerací a dokončením výstavby čistíren na Lužické Nise. Z hlediska priorit musíme rozhodně ochránit severní část kraje, zejména Jizeru a její přítoky. Také je nutné zajistit dostatečnou úpravu vypouštěných důlních vod.
Na zhoršeném stavu životního prostředí, zejména v městských aglomeracích, se podílejí systémy dopravy. Společným znakem sítě komunikací Severočeského kraje je vysoká plošná hustota, což je způsobeno celkově hustou sítí osídlení. Tento stav vede již desítky let k rozmělňování prostředků určených k její údržbě a modernizaci. Obecně stojíme před problémem zjednodušit, zkapacitnit a zmodernizovat celou dopravu nejen na území kraje, ale i v úplné vazbě k sousedním státům.
Železniční síť nese charakteristické znaky překotného hospodářského vývoje ve druhé polovině minulého století. Chybí jasné radiální spojení s Prahou, západní část je celá propojená prakticky pouze přes Ústí n. L., kde vzniká komplikovaný dopravní uzel ve velmi stísněných prostorových poměrech. Cestovní rychlost osobních vlaků i rychlíků je v průměru velice nízká.
Dominujícím znakem výstavby silniční sítě realizované v průběhu posledních let na území Severočeského kraje jsou investice vyvolané těžbou v oblasti SHD. Výstavba je roztříštěna do krátkých úseků, které navzájem nesouvisí. Doprava ve městech trpí tím, že na přežívající ulici koridorového typu probíhají vedle sebe v jediném profilu různé druhy hromadných doprav. Problémem je diferenciace a kategorizace dopravní sítě, zejména v centrech větších měst.
Budou-li opatření navrhovaná v rámci tzv. "PRIORIT I" realizována v termínech, budou vytvořeny základní předpoklady pro zlepšení životního prostředí v pánevní oblasti Severočeského kraje.
Do doby, než budou tyto základní předpoklady vytvořeny a zajištěny tak pro obyvatele pánevní oblasti obdobné existenční podmínky jako pro obyvatele ostatních oblastí republiky, mají obyvatelé pánevní oblasti právo na přiměřené ulehčení podmínek, ve kterých žijí a pracují. Toho lze dosáhnout alespoň částečně formou kompenzačních opatření a zvýšenou zdravotní péčí, která by předcházela nemocem vznikajícím vlivem zhoršeného životního prostředí a která by zároveň umožňovala jejich intenzivnější léčbu než tomu bylo doposud. Chybí však nejen koncepce rozvoje zdravotnictví v celém Severočeském kraji, ale i jeho materiální a personální zabezpečení. Současná situace severočeského zdravotnictví je taková, ze občané nabývají dojmu, že pro pochybné megalomanské cíle komunistického vedení byla bezohledně obětována nejen příroda, ale i oni sami.
Návrh opatření, který následuje, je rozdělen do příslušných kapitol (I - X) postihujících řešení problematiky nastíněné v základních rysech touto důvodovou zprávou.
NÁVRH OPATŘENÍ
I. Opatření k ochraně ovzduší
I. 1 Opatření zásadního charakteru jsou uvedena v návrhu tzv. "PRIORIT I" (viz příloha).
I. 2 Prosadit měření emisí jako povinnost jednotlivých provozovatelů zařízení, jez znečišťují ovzduší.
I. 3 Zabývat se snížením úletu uhelného prachu, ke kterému dochází při automobilové a železniční přepravě uhlí.
I. 4 Zabývat se možnostmi využití alternativních zdrojů energie, zejména obnovou malých vodních elektráren, instalací spalinových kotlů ve sklárnách, energetickým využitím štěpky, zemědělských kejd apod. Zmapovat zdroje odpadního tepla a zvážit možnosti jejich využití.
I. 5 Zabývat se ztrátami energií vzniklých nedokonalou izolací budov, nedostatky v regulační a měřicí technice při spotřebě tepla.
I. 6 Zvážit možnost aplikace vysokogradientní magnetické separace v úpravě uhelných prachů před spalováním (Ústav geologie a geotechniky ČSAV).
I. 7 Urychleně zavést instalaci katalyzátorů pro benzinové spalovací motory.
I. 8 Výstavu spalovny Trmice vázat na teplofikaci obce Trmice.
I. 9 Trvalé odstavení tlakové plynárny Užín vázat na zavedení odpovídajícího plynného paliva (např. zemního plynu).
I. 10 Postupně zcela zastavit výrobu dosud používaných freonů a nahradit je neškodnými látkami.
I. 11 Zrušit výrobu celého chlorového bloku ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L..
I. 12 Uplatňovat při mezivládních jednáních s NDR (SRN) a Polskem požadavek na instalování odsiřovacích i denitrifikačních zařízení a účinných filtrů na tuhé částice včetně nejjemnějších frakcí na elektrárnách a teplárnách v blízkosti hranic s ČSFR.
I. 13 Dále rozšiřovat soustavu centralizovaného zásobování teplem v Litoměřicích v návaznosti na výtopnu Kocanda.
I. 14 Realizovat vtlakový plynovod Hospodín - Liberec DN 500 pro přívod zemního plynu.
I. 15 Realizovat vtlakový plynovod Liberec - Frýdlant DN 200 pro přívod zemního plynu.
I. 16 Realizovat vysokotlakovou regulační stanici v Roudnici n. L..
I. 17 Plynofikovat první etapu CZT Děčín - východ.
I. 18 Realizovat mlýnici vápenců pro odsíření a linku na zpracování energosádrovce z odsíření EPOČ v Čížkovicích.
I. 19 Dokončit systém včasného varování obyvatel pánevní a přilehlých oblastí při vzniku nepříznivých rozptylových podmínek a nárůstu emisních koncentrací.
I. 20 Pro střední zdroje tepla, které se nepodaří plynofikovat, počítat s využitím fluidního spalování spojeného s odsířením (např. systémem Babcock).
II. Regenerace krajiny a sídel v podmínkách severočeské hnědouhelné pánve
II. 1 Opatření zásadního charakteru jsou uvedena v návrhu tzv. "PRIORIT I" (viz příloha).
II. 2 Upravit koncepci těžebních postupů a vyuhlování tak, aby bylo možno co nejdříve zahájit rekultivační práce v jednotlivých těžebních lokalitách. Otevřené těžební lokality co nejdříve dotěžit a rekultivovat.
II. 3 Rekultivace provádět tak, aby sídla byla obklopena sanitárním pásem lesních rekultivací s výběrovými dřevinami (dub, buk, modřín, smrk pichlavý, popř. i borovice), které nejsou alergologicky významné. Ostatní rekultivace provádět vyváženě tak, aby nedocházelo k odkryvům půdy, které by byly zdrojem druhotné prašnosti.
II. 4 Při likvidaci osídlení těžbou, popř. v souvislosti s budováním skládek pro odpady energetického průmyslu uplatnit náhradní výstavbu venkovských forem bydlení, včetně výstavby náhradních zařízení zemědělských závodů ve vybraných a územně stabilizovaných sídlech při dodržení sociální a demografické struktury; tyto investice musí uhradit těžební organizace, popř. organizace energetického průmyslu, která tyto investice vyvolala.
II. 5 Stanovit dlouhodobé těžební koncepce a záměry na exploataci ložiskových surovin (keramické, cihlářské, slévárenské jíly, písky, zdroje huminových kyselin). Záměry musí respektovat přirozené a daným podmínkám přijatelné existenční struktury.
II. 6 Respektovat při těžebních záměrech stabilní strukturu sídel a jejich funkční specifikum. V žádném případě nepřipustit ohrožení lázeňských pramenů lázeňských míst Teplice, Dubí a Bíliny a znehodnocování jejich prostředí.
II. 7 Záměry rozvoje těžby musí dále respektovat historická jádra měst, kulturní hodnoty, krajinné jedinečnosti a jejich rámec. Na poddolovaných plochách stanovit ve spolupráci s orgány místní samosprávy a příslušnými orgány státní správy pravidla jejich využívání a hospodaření na nich.
II. 8 Přehodnotit hlubinnou těžbu hnědého uhlí v územích, na kterých se předpokládá těžba povrchovými lomy (např. prostor Dolní Jiřetín apod.).
II. 9 U stávajících výrob, které nemají zabezpečeno čištění odpadních vod a nezávadné odpadové hospodářství, určit jednoznačné termíny odstranění těchto nedostatků. Při nedodržení termínů výroby zastavit.
III. Lesy
III. 1 Těžební regulaci (způsoby a postupy) zásadně podřizovat hledisku možnosti úspěšné obnovy lesa. Preferovat výchovné zásahy s cílem podpory stabilizace nových porostů, asanační zásahy nutné k tlumení vlivů škůdců a minimalizovat úmyslné těžby na nejnutnější obnovní zásahy.
III. 2 Připravit novou koncepci zalesnění Krušných hor, obnovu degradovaných půd a to podle plánovaného poklesu imisního zatížení v důsledku realizace opatření navržených v rámci tzv. PRIORIT I". Využívat přednostně místního genofondu a zabezpečit rozvoj pěstební činnosti.
III. 3 Vytvořit podmínky pro realizaci devizových nákupů nedostatkových semen.
III. 4 Pěstební práce nezbytné k zajištění jak obnovy, tak i péče o kultury v četně následných výchovných zásahů, jež jsou čistými nákladovými položkami, dotovat ze státního rozpočtu jakožto vklad budoucím generacím.
IV. Vodní hospodářství
IV. 1 Zahájit výstavbu skupinového vodovodu Všemily-Děčín s návazností na propojení do Ústí n. L. (termín do roku 1995).
IV. 2 Zařadit jako ekologické stavby ztvrzování vody na úpravnách vody Hradiště, Meziboří, Jirkov, Třetí Mlýn, Bílý potok v Krušných horách a na úpravně vody Souš v Jizerských horách.
IV. 3 Schválit výrobu balené stolní vody pro Severočeský a Středočeský kraj. Využít pro tuto výrobu již připravený vodní zdroj v České Lípě.
IV. 4 Navrhnout urychleně regionální ceny vody s progresivní sazbou pro všechny odběratele; v návaznosti na to zabezpečit systémy měření spotřeby.
IV. 5 Zajistit propojení mezi provozovateli lesů, vodárenských nádrží a úpraven vod s cílem zvýšit ochranu zdrojů pitné vody.
IV. 6 Vyřešit systémově likvidaci kalů z úpraven vod.
IV. 7 Stanovit prioritu i oprávněnost nákladů a pořadí výstavby čistíren na Labi v Ústí n. L., Děčíně, Litoměřicích, Roudnici n. L. a Lovosicích.
IV. 8 Stanovit prioritu a pořadí výstavby čistíren odpadních vod Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Tanvald (ochrana Jizery).
IV. 9 Řešit výjimky ze zákona o vodách systémem priorit dle velikosti znečištění. Veškeré výjimky převést na soubor úplat a majetkových sankcí, které se budou zvyšovat progresivně s časem.
IV. 10 Prověřit využití kalů z komunálních čistíren odpadních vod pro vybrané lesní rekultivace (např. rekultivace výsypek).
IV. 11 Doporučit, aby se čistírny odpadních vod staly centry pro likvidaci a využití tekutých odpadů.
IV. 12 Zajistit realizaci staveb čistíren průmyslových odpadních vod pro Spolchemii v Ústí n. L. a elektrárnu Ledvice.
V. Hospodaření s odpady
V. 1 Předložit ke schválení zákon o odpadech.
V. 2 Zajistit výstavbu zpracovatelských závodů na tuhý domovní odpad v Děčíně (třídírna a kompostárna) a v Ústí n. L. (kompostárna) a skládky tuhých komunálních odpadů v Ústí n. L. ve Všebořicích.
V. 3 Zajistit výstavbu závodu na likvidaci toxických odpadů pro severočeskou oblast se špičkovou světovou technologií a dodávkou na klíč ve Stráži pod Ralskem.
V. 4 Realizovat zpracovatelský závod na likvidaci tuhých komunálních odpadů a průmyslových odpadů v Liberci pro aglomeraci Liberec - Jablonec n. N.
V. 5 Doporučit, aby při jednotlivých městských aglomeracích postupně vznikala ekologická centra pro manipulaci a využití jakýchkoli odpadů; tato centra mohou vznikat při čistírnách odpadních vod, kde jsou pro to přirozené předpoklady.
V. 6 Zařadit mezi ekologické akce výstavbu třídíren a skládek odpadů v jednotlivých oblastech Severních Čech - každoročně zařadit dvě akce (Ústí n. L., Teplice, Most, Bílina, Chomutov, Kadaň, Děčín) v rozsahu 200 mil. ročně.
V. 7 Provést zmapování a průzkum současných toxických skládek v Severočeském kraji a na základě zjištěných skutečností určit způsob a pořadí jejich likvidace.
V. 8 Řešit celostátně ekonomické stimuly tříděného sběru druhotných surovin (např. zálohováním). Vyřešení tohoto problému by mělo i určitý efekt z energetického hlediska.
VI. Zemědělství
VI. 1 Zmapovat zemědělský půdní fond Severočeského kraje z hlediska zatížení imisemi.
VI. 2 Přehodnotit koncepci zemědělské výroby v imisně zatížených oblastech tak, aby nedocházelo ke kontaminaci potravinového řetězce cizorodými látkami.
VI. 3 Zajistit komplexnější kontrolu kontaminace potravin produkovaných v imisně zatížených oblastech.
VI. 4 Snížit aplikaci chemických hnojiv a prostředků na ochranu rostlin v rostlinné výrobě. Technicky zabezpečit polní hnojiště, silážní žlaby, sklady hnojiv a chemikálií i provozovny živočišné výroby proti splachům do povrchových vodotečí a průnikům do spodních vod.
VII. Doprava
VII. 1 Určit koncepci budování silniční sítě v SHP s ohledem na otvírání lomové těžby tak, aby její životnost byla co nejdelší. Výstavbu řešit formou dálkových radiálních tras (mezi nimi dálnice DB) a sekundárních tangenciálních tras.
VII. 2 Odklánět dopravu od centrálních zón a historických částí měst s preferencí pěších a cyklistických zón, zejména v lázeňských centrech.
VII. 3 Rekonstruovat a nově zřizovat rychlé elektrifikované železniční tratě, zejména pro předměstskou a meziměstskou dopravu v hustě osídlených městských aglomeracích, zejména pro oblast podkrušnohoří a v urbanizovaném pásmu Jablonec n. N. - Liberec.
VII. 4 Elektrifikovat tratě Třebušice - Chomutov - Kadaň, Děčín - NDR, Kadaň - Karlovy Vary, Žatec - Lužná u Rakovníka.
VII. 5 Městské hromadné dopravě uplatnit ekologicky čisté a výkonné dopravní prostředky (trolejbusy, regionální pantografy apod.).
VII. 6 Pro ekologicky čistou přepravu zvýšit splavnost Labe výstavbou zdymadel ve Velkém Březně a v Dolním Žlebu. Tyto stavby by byly mimo jiné i dalším zdrojem elektrické energie.
VIII. Zdravotnictví
VIII. 1 Utvořit na úrovni české vlády komisi, která by objektivně posoudila stav zdravotnictví v pánevní oblasti Severočeského kraje. Rozumí se tím standardní úroveň preventivní a léčebné péče včetně technické vybavenosti. Na základě posouzení stanovit program, který by vedl k dosažení standardní úrovně zdravotnictví v uvedeném regionu s přihlédnutím ke specifickým podmínkám v této oblasti a v celém Severočeském kraji.
VIII. 2 Přednostně zabezpečit zvýšení diagnostické úrovně zřízením diagnostických center pro spádové oblasti s vysokou úrovní technického vybavení.
VIII. 3 Zabezpečit krytí obyvatelstva pánevní oblasti a přilehlých území životně důležitými léky.
VIII. 4 Preferovat lékaře a zdravotnický personál ve zdravotnických zařízeních Severočeské hnědouhelné pánve i s ohledem na jejich profesní kvalitu. Řešit tak nedostatek tohoto personálu v regionu.
VIII. 5 Zabezpečit podmínky pro vznik nemocenské pojišťovny přednostně v Severočeském kraji, kde by mohla být experimentálně ověřena její funkce.
VIII. 6 Zabezpečit budování systému preventivního lékařství přednostně na území Severočeské hnědouhelné pánve. V souvislosti s tím posílit funkci pracovního lékařství a chorob z povolání.
VIII. 7 Zajistit realizaci komplexního výzkumného úkolu zabývajícího se vlivem znečištění životního prostředí v pánevní oblasti na zdravotní stav obyvatelstva v modelovém území okresu Teplice.
IX. Oblast sociologická
IX. 1 Z centra dotovat rekvalifikační programy a vytváření nových pracovních příležitostí pro občany SHP, kde lze očekávat vzhledem k chystané restrukturalizaci sociální napětí. Vytváření nových pracovních příležitostí směřovat zejména do náhradních výrobních programů a do oblasti služeb.
IX. 2 V oblasti výchovy vypracovat program výuky vyváženého chování člověka ve vztahu k přírodě. Zvážit možnost povinného postgraduálního studia ekologie pro všechny projektanty, jejichž profesní činnost může ovlivnit životní prostředí.
IX. 3 Při záborech sídlišť a krajiny pro lomovou činnost zpracovávat v předstihu sociální programy, které by minimalizovaly sociální důsledky přesidlování a životních změn, zejména u starých občanů.
IX. 4 Vytvořit vhodné podmínky pro osidlování oblastí při hranicích s ostatními státy. Konkrétní akce dotovat z centra podle plánu svazu měst a obcí.
IX. 5 V plánech sociologického rozvoje Severočeského kraje přihlížet daleko více v programech včetně urbanistiky k národnostnímu a sociálnímu složení obyvatel a zohledňovat je zejména v pánevní oblasti.
IX. 6 Vytvořit podmínky pro snížení koncentrace obyvatel v pánevní oblasti, kterážto nadměrná koncentrace vznikla v důsledku extrémního soustředění průmyslu v regionu. Osvětovou činností zkvalitnit skladbu populace v této oblasti - toto opatření chápat jako nejhumánnější způsob regulace stavu obyvatelstva.
IX. 7 Posoudit možnost zřízení Mezinárodního výzkumného ústavu pro životní prostředí v centru pánevní oblasti (např. na zámku Jezeří).
X. Kompenzační opatření obyvatelům SHP
X. 1 Stimulovat obyvatele pánevní oblasti k upřednostňování využívání čistších druhů energie oproti získávání energie spalováním uhlí (cenové zvýhodnění čistších druhů energie).
X. 2 Prodloužit mateřskou dovolenou matek v postižených oblastech Severočeského kraje s cílem podstatně snížit nemocnost dětí. Začátek mateřské dovolené posunout do ranného stádia těhotenství.
X. 3 Je třeba zajistit, aby bezplatné přesnídávky podávané v základních školách pokryly 10 - 15 % denní doporučené dávky základních živin a mohly být obohaceny 100 mg vitamínu C. V této souvislosti upravit dotace na odpovídající výši asi 6,-- Kčs na jednu přesnídávku. Zajistit dětem ve školských zařízeních odpovídající přísun kvalitních tekutin (pitný režim).
X. 4 Zvýšit účinnost škol v přírodě zkvalitněním systému stravováním a denního režimu zajištěním kvalifikovaného personálu (využít např. uvolňování rodičů ze zaměstnání s refundací mzdy, uvolňování studentů pedagogických fakult, popř. studentů jiných škol z výuky, apod.). Přednostně organizovat výjezdy do škol v přírodě v těch ročních obdobích, kdy lze očekávat nejhorší rozptylové podmínky a nejvyšší koncentrace škodlivin v ovzduší (období od počátku listopadu do konce února).
X. 5 Prodloužit pracujícím s trvalým bydlištěm v pánevních okresech Severočeského kraje dovolenou na zotavenou o jeden kalendářní týden. Poskytnutí tohoto dalšího týdne dovolené však podmínit tím, že pracující stráví s rodinou nejméně dva týdny nepřetržitě z dovolené v tom kterém kalendářním roce mimo pánevní oblast a obdobně postižené oblasti.
X. 6 Zajistit preferenci v dostatečném zásobování pánevní oblasti kvalitními potravinami, ovocem a zeleninou.
X. 7 V rámci podpory omezování lokálních zdrojů emisí změnit deputáty poskytované v uhlí na odpovídající deputáty v ušlechtilých zdrojích energie.
X. 8 Umožnit používání cenově dostupných a funkčně vyhovujících respirátorů občanům Severočeské hnědouhelné pánve v období zhoršených rozptylových podmínek.
X. 9 Zajistit přednostní zásobování pánevní oblasti vitamíny tak, aby byly na předpis lékaře vždy k dispozici. Zajistit v dostatečném množství vitamín C pro možnost jeho podávání v dětských předškolních zařízeních, ozdravovnách, základních školách i v ústavech sociální péče v pánevní oblasti.
X. 10 Zvážit zvýšení stávajícího stabilizačního příspěvku 2.000,-- Kčs. Tento příspěvek poskytovat všem zletilým občanům trvale žijícím v pánevní oblasti.
X. 11 Zachovat přednostní příděl lázeňských poukazů pro obyvatele pánevní oblasti a to se slevou.
X. 12 Preferovat výstavbu krytých sportovišť, rekreačních zařízení (haly, bazény apod.) na území pánevní oblasti jako možnost pro regeneraci obyvatelstva.