Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

přílohy:

1/ Návrh řešení základních problémů zlepšení životního prostředí v pánevní oblasti Severočeského kraje v letech 1991 - 1995 s výhledem do roku 2000 (tzv. "PRIORITY I")

2/ Návrh řešení základních problémů zlepšení životního prostředí v pánevní oblasti Severočeského kraje a přilehlých území v letech 1991 - 1995 s výhledem do roku 2000 (tzv. "PRIORITY II")

V Praze, dne 17. srpna 1990.

Vážený pane předsedo federální vlády,

vážení páni místopředsedové federální vlády,

vážená paní a páni ministři federální vlády,

využívám svého ústavního práva interpelovat vládu ČSFR a její členy podle ust. čl. 49 ústavního zákona č. 143/68 Sb. a dle ust. § 62 odst. 1 a 2 a ust. § 64 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění.

Dík pánevní oblasti Severočeského kraje a desítky let nepřetržitě trvající intenzivní těžební a průmyslové činnosti na jejím území, je ČSFR na nejlepší cestě dosáhnout alespoň jednoho, byť pochybného světového primátu - dovést k téměř nevratné devastaci oblast, na jejímž území žije více jak 550.000 obyvatel. Ekologická katastrofa na severu Čech dosáhla již dnes absurdních rozměrů s nedozírnými následky nejen pro ekologickou stabilitu krajiny, ale zejména pro zdraví jejích obyvatel.

Od počátku do konce února nesnesitelné a každoročně se zhoršující koncentrace škodlivin při zhoršených rozptylových podmínkách donutily loňského roku obyvatele teplického okresu všech věkových skupin, ze ještě před 17. listopadem vyšli tři dny po sobě do ulic, kde demonstrovali svou touhu žít ve zdravém životním prostředí.

Všichni tito i další lidé žijící v Podkrušnohoří spojili své naděje na zlepšení životních podmínek se současnými společenskými změnami v ČSFR. Dosud však marně čekali na jakýkoli hmatatelný náznak zlepšení - avšak prakticky veškeré kroky, které byly jak na úrovni federální, tak na úrovni republikové podniknuty ke zlepšení kritického stavu životního prostředí, zůstávají spíše v oblasti verbální a zbožných přání, než aby směřovaly do sféry reálné.

Mezi obyvateli pánevní oblasti Severočeského kraje se proto oprávněně množí pocity beznaděje a s blížícím se podzimem se blíží zároveň i nebezpečí, že rozjitřených nálad obyvatel zmíněného regionu zneužijí jako prostředku nátlaku a destabilizace ony společenské síly, jež zavedly tuto společnost na pokraj katastrofy, a to nejen katastrofy ekologické.

Vážený pane předsedo federální vlády,

vážení páni místopředsedové federální vlády,

vážená paní a páni ministři federální vlády,

jako přílohu své interpelace Vám předkládám k posouzení dokument, který ve spolupráci se skupinou nezávislých odborníků trvale žijících v pánevní oblasti, a proto s dobrou znalostí místních podmínek, vypracovalo v průběhu měsíců června až srpna t. r. Ekoforum pánevní oblasti Severočeského kraje. Předmětný dokument byl vypracován po dohodě Ekofora pánevní oblasti Svč. kraje s českým premiérem panem Dr. Pithartem s tím, že v prvém sledu, aby nedošlo ke zbytečnému prodlení, byl vypracován návrh na řešení skutečně stěžejních problémů zlepšení životního prostředí (tzv. "PRIORITY I"); realizace tohoto návrhu eliminuje vlivy působící nejnepříznivěji na zdraví obyvatel pánevní oblasti. Následuje pak návrh dalších obecných opatření relativně nižší důležitosti (tzv. "PRIORITY II"), jež ve svém souhrnu společně s opatřeními tzv. "PRIORITY I" povedou k potlačení základních nepříznivých vlivů na zdravotní stav i sociální situaci obyvatelstva pánevní a přilehlých oblastí i na životní prostředí vůbec, a rovněž tak i k nápravě důsledků těchto nepříznivých vlivů. Předmětné návrhy obsahují pouze základní teze, byť jsou časově orientovány do let 1991 - 1995 s výhledem do roku 2000; rozpracování těchto tezí včetně přesného časového harmonogramu a případného dodavatelského zajištění i vlastní realizace by již mělo být úkolem federální a české vlády.

V souvislosti s přiloženým dokumentem a s vývojem situace v pánevní oblasti Severočeského kraje bych Vás rád požádal o zodpovězení několika otázek:

1/ Jaký je Váš názor na obsah přiloženého dokumentu a jak dalece je federální vláda schopna a ochotna zajistit v rámci své působnosti urychlenou realizaci těchto tezí, resp. těch tezí, jejichž řešení přináleží federaci?

2/ Nakolik jste ochotni spolupracovat při realizaci přiloženého dokumentu s vládou ČR?

3/ Máte vypracovanou nějakou reálnou a popřípadě lepší koncepci obnovy ekologické stability krajiny v Podkrušnohoří, nežli jsou přiložené teze Ekofora pánevní oblasti Severočeského kraje? Pokud ano, tak jakou a s jakou obsahovou náplní a časovým harmonogramem, event. s jakým materiálním zajištěním?

4/ Jak si představujete financování opatření k nápravě stavu životního prostředí, zejména jakým finančním objemem a z jakých finančních zdrojů hodlá federace přispívat na obnovu pánevní oblasti Severočeského kraje, jež je zdevastována právě hlavně dík činnosti federálních resortů? Jaký je Váš názor na případné zřízení účelového fondu obnovy území zdevastovaného těžbou?

5/ Jaký je Váš názor na využití odvodů a majetkových sankcí inkasovaných na tom kterém územním celku (otázka event. přerozdělovacích procesů versus návrat těchto finančních prostředků na území, odkud byly inkasovány)?

6/ Jaká je palivoenergetická koncepce ČSFR a to zejména ve vztahu k pánevní oblasti Svč. kraje, kde je největší koncentrace jak povrchových dolů, tak tepelných elektráren v ČSFR?

7/ Jaké jsou v souvislosti se strukturálními změnami v palivoenergetickém komplexu na severu Čech uvazovány rekvalifikační programy?

8/ Jak hodláte z oblasti federální přispět k naplnění kompenzačních opatření obyvatelům pánevní oblasti (včetně event. podpory rozvoje zdravotnické péče v uvedeném regionu, ač je výkon zdravotnické péče ve výlučné působnosti národních republik)?

9/ Jak hodláte postupovat na bázi působnosti federace vůči pánevní oblasti v období kriticky zhoršených rozptylových podmínek (období trvající prakticky permanentně od počátku listopadu do konce února)?

10/ Jakého pokroku jste dosáhli a jaké další kroky hodláte podniknout při jednáních se sousedními státy, zejména se stávající NDR a Polskem v souvislosti s akutním požadavkem na omezení zdrojů emisí v blízkosti hranic s ČSFR?

Děkuji

JUDr. Lubomír Voleník

poslanec Sněmovny lidu

Jiráskova 1869/9

415 01 Teplice

Devastace životního a přírodního prostředí a nepříznivý zdravotní stav obyvatel Severočeského kraje dosáhly za posledních 40 let takového stupně, ze je nutné přijmout na úrovni vlády ČR a ČSFR radikální řešení stávající situace a v průběhu nejbližších 5-ti let zjednat nápravu.

I.1. Ve federální a obou republikových ústavách důsledně zakotvit základní principy ochrany životního prostředí. Od těchto principů odvíjet další právní úpravu.

I.2. Vedle republikových vládních orgánů, zabývajících se životním prostředím ve sféře působnosti republik, konstituovat federální vládní orgán, který by se zabýval výlučně otázkami životního prostředí na federální úrovni.

I.3. Důsledně přepracovat kompetenční zákony regulující činnost všech federálních a republikových ústředních orgánů a to s akcentem na ochranu životního prostředí.

I.4. Urychleně dopracovat všeobecný zákon o ochraně životního prostředí.

I.5. Předložit ke schválení novelu zákona o ochraně ovzduší. Za znečišťovatele ovzduší považovat bez výjimky jakýkoli subjekt, který emituje cizorodé látky.

I.6. Legislativně zabezpečit regionální péči o komplexní územní rozvoj Severočeské pánevní oblasti.

II.1. Stanovit skutečnou tržní cenu energií pro velko i malo odběratele. Zvýhodnit maloodběratele nejvíce postižených oblastí s cílem podpořit likvidaci lokálních zdrojů emisí ze spalování hnědého uhlí s obsahem síry záměnou za čistší zdroje energie.

II.2. Zavést ekologickou daň pro velkoodběratele elektřiny a tepla a vyvolat tak ekonomický tlak na snížení spotřeby energie. Výše daně musí být progresivní.

III.1. Pokračovat ve výstavbě zdrojů čisté energie s cílem maximálně omezit výrobu elektřiny a tepla spalováním hnědého uhlí zejména v pánevních okresech Severočeského kraje.

III.2. V rámci výzkumu resortu FMPE dát prioritu úkolům zabývajícím se ekologicky a ekonomicky výhodnějším zpracováním hnědého uhlí jako cenné suroviny, kterou je v současné době mrháno. (např. paroplynový cyklus apod.).

IV.1. Snížení úletu elektrárenských popílků řešit formou generálních oprav a modernizací instalovaných zařízení v tomto rozsahu.

IV.2. Výstavba odsiřovacích zařízení

Zahájit výstavbu odsiřovacích zařízení následujících elektráren

IV.3. Zahájit projektovou přípravu odsíření těchto elektrárenských bloků

IV.4. Snížit emise NO_x u rozhodujících zdrojů znečištění. Instalovat účinné zařízení u chemických závodů v Litvínově. (Jeden z největších znečišťovatelů).

IV.5. Elektrárnu Prunéřov II (1050 MW) jako nejmodernější elektrárnu s nejdelší uvazovanou dobou provozu vybavit zařízením pro odsíření a denitrifikaci emisí dodavatele z vyspělých průmyslových zemí na klíč. (1993-1996)

Poznámka:

Z programu uvedeného v bodě IV. pro odstranění prachu, oxidů síry a dusíku budou vyjmuty ty elektrárny,které bude možno odstavit realizací opatření podle bodů I. a II.

VI.1. Pro snížení obsahu SO₂ v přízemních vrstvách realizovat teplárenskou síť v rozsahu, jak byla navržena.