V odůvodněných případech se umožňuje, zejména z důvodu úspory času občanů pobývajících nebo pracujících mimo místo trvalého pobytu, vydání cestovního dokladu i u orgánu pasové služby a cizinecké agendy příslušného podle místa přechodného pobytu žadatele. Navrhované řešení umožňuje urychleně vydání cestovního dokladu v humanitárních případech, jestliže se žadatel zdržuje mimo místo svého trvalého pobytu.
Na základě mezinárodních zvyklostí vydává federální ministerstvo zahraničních věcí diplomatické a služební pasy, jejichž držitelé plní funkce související s výkonem diplomatické a konzulární služby, nebo jinou zahraničně politickou činností československých orgánů a organizací.
Podle dosavadní právní úpravy (vyhláška č. 65/1967 Sb.) vydává některé cestovní doklady na základě mezinárodních smluv federální ministerstvo dopravy. Navrhovanou úpravou se současně vytvářejí vnitrostátní předpoklady pro připravovaný přístup ČSFR k Úmluvě Mezinárodní organizaci práce č. 108 z roku 1958 o národním průkazu námořníkovi totožnosti.
Československé diplomatické mise a konzulární úřady budou i nadále pověřeny funkcemi vyplývajícími z výkonu správy československých cestovních dokladů v zahraničí.
V současné době tyto orgány zejména vydávají cestovní průkazy občanům, kteří v zahraničí svůj cestovní doklad ztratili, nebo jejichž cestovní doklad byl v zahraničí poškozen či zničen.
K § 12
Oprávnění prodlužovat dobu platnosti a provádět změny v cestovních dokladech (zejména zapisování dětí do cestovního dokladu, změny trvalého bydliště) vyplývá pro tyto orgány z jejich příslušnosti k vydávání cestovních dokladů.
Navrhované oprávnění československých diplomatických misí a konzulárních úřadů koresponduje úkolům, jež tyto orgány plní na základě mezinárodních konzulárních úmluv.
K § 13
Orgánům pasové kontroly je dáno zmocnění k provádění oprav a doplňování údajů v cestovních dokladech především z důvodu zajištění možnosti odbavit československého občana k cestě do ciziny i po zjištění případných nedostatků v cestovním dokladu (formálního charakteru).
K § 14
Vzory úředních tiskopisů žádostí o vydání cestovního dokladu stanoví orgány příslušné k jejich vydání - tedy federální ministerstvo zahraničních věcí, jde-li o diplomatický či služební pas nebo federální ministerstvo vnitra, jde-li o ostatní druhy cestovních dokladů a v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem rovněž federální ministerstvo dopravy.
V návrhu zákona není možno taxativně uvést počet ani přesný rozměr fotografie. U většiny cestovních dokladů (všechny druhy pasů a cestovní průkaz) jsou vyžadovány 2 fotografie o rozměrech 3, 5 × 4, 5 cm. K žádostem o vydání některých cestovních dokladů se vyžaduje pouze 1 fotografie (např. cestovní soupiska pro nezletilé do 15 let, pohraniční propustka do Polské republiky, průkazy pro překračování státních hranic). U pohraničních propustek do Maďarské republiky nebo cestovní soupisky pro občany starší 15 let (platí s občanským průkazem) se fotografie nevyžaduje. Rovněž rozměry fotografií nejsou u všech druhů cestovních dokladů jednotné (např. u vzorů průkazů pro překročení státních hranic, které jsou uvedeny v přílohách mezinárodních smluv, na jejichž základě vznikly). V průběhu předpokládané novelizace těchto smluvních úprav bude mj. sledován i cíl odstranění nejednotnosti v této oblasti.
Způsobilost k podání žádosti o vydání cestovního dokladu k soukromé cestě nebo trvalému pobytu v zahraničí a k převzetí tohoto dokladu se přiznává i nezletilým starším 15 let (k žádosti nezletilého je vyžadován i souhlas jeho zákonných zástupců).
Pro občana, který plní v zahraničí úkoly v zájmu československého orgánu či organizace, žádá o vydání cestovního dokladu organizace oprávněná ho ke služební cestě vyslat; ta je také v plné míře garantem jak za vyslání osoby, tak i správnosti údajů nezbytných pro vydání cestovního dokladu.
K § 15
Ve srovnání se stávající úpravou jsou náležitosti předkládané k žádosti o vydání cestovního dokladu maximálně redukovány.
Vzhledem ke zrušení výjezdních doložek, k jejichž vydání byl u nezletilých vyžadován souhlas obou rodičů (event. opatrovnického soudu), a se zřetelem k nutné ochraně výkonu rodičovských práv (zejména ochrana před zavlečením dítěte do ciziny), je stanovena povinnost písemného souhlasu (ověřeného či vyjádřeného před orgánem(příslušným k vydání cestovního dokladu) obou rodičů.
K § 16
U cestovního dokladu ke služební cestě má plnou odpovědnost za občana (včetně úplnosti a správnosti požadovaných údajů a náležitostí) vysílající organizace, která o vydání tohoto cestovního dokladu žádá.
K § 17
V rámci právní jistoty občanů bude obecně závazným právním předpisem stanoveno, které údaje bude třeba uvádět v žádostech o vydání cestovního dokladu podle jejich druhu. Cestovní doklady, zejména ty, které se vydávají na základě mezinárodních smluv, obsahují různé údaje.
K § 18
Ustanovení o možnosti vyžadovat i další než taxativně uvedené náležitosti bylo obsaženo i ve stávající úpravě a při výkonu pasové praxe plně prokázalo svoji opodstatněnost. Na jeho základě jsou v případě potřeby vyžadovány např. potvrzení o zajištění vyživovací povinnosti či jiných finančních závazků (v případě upozornění na jejich neplnění), výpisy z rejstříku trestů či doklady o vykonání pravomocně uloženého trestu (v individuálních případech - zejména u kriminálně závadových osob), dokumenty potvrzující československé státní občanství (při žádostech u vydání československého cestovního dokladu - zejména na československých zastupitelských úřadech v zahraničí) apod.
K § 19
Právo na vydání cestovního dokladu, na jehož základě může každý občan ČSFR realizovat své právo kdykoliv svobodně opustit svoji zem (včetně práva návratu), vyplývající z mezinárodních dokumentů - zejména čl. 12 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (viz vyhláška č. 120/1976 Sb.), může být omezeno pouze z důvodů taxativně stanovených v tomto zákoně.
Důvody, pro které může být vydání cestovního dokladu odepřeno, stanovené v předkládaném návrhu jsou, ve srovnání se stávající úpravou, taxativně stanovenou minimalizací důvodů pro nevydání cestovního dokladu, jejichž cílem je nezbytná ochrana státem chráněných zájmů.
Navrhovaná úprava plně koresponduje odstavci 3 shora uvedeného ustanovení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, podle kterého právo svobodně opustit kteroukoliv zemi (i svou vlastní) nepodléhá žádným omezením kromě těch, která jsou stanovena zákonem a která jsou nutná pro ochranu veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. Ve srovnání s úpravami dané problematiky v jiných státech je předkládaný návrh jedním z nejliberálnějších.
K § 20
Ze stejných důvodů, pro které může být vydání cestovního dokladu odepřeno, může být rozhodnuto i o odnětí již vydaného cestovního dokladu.
K § 21
U cestovních dokladů k soukromé cestě vydá rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu orgán pasové služby a cizinecké agendy příslušný podle místa trvalého pobytu, nikoliv orgán, který cestoví doklad vydal, a to především se zřetelem k možné změně trvalého pobytu jeho držitele, a současně i s přihlédnutím k § 11, podle kterého může v odůvodněných případech vydat cestovní doklad i jiný orgán pasové služby a cizinecké agendy než příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele.
Dále je stanoven okruh orgánů oprávněných k vlastnímu odnětí cestovního dokladu.
K § 22
Zadržení cestovního dokladu je bezprostřední opatření, jehož účelem je zabránit ve vycestování občanům, kteří se chtějí vyhnout trestnímu postihu, plnění vyživovací povinnosti apod. V zájmu právní jistoty občana se nově stanoví povinnost orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu rozhodnout v určené lhůtě o důvodnosti zadržení dokladu.
Část čtvrtá
Povinnosti občanů a vysílajících organizací
K § 23
Účelem navrhovaného ustanovení je zejména ochrana cestovního dokladu jako veřejné listiny, která je majetkem československého státu, proti jeho poškozování a případnému zneužívání druhými osobami.
S cestovními doklady ke služebním cestám do zahraničí, jejichž vydání podléhá zvláštnímu režimu a není ani ve většině případů zpoplatňováno, bývají spojovány různé výhody - zejména v oblasti poplatkové a vízové.
Ustanovením je sledován cíl využívat tento druh cestovních dokladů k tomu účelu, pro který byly vydány, tzn. k plnění úkolů v zájmu vysílající organizace.
Upravuje se povinnost odevzdat cestovní doklad v případě úmrtí držitele nebo jeho prohlášení za mrtvého.
K § 24
Návrhem ustanovení, obdobně jako u ustanovení § 23, je sledován cíl zabránit zneužití cestovního dokladu jinou osobou, zejména k různým protiprávním jednáním, jako např. opuštění republiky osobou, které byl cestovní doklad odňat, různým formám majetkové trestné činnosti apod.
Při ztrátě cestovního dokladu v zahraničí je občan povinen ohlásit tuto skutečnost se žádostí o vydání náhradního cestovního dokladu k návratu do ČSFR československé diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu.
Povinnost odevzdat nalezený cestovní doklad se vztahuje i na cestovní doklady občanů jiných států, které jsou předávány jejich zastupitelským úřadům.
K § 25
Zrušením výjezdních doložek a celních a devizových prohlášení odpadla možnost evidence cest. čs. občanů do zahraničí. K zajištění této evidence budou sloužit jednoduché statistické listy o přestupu státních hranic.
Údaje z této evidence jsou zejména využívány různými čs. orgány a organizacemi při vyhodnocování a plánovací činnosti v různých oblastech československého zahraničního cestovního ruchu. Mimo jiné jsou využívány i orgány činnými v trestním řízení při prokazování různých forem trestné činnosti, orgány spravujícími bytový fond, orgány v oblasti důchodového zabezpečení.
Tento způsob evidence cest bude zrušena po zavedení příslušné techniky na všechny československé hraniční přechody, která dosavadní systém v plném rozsahu nahradí.
K § 26
Návrh výslovně stanoví přestupky na úseku cestování do zahraničí, které byly do současné doby dovozovány pouze z obecného ustanovení § 6 přestupkového zákona. V souladu s připravovanou obecnou úpravou na úseku přestupků se navrhuje, aby za přestupek bylo umožněno uložit pokutu až do výše 5000 Kčs.
Řízení ve věcech přestupků na úseku cestování do ciziny si nevyžaduje zvláštní procesní úpravu.
K § 27
Podle současné úpravy nebylo možné postihnout vysílající organizaci za porušení předpisů na úseku cestovních dokladů. Navrhuje se obdobný režim postihu za porušení právní povinnosti jako ve vztahu k porušení právní povinnosti občanem, přitom se respektují odlišnosti právního postavení občana a vysílající organizace (právnické osoby).
K § 28
Na rozdíl od stávající úpravy, podle níž byla svěřena příslušnost národním výborům, se nově stanoví příslušnost k projednání přestupků orgánům pasové služby a cizinecké agendy federálního ministerstva vnitra. Návrh respektuje ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, podle něhož je výkon státní správy ve věcech cestovních dokladů svěřen federálnímu ministerstvu vnitra. Návrh současně sleduje zajištění jednotného výkonu této agendy v rámci celé republiky.
K § 29
Ustanovení obsahuje výčet okolností, které jsou rozhodné pro stanovení výše pokuty ukládané občanu za přestupek nebo vysílající organizaci za porušení stanovené právní povinnosti.
K § 30
Účelem tohoto ustanovení je vymezení základních pojmů užívaných v oblasti vydávání československých cestovních dokladů.
K § 31
Podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR se na osoby bez státní příslušnosti (tzv. bezdomovci) vztahuje cizinecký režim. Se zřetelem ke skutečnosti, že těmto osobám s trvalým pobytem na území ČSFR (přibližně 450 osob) je vydáván k cestám do zahraničí československý cestovní doklad (cestovní průkaz totožnosti), vztahují se ustanovení tohoto zákona přiměřeně i na tento okruh osob.
K § 32
V souladu s § 1 odst. 1 správního řádu se na řízení o cestovních dokladech vztahují obecné předpisy o správním řízení. V zájmu občanů a v souladu s potřebami aplikační praxe se navrhuje, aby v případě, že je vydáno kladné meritorní rozhodnutí (například je vydán cestovní doklad). se nevyhotovovalo formální rozhodnutí o vydání dokladu obsahující stanovené náležitosti. Institut odnětí cestovního dokladu zabezpečuje ochranu zájmů stanovených v § 19. Důsledné zabezpečení této ochrany vyžaduje, aby odvolání proti rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu nemělo odkladný účinek.
K § 33
Ustanovení umožňuje, aby proti meritorním zamítavým pravomocným rozhodnutím, jež jsou vydávána příslušnými správními orgány, mohl být podán opravný prostředek k soudu. Návrh sleduje výrazné posílení právních jistot občanů.
K § 34
Po nabytí účinnosti tohoto zákona se předpokládá, že s již vydanými cestovními doklady, jez nejsou převzaty do nové úpravy (zvláštní pas, cestovní příloha k občanskému průkazu), budou moci jejich držitelé cestovat až do doby, kdy uplyne jejich časová platnost.
K § 35
Ustanovení zrušuje obecně závazné právní předpisy upravující oblast vydávání cestovních dokladů.
K § 36
Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovanou úpravou se zjednodušuje agenda vydávání cestovních dokladů, je možno pokládat za odpovídající i minimální legisvakanci.
V Praze dne 23. dubna 1990
Předseda vlády ČSFR
v z. Čarnogurský v. r.
Ministr vnitra ČSFR
Sacher v. r.
Návrh
Vyhláška
federálního ministerstva vnitra
ze dne ............ 1990,
kterou se provádí zákon č. /1990 Sb., o cestování do zahraničí
Federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí stanoví podle § 8 odst. 5, § 17 a 25 odst. 4 zákona č. /1990 Sb., o cestování do zahraniční:
§ 1
Diplomatický pas se vydává:
a/ prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "republika"), předsedovi, místopředsedovi a členu předsednictva Federálního shromáždění republiky, předsedovi, místopředsedovi a členu předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění republiky, předsedovi, místopředsedovi a členu předsednictva České národní rady a Slovenské národní rady, předsedovi a místopředsedovi vlády republiky, České republiky nebo Slovenské republiky,
b/ ministru a náměstkovi ministra vlády republiky, České republiky nebo Slovenské republiky, vedoucímu jiného ústředního orgánu republiky, České republiky nebo Slovenské republiky a jeho zástupci,
c/ diplomatickému pracovníku pracujícímu na československé diplomatické misi nebo konzulárním úřadě v zahraničí, diplomatickému pracovníku federálního ministerstva zahraničních věcí, československému pracovníku sekretariátu mezinárodní vládní organizace, přiznávají-li jim diplomatický status příslušná pravidla mezinárodních organizací.
d/ vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Federálního shromáždění republiky, vedoucímu Úřadu předsednictva vlády republiky, vedoucímu Kanceláře České národní rady nebo Slovenské národní rady, vedoucímu úřadu vlády České republiky nebo Slovenské republiky,
e/ manželce, popřípadě manželu držitele diplomatického pasu uvedeného v písmenech a) až d); dětem držitele diplomatického pasu uvedeného v písmenech a) až d) do 18 let a svobodným dětem do 25 let věku k cestám spolu s rodičem nebo za rodičem,
f/ členu delegace Federálního shromáždění republiky, Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění republiky, České národní rady nebo Slovenské národní rady a členu vládní delegace, určenému příslušným usnesením vlády.
§ 2
Služební pas se vydává:
a/ pracovníku československé diplomatické mise nebo konzulárního úřadu vysílanému jako administrativní nebo technický personál a československému pracovníku sekretariátu mezinárodní organizace, pokud není držitelem diplomatického pasu,
b/ pracovníku federálního ministerstva zahraničních věcí nebo federálního ministerstva zahraničního obchodu, není-li držitelem diplomatického pasu, a vedoucímu federálního orgánu, nebo vedoucímu orgánu České nebo Slovenské republiky ke služebním cestám do zahraničí,
c/ manželce, resp. manželu držitele služebního pasu uvedeného v písmenu a/; dětem držitele služebního pasu uvedeného v písmenu a/ do 18 let a svobodným dětem do 25 let věku k cestám spolu s rodičem nebo za rodičem.
§ 3
Federální ministerstvo zahraničních věcí může v případech hodných zvláštního zřetele na žádost vysílající organizace vydat diplomatický nebo služební pas i občanu, který nesplňuje podmínky uvedené v § 1 a 2, jestliže je to odůvodněno funkcí občana nebo účelem, pro který je do ciziny vysílán.
§ 4
/1/ Občan nebo organizace /dále jen "žadatel"/ v žádosti o vydání cestovního dokladu, pokud není dále stanoveno jinak uvede
a/ akademický titul, jméno, příjmení, rodné příjmení, dřívější příjmení,
b/ den, měsíc, rok, místo a okres narození, rodné číslo,
c/ adresu místa trvalého pobytu včetně okresu a rok jeho počátku,
d/ adresu předchozího místa trvalého pobytu,
e/ číslo občanského průkazu, osobního průkazu generála, důstojníka nebo praporčíka Československé armády nebo průkazu o povolení k pobytu,
f/ jméno, příjmení, den, měsíc a rok narození dítěte, má-li být zapsáno v cestovním dokladu rodiče,
g/ datum vyplnění žádosti a podpis žadatele,
h/ dříve vydané cestovní doklady.
/2/ Žadatel v žádosti o vydání cestovního pasu nebo cestovního průkazu mimo údaje uvedené v odstavci 1 uvede
a/ barvu očí a výšku postavy v cm,
b/ akademický titul, jméno, příjmení, rodné příjmení, den, měsíc, rok, místo a okres narození, státní příslušnost, adresu místa trvalého pobytu včetně okresu manželky /manžela/,
c/ adresu místa trvalého pobytu v zahraničí, žádá- li o vydání cestovního dokladu k trvalému pobytu v zahraničí.
/3/ Žadatel v žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti mimo údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 uvede
a/ barvu vlasů a zvláštní znamení,
b/ národnost.
/4/ Žadatel v žádosti o vydání cestovní soupisky mimo údaje uvedené v odstavci 1 písm. a/ až e/, g/ a h/ uvede
a/ státy, které budou navštíveny,
b/ datum dne předpokládaného odjezdu a počet dnů v zahraničí,
c/ účel cesty.
/5/ Žadatel v žádosti o vydání pohraniční propustky mimo údaje uvedené v odstavci 1 uvede
a/ stát,
b/ hraniční přechod,
c/ odůvodnění žádosti /v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou/,
d/ nezkrácený název a adresu organizace - zaměstnavatele /pouze v žádosti o vydání tzv. stálé pohraniční propustky/.
/6/ Žadatel v žádosti o vydání průkazu pro překračování státní hranice mimo údaje uvedené v odstavci 1 písm. a/ až e/, g/ a h/ uvede
a/ povolání,
b/ státní příslušnost,
c/ nezkrácený název a adresu organizace - zaměstnavatele,
d/ popis osoby - držitele
1. výšku postavy v cm,
2. tvar obličeje,
3. barvu vlasů,
4. tvar nosu,
5. barvu očí,
6. zvláštní znamení,
e/ odůvodnění žádosti /v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou/,
f/ místo činnosti,
g/ místo /úsek/ překračování státní hranice a k tomu
1. vzdálenost od státní hranice,
2. údaje o tom, zda státní hranice bude překračovat v denní nebo noční době.
§ 5
Žadatel v žádosti o provedení změny v cestovním dokladu mimo údaje uvedené v § 4 odst. 1 písm. a/ až d/ a g/ uvede
a/ druh a číslo cestovního dokladu,
b/ druh změny.
§ 6
Organizace v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu nebo cestovního pasu pro služební účely nebo v žádosti o prodloužení doby jejich platnosti nebo o provedení změny v nich mimo údaje uvedené v § 4 odst. 1 písm. a/ až c/, e/ a f/ uvede
a/ nezkrácený název a adresu organizace - zaměstnavatele,
b/ identifikační číslo organizace,
c/ titul včetně služební nebo diplomatické hodnosti /jen v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu/,
d/ účel cesty /jen v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu/,
e/ druh změny /žádá-li o provedení změny/.
§ 7
Žádá-li občan o vydání cestovního pasu v zahraničí československou diplomatickou misi nebo konzulární úřad mimo údaje uvedené v § 4 odst. 1 písm. a/, b/ a f/ a v odstavci 2 písm. a/ uvede
a/ adresu posledního místa trvalého pobytu v republice, včetně okresu,
b/ akademický titul, jméno, příjmení, den, měsíc, rok, místo a okres narození, státní příslušnost manželky /manžela/,
c/ datum a místo sňatku,
d/ další státní příslušnost, kterou získal,
e/ adresu místa trvalého pobytu v zahraničí,
i/ podpis žadatele.
V žádosti o vydání cestovního pasu pro občana mladšího 15 let nebo vycestoval-li žadatel z republiky před dovršením 18 let věku anebo se narodil v cizině, žadatel dále uvede jméno, příjmení, den, měsíc, rok a místo narození matky, adresu jejího posledního místa trvalého pobytu v republice nebo tytéž údaje o otci, není-li již matka československou státní občankou.
§ 8
Při překračování státních hranic občan ve statistickém listu uvede
a/ účel cesty,
b/ číslo cestovního dokladu,
c/ akademický titul, jméno, příjmení, den, měsíc a rok narození, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu včetně okresu,
d/ státy, které navštíví /navštívil/,
e/ délku pobytu v zahraničí,
f/ jméno, příjmení a rok narození spolucestujících dětí mladších 15 let,
g/ způsob překročení státní hranice - státní poznávací značka dopravního prostředku.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.