25. (1) Měl by být dovolen přístup k telefonnímu spojení z lodi na pevninu, pokud existuje, a poplatky za použití této služby by měly být přiměřené.
(2) Mělo by se učinit vše, aby pošta námořníků byla doručována co nejspolehlivěji a nejrychleji. Mělo by být vyvinuto úsilí, aby námořníci nemuseli platit dodatečné poštovné, jestliže je jim pošta vrácena z důvodů nezávislých na jejich vůli.
26. (1) Měla by být učiněna opatření, aby se zajistilo s výhradou případných vnitrostátních nebo mezinárodních právních předpisů, pokud je to možné a vhodné, že námořníci obdrží rychle povolení při pobytu v přístavu přijmout na lodi svou manželku nebo své příbuzné a přátele.
(2) Měla by být zvážena možnost, aby námořníci mohli být příležitostně doprovázeni svými manželkami na cestě, pokud je to možné a vhodné. Manželka by musela být přiměřeně pojištěna proti úrazu a nemoci; rejdař by měl být nápomocen námořníkům při uzavírání takového pojištění.
27. Odpovědné osoby v přístavech a na lodích by měly vyvinout veškeré úsilí, aby se námořníkům umožnilo opustit loď co nejdříve po příjezdu lodi do přístavu.
IV. Spoření a převádění mezd
28. Aby se námořníkům umožnilo spořit a převádět své úspory na jejich rodiny:
a) měl by být zaveden jednoduchý, rychlý a bezpečný systém za účasti konsulů, kapitánů, zástupců rejdařů nebo spolehlivých peněžních ústavů, jenž by umožňoval námořníkům a zejména těm, kteří jsou v cizině nebo se plaví na lodi pod vlajkou jiného než jejich státu, ukládat a posílat jejich celou mzdu nebo její část;
b) měl by být zaveden a zevšeobecněn systém umožňující námořníkům, pokud si to přejí, od doby uzavření pracovní smlouvy nebo během cesty, pravidelně poukazovat mzdu jejich rodinám;
c) takto určené částky by měly být ve stanovenou dobu a přímo zasílány osobě nebo osobám označeným námořníkem;
d) mělo by být vynaloženo úsilí, aby bylo nezávisle potvrzováno, že částky stanovené námořníky byly řádně vyplaceny určené osobě nebo osobám.
V. Účinek na předchozí doporučení
29. Toto doporučení nahrazuje doporučení o podmínkách pobytu námořníků v přístavech, 1936, a doporučení o sociální péči o námořníky, 1970.
Doporučení č. 174
Doporučení o repatriaci námořníků
Generální konference Mezinárodní organisace práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 24. září 1987 na svém sedmdesátém čtvrtém zasedání;
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se revise úmluvy (č. 23) o repatriaci námořníků, 1926 a doporučení (č. 27) o repatriaci kapitánů a učňů, 1926, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání;
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodního doporučení, které bude označováno jako Doporučení o repatriaci námořníků, 1987:
Kdykoli má být některý námořník repatriován podle ustanovení úmluvy o repatriaci námořníků (revidované), 1987, a jestliže ani rejdař ani členský stát, na jehož území je loď zapsána, neplní své povinnosti podle úmluvy, tj. aby zařídili repatriaci a uhradili náklady s ní spojené, stát, z jehož území má být námořník repatriován, nebo stát, jehož je námořník státním příslušníkem, by měl zařídit repatriaci a požadovat náhradu nákladů s ní spojených na členském státu, na jehož území je loď zapsána, podle odstavce a) článku 5 úmluvy.
Doporučení č. 175
Doporučení o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 1. června 1988 na svém sedmdesátém pátém zasedání,
připomínajíc příslušné mezinárodně pracovní úmluvy a doporučení, zejména úmluvu a doporučení o bezpečnostních předpisech /stavebnictví/, 1937, doporučení o spolupráci při předcházení nehodám /stavebnictví/, 1937, úmluvu a doporučení o ochraně proti záření, 1960, úmluvu a doporučení o zabezpečení strojů, 1963, úmluvu a doporučení o maximální váze, 1967, úmluvu a doporučení o rakovině z povolání, 1974, úmluvu a doporučení o pracovním prostředí /znečištění vzduchu, hluk a vibrace/, 1977, úmluvu a doporučení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, 1981, úmluvu a doporučení o závodních zdravotních službách, 1985, úmluvu a doporučení o osinku, 1986 a seznam nemocí z povolání, revidovaný v r. 1980, připojený k úmluvě o dávkách při pracovních úrazech, 1964,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu doporučení doplňujícího úmluvu o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví,
přijímá dne 20. června 1988 toto doporučení, které bude označováno jako Doporučení o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví, 1988:
I. Působnost a vymezení pojmů
1. Ustanovení úmluvy o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví, 1988 /dále "úmluva"/ a tohoto doporučení by se měla vztahovat zejména na:
a/ stavební práce, inženýrské stavitelství a na montáž a demontáž prefabrikovaných budov a konstrukcí, jak jsou vymezeny v článku 2 a/ úmluvy,
b/ stavbu a montáž vrtných věží a zařízení pro těžbu nafty na moři během jejich stavby na zemi.
2. Pro účely tohoto doporučení:
a/ výraz "stavebnictví" zahrnuje:
i/ stavitelství včetně hloubení a stavby, přestavby, obnovy, opravy, údržby /včetně čištění a natírání/, jakož i bourání všech typů budov nebo staveb,
ii/ civilní inženýrství včetně hloubení a stavby, přestavby, opravy, údržby a bourání, např. letišť, doků, přístavů, vnitrozemských vodních cest, přehrad, ochranných prací na řekách a pobřeží a ochrany proti lavinám, silnic a dálnic, železnic, mostů, tunelů, viaduktů, děl veřejně prospěšných sloužících komunikacím, odvodňování, ke svodu použité vody a distribuci vody a energie,
iii/ montáž a demontáž prefabrikovaných budov a staveb, jakož i výrobu prefabrikovaných dílů na staveništi,
b/ výraz "staveniště" znamená místo, na kterém probíhají práce nebo operace popsané v bodě a/,
c/ výraz "pracoviště" znamená všechna místa, kde pracovníci musí být nebo kam musí jet vzhledem ke své práci a jež jsou pod kontrolou zaměstnavatele podle bodu f/ uvedeného níže,
d/ výraz "pracovník" znamená každou osobu zaměstnanou ve stavebnictví,
e/ výraz "představitelé pracovníků" znamená osoby, které byly za takové uznány podle vnitrostátních právních předpisů a praxe,
f/ výraz "zaměstnavatel" znamená:
i/ fyzickou nebo právnickou osobu, která zaměstnává jednoho nebo více pracovníků na staveništi, a
ii/ podle okolností buď hlavního podnikatele, podnikatele nebo poddodavatele,
g/ výraz "příslušná osoba" znamená osobu mající dostatečnou kvalifikaci, jako přiměřené vzdělání a dostatečné znalosti, zkušenost a zručnost pro bezpečný výkon určité práce. Příslušné úřady mohou stanovit vhodná kritéria pro označení takových osob a určit povinnosti, které mají,
h/ výraz "lešení" znamená každou dočasnou konstrukci, pevnou, zavěšenou nebo pohyblivou, jakož i její podpůrné části používané k tomu, aby nesly dělníky a materiál nebo zajišťovaly přístup na takovou konstrukci, pokud nejde o zdvihadla, jak je definováno v bodě i/ níže,
i/ výraz "zdvihadla" znamená upevněné nebo pohyblivé zařízení používané ke zvedání nebo spouštění osob nebo břemen,
j/ výraz "vázací prostředky" znamená všechny prostředky, pomocí nichž lze upevnit břemeno ke zdvihadlu, které však nejsou nedílnou součástí zdvihadla nebo břemene.
3. Ustanovení tohoto doporučení by se měla vztahovat rovněž na samostatně hospodařící osoby určené vnitrostátními právními předpisy.
II. Obecná ustanovení
4. Vnitrostátní právní předpisy by měly vyžadovat, aby zaměstnavatelé a samostatně hospodařící osoby měli obecnou povinnost zajistit bezpečné a zdravé pracoviště a dodržovat stanovené bezpečnostní a zdravotní předpisy.
5. /1/ Kdykoli dva nebo více zaměstnavatelů provádí současně činnost na staveništi, měli by být povinni spolupracovat navzájem, jakož i s jinými osobami zúčastněnými na stavebních pracích včetně vlastníka nebo jeho zástupce, aby se vyhovělo stanoveným bezpečnostním a zdravotním opatřením.
/2/ Základní odpovědnost za koordinaci bezpečnostních a zdravotních opatření na staveništi by měl nést hlavní podnikatel nebo jiná taková osoba, která má hlavní odpovědnost za provádění prací.
6. Opatření, která mají být přijata, aby se zajistila organizovaná spolupráce mezi zaměstnavateli a pracovníky na podporu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništích, by měla být stanovena vnitrostátními právními předpisy nebo příslušným úřadem. Taková opatření by měla zahrnovat:
a/ ustavení výborů na ochranu bezpečnosti a zdraví při práci, v nichž jsou zastoupeni zaměstnavatelé a pracovníci se stanovenými právy a povinnostmi,
b/ volbu nebo jmenování zástupců pracovníků pro ochranu bezpečnosti se stanovenými právy a povinnostmi,
c/ jmenování dostatečně kvalifikovaných a zkušených osob zaměstnavatelem, které by prosazovaly bezpečnost a ochranu zdraví,
d/ vyškolení zástupců pro bezpečnost a členů výborů pro bezpečnost.
7. Osoby odpovědné za návrh a plánování stavebního projektu by měly mít na zřeteli bezpečnost a zdraví stavebních pracovníků podle vnitrostátních právních předpisů a praxe.
8. Návrhy stavebních strojů, nářadí, ochranných prostředků a jiných podobných prostředků by měly přihlížet k ergonomickým zásadám.
III. Preventivní ochranná opatření
9. Stavební práce by měly být plánovány, připraveny a vedeny tak,
a/ aby se pokud možno předcházelo nebezpečím, která se mohou vyskytnout na pracovišti,
b/ aby se během práce vyloučily příliš nebo zbytečně namáhavé pozice a pohyby,
c/ aby se při organizaci práce přihlíželo k bezpečnosti a ochraně zdraví pracovníků,
d/ aby se používalo materiálů a výrobků vhodných z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví,
e/ aby se užívalo pracovních metod, které chrání pracovníky proti nepříznivým účinkům chemických, fyzikálních a biologických činitelů.
10. Vnitrostátní právní předpisy by měly stanovit, že se staveniště, která mají předepsané rozměry, trvání nebo povahu, mají oznámit příslušnému úřadu.
11. Pracovníci by měli mít právo a povinnost na všech pracovištích účastnit se na zajišťování bezpečných pracovních podmínek v rozsahu, v němž vykonávají kontrolu zařízení a pracovních metod, a vyjadřovat se k uplatňovaným pracovním postupům, pokud by mohly ovlivňovat bezpečnost a ochranu zdraví.
Bezpečnost na pracovištích
12. Na staveništích by měla být stanovena a provádět se opatření pro udržování pořádku a čistoty, která by měla zahrnovat:
a/ skladování materiálu a zařízení za dobrých podmínek,
b/ odstraňování odpadu a zbytků ve vhodných intervalech.
13. Nemohou-li být pracovníci jinak chráněni před pádem z výšky,
a/ měly by být instalovány a udržovány vhodné bezpečnostní sítě nebo plachty,
b/ měly by se opatřit a užívat vhodné bezpečnostní pásy.
14. Zaměstnavatel by měl učinit vhodná opatření, aby pracovníkům umožnil používat osobní ochranné pracovní prostředky, a zajistit jejich správné používání. Ochranné prostředky a ochranný oděv by měly odpovídat normám stanoveným příslušným úřadem, a to pokud možno s přihlédnutím k ergonomickým zásadám.
15. /1/ Stavební stroje a nářadí by měly být přezkoumávány a přezkušovány z hlediska bezpečnosti příslušnou osobou, a to podle povahy případu jak na prototypu, tak jednotlivě.
/2/ Vnitrostátní právní předpisy by měly přihlížet k tomu, že nemoci z povolání mohou být vyvolány stroji, přístroji a soustavami, jejichž konstrukce nepřihlíží k ergonomickým zásadám.
Lešení
16. Každé lešení a každá jeho část by měly být postaveny z vhodných materiálů dobré jakosti, mít dostatečné rozměry a pevnost pro stanovené užívání a udržovány v dobrém stavu.
17. Každé lešení by mělo být vhodně projektováno, postaveno a udržováno tak, aby se zabránilo jeho zřícení nebo náhodnému posunu při normálním užití.
18. Pracovní plošiny, lávky a schody na lešení by měly být postaveny, mít rozměry a chráněny tak, aby se zabránilo, že se osoby zřítí nebo budou ohroženy padajícími věcmi.
19. Lešení by neměla být přetěžována ani užívána neobvyklým způsobem.
20. Lešení by mělo být postaveno, podstatně upravováno a rozebráno jen příslušnou osobou nebo za jejího dohledu.
21. Lešení by měla být podle vnitrostátních právních předpisů kontrolována příslušnou osobou a o výsledcích kontrol vedeny záznamy:
a/ před použitím,
b/ poté v pravidelně se opakujících obdobích,
c/ po každé úpravě, po období, kdy se jich neužívalo, poté, kdy byla vystavena vlivům povětrnosti nebo zemětřesení nebo po jiných událostech, jež by mohly ovlivnit jejich pevnost nebo stabilitu.
Zdvihadla a vázací prostředky
22. Vnitrostátní právní předpisy by měly určovat zdvihadla a vázací prostředky, které by měly být prohlíženy a přezkušovány příslušnou osobou:
a/ před prvním použitím,
b/ po postavení na staveništi,
c/ poté v pravidelně se opakujících obdobích,
d/ po každé podstatné změně nebo opravě.
23. O výsledcích prohlídek a zkoušek zdvihadel a vázacích prostředků, provedených podle bodu 22, by se měly vést písemné záznamy a jeli toho třeba, dány k použití příslušnému úřadu, zaměstnavateli a pracovníkům nebo jejich zástupcům.
24. Na každém zdvihadle s jedinou přípustnou nosností a na každém vázacím prostředku by měla být zřetelně uvedena přípustná nosnost.
25. Každé zdvihadlo, jehož nejvyšší přípustná nosnost je proměnlivá, by mělo být opatřeno zařízením, které jeho řidiči výrazně udává každou nejvyšší nosnost a podmínky, za nichž platí.
26. Žádné zdvihadlo nebo vázací prostředek by neměly být zatěžovány nad jejich přípustnou nosnost, leč by šlo o zkoušky prováděné podle pokynů a za dozoru příslušné osoby.
27. Každé zdvihadlo a vázací prostředek by měly být správně instalovány tak, aby zejména ponechávaly dostatek prostoru mezi pohyblivými prvky a pevnými předměty a byla zajištěna stabilita zařízení.
28. Tam, kde je toho třeba k předcházení nebezpečí, by se nemělo užívat zdvihadla, aniž by byly zajištěny vhodné signalizační prostředky.
29. Řidiči a obsluhovatelé zdvihadel stanovených vnitrostátními právními předpisy by měli
a/ mít předepsaný minimální věk,
b/ být náležitě vyškoleni a kvalifikováni.
Zařízení pro dopravu, přemísťování zeminy a zacházení s materiálem
30. Řidiči a obsluhovatelé vozidel a zařízení pro přemísťování zemin a zacházení s materiálem by měli být vyškoleni a vyzkoušeni podle vnitrostátních právních předpisů.
31. Vhodná signalizace a jiná kontrolní opatření a zařízení by měly být zajištěny, aby se předešlo nebezpečím spojeným s pohybem vozidel a strojů pro přemísťování zeminy a zacházení s materiálem. Měla by se učinit zvláštní opatření k zajištění bezpečnosti u couvajících vozidel a zařízení.
32. Měla by být učiněna preventivní opatření, aby se zabránilo pádu vozidel a zařízení pro přemísťování zeminy a zacházení s materiálem do výkopů nebo do vody.
33. Kde je to vhodné, zařízení na přemísťování zeminy a na zacházení s materiálem by měla být konstruována tak, aby ten, kdo je obsluhuje, byl chráněn před rozdrcením při převrácení stroje a před padajícími předměty.
Výkopy, šachty, zemní práce, podzemní práce a tunely
34. Podpěry nebo jiné vzpěry v kterékoli části výkopu, šachty, zemní práce, podzemní práce nebo tunelu by měly být postaveny, měněny nebo zbourány jen za dohledu příslušné osoby.
35. /1/ Všechny části výkopu, šachty, zemní práce, podzemní práce nebo tunelu, kde jsou zaměstnány osoby, by měly být kontrolovány příslušnou osobou v dobách a v případech stanovených vnitrostátními právními předpisy a o výsledku kontrol by měly být vedeny záznamy.
/2/ S prací by se mělo začít až po takové kontrole.
Práce ve stlačeném vzduchu
36. Opatření proti práci ve stlačeném vzduchu stanovená podle článku 21 úmluvy by měla zahrnovat ustanovení o podmínkách, za kterých se má práce provádět, jakých zařízení a vybavení se má použít, o lékařském dohledu a kontrole pracovníků a o délce práce ve stlačeném vzduchu.
37. Pracovat v kesonu by se mělo dovolit, jen jestliže byl před tím prohlédnut příslušnou osobou v období stanoveném vnitrostátními právními předpisy. O výsledku prohlídky by se měly vést záznamy.
Beranění
38. Všechna zařízení na beranění by měla být navržena a postavena pokud možno s přihlédnutím k ergonomickým zásadám a náležitě udržována.
39. Beranění by se mělo provádět jen pod dohledem příslušné osoby.
Práce nad vodou
40. Ustanovení o práci nad vodou uvedená v článku 23 úmluvy by měla zahrnovat, je-li pro to důvod, opatření a používání vhodných a přiměřených
a/ ohrazení, bezpečnostních sítí a bezpečnostních pásů,
b/ záchranných vest a pásů, člunů /poháněných motorem, je-li toho třeba/ s posádkou, a záchranných bójí,
c/ ochranných prostředků proti plazům a jiným zvířatům.
Ohrožení zdraví
41. /1/ Příslušný úřad by měl zavést soustavu informací využívající výsledků mezinárodního vědeckého výzkumu, aby mohl poskytnout architektům, podnikatelům, zaměstnavatelům a zástupcům pracovníků informace o ohroženích zdraví z nebezpečných látek užívaných ve stavebnictví.
/2/ Výrobci a prodavači výrobků užívaných ve stavebnictví by měli spolu s výrobky poskytovat informace o ohroženích pro zdraví s nimi spojených a o opatřeních, která je třeba učinit.
/3/ Při používání materiálů obsahujících nebezpečné látky a při jejich odstraňování nebo likvidaci by mělo být chráněno zdraví pracovníků a veřejnosti a zachování životního prostředí podle vnitrostátních předpisů.
/4/ Nebezpečné látky by měly být zřetelně označeny a opatřeny štítkem s údaji o jejich výrazných znacích a s návodem, jak jich užívat. Mělo by se s nimi zacházet za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy nebo příslušným úřadem.
/5/ Příslušný úřad by měl stanovit, které nebezpečné látky by měly být zakázány ve stavebnictví.
42. Příslušný úřad by měl vést údaje o sledování pracovního prostředí a o vyhodnocení zdravotního stavu pracovníků během období stanoveného vnitrostátními právními předpisy.
43. Ručnímu zvedání příliš těžkých břemen, které ohrožuje zdraví a bezpečnost pracovníků, by bylo třeba se vyhnout zmenšením váhy břemene, použitím strojních zařízení nebo jiných prostředků.
44. Kdykoli se zavádějí nové výrobky, zařízení a pracovní metody, měla by se věnovat zvláštní pozornost informování a školení pracovníků o jejich důsledcích pro zdraví a bezpečnost při práci.
Nebezpečné ovzduší
45. Opatření o nebezpečném ovzduší stanovená podle článku 28 odst. 3 úmluvy by měla zahrnovat předchozí písemné zmocnění nebo souhlas vydané příslušnou osobou, nebo jinou soustavu opatření, podle které lze vstoupit do pásma, kde může být nebezpečné ovzduší, až po provedení stanovených postupů.
Opatření proti ohni
46. Je-li toho třeba pro předcházení ohrožení, pracovníci by měli být vhodně vyškoleni o opatřeních, která je třeba učinit v případě ohně, včetně použití prostředků k evakuaci.
47. Je-li toho třeba, měly by být na staveništi umístěny zrakové signály jasně označující směry evakuace v případě požáru.
Nebezpečí z ozáření
48. Příslušný úřad by měl vypracovat a provádět přísné bezpečnostní předpisy pro stavební pracovníky, kteří jsou zaměstnáni údržbou, obnovou, bouráním a demontáží všech staveb, kde je nebezpečí vystavení ionizujícímu záření, zejména v jaderném průmyslu.
První pomoc
49. Způsob, jak prostředky a personál pro první pomoc mají být poskytnuty podle článku 31 úmluvy, by měl být stanoven vnitrostátními právními předpisy po projednání s příslušným zdravotnickým orgánem a s nejreprezentativnějšími zúčastněnými organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.
50. Jsou-li práce spojeny s nebezpečím utonutí, udušení nebo elektrického šoku, zachránci by měli ovládat oživovací metody a jiné techniky na záchranu života a záchranné postupy.
Sociální zařízení
51. Je-li to vhodné se zřetelem k počtu pracovníků, trvání prací a jejich umístění, měla by být zřízena postačující zařízení umožňující opatřit si nebo připravit na samém pracovišti nebo v jeho blízkosti jídlo a nápoje, není-li možno opatřit si je jinak.
52. Pracovníkům na staveništi, kteří jsou značně vzdáleni od svého bydliště, by měly být dány k použití vhodné ubytovny, jestliže neexistují přiměřené dopravní prostředky mezi staveništěm a jejich bydlištěm nebo jiným vyhovujícím ubytováním. Pro pracovníky a pracovnice by měla být opatřena oddělená sanitární zařízení, umývárny a noclehárny.
IV. Účinek k dřívějším doporučením
53. Toto doporučení nahrazuje doporučení o bezpečnostních předpisech /stavebnictví/, 1937 a doporučení o spolupráci pro předcházení úrazům /stavebnictví/, 1937.
Doporučení č. 176
Doporučení o podpoře zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 1. června 1988 na svém sedmdesátém pátém zasedání;
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se podpory zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání;
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu doporučení doplňujícího Úmluvu o podpoře zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti, 1988;
přijímá dne 21. června 1988 toto doporučení, které bude nazváno Doporučení o podpoře zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti, 1988.
I. Obecná ustanovení
1. V tomto doporučení
a/ výraz "zákonodárství" zahrnuje právní předpisy, jakož i ustanovení stanov o sociálním zabezpečení,
b/ výraz "stanovený" znamená určený vnitrostátním zákonodárstvím nebo na jeho základě,
c/ výraz "úmluva" znamená Úmluvu o podpoře zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti, 1988.
II. Podpora produktivní zaměstnanosti
2. Podpora plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti všemi vhodnými prostředky včetně sociálního zabezpečení by měla být přednostním cílem národní politiky. Takové prostředky by měly zahrnovat zejména zprostředkování zaměstnání, odbornou přípravu a poradenství pro volbu povolání.
3. V době hospodářské krize by politika na úpravu poměrů měla za stanovených podmínek zahrnovat opatření na podporu podnětů, které vedou k využívání pracovní síly v nejširším rozsahu.
4. Členské státy, podporujíce profesionální mobilitu, by měly usilovat o to, aby za stanovených podmínek a nejvhodnějším způsobem poskytovaly zejména:
a/ příspěvky na stěhovací náklady a vybavení nezbytné k využití zprostředkování zaměstnání uvedeného v bodě 2,
b/ příspěvky ve formě pravidelných plateb vypočítaných podle ustanovení článku 15 úmluvy po stanovené období odborného výcviku nebo přeškolení.
5. Členské státy podporujíce teritoriální a profesionální mobilitu by měly nadto uvážit poskytování, za stanovených podmínek a nejvhodnějším způsobem, zejména:
a/ dočasných snižujících se příspěvků určených případně k vyrovnání snížení platu v důsledku nového zařazení do práce,
b/ příspěvků na cestovní a stěhovací náklady,
c/ odlučného,
d/ příspěvků na nové usídlení.
6. Členské státy by měly zajistit koordinaci zákonných důchodových soustav a podporovat koordinaci soukromých důchodových soustav, aby se odstranily zábrany profesionální mobility.
7. Členské státy by měly, za stanovených podmínek, usnadnit chráněným osobám získat dočasné placené zaměstnání bez ohrožení zaměstnání jiných pracovníků, aby se tak zlepšily jejich vlastní vyhlídky na získání produktivního a svobodně zvoleného zaměstnání.
8. Členské státy by měly, pokud je to možné a za stanovených podmínek, poskytnout nezaměstnaným, kteří si přejí zařídit svůj vlastní podnik nebo se zúčastnit jiné hospodářské činnosti, finanční podpory a poradenské služby.
9. Členské státy by měly uvažovat o uzavření dvoustranných a mnohostranných dohod, které poskytují pomoc cizím pracovníkům, chráněným jejich zákonodárstvím, kteří se chtějí svobodně vrátit na území státu, jehož jsou občany nebo kde předtím bydleli. Kde takové dohody neexistují, každý členský stát by měl na základě svého zákonodárství poskytnout dotyčným pracovníkům finanční pomoc.
10. Pokud je to vhodné, měly by členské státy podle ustanovení mnohostranných dohod investovat případné rezervy nashromážděné zákonnými důchodovými soustavami a zabezpečovacími fondy a podporovat investice ze soukromých zdrojů včetně soukromých důchodových soustav tak, aby byla podpořena zaměstnanost v zemi a nikoli jí bráněno, při čemž je třeba současně zaručit bezpečnost a rentabilitu investic.
11. Postupné zavádění sociálních služeb, včetně zdravotnických služeb, financovaných z příspěvků sociálního zabezpečení nebo z jiných pramenů, v městských a venkovských oblastech, by mělo vést ke zvýšené zaměstnanosti a poskytnutí odborné výchovy personálu a tak současně prakticky přispět k dosažení vnitrostátních cílů při zvyšování zaměstnanosti.
III. Ochrana nezaměstnaných
12. V případě částečné nezaměstnanosti a v případě uvedeném v článku 10 odst. 3 úmluvy by měla být dávka za stanovených podmínek poskytována ve formě pravidelně se opakujících plateb uspokojivě nahrazujících ztrátu výdělku způsobenou nezaměstnaností. Tyto příspěvky by mohly být vypočteny se zřetelem ke zkrácení pracovní doby, které postihlo nezaměstnaného, nebo stanoveny takovou částkou, že úhrn dávky a výdělku za kratší pracovní dobu dosáhne částky mezi částkou dřívějších výdělků za plnou pracovní dobu a částkou příspěvku při plné nezaměstnanosti, aby se tak neodrazovalo od práce na kratší pracovní dobu nebo od dočasné práce, kde tyto formy práce mohou napomoci návratu k práci na plnou pracovní dobu.
13. /1/ Procenta určeného v článku 15 úmluvy pro výpočet dávek by mělo být dosaženo s přihlédnutím k hrubému výdělku příjemce, před srážkou daně a příspěvků na sociální zabezpečení.
/2/ Pokud je to vhodné, lze tohoto procenta dosáhnout srovnáním čistých pravidelně se opakujících výplat po odečtení daně a příspěvků s čistým výdělkem po odečtení daně a příspěvků.
14. /1/ Za stanovených podmínek by se pojem vhodného zaměstnání neměl vztahovat na
a/ zaměstnání spojené se změnou povolání, které nebere zřetel na způsobilost, kvalifikaci, zručnost, pracovní zkušenost nebo možnosti přeškolení příslušné osoby,
b/ zaměstnání spojené se změnou bydliště do místa, kde není možné se vhodně ubytovat,
c/ zaměstnání, jehož podmínky a plat jsou podstatně méně příznivé než ty, které jsou všeobecně poskytovány v rozhodné době, v povolání a oblasti, kde je zaměstnání nabízeno,
d/ zaměstnání uvolněné v důsledku zastavení práce vyvolaného probíhajícím pracovním sporem,
e/ takové zaměstnání, jehož odmítnutí z jiných důvodů než těch, které jsou uvedeny v bodech a/ až d/ a se zřetelem ke všem okolnostem případu, včetně odpovědnosti příslušné osoby k rodině, by nemohlo být pokládáno za bezdůvodné.
/2/ Při zhodnocování kritérií určených v bodech a/ až c/ a e/ předcházejícího odstavce by se všeobecně mělo přihlížet k věku nezaměstnaného, délce práce v jeho dřívějším povolání, získané zkušenosti, době, po kterou je nezaměstnán, stavu na trhu práce, jakož i k důsledkům tohoto zaměstnání na jeho osobní a rodinnou situaci.
15. Jestliže nezaměstnaný souhlasí, že přijme na stanovenou maximální dobu dočasné zaměstnání, které nemůže být pokládáno za vhodné podle ustanovení odstavce 14, nebo zaměstnání s kratší pracovní dobou v případech uvedených v článku 10 odst. 3 úmluvy, výše a trvání dávky v nezaměstnanosti vyplácené po skončení takového zaměstnání by neměly být negativně ovlivněny výší výdělku nezaměstnaného z tohoto zaměstnání.
16. Členské státy by měly usilovat o to, aby uplatňování jejich zákonodárství, týkajícího se dávek v nezaměstnanosti, bylo postupně rozšířeno na všechny zaměstnance. Veřejní zaměstnanci, jejichž zaměstnání je až do normálního odchodu do důchodu zajištěno vnitrostátními právními předpisy, mohou však být z ochrany vyloučeni.
17. Členské státy by měly usilovat o ochranu pracovníků, kteří mají potíže během čekací doby.
18. Vůči kategoriím osob uvedeným v článku 26 odst. 1 úmluvy by se měla podle povahy případu uplatňovat následující ustanovení:
a/ v případech plné nezaměstnanosti může být dávka vypočtena podle ustanovení článku 16 úmluvy,
b/ čekatelství /kvalifikační doba/ by měla být za stanovených podmínek přizpůsobena nebo by se od ní mělo upustit u určitých kategorií nových uchazečů o práci,
c/ je-li příspěvek poskytován bez čekatelství,
i/ čekací doba může být prodloužena na stanovenou délku,
ii/ doba výplaty dávek může být omezena za stanovených podmínek bez ohledu na ustanovení článku 19, odst. 1 úmluvy.