Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Sněmovna národů

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny národů zvolení v České republice: Grebeníček, Kaplanová, Němec, Pernica F., Vodehnal

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Kapitulíková, Mečiar, Molnár J., Morovič, Ondrejkovič, Roman, Slota

Návrh pořadu schůze:

1. Nové projednání vládního návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů (tisk 1410) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1491)

Předseda SN M. Šútovec: Vážené poslankyne, vážení poslanci! Otváram rokovanie samostatnej 17. schôdze Snemovne národov.

Dopoludnia o 11.24 hodine Federálne zhromaždenie hlasovalo o vládnom návrhu ústavného zákona, ktorým sa mení a doplňuje ústavný zákon č. 143/1968 Zb., o československej federácii, v znení neskorších ústavných zákonov - tlač 1410 a návrh uznesenia - tlač 1491.

Pri hlasovaní tento zákon neprešiel schválením Snemovne národov kde získal 62 kladných hlasov medzi poslancami, zvolenými v Českej republike, ale len 44 hlasov medzi poslancami, zvolenými v Slovenskej republike.

Na návrh Predsedníctva Snemovne národov plénum Snemovne národov odsúhlasilo, aby v zmysle zákona o Rokovacom poriadku sa konalo nové prerokovávanie tohto zákona v pléne Snemovne národov.

Pán poslanec Zelenay predložil ako druhý v poradí návrh, ktorý však nebol potom akceptovaný, pretože bol akceptovaný návrh Predsedníctva, aby sa totiž konalo dohodovacie konanie.

Prečo sme sa priklonili k novému prerokovávaniu? Myslím, že všetci máme ten názor, že všetky relevantné pozmeňujúce návrhy, ktoré tu boli podané, boli prijaté. Strany, ktoré nehlasovali, alebo jednotlivci, ktorí nehlasovali pre tento návrh, urobili tak z dôvodov, ktoré sú podľa všetkého meritórne a ktoré sa nedajú prelomiť v bežnom dohodovacom konaní, pretože nijaké meritorne pozmeňujúce návrhy predložené neboli.

Navrhujem vám teda, aby sme na dnešnej schôdzi nanovo prerokovali návrh ústavného zákona, ktorým sa mení a doplňuje ústavný zákon č. 143/1968 Zb., o československej federácii - tlač 1410 a príslušné uznesenie - tlač 1491 v tom znení, ktoré schválila Snemovňa ľudu.

Politické strany sa v priebehu prestávky stretli a ujasnili si svoje postoje k tomuto zákonu.

Ja sa pýtam, či nie sú pripomienky k takto koncipovanému programu tejto 17. samostatnej schôdze snemovne. (Nebyly.) Zdá sa, že nie. Ďakujem.

(Poznámka redakce: usnesení SN č. 515)

Bod programu 1: Nové projednání vládního návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů (tisk 1410) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1491)

Hodlá, prosím, niekto vystúpiť v rozprave? Pán poslanec Zeman a pán poslanec Kočtúch.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, nebudu teď mluvit jako člověk, který hluboce nesouhlasí se současnou ekonomickou politikou, ale jako člověk. který je přesvědčený, že jakákoli ekonomická politika, má-li být racionální, vyžaduje, aby státní rozpočet měl stabilní daňové příjmy. které by přitom respektovaly i patřičné sociální aspekty.

Chtěl bych upozornit toto shromáždění, že jsme v situaci rozpočtové krize. K této rozpočtové krizi dochází mimo jiné i u daně z obratu, jejíž nástupnickou daní má být právě daň z přidané hodnoty. Máme-li přijmout daň z přidané hodnoty, musíme přijmout zákon o soustavě daní a máme-li přijmout zákon o soustavě daní, musíme přijmout poměrně malý ústavní zákon.

Nezávisle na názorech na ekonomickou politiku, nezávisle na názorech na to, zda by našim ministrům financí více neslušelo než objíždění mítinků budování berních úřadů a zabraňování daňovým únikům, prosím všechny své kolegy, aby si uvědomili, že v jakémkoli státoprávním uspořádání budou muset existovat rozpočty, že tyto rozpočty vždy budou záviset na výnosu daní a že budou krajně nestabilní tehdy, jestliže se nám nepodaří vybudovat racionální daňovou soustavu. Odhaduje se, že dosavadní systém založený mimo jiné na dani z obratu hrozí rozpadem. Hrozí enormním narůstáním daňových úniků, pokud dnes daňové zákony na tomto posledním zasedání neschválíme a pokud necháme na novém parlamentu, aby je schválil, nepodaří se nám, aby daňový systém vstoupil v platnost k 1. lednu 1993. To je prostý technický fakt.

Prosím tedy všechny kolegy, aby uvážili, zda ať už v České republice nebo na Slovensku nebo ve federaci, protože daňové základny jsou jednotné, si přejí riskovat rozpad daňové soustavy a rozpad rozpočtových příjmů. To je vše, co jsem chtěl říci. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Zeman. Pán poslanec Kočtúch.

Poslanec SN H. Kočtúch: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážená snemovňa! Nadväzujem na to, čo povedal môj predrečník s ktorym mám česť pracovať vo výbore pre plán a rozpočet. V ekonomických otázkach je medzi nami málokedy rozpor. Problémy, ktoré máme, chcem tlmočiť v mene klubu HZDS tak, ako prijal stanovisko.

1. Naše hnutie je pre daňovú reformu koncíznu s trhovou ekonomikou. Daňová reforma v nadväznosti na hospodársku reformu zodpovedá aj potrebám a požiadavkám Slovenskej republiky.

2. Lenže špecifiká ekonomík všetkých krajín, ktoré majú daňové sústavy (a teda aj ekonomiky Českej republiky a ekonomiky Slovenskej republiky) si vyžadujú rad vecných odlišností a právnych možností, hlavne v daňových sadzbách, dane z pridanej hodnoty, dane z príjmov atď. a budú závislé na vládnych programoch republík.

3. Bolo by nevhodné v súčasnej dobe ústavným zákonom a jednotlivými zákonmi o daniach zväzovať ruky republikovým orgánom dva a pol mesiaca pred voľbami.

4. Našim predstavám viac zodpovedá harmonizácia sadzieb, než jednotné určenie sadzieb zhora zákonmi Federálneho zhromaždenia.

5. Máme relevantné informácie z Ministerstva financií Slovenskej republiky, že práce na novej sústave daní môžu a budú pokračovať bez ohľadu na to, či sa ústavné aj obyčajné zákony schvália teraz alebo nie. Nebezpečenstvo z oneskorenia nemusí hroziť.

6. Týmto nie je ohrozený proces ani postup ekonomickej reformy.

7. Okrem toho predložené návrhy v ústavnom zákone idú vysoko nad rámec súčasnej kompetencie federácie, na úkor právomocí republík. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Ako ďalší sa hlási pán poslanec Tichý, potom pán poslanec Senjuk.

Poslanec SN B. Tichý: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění. Nemám bohužel text, který přečetl pan profesor Kočtúch, nemám bohužel ani tak dobrou paměť, abych si zapamatoval všechny argumenty, které uvedl. Uvádím však jen jejich syntézu.

Mám za to, že se pan profesor Kočtúch mýlí. Všechno, co je potřeba pro vytvoření nového daňového systému v ústavním zákoně, bylo omezeno v návrhu vlády na minimum. Pokoušel jsem se odstranit jednu nejasnost obecně uznanou i právními konzultanty, dokonce i zaplacenou právnickou analýzou - ale neuspěla. Ustoupil jsem od hlasování z toho titulu, že by to snad hlasovací situaci znepřehlednilo.

Chci jen panu profesorovi uvést konkrétní argumenty vyplývající z textu ústavního zákona a z věcné podstaty těchto daní.

Nejdříve tedy k textu navržené úpravy ústavního zákona. Federální vláda požádala, aby mohla provádět správu daně z obratu a aby mohla vybírat také silniční daň na hranicích. I to je pouze otázka správní. Není to otázka ani daňového systému, ani způsobu rozdělení výtěžku daní. Dokonce bych řekl, že to, co uvedla ve svém návrhu vláda v písm. b) bodu 2, je zbytečné. Toto právo totiž už Federální shromáždění nebo federace podle ústavního zákona má.

Je naopak potřeba si uvědomit, že skutečně ústavní zákon v tomto návrhu vlády dává další kompetence národním radám. A to ty kompetence. které dosud neměly u celého souboru nových daní. Uvedl jsem pouze čtyři, snad by tam patřila i další. Není tedy pravdou. ze se mění podstata daní, ale mění se pouze výkon správy. Je to skutečně okolnost pro kompetenci republik zcela nepodstatná. Bude to vykonávat pouze federální správní orgán na rozdíl od správního orgánu republik. To je skutečně zcela irelevantní věcný rozdíl, který nemůže ohrozit to, co uvedl pan profesor Kočtúch, to znamená určitou kompetenci národních rad. To zcela určitě není pravda. Podrobná analýza by to ukázala.

Nyní ještě další otázku právní: To, co navrhla vláda ve svém návrhu. tisk 1410, bod 3 - to navrhuje zbytečně. To už totiž podle textu stávajícího ústavního zákona v čl. 13 Federální shromáždění v kompetenci má. Takže se domnívám, že při pečlivé analýze návrhu vlády a při pečlivé analýze textu nebo věcného obsahu daní, způsobu jejich správy a jejího rozdělování, nemůžeme dospět než k závěru, že nový navržený daňový systém pomůže kterémukoli státnímu útvaru, který zde bude existovat od 1. ledna 1993. Děkuji vám za poslech.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, slovo má pán poslanec Senjuk.

Poslanec SN R. Senjuk: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, původně jsem vůbec nechtěl vystoupit, ale kolega profesor Kočtúch mne v podstatě donutil, abych reagoval na některé body.

Pan kolega Kočtúch ví, že si jeho názorů jako ekonoma velice vážím, nicméně musím reagovat na některé, podle mne, nepřesnosti, které v jeho vystoupení zazněly.

Jak vidím tento zákon, nedomnívám se, že jeho odkladem by nedošlo k zbrzdění prací na daňových zákonech jedné či druhé republiky. Ať tyto republiky budou fungovat v samostatných státních útvarech, nebo ve společném stát, obě budou potřebovat daň z přidané hodnoty. Pokud se zbrzdí práce na dani z přidané hodnoty, kterou obě republiky - ať budou samostatné státy, nebo nikoli - budou potřebovat v co nejkratším časovém horizontu, zbrzdí se i ekonomická reforma, a je lhostejno, jestli v jednotném společném státě nebo ve dvou samostatných státech.

Celý problém novely ústavního zákona vidím v tom, aby bylo umožněno zpracovat a projednat zákon o dani z přidané hodnoty. Pokud by tento zákon neprošel, ze svého hlediska vidím jednoznačné zbrzdění nejen ekonomické reformy, ale vůbec tržního chování subjektů v ekonomikách obou republik.

Proto bych velmi doporučoval, zda by bylo možné zvážit ještě jednou přístup k hlasování nad tímto zákonem i s ohledem na to, že po zapracování mnou přednesených pozměňovacích návrhů tento zákon plné splňuje požadavky expertní bratislavské porady, jmenovitě náměstka ministra financí Slovenské republiky pana inženýra Tkáče. Domnívám se, že v této podobě by bylo záhodno tento zákon přijmout. Není to žádný nátlak, na kterékoli kolegy z této sněmovny, ani na české, ani na slovenské, je to pouze prosba praktika, který se domnívá, že pokud by neprošly daňové zákony jako takové, teprve tehdy můžeme reálně uvažovat o rozpadu federace. Děkuji.

Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Senjukovi. Prihlásil sa pán podpredseda Snemovne národov poslanec Sokol, potom pán poslanec Farkaš. (Prosím toho pána, tam v tuneli snemovne, aby opustil miestnosť, nepatrí do snemovne.)

Místopředseda SN J. Sokol: Pane předsedo, vážená sněmovno. Zdá se mi, že překážka, na kterou jsme narazili při projednávání tohoto ústavního zákona, netkví v něm samém. Zákon totiž, jak všichni víme, je v podstatě formální. Nepřináší žádné věcné změny do finanční soustavy státu a je jen nezbytnou podmínkou k projednání zákonů dalších.

Domnívám se tedy, že překážka skutečná tkví v určitých obavách nebo ve zdráhání přijmout tyto zákony další. Z nich se zejména středem pozornosti stává jediná podstatná novinka, a to daň z přidané hodnoty. Jedním z argumentů, které se na podporu těchto obav nebo tohoto zdráhání uvádějí, jsou republiková specifika. Mohu říci zcela zodpovědně, že OH a já sám patříme k těm, kteří tuto tezi berou naprosto vážně. Bereme vážně a uznáváme skutečnost, že přinejmenším obě části naší republiky žijí v rozdílných podmínkách a mají i jiné hospodářské předpoklady a výsledky.

Chtěl bych upozornit na jednu zajímavou okolnost. Všichni víme a mluvíme o tom, že poměry v našich republikách se od sebe liší, že mají určitá specifika, ale o tom, jaká ta specifika přesně jsou, nevíme až dodnes téměř nic, zejména díky tomu, že nemáme daň z přidané hodnoty. Dovolte mi, abych tuto okolnost blíže vysvětlil.

Na rozdíl od doposud vybírané daně z obratu, která se vybírá pouze od finálních výrobců, a tedy nedává žádnou přesnou představu o tom, jaký je poměr hospodářské výkonnosti jednotlivých regionů, případně i celých republik - na rozdíl od toho teprve daň z přidané hodnoty může dát jakousi objektivovanou představu o tom, jaká tato specifika vlastně jsou.

Chtěl bych velice zdůraznit tuto okolnost všem, ať už zastávají princip hospodaření "každý za své", anebo princip "federální solidarity". Pro obojí je stejně nezbytné, aby se tento objektivovaný způsob daně co nejrychleji zavedl. Dokud totiž tuto daň nebudeme mít, bude nám to nejenom bránit v pokračování jakékoli tržní hospodářské politiky. Nejenom tě, která se dělá dnes, ale jakékoliv. Bude nám to nejenom bránit v přizpůsobování se našim evropským partnerům, kdy už dnes je tato okolnost velice závažná, ale i v našem státě, uvnitř našeho státu nebo chcete-li uvnitř našich republik nám tato okolnost brání, abychom mohli exaktně, věcně mluvit o skutečných specifikách našeho hospodářství.

Toto, myslím, že stojí za to si uvědomit. Pro nás je toto jeden z hlavních důvodů, proč tuto změnu daňového systému považujeme za vitálně důležitou nejen z hlediska hospodářského, ale také z hlediska racionálního vývoje politického do budoucnosti. Děkuji vám.

Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu podpredsedovi Sokolovi. Slovo má pán poslanec Farkaš.

Poslanec SN M. Farkaš: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážená snemovňa! Dovoľte, aby som aj ja reagoval na vystúpenie pána poslanca Kočtúcha. Nebudem vás zdržiavať, len jednu malú stručnú informáciu.

Na poslednej finančnej rade zástupcovia Ministerstva financií Slovenskej republiky úplne súhlasili so súborom navrhnutých daňových zákonov, vrátane aj tohto ústavného. Ďakujem vám za pozornosť.

Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. O slovo sa prihlásil pán poslanec Vild.

Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Omlouvám se, že vás také okrádám o drahocenný čas, ale jen několik poznámek.

První se týká toho, že vláda předložila novelu ústavy, která se týká pouze jedné věci. Pouze toho, aby orgánům celní správy bylo umožněno vybírat ty poplatky, které je nezbytné vybírat na hranicích proto, aby se nezvýšily náklady, které stát bude muset vynakládat na vybírání těchto daní. Takže to bylo obsahem vládní novely.