Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Sněmovna národů

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny národů zvolení v České republice: Samková, Němec, Motyčka, Vodehnal

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Čalfa, Dubček, Gémesi, Kováč Marián, Mečiar, Molnár J., Moric, Muška, Slota, Polanský, Posluch, Seman

Místopředseda SN J. Sokol: Vážené kolegyně a kolegové, všechny vás vítám a zahajuji další jednání 11. samostatné schůze Sněmovny národů. Vítám též pana ministra Vladimíra Dlouhého, který byl k našemu jednání přizván. Dále byl přizván náměstek federálního ministra financí Ivan Kočárník. Prosím, abyste ve smyslu jednacího řádu vyslovili s jejich účastí souhlas. Má někdo námitky proti účasti na našem zasedání? Nemá. Děkuji.

(Poznámka redakce: usnesení SN č. 337)

Vážené kolegyně a kolegové, ověřovateli sněmoven byli posledně zvoleni poslanci Kulan a poslankyně Matochová. Jsou oba přítomni? Ano. Děkuji. Pan poslanec Kulan přítomen není. Můžete navrhnout někoho místo něho? Je tu návrh na kolegu Bačinského. Jsou nějaké námitky? Nejsou. Děkuji. Paní kolegyně Matochová a kolega Bačinský budou plnit úlohu ověřovatelů.

(Poznámka redakce: usnesení SN č. 338)

Ve čtvrtek minulý týden jsme schválili program 11. samostatné schůze Sněmovny národů, a to opětovné projednávání zprávy o zákonném opatření předsednictva Federálního shromáždění o federálním fondu tržní regulace v zemědělství, tisk 851.

Znovu připomínám, že při hlasování o této zprávě nepřijaly sněmovny Federálního shromáždění shodné usnesení. Sněmovna národů zákonné opatření neschválila. Podle schváleného postupu zprávu znovu projednal výbor pro plán a rozpočet Sněmovny národů. Poprosím teď předsedu tohoto výboru, pana poslance Miloše Zemana, aby nás seznámil se stanoviskem výboru.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové, budu vzácně stručný. Náš výbor znovu projednal tuto záležitost a doporučil naší sněmovně její opětovné projednání s kladným výsledkem. Vedly nás k tomu ty skutečnosti, které se týkají situace v československém zemědělství a potřeby mimo jiné řešit problém exportních přebytků. Ale protože bych tady opakoval jenom to, o čem předpokládám, že bude mluvit ministr Dlouhý, konstatuji, že náš výbor se vzácnou jednomyslností doporučuje Sněmovně národů, aby opět zvážila tuto problematiku a rozhodla kladně, to znamená v souladu se stanoviskem Sněmovny lidu. To je vše.

Místopředseda SN J. Sokol: Děkuji, pane předsedo, a prosím, abyste zaujal místo zpravodaje. Omlouvám se panu předsedovi federální vlády a vám všem, že jsem ho zapomněl přivítat.

Prosím zástupce předkladatele, pana ministra Dlouhého, aby se ujal slova.

Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce vrátil k problematice federálního fondu tržní regulace.

Především bych chtěl zdůraznit, že federální fond tržní regulace do určité míry nahrazuje dosavadní neexistující instituce finančního a výrobkového trhu. Především v oblasti zemědělství zamýšlíme zřídit peněžní a plodinové burzy a některé další instituce, které v tržní ekonomice zprostředkovávají signály mezi výrobou a spotřebou.

Chci zdůraznit, protože o určité genezi federálního fondu tržní regulace už bylo řečeno mnoho a v závěru se k tomu ještě krátce vrátím, že nepovažujeme federální fond tržní regulace za instituci trvalou, která bude mít své plné a trvalé místo v rozvinuté tržní ekonomice. Nemá toto místo ani v tržních ekonomikách západní Evropy. Považujeme ji pouze za instituci, která má reagovat na současnou situaci na trhu zemědělských a potravinářských výrobků, která je důsledkem předchozího systému řízení zemědělství a nepřirozené alokace výrobních zdrojů.

Opakuji, že zamýšlíme a prosazujeme jeho zřízení především proto, že neexistují ty standartní běžné i plodinové burzy, které by měly jeho roli do budoucna převzít.

Na druhé straně jeho působení v letošním a příštím roce považujeme za nezbytné, protože zemědělství nemá vzhledem k biologickému a dlouhodobému výrobnímu cyklu v rostlinné, ale zejména v živočišné výrobě, možnost okamžité reakce na změnu poptávky.

Z diskuse, která se rozvinula na půdě FS i později na půdě některých dalších zastupitelských orgánů i ve sdělovacích prostředcích, bych chtěl vyzdvihnout především čtyři body, které byly uváděny jako argumenty proti existenci federálního fondu tržní regulace:

a) prostředky ze státního rozpočtu federace by se měly předat do rozpočtů republik a federální instituci nezřizovat

b) rozdělení finančních prostředků fondu diskriminuje Slovenskou republiku

c) složení fondu diskriminuje Slovenskou republiku

d) řešení přebytků jatečného skotu se přednostně realizuje v České republice. Především zde bych chtěl reagovat na vystoupení slovenského ministra zemědělství pana Krška v Čs. televizi 26. září tohoto roku.

K bodu a): Ústavní zákon č. 556/1990 Sb. - a zde se omlouvám, že uvádím tyto vám jistě zcela jasné argumenty - stanoví v článku 4, že hospodářství v ČSFR je integrací ekonomiky ČR a ekonomiky SR. Je založeno na jednotném vnitřním trhu... atd. Chtěl bych zdůraznit - a prosím, není to jen plané opakování znění příslušného ústavního zákona -, ale skutečně bych chtěl zdůraznit, že právě federální fond tržní regulace by měl být institucí jednotného vnitřního trhu zemědělskými a potravinářskými výrobky v ČSFR. Federální fond tržní regulace je zřízen v souladu s citovaným ústavním zákonem ve smyslu článku 15 - zákonná úprava v oblasti cen, vyhlašování zásadních cenových regulačních opatření, a článku 11 odst. 5 c) a odst. 7 - účelové fondy napojené na státní rozpočet se zřizují zákonem.

Citovaný ústavní zákon dále v článku 11 odst. 2) stanoví, že finanční hospodaření ČSFR, ČR a SR je samostatné. Z toho vyplývá, že finanční prostředky vyčleněné pro regulaci trhu ze státního rozpočtu federace by bylo velmi obtížné převádět.

K bodu b): Rozdělení finančních prostředků - užití prostředků federálního fondu tržní regulace není možné chápat jako diskriminaci jedné či druhé republiky. Vždy jsme razili zásadu, že tyto prostředky musejí zasáhnout ve prospěch regionu, kde jsou nejvíce potřeba. Chtěl bych na následujících příkladech ukázat, že takovým regionem zcela logicky - a je to správné - je především Slovenská republika. Dovolte, abych uvedl některé příklady.

1) Usnesením federální vlády č. 689/1990 o tzv. konkretizaci ekonomické reformy v zemědělsko-potravinářském komplexu, byť se nám slovník příliš nelíbí, byly pro regulaci trhu vyčleněny následující prostředky. V ČSFR celkem 7 miliard 700 miliónů, z toho pro Českou republiku 5 mld. 100 mil., pro Slovenskou republiku 2 mld. 600 mil. Navíc v každé republice byla miliarda, respektive na Slovensku 0,5 miliardy rezerva, takže celkem prostředků bylo 9 mld. 200 mil., z toho v České republice 6 mld. 100 mil., a ve Slovenské republice 3 mld. 100 mil. Zajímavý údaj poskytuje procento z celkových tržeb za zemědělské výrobky, které odpovídá regulovanému trhu. Za celou federaci je to 7,08 procent, zatímco v České republice je to 6,80 procent a ve Slovenské republice 7,72 procent. To znamená, že Slovensko má vyšší než celofederální průměr regulovaného trhu.

2) Při projednávání rozpočtových zákonů pro rok 1991 byly prostředky vyčleněné pro regulaci trhu zahrnuty do rozpočtů republik a bylo ustoupeno od jednotné celostátní regulace trhu. Znovu připomínám situaci při závěrečných jednáních kolem federálního státního rozpočtu i republikových státních rozpočtů 29. listopadu loňského roku, kdy skutečně až v závěrečných dnech a hodinách jednání bylo rozhodnuto, že nebude jednotný federální fond tržní regulace, a že to bude převedeno do republik. Zde vláda České republiky nechala pro regulaci těch výše uvedených 6,1 mld., vláda Slovenské republiky tyto prostředky krátila o 0,8 mld.

Chtěl bych tedy uvést, že z přehledu, který uvádím, vyplývá, že při schvalování rozpočtů republik byly v České republice vyčleněny prostředky pro regulaci v původně předpokládané úrovni, zatímco vláda Slovenské republiky tyto prostředky zkrátila o téměř 2 procenta z celkových tržeb za zemědělské výrobky.

3) Usnesením vlády ČSFR č. 473/1991 o řešení přebytků chovu skotu, byly pro regulaci trhu potravinářského obilí a mléka vyčleněny nad úroveň prostředků z rozpočtů republik ze státního rozpočtu federace následující prostředky - pro regulaci trhu celkem 3 mld. 382 mil., z toho v České republice 2 mld. 57 mil., ve Slovenské republice 1 mld. 325 mil. Když si opět vezmeme procento regulovaného trhu vůči celkovým tržbám za celou federaci, je to 2,6 procent, v České republice 2,29 procent a ve Slovenské republice 3,3 procent. Opět objem regulovaného trhu je ve Slovenské republice vyšší.

Bylo nutno reagovat na situaci, a tak jsem svolal ustavující radu dosud právně neexistujícího Fondu tržní regulace na 13. září; byl to pátek, možná, že jsem to měl svolat na jiný den, aby byly zpřesněny i požadované prostředky ze státního rozpočtu. Předpokládáme, že necelé 3,4 miliard Kčs mohou nabíhat ještě v první polovině příštího roku. Co se týče situace do konce tohoto roku vypadá situace následovně:

Pro regulaci trhu za celou federaci 1,935 mld., z toho pro Českou republiku 1,217 mld. Kčs a pro Slovenskou republiku 718 mil. Kčs. V procentech z celkových tržeb u ČSFR 1,49 %, u ČR 1,36 %, u SR 1,79 %.

Zpřesněním předpokládaných přebytků potravinářského obilí a mléka do konce roku 1991, které má řešit Federální fond tržní regulace, snížila se potřeba finančních prostředků požadovaných ze státního rozpočtu federace pro intervenční nákupy v České republice o 840 mil. Kčs a ve Slovenské republice o 607 mil. Kčs.

Další příklad. Usnesení vlády ČSFR č. 689/1990 o konkretizaci ekonomické reformy v APK, uvažovalo s následujícím vyčleněním prostředků pro subvencování zemědělství z rozpočtu republik:

Subvence celkem za federaci 21,201 mld. Kčs, z toho Česká republika 9,551 mld. Kčs, Slovenská republika 11,650 mld. Kčs. Procento z celkových tržeb subvencování za celou federaci 16,33 %, z toho za ČR 10,65 % a SR 29,01 %.

Při schvalování rozpočtu republik byly pro subvencování zemědělství vyčleněny následující prostředky:

Subvence celkem v České republice 7,4 mld. Kčs, to jest 8,25 %, ve Slovenské republice 8,137 mld. Kčs, to jest 20,26 %.

Bod c) - složení Rady Fondu:

Podle předložených návrhů na jmenování místopředsedů a členů Rady Fondu - zatím bez zástupce FMH - je návrh následující:

Slovenské orgány - místopředseda + 6 členů, České orgány - místopředseda + 6 členů, federální orgány - předseda + 6 členů, z nich jsou v současné době navrženi 4 české národnosti a 3 slovenské národnosti.

Bod d) - řešení přebytků jatečného skotu

Zde bych si dovolil zareagovat na vystoupení pana ministra Krška v televizi dne 26. září t.r., kdy uvedl, že Slovenská republika je diskriminována tím, že intervenční nákupy u jatečného skotu byly dříve a přednostně realizovány v České republice. Musím konstatovat, že tato informace je zavádějící, neboť řešení přebytků jatečného skotu je v působnosti republik a federace, potažmo federální Fond tržní regulace do něj nijak nezasahoval. Federální Fond tržní regulace řeší otázky obilí, mléka a mléčných výrobků.

Omlouvám se vám za příliš dlouhé vystoupení, ale myslím, že tato čísla je zde třeba uvést.

1) První pololetí letošního roku při dokončován vývozu i v červenci bylo vykoupeno za garantovanou cenu 35,40 Kčs za 1 kilogram živé hmotnosti následující množství jatečného skotu. Uvedu čísla celkem bez rozlišení jatečních býků, jalovic a jatečných krav: v České republice 43 835 tun, ve Slovenské republice 39 463 tun.

Chtěl bych konstatovat v této souvislosti ještě jeden zajímavý údaj. V České republice 43 835 tun bylo pro vývoz vykoupeno 43 448 tun, nula pro tuzemskou spotřebu a 387 tun byly dodávky do nemocnic. Opačná situace byla ve Slovenské republice. Z 39 463 bylo pro vývoz uvolněno 9 060 tun, pro tuzemskou spotřebu 30 403 tun.

Na uvedené nákupy jatečného skotu byly z prostředků republik poskytnuty tyto sazby dotací:

Jateční býci a jalovice v České republice 15,56 Kčs/kg ž. hm., ve Slovenské republice 12,95 Kčs/kg ž. hm., u jatečních krav to bylo 5 Kčs na 1 kilogram a v průměru to činilo 14,47 Kčs v České republice a 12,38 Kčs ve Slovenské republice.

Chtěl bych znovu připomenout, že tato čísla ohledně výkupu jatečného skotu uvádím pouze informativně - federální Fond tržní regulace nemá v tomto smyslu žádnou pravomoc.

Ještě mi dovolte, abych krátce zopakoval informace, které jsem podal na tiskové konferenci minulý týden, které se týkají toho, kolik bylo z toho cestou federálního Fondu tržní regulace mechanismy, které byly provizorně zřízeny, vykoupeno: k 25. 9. bylo vykoupeno 936 007 tun potravinářské pšenice - v České republice 610 644 tuny, ve Slovenské republice 325 363 tun, žita 143 970 tun - rozdělení na Čechy a Slovensko nebudu již uvádět v celkové hodnotě 3,225 mil. Kčs. K nákupu byly použity prostředky státních finančních aktiv a nevykoupeno 7 895 tun, z toho v České republice 4 062, ve Slovenské republice 3 797 tun. Sušeného mléka bylo vykoupeno 14 602 tun. Toto množství je vykoupeno, vyfakturováno, nicméně zatím prostředky z federálního Fondu tržní regulace nebyly uvolněny, bylo to v podstatě zálohováno.

Pro čtvrté čtvrtletí je domluveno 13 367 tun másla a 30 350 tun sušeného mléka. V případě, že by byla zablokována další činnost federálního Fondu tržní regulace, toto množství nebude možné vykoupit a vyvézt.

Dámy a pánové, nebudu vás dále zatěžovat těmito čísly, pokusil jsem se na nich pouze ukázat, že nejsou jednoznačně podloženy informace, které byly uváděny proti federálnímu Fondu tržní regulace. Chtěl bych však doplnit několik obecnějších poznámek.

1) Dovolím si zdůraznit to, co jsem řekl na začátku, že ani my nevidíme existenci federálního Fondu tržní regulace do budoucnosti jako jednoznačně nutnou, jako instituci, která má své pevné místo v rozvinuté tržní ekonomice. Nemáme zde zatím ještě rozvinutou tržní ekonomiku, nemáme instituce, o kterých jsem hovořil, zato cítíme potřebu řízení jednotného vnitřního trhu. Cítíme tuto potřebu především proto, abychom byli schopni vyjít vstříc požadavkům soukromých zemědělců, požadavkům ze strany zemědělců v obou dvou republikách a obzvláště v té republice, kde situace je obtížnější, to jest ve Slovenské republice.

Znovu bych si dovolil opakovat argument, který jsem zde již říkal pro sdělovací prostředky: Připustíme-li rozdílný stupeň regulace v jednotlivých republikách, díky přesunu zemědělských produktů z oblastí s efektivnějším zemědělstvím do oblastí se zemědělstvím méně efektivnějším bude větší krátkodobý důchodový i sociální dopad na to zemědělství, které je v republice v méně příznivých podmínkách. Jinými slovy bych si z toho dovolil vyvodit závěr, že zřízením federálního Fondu tržní regulace je v zájmu republiky, která má pro zemědělství méně příznivé podmínky.

2) Chtěl bych ujistit, že bez ohledu na v podstatě právní neexistenci Fondu, tento Fond funguje. Radu, jejíž složení doporučili představitelé obou republik i příslušných federálních orgánů, jsem svolal, budu ji svolávat podruhé příští týden a současně se vytvořily pracovní skupiny, jejichž cílem je průběžně, vyhodnocovat fungování federálního Fondu tržní regulace, regulovat konkrétní cenové výnosy, vyhodnocovat výkupy, vyhodnocovat skutečné objemy přebytků a podobně.

Není žádným tajemstvím, že výše přebytků byla několikrát upravována a s přebytky to v některých případech není zdaleka tak obtížné, jak jsme se domnívali v létě.

Nebudu už proto déle hovořit. Snažil jsem se, aby veškerá moje vystoupení jak ve sdělovacích prostředcích, tak zde před vámi, byla maximálně nekonfrontační. V tomto nekonfrontačním duchu bych si dovolil uzavřít své vystoupení. Chtěl bych vás požádat, abyste znovu zvážili své původní rozhodnutí a abyste schválili existenci federálního Fondu tržní regulace. Děkuji vám. (Potlesk.)