Další pozměňovací návrh
je v bodě f) téhož odstavce: "hlavní
směry a priority vládní podpory rozvoje vědy
a výzkumu". Tady jde o to, že budou četná
odvětví vědeckého rozvoje, která
nebudou přímo řízena vládou,
ale stejně je vhodné, aby vláda tento rozvoj
podporovala.
V bodě h) téhož odstavce: "základní
orientace vzdělávacího systému"
navrhuji doplnit "základní orientaci veřejného
vzdělávacího systému". Bude existovat
celá řada soukromých nezávislých
škol, nevím, proč by vláda měla
do toho přímo mluvit silou zákona o strategickém
plánování.
Vypustit konec bodu h) "a kvality života". Kvalita
života je pojem, který je naprosto nejasný
a může znamenat všechno, nebo také nic.
Dále v témže paragrafu odstavec 4 g), kde se
mluví o životní úrovni, vláda
se musí starat o koncepci zaměstnanosti, rozvoj
trhu práce a samozřejmě o sociální
politiku, ale životní úroveň je rovněž
věc, která nemá jednoznačnou platnost,
co si pod tím lidé mohou, představit. Do
toho patří životní prostředí
atd., je to "mišmaš".
V bodě h) "rozvoji kulturního a veřejného
vzdělávacího systému České
republiky a Slovenské republiky", tj. doplnit opět
slovo "veřejného".
Nyní přicházejí kritické body,
kde nebyly zohledněny naše námitky:
V § 4 odstavec 1. druhá věta: "Federální
vláda a vlády republik zajišťují
aktivní zapojení podnikatelské, vědeckovýzkumné
sféry, jakož i odborů a občanských
iniciativ, politických stran a hnutí do tohoto procesu."
Mám chuť tam doplnit ještě další
spolky - zahrádkářů apod. Jak si představujete
zapojit do práce na dokumentu politické strany a
hnutí? Co politická strana, to jiný názor.
První část může zůstat
- že se vypracování variant uskutečňuje
v součinnosti s příslušnými ústředními
orgány, ale uvedenou větu (Federální
vláda..." až do konce § 4 navrhuji vypustit.
Poslední můj pozměňovací návrh
je k § 6, odstavec 2. Považuji to za nejzlověstnější
část. Za středníkem navrhuji vypustit
vše, co následuje: "Federální vláda
a vlády republik jsou povinny usilovat", což
je dokonce podtrženo, "o získání
jejich podpory", rozumí se podpory politických
stran a hnutí, odborů a občanských
iniciativ, "k projednaným strategiím a současně
jim nabízejí účast na těch
směrech rozvoje, které zamýšlejí
v daném období prosazovat". Jakým mechanismem
budou strany získány, aby podporovaly projednávané
strategie? To nedává smysl. Přece opoziční
strany už se z podstaty věci nebudou usilovat o plnění
dané strategie, když ji budou považovat za naprosto
nesmyslnou. Totéž platí o občanských
iniciativách, odborech. Je jasné, že když
vláda rozhodne, že se mzdy nebudou hýbat nebo
jen o určité procento, bude se muset snažit
k tomu získat odbory. Ale nevím, proč to
má být v zákoně o strategickém
plánování. Tolik všechny pozměňovací
návrhy.
Předseda SN M. Šútovec: Pozmeňovacie
navrhy majú byť odovzdané písomne. Písomnú
podobu je možné vyhotoviť v priľahlých
miestnostiach, kde je k dispozícii sekretárka, ktorá
to napíše. Ďakujem.
Ďalej sa do diskúsie hlási poslanec Kobylka.
Poslanec J. Kobylka: Byly položeny tři otázky,
na které stručně odpovím:
1. Strategické plánování? Ano. Považuji
jej za velice důležité. Znovu opakuji zkušenost
z podnikové sféry, která se nyní znovu
potvrzuje. Vrcholové vedení nemá vytvořenou
koncepci a je to velice špatné.
2. Jaká instituce? Domnívám se, že ministerstvo
určitě ne, protože by to bylo velice drahé.
Kolega Zeman se bojí, aby to nebylo příliš
byrokratické. My se bojíme také. Domnívám
se, že při ministerstvu (nebude to samozřejmě
součástí zákona) hospodářství
by mohlo být 21 - 28 lidí, kteří by
integrovali věci zvenčí. To znamená
co nejlevnější, co nejefektivnější.
Kolega Zeman to zná. Pokud se dělá výzkum,
na kterém participuje 300 lidí, nikdo neví,
kdo co dělá. Tolik odpověď na druhou
otázku - instituce levná, pokud možno efektivní,
nebyrokratická. Souhlasím s kolegou Zemanem.
3. Zda je na to potřeba zákon, to si nejsem zcela
jist. Ale zřejmě asi ano, protože se dělá.
Děkuji.
Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem.
Prosím pána poslanca Sokola.
Místopředseda SN J. Sokol: Chtěl bych
říci dvě poznámky. Za prvé,
proč si myslím, že strategické plánování
je třeba a proč patří do náplně
federální vlády. Je to jedna z důležitých
věcí, které by mohly pomoci dávat
federaci skutečný pozitivní obsah. Federace
bývá často napadána, že je to
byrokratický aparát. Je spojována s bývalým
režimem atd. Domnívám se, že je velmi
důležité, aby právě tam, kde
je možné federální vládě
dát pozitivní užitečnou náplň
něčeho, co je našim republikám k ničemu,
to bylo využito.
Druhá poznámka bude trochu nepříjemná.
Včera večer tady měl anglický politolog
velmi hezkou přednášku "Československý
veřejný život očima cizince". Je
to muž, který tady žije delší dobu
a měl 6 velmi hezkých poznámek na tělo
našemu veřejnému životu. Připomínám
jednu z nich, která ho zvlášť překvapila:
personifikace československého veřejného
života. V našem veřejném životě
se přisuzuje příliš velký význam
tomu, kdo něco říká. Věci jsou
posuzovány podle toho, kdo je říká.
Nechci příliš zabíhat do toho, jak dalece
si za to jednotliví politici mohou, ale rád bych,
aby se tato stránka trochu dostala do pozadí. Děkuji.
Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem.
Hlásil sa pán poslanec Fišera.
Poslanec I. Fišera: Pane předsedo, vážení
kolegové, jako vždy diskutujeme k zákonu, jehož
význam do značné míry v daném
čase svojí diskusí přeceníme
v tom, že probíráme některé detaily
a zcela podceníme jeho roli v kontextu života v tu
chvíli, ve které jsme. Zdá se mi debata,
která je vedena, včetně pozměňovacích
návrhů, diskusí, která je vedena při
balancování nad určitou oblastí.
Ministerstvo strategického plánování
vypracovalo před několika měsíci určitou
prognózu, která naštěstí se zatím
ne zcela plní. Myslím, že bylo dobré,
že byla zpracována takováto varovná
prognóza, protože upozorňovala na rizika, která
jsou. Svědčí to o tom, že je nutné
využít to, co máme, a zákonem, který
jsme už předjednali a který už zčásti
byl schválen, rychle umožnit, aby takováto
instituce (takováto práce) pokračovala a
nebyla ohrožována. Řada z nás si neuvědomuje
vážnost doby, ve které se nacházíme,
a je ochotna vést debatu o takových pojmech, jako
je kvalita života. Baví se o tom, jaká bude
instituce nebo o svém strachu z toho, že nějaká
instituce bude byrokratická. Velmi si vážím
znalostí řady poslanců o jiných státech,
jejich srovnávacích schopností, ale chtěl
bych říci, že v rozhodování,
které se zde projevilo, i v tom, co řešíme
v tuto chvíli, se projevuje značná neznalost
metod, postupů a smyslu strategického plánování.
Třeba takový pojem jako kvalita života, pane
poslanče, je znám v americké literatuře
značně dlouhou dobu a je spjat se změnou
dokonce i zpráv prezidenta spojených států
o stavu unie, když se vedle kvantitativních ukazatelů
ekonomických začaly objevovat jiné ukazatele
prostě z toho důvodu, že se ukázalo,
že otázka kvality života je otázkou velmi
důležitou.
Myslím, že bychom se měli v tuto chvíli
prostě zamyslet nad tím, zda těmito procedurálními
věcmi a obavami, které zde byly vysloveny, nekomplikujeme
život vládě a nekoncentrujeme její pozornost
někam jinam.
V řízení a ve správě státu
v kritických situacích zvlášť,
je nejsilnějším faktorem čas. Chtěl
bych upozornit na to, že času nad tímto zákonem
jsme ztratili příliš mnoho, děkuji.
Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem
pánu poslancovi Fišerovi. Do rozpravy sa hlási
ešte poslanec Roubal.
Poslanec M. Roubal: Vážený pán
predseda, vážené kolegyne, vážení
kolegovia, dúfam, že budem stručnejší
než pán poslanec Fišera a dúfam, že
budem i trochu konkrétnejší. Začnem
rovnako ako všetci moji predrečníci.
Strategické plánovanie je jasné nám
všetkým. Ide o vec samozrejmú a myslím,
že áno. Čo sa týka ministerstva, tam
už máme dosť veľké problémy.
Ale pretože sa vyjadril pán minister, tak by som ho
požiadal, aby sa vyjadril k tomu, akú má predstavu
o tom, ako sa tento zákon bude realizovať z hľadiska
toho, aby realizácia bola funkčná.
Z hľadiska tohto zákona ako takého mám
trochu obavy o neho, z hľadiska jeho proklamatívneho
znenia.
Z tohto dôvodu mám pozmeňovací návrh,
a síce vypustiť celý § 6, v ktorom sa
hovorí o zabezpečovaní stratégie federácie
a republik, pretože podle môjho názoru, pokud
to prechádza do pravomocie a kompetencie vlády,
vláda zaisťuje svoju stratégiu v plneniu volebného
programu. Ďakujem.
Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem.
Hovoriť bude poslanec Sochor.
Poslanec V. Sochor: K tomu, co tady poslouchám,
bych chtěl říci několik vět
z praxe, kterou jsem celý život vykonával.
O strategickém plánování byla řečena
spousta podpůrných stanovisek. Myslím, že
je to každému jasné, že plánovat
se musí v každé společnosti i v rodině.
Kdo to někdy zkusil a dělal manažerskou funkci,
dnes třeba pokrčí hlavou a řekne -
dělali jsme to všechno špatně. Všichni
lidé to nedělali špatně, snažili
jsme se alespoň najít východisko z toho nepořádku,
který zde byl. Cosi se tedy udělalo, cosi se tady
vyrobilo.
Chtěl bych říci, že mě zaráží
to, že je spousta lidí, kteří do toho
nikdy bezprostředně nedělali profesně,
jsou průmyslu vzdáleni a vehementně bojují
proti nějakému zákonu. Plně mě
uspokojil doplněk v § 4 vypustit odstavec 4. Myslím,
že tím pádem celý zákon tak,
jak ho navrhl pan ministr, naprosto dostal jiný rámec.
Že se plánovat musí, o tom nepochybujeme, protože
jinak bude centrální plánování,
ale bez strategie v jednotlivých závodech se neobejdeme.
Kapitalistický západní svět nás
překonal úplně brilantně plánovací
metodikou, kterou uplatňoval ve svých resortech.
Není pravda, že neplánovali. Naše Státní
plánovací komise, to je druhá věc.
V zákonu je jednoznačné napsáno, že
zodpovídá vláda. Myslím, že vláda
musí skutečně zodpovídat za strategii
a když se nesladí vzájemně jednotlivé
rezorty a obory, tak to nebude dobré. Tyto věci
z hlediska strategie tady musí někdo vykonávat.
Bojím se jedné věci, a to je otázka
personální v těchto oborech. Jde o to, aby
to nedělali lidé, kteří to dělali
na druhé straně vody, jak já říkám.
Mám takový dojem, že v Praze se stále
hledá spousta různých ministerských
míst. Viděl jsem, že tady sedí bývalý
předseda Adamec, který sliboval národu, že
sníží administrativou 10 nebo 15 tisíc
lidí. Byl bych rád, kdyby už někdo řekl,
že se opravdu něco snížilo. Mám
dojem, jak to říkal ministr Dlouhý, že
se vyhodí 150 nebo 200 lidí a já je potkám
na druhém ministerstvu. Myslím, že to není
princip tady toho.
Jednoznačně jsem pro to, abychom zákon bez
ministerstva přijali, protože jestli se nebudeme fundovaně
řídit prognostiky a manažery v našem podnikání,
tak půjdeme do opačné polohy, než jsme
byli.
Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem,
pán poslanec. Hlási sa poslanec Bratinka.
Poslanec P. Bratinka: Jenom krátce k panu poslanci
Fišerovi. To, co říká americký
prezident Kongresu, není ani z politických důvodů,
ani z volebních důvodů pro nás relevantní
a že se píše v americké literatuře
o kvalitě života, to je jakýsi pojem sociologický
nebo politický, ale do zákona to nepatří.
Druhá věc se týká předřečníka.
Pokud bude zákon, tak vznikne ministerstvo. Tím
si můžete být jisti. Jinak to není možné.
Předseda SN M. Šútovec: Slovo má
pán poslanec Skalický.
Poslanec J. Skalický: Chci velmi krátce připomenout
to, co jsem říkával při prvním
projednávání tohoto zákona na společné
schůzi sněmoven. Říkal jsem, že
naprosto nepochybuji o tom, že každá vláda,
má-li být hodna toho jména, musí mít
svoji hospodářskou strategii a že strategické
plánování, ať už tomu říkáme
jakkoliv - já bych se spíš přimlouval
za termín hospodářská strategie -
nutně patří zvláště do
etapy vývoje, ve které se nalézá.
Rovněž jsem nezpochybňoval funkci a existenci
ministerstva pro strategické plánování.
Mezi tím ovšem došlo k jinému vývoji,
sama federální vláda rozhodla jinak, jak
víte. Na své schůzi, řádově
asi 2 měsíce před dnešním dnem,
rozhodla o tom, že ministerstvo bude zrušeno. V tom
případě se bude muset postarat o to, aby
si hospodářskou strategii vytvářela
na jiné úrovni, zřejmě na půdě
ministerstva hospodářství.
Ve svém diskusním příspěvku
jsem poukazoval na to, že ona pravidla hry, po kterých
zde volal předkladatel a jež použil jako jediné
zdůvodnění toho, proč chce odpovědět
kladně i na onu třetí otázku, totiž
že potřebujeme zákon. Ona pravidla hry, jak
jsem se tehdy o tom zmínil, jsou obsažena v zákoně
č. 297/1990 Sb., o vymezení působnosti federálních
ústředních orgánů státní
správy. Ptal jsem se tehdy na schůzi a ve stovkách
debat o tom, jaké ještě potřebujeme
pravidlo hry pro to, aby ať už ministerstvo nebo jiný
orgán mohlo skutečně hospodářskou
strategii vytvářet.
Musím konstatovat, že do dnešního dne
jsem neslyšel jediný relevantní argument pro
to, že bychom potřebovali zvláštní
zákon o strategickém plánování.
Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem
pán Skalický. Hovoriť bude pán poslanec
Fišera.
Poslanec I. Fišera: Replikou na pana poslance Bratinku
budu končit. Otázka, kterou klade pan poslanec Skalický,
je opravdu vážná. Proč jsme podporovali
tento zákon? V řízení je bohužel
- a u nás to bylo typické - taková nebezpečná
tendence, že převládnou operativní hlediska
řízení.
Fronta úloh, která bývá před
řídícím subjektem v daném okamžiku,
zejména když je situace kritická, bývá
tak dlouhá, že se projevuje tendence k takzvanému
defenzívnímu řízení. To je
důvod, proč podporuji mimo jiné úpravu
zákonnou, která do značné míry
nutí vládu, která současně
stanovuje pravidla pro tuto činnost, se strategickým
řízením zabývat a dokonce pro nás
stanovuje určitá pravidla, abychom nepodlehli okamžitému
tlaku, ale abychom dokázali také pohlédnout
trochu kupředu. Abychom k tomu byli tlačeni. V tom
vidím jeden z důvodů a myslím si,
že je důležité zákon přijmout.
Tento zákon nebude příčinou byrokratismu
instituce, která takové plánování
dělá. Na to je dnes řada postupů,
aby instituce byrokratickou nebyla.
Jinak ke kvalitě života. Debata, kterou vedeme, je
klasickou debatou, jež ukazuje určitý způsob
myšlení. Odpověděl jsem na to, co navrhoval
poslanec Bratinka. Jemu je termín neznámý.
Já říkám, že je to termín
běžně známý. A chtěl bych
upozornit, že je to americký termín. Termín,
který u nás nemá být zaváděn
- to jsem slyšel před několika lety z úplně
jiných úst, z úplně jiné strany
barikády. Tehdy bylo argumentováno, že zavádím
americký způsob myšlení atd.
Předseda SN M. Šútovec: Hlási
sa ešte niekto do rozpravy? Nie je tomu tak. Vyhlasujem rozpravu
za ukončenú. Teraz sa hlási o slovo ako navrhovateľ
poslanec Zeman.
Poslanec M. Zeman: Vážení kolegové,
bylo by jistě příjemnější,
což je postoj jakéhokoli navrhovatele, kdyby se debata
obešla bez jakýchkoliv pozměňovacích
návrhů, zásadně i proto, v tom případě
bychom měli možnost, aby o tomto zákoně
znovu nehlasovala Sněmovna lidu. Nicméně
místopřísežně prohlašuji,
že bude-li přijat jakýkoli ze zde navržených
pozměňovacích návrhů, pak to
neotřese mojí podporou tohoto zákona, protože
se domnívám, že některé z pozměňovacích
návrhů ho mohou zlepšit a v podstatě
žádný z nich ho nemůže poškodit,
i když bych měl dílčí námitky
k jednotlivým aspektům.
Dovolte mi stručný komentář k jednotlivým
pozměňovacím návrhům a snad
i vysvětlení některých skutečných
nedorozumění.
Začal bych věcnou náplní. Měli
bychom tady skutečně odlišovat to, co řídíme
a to, co je odezvou na řídící impuls.
Z tohoto hlediska jistě například neřídíme
světovou ekonomiku, ale přesto je dobré mít
zpracovány variantní prognózy vývoje
světové ekonomiky. Jistě přímo
nenařizujeme kvalitu života, ale je dobré vědět
o možných trendech a ovlivnitelnosti trendů
atd.
Ale nemám nic proti vyloučení pojmů
měnová politika, nemám věcné
námitky proti pojmu vládní podpora. Ovšem
uvědomme si, že když mluvíme o veřejném
školství, veřejném zdravotnictví
a chceme odhadovat varianty jejich vývoje, pak už
k vůli vazbě se školstvím a zdravotnictvím
soukromým musíme zahrnout odhady vývoje těchto
sektorů. Je to odhad a my těmto sektorům
nic nenařizujeme. Tady se neustále směšuje
informace o variantách možného budoucího
vývoje nařízením, což je psychologie,
která v nás poněkud přežívá.
Stejně tak pokud jde o participaci. Jestliže podle
toho, co navrhoval kolega Bratinka budou vynechány ty složky,
které mluví o aktivním zapojení podnikatelské,
vědecko-výzkumné a další sféry,
mě z hlediska mého parlamentního trička
to příliš mrzet nebude, protože já
chci, aby tento parlament dostával výstup o možných
budoucnostech, chci aby tento výstup byl variantní,
což pokládám, za nejdůležitější.
Já tady nechci jedinou předepsanou cestu jinak neznámou
krajinou, chci, aby ho udělali odborníci a aby byl
zpracován z více hledisek, nikoliv pouze z hlediska
ekonomického.
Shodou okolností dělám simulační
modely. Dělám simulační hru s počítačem
a i svého nepřítele je možné
se zeptat - vyzkoušej si, co se stane, když... Ono mu
to ukáže, že 3 roky mu něco bude fungovat
a za 10 let se mu to zhroutí. Jednou mi takhle odešel
člověk, který řekl: "Nepotřebuju,
aby mi počítač dokazoval, že jsem idiot."