Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem.

Pán poslanec Pohanka s faktickou poznámkou.

Poslanec SL M. Pohanka: Dobře, ale pan kolega Fišera nás právě kritizoval, že z toho pohledu... jistě. Já nevím jenom nic o tom, že by sociálně demokratická orientace předložila nějaký oficiální návrh. Omlouvám se, pokud na tom pracovala. Naprosto to neměla být osobní poznámka, která by mířila na kolegu Fišeru. Také uznávám jeho kritiku, že jsme ve snaze přijmout co nejvíce zákonů někdy postupovali bez náležité úvahy a bez časového odstupu před hlasováním o zákonu jako o celku. To jistě byla chyba. Obávám se, že to potrvá, že chvat a naléhavost úkolů nepovede k zavedení holandské praxe u nás. Myslím si, že alespoň v tomto případě bychom měli mít dost času a toho právě máme málo. Jinak bych chtěl vysvětlit, v čem se liší kondominium od spoluvlastnictví. Raději nechám na seminář.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Budeme pokračovať v rozprave, a to vystúpením pána poslanca Jana Sokola. Slovo má poslanec Sokol, po ňom poslanec Hladík.

Poslanec SN J. Sokol: Pane předsedající, vážená sněmovno, vážení hosté, jenom úvodem bych chtěl utěšit pana kolegu Pohanku, že je nás tady takových víc, kteří o ledasčem nemáme ani tušení. Proto je třeba některé věci opakovat.

Zákon, o kterém jednáme, je zákon, kterým se pokoušíme vytáhnout tuto společnost z marasmu státního socialismu. Takovým zákonům někdy říkáme transformační. Je to zákon skrytě privatizační. Není první, který v této sněmovně projednáváme a máme, myslím, všichni bohatě zažitou zkušenost, že takové zákony nikdy nebyly, nejsou a nebudou dokonalé.

Druhá zkušenost, kterou jsme získali, je ta, že podmínkou úspěchu privatizace je rozmanitost privatizačních metod. Byl to tento parlament, který tuto důležitou zásadu prosadil a myslím, že tím podstatně přispěl k relativnímu úspěchu dosavadního privatizačního procesu. Tento zákon se do tohoto schématu dokonale hodí, neboť zavádí novou metodu vlastnictví a znovu opakuji pro ty kolegy, kteří se tomu stále ještě brání, že to je zákon, který zavádí institut kondominia. To, co zákon navrhuje, není nic jiného, než kondominium. Zákon dává věci do rukou obecním zastupitelstvům. Není to zákon, který by vyvlastňoval, nařizoval, dělal hotové věci. Je to zákon, který dává obecním zastupitelstvům do rukou nový nástroj, jak si pomoci s šíleným břemenem tzv. bytového fondu. Zákon je podle mého a našeho názoru dobře zpracován v daném čase.

Vážení kolegové, vážené kolegyně, stále znovu a zejména tam, kde jde o transformaci zapomínáme na faktor času. Čas se zde projevuje chátráním objektů, rozprodejem do té nejhorší možné podoby, tj. ideálního spoluvlastnictví lidí, kde nikdo nezodpovídá za nic. Současný stav nebrání, povzbuzuje k určitým spekulacím a prodlužuje nejistoty těch i oněch. Kolegům, kteří navrhují otázku odložit, kladu jednoduchou otázku. Kdo bude obcím dávat miliardy, které jim umožňovaly až dosud udržovat bytový fond v tom zoufalém stavu, ve kterém ho máme, ale aspoň tak, že se nerozpadl?

Vážení kolegové, vážené kolegyně, jak víte, nepatřím mezi radikály, ale ctím mandát, který jsme dostali jako poslanci Občanského fóra k minulým volbám, a to mandát radikální transformace této společnosti. Poslanci zvolení za opozici zde plní svoji legitimní funkci tím, že jako vlci kolem stáda vysoké zvěře hledají slabá místa. To je jejich legitimní poslání.

Naším posláním jako poslanců zvolených k tomu, abychom tuto společnost transformovali, je nepodlehnout strachu, který se v nás někteří kolegové stále snaží probouzet. Odvahu k obtížným a nepopulárním krokům, kterou jsme nabrali, když se jednalo o restituci, o transformaci, o privatizaci nebo minulý týden o smlouvu se SRN, tu si nesmíme nechat vzít. V okamžiku, kdy podlehneme těmto strachům, zklamali jsme své voliče a nesplnili jsme to, k čemu jsme byli zvoleni. Proto vás prosím, a zejména vás, bývalí kolegové z Občanského fóra, abyste si svá stanoviska znovu rozmysleli a zákon v té či oné podobě podpořili. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Sokolovi. Teraz vystúpi v rozprave pán poslanec Hladík. Poslanec Hladík sťahuje svoje vystúpenie, ako nás informujú jeho kolegovia. Ďalej je do rozpravy prihlásená pani poslankyňa Mahulena Čejková. Prosím, aby predniesla svoj príspevok. Po nej sa pripraví pán poslanec Novosád.

Poslankyně SL M. Čejková: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, mám jenom malý pozměňující návrh, a to k § 24 tisku 1514.

Mám za to, že otázka metodiky sjednávání cen bytových jednotek je v kompetenci vlád republik. Proto navrhuji vypustit dosavadní znění odst. 2 § 24 a nahradit ho tímto zněním:

"Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví obecně závazným právním předpisem metodiku sjednávání cen jednotek." To je celý pozměňovací návrh.

Ještě mi dovolte, abych na okraj vystoupení pana kolegy Pohanky řekla maličkost. Také jsem byla v Holandsku a pan kolega Pohanka zapomněl uvést jednu nezanedbatelnou maličkost, a to říci, kolik Holandsko ročně přijímá zákonů.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslankyni Čejkovej. Teraz prosím, aby vystúpil poslanec Novosád. Po ňom sa pripraví kolega Kurťák.

Poslanec SL K. Novosád: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, slyšel jsem toho už velmi mnoho. Naopak bych se zmínil o stránkách, které jsou v tomto zákoně pozitivní a které slouží k ochraně nájemníků.

Málokdo si totiž z vás uvědomuje, že podle dnes platných norem o prodeji domů má vlastník domu výpovědní důvody vůči nájemníkovi, které mu umožňuje zákon. Jsou u bytu, který souvisí technicky nebo funkčně s nebytovými prostorami a bytu pro vlastníka nebo jeho rodinu.

Zde se neurčuje, který byt to má být. To znamená, že nájemce u bytu, kde vlastník uzná za vhodné, že ten byt je pro něj vhodný, nemá prostě ze zákona žádnou šanci.

Chtěl bych upozornit, že v případě spoluvlastnictví podle tohoto zákona už neexistuje jeden vlastník domu, nýbrž vzniká spoluvlastnictví, i když se prodá pouze jedna jednotka. V tomto případě se ustanovení občanského zákoníku nepoužijí. To znamená, že tento zákon do jisté míry je komplementární s občanským zákoníkem a doplňuje daleko více ochranu nájemníků než tomu tak bylo dodnes. To je pozitivní věc, které bych vás prosil, abyste si ji povšimli.

Dále vás prosím, abyste si vyslechli mé dva pozměňovací návrhy. Řekl bych rád, co mě vedlo k tomu, že je podávám. Během projednávání tohoto zákona v mnoha expertních skupinách jsme dospěli k závěru,

že ty části u bytových družstev, na které družstevník nesložil svůj podíl, nejsou ve spoluvlastnictví družstevníků, nýbrž ve vlastnictví právnické osoby, to jest družstva. Měli jsme snahu, abychom do jisté míry vyrovnali tu značnou nespravedlnost, která vznikne mezi dnešními členy bytových družstev a obyvateli nebo nájemníky státních bytů. Proto jsme měli zájem, aby aspoň určitá část z té části, která není přímo součástí bytového fondu a není ani garáží, na kterou ten dotyčný složil svůj podíl, se dostala zpět k němu.

Proto navrhuji v § 18 odst. 3 varianty I tuto změnu: Ve třetím řádku odst. 3 místo čárky za textem "příslušné republiky" dát středník a dále pokračovat textem: "zbylých 25 procent získaných prostředků převede družstvo do prostředků určených na financování oprav a údržby domů..." a v závorce odkaz na § 18 odst. 6. Tím způsobem aspoň 25 procent prostředků přechází zpět do prostředků určených na financování oprav a údržby domů. § 17 odst. 6 říká, že tento fond slouží k vypořádání mezi družstvem a odcházejícím členem družstva, takže podíl za tržně odprodané bytové jednotky aspoň z 25 procent dostanou družstevníci.

Toto mě vedlo také k tomu, abych se přiklonil k rozšíření varianty kolegy Jurečky,a to do odstavce 6 jím navrhovaného doporučuji na konec toto znění: "Zbylých 25 procent takto získaných prostředků převede družstvo do prostředků určených na financování oprav a údržby domů."

Dále žádám, aby byl do tohoto zákona zařazen nový § 17, ostatní paragrafy by byly přečíslovány, a aby ten § 17 byl veden jako část pátá a měl nadpis Společenství vlastníků jednotek. V původním návrhu zákona, jak jej předložila vláda ve své variantě, bylo obligatorní společenství vlastníků jednotek. Po několika expertních poradách dospěla vláda zároveň s navrhovateli k názoru, že toto společenství jednotek by mělo být obsaženo v zákoně, ovšem nikoliv jako forma obligatorní, nýbrž fakultativní. Podle dnešního občanského zákona totiž sdružení vlastníků jednotek nemá právní subjektivitu, nemůže si tedy zvolit statutární orgán, který by za něj jednal. To vlastně do jisté míry rozšiřuje možnost sdružování občanů do právnických osob, stejně jako tento zákon rozšiřuje na rozdíl od občanského a obchodního zákoníku formy vlastnictví.

Ten text je komplexní, já ho nebudu předčítat, předložím ho přítomným kolegům zpravodajům a samozřejmě se vám dostane do rukou v písemné formě. Pardon, bylo mi řečeno, že ho musím přečíst, nic jiného mi asi nezbude:

"Společenství vlastníků jednotek. § 17 odst. 1: K zabezpečení správy domu, zejména jeho společných částí a zařízení, mohou vlastníci jednotek založit společenství vlastníků bytů a nebytových prostor v domě, jako právnickou osobu (dále jen společenství). Přitom není vyloučeno společenství pro více domů.

Odstavec 2. K založení společenství se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená vlastníky jednotek. Ke smlouvě musí být přiloženy stanovy upravující název, sídlo, předmět činnosti, úpravu majetkových poměrů, práv a povinností vlastníků jednotek - členů společenství, orgány společenství, vymezení jejich působnosti, určení osob oprávněných jednat jménem společenství, způsob ručení členů za závazky společenství, způsob zrušení společenství a naložení s jeho likvidačním přebytkem.

Odstavec 3. Společenství vzniká zápisem do registru sdružení společenství vlastníků bytů a nebytových prostor vedeného v ČR u okresního úřadu, v SR u obvodního úřadu příslušného podle sídla společenství. Do registru se zapisuje název a sídlo společenství, předmět jeho činnosti, orgány, kterými společenství jedná a jména osob vykonávajících jejich působnost, jakož i změny uvedených skutečností.

Odstavec 4. K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli."

Dále jsou tam dvě odvolávky, ty číst nebudu, ty předávám, to bude součástí té komplexní zprávy o pozměňujících návrzích k tomuto zákonu.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem vám, pán poslanec. Teraz v rozprave vystúpi pán poslanec Michal Kurťák, po ňom pán poslanec Karol Stome.

Chcem len upozorniť, vážené kolegyne a kolegovia, že predsedovia hospodárskych výborov zvolávajú krátku poradu hospodárskych výborov obidvoch snemovní, a to do miestnosti 209 ihneď po vyhlásení poludňajšej prestávky, ktorú predpokladáme o 12.30 hodine. Upozorňujem znovu tých, ktorí tu neboli, že popoludní o 13.30 hodine bude pokračovať spoločná schôdza obidvoch snemovní hlasovaním o tých troch tzv. notárskych návrhoch a o novele zákona o mimosúdnych rehabilitáciách a bezprostredne po nej bude pokračovať samostatná schôdza Snemovne národov. Pán poslanec Tahy.

Poslanec SN M. Tahy: Pán predsedajúci, opravujem vaše oznámenie. Schôdzu prekladáme na zajtrajšiu poludňajšiu prestávku, pretože je tu málo ľudí a všetci s tým nebudú oboznámení.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Riaďte sa podľa pokynov predsedu Tahyho, mám na mysli poslanca hospodárskeho výboru. Slovo má poslanec Kurťák.

Poslanec SN M. Kurťák: Vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia! V tomto zákone, vlastne v § 9, zasahujeme do vlastníckych vzťahov. Odznela tu kritika, že vlastníctvo nemôžeme odoberať, nemôžeme obmedzovať vzhľadom na Listinu ľudských práv. Ale Listina ľudských práv hovorí aj o tom, že občan ako taký má určité práva a iný občan mu tieto práva tiež nemôže obmedziť tým spôsobom, že v bytových domoch žijú občania vedľa seba a keby niekto svojím vlastníctvom narušoval práva ďalších občanov, myslím, že by to nebolo správne. Z toho dôvodu je nutné riešiť aj túto oblasť.

Chcel by som povedať, že v našich podmienkach bytové domy sú z technického hľadiska stavané spôsobom, že sa napríklad nedá odpojiť teplo do daného bytu, vždy sa musí všetko merať spoločne pre jednotlivý vchod. Mohla by nastať situácia, že pokiaľ niektorí občania by neplnili niektoré povinnosti, bola by zastavená dodávka tepla do celého vchodu.

Myslím, že by z toho mohli vzniknúť nepríjemnosti, mohli by medzi občanmi v jednotlivých bytoch vzniknúť aj násilné trestné činy, vzhľadom na to, že pokiaľ má niekto malé deti a zamedzí sa základná dodávka, tak neviem, kto by s tým bol spokojný.

Preto treba túto oblasť veľmi dôkladne zvážiť.

Navrhoval by som § 9 ponechať v pôvodnom znení.

V ďalšom by som sa chcel dotknúť problematiky bytových družstiev. Táto problematika tu veľmi rozobraná nebola. Navrhovateľ tvrdí, že v pôvodnom návrhu to rozobrané nebolo, nebolo navrhované, dostalo sa to sem dodatočne vzhľadom na transformačný zákon, kde sme vlastne dali ľuďom možnosť dostať byty do osobného vlastníctva, ale neriešili sme tam úverové zmluvy a tým pádom by mohli vzniknúť dosť značné problémy. Tu sa to rieši v § 18, aby úverové zmluvy ostali pôvodné.

Chcel by som upozorniť na jednu skutočnosť. Návrh vlády, resp. pána Rychetského, bol vlastne pri predaji štátnych bytov, aby sa išlo s dosť nízkou cenou (do trojročného nájomného). Chceme vlastne odpredať štátne byty, v niektorých prípadoch sa ich doslova zbaviť, pretože s nimi máme problémy, že sú stratové. A tu vzniká značný rozpor. V čom? Občania, ktorí bývajú v družstevných bytových jednotkách, poznám konkrétne prípady, keď ide o bytový dom, kde polovica je družstevná a polovica štátna, takže sa nedá hovoriť o tom, že niektoré bytové jednotky - družstevné - sú výhodnejšie, že sú lepšie zariadené a pod. Nedá sa vôbec, podľa môjho názoru, na túto tému hovoriť. Dostávame sa do situácie, že pokiaľ by si to odkúpil občan v štátnom byte, zaplatil by za to, dajme tomu, 20 až 30 tisíc Kčs, a občan v družstevnom, vlastne v tej istej bytovke, by to dostal za podstatne vyššiu sumu, 80 až 100 tisíc Kčs. Také sú skutočnosti, ktoré mám na základe mojich zistení.

Z toho dôvodu by som navrhoval, aby sme pristúpili k verzii, že družstevník, pokiaľ odkupuje byt, by si mohol zobrať od banky úver za tých istých podmienok, aké mal ten bytový dom, resp. bytové družstvo, úver v tej istej príslušnej dobe. Z toho dôvodu navrhujem v § 16 zmenu. Nový odsek 2: Na návrh nadobúdateľa bytu banka uzatvorí s nadobúdateľom bytu úverovú zmluvu na čiastku, ktorá zodpovedá nezaplatenému úveru, pripadajúcemu na prevádzkovaný byt. Pre tento úver platia podobné podmienky, za akých bola úverová pomoc poskytnutá podľa platných predpisov - odkaz číslo 2, ktorý je v danom zákone. Do terajšieho § 18 ods. 2 by sme nahradili slová "odsek 1" slovami "odsekov 1 a 2". To by bolo všetko.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kurťákovi. Teraz v rozprave vystúpi pán poslanec Karol Stome. Dávam mu slovo. Ako posledný písomne prihlásený vystúpi pán poslanec Vojtech Filip.

Poslanec SN K. Stome: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, páni poslanci a vážení hosté, k návrhu zákona o vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám třeba především uvést motiv lepší snahy, než je výsledek. Co mě vede k tomuto závěru? K tomuto závěru mě vede jistá nekonzistentnost tohoto návrhu, tedy této předlohy a jistá nepraktičnost a vnitřní rozpornost některých ustanovení, na které bych chtěl obrátit vaši pozornost. Za další mě k tomu vede pominutí otázky bývalých obecně prospěšných bytových družstev, tj. bytů v LBD, které by se tímto předpisem dostaly zcela mimo možnost rehabilitace. Jednalo se zejména o sociálně slabší vrstvy, které si tyto byty pořizovaly ze svých úspor a které nuceným způsobem se v podstatě dostaly do sféry ostatních bytových družstev, a tedy také do sféry zásahu této předlohy.

Především už zde bylo řečeno k § 4 odst. 1, o smlouvě o převodu vlastnického práva, která včetně všech změn a doplňků má být registrována státním notářstvím. Jeví se mi, že i slovo výkres, který zákon udává a dokumentace, kterou je povinen předložit převádějící, což je ten, kdo převádí byt na někoho jiného, jsou ustanovení jednak zákonu neznámá a jednak nepraktická, bez možnosti svých naplnění, která zákon požaduje.

V § 4 odst. 4 se říká, že práva a povinnosti ze smlouvy přecházejí na právní nástupce. Z toho důvodu by se tedy jevilo, že v podstatě každá další smlouva je pouze smlouvou adhezní, že se tedy připojím k tomu, co bylo řečeno se smluvním partnerem přede mnou, ale tak to ze zákona dále nevyplývá.

Nejeví se mi dosti průchodnou ani konstrukce použitá v § 5, byť má dvě varianty. Tam se používá přednostní nabytí, předkupní právo, dále se užívá v zákoně i přechod a ve variantě 2 se uvádí přednostní převod, a dostáváme se do situace, co ten který výraz ve skutečnosti má znamenat.

Domnívám se, že § 5 v první variantě v odstavci 3, neuplatní-li nájemce právo na přednostní nabytí vlastnictví bytu do 6 měsíců ode dne, kdy byl o nabídce vyrozuměn, jeho právo k přednostnímu nabytí vlastnictví bytu zaniká. I po uplynutí lhůty uvedené v odst. 3 má nájemce při převodu bytu předkupní právo. Ustanovení občanského zákoníku, § 606, platí obdobně, tzn. balanc s cenou. Domnívám se, že konfrontací odst. 3 a 4 bychom mohli dojít k neřešitelnému stavu.

Pokud se jedná o variantu 2, hovoříme tady zase o bytech, které vlastník prodal všechny, až na jeden, smlouvu o převodu pronajatého bytu jinému než nájemci, považujeme za neplatnou. Z tohoto hlediska se jeví, co tedy s bytem toho vlastníka? Tato smlouva je neplatná ze zákona. Bude se jí dovolávat kdo? Bude se jí dovolávat to budoucně vzniklé kondominium, nebo už existující kolektiv držitelů nebo vlastníků jednotlivých bytů? Zdá se mi, že tam není dostatečně jasně vyjádřeno to, kdo je aktivně legitimován.

Nicméně se mi zdá, že i další ustanovení by potřebovala dopracovat. Občanský zákoník nám říká, co je to právní úkon. Právní úkonem je např. i testament, čili sepsání poslední vůle. Touto poslední vůlí mohu samosebou disponovat i tím bytem, a já se tedy ptám, proč v odst. 10 § 1 je napsáno, že z právních úkonů ohledně jednotky jejich vlastníkem mají ostatní vlastníci jednotek a společných částí k jednotce zástavní právo. Já lituji, ale tomuto ustanovení nejsem schopen vůbec porozumět. Proč by v případě odkazu měli zástavní právo k mé jednotce,

jakožto budoucího zůstavitele, mít ostatní spoluvlastníci bytu v tom domě? Domnívám se, že je to naprosto podivný požadavek této zákonné předlohy.

Z právních úkonů týkajících se domů, říká odst. 2 téhož § 10, společných částí a zařízení domu jsou vlastníci jednotek zavázáni společně a nerozdílně. Čili, prosím vás, podle toho, co jsme dostali, tak správu může vykonávat někdo jiný. Právním úkonem je tedy zřejmě i opomenutí.

Vzniká situace, že tedy ten, kdo se má o věc starat, když něco opomene, tak společně a nerozdílně, čili nikoli ve výši podílu, je zavázán ten vlastník některého prostoru, který je nazýván bytový nebo nebytový prostor, tedy té jednotky. V praxi to znamená, že věřitel se může obrátit se svým ukojením na kteréhokoli takto zavázaného člověka. Např. škoda 250 000 korun může být uplatňována přesně pouze proti jednomu, který tam má 3 %, čímž se samosebou může dostat do situace, protože zákon klapku zde nemá, že o svůj byt nebo nebytový prostor přijde za to, že ostatní porušili také svou povinnost, protože věřitel není vázán, na kom to bude chtít. Domnívám se, že toto zákon asi původně nesledoval.

Podíváme-li se na záležitosti o lidových bytových družstvech, kam vnikla úpravou za minulého režimu obecně prospěšná bytová družstva, zjistíme, že tato předloha zcela opomíjí zákon 242 říšského zákoníku z roku 1910, zákon 243 téhož zákoníku z roku 1911, zákon první republiky č. 98/1919 Sb., o státním bytovém fondu, a posléze i vládní nařízení 160/1934.

Chtěl bych upozornit, že byla to právě tato obecně prospěšná družstva, kde sociálně slabší vrstvy si pořídily pro sebe přiměřené bydlení. Tyto kapitalizované či v domech zhmotněné náklady těchto sociálně slabších vrstev jsou obsaženy v oněch domech, které mají být tímto způsobem rozprodávány. Takže by konečně - protože dosud to bylo mrtvé v zákonné úpravě, zatím o to nepřišli, ale pouze se to nerealizovalo - definitivně přišli o své nároky z bytů v domech, které si postavili.

To je druhá námitka, kterou jsem povinen přednést a upozornit na ni své kolegyně poslankyně a kolegy poslance.

Posléze se domnívám, že určitým sociálním šidítkem je i představa o cenách. Neumím si představit, když v domě bude 20 prostor a tedy 20 vlastníků bytů a 20 spoluvlastníků společných částí, do jaké míry jsou odlišní od 20 ideálních spoluvlastníků, mezi kterými je dohoda, kdo co bude užívat?

Zatímco zákon zcela přesně chrání spoluvlastníky a říká, že je to míra práv a povinností na společné věci nebo společném právu, tento zákon takové omezení nezná.

Nedomnívám se, že chudí vlastníci těchto bytů budou fungovat jako spoluvlastníci ideálních částí. Pokud ano, tak vzniká otázka, proč takováto úprava. Domnívám se, že tato myšlenka zasluhuje zpracování - ostatně je to uvedeno i v občanském zákoníku - ale nedomnívám se, že v podobě, jak je předložena, je schopna přijetí. Děkuji vám.