Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Tahymu, dále je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Adrianová a připraví se pan poslanec Jiří Musílek.

Poslankyně SN M. Adrianová: Vážený pán predsedajúci, vážené panie kolegyne, vážení kolegovia! Situácia v železničnej doprave je u nás stále vážnejšia. Zodpovednosť nášho štátu rovnako tak pred medzinárodnými spoločenstvami je v tomto smere nezastupiteľná. Chceme byť križovatkou Európy aj v oblasti železničnej dopravy. Musíme k tomu vytvoriť aj vo sfére bezpečnosti potrebné podmienky. Som presvedčená, že zákon o Federálnej bezpečnostnej polícii tak, ako je navrhovaný iniciatívnou skupinou poslancov, takúto právnu normu má. Nielenže poskytuje potrebné zákonné predpoklady pre zvládnutie vážnej bezpečnostnej situácie v oblasti dopravy z hľadiska právomoci príslušenstva železničného policajného zboru, rovnako tak vytvára garancie ich sociálneho, materiálneho a technického zabezpečenia.

Tým, že by niektorí poslanci hlasovali proti tomuto zákonu, umožňovali by aj naďalej kriminálnym živlom v pokračovaní ich zámerov a spoločnosť by žila v strachu z prepadávania v nočných rýchlikoch. Som presvedčená, vážené kolegyne a kolegovia, že nám záleží na tom, aby každý občan mohol kľudne cestovať, a preto zákon o železničnej polícii podporujte. Ďakujem vám.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji také, to byla paní poslankyně Adrianová, prosím pana poslance Musílka.

Poslanec SL J. Musílek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, předpokládám, že většina z vás minimálně v posledních dvou letech využívala pravidelně dopravní prostředky našich železnic. Bylo by tedy nošením dříví do lesa hovořit o významu ochrany železnic. Je ovšem zapotřebí zdůraznit, že potřeba ochrany železniční dopravy v současné době je ještě více aktuální než kdy předtím. To co platí obecně o změnách podmínek bezpečnostní situace v našich zemích, o nárůstu trestné činnosti, o vysokém stupni nebezpečnosti agresivity některých osob na veřejnosti, to platí v plné míře i o bezpečnostní situaci v železniční dopravě.

Přitom ochrana osob a majetku nejsou jediným úkolem příslušníků Železniční policie, je jich podstatně více, tak jak je uvádí § 2 navrhovaného zákona. Jsem přesvědčen o tom, že příslušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic se snaží vykonávat své povinnosti poctivě. Jako příklad mohu uvést některé údaje z činnosti útvaru Sboru ozbrojené ochrany železnic v železniční stanici Česká Třebová. V uplynulém roce 1991 provedli příslušníci útvaru přes 1.500 doprovodů vlaků osobní přepravy a na ochranu pořádku, bezpečnosti a plynulosti železničního provozu provedli přes 500 zákroků, při kterých bylo předvedeno 220 osob. Jednalo se především o podnapilé osoby, násilníky a pachatele krádeží. V únoru tohoto roku bylo zadrženo šest pachatelů krádeže měděného trolejového lana v hodnotě desítek tisíc korun.

Jako zcela absurdní, ale skutečnou, uvádím rodokapsovou příhodu, která se stala nedávno v rychlíku mezi Pardubicemi a Českou Třebovou, kdy šokovaný revizor, který otevřel dveře kupé a slušně pozdravil, hleděl do ústí pistole, kterou na něho namířil cestující se slovy "jseš mi nepříjemný" a výhrůžně cvakal uzávěrem.

Kolegyně a kolegové, za této situace je nutno konstatovat, že dosavadní vybavení a výzbroj příslušníků Sboru není dostačující proti specializovaným pachatelům trestné činnosti, zejména ve vlacích mezinárodní přepravy. Není postačující ani zákonem stanovená působnost obvodů celostátních drah a rovněž tak pracovní poměr příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic v organizaci ČSD není vhodným pracovně právním vztahem příslušníka bezpečnostního sboru. Domnívám se, že tuto problematiku navrhovaný zákon řeší, což ostatně vyplývá z důvodové zprávy a ze zpravodajských zpráv.

Všechna oprávnění, povinnosti i prostředky policistů jsou komplexně zakotveny přímo v zákoně. Postavení příslušníků k zaměstnavateli se mění z pracovního poměru na služební poměr. Při tom finanční zatížení státního rozpočtu, určené k výstavbě Železniční policie, je rozumně rozvrženo na pět let.

Osobně považuji tento zákon za potřebný a rozumný a budu pro něj hlasovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Musílkovi za jeho výklad, s radostí konstatuji, že nikdo z poslanců ve své rozpravě nikdy nepoužil obrat "jste mi nepříjemný".

Nicméně táži se, chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? Pan Michal Kováč ze Sněmovny národů.

Poslanec SN Michal Kováč: Pán predsedajúci, chcel by som sa opýtať pána ministra dopravy: Dňa 20. 1. 1991 bolo rokovanie medzi federálnym ministerstvom a republikovými orgánmi, kde sa v podstate dohodli určité kroky a v tých krokoch je zahrnutá aj ozbrojená ochrana železníc, že sa presunie do republík. Pýtam sa, prečo je teda tento zákon federálny?

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, pan ministr vystoupí, prosím.

Ministr dopravy ČSFR J. Nezval: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, musím upozornit na to, že se jedná o iniciativní návrh skupiny poslanců, nikoli o vládní návrh, který by podávalo ministerstvo, takže těžko je mi tedy odpovědět. Jen k tomu, co má pan poslanec na mysli, to je pravděpodobně zápis ze začátku loňského roku, kde se řešily všechny ty problémy.

Bylo tam řečeno, že Sbor ozbrojené ochrany železnic bude řešen v souvislosti se situací na železnici, to znamená, zda zůstane železnice jednotná nebo se bude řešit jiným způsobem. Nebylo předurčeno, že Sbor ozbrojené ochrany železnic přejde do republik ani v tomto zápise. Ještě jednou opakuji, že tento návrh zákona není vládním návrhem.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu ministrovi za výklad. Táži se ještě jednou obou sněmoven, zda chce někdo vystoupit v rozpravě? Zdá se, že tomu tak není. Hlásí se předseda Sněmovny národů.

Předseda SN M. Šútovec: Mám malý pozmeňujúci návrh pre prípad, že by tento zákon predsa len bol prijatý. V § 10 ods. 3 navrhujem vyčiarknuť prvé dve slová druhej vety. Keď si to prečítate, pochopíte prečo. Píše sa tam, že služobnou rovnošatou, služobným preukazom alebo odznakom pátracej služby sa policajt preukáže ihneď, akonáhle mu to okolnosti služobného zákroku dovolia. Keby teda náhodou policajt v spodnom prádle vykonával služobný zákrok, potom musí bežať domov, obliecť si uniformu, aby sa mohol preukázať v zmysle zákona. Navrhujem, že by bolo dostačujúce, aby sa v takomto prípade, keby zákrok vykonával v spodnom prádle, preukázal len služobným odznakom alebo odznakom pátracej služby. Môj pozmeňujúci návrh teda je, vyčiarknuť prvé dve slová druhej vety ods. 3 § 10.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Jen mi není jasné, jestli v návrhu zákona je nějaká zmínka o spodním prádle. Předkládám, že ne.

Ještě jednou se táži před uzavřením rozpravy, zda někdo z poslankyň a poslanců chce vystoupit. Prosím, pan poslanec Tomsa.

Poslanec SL J. Tomsa: Promiňte mi, ale já mám nyní dojem, že pan doktor Šútovec poněkud ironizuje celý zákon svým návrhem, který nyní předložil. Situace je taková, že snad všude v Evropě kromě u nás na mezinárodních rychlících je ochrana železnic vždy přímo ve vlaku. Je tam právě proto, aby mohla zasáhnout v případě potřeby během jízdy. Ti lidé se během jízdy střídají, ale vždy tam jsou. Je třeba, aby tak tomu bylo i u nás, aby v každém rychlíku takový strážce pořádku byl po ruce, aby byl přítomen. Nedomnívám se, že by v pracovní době byl přítomen ve spodním prádle.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Já doufám, že na toto téma nebudeme rozvíjet rozpravu, nicméně pan předseda SN si ještě jednou bere slovo. O slovo se dále hlásí poslanec Kováč.

Předseda SN M. Šútovec: Ja neironizujem zákon, pán poslanec Tomsa, ale v prípade, že policajt tam v rovnošate bude, nemusí sa uniformou preukazovať po skončení služobného zákroku, pretože ju bude mať na sebe v priebehu zákroku, nie? Alebo bude v civile a nebude v uniforme a potom si bude musieť uniformu obliecť, aby sa preukázal? Nerozumiem tomu.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Ještě se hlásí pan poslanec Kováč.

Poslanec SN Michal Kováč: Vzhľadom na to, že na tejto schôdzi nás čaká ešte ťažký zákon o ČSD, ja som sa od pána ministra vlastne nedozvedel, čo som sa chcel dozvedieť - aké je teda stanovisko ministra k tomuto návrhu zákona, aká je koncepcia, pretože ani vládny návrh o ČSD nepredkladá vláda, ale ide o iniciatívny návrh poslancov. Podľa jeho stanoviska by sme sa mohli zorientovať. Pokiaľ viem, všetky stanoviská všetkých troch vlád sú záporné, tak nech nám to tu vyjaví.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Musím konstatovat, že pan ministr je zde víceméně ve funkci pozorovatele. Mám-li chápat vaše vystoupení jako interpelaci... (Poslanec SN Michal Kováč: Pán predsedajúci, ja som dal otázku pánovi ministrovi. Týka sa tohto zákona a ja na to mám právo.) Ano, já vám to neberu. Já se jen táži pana ministra, zda hodlá vystoupit.

Ministr dopravy ČSFR J. Nezval: Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, vy jste si zde všichni vyslechli, jaká je situace v oblasti bezpečnosti cestujících na železnici. Já bych k tomu rád dodal, že bezpečnost železničního provozu neohrožují jen ti zloději a násilníci ve vlacích. Ve stejné a možná větší míře ji ohrožují ti, kdož rozkrádají barevní kovy na železnici, kdož rozkrádají telefonní spojení, propojky, které zajišťují a kontrolují volnost tratě a řadu dalších věcí.

Ze všech těchto důvodů je třeba, aby došlo ke kvalitativní změně v ochraně železnice. Jedním ze základních předpokladů je to, aby vstoupil v platnost zákon o železniční policii, aby ze Sboru ozbrojené ochrany železnic - což jsou pracovníci, kteří jsou v normálním pracovním poměru - se stali lidé, kteří jsou ve služebním poměru. To je první předpoklad.

Otázka, zda železniční policie by měla být republiková nebo federální, byla vyřešena, když jste tady hlasovali a schválili změnu zákona 384, když jste rozhodli, že do federální působnosti patří také železniční policie. Plénum FS o tom tady rozhodlo. Myslím, že tím tato otázka byla vyřešena.

Pokud mám vyjádřit stanovisko ministerstva, mohu říci, že s návrhem zákona se ztotožňujeme a považujeme za potřebné, aby železniční policie vznikla.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu ministrovi. Ještě se přihlásil s poznámkou pan poslanec Haško.

Poslanec SN A. Haško: Kolegyne a kolegovia! Ja sa vrátim k § 10, ktorý pán Šútovec navrhuje upraviť. Aby sme uviedli do súladu odsek 2 a 3, navrhoval by som druhú vetu preformulovať takto: "Ihneď, ako to okolnosti služobného zákroku dovolia, policajt sa preukáže služobnou rovnošatou alebo služobným preukazom, alebo odznakom pátracej služby."

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Haškovi. Předpokládám, že zpravodajové posoudí tento návrh. Ještě jednou se ptám, zda chce ještě někdo vystoupit v rozpravě. Ještě kolega Mandler.

Poslanec SL E. Mandler: Já bych měl jen drobnou faktickou připomínku, že to, co pan předseda Šútovec tady přednesl, v žádném případě nemůžeme chápat jako ironizování tohoto zákona, protože tato věta absurdní. Člověk se přece nemůže prokazovat stejnokrojem, takže by se s tím snad něco mělo dělat.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Ano. Jediné prokázání stejnokrojem může spočívat v tom, že ukazovákem ukáži na svůj stejnokroj. Nepochybuji o tom, že zpravodajové tuto formulaci upřesní, aby nepostrádalo logiku a sémantiku českého jazyka. Ptám se naposledy, zda chce ještě někdo vystoupit v rozpravě. Hlásí se pan poslanec Honner.

Poslanec SL K. Honner: Vážené snemovne! Chcel by som uspokojiť chuť pána kolegu Kováča po infiormácii asi v tom, že chcel počuť od pána ministra asi to, že návrh tohto zákona neodporuje Ústavnému zákonu o čs. federácii, teda nič nebráni tomu, aby sme vyjadrili svoj súhlas s návrhom tohto zákona. Buďme radi, že nás bude mať kto chrániť v našich dopravných prostriedkoch. Nezáleží mi na tom, či to bude príslušník federálnej ochrany alebo či to bude národný príslušník. Hlavná vec je, že sa mi nič nestane. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Také děkuji. Takže, to byl další příspěvek do rozpravy. Chce ještě někdo z poslanců vystoupit? Nikdo se nehlásí, není tomu tak. Ukončuji rozpravu.

Táži se teď, zda chce na závěr vystoupit odůvodňovatel pan poslanec Stome.

Poslanec SN K. Stome: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážení hosté, padly tady několikeré námitky a já bych se pokusil je argumentovat. Omlouvám se, že ve svém úvodním slově jsem dostatečně nezdůraznil nutnost systémové propojenosti bezpečnostních sborů a nutnost kopírování struktury ČSD organizací železniční policie. To je směrem k dotazu či připomínce kolegy Tahy, zda tedy vnitro nebo zda doprava.

Zatímco v § 1 odst. 4 tohoto návrhu je propracováno stejně, a tedy konformně s ostatními zákony o bezpečnostních sborech, to, jakým způsobem bude ostatní spolupráce s dalšími bezpečnostními sbory, tak když bychom vyčlenili z resortního působení železniční policii, dostali bychom se do situace, že každá organizační změna by musela být vlastně zpětně akceptována tím, kdo má železniční policii řídit, což by nebylo v případě navrhovaném, nebo uvažovaném nebo dotazovaném, tedy v případě vnitra tak akceptovatelné, jako je navrhovaná úprava, nehledě na to, že ministerstvo vnitra vyjádřilo souhlas s tou úpravou, jaká je v návrhu.

Pokud jde o námitku pana kolegy Kováče či dotaz, byl zodpovězen tím, že byl přijat zákon 127 z letošního roku o novele 384, kdy jsme ochranu železnic zařadili pod písm. k) § 1.

Další námitky pana kolegy Šútovce, pana Haško, pana Mandlera se v podstatě týkaly toho, jak se prokazuje policista uniformou. Tedy průkaz uniformou je dán tím, že ji má člověk na sobě. Je to uniforma, která je všem známá, takže policista řídící dopravu se prokazuje nikoli průkazem, prohlášením, ale tím, že tuto dopravu řídí, a je k tomu vhodným způsobem oděn. Samozřejmě, že toto ustanovení § 10 je opět konformní s jinými ustanoveními obdobných zákonů o bezpečnostních sborech a kromě převlékání a nošení stejnokrojů jako průkazu, vznikají také situace, kdy policista zasáhne neviděn (např. proto, že je tma), policista zasáhne z takového úhlu, že osoba, která je terčem nebo svědkem zásahu, ho nevidí apod. a v nejbližší možné situaci tedy místo průkazu se může prokázat tím, že má na sobě uniformu. To je celý smysl tohoto, aby bylo řečeno, že zákrok je povinen a oprávněn provést i bez toho, že musí manifestovat to, že má na sobě uniformu a bez toho, že by v takovém případě musel manifestovat jiným způsobem svou příslušnost k policii.

Za navrhovatele se domnívám, že text pro konformnost s jinými zákony... (Předsedající předseda SL R. Battěk: Prosil bych, aby byl zachován klid. Je dovoleno nanejvýš šeptat do ucha.) by měl zůstat tak jak je, a že by podléhat úpravě neměl, byť i musím přisvědčit panu kolegovi Šútovcovi, že formulace, která je použita, se jeví mírně bizarní.

Dalšími připomínkami nebyl snad zpochybněn návrh ničím, neboť paní kolegyně Adrianová zdůraznila potřebu větší bezpečnosti, pan kolega Musílek argumentoval mj. tím, že dobrou ostrahou si železniční bezpečnost či železniční policie vyslouží to, co nás stojí. Oba hovořili o mezinárodních aspektech tohoto problému.

Domnívám se, že jsem tím odpověděl i panu kolegovi Mandlerovi. Pokud jde o záležitost poznámky pana kolegy Honnera, tak o ní platí totéž, na co narážel pan kolega Michal Kováč a je zodpovězena způsobem, který uvedl resortní ministr pan Nezval. Navrhuji tedy, aby text zůstal takový jaký je.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Stome. Táži se teď zpravodajů, zda chtějí vystoupit se svými závěrečnými slovy.

Společný zpravodaj výborů SN T. Hradílek: Dovolil bych si stručně reagovat na dva problémy, které zde byly nastoleny. Návrh pana předsedy Šútovce mohu skutečně dotvrdit doslovnou citací, ostatně jsem již na to upozornil ve své zpravodajské zprávě, že tento návrh zákona byl po schválení zákona o Federálním policejním sboru a Sboru Hradní policie, stejně tak zákona o služebním poměru těchto federálních sborů, dán do souladu se zněním těchto zákonů, a proto je tam text takový jaký je.

V § 12 zákona o Federálním policejním sboru a sboru hlavní policie se uvádí: Příslušnost k policejnímu sboru prokazuje policista služebním stejnokrojem, který je při výkonu služby označen identifikačním číslem, nebo služebním průkazem, nebo odznakem služby kriminální policie, nebo ústním prohlášením policie.

Chápu, při jistém pohledu na věc, že tato formulace může působit humorně, nicméně tento pozměňující návrh, pokud na něm bude pan kolega Šútovec trvat, nebudu moci jako zpravodaj doporučit, protože by to automaticky vyvozovalo téměř potřebu novelizovat i výše zmíněný předchozí zákon.

K panu poslanci Tahy - ve věci § 4, jedná se o návrh vznesený při jednání hospodářských výborů, chtěl bych víceméně doplnit jen to, co už tady řekl navrhovatel kolega Stome, že pokud bychom nyní v této fázi chtěli i z praktických důvodů na podobné řešení přistoupit, tak jak jsme před více než měsícem novelizovali zákon č. 384/1990 Sb., bylo by zapotřebí ještě předtím novelizovat jiný zákon, a sice zákon č. 194/1988 Sb., kde v § 92 (zákon se týká působnosti federálních ústředních orgánů státní správy ve znění pozdějších předpisů) je ustanoveno, že službu řídí federální ministerstvo dopravy.

To by byl jeden, řekl bych právnický, legislativní problém. Za mnohem závažnější důvody považuji vůbec celkový pohled na FMV, kdy jasně převládla koncepce, aby FMV bylo zprůhledněno, zeštíhleno. Aby to, co není vyloženě nezbytné, aby bylo z něho vyčleněno.

To byl také shodou okolností jeden důvod, proč například FBIS je vyčleněna mimo rámec federálního ministerstva vnitra. Domnívám se, že z titulu řízení státní správy na drahách v návaznosti na bezpečnostní situaci je mnohem přirozenější, aby zde vznikl jiný decentralizovaný policejní sbor. Decentralizovaný v tom smyslu, že by nespadal pod federální ministertvo vnitra, pod které už spadají jiné policejní sbory. Mimo jiné je to také v souladu s praxí většiny evropských zemí.

Z druhé strany mohu říci jen tolik, že na základě debaty, která tu proběhla, jsem nezměnil své stanovisko, že plně pléduji pro to, aby tento návrh zákona ve znění pozměňujících návrhů uvedených v tisku 1457 byl vámi přijat.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu zpravodaji Hradílkovi. Nyní vystoupí poslanec zpravodaj Korman.

Poslanec SL M. Korman: Vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia! Mimo svojho úvodného slova necítim potrebu čokoľvek dodať. Navrhujem vám, pán predsedajúci, dať o návrhu zákona hlasovať s nádejou, že aj napriek vzneseným pripomienkam vážení kolegovia a vážené kolegyne tento návrh podporia.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Takže se smím domnívat, že se žádné pozměňovací návrhy nemusí projednávat. Táži se pánů zpravodajů. Předseda Sněmovny národů pan Šútovec mi klade otázku, jak to. Takže, páni zpravodajové, jsou nějaké pozměňovací návrhy, abychom dostáli jednacímu řádu? S faktickou poznámkou se hlásí kolega Šútovec.

Předseda SN M. Šútovec: Argumentácia kolegu Stomeho ohľadom zákroku spoza rohu a zákroku v tme bola taká, že sťahujem svoj návrh.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Spoza tohoto pultu s tím souhlasím. Konstatuji, že tento návrh zákona nepodléhá zásadě majorizace, takže bude rozhodováno Sněmovnou národů jako celkem. Budeme hlasovat. Žádám poslankyně a poslance mimo zasedací síň, aby se dostavili k jednání. Přistoupíme k hlasování.

Prosím poslance ze Sněmovny národů, aby se dostavili k jednání, protože nemáme dostatečný počet poslanců v této sněmovně. Považuji za vhodné konstatovat, že ve slovenské části Sněmovny národů bylo prezentováno 59 poslanců k dnešnímu jednání.

O slovo se hlásí poslanec Filip.

Poslanec SL V. Filip: Pane předsedající, chci se zeptat - nevím, jestli jsem správně rozuměl - budeme hlasovat se zákazem majorizace?

Předsedající předseda SL R. Battěk: V tomto případě nikoliv. U tohoto zákona neplatí zákaz majorizace.