Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Slovo má pani poslankyňa Němcová. Pripraví sa pán poslanec Šedivý.

Poslankyně SL D. Němcová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, můj příspěvek se vlastně týká téhož čl. II bod 2 - problematiky uprchlíků.

Chtěla bych navázat na to co říkal kolega, totiž zdůraznit právě ten jeden aspekt možnosti vzniku idiosynkrazií anebo živení idiosynkrazií vůči lidem, kteří jsou třeba jiné barvy pleti.

Chci vznést jeden pozměňovací návrh, který apeluje na vaši úvahu (a je škoda, že tak, jako často, máme-li něco vážit, tj. pozměňovací návrhy, tak většinou tady nejsou kolegové, aby slyšeli zdůvodnění). Chci navrhnout, aby v § 2 odst. 3 a) bylo ponecháno pouze znění: kterým bylo přiznáno postavení uprchlíka, s odkazem pod č. 26, a ostatní text aby byl vypuštěn. Čísla 1, 2, 3 (jak je to v textu na str. 7 a 8) vycházejí sice z čl. 17 Ženevské konvence, ovšem tato konvence je z r. 1951 a stanovuje v podstatě minimální požadavek s tím, že tím leitmotivem je, že smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich území, co nejpříznivější zacházení, poskytované za stejných okolností cizincům. Myslím si, že je potřeba uvážit, že statut uprchlíka u nás má asi 250 osob. Je asi 750 žadatelů. Můžeme počítat i s tím, že dojde k náhlému nárůstu zájemců o poskytnutí azylu. Nicméně, pokud nevyřešíme problémy nebo vztah vůči statutářům nyní, můžeme mít o to větší problémy v budoucnosti. Totiž, budeme-li požadovat od azylantů např. dobu tří let pobytu na území ČSFR nebo uzavření manželství, nebo alespoň jedno dítě se státním občanstvím, může to vést k různému obcházení těchto požadavků. Např. k daňovým únikům tím, že tito uprchlíci budou přijímat práci načerno, nebo to povede k různým "sňatkům z rozumu", kterými se obejde toto nařízení, když se uprchlík ožení s čs. státní příslušnicí. Pak bychom tady měli také dlouhé období, které bychom museli krýt vlastně ze sociálních dávek - tzn., vzrůstaly by státní výdaje.

Půda pro rasovou diskriminaci, jak už zaznělo v předchozím projevu, by se rovněž "pohnojila". Demoralizace by nebyla jen směrem k nám, ale mohli by být demoralizováni i ti, kterým statut přiznáváme a záleží nám na jejich brzké integraci. V práci, koneckonců, se mohou integrovat nejlépe.

Tím, že bychom jim práci odpírali, třeba na dobu tří let, bychom vytvářeli předpoklady i pro kriminální nebo jinak společensky nebezpečné činění.

Takže bych chtěla apelovat na to, abyste ještě jednou uvážili, zda by nebylo spravedlivější, morálnější a nakonec i pragmatičtější umožnit těm, kterým byl přiznán azyl, ucházet se o práci stejným způsobem jako komukoliv jinému. Koneckonců trh práce by neměl být takový, jak říkal pan kolega, a nicméně by měl mít možnost si vybrat.

Ještě poukazuji na to, že i v současném stadiu nezaměstnanosti místa, která nevyžadují speciální kvalifikaci, jsou leckde neobsazená, včetně míst mimo města, která nabízejí i ubytování. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Pozmeňujúci návrh ste dali písomne? (Poslankyně SL D. Němcová: Ano.) Teraz vystúpi poslanec Šedivý, pripraví sa poslanec Stolař.

Poslanec SN F. Šedivý: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se v několika poznámkách vyjádřil k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákoník práce.

Jak asi víte, jsem jedním z navrhovatelů návrhu zákona o zákazu vykonávání některých činností a zneužívání informací.

Tento návrh, který vám byl rozdán před časem pod číslem tisku 1116, byl motivován zřejmě stejnými důvody, jako předkládaný vládní návrh novely zákoníku práce.

K vypracování návrhu nás vedlo zejména to, že v přechodu od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství a stejně tak v tržním hospodářství už fungujícím dochází k tomu, že osoby, které mají přístup k privilegovaným, tedy dosud nezveřejněným informacím, tyto informace mohou zneužívat pro své obohacování. Země s tržní ekonomikou se tomuto jevu brání nejenom vlastním zákonodárstvím, ale i přijímáním nadstátních dohod, jako je třeba konvence Rady Evropy z roku 1989 o inside trading.

Naše právní úprava v tomto směru nebyla dostatečná, nebo žádná. Teprve novela trestního zákona a zejména jeho § 128, a právě projednávaná novela zákoníku práce do tohoto problému vnášejí trochu jasno.

Doufám, že předložením poslaneckého návrhu jsme aspoň trochu pomohli na svět oběma těmto zásadním novelám a protože většina problémů, které jsme chtěli naším návrhem řešit, je jím už eliminována, jsem pověřen iniciativní skupinou poslanců náš návrh uvedený v tisku 1116 stáhnout. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Šedivému, ako ďalší vystúpi poslanec Stolař, pripraví sa poslankyňa Sándorová.

Poslanec SN Z. Stolař: Pane předsedající, dámy a pánové, dovoluji si předložit několik pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti.

Týká se to zákona o zaměstnanosti. V § 10 odst. 1 bych navrhl připojit do odstavce větu: "Obdobně je možno postupovat v případech, kdy uchazeč dosud žádnou kvalifikaci nezískal." Týká se žáků základních škol a některých uchazečů, kteří nemají vůbec žádnou kvalifikaci.

V § 14 odstavec 1 písm. f) bych za slovem "zaměstnání" vypustil slovo "opětovně". Je to trochu zpřísnění tohoto zákona nicméně následující § 15 umožňuje úřadům práce odpovědně zvážit, zda uchazeč může nebo nemůže podporu, příspěvek dostat.

V § 17 odstavec 6 bych doplnil citované ustanovení vložením věty za § 16 odstavec 2. Navrhuji vložit větu: "Anebo uchazeče, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného čistého měsíčního výdělku." Protože v současné době se rozpadá hodně firem a někdy uchazeč průměrný měsíční výdělek osvědčit opravdu nemůže.

A ještě bych se zmínil o přechodných odbytových potížích, kde bych si dovolil nesouhlasit s panem ministrem Millerem, že je to prodloužení agónie podniků. Nicméně dosavadní praxe ukazuje, že je to potřebné ustanovení, a že dosavadní finanční částky, které se vydávají na příspěvek těmto zaměstnancům, nejsou nijak výrazně velké. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pánu poslancovi Stolařovi, slovo má pani poslankyňa Sándorová, pripraví sa pán poslanec Jedinák.

Poslankyně SN E. Sándorová: Pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia! Chcem sa tiež vyjadriť k problematike, ktorú spomínala pani kolegyňa Němcová, a to k postaveniu utečencov.

Pred niekoľkými mesiacmi bola predložená novela zákona o utečencoch, a pretože v tom období som bola určená za spravodajkyňu v našom výbore, zúčastnila som sa neposčetných diskusií. Kľúčovým bodom diskusií bola otázka zamestnávania cudzincov, resp. utečencov, ktorá je v súčasnej podobe zákona o utečencoch vzhľadom k textu Ženevskej konvencie diskriminujúca.

Kolegyňa Němcová citovala prvý bod článku 17 konvencie. Ja by som chcela upriamiť vašu pozornosť

k 2. bodu článku 17 Ženevskej konvencie, ktorý znie:

"V nijakom prípade sa nebudú na utečencov vzťahovať reštriktívne opatrenia, uplatňované vzhľadom k cudzincom alebo vzhľadom k zamestnaniu cudzincov z dôvodov ochrany zabezpečenia národného trhu práce." A potom sú tam vymenované podmienky, ktoré čiastočne prevzala aj táto úprava zákona o zamestnanosti.

Pretože vtedy, keď sme rokovali o tejto novele, sme museli uznať za oprávnenú námietku legislatívcov, že úprava tejto otázky je v kompetencii Ministerstva práce a sociálnych vecí, veľmi som sa potešila, že Ministerstvo práce dodržalo svoj sľub a tento článok Ženevskej konvencie sa dostal do tejto novely. Dostal sa však do tejto novely nie v tom znení, ako je v Ženevskej konvencii. Nemala som toľko odvahy ako kolegyňa Němcová, aby som navrhovala vypustiť všetky tieto zužujúce opatrenia článku 2 § 2, ale v každom prípade budem za prijatie jej návrhu hlasovať.

Keby tento návrh neprešiel, navrhovala by som, aby sme dodržali literu konvencie bodu 2 článku 17. Tam sa nehovorí o manželstve s občanom, ktorý má občianstvo ČSFR, ale hovorí sa o tom: "...má partnera, ktorý je štátnym príslušníkom krajiny..." atď. Takže, keby neprešla úprava, ktorú navrhuje pani poslankyňa Němcová, navrhujem túto čiastočnú úpravu v bode 2 ods. a) § 2 článok 2. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Dáte materiál k dispozícii? (Poslankyně Sándorová souhlasí.) Slovo má poslanec Jedinák, pripraví sa poslanec Sedlář.

Poslanec SL Z. Jedinák: Pane předsedající, dámy a pánové, jen několik stručných poznámek k některým ustanovením navrhované novely předloženého zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti.

Chci upozornit na ustanovení nově vkládaného § 42 odstavec 5, který zavádí nový důvod zániku pracovně právních vztahů, tedy zániku organizace.

Evropská sociální charta z roku 1961 - předpokládám, že v dohledné době bude ratifikována Federálním shromážděním - ustanovení článku 4 odstavec 4 předpokládá přiměřeně dlouhou výpovědní lhůtu.

Myslím, že pokud bychom schválili § 40 až 42, pátý odstavec, kdy by zánikem pracovněprávních vztahů docházelo k zániku organizace, by organizace měla možnost při stávajícím zachování výpovědních důvodů, podle § 42 uplatnit jiný způsob zániku pracovněprávních vztahů výpovědí nebo dohodou.

Kdybychom přijali § 42 pátý odstavec, tedy zánik pracovněprávních vztahů se zánikem organizace, domnívám se, že toto ustanovení by bylo v rozporu právě s článkem 4 odstavec 4 Evropské sociální charty a nedocházelo by k poskytnutí přiměřeně dlouhé výpovědní lhůty.

Soudím také to, že by to mělo návaznost z hlediska přechodu pracovně právních vztahů, zejména finančních nároků, kde v nově navrhovaném paragrafu 250 b) zde není odpovědnost organizace za pracovně právní vztahy u všech, týká se to pouze tohoto § 205 - škody. Chci docílit toho, aby organizace, která má odbytové nebo organizační potíže, se vypořádala nejdříve se zaměstnanci, aby uspořádala pracovně právní vztahy, volila i jiné výpověďní důvody podle § 42 první odstavec, vypořádala své finanční náležitosti a pak končila svou činnost.

Můj konkrétní pozměňovací návrh zní: vypustit § 42 odst. 5. Další návrh se týká § 251, kde bych doporučoval vložit další větu: Ten, kdo provádí likvidaci, je při výkonu své povinnosti povinen postupovat tak, aby ke dni likvidace organizace byly všechny mzdové nároky jejich pracovníků uspokojeny. souhlasil bych eventuálně i s formulací: "Aby mzdové nároky byly, pokud možno, uspokojeny."

Pokud by totiž v souvislosti s tím, co jsem říkal, podle § 42, došlo k zániku organizace, stát negarantuje ve všech případech vyplacení mzdy a zákon o konkursu, který jsme nedávno schválili, má i ustanovení o tom, že návrh na provedení konkursu může být zamítnut.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má pán poslanec Sedlář.

Poslanec SL J. Sedlář: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie! Chcel by som obrátiť vašu pozornosť na § 73 tlač 1459 odsek 5 poslednú časť, kde je povedané, že pracovníci, uvedení pod bodom 2, to znamená, keď sa jedná o pracovníkov štátnej správy, ústredných orgánov atď., môžu vykonávať podnikateľskú činnosť len so súhlasom štatutárneho zástupcu organizácie.

V odseku 5 je klauzula, ktorá obmedzuje tento bod 4, keď sa nevzťahuje na činnosť vedeckú, pedagogickú, literárnu alebo umeleckú a ešte je tam dodatok "na správu vlastného majetku".

Chápem myšlienky predkladateľov, ktorí mysleli touto správou vlastného majetku spracovávanie skutočne zdedeného statku, bytového domu, dielne a podobne. Domnievam sa však, že táto informácia je nadbytočná vzhľadom na to, že keď sa jedná o podnikateľskú činnosť, je v platnosti odsek 4 a v prípade, že nejde o podnikateľskú činnosť, tak to nemá v tomto zákone čo hľadať.

Preto navrhujem v § 73 ods. 5 text "a na správu vlastného majetku" vypustiť. Ešte by som sa rád opýtal pána ministra, že mi nie je celkom jasné, ako bude riešený problém pracovníkov ústredných orgánov štátnej správy a orgánov menovaných v § 73, tých, ktorí v súčasnej dobe vykonávajú podnikateľskú činnosť a ktorí pri nadobudnutí účinnosti tohto zákona budú musieť túto podnikateľskú činnosť ukončiť, čím vzniknú určité ekonomické straty. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Z písomne prihlásených rečníkov všetci vystúpili. Pýtam sa ešte, či sa niekto z poslancov hlási o slovo. (Nikdo se nehlásil.) Končím teda rozpravu a vyhlasujem poludňajšiu prestávku do 13.30 hodiny.

(Schůze opět zahájena ve 13.43 hodin.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Pokiaľ nebude kvórum v hlasovacej miestnosti, budeme prerokovávať návrh zákona o federálnej železničnej polícii, tlač 1010, a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov, tlač 1457.

Bod programu 29: Návrh zákona o Federálnej železničnej polícii (tlač 1010) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1457).

Ďalšie riadenie schôdze odovzdávam predsedovi Snemovne ľudu pánu Battěkovi.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím o minimum pozornosti k tomu, abychom mohli zahájit odpolední zasedání. Byl bych vám vděčen, kdybyste zaujali svá místa ve sněmovně. Pak bych požádal pana poslance Karla Stomeho, aby podal výklad k návrhu zákona o federální železniční policii (tisk 1010) a k návrhu usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1457).

Zdá se, že poslanci po mé pravé straně nejsou vnímaví na upozornění. Přesto je žádám, aby uposlechli a zúčastnili se aktivně našeho jednání.

Současně zjišťuji, že zpravodaji k tomuto návrhu zákona jsou poslanci Miroslav Korman za výbory Sněmovny lidu a Tomáš Hradílek za Sněmovnu národů. Kolega Hradílek je zde a kolegu Kormana zabezpečí náš poradce.

Prosil bych poslance Karla Stomeho, aby se ujal slova. Prosím obě sněmovny, aby věnovaly pozornost vykladateli návrhu zákona, který se právě ujímá slova.

Pane ministře Millere, prosím vás, pomozte mi dostat dva poslance do lavic, abychom mohli začít jednat. Je to minimum taktu vůči přednášejícímu. Pane poslanče, začněte. Nenechte se ovlivňovat hlasy z pléna.

(Poslanci se pozvolna zklidňují.)

Zdá se, že doba vrcholového klidu se blíží.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, děkuji, že mi bylo umožněno přednést návrh, který je podle programu, takže považuji se jím být vázán tak, jako všichni členové této sněmovny, neboť program jsme schválili.

Dovolte, abych se vrátil k tématu. Prosil bych, abyste upoutali svoji pozornost na návrh tisku 1010 o federální železniční policii. Jelikož byla záležitost projednávána vícekrát, pokud jde o bezpečnost, omezím se pouze na specifika, která se týkají problematiky železniční policie. Nebudeme se výslovně zabývat hlavou druhou, protože hlava druhá je konformní s republikovými zákony o policii a s dalšími předpisy o možnostech policisty, pokud jde o možnosti jeho zákroku.

Upoutal bych vaši pozornost na hlavu třetí, kde se hovoří o tom, jaké jsou možnosti spolupráce a při této příležitosti bych zdůraznil, že je to poslední zákon, který nám dovršuje věnec bezpečnostních předpisů včetně železniční policie, pokud tento zákon bude schválen, aby byla umožněna pro bezpečnost občanů této země spolupráce mezi jednotlivými policejními sbory. To považuji za jeden z hlavních přínosů této předlohy zákona o železniční policii.

Pokud bych chtěl dál upoutat vaši pozornost k hlavě první, kde se hovoří o úkolech železniční policie, a to nikoliv proto, že by tam byla uvedena jako zvláštní její povinnost hlídat železnici a to, co s ní souvisí, ale opětně zase možnost spolupráce, a to je ta spolupráce, která je uvedena v písm. ch) § 2, že totiž vede evidenci a statistiky potřebné k plnění úkolů a kromě toho spolupracuje s mezinárodními organizacemi a spolupracuje také při zajišťování veřejného pořádku a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení.

Jsme ve stejné situaci, jako to bylo u vojenské policie, že je totiž možno...

Předsedající předseda SL R. Battěk: Kolegové, prosím o klid ve sněmovnách.

Poslanec SN K. Stome: ...že je totiž možno, aby železniční policista zakročil i mimo hranice železnice podobně jako vojenský policista může zasahovat v případě, kdy došlo k porušení ohražení vojenského prostoru. To byla hlavní závada dosavadní právní úpravy, která ve svých důsledcích snižovala bezpečnost občanů.

Námitky, které byly k tomuto zákonu, byly především takové, že federální úprava není dost dobře možná pro stávající úpravu ústavní. To však tento parlament odstranil tím, že přijal příslušnou novelu o působnosti federálních orgánů státní správy v zákonu č. 194/88 Sb., a nyní nám nezbývá, než se podívat ještě na záležitost další, to je záležitost přestupková, kdy nám v tomto zákoně do nové úpravy zůstává jako reziduum novela původního zákona o drahách č. 51/64 Sb., totiž ze zákona č. 114/74 Sb. § 9b odst. 2 atd. písm. h), který umožňuje ve svých důsledcích používat blokové řízení, než bude celostátní přestupková úprava.

V podstatě druhou námitkou bylo, proč ozbrojený sbor pro něco, co se podobá podniku, jako je železnice. Jestliže železnice má svůj zvláštní zákon o drahách a jestliže železnice je tedy do jisté míry státem dotována a vlastně státem i provozována v některých metodických způsobech řízení, je také namístě, aby byla obdobným způsobem chráněna, to je státně.

K těmto názorům se propracovaly postupně všechny výbory, ale nerad bych předcházel zprávám zpravodajů. To je asi vše, co jsem považoval za nutné k tomu uvést.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Stomemu za jeho výklad. Konstatuji, že podle přikazovacích opatření předsedů sněmoven byl návrh projednán výbory ústavně právními, branně bezpečnostními a hospodářskými obou sněmoven. Výbory branně bezpečnostní byly pověřeny přípravou stanovisek. Obdrželi jste písemný návrh usnesení SL a SN tisk 1457. Ústní zpravodajskou zprávu podají pan poslanec Miroslav Korman za výbory Sněmovny lidu a pan poslanec Tomáš Hradílek za Sněmovnu národů.

Prosím, aby se dostavili do zpravodajských lavic a dohodli se případně, kdo promluví první. Takže pan poslanec Tomáš Hradílek se ujme první zpravodajské zprávy.