Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Pýtam sa, či
chce ešte niekto k tejto problematike vystúpiť.
Prosím, pán poslanec Šolc.
Poslanec SN J. Šolc: Pane předsedající,
dámy a pánové, je sedm dobrých legislativních
důvodů, aby novela zákona č. 76/1959
Sb., byla probírána v tomto období, kdy máme
práce velmi mnoho. Děkuji, že předsednictva
sněmoven ji doporučila k zařazení
na program.
Ten první z dobrých důvodů je Listina,
se kterou se musí dostat do souvislosti. Ten sedmý
je základní vojenský řád, na
nějž armáda čeká, a který
je připraven k podpisu, k předložení
panu prezidentovi.
Celý tento obsáhlý dokument obsahuje části,
které se týkají ustanovování
do funkcí, trestů, dovolených apod. Je ovšem
jeden bod, který je meritorně politický (tím
pádem je důležitý) a myslím,
že není zbytečné - už jsem asi
čtvrtý v pořadí - doporučit
ho vaší pozornosti. Existují dvě varianty,
jak § 9 z branného zákona včlenit do
§ 23 návrhu této novely.
Dovolte, abych rozvinul to, co kolega Pavel Jégl, s důsledností
sobě vlastní předložil a obě
varianty naznačil. Nezávislým výzkumem
byl zjištěn pozitivní vývoj politických
motivů v armádě. Uvědomuji si, že
tímto tvrzením už vlastně politicky
straním. Budu konkrétní. Jestliže r.
1990 preferuje svou orientaci na politiku komunistické
strany 41 % dotázaných příslušníků
ozbrojených sil, r. 1991 je jich už jenom 13 %. Vidíme
tedy, že vývoj politických postojů v
armádě se vyvíjí zvláštním
způsobem.
Armáda je zvláštní organismus, který
nesmí být podceňován. Zbývá
otázka, jak to je r. 1992, nebo jak by to mohlo být
r. 1992, k čemuž se zatím nezávislý
výzkum nevyjádřil.
Jako výbory branné a bezpečnostní
jsme se před 14 dny vrátily z cesty, z návštěvy
(když to nechci nazvat inspekcí) tří
posádek na jižní Moravě, o čemž
jsem se vám již stopově zmínil. Chci
tím uvést poznání, že armáda
prožívá velmi silné vnitřní
pnutí. Sociální napětí, materiální
těžkosti, které vyplývají z těch
chybějících 11 miliard Kčs, které
jsme jí nedali. Armáda nastoupila velice úsporný
krizový program, o čemž nás přesvědčuje
i televizní publicistika.
V této chvíli můžeme přispět
k zmírnění toho napětí tím,
že návrh této novely přijmeme. Tak jako
jsme dnes už dvakrát učinili způsobem
nebývalým.
Co se týče dvou variant předložených
kolegou Jéglem, přiznám se, že je mi
blízká varianta A., ale přiznám se,
že tak jako většina příslušníků
ozbrojených sil, a nepochybuji že i vy, mám
na mysli vzrůstající kredit armády,
a proto doporučuji sám za sebe přijmout variantu
B., která je časovější a která
armádě umožní, aby vystříhajíc
se zbytečných politických aktivit, přesvědčila
oba naše národy, že je na dobré cestě
stát se armádou demokratického státu.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Šolcovi. Pýtam
sa, či si ešte niekto praje vystúpiť k
tejto problematike. Hlási sa poslanec Sochor.
Poslanec SN V. Sochor: Měl bych jen kratičkou legislativně
technickou připomínku. Jsem z výboru, kde
jsme tento zákon neprojednávali, a proto bych vznesl
dotaz. Možná, že odpověď na něj
bude stačit k tomu, aby legislativa byla naprosto jasná.
Jde mi o § 33 a 33a. Přecházíme na nový
daňový systém a začínáme
si zvykat - jako na Západě - na to, že mzda
se nepočítá už jako měsíční
příjem, ale roční příjem.
Když se zeptáte Angličana, možná
ani neví, kolik má měsíčně,
ale ví, jaký příjem má ročně.
Už jsme na zasedání také hovořili
o tom, že daně budou postaveny na ročním
příjmu.
U odchodného by mělo být vysvětleno,
jak se to chápe, jestli je to násobek měsíčního
platu, nebo ročního platu. Protože důchodci,
kteří odcházejí z armády, třeba
v plukovnických funkcích, dostávají
150 000 odstupného. Tady v § 33a by to tedy vypadalo
na půl miliónové částky ve
čtyřiceti letech a to by byla dost velká
privilegia armádě, která slouží
novému systému dva roky, a dvacet sedm let sloužila
něčemu jinému. I když věřím,
že jsou to lidé na svých místech, chtěl
bych, aby bylo vysvětleno, jestli se u této částky
jedná o roční nebo měsíční
násobky.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Sochorovi. Ešte
sa hlási niekto do rozpravy? Týmto rozpravu ukončujem.
Za navrhovateľa udeľujem záverečné
slovo ministrovi obrany pánu Dobrovskému.
Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Pane předsedají,
dámy a pánové, začnu jednoduchými
věcmi. Na dotaz pana poslance Sochora mohu říci,
že jde o měsíční plat, nikoliv
o plat roční. Jsou to násobky měsíčních
platů. Odchodné v této chvíli a nikdy
v minulosti nedosahovalo výše 150 000, protože
maximum byl šestinásobek měsíčních
platů, takže to byly sumy třikrát nižší
než 150 000.
Pokud jde o pozměňovací návrhy paní
poslankyně Kapitulíkové, mám rozdílné
názory na jednotlivé body.
Pokud jde o doporučení změny v § 12a
odst. 2, pak se musím rozhodně postavit proti tomu,
protože požadovat právo na dovolenou jenom v
letních měsících by znamenalo znehybnit
armádu v létě. To je prakticky nerealizovatelné.
K § 12b odst. 1: Tam se stavím za tento pozměňovací
návrh a zdá se mi být velice praktický,
bude-li přijat, je to zlepšení textu.
Stejně tak v § 12b odst. 2: Domnívám
se, že navrhovaná změna bude ku prospěchu
textu.
Zatímco u § 28 odst. 2 doporučuji nepřijmout
tento pozměňovací návrh, protože
podle mého přesvědčení by znamenal
jisté omezení personálních pravomocí
velitelů od určitého stupně avšak
my jim tyto pravomoci musíme ponechat.
Pokud jde o velmi obsáhlé zdůvodnění
pozměňovacího návrhu pana poslance
Jégla, myslím si, že k němu bylo řečeno
dost argumentů, jasných výroků a bylo
by zbytečné, abych nosil dříví
do lesa a ztotožňoval se s tím, co řekli
poslanci Deyl, Šolc, Soukup, a chci jenom říci
jako navrhovatel, že akceptuji navrhovanou variantu B. v
pozměňovacím návrhu poslance Jégla.
Považuji tento návrh za precizující
pozměňující návrh a domnívám
se, že by bylo účelné a podpořilo
by účel a smysl novely, kdyby tato varianta B. z
pozměňovacího návrhu poslance Jégla
byla přijata.
Myslím, že jsem nezapomněl na žádný
z návrhů - tím, jak jsem se vyjádřil
k pozměňovacímu návrhu, variantě
B. pana poslance Jégla, dal jsem tím stanovisko
k pozměňovacímu návrhu pana poslance
Deyla. Bude-li pozměňovací návrh poslance
Jégla ve variantě B. a rozumím-li pozměňovacímu
návrhu poslance Deyla, bude i on uspokojen a jeho pozměňovací
návrh ztrácí důvod své existence.
Dovolte, abych využil této příležitosti
svého pravděpodobně posledního vystoupení
před vámi a abych vám opravdu upřímně
poděkoval za péči, kterou jste jako legislativci,
zákonodárci - věnovali početným
novelám, které jsme předkládali za
resort ministerstva obrany, a abych vám poděkoval
za obrovský zájem, který projevovali především
poslanci, členové branně bezpečnostních
výborů, situaci, životu a problematice československé
armády a myslím si, že jenom díky tomuto
vašemu zájmu, díky vaší vysoce
kvalifikované péči bylo možno učinit
přece jenom pár významných kroků
k transformaci československé armády v armádu
demokratického státu. Děkuji vám.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pánu ministrovi Dobrovskému.
Udeľujem záverečné slovo spravodajcom.
Spravodajcovia žiadajú 20 minút na spracovanie
pozmeňujúcich návrhov. Tým prerušujem
tento bod a prikročíme k ďalšiemu bodu
rokovania.
Bod programu 24: Vládny návrh zákona o zrušení
pracovných kategórií (tlač 1400) a
návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov
(tlač 1479).
Vládny návrh odôvodní minister práce
a sociálnych vecí ČSFR pán Petr Miller.
Dávam mu slovo.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSFR P. Miller: Vážený pane předsedo,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, v současné době je
v souladu s programovým prohlášením
vlády připravována a postupně realizována
nová koncepce sociálního pojištění
odpovídající podmínkám tržní
ekonomiky. Tato koncepce počítá s jednotnou
základní soustavou povinného sociálního
pojištění pro všechny občany s
jasnými pravidly financování a s nároky
přímo odvozenými od placených příspěvků.
Nepůjde o státní, nýbrž o státem
garantované veřejnoprávní pojištění,
v němž se nebudou uplatňovat administrativní
zásahy a preference, narušující rovnost
pojištěnců. Systém preferovaných
pracovních kategorií, který je od roku 1957
součástí dnešního čs.
státního sociálního zabezpečení
financovaného ze státního rozpočtu,
nelze v nové pojišťovací soustavě
a v tržních podmínkách ekonomiky zachovat.
Důvody vyplývají ze samotné podstaty
ekonomické transformace.
V tržní ekonomice neexistuje administrativní
podřízenost hospodářských subjektů
státním orgánům a i v České
a Slovenské Federativní Republice v procesu transformace
tato podřízenost postupně zaniká.
Nelze proto do tržní ekonomiky převést
ani systém preferovaných pracovních kategorií,
který je na této administrativní podřízenosti
založen. V tržní ekonomice podstatu problému
pracovních kategorií, tj. existence rizikových
prací, popřípadě úplatu za
jejich výkon a ochranu zdraví pracovníků,
řeší sami zaměstnavatelé v souladu
se zákonnými předpisy na ochranu zdraví
při práci, a to tak, aby náklady na pracovní
síly byly co nejnižší. Zaměstnavatelé
zajišťují potřebné investice, rozhodují
o zrušení výrob, uplatnění nových
technologií a také v rámci kolektivního
vyjednávání řeší mzdové
a sociální otázky s tím související,
včetně zavedení důchodového
připojištění. Pro důchodové
připojištění byl přitom již
v loňském roce vytvořen zákonný
podklad, a to v § 160 zákona o sociálním
zabezpečení. Podle tohoto ustanovení mohou
organizace ve prospěch svých zaměstnanců
sjednat u pojišťovny smlouvu o důchodovém
připojištění s tím, že pojistné
hradí organizace nebo v dohodnutém poměru
organizace a zaměstnanci. Některé podniky
již začínají důchodové
připojištění svých pracovníků
rozpracovávat. Zavádění důchodového
připojištění je přitom pro podniky
a firmy ekonomicky únosné i výhodné.
Nezávislé hospodářské subjekty
již v ČSFR v současné době vznikají
a při pokračování procesu privatizace
se jejich počet bude v letošním roce výrazně
zvyšovat. Pro ně systém preferovaných
pracovních kategorií neplatí již dnes,
a to v důsledku změny vlastnictví, a tedy
i formy řízení podniku. Závažnost
problému mohu doložit například i tím,
že jsem před několika dny obdržel dopis
předsedy odborového svazu pracovníků
chemického průmyslu, který žádá
o pomoc při řešení situace, kdy v nově
vznikajících soukromých firmách již
nemohou být pracovní kategorie vykazovány,
a tím pracovníci ztrácejí v řadě
případů možnost získat nárok
na důchod z preferované pracovní kategorie.
Tento dopis dokládá naléhavost přijetí
zákona o zrušení pracovních kategorií,
který dnes projednáváme.
Při zrušení preferovaných pracovních
kategorií, které je zásadním systémovým
opatřením sociální reformy k přechodu
na nové sociální pojištění,
vycházíme především ze zásady
rovného postavení občanů. Výše
dávek bude v novém systému sociálního
pojištění závislá pouze na pojištěné
době a výši příspěvků
a nikoliv na tom, v jakém resortu pracovník práci
vykonával a za jakých pracovních podmínek.
Protože pracovní kategorie v důchodovém
zabezpečení existují již více
než 35 let a řada pracovníků vykonávala
své zaměstnání s vědomím
nebo z důvodu, že získají vyšší
důchod, nelze pracovní kategorie zrušit bez
určitých sociálních garancí.
Nároky, získané do dne zrušení
pracovních kategorií, by měly být
zachovány. Proto se navrhuje k době zaměstnání
získané až do konce roku 1992 v I. a II. pracovní
kategorii přihlížet ještě po celou
dobu, kdy tito pracující budou odcházet do
starobního důchodu, tedy až do r. 2016. Rozsah
nároku přitom bude záležet na počtu
získaných let. Navrhuje se, vedle přiznání
důchodu z preferované pracovní kategorie
při získání stanového počtu
let, zavést částečné snížení
věkové hranice, a to při získání
aspoň tří čtvrtin doby požadované
pro vznik nároku na starobní důchod z I.
pracovní kategorie. Při získání
kratší doby se navrhuje zachovat zvýšení
důchodu z III. pracovní kategorie za odpracované
doby v I. nebo II. pracovní kategorii.
Příprava návrhu zákona byla vzhledem
ke složitosti problematiky a dopadům na dosavadní
nároky pracovníků náročná
a náročný byl i proces projednání
návrhu zákona. Především odbory
uplatňovaly řadu připomínek a zejména
požadovaly odložení účinnosti zákona
na 1. leden 1993. Některým jejich zásadním
připomínkám bylo vyhověno, jako například
připomínce, aby s řešením problematiky
pracovních kategorií nebylo spojeno zrušení
předpisů o zvláštním příspěvku
horníkům a o hmotném zabezpečení
horníků dlouhodobě nezpůsobilých
k dosavadní práci. Po několika jednáních
nakonec vyslovili sociální partneři, tj.
odbory i zaměstnavatelé, dne 7. ledna 1992 na Radě
hospodářské a sociální dohody
souhlas s celkovou koncepcí návrhu zákona
s tím, že pracovní kategorie budou vykazovány
i po účinnosti zákona až do konce roku
1992.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, chtěl bych vás ujistit, že
přípravě tohoto, z hlediska sociální
reformy velmi důležitého, zákona byla
věnována mimořádná pozornost,
objasňovali jsme jeho naléhavost pracovníkům
v podnicích, odborovým funkcionářům
i představitelům zaměstnavatelů. Poskytujeme
jim i účinnou metodickou pomoc při přípravě
a zavádění důchodového připojištění.
Domnívám se, že v návrhu zákona,
který vám vláda předložila, se
podařilo spojit nutnost této úpravy s reálnými
možnostmi naší ekonomiky i s potřebnou
mírou sociální ochrany pracovníků,
na které se dosavadní systém preferovaných
pracovních kategorií vztahoval. Jedná se
o řešení velkorysé spojené s
náklady na hranici únosnosti.
Návrh zákona o zrušení pracovních
kategorií byl projednáván ve výborech
Federálního shromáždění.
S návrhy na změny a doplnění návrhu
zákona obsaženými v usnesení výborů
sociálních a kulturních Sněmovny lidu
a Sněmovny národů Federálního
shromáždění souhlasím a doporučuji,
aby byl návrh zákona schválen v předloženém
upraveném znění. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pánu ministrovi. Návrh
bol prikázaný výborom ústavnoprávnym,
sociálnym, kultúrnym a hospodárskym obidvoch
snemovní. Po prerokovaní pripravili písomné
uznesenie snemovní, tlač 1479 výbory sociálne
a kultúrne a poverili pani poslankyňu Čejkovú
a pána poslanca Ročka prednesením spravodajských
správ. Prosím, aby spravodajcovia prišli k
spravodajskému stolu. Prosím pani poslankyňu
Čejkovú, aby sa ujala slova.
Společná zpravodajka výborů SL M.
Čejková: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, nechci
opakovat to, co zde bylo o předkládaném zákoně
řečeno panem ministrem Millerem. Přesto mi
dovolte říci k zákonu o zrušení
pracovních kategorií několik poznámek.
Pracovní kategorie u nás vznikly v 50. letech podle
sovětského modelu. Jejich původním
smyslem byla preference pracovních odvětví,
například hornictví a hutnictví, kde
docházelo ke zvýšenému pracovnímu
riziku a kde se jednalo o práce tzv. "společensky
významné".
Šlo vlastně o to, že se tyto rizikové
práce neodměňovaly zvýšením
mezd, ale jejich zvýhodnění se odsunovalo
až do doby odchodu do důchodu. Tak vznikla první
kategorie, kde se jednak snížila věková
hranice odchodu do důchodu a stanovil se výhodnější
výpočet důchodu, druhá kategorie,
kde byl jen zvýhodněn výpočet důchodu
a konečně třetí kategorie, která
neměla žádné preference.
Na příslušných ministerstvech existovaly
a dosud existují resortní seznamy zaměstnání,
které toto zařazení direktivně určovaly.
Žádosti o zařazení do těchto
seznamů schvalovala komise při ministerstvu práce
a sociálních věcí. Během let
se seznamy zaměstnání spadajících
do těchto kategorií nepřiměřeně
rozrůstaly. Bylo jednodušší zařadit
pracující do výhodnější
důchodové kategorie, na jejichž výplatě
se podílel stát a tedy my všichni, než
se snažit v podnicích zlepšovat pracovní
podmínky tak, aby nedocházelo ke zbytečným
pracovním rizikům.
Po listopadu 1989 vzrostl počet žádostí
do první a druhé důchodové kategorie
tak neúměrně, že bylo nutno v červnu
1990 vyhlásit moratorium na jejich další rozšiřování,
dokud se celý problém nevyřeší.
Zákon, který je dnes předkládán,
navrhuje pracovní kategorie zrušit. V žádném
případě to neznamená diskriminaci
dříve výrazně preferovaných
odvětví. Návrh zákona prošel
tripartitním jednáním a jeho znění
tam bylo akceptováno.
Jak již bylo řečeno panem ministrem Millerem,
jedním z důvodů zrušení je předpokládaná
postupující privatizace. V podmínkách
tržní ekonomiky není možné, aby
stát administrativně zasahoval do působnosti
privatizovaných podniků. Nemůže tedy
nařizovat ani kategorizaci jejich pracovníků.
Pro zaměstnavatele by to mělo znamenat motivaci
k vytváření příznivých
pracovních podmínek pro zaměstnance v souladu
se zákonnými předpisy na ochranu zdraví
při práci.
Výbory sociální a kulturní, které
jsou gesčními výbory pro tento návrh
zákona, vám předkládají tisk
1479 a v tomto znění by měl být zákon
schválen. Jeho základem je původní
návrh zákona o zrušení pracovních
kategorií (tisk 1400).
Do návrhu zákona, tj. do tisku 1479, byly zapracovány
připomínky, které jsou v textu podtrženy
a jejichž zařazení si vám nyní
dovolím zdůvodnit.
V tisku 1401, ve vládním návrhu zákona
o příspěvku v nemoci a o změně
některých předpisů v sociálním
zabezpečení, tj. v tisku, který nebyl gesčními
výbory doporučen k projednávání
na 22. společné schůzi Sněmovny lidu
a Sněmovny národů - ten nemáte před
sebou - byla některá ustanovení, která
se týkala sociálního zabezpečení,
která jsou věcně správná a
je nutno je přijmout. Jedná se o čl. II na
str. 7 předloženého tisku 1479, který
upravuje způsob stanovení výpočtu
dávek nemocenského pojištění
vzhledem k zavedení institutu minimální mzdy
u pracovníků a čl. III na str. 8, který
řeší totéž pro družstevníky.
Z tohoto zákona je ještě převzat čl.
V na str. 9 a 10 předloženého tisku, který
upravuje jednak počátek soustavné přípravy
na budoucí povolání u studentů vysokých
škol, a to ve vazbě na platný zákon
o vysokých školách, jednak vztah přídavku
na děti a důchodového zabezpečení
uchazečů o zaměstnání při
souběhu těchto nároků.
Stejně jsme postupovali u návrhu zákona,
kterým se mění zákon č. 100/88
Sb., o sociálním zabezpečení ve znění
pozdějších předpisů, tj. tisk
1256, který rovněž nebyl doporučen k
projednávání na této společné
schůzi a tudíž jej také nemáte
před sebou.
Do tisku 1479 jsme zařadili pozměňovací
návrh, který najdete na str. 10 tohoto tisku v čl.
VI a který se týká valorizace tzv. ekonomické
podmínky pro částečný invalidní
důchod.
Poslední změna se týká drobné
úpravy v čl. II a III, týkající
se lázeňské péče, kde je nutno
vypustit slova "státní zdravotní správy",
a to s ohledem na privatizaci lázeňství.
Všechny tyto změny byly gesčními výbory
řádně projednány, jsou v souladu s
představou navrhovatele a jejich přijetí
je prospěšné a nemělo by se odkládat.
V souvislosti s těmito změnami doporučujeme
změnit název celého zákona, který
by zněl: "Zákon o zrušení pracovních
kategorií a o některých dalších
změnách v sociálním zabezpečení."
Jako zpravodajka Sněmovny lidu vám doporučuji
tento zákon přijmout tak, jak je předložen
v tisku 1479. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím pána
spravodajcu Ročka, aby predniesol spravodajskú správu
za Snemovňu národov.
Společný zpravodaj výborů SN M. Roček:
Pane předsedající, dámy a pánové,
výbor pro sociální politiku a zdravotnictví
České národní rady se k návrhu
projednávaného zákona vyjádřil
souhlasně bez připomínek. Ústavně
právní výbor České národní
rady se usnesl, že z časových důvodů
nebude tento návrh projednávat, zatímco ústavně
právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny
národů nesouhlasí s tímto vládním
návrhem zákona a doporučují jeho jednání
odložit.
Výbor pro sociální politiku, zdravotnictví
a sociální vztahy vyslovil ve Slovenské národní
radě k tomuto zákonu svůj souhlas. Hospodářské
výbory Federálního shromáždění
souhlasí rovněž s předloženým
vládním návrhem zákona a upozorňují
na jeho přímou závislost na přijetí
zákona o důchodovém pojištění,
který by ho měl předcházet.
Výbory sociální a kulturní Sněmovny
lidu a Sněmovny národů po projednání
stanovisek výborů ústavně právních
Sněmovny lidu a Sněmovny národů, výborů
hospodářských Federálního shromáždění
a po zvážení stanovisek ČNR a SNR k
vládnímu návrhu zákona o zrušení
pracovních kategorií a o některých
dalších změnách v sociálním
zabezpečení doporučují Federálnímu
shromáždění zákon projednat.
Připomínky těchto výborů jsou
akceptovány v tisku 1479, který máte k dispozici.
K přijetí zákona tak, jak doporučuje
paní kolegyně Čejková, se připojuji.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Otváram rozpravu.
Zatiaľ je prihlásený jeden poslanec, a síce
poslanec Adam. Dávam mu slovo. Prepáčte,
to sa týka iného zákona.
Hlási sa k tejto problematike niekto do rozpravy? Nie je
tomu tak. Neotvorenú rozpravu končím. Chce
ešte niečo dodať navrhovateľ? Nie je tomu
tak. Chcú dodať niečo obidvaja spravodajcovia?
Nechcú.
Prosím panie poslankyne a pánov poslancov, aby prišli
do rokovacej siene, aby sme mohli otvoriť hlasovanie. (Poslanci
reagují velmi pomalu.)
Prosím panie poslankyne a pánov poslancov, aby sa
dostavili do rokovacej siene, musíme hlasovať.
Prosím poslancov zo slovenskej časti Snemovne národov,
aby prišli do snemovne, aby sme mohli začať hlasovať.
Prosím pánov poslancov, aby sa usadili do lavíc,
aby sme mohli urobiť prezenciu. Prosím poslancov Snemovne
národov zvolených v Slovenskej republike, aby prišli
do rokovacej miestnosti, aby sme mohli začať hlasovať.
Budeme hlasovať o vládnom návrhu zákona
o zrušení pracovných kategórií,
tlač 1400, a návrhu uznesenia Snemovne ľudu
a Snemovne národov, tlač 1479. Prikročíme
k hlasovaniu.
Zisťujem, že je prítomných 51 poslancov
Snemovne národov zvolených v Českej republike,
40 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej
republike a 106 poslancov Snemovne ľudu.
Prosím, poslanec Měrák.
Poslanec SN P. Měrák: Pane předsedající,
jen bych rád upozornil, protože ve své prezidiální
zprávě to asi nemáte uvedeno, že podle
článku 42 odst. 2 písm. j) u tohoto zákona
platí zákaz majorizace.