Společný zpravodaj výborů SN B. Tichý:
Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
budu také stručný. K dispozici máme
dva tisky, 1266, což je vládní návrh
a tisk 1460, což je návrh vypracovaný výbory
pro plán a rozpočet a zahrnující všechny
připomínky i z našich výborů
Federálního shromáždění,
s výjimkou dvou a z připomínek ČNR
a SNR pak žádnou. V tomto smyslu opravuji sdělení
pana poslance Wagnera.
Mám za to, že bude účelné provést
jen stručný přehled připomínek,
které tam naopak zahrnuty nebyly. Ale předtím
ještě celkovou charakteristiku návrhu.
Tento návrh, jak bylo správně řečeno,
se týká dvou věcí, jednak adaptace
našeho celního zákona na Asociační
dohodu s Evropskými společenstvími, ovšem
této dohody se týká pouze jeden jediný
paragraf, kdy se celní orgány zmocňují
vydávat osvědčení o původu
zboží. Všechna ostatní ustanovení
návrhu tohoto doplňku zákona se týkají
nutnosti sladit naše celní předpisy s dokumentem
o lidských právech tak, jak byl přijat naším
Federálním shromážděním.
Je to ta Listina základních práv a svobod.
Nyní tedy k těm návrhům, které
přijaty nebyly. Pokud se týče Federálního
shromáždění, tak dva výbory,
a to výbory ústavně právní
a výbory branné a bezpečnostní podaly
návrh na úpravu § 14 h) v poněkud jiném
znění. Výbory pro plán a rozpočet
přijaly to znění, které navrhly výbory
ústavně právní a to v takovém
znění, kdy příslušník
celní správy může použít
zbraně v celním pohraničním pásmu
do hloubky 15 kilometrů od státních hranic
nebo v celním prostoru pohraniční celnice.
Mimo toto území jen tehdy, je-li sám ohrožen.
Naproti tomu výbory branné a bezpečnostní
omezily tento návrh stručnějším
zněním, tj. že příslušník
celní správy může použít
zbraň jen v celním pohraničním pásmu
a v celním prostoru pohraniční celnice. Čili
nedávají celníkovi možnost použít
zbraně v případě, je-li sám
ohrožen mimo toto území. Z toho důvodu
daly naše výbory pro plán a rozpočet
přednost znění výborů ústavně
právních.
Co se týče druhého nepřijatého
bodu, tak výbory ústavně právní
navrhly účinnost tohoto zákona od 1.června
1992, zatímco návrh výborů hospodářských
zněl na účinnost dnem vyhlášení.
Opět daly naše výbory přednost tomu
znění podle výborů ústavně
právních.
Co se týče ČNR, tak vznesla jednu připomínku,
a sice k § 75 odst. 3, kde žádala doplnit text
tohoto odstavce větou: "Tím není dotčeno
právo celnice podle § 70." Daný §
70 pojednává o možnosti celnice rozhodnout
o nakládání se zbožím, ať
už celní řízení dopadlo plus
nebo minus. Pravomoc k tomuto nakládání je
samozřejmou součástí práce
celnice, a proto to bylo vynecháno.
Co se týče SNR, tak tam byly formulovány
také dvě připomínky, které
nebyly akceptovány, neboť neměly alespoň
v tom prvním případě potřebnou
právní formu, která je účelná
nebo vhodná pro hlasování. V tom druhém
případě je situace poněkud složitější.
Bylo požadováno, aby navrhovaný nový
text paragrafu 118 odst. 2 byl doplněn slovy "které
dávají možnost celním orgánům
vyřizovat také věci související
s přechodem osob a dopravních prostředků".
Protože tento celní zákon pojednává
výhradně o zboží, není účelné,
aby se zde také připojovalo ustanovení, které
dává pravomoc k rozhodnutí o přechodu
osob. To tedy nebylo účelné.
Potom se ze strany SNR požadovalo, aby orgány celní
správy plnily také úkoly, které jim
na základě zákonů národních
rad nebo na základě vydaných všeobecně
závazných právních předpisů
uloží příslušné orgány
státní správy republik. Zde je použita
celkem nevhodná formulace "uložení úkolů".
Domnívám se, že tyto okolnosti spolupráce
řeší jiné předpisy a že
je to v praxi skutečně řeší formou
zmíněné spolupráce. Takže tento
bod nebyl z uvedených účelových a
formulačních hledisek tam zařazen.
I když věcně k této diskusi nedošlo
v plném rozsahu, nebo alespoň co se týče
plné hloubky daných pozměňovacích
návrhů, přece jen jejich podstata byla vystižena,
bylo rozhodnuto takto. To je všechno, děkuji vám.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Tichý. Domnievam sa,
že by sme eventuálne mohli odhlasovať procedurálne
návrhy, ktoré vám chcem predložiť.
Sú však ešte potrební traja poslanci,
z toho dvaja zo Snemovne ľudu, jeden zo Snemovne národov.
Až vstúpia tí, ktorí sú prítomní
v okolí rokovacej siene, myslím, že by sme
mohli hlasovať. Predkladám vám k hlasovaniu
procedurálny návrh, aby sa rokovania k tomuto bodu
mohol zúčastniť v sále Snemovne ľudu
námestník Federálneho ministra zahraničného
obchodu, pán Josef Pancíř, ďalej námestník
ministra, pán Jan Koler a generálny riaditeľ
Ústrednej colnej správy, pán Hronovský.
Sme uznášaniaschopní. Pýtam sa snemovní,
či súhlasia s tým, aby títo traja
páni sa zúčastnili v zastúpení
ministra Bakšaya rokovania k tomuto bodu? Kto súhlasí,
nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!
(Hlasování: 17.05)
(SN 74, SL 69)
Ďakujem vám. Prosím troch pánov, aby
vstúpili. Konštatujem, že snemovne súhlasia
s predloženým procedurálnym návrhom.
V Snemovni národov sedemdesiat štyri pre, v Snemovni
ľudu šesťdesiatdeväť pre.
Ešte vám predložím jeden procedurálny
návrh. Navrhujem, aby v prípade, že nám
nezostane čas sme využili prítomnosti pána
ministra Nezvala a prerokovali bod programu, ktorý je obsiahnutý
v tlači 1486 a znie:
Bod programu 22: Vládny návrh, ktorým sa
predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu
zhromaždeniu ČSFR Dohovor o zamedzení nezákonným
činom proti bezpečnosti námornej plavby a
protokol o zamedzení nezákonných činov
proti bezpečnosti pevných plošín, umiestnených
na pevninskej plytčine.
Protokol bol dohodnutý v Ríme 10. 3. 1988. Ide o
tlač 1305. Je to programový bod, ktorý mal
byť prerokovaný zajtra. Z pragmatických dôvodov,
pretože tu máme pána ministra a budeme mať
zrejme chvíľu čas, by som navrhol, aby sme
pristúpili na tento návrh, že vec prerokujeme
ešte dnes. Domnievam sa, že tento bod programu nie je
tak zložitý, aby sme museli mať meritórne
námietky proti jeho zaradeniu do dnešného programu.
Kto súhlasí s týmto mojím procedurálnym
návrhom, nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!
(Hlasování: 17.07)
(SN 74, SL 72)
Snemovňa národov sedemdesiatštyri, Snemovňa
ľudu sedemdesiatdva. To je dostatočný počet.
Ďakujem, tento návrh pokladám za schválený.
Takže pokračujeme. Odzneli spravodajské správy
obidvoch spravodajcov. Podotýkam pre tých, ktorí
neboli v sále, že sme otvorili rokovanie o vládnom
návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
colný zákon č. 44/1974 Zb., v znení
neskorších predpisov, úplné znenie č.
277/91 Zb., to je tlač 1266, a návrh uznesenia snemovní
- tlač 1460.
V zastúpení ministra Bakšaya vec odôvodnil
pán minister Nezval. Spravodajské správy
ste si vypočuli. Týmto otváram rozpravu.
Podotýkam ďalej, že hlasovanie o troch návrhoch
zákonov, ktoré tu odôvodnil minister Klaus,
bude po 18.30 hodine. Pretože ide o zákony, ktorých
sa týka zákaz majorizácie, žiadam vás,
aby ste na túto hodinu sa bezpodmienečne dostavili
do rokovacej miestnosti.
Prosím, kto sa hlási do rozpravy k tlači
1266, prípadne k tlači 1460? Ide o novelu colného
zákona. (Nikdo.) Mám tomu rozumieť tak, že
sa nikto nehlási? Nehlási sa nikto. Rozpravu teda
pokladám za ukončenú.
Myslím, že budem musieť pozvať poslancov
späť do sály a myslím, že k tomuto
bodu, ku ktorému rozprava vôbec neprebehla, by sme
mohli pristúpiť aj k hlasovaniu.
Zdá sa, že tento zákon, voči ktorému
nie sú námietky, by mohol hlasovaním prejsť
celkom hladko. Vláda súhlasí so znením,
ako je obsiahnuté v tlači 1460.
Páni poslanci, prosím, aby ste znovu vstúpili
do jednacej sály, budeme hlasovať o novele colného
zákona. Ide o zákon, u ktorého pri hlasovaní
platí zákaz majorizácie.
Obávam sa, že poslanci sa nehodlajú v dohľadnej
dobe vrátit do sály. Prerušujem preto rokovanie
o tomto zákone. I toto je teda jeden zo zákonov,
o ktorom budeme hlasovať po 18.30 hod.
Teraz pristúpime k bodu, ktorý sme si odhlasovali
pred chvíľou ako doplnok dnešného programu,
to je
Bod programu 22: Vládny návrh, ktorým sa
predkladá na vyslovenie súhlasu FZ ČSFR Dohovor
o zamedzení nezákonným činom proti
bezpečnosti námornej plavby a Protokol o zamedzení
nezákonných činov proti bezpečnosti
pevných plošín, umiestnených na pevninskej
plytčine, dohodnuté v Ríme dňa 10.
3. 1088 (tlač 1305).
Prosím pána ministra Nezvala, aby sa ujal odôvodnenia
tejto správy a prosím pánov spravodajcov,
ktorými sú Aleš Kladivo a poslanec Jaroslav
Hladík, aby zaujali miesto v spravodajských laviciach.
Slovo má pán minister Nezval.
Ministr dopravy ČSFR J. Nezval: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové
poslanci, jedním z velmi závažných negativních
společenských jevů posledních let
je mezinárodní terorismus, který se vedle
jiných oblastí projevuje a sílí i
v námořní plavbě. Jen v roce 1991
bylo na mezinárodních námořních
trasách přepadeno a vyloupeno více než
30 obchodních námořních lodí,
zejména v oblasti Jihočínského moře,
Indonésie a u pobřeží východní
Afriky, východní Indie a Brazílie a jsou
evidovány i případy politicky motivovaných
útoků na osobní lodě, které
skončily tragickými následky.
Na mezinárodní diplomatické konferenci, konané
z iniciativy Mezinárodní námořní
organizace v březnu 1988 v Římě byly
k řešení této nežádoucí
situace navrženy a schváleny dva důležité
mezinárodní dokumenty, a to Úmluva o zamezení
nezákonným činům proti bezpečnosti
námořní plavby a související
Protokol o zamezení nezákonným činům
proti bezpečnosti pevných plošin umístěných
na pevninské mělčině, otevřené
k přístupu všem členským státům
Mezinárodní námořní organizace.
Zmíněná úmluva i protokol definují
skutkovou podstatu příslušných trestných
činů, upravují pravidla pro uplatnění
jurisdikce smluvních států včetně
jurisdikce podle vnitrostátních právních
předpisů, řeší otázku
vydávání pachatelů a spolupráce
smluvních států při zamezování
trestným činům a stanoví i pravidla
pro řešení sporů mezi smluvními
státy při provádění a výkladu
úmluvy či protokolu.
Česká a Slovenská Federativní Republika
je členem Mezinárodní námořní
organizace a pod československou vlajkou pluje v současné
době 21 námořních lodí o celkové
nosnosti 430 tisíc tun. Nejen v zájmu bezpečnosti
těchto československých lodí, ale
i v zájmu potvrzení aktivního přístupu
československé zahraniční politiky
k potírání mezinárodního terorismu
považuje vláda ČSFR za účelné
a správné k uvedené mezinárodní
úmluvě a protokolu přistoupit. Úmluva
i protokol jsou v plném souladu s nedávno novelizovaným
trestním zákonem, nejsou v rozporu s žádným
jiným československým právním
předpisem a přístup k nim si nevyžádá
žádné nároky na státní
rozpočet federace ani republik.
Žádám vás, vážené
Federální shromáždění,
abyste s přístupem ČSFR k úmluvě
a protokolu vyslovili souhlas.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu ministrovi. Konštatujem, že
vládny návrh prerokovali výbory branné
a bezpečnostné, hospodárske, ústavnoprávne
a zahraničné výbory oboch snemovní.
Za spravodajcov boli schválení poslanci Kladivo
a Hladík. Kto z nich chce vystúpiť ako prvý
so svojou spravodajskou správou? Pán poslanec Hladík.
Společný zpravodaj výborů SN J. Hladík:
Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, vláda ČSFR požádala Federální
shromáždění o vyslovení souhlasu
s přístupem ČSFR k mezinárodní
Úmluvě o zamezení nezákonným
činům proti bezpečnosti námořní
plavby a Protokolu o zamezení nezákonným
činům proti bezpečnosti pevných plošin
umístěných na pevninské mělčině.
Uvedené mezinárodní smluvní dokumenty
byly přijaty a vyhlášeny na diplomatické
konferenci, svolané z iniciativy Mezinárodní
námořní organizace v březnu 1988 v
Římě. Motivem této konference byl
trvající nárůst pirátských
a jiných násilných útoků na
obchodní a námořní lodě a zejména
zvyšující se výskyt teroristických
činů i v námořní plavbě.
Odstrašujícím případem tohoto
terorismu jsou případy osobních lodí
Achile Lauro v roce 1985 a City of Toros v roce 1988, kdy útoky
na ně přinesly tragické následky.
Článek 3 úmluvy a článek 2
protokolu definují skutkové podstaty trestných
činů. V dalších článcích
jsou upravena pravidla pro uplatňování jurisdikce
smluvních států, přičemž
se nevylučuje trestní jurisdikce též
podle vnitrostátních právních předpisů.
Rovněž je řešena otázka vydávání,
tedy extradikce pachatelů a spolupráce smluvních
států při zamezování trestným
činům.
V článku 16 úmluvy jsou stanovena pravidla
pro řešení sporů mezi smluvními
státy týkajících se provádění
a výkladu této úmluvy. Novelizovaný
československý trestní zákon, §
180 a) a § 180 b) je již uveden do souladu se zásadami
předkládané úmluvy, která rovněž
ovlivnila obecnou část tohoto zákona. Vedle
zásady teritoriality je v ní zakotven i princip
vlajky, který však má jinak stejný režim
jako princip teritoriality v ustanovení § 17 odst.
3 trestního zákona.
ČSFR je od roku 1963 členským státem
Mezinárodní námořní organizace
a pod československou vlajkou pluje v současné
době 21 obchodních námořních
lodí o celkové nosnosti 430 tis. tun. Vzhledem k
rostoucímu významu mezinárodní spolupráce
nelze vyloučit ani účast ČSFR na získání
surovin z mořského dna. Proto vláda považuje
za účelné, aby se ČSFR stala smluvním
státem nejen úmluvy, ale i Protokolu o zamezení
nezákonným činům proti bezpečnosti
pevných plošin na pevninské mělčině.
Žádost o vyslovení souhlasu Federálního
shromáždění s přistoupením
ČSFR k mezinárodní Úmluvě o
zamezení nezákonným činům proti
bezpečnosti námořní plavby a k souvisejícímu
Protokolu o zamezení nezákonným činům
proti bezpečnosti pevných plošin, umístěných
na pevninské mělčině byla projednána
ve společných výborech obou sněmoven,
a to ve výboru hospodářském, zahraničním,
ústavně právním a branném a
bezpečnostním. Všechny uvedené výbory
vzaly na vědomí, že oba předložené
mezinárodní smluvní dokumenty jsou v souladu
s československým právním řádem,
zejména s novelizovaným trestním zákonem,
a že přístupem k úmluvě a protokolu
nevzniknou žádné nároky na státní
rozpočet federace ani republik. K přístupu
ČSFR k uvedené úmluvě a protokolu
Mezinárodní námořní organizace
nemají jmenované výbory žádné
připomínky. Ve svých usneseních s
ním vyjádřily souhlas.
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, Úmluva o zamezení nezákonným
činům proti bezpečnosti námořní
plavby a Protokol o zamezení nezákonným činům
proti bezpečnosti pevných plošin umístěných
na pevninské mělčině, přijatá
Mezinárodní námořní organizací,
jsou závažnými mezinárodně smluvními
dokumenty, směřujícími k potírání
nežádoucího mezinárodního terorismu.
Přístupem České a Slovenské
Federativní Republiky k těmto dokumentům
stejně jako již k dříve podobným
úmluvám v oblasti civilního letectví
bude náš stát dokumentovat svůj aktivní
přístup k řešení těchto
společenských problémů.
Navrhuji proto poslancům Sněmovny národů,
aby vyslovili svůj souhlas s přístupem České
a Slovenské Federativní Republiky k oběma
předloženým dokumentům. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Hladíkovi. Slovo má
teraz pán poslanec Kladivo.
Poslanec SL A. Kladivo: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci. Žádost o vyslovení souhlasu Federálního
shromáždění s přístupem
České a Slovenské Federativní Republiky
k mezinárodní Úmluvě o zamezení
nezákonných činů proti bezpečnosti
námořní plavby a k souvisejícímu
Protokolu o zamezení nezákonným činům
proti bezpečnosti pevných plošin umístěných
na pevninské mělčině, předložené
vládou České a Slovenské Federativní
Republiky, byla projednána ve společných
výborech obou sněmoven, a to ve výboru hospodářském,
zahraničním, ústavně právním
a branném a bezpečnostním.
Všechny uvedené výbory vzaly na vědomí,
že oba předložené mezinárodní
smluvní dokumenty jsou v souladu s čs.právním
řádem, zejména s novelizovaným trestním
zákonem a že přístup České
a Slovenské Federativní Republiky k nim bude znamenat
potvrzení aktivního přístupu čs.
zahraniční politiky k potírání
mezinárodního terorismu. Přístupem
k Úmluvě a k Protokolu nevzniknou žádné
nároky na státní rozpočet federace
ani republik. K přístupu České a Slovenské
Federativní Republiky k uvedené Úmluvě
a k Protokolu mezinárodní námořní
organizace nemají jmenované výbory žádné
připomínky a ve svých usneseních s
ní vyjádřily souhlas.
Navrhuji proto poslancům Sněmovny lidu, aby přístup
České a Slovenské Federativní Republiky
k předloženým mezinárodně smluvním
dokumentům schválili.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Kladivovi. Teraz otváram
rozpravu k tomuto vládnemu návrhu. Pýtam
sa, či chce v rozprave niekto vystúpiť. Nie
je tomu tak. Rozprava sa teda konať nebude. Ja aj tento bod
programu preruším. Stretneme sa o 18.30 hodine. Ďakujem
pánovi ministrovi, ďakujem pánom spravodajcom.
O 18.30 hodine budeme hlasovať o troch zákonoch
a jednej zmluve. Poprosím potom aj zástupcov Federálneho
ministerstva zahraničného obchodu, aby sa po pol
siedmej dostavili.
Vyhlasujem teraz hodinovú prestávku. Pozývam
vás všetkých znovu do rokovacej miestnosti
o 18.30 hodine.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Vážení kolegovia, navrhujem vám, aby
sme ešte predtým, než pristúpime k hlasovaniu
o zákonoch, ktoré sme dnes prerokovali a o zmluvách,
prerokovali bod programu:
Bod programu 19: Vládny návrh, ktorým sa
predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu
zhromaždeniu ČSFR Dohoda o voľnom obchode medzi
Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou a krajinami
ESVO, podpísaná v Prahe dňa 20. marca 1992
(tlač 1455).
Keď nie sú zásadné námietky proti
zaradeniu tohto bodu ešte pred hlasovaním o iných
veciach, požiadal by som znovu pána ministra Nezvala,
aby v zastúpení pána ministra Bakšaya
odôvodnil predložený vládny návrh.
Potom poprosím spravodajcov, pána poslanca Lacinu
a pána poslanca Součka, aby podali krátke
spravodajské správy k tejto dohode.
Prosím, pán minister Nezval. Ostatných, ktorí
sú mimo priestor Snemovne ľudu, žiadam, aby sa
do nej dostavili. Bezprostredne po tomto bode pristúpime
k hlasovaniu o vážnych veciach.