Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zánovi. Ďalej
je do rozpravy prihlásená pani poslankyňa
Sándorová. Prosím, aby predniesla svoj príspevok.
Po ňom sa pripraví pán poslanec Tichý.
Poslankyně SN E. Sándorová: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie. Vytvorenie podpory rozvoja kapitálového
trhu je nedeliteľnou súčasťou prechodu
k trhovej ekonomike. Kapitálový trh nemôže
účinne fungovať ani sa dynamicky rozvíjať
bez dôvery finančných investorov. Proces
získavania dôvery investorov na domácom kapitálovom
trhu je nerozlučne spojený so zabezpečením
ochrany ich záujmov. Za základné kamene fungujúceho
kapitálového trhu považujeme vzájomne
previazané zákony o burze cenných papierov
a investičných spoločnostiach a fondoch.
V súvislosti s našou snahou o získanie plnoprávneho
členstva v Európskych spoločenstvách
vítame preto vládny návrh zákona,
ktorý znamená aj prvý krok k budúcemu
zapojeniu Československa do jednotného európskeho
kapitálového trhu. V neposlednom rade pri posudzovaní
účinného posúdenia tohto zákona
nesmieme zabudnúť ani na súvislosti, ktoré
vyplynú z novej sústavy daňových zákonov.
V krajinách s rozvinutým trhovým hospodárstvom
investičné spoločnosti a fondy sú
dôležitým článkom finančného
trhu. Ich popularitu v posledných desaťročiach
je možné vysvetľovať tým, že
umožňujú zapojenie menších úspor
obyvateľstva do trhu cenných papierov, vypracovávanie
stratégie investovania kapitálových fondov
je zverené odborníkom, investovaním do viacerých
podnikateľských subjektov a do viacerých oblastí
podnikania sa dosahuje rozloženie rizika a zvyšuje sa
možnosť získania kvalitných informácií
o vývoji a tendenciách trhu cenných papierov.
Pri absencii nedostatočne účinných
pravidiel pre reguláciu činnosti spoločností
a fondov sú tu však aj mnohé úskalia
a varovania. Investičné fondy sa zakladajú
za účelom zhromažďovania finančných
prostriedkov drobných investorov, ktorí u nás
nemajú žiadne praktické skúsenosti ani
základné odborné vedomosti z oblasti podnikania
na kapitálovom trhu.
Investovaním do riskantných projektov sa zvyšuje
nebezpečenstvo z nekontrolovateľnosti a špekulačného
zneužitia úspor obyvateľstva zo strany vedenia
investičných spoločností. Prihovárame
sa preto za striktné vyžadovanie dodržania stanoveného
predmetu činnosti investičných spoločností
dozorným orgánom štátnej správy
výhradne na správu fondov a bezprostredne súvisiacich
činností, za nekompromisný postup v prípade
nedodržania štatútu podielových fondov
pri investovaní kapitálu, za vymeriavanie prísnych
sankcií pre predstaviteľov vedenia spoločností
a fondov, ktoré závažným spôsobom
porušia zákon, predpisy a stanovy štatútu
vrátane doživotného vylúčenia
z opätovného zastávania vedúcich funkcií
v investičných spoločnostiach, fondoch a
spoločnostiach, ktoré majú oprávnenie
na operácie s cennými papiermi a v orgánoch
burzy cenných papierov. Keď bude prijatý tento
zákon - hlavne ustanovenie § 3, 4, 7, 12, 14, 16,
24, 32 a 36 - vylúčia sa možnosti špekulácií
a podvodov, posilní sa ochrana záujmov drobných
finančných investorov a zároveň sa
vytvoria predpoklady stability budovaného kapitálového
trhu.
A nakoniec prosím o zváženie ešte niekoľkých
drobných pozmeňujúcich návrhov. V
§ 13 ods. 2 odporúčame skrátiť
lehotu pre spätný odkup maximálne do 15 dní
odo dňa uplatnenia požiadavky a to s odôvodnením,
že už od začiatku burzové stretnutia sa
budú konať častejšie ako raz za mesiac.
Preto môže dôjsť za tak dlhé obdobie,
ako je jeden mesiac, k zásadnej zmene kurzu cenných
papierov pod fóliu fondu a tým aj výkyvom
ceny podielového listu.
V § 24 ods. 4 odporúčame doplniť text:
"Podnikateľom, s ktorým sa uzatvorí zmluva
o tichom spoločenstve, nesmie byť osoba, ktorá
je zároveň členom predstavenstva alebo dozornej
rady danej investičnej spoločnosti alebo inej investičnej
spoločnosti."
V ods. 3 § 29 doplniť dve vety: "Fyzická
osoba zamestnaná v jednej investičnej spoločnosti
nesmie byť členom predstavenstva, dozornej rady inej
investičnej spoločnosti. Členovia predstavenstva
dozornej rady investičnej spoločnosti a fondu nesmú
byť v orgánoch burzy cenných papierov."
V ods. 5 § 29 doplniť text: "Členovia predstavenstiev
dozorných rád a materských spoločností
s povolením k obchodovaniu s cennými papiermi nesmú
byť zároveň členmi predstavenstva a
dozornej rady investičnej spoločnosti alebo investičného
fondu." Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslankyni Sándorovej. Ako ďalší
vystúpi v rozprave k tomuto vládnemu návrhu
zákona pán poslanec Bohumil Tichý. Pán
poslanec, máte slovo. Po ňom vystúpi pán
poslanec Malina.
Poslanec SN B. Tichý: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
můj příspěvek nebude příspěvkem
propagandistickým, nýbrž malým pokusem
o vystižení věcného smyslu kupónové
privatizace tak, jak ji vidíme v zrcadle návrhu
tohoto zákona. Všechny odkazy, které budu užívat,
se vztahují k tisku 1492, to znamená k tisku, který
zpracovaly hospodářské výbory.
Před námi leží návrh zákona
o investičních společnostech. Je zcela obecný,
vyhovující obecně všem možným
investičním společnostem. Bohužel na
nejžhavější otázky dneška,
tj. na to, jak se kupónová privatizace dotýká,
přímo neodpovídá. Snad jen ve zrušovacích
a přechodných ustanoveních.
Navrhovatel se tak snaží zabít dvě mouchy
jednou ranou, to znamená dát obecný předpis
k vyřešení konkrétní situace,
ovšem zapomíná na hejna much, která
krouží kolem, a zejména také na jiný
savý a bodavý hmyz.
Počet 8,6 miliónů registrovaných držitelů
investičních kupónů vyvolal totiž
nejen nutnost dotisku kupónových knížek,
ale podstatně poznamenal nejen průběh, ale
určitě i očekávaný výsledek
kupónové privatizace. Obdobně je tomu i s
vysokým počtem investičních privatizačních
fondů. Třetím komplikujícím
bodem je přiznání nebo možnost, aby
do kupónové privatizace šla podstatně
různá procenta majetku jednotlivých podniků
a společností.
Pro posouzení vlivu těchto okolností si připomeňme
původní záměr kupónové
privatizace, tedy zejména záměr najít
pro velkou část našeho státního
vlastnictví a našich podniků odpovědného
a aktivního vlastníka, který v relativně
krátké době vyvine na vedení podniku
takový tlak, aby konečně došlo k žádoucímu
vzestupu našeho hospodářství. Samozřejmě
je to definice nedostatečná, ale taková ani
není možná, aby byla dokonalá.
Troufám si říci, že desetitisícové
či padesátitisícové valné hromady
akcionářů, ať už jednotlivých
společností nebo investičních privatizačních
fondů, nemohou být těmi funkčními
prvky nového a rychlého efektivního vlastnického
systému. Naopak je zde zcela reálné nebezpečí,
že prodej těchto miliónů akcionářských
podílů se stane inflačním prvkem svého
druhu a zejména vysokého řádu. Že
dojde k nekontrolovatelné koncentraci akcií prodávaných
za babku, a to jenom v několika málo investičních
fondech. To je již zcela zřejmé i pro toho,
kdo není renomovaným prognostikem.
Předběžný návrh zákona
o investičních společnostech vůbec
nereaguje na tuto vzniklou situaci a navíc řeší
situaci stávajících investičních
privatizačních fondů a stávajícího
souboru držitelů investičních kupónů
nevhodně či nereálně. Vyvodit správné
a účelné závěry z této
nečekané situace je obtížné.
Snad by mohla být situace zvládnuta vydáním
samostatného předpisu pro IPF a pro celý
průběh kupónové privatizace. Ovšem
čas kvačí a tvrzení nebo euforie z
údajného úspěšného průběhu
kupónové privatizace s tím, že se do
ní zapojily milióny občanů, je útěkem
kupředu a - dovolte mi malou poznámku - vpředu
jsou volby.
Prostě konkrétní nedostatky návrhu
zákona a zejména vládního nařízení
o IPF nejsou dosud řešeny. Např. investiční
privatizační fondy mají do šesti měsíců
přizpůsobit svoji činnost a postavení
ustanovením zákona o investičních
společnostech a statut fondů předložit
do tří měsíců po vydání
zákona. Jednoduše a zkráceně řečeno
- protože do tří měsíců
nebudou ještě vůbec akcionáři
investičních privatizačních fondů
známi, budou statuty navrhovány před konáním
valných hromad a držitelé investičních
kupónů nebudou znát statut před obdržením
svých akcií, jak to předpokládá
právě § 15 zmíněného návrhu
zákona.
O statutu se budou moci dohadovat až tehdy, až budou
zapleteni takřka neřešitelně do činnosti
těchto fondů.
Na úpravu tzv. rozložení rizik dle zákona
se dává investičním privatizačním
fondům termín do 31. 12. 1993.
Zbytek roku 1992 a celý rok 1993 budou tedy IPF hospodařit
zcela monopolně tak, "jak to vyšlo". Hezky
to říká vládní nařízení
č. 83. IPF mají za povinnost objednávat akcie,
aby dodržely příslušné limity,
ale v posledním ustanovení se říká:
"Nic se nestane, když je nedodrží z toho
titulu, že reálná situace bude jiná."
To je nařízení pozoruhodného charakteru.
Návrh zákona dále žádá
od IPF, aby sdělily celkový objem příslibů
na vyplacení tzv. deseti, patnácti či dvacetinásobků,
ale to je všechno. Zdali toto ustanovení je přiměřené
původnímu záměru a nově vzniklým
rizikům, to je snad otázka nejen pro ministerstvo,
to je otázka pro nás všechny. Doufám,
že se vláda pokusí na tyto otázky odpovědět
lépe a že provede alespoň novelizaci svého
vládního nařízení, které
je pro nastalou situaci zcela nepřiměřené.
Druhou nedořešenou otázkou je otázka
úplat investičním společnostem. Má
činit nejvýše 2 % objemu majetku investičních
fondů nebo nejvýše 20 % výsledků
hospodaření. Autoři návrhu zde zapomněli
na případ, jakou odměnu či úplatu
správce dostane, pokud IPF dospěje za roční
hospodaření ke ztrátě. Text §
27 nasvědčuje tomu, že v případě
schodku v podílovém fondu, úplata pro správu
fondu bude nulová. Jsem však optimistou a sdílím
předpoklad, že hospodaření všech
investičních fondů a podílových
fondů bude ziskové.
Podle vládního nařízení 383
odst. 4 § 17 vzniká mezi investičním
privatizačním fondem a dikem zvláštní
smluvní vztah, a to předáním a převzetím
investičních bodů přímo na
poště.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Máte poslednú minútu, pán
poslanec.
Poslanec SN B. Tichý: Já to urychlím, pane
předsedající. Nikde však není
řečeno, jak řešit situaci, kdy IPF během
privatizační vlny třeba zkrachují
nebo budou zrušeny a kdy nemohou dostát svým
povinnostem, ke kterým vlastně uzavřely smlouvu.
Ustanovení § 36 o státním dozoru nebo
§ 37 ve smyslu odst. 9 a § 38 bude pro smluvní
vztahy mezi DIK a IPF platit až od 1. 1. 1994.
Pozměňovací návrh by proto měl
znít tak, aby poškozeným dikům v tomto
případě hradil IPF jeho zakladatel až
do určité výše. Konkrétně
by to znělo tak, že je třeba doplnit ustanovení
odst. 9 § 38 s tím, že se pro vypořádání
smluvních vztahů DIK a IPF použijí přiměřeně
paragrafy 35 a 37 návrhu zákona.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Váš čas uplynul.
Poslanec SN B. Tichý: Mohu dokončit? Je to snad
minuta.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ja sám som túto dobu neodhlasoval.
Predneste, prosím, len pozmeňujúci návrh.
Poslanec SN B. Tichý: Ano, udělám to jednoduše.
Mám zato, že takovýmto postupem, jakým
byl zvolen, významně snižujeme efektivnost
kupónové privatizace a nemohu to učinit jinak,
než apelem na vládu, aby zmíněnou novelizaci
vládního nařízení provedla
co nejdříve a co nejlépe. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Tichému, teraz prednesie
návrhy na úpravu vládnej predlohy tohto zákona
pán poslanec Malina. Prosím, aby sa ujal slova.
Po ňom vystúpi pán poslanec Vrchovský.
Poslanec SL Z. Malina: Dámy a pánové, pane
předsedající, omlouvám se, že
vystupuji již podruhé. Vystupuji jménem svým
a dovoluji si vystoupit i jménem poslaneckého klubu
ODS. Nechci vás dlouho zdržovat vyjádřením
podpory tohoto zákona.
Musím říci, že názor, který
jsem jako podpůrný vyjádřil jménem
gesčního výboru, se de facto kryje s názorem
poslaneckého klubu ODS a s názorem mým. Přesto
si myslím, že by bylo vhodné reagovat na již
přednesené příspěvky na volání
po větší autonomii investičních
privatizačních fondů. Osobně se domnívám,
že důvody, které tu zaznívají,
mají svoji určitou logiku, nicméně,
jestliže na misku vah položíme na jednu stranu
problematickou činnost fondů v procesu určování
vlastníka a prosazování vlastnických
práv, kdy si myslím, že to je věc, která
není ve světě vyzkoušená a lidé,
kteří jsou v těchto fondech, nemusí
být zárukou toho, že jejich činnost
bude optimální a na druhou misku vah položíme
jistotu lidí, kteří vložili své
investiční prostředky, ať už jsou
to kupóny či skutečné finanční
prostředky, jsem přesvědčen, že
z politického důvodu by naším zájmem
mělo být chránit jistoty - do jisté
míry, jak lze chránit tyto jistoty - těchto
investorů. Dát jim přednost.
Dovolil bych si podat dva pozměňovací návrhy,
které podle mého názoru vylepšují
a zpřesňují znění dvou odstavců
těchto paragrafů. Je to v § 24 odst. 7, který
reguluje personální vztahy mezi investičními
společnostmi navzájem. Nové upravené
znění nepatrně posouvá původní
znění a je následující: Investiční
společnost a investiční fond nesmějí
nakupovat podílové listy jiných podílových
fondů nebo akcie investičních společností
a investičních fondů ani osob, které
mají na těchto investičních společnostech
nebo investičních fondech větší
než 25 % majetkovou účast.
V § 29 odst. 1 a 2 řeší vzájemnou
personální propojenost investičních
fondů a společností a depozitáře.
Domnívám se, že je potřeba v odst. 2
nahradit poslední slovo "společnosti"
správným slovem "depozitáře".
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Malinovi. Teraz prosím
pána poslanca
Vrchovského, aby predniesol stanovisko klubu poslancov
Občianskeho hnutia.
Poslanec SL L. Vrchovský: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych na začátku
svého vystoupení vyslovil uspokojení nad
- dá se říci - partnerským vztahem
parlamentu a federální vlády, který
byl vyjádřen právě podáním
tohoto návrhu zákona. Máte jistě v
paměti okamžik, kdy zde byla podána interpelace
pana místopředsedy vlády a federálního
ministra financí právě ve věci nedokončeného
právního rámce velké privatizace.
Tento návrh zákona je právě výsledkem
snad i této interpelace a my to přijímáme
s uspokojením.
Dovolte mi, abych za klub Občanského hnutí
podal jen dva pozměňovací návrhy.
Jde nám o to, aby předloha byla sladěna se
zněním obchodního zákoníku
a ve druhém návrhu půjde o ochranu investorů.
První návrh se dotýká § 15, kde
nám jde o nové znění první
věty u odst. 2 ve znění: Statut fondu je
nedílnou součástí smlouvy o nákupu
podílových listů nebo akcií. Tato
praxe je obvyklá v zemích, kde podobné zákony
jsou už funkční.
V § 25 odst. 5 navrhujeme dodatek tohoto odstavce tak, že
by věta zněla: Zprávy uvedené v odst.
1, 2 a 3 se předkládají i příslušnému
státnímu orgánu, depozitáři
fondu i kupujícímu při nákupu podílových
listů nebo akcií.
Tento doplněk je, myslím si, patřičnou
ochranou investorů. Za klub poslanců Občanského
hnutí mohu říci, že podpoříme
vládní návrh i návrhy změn
tak, jak byly podány v doplňku tisku 1412 ústavně
právním výborem. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Vrchovskému. Ďalším
diskutujúcim bude pán poslanec Roubal. Prosím,
aby sa ujal slova. Po ňom sa pripraví pán
poslanec Wagner.
Poslanec SN M. Roubal: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne, vážení
kolegovia. Poslanecký klub Občiansko-demokratickej
únie podporuje tento predložený návrh
zákona o investičných spoločnostiach
a investičných fondoch, avšak do určitej
miery usudzuje, že celý zákon je pripravený
cez určité prizma kupónovej privatizácie
a celého procesu privatizácie, ktorý u nás
v súčasnosti prebieha.
Do určitej miery má tento zákon riešiť
aj finančné fondy, ktoré síce pomaly,
ale presne sa rozvíjajú v našej krajine a toto
do určitej miery sa tomuto zákonu asi nedostatočne
darí. Avšak aj tak poslanecký klub Občiansko-demokratickej
únie tento zákon bude podporovať vzhľadom
na proces aj vzhľadom k jeho objektívnej nutnosti.
Dovolil by som si predniesť určité pozmeňujúce
návrhy, ktorými by sa činnosť investičných
fondov mala do určitej miery liberalizovať. V §
5 a v § 7 - v týchto ustanoveniach je veľmi zúžená
možnosť využívania zverených prostriedkov
investičnými spoločnosťami za účelom
získania výnosov pre majiteľov podielových
listov. V týchto paragrafoch, konkrétne v §
3, by som navrhol doplniť do odseku 2, aby investičné
spoločnosti mali možnosť vstupovať svojimi
kapitálovými vkladmi aj do kapitálových
obchodných spoločností v záujme toho,
aby sa mohli podieľať na rozvoji malého a stredného
podnikania.
Obdobný pozmeňujúci návrh mám
aj k § 7 ods. 2, kde rovnako tak investičné
fondy môžu použiť získané prostriedky
na nákup ako cenných papierov movitých a
nemovitých vecí, tak aj na kapitálové
vklady do kapitálových obchodných spoločností.
Bolo tu prezentované stanovisko Českej národnej
rady (čo sa týka obchodovania s cennými papiermi,
ktoré nie sú kótované na burze cenných
papierov) do určitej miery dočasne. Mne sa zdá,
že obmedzenie investovania len do cenných papierov
kótovaných na burze nemá oprávnenie
a to nielen v našej spoločnosti, ale ani v situáciách
rozvinutého kapitálového trhu. Je žiadúce,
aby existovali fondy, ktoré vo svojom štatúte
zverejnia úmysel investovať do menších
a dynamicky sa rozvíjajúcich podnikov, ktoré
nie sú kótované na burze. Investor musí
mať možnosť si vybrať, či je ochotný
znášať vyššie riziko, ale samozrejme
toto vyššie riziko je aj za vyšší očakávaný
výnos.
Preto v § 17 navrhujem vyčiarknuť odseky
1 a 2 a odsek 17 by potom zostal len so súčasnými
odsekmi 3 a 4.
Posledný pozmeňujúci návrh je komplexné
nové znenie § 24, ktorý má názov
- Obmedzenie a rozloženie rizika. Myslím si, že
skutočné obmedzenie alebo rozloženie rizika
je len v odseku 1. Odsek 3 a 4 nemá nič spoločného
s rozložením rizika a s ochranou investora. Sú
strachom akéhosi vlastníckeho monopolu, prípadne
zámenou majority s monopolom. Existuje len monopol dodávateľský
alebo odberateľský, prípadne snaha ovládnuť
určité odvetvie. To sú však konkrétne
prípady, kde by mal zasiahnuť protimonopolný
úrad. Obmedzovať týmto spôsobom nešpecifický
finančný kapitál však nemá žiadne
opodstatnenie, naopak je to veľmi nebezpečné.
Zabránilo by to vzniku fondov, ktoré by programovo
investovali - ako som už predtým uviedol - do menších
podnikov, ktorú sú síce rizikovejšie,
ale oveľa výhodnejšie. Tieto fondy by pritom
mohli byť významným faktorom podpory rozvoja
stredného a malého súkromného podnikania.
Pokiaľ fond investuje napríklad do päťdesiatich
menších podnikov a získa v každom z nich
40 %, tak si myslím, že dokonale rozložil svoje
riziko. Uplatnenie odseku 7 by znamenalo veľké obmedzenie
likvidity akcií investičných privatizačných
fondov, čo je veľmi dôležité hlavne
pre občanov - akcionárov.
Obmedzenie v odseku 10 je, myslím si, príliš
prísne. Už teraz je zrejmé, že budú
existovať investičné spoločnosti, ktoré
po prvej vlne kupónovej privatizácie budú
spravovať vo svojich fondoch viac ako 10 % majetku vo všetkých
fondov. Otázka je, čo by bolo s držiteľmi
investičných kupónov, ktorí zverili
svoje body danej investičnej spoločnosti. Musela
by táto investičná spoločnosť
sa vzdať správy niektorých svojich fondov v
prospech inej spoločnosti?
Pojem vzájomne prepojená skupina fondov, myslím,
že nie je tiež presne definovaný. Z tohto dôvodu
navrhujem nové znenie § 24, ktorý podám
v písomnej forme. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Roubalovi. Ďalej je
do rozpravy prihlásený pán poslanec Wagner.
Je posledným písomne prihláseným,
ktorý nás chce zoznámiť so stanoviskom
poslancov klubu Sociálno-demokratickej orientácie.
Prosím, má slovo.
Poslanec SL J. Wagner: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové. Hodlám přednést
tři pozměňující návrhy,
resp. tři návrhy ke třem paragrafům
s tím, že považuji za podstatné zmínit
se větší argumentací jen k prvnímu.
Ostatní již byly argumentovány a nepovažuji
za potřebné vás tím již zdržovat.
Tam bych přednesl pouze návrh.
U § 17 se zastavila řada předřečníků.
Přesto bych rád zmínil několik poznámek
k logice tohoto paragrafu. Ustanovení předpokládá
existenci investičních fondů v prostředí
vyspělého finančního trhu. V praxi
však budou fondy existovat a rozvíjet se dříve,
než budou dokonale funkční trhy cenných
papírů a zejména pak dříve
než bude dostatek cenných papírů obchodovatelných
na burze. Zcela normální bude situace, kdy většina
majetku bude fondu vložena do veřejně neobchodovatelných
akcií společností v oblasti výroby,
obchodu a služeb a jen pozvolna bude probíhat proces
jejich výměny za cenné papíry obchodovatelné
na burze.
U privatizačních kupónových fondů
je tento problém částečně řešen
tím, že za trh obdobný trhu cenných
papírů je možno považovat operace prováděné
prostřednictvím centra kupónové privatizace.
U korunových fondů vzniká situace zatím
ne zcela řešitelná. Doporučuji proto
do § 17 zařadit odstavec 6: "A majetek v podílovém
fondu a majetek investičního fondu může
být uložen též v cenných papírech
dosud neobchodovatelných na finančním trhu
dle písm. a) až d), u nichž je předpoklad
následného přijetí k obchodování
na finančním trhu."
A b): "Ve statutu investičního fondu musí
být uvedeno, že příslušný
fond může vlastnit cenné papíry, které
nejsou kotovány na burze a obchoduje s nimi."
Teď několik poznámek k § 24 a k §
27. U § 24 už zaznělo několik pozměňujících
návrhů k výši procenta v odstavci prvním
i v odstavci druhém.
Domnívám se, že k důvodům, které
byly již zmíněny, lze připojit další
a že je namístě uvažovat o zvýšení
uvedených procent. Proto navrhuji v odstavci 1 nahradit
10 % dvaceti procenty a v odst. 2 nahradit 5 % rovněž
dvaceti procenty.
K § 27 - doporučuji znění § 27
(tisk 1492) vypustit a nahradit tímto zněním:
"Úplata investičních společností
za správu fondu nebo za služby poskytované
investičnímu fondu a.s. musí být stanovena
ve statutu investičního fondu."
Domnívám se, že zdůvodnění
je jednoznačné, že právní norma
nemusí stanovovat tato přesná pravidla; naopak
je výhodné ponechat i tuto věc trhu a jeho
vývoji. Děkuji za pozornost.