Středa 15. dubna 1992

Poslankyně SL M. Nazari-Buřivalová: Dovolím si jen pana ministra opravit. Neříkala jsem "sáně", ale "sádě".

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pýtam sa spravodajcov, či chcú vystúpiť so záverečným vyjadrením alebo pri prerokúvaní pozmeňovacích návrhov. Nemajú záujem vystúpiť. Žiadajú čas na to, aby mohli spracovať jednotlivé pozmeňujúce návrhy. Tento čas im samozrejme dáme. Keď pozmeňujúce návrhy spracujú a dostaneme ich do lavíc, budeme môcť prikročiť k hlasovaniu.

Môžeme pristúpiť k ďalšiemu bodu nášho programu.

Predbežne ďakujem spravodajcom a prosím ich, aby išli spracovať pozmeňovacie návrhy.

Teraz máme na programe:

Bod programu 8: Vládní návrh zákona o spotřebních daních (tisk 1418) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1490).

Návrh nám predkladajú výbory pre plán a rozpočet.

Vládny návrh odôvodní podpredseda vlády ČSFR, minister financií Václav Klaus. Dohodli sme sa, že budeme pracovať bez prestávky až do 20. hodiny. Prosím, aby sa pán podpredseda vlády ujal slova.

Místopředseda vlády ČSFR V. Klaus: Pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona o spotřebních daních, který budete nyní projednávat, tvoří logickou část celého komplexu vládních návrhů o daních. Spotřební daně jsou stejně jako daně z přidané hodnoty nepřímými daněmi a spolu s touto daní nahradí dosud uplatňovanou daň z obratu. To, že jde o daně nepřímé, znamená, že se nedotýkají důchodů ani majetku výrobců a dovozců, výrobků zdaňovaných těmito daněmi, nýbrž výlučně toho, že zatěžují konečnou spotřebu.

Hlavním důvodem pro uplatnění těchto daní je ostatně stejně jako všude na světě potřeba doplňkových fiskálních zdrojů spojená s potřebou relativní stability jejich výnosu.

Jak jsem se zmínil při projednávání minulého návrhu zákona, výnosy přímých daní stejně jako daně z přidané hodnoty kolísají v závislosti na úrovni vývoje ekonomické aktivity a naopak u spotřebních daní, kde je relativně nízká cenová a důchodová pružnost poptávky po těchto výrobcích, je jistá stabilita daňového výnosu, tak potřebná pro každý fungující stát.

Druhým významným důvodem pro zavedení těchto daní je charakteristická vlastnost spotřebních daní, a to ta, že jsou to daně stanovené specifickými sazbami, a tedy ne procentem z ceny. I v tomto případě přijetí vládního návrhu zákona bude mít cenové důsledky. Především dojde ke změnám ve struktuře relativních cen, čili v případě spotřební daně stejně jako u daně z přidané hodnoty dojde k pohybu cenové hladiny i cenových relací, k celé řadě protisměrných tendencí. Celkové počty jsou zařazeny do odhadů, které jsme uváděli u daně z přidané hodnoty. Proti zvýšení cenové hladiny a tedy k poklesu relativních cen některých výrobků bude působit omezení okruhu výrobků zdaňovaných spotřebními daněmi oproti dnešní dani z obratu. Platí to například pro kávu a čaj, které jsou dnes zdaňovány sazbou 50 % z prodejní ceny včetně daně. U tabákových výrobků naopak dojde k určitému zvýšení apod.

Nebudu rozebírat jednotlivé sazby. Myslím, že jsou poměrně jednoduché. Chtěl bych vás ale poprosit o důkladné a všestranné zvážení některých návrhů, které se objevovaly v průběhu dosavadního legislativního procesu a které se jistě objeví i dnes v průběhu vašeho dnešního jednání. Jde na jedné straně o návrhy typu rozšířit okruh výrobků zdaňovaných spotřebními daněmi, například o tzv. ekologicky nevhodné výrobky, což se již projevilo při projednávání návrhu zákona o daňové soustavě jako celku, a na druhé straně pak návrhy na individualizaci sazeb daně nebo na osvobození od daně v závislosti na způsobu použití příslušného výrobku, například tzv. zelená nebo modrá nafta. Podle názoru vlády spotřební daně nejsou tím správným a nejefektivnějším prostředkem k řešení složitých strukturálních, ekologických a jiných problémů naší společnosti a bylo by to v rozporu s jejich hlavní funkcí. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem ministrovi Klausovi. Návrh bol prikázaný sociálnym a kultúrnym výborom, ústavnoprávnym výborom, výborom pre plán a rozpočet, hospodárskym výborom a výborom pre životné prostredie obidvoch snemovní. Po prerokovaní vo výboroch pripravili písomný návrh uznesenia snemovní v tlači 1490 výbory pre plán a rozpočet a poverili poslancov Jiřího Schneidera zo Snemovne ľudu a poslanca Filipa Šedivého zo Snemovne národov prednesením spravodajských správ. Prosím obidvoch spravodajcov, aby zaujali svoje miesta za predsedníckym stolom. Ako prvý prednesie spravodajskú správu pán poslanec Filip Šedivý za výbory Snemovne národov.

Společný zpravodaj výborů SN F. Šedivý: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu za Sněmovnu národů. Návrh zákona o spotřební dani (tisk 1418) byl přikázán k projednání výborům ústavně právním, hospodářským, sociálním a kulturním, pro životní prostředí a výborům pro plán a rozpočet jako výborům gesčním. Z těchto výborů vzešlé připomínky jsme rozdělili do dvou kategorií. Jednak šlo o připomínky rázu legislativně technického a jednak o připomínky, které se týkaly samotných spotřebních daní a sankcí podle § 16. Jednalo se o usnesení výborů, která požadovala za prvé rozšířit nároky na vrácení daně podle § 12 odst. 1 o motorovou naftu, spotřebovanou v zemědělské výrobě a o zkapalněné nebo stlačené plyny, spotřebované v městské hromadné dopravě.

Za druhé změnit sazby daně. Tyto změny byly navrhovány zejména u lihu a lihovin, u vína a stlačených a zkapalněných plynů.

Legislativně technické připomínky byly gesčními výbory pro plán a rozpočet akceptovány a jsou přijaty i navrhovatelem, neboť zlepšují přehlednost normy a lépe vystihují záměr navrhovatele.

Zásahy do sazby daně byly přijaty a navrhovatelem také akceptovány pouze v § 22 v položce 2711 - zkapalněné plyny a stlačené plyny používané jako pohonná hmota, kde byla položka daně snížena z navrhovaných 3 880 Kčs za tunu na 2 370 Kčs za tunu, respektive ze 3,25 Kčs za m3 na 2 Kčs za m3.

Ostatní zásahy do sazby daně ve výborech pro plán a rozpočet přijaty nebyly, ačkoli se z celkem pochopitelných důvodů o sazbách daně zejména u lihu a lihovin a u vína dlouho a vášnivě diskutovalo a argumentovalo.

Nejdelší diskuse se vedly o tak zvané zelené či modré naftě, tedy o možnosti upustit od zdanění té nafty, která je využívána pouze pro zemědělskou výrobu nebo pro hromadnou osobní dopravu ať už v ČSD nebo v Československé automobilové dopravě. Důvodem pro odmítnutí této možnosti bylo zejména to, že v současné době není technicky možné kontrolovat, zda nedochází ke zneužívání tohoto opatření. Gesční výbor ve vzácné shodě s navrhovatelem se domnívají, že pokud technické podmínky budou umožňovat tuto kontrolu nebo se z jakýchkoli jiných důvodů prokáže nezbytnost snížit sazbu daně z motorové nafty, je dostatečnou pojistkou ustanovení § 23 a jeho odstavce 3, které zmocňují vládu ČSFR stanovit svým nařízením způsob refundace této daně.

Výrazné změny tak doznal v gesčních výborech pouze § 16, kde bylo drasticky zvýšeno penále podle odstavce 1 i pokuty podle odstavce 3 a 5. Tuto změnu provedly gesční výbory i u ostatních daňových zákonů a je jistě přínosem, že sankce budou tvrdší a souměřitelné.

Krátce bych se ještě chtěl zmínit o stanoviscích dalších orgánů, které se k tisku vyjadřovaly.

Z ČNR máme stanovisko výborů hospodářského a rozpočtového, které je kladné, ze SNR máme pouze stanovisko výboru národohospodářského a rozpočtového, který nevznesl připomínky zásadní k návrhu zákona, ovšem usnesení nepřijal, protože neměl potřebné kvórum pro usnášení.

Vláda Slovenské republiky vyslovila v podstatě souhlas a požadovala pouze některá legislativní zpřesnění, která byla povětšině do návrhu tisku 1490 zapracována.

Stanovisko vlády České republiky jsme bohužel neobdrželi.

Na závěr mi dovolte, abych vám, jako společný zpravodaj Sněmovny národů doporučil návrh zákona o spotřební dani, uvedený v tisku 1490, přijmout.

Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Šedivému.

Za výbory Snemovne ľudu spravodajskú správu prednesie pán poslanec Jiří Schneider.

Společný zpravodaj SL J. Schneider: Ctěné Federální shromáždění! Moje zpravodajská zpráva k předloženému zákonu o spotřební dani bude velmi krátká.

Za prvé mi dovolte, abych poznamenal věc, která zde nebyla zmíněna, totiž to, že tento zákon - a nejen tento daňový zákon - byl projednán jako jeden z mála zákonů v tomto Federálním shromáždění ve formě zásad. Bylo to v říjnu minulého roku a měli jsme tak možnost ve výborech se vyjádřit k zásadám tohoto zákona i k zásadám zákonů ostatních, souběžných, to znamená zákona o dani z příjmů a zákona o dani z přidané hodnoty. Myslím, že je důležité toto zdůraznit a myslím, že to také usnadnilo projednávání tohoto zákona ve výborech Federálního shromáždění.

Chtěl bych jen poznamenat, že při projednávání zásad v říjnu minulého roku jsme kromě výborů, které se k tomuto návrhu zákona vyjadřovaly i nyní, měli k dispozici i stanoviska SNR respektive i jejího ústavně právního výboru a národohospodářského výboru, jakož i z ČNR národohospodářského výboru a rozpočtového a kontrolního výboru. Nutno poznamenat, že tato stanoviska byla i k zásadám kladná.

Jelikož nebyla rozdílná usnesení výborů Sněmovny lidu oproti výborům Sněmovny národů, nezbývá mi než konstatovat, že všechno, co bylo nutné, zde řekl můj kolega zpravodaj Sněmovny národů a mě nezbývá než konstatovat, že po projednání připomínek výborů ústavně právních, hospodářských, sociálních a kulturních a výboru pro životní prostředí, zvážení stanovisek národních rad vám rozpočtový výbor předkládá tisk 1490 a já jako zpravodaj vám doporučuji, abyste ho schválili.

Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Schneiderovi a otváram rozpravu k tomuto vládnemu návrhu zákona.

Za klub sa neprihlásil nikto, do rozpravy je prihlásený pán poslanec Rynda, Ambros a Adrianová.

Prosím pána poslanca Ryndu, aby predniesol svoj príspevok k rozprave k tomuto zákonu.

Poslanec SL I. Rynda: Vážené kolegyně a kolegové, využívám podpory zpravodaje Senjuka, poslance Tyla a dalších kolegů, kteří mně vybídli k uplatnění mých návrhů mimo zákon o daňové soustavě přímo v návrhu o spotřební dani.

K návrhu již proběhla dostatečně obsáhlá diskuse. Omezím se tedy pouze na paragrafované znění.

Navrhuji do § 1 odstavec 1 za slova "tabákových výrobků" doplnit "látky narušující nepřípustným způsobem ozónovou vrstvu a vybrané pesticidy".

Do části druhé novou hlavu VI ve znění - název hlavy: Daň z látek narušujících nepřípustným způsobem ozónovou vrstvu.

"§ 41 Předmět daně. Předmětem daně jsou freony 11, 12, 22, 113, 114, 115, tetrachlormetan, trichloretylen 111 a halony.

§ 42 Vznik daňové povinnosti. Daňová povinnost vzniká:

a) při tuzemské výrobě dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce (§ 41)

b) při dovozu vybraných výrobků (§ 41) dnem vzniku nároku na clo.

§ 43 Základ daně. Základem daně je množství vybraných výrobků (§ 41), které je uvedeno na daňovém dokladu, vyjádřené v měrných jednotkách.

§ 44 Sazby daně. Sazba daně je stanovena ve výši 100 % ceny výrobce předmětu daně."

Do části druhé navrhuji doplnit novou hlavu VII ve znění - název hlavy: Daň z vybraných pesticidů.

§ 45 Předmět daně. Předmětem daně jsou vybrané pesticidy vyjma zejména tyto položky: Bathurin 82 a 82 S, Dipel, Boverol, Boverosil a Lafarex N. Další položky je možno stanovit opatřením FVŽP.

§ 46 Základ daně. Základem daně je množství pesticidů vyjádřené v měrných jednotkách.

§ 47 Sazby daně. Sazba daně je stanovena ve výši 100 % ceny výrobce stanoveného předmětu daně."

V části třetí navrhuji přečíslovat paragrafy, z nichž první začíná číslem 48.

Druhý můj pozměňovací návrh, který zde zmínil i zpravodaj Šedivý, se týká v současnosti velmi široce diskutovaného daňového opatření. Vodopád nedávných interpelací, které kritizovaly rušení železničních tratí, máme všichni ještě v živé paměti. Příznačné je, že pokud je mi známo, pouze moje dotazy zůstaly dodnes nezodpovězeny. Zřejmě i proto, že byly směrovány nejen na federální ministerstvo dopravy, ale i na federální ministerstvo financí.

Přes naprosto jednoznačně ekologicky vhodnější parametry železniční dopravy oproti dopravě silniční je totiž železniční doprava jako celek v ČSFR soustavně ekonomicky znevýhodňována.

Silniční doprava je přitom asi pětkrát ekonomicky - to podtrhuji - méně výhodná. Uvedu jenom dvě skupiny čísel. Zatímco na rozvoj infrastruktury byly v roce 1989 v železniční dopravě poskytnuty 2 miliardy korun, takže při růstech cen na rok 1991 požadoval týž resort 4,1 miliardy, byla mu poskytnuta pouze 1,410 miliónů. Přitom se železniční doprava v rámci ochrany životního prostředí všude na světě - pokud je mi známo - dotuje. Např. německé dráhy mají propad ve výši asi 50 miliard.

Druhé číslo, se kterým vás chci seznámit, je následující. Škody hrazené státem v roce 1989 činily v železniční dopravě 131 miliónů korun. V dopravě silniční činily srovnatelné škody 5,5 miliardy korun.

Zcela nespravedlivé a proti smyslu věci je proto daňové zatížení železniční dopravy oproti dopravě silniční. Daň z pohonných hmot se dělí na variabilní - je tady označení silnic, údržba, čištění, řízení provozu a podobné nižší položky - a daň fixní - vývoj, projekce, výstavba silnic.

Železnice v naší republice, která se samozřejmě na rozvoji těchto infrastruktur nijak nepodílí, hradí paradoxně obojí.

Nová daňová soustava by měla umožnit hrazení fixní složky z daně silniční. Variabilní složka by měla být železnici odečítána a refundována.

Po rozsáhlých argumentacích ve výborech pro životní prostředí i mimo ně se podle mého soudu jednoznačně prokázalo, že technická realizace tohoto návrhu je nejen možná, ale dokonce snadná. Naprosto nejsou nezbytné dvojí nádrže na naftu a podobná opatření, kterými argumentovali někteří daňoví, nikoliv dopravní odborníci, oddělení účetnictví je už prakticky realitou, tedy oddělené účetnictví jednotlivých druhů nafty zcela podle přání a na objednávku.

Československé dráhy jsou okamžitě schopny vykazovat počet ujetých kilometrů ve veřejné dopravní síti při normované spotřebě. Dílčí odchylky od stanovených norem, ať už v kladném či záporném smyslu, se podle zákona velkých čísel musí v průběhu roku vyrovnat. Tomu odpovídá i pozměňovací návrh, který předkládám.

Doplnit do § 12 odst.1 písm. e): Použití motorové nafty k pohonu železničních motorových trakcí pro provoz veřejné hromadné osobní a nákladní dopravy. Příslušný paragraf, jak zřejmě víte, umožňuje právě refundace, o nichž jsem se zmínil.

Výše jednotlivých sazeb, které zákon obsahuje, by sama mohla být samozřejmě předmětem rozsáhlých odborných diskusí. Klub Občanského hnutí jako celek však návrh zákona hlasováním podpoří. Děkuji za pozornost i podporu pozměňovacím návrhům.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Ivanovi Ryndovi. Ďalej svoje názory, event. pozmeňovacie návrhy, na tento vládny návrh zákona alebo k tomuto vládnemu návrhu zákona prednesie pán poslanec Ambros. Prosím, aby tak urobil. Pripraví sa pani poslankyňa Mária Adrianová.

Poslanec SN R. Ambros: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovi! Mám jeden pozmeňujúci návrh, a síce k § 40 - sadzba dane v hlave "Daň z tabakových výrobkov", kde navrhujem menšiu úpravu, a to v položke 2402, t.j. cigarety filtrové, zmeniť sadzbu dane z 0,46 halierov na 0,50 halierov za kus, čiže zvýšiť o 4 haliere a cigarety do 70 mm z 0,27 halierov zvýšiť na 0,30 halierov.

Viem, že tento návrh u niektorej časti poslancov vyvoláva úsmev a nenájde podporu, ale v súvislosti s predrečníkom je to aj určitá ekologická daň, ktorú my nefajčiari musíme znášať. Kto pije alkoholické nápoje, škodí sám sebe, ale predsa len cigarety ako také a ich fajčenie ohrozuje zdravie aj tých, ktorí nefajčia. Bude to mať, myslím, aj priaznivejší dopad na štátny rozpočet.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Ambrosovi. Teraz prosím, aby v rozprave vystúpila pani poslankyňa Adrianová, pripraví sa poslanec Jurečka.

Poslankyně SN M. Adrianová: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, vážení kolegovia! Prikladám tri pozmeňujúce návrhy k tlači 1490 o spotrebnej dani.

V § 38 v obidvoch položkách 2207 a 2208 zvýšiť sadzbu zo 180 korún za liter na 182 korún za liter. V § 37 znížiť položku 2204 z 8,30 korún za liter na 7,30 korún pri víne.

Ďalej navrhujem zvýšiť sadzbu pri položke 2206 zo sadzby nula za liter na 5 korún za jeden liter. Ovocné vína sú pre konzumentov zdravotne menej vhodné pre veľký obsah balastných látok a aldehydov. Navrhujem preto zvýšenie pri ovocných vínach. Ďakujem.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP