Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Šedivému. Teraz prosím o slovo poslanca Miloša Zemana, po ňom sa pripraví pán poslanec Vild.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedo, pane předsedající, vážené plénum Federálního shromáždění, jménem poslaneckého klubu Sociálně demokratické orientace bych chtěl za prvé konstatovat, že jsme se sportovně vyhnuli příjemnému pokušení zablokovat daňové zákony an sich a podporovali jsme přijetí ústavního zákona i zákona o soustavě daní, abychom vstoupili do sportovní bitvy o jednotlivé typy sazeb a konkrétní výši těchto sazeb.

Předpokládám, že k nyní projednávanému návrhu zákona zazní celá řada připomínek. Dovolte mi, abych se jménem našeho klubu soustředil pouze na dva okruhy problémů.

Ten první se týká toho, zda sazba daně z přidané hodnoty má být jednosložková nebo dvousložková a ten druhý problémový okruh se týká toho, jaká má být konkrétní velikost této sazby.

Jak vidíte, je nám předkládán návrh na dvousložkovou sazbu ve výši 5 % pro některé základní potřeby a 23 % pro ostatní zboží.

Vyjděme ze skutečnosti, že daň z přidané hodnoty je samozřejmě - jak už zde bylo řečeno - administrativně velmi náročná, že její obsluha se odhaduje na zhruba 2 % výnosu této daně, že existují země, např. USA, které právě z důvodů této administrativní náročnosti i k tomuto typu zdanění nepřikročily. Ptejme se, jaká tendence ve vyspělých zemích existuje, zda je to tendence k vícesložkové nebo jednosložkové dani z obratu.

Dovolte mi, abych se pokusil láskám vašim - hovořeno křesťanským jazykem - přiblížit i argumentaci z druhé strany, tedy argumentaci pro jednosložkovou daň. Především si musíme uvědomit, že zavádíme-li dvou nebo vícesložkovou sazbu daně z obratu, pak tím otvíráme široké pole působnosti daňovým únikům. Tato fakta byla prokázána v celé řadě zemí, kde je tato daň aplikována včetně možností záporného daňového odpočtu. Kromě toho nejde, i když by se tak opticky zdálo, jenom o dvě sazby daně z obratu, ale fakticky o nekonečný počet těchto sazeb, což vyplývá z kombinatoriky technologického řetězce postupného zdaňování.

Ukazuje se tedy, že je možné, aby se vytvořila různá lobby, která budou přicházet do parlamentu a budou zdůvodňovat, proč právě jejich výrobky nebo služby mají být zdaněny nižší sazbou, než výrobky a služby ostatní. Když se podíváte na přílohu 1 a 2 k tomuto návrhu zákona, pak zárodky tohoto uvažování již zjistíte, ať se jedná o žraloky, ať se jedná o akvarijní rybičky a celou řadu dalších podivuhodných artiklů. To je jeden ze základních důvodů, důvodu, který by se dal popsat jako snaha po tom, aby cenová soustava byla průhledná, aby vysílala skutečně objektivní signály do svého ekonomického prostředí a aby nebyla kontaminována více či méně subjektivními preferencemi. Nemýlím-li se, byl to původní požadavek neoliberálních ekonomů a je poněkud paradoxní, že tento požadavek v zájmu ekonomické racionality musí nyní vznášet klub sociální demokracie.

Jsou zde, vážení kolegové, někdy vznášeny obavy, že projednávání daňových zákonů podlehne populistickým náladám. Obávám se, že sama představa dvousložkové daně z obratu je v nynějším předvolebním období do jisté míry populistická. Říká totiž, že máme zabránit výraznému cenovému zvýšení, zejména zvýšení cen základních potravin, a proto, že je nezbytné zatížit tyto potraviny nižší daňovou sazbou než ostatní produkty.

Dovolte mi, abych vám navrhl odlišné pojetí, pojetí, které nebude založeno na preferenci komodit, ale které bude založeno na preferenci sociálních skupin. Jsem přesvědčen, že pro členy tohoto parlamentu nebude objevem, jestliže jim sdělím, že i milionáři si musí kupovat základní potraviny, že se neživí pouze kaviárem, šampaňským či ústřicemi, ale i chlebem s máslem a že nevidím žádný racionální důvod v tom, aby tito milionáři získávali potraviny za zlevněnou, ekonomicky neracionální, cenu.

Považuji za nutné respektovat sociální aspekty v jiném daňovém zákonu, než je návrh zákona o dani z přidané hodnoty, a sice v návrhu zákona o dani z příjmu, kde máme poměrně široké možnosti, jak z hlediska výše nezdaňovaného minima, tak z hlediska procentních sazeb, daňových úlev, zejména u nejnižších příjmových skupin. Tyto možnosti existují a podle mého názoru sociální aspekty lze prosadit tržně konformním způsobem právě tak, jak navrhujeme.

Závěrem bych chtěl upozornit ještě na fakt sazby daně z obratu. Když jsme ve výborech pro plán a rozpočet diskutovali různé varianty jednotné sazby, většinou se diskuse pohybovala mezi hodnotou 18 % a 20 %. Dovolte mi, abych vám doporučil, dříve než závěrem přednesu vlastní pozměňovací návrh, osmnáctiprocentní sazbu a opřel ji o dva důvody. První důvod spočívá v tom, že se snažíme dosáhnout rozumné úrovně daňového výnosu, nikoliv daňové sazby a že maximalizace daňové sazby může v některých kontextech naopak podlomit daňový výnos, jestliže cenová hladina vzroste natolik, že klesne poptávka a tedy i základ daně.

Na druhé straně bych chtěl upozornit na to, a to je další argument pro osmnáctiprocentní sazbu - že dochází - a to právě u dvousložkové daně - k výrazným daňovým únikům, které se odhadují přibližně na 20 % celkového výnosu. Je-li tomu tak, pak naše finanční soustava poněkud připomíná pražské vodovody a kanalizace, kde jsou rovněž asi dvaceti až třicetiprocentní ztráty v síti s tím rozdílem, že pražské vodovody čas od času usilují o to, aby tyto ztráty zmírnily. Domnívám se, že osmnáctiprocentní sazbou daně z obratu bychom vytvořili tlak na zabránění daňovým únikům, na to, aby konečně naše berní úřady fungovaly racionálně a aby nedocházelo k desetimiliardovým ztrátám, které se pak samozřejmě projevují i na stavu státního rozpočtu.

To je tedy základ návrhu, který si vám dovoluji předložit a na závěr už mi dovolte, abych jenom větami holými svůj pozměňovací návrh přednesl. Z uvedených důvodů doporučuji, aby v § 16 odst. 1 byl text v tomto odstavci nahrazen textem: "Sazba daně u zboží a služeb je 18 %." Konec citátu. Dále, aby odst. 2 byl vypuštěn, ostatní odstavce přečíslovány a aby byly vypuštěny přílohy č. 1 a č. 2 včetně citovaných žraloků a akvarijních rybiček. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zemanovi. Ďalej za klub Občianskeho hnutia vystúpi pán poslanec Jan Vild, pripraví sa poslanec Kočtúch, ktorý bude hovoriť za klub HZDS.

Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, klub Občanského hnutí bude podporovat zákon o dani z přidané hodnoty. Budeme ho podporovat s některými úpravami ve znění, jak vyšly z gesčních výborů, z výborů pro plán a rozpočet.

Občanské hnutí předloží k tomuto zákonu několik připomínek, které přednese poslanec Rynda, které se budou snažit o zohlednění ekologických hledisek i v této dani, protože se domníváme, že ekologie nesmí stát stranou daňového systému a právě řešení problémů ekologie prostřednictvím daní je jednou z nejlepších cest, jak myslet i na budoucnost.

Chtěl bych se zde vyslovit za Občanské hnutí k problému nejvíce diskutovanému, a to k problému, jestli máme podpořit dvě sazby daně z přidané hodnoty nebo sazbu jednu.

Pro obě řešení je celá řada velmi závažných argumentů. Občanské hnutí se po zralé úvaze rozhodlo podporovat sazby dvě, protože se domníváme, že vzrůst cenové hladiny by byl příliš velký na to, abychom si mohli jednu sazbu v současné době dovolit.

Zvýšení sazby u některých komodit, u kterých je zatím nulová sazba na 5 procent už nyní přinese určité sociální dopady na nejslabší skupiny obyvatelstva. A jedna sazba by skutečně dopadla na ty vrstvy s nejnižšími příjmy. Došlo by, podle našeho názoru, k velkému zdražení takových komodit, jako jsou potraviny, energie, jízdné.

Chápeme, samozřejmě, i ty argumenty, které zaznívají z druhé strany, jak je zde přednesl poslanec Zeman. Domníváme se ale, že i když samozřejmě z právního hlediska, z daňového hlediska, je jedna sazba jednodušší, to hledisko, které jsem zde zohlednil, hledisko sociální, hledisko cenové stability, je v současné době pro nás prioritní. A proto se klub Občanského hnutí domnívá, že by sazby u daně z přidané hodnoty měly být dvě, a to v té výši, v jaké byly navrženy.

Na závěr bych ještě jednou chtěl doporučit oběma sněmovnám za klub Občanského hnutí tento návrh k přijetí. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Vildovi. Ďalej vystúpi za klub Hnutia za demokratické Slovensko pán poslanec Kočtúch, pripraví sa poslanec Tahy.

Poslanec SN H. Kočtúch: Vážené snemovne! Nebudem vás dlho zdržiavať. Prednesiem len pozmeňujúci návrh. Týka sa paragrafu 16 - sadzby dane.

Ako viete, tento paragraf má dva varianty. Variant prvý s dvojzložkovou daňou, variant druhý, kde sa lakonicky hovorí: "Sadzba dane je 18 %."

Pripájam sa viac-menej k dikcii, ktorú navrhol pán poslanec Zeman. Avšak § 16, sadzby dane ods. 1 navrhujem zmeniť takto: "Sadzba dane v Českej republike pri tovare a službách je 18 %, v Slovenskej republike 14 %." (Smích v sále.) Isteže, môže to byť pre niektorých poslancov na smiech.

Predo mnou však pán kolega Vild hovoril o sociálnych dôsledkoch. Pokiaľ viete, priebeh ekonomickej reformy na Slovensku a v českých krajinách je taký, aký je. Pokiaľ viete, federálna vláda hovorila, že od druhého polroku 1992 je možno zaznamenať v priemere oživenie. Pokiaľ ide o slovenskú ekonomiku, k oživeniu v druhom polroku nedôjde. Čiže, cenové dopady, ktoré tu sú a ktoré federálna vláda bohužiaľ nekvalifikovala aj z hľadiska Slovenskej republiky, nútia nás k počinu s tým, že tak, ako to v Európskych spoločenstvách je, môžu sa potom tieto sadzby harmonizovať. Ale sociálna situácia, cenový rozmer atď., atď. znamenajú, že navrhujeme jednotnú sadzbu. Pravda, diferencovanú podľa republík. Ďakujem.

Předsedajíci místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kočtúchovi. Za klub Kresťansko-demokratického hnutia teraz v rozprave vystúpi pán poslanec Tahy. Po ňom sa pripraví pán poslanec Rynda.

Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie! Klub poslancov Kresťansko-demokratického hnutia bude návrh, ktorý prerokúvame, podporovať. Prirodzene,bude posudzovať jednotlivé pozmeňovacie návrhy a ktoré bude považovať za vhodné, bude podporovať. V každom prípade náš klub považuje prijatie tohto zákona za kľúčové pre reformu daňového systému.

Zvažovali sme tú skutočnosť, koľko sadzieb by mala obsahovať daň z pridanej hodnoty. Je veľa pozitívnych aj negatívnych prvkov pre jednotný systém a, samozrejme, tiež pre viac sadzieb. Z hľadiska tej skutočnosti, že v našom štáte sa bude naše obyvateľstvo oboznamovať s touto daňou v najbližšom období a jej aplikácia bude dosť komplikovaná, hovorí to pre to, aby bola prijatá jedna sadzba.

Treba skutočne zvážiť, či sa táto otázka dá vyvážiť v sociálnych dopadoch. V tejto otázke by sme sa mali veľmi zodpovedne zorientovať. V každom prípade však prajem terajšej vláde, ale aj budúcej vláde, ktorá vznikne po voľbách, aby mala v prvom rade úspech v osvete, aby sa s touto daňou naši spoluobčania natoľko zoznámili v budúcom polroku tohto roku, aby skutočne mohla táto daň od 1. 1. 1993 fungovať.

Verím, že vláda nájde správny systém, aby tá osveta bola účinná. Sami vieme, koľko nám dalo práce pri prerokúvaní tohto návrhu zákona, aby sme sa dokázali zorientovať tak, aby sme sa vedeli správne rozhodovať.

Aj vám, ostatným kolegom, odporúčam, aby ste návrh zákona podporili. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Tahymu. Už som ohlásil, že ďalej vystúpi pán poslanec Rynda, pretože som nemal ďalšie prihlášky za jednotlivé poslanecké kluby. Teraz ale prišla ďalšia, takže po ňom vystúpi za klub ľavicových poslancov pán poslanec Kincl. Teraz má slovo pán poslanec Rynda.

Poslanec SL I. Rynda: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, rád bych upozornil na některé širší souvislosti předkládaných daňových zákonů a vládní politiky jako celku. Po krátkém obecnějším úvodu se pak k jednotlivým zákonům vyjádřím už jen stručně.

Především musím citovat programové prohlášení vlády, které na několika místech významným způsobem podporuje péči o životní prostředí. Stejně tak ve vládním konceptu ekonomické transformace, které toto Federální shromáždění schválilo jako jeden ze svých základních a výchozích dokumentů, se jednoznačně konstatuje, že životní prostředí musí být integrální součástí ekonomické reformy.

Toto prohlášení vyvolalo ostatně i jisté mezinárodní uznání a ocenění a přineslo konkrétní praktickou i finanční pomoc. Dvouletá zkušenost však ukazuje, že na úrovni jednotlivých resortů, zejména ekonomických, se tato prohlášení jen velmi zřídka promítají do podoby konkrétních nástrojů péče o životní prostředí.

Klub Občanského hnutí nemůže souhlasit s často opakovaným tržně simplifikačním tvrzením, že skutečnou hodnotu jednotlivých prvků životního prostředí určí teprve dobře fungující trh. Plně se však ztotožňuji s tím, že je třeba hledat přímé i nepřímé ekonomické nástroje k podpoře péče o životní prostředí. Je však třeba tyto nástroje skutečně hledat a nejen podobnou politiku deklarovat.

Rovněž výbory pro životní prostředí od samého počátku své činnosti tyto nástroje hledaly, a jak ústně na půdě kolegia Federálního výboru pro životní prostředí, ve kterém je zastoupeno i federální ministerstvo financí, tak ve svých usneseních žádaly toto ministerstvo o spolupráci při hledání takových nástrojů.

Materiál, který jsme požadovali a na kterém se podílel jak federální výbor, tak odborníci obou republik byl nám v podobě Základního souboru ekonomických nástrojů péče o životní prostředí předložen až v závěru loňského roku a v upravené a doplněné podobě 20. března tohoto roku. Tedy v době, kdy již byly zásady daňové soustavy projednány.

Zmíněný soubor obsahuje celou řadu skutečných ekonomických nástrojů, které by ochraně životního prostředí výrazně prospěly, Výbory také uplatnily některé z těchto návrhů již při projednání zásad pznovu při jednání o paragrafovaném znění. Musím však s lítostí konstatovat, že ani při jedné z obou příležitostí nebyly fakticky žádné z těchto návrhů akceptovány, a to přesto, že federální ministerstvo financí mělo dostatek příležitostí na uvedeném dokumentu spolupracovat. To ovšem poněkud zpochybňuje samotný smysl předkládání návrhu zákonů v podobě zásad. Není to bohužel jediný případ určité nekonsistence v jednání vlády. Zásady energetické politiky předložené vládou přes oprávněnou kritiku obsahovaly alespoň v deklarativní formě určitá pozitivní opatření. Vládní usnesení o úsporách paliv a energie v obytných budovách a bytech přijaté na přelomu roku obsahuje dokonce řadu velmi konkrétních opatření ve tvaru seznamu stavebních hmot, izolačních materiálů, měřičů energie a dalších výrobků, jež by bylo možné daňově zvýhodnit, Ani těchto vlastních dokumentů však vláda nevyužila a ani do soustavy daní, ani do jednotlivých zákonů jejich obsah nijak nepromítla.

Musím říci, že chápu alespoň některé důvody, které k tomu vedly a shledávám je počestnými. Prvním z nich je přirozená odbornická snaha o co nejčistší transparentní daňový systém s co možná nejmenším množstvím výjimek. Tato bariéra však již byla na štěstí prolomena zařazením elektromobilů, tepelných čerpadel a vodou ředitelných nátěrových hmot do skupiny zboží se sníženou, tedy 5 % daňovou sazbou.

Druhým z oněch počestných důvodů je potřeba vytvořit pro vyrovnaný státní rozpočet dostatečně vysoké příjmy. Zde musím konstatovat, že vyrovnanost rozpočtu by měla být posuzována nikoliv v krátkodobém efektu, ale spíše v reálnějším časovém horizontu čtyř nebo šesti let. V tomto časovém měřítku pak nepochybuji o tom, že na úsporách energie, efektivnějších technologiích a nákladech na zdravotnictví, návrhy, které uvedu, jednoznačně i ekonomicky vyplatí a apeluji na přítomné poslance, aby je neposuzovali krátkozrace. V úvahu vezměte prosím i to, že část příjmů ztracených na dani z přidané hodnoty je možno získat přijetím návrhů na zvýšenou daň spotřební, o které jsem se již zmínil a tyto návrhy rovněž podávám. Většina návrhů je také podporována výbory pro životní prostředí.

A nyní již předkládané formulace. Navrhuji doplnit přílohu č.1 - seznam zboží podléhající sazbě daně 5 % zákona o daní z přidané hodnoty. Budu číst, prosím vás, pouze jmenné vyjádření položek, nikoliv jejich klasifikaci čísel, přestože byla předmětem sporu. A k tomu problému se ještě vrátím. Nechci vás však hlasitým uváděním příslušných čísel zdržovat.

Navrhujeme tedy doplnit: "Pouze práškové nátěrové hmoty na bázi polyetylenů a polypropylenů, přístroje k čištění jiných plynů než vzduchu katalytickým procesem, osobní automobily, které splňují příslušný limit o množství emitovaných škodlivin z vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 248/1991 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, průtokoměry elektronické, průtokoměry ostatní, nikoliv však pro výrobní a podnikatelské účely. Dále výrobky se 100 % recyklovaného papíru, malospotřebitelská balení detergentů (prací a čistící přípravky), avšak pouze s biologickou odbouratelností nad 90 %, nulovým obsahem polyfosfátů, obsahem polykarboxylátu do 3 %, obsahem NTA do 5 % a EDTA do 0,5 %. Dále tzv. kompaktní a tekuté prací prostředky, opět v malospotřebitelském balení. A konečně fóliový materiál zpolyvinylalkoholu, zkapalněné a stlačené plyny, bioplyn a biologicky degradovatelná paliva a maziva."

Zde opět s lítostí konstatuji, že gesční výbory nevyužily možnosti, kterou jim poskytuje jednací řád a nepovažovaly za nutné projednat s předsedy výborů pro životní prostředí ty požadavky výborů, které nebyly při jednání gesčních výborů zohledněny a zakomponovány do našeho usnesení pro jednání společné schůze sněmoven. Musím zde říci, že výbory pro životní prostředí tuto praxi přijímaly.

Zmínil jsem se o tzv. harmonizaci, o číselných symbolech, které umožňují daňově zvýhodnit nikoliv pouze zboží na úrovni tuzemské, ale i na úrovni zahraniční. Zde musím uvést dvě věci. Jednak nepokládám za zcela korektní jednání pracovníků federálního ministerstva financí, kteří nás na samotný problém harmonizace upozornili teprve v únoru letošního roku, ačkoliv, jak jsem již uvedl, jsme žádali dlouhodobě od října roku 1990 o poskytnutí příslušných ekonomických přímých i nepřímých nástrojů ty, o nichž jsme se domnívali, že jsou skutečnými odborníky. Přesto ty skupiny zboží, které by měly být daňově zvýhodněny, se buď již podařilo harmonizovat s mezinárodně platnými číselníky a nebo upravit takovým způsobem, aby na základě seznamů vydaných federálním výborem pro životní prostředí mohlo být i toto zboží při celní kontrole jednoznačně, rychle a efektivně odbaveno. (Předsedající místopředseda FS J. Stank: Beží vám posledná minúta.) Děkuji, pane předsedající.

Na závěr upozorňuji, že můj návrh je v podstatě minimalistický a v praxi realizovatelný. Na důkaz mohu např. uvést text návrhu ministerstva životního prostředí České republiky, který jste pro inspiraci obdrželi do lavic a který by zřejmě při realizaci narazil na určité potíže. Návrh, který předkládám za Občanské hnutí a jeho Klub je však možno podpořit bez obav. O jednotlivých položkách návrhu bude samozřejmě nutné hlasovat zvlášť.

Samotným závěrem bych rád ujistil předkladatele i toto shromáždění, že Občanské hnutí návrh zákona o dani z přidané hodnoty podpoří.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec Gandalovič.

Poslanec SN P. Gandalovič: Já bych chtěl jenom, vážené sněmovny, uvést, že to, co pan poslanec Rynda zde prezentoval jako stanoviska výborů, byla z velké části stanoviska jeho, případně Klubu Občanského hnutí, protože usnesení výborů životního prostředí znějí úplně jinak. Např. debata o tom, zda mají být zařazeny automobily a traktory, které splňují podmínky zákona o ovzduší do snížené daňové kategorie, tato debata proběhla a bylo konstatováno, že není vůbec žádný důvod, aby byly tyto výrobky zařazovány do nižší daňové kategorie jenom proto, že splňují nějaký zákon. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Áno, pán poslanec Rynda sa chce vyjadriť faktickou poznámkou.

Poslanec SL I. Rynda: Já budu velmi stručný. Traktory a nákladní automobily ve svém návrhu neuvádím. Uvádím pouze osobní automobily pro osobní spotřebu. V tomto smyslu také jednání a výsledek jednání výborů byl jiný.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďalšia faktická poznámka bude od pána poslanca Soldáta.

Poslanec SL M. Soldát: To je úplně jedno. Diskuse na úrovni výborů proběhla velmi široce. Problém je natolik závažný, že na půdě tohoto pléna to nemůžeme tak jednoduše udělat. Myslím, že pokud si někdo namontuje katalyzátor v ceně 5 000 Kčs, nemůže se stát, aby auto spadlo do daně 5 %.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pokračujeme v rozprave. Ďalej si vypočujeme stanovisko klubu ľavicových poslancov KSČM, ktoré prednesie Jiří Kincl. Po ňom sa pripraví za klub následníckej strany a hnutia pán poslanec Václav Tomis.

Poslanec SL J. Kincl: Vážené Federální shromáždění, forma daně z přidané hodnoty se v současné době v Evropě považuje skutečně za progresívní formu daně z obratu. Nutno však připomenout, že ve Spojených státech k jejímu zavedení po rozsáhlých diskusích nakonec nepřistoupili. Její výhodou je to, že neovlivňuje ceny v závislosti na počtu článků, jímiž výrobek na cestě ke spotřebiteli projde. Neovlivní ani podíl prvého článku a tím odpadne tlak na koncentraci kapitálu jako u klasické formy daně z obratu. Nelze však přehlédnout, že tato nová daň je poměrně složitá a náročná na administrativu, což je zcela správně rozvedeno v důvodové zprávě. Pro její zavedení a její pochopení bude muset být učiněno mnohé v nastávajícím období.

Její efektivní fungování předpovědět dnes by byla z naší strany veliká naivita a bylo by to neúčinné, takže jinými slovy až praxe následně ukáže, zda jsme tady vůbec správně rozhodli.

Výnos této daně má být větší než úroveň daně z obratu, což se pochopitelně odrazí ve zvýšení stávající hladiny spotřebitelských cen, a zvláště u dosud bezplatně poskytovaných služeb. To samo o sobě může vážně narušit tolik potřebný sociální konsens a může to být dokonce předmětem politických spekulací. Za předpokladu, že v zákoně zůstanou alespoň dvě sazby, tj. 23 % a 5 %, a přijmou se odpovídající kompenzace v dani z příjmů obyvatelstva, budeme tento návrh podporovat.

A nakonec mi dovolte vlastní pozměňovací návrh.

Podotýkám, že jsem při smyslech, že mám naprosto počestné úmysly a že dávám přednost miliónu obyvatel před několika sty miliónářů. Navrhuji změnu v § 16 v tomto znění: Zboží uvedené v příloze č. 3 má sazbu daně 0 %.

Příloha č. 3 by zněla: "Seznam zboží podléhajícícho dani 0 % - jmenuji podle jednotlivých číselných kódů - 01 živá zvířata, 02 maso a poživatelné droby, 04 mléko a mlékárenské výrobky, 07 zelenina, 10 obilí, 11 mlékárenské výrobky, 12 léčivé rostliny atd., 19 přípravky z obilí, 20 přípravky ze zeleniny, 2201 voda minerální atd." A pak už jen na dalších stranách 30 farmaceutické výrobky a kód 8013 vozítka pro invalidy atd. a 9021 ortopedické pomůcky. Děkuji za pozornost.