Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek M., Andelová, Bakšay, Borguľa, Čič, Dlouhý, Gürtler, Klaus, Kňažko, Kos, Kováč M., Pospíšil J., Szöcs

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Grebeníček, Němec, Pernica F., Štern

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Mečiar, Molnár J., Morovič, Roman, Slota, Syč

Návrh pořadu schůze:

Federální shromáždění na 22. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 14. dubna 1992 schválilo tento návrh pořadu a předpokládaného postupu jednání 22. společné schůze SL a SN ve dnech 14. - 30. dubna 1992 a zkrácení řečnické lhůty na 10 minut.

1. Návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č.143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění pozdějších předpisů (způsob volby prezidenta) (tisk 1419) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1485).

2. Návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění pozdějších předpisů (tisk 1366) - opětovné projednání ve SN.

3. Návrh zákona o majetkové restituci o rehabilitaci církví a náboženských společností (tisk 955) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1392).

4. Návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č.143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů (tisk 1253) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1344).

5. Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č.143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů (tisk 1410) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1491).

6. Vládní návrh zákona o soustavě daní (tisk 842) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1390).

7. Vládní návrh zákona o dani z přidané hodnoty (tisk 1407) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1488).

8. Vládní návrh zákona o spotřebních daních (tisk 1418) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1490).

9. Vládní návrh zákona o daních z příjmů (tisk 1408) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1489).

10. Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu FS ČSFR návrh na ukončení platnosti Obchodní smlouvy mezi ČSR a Japonskem sjednané dne 15. 12. 1959, výpovědí (tisk 1493).

11. Vládní návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech (tisk 1412) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1492).

12. Vládní návrh zákona o burze cenných papírů (tisk 1307) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1478).

13. Vládní návrh zákona o použití přebytku státního rozpočtu federace za rok 1991 (tisk 1448) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1498).

14. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb. (tisk 1398) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1468).

15. Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu FS ČSFR Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o podpoře a ochraně investic, podepsaná v Praze dne 10. 7. 1990 (tisk 1320).

16. Vládní návrh zákona o komoditních burzách (tisk 1413) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1453).

17. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 287/1991 Sb.) (tisk 1266) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1460).

18. Návrh zákona o podnikání ve vztahu k zahraničí a vývozu a dovozu věcí (tisk 1254).

19. Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu FS ČSFR Dohoda o volném obchodu mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a zeměmi ESVO, podepsaná v Praze dne 20. 3. 1992 (tisk 1455).

20. Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu FS ČSFR Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 16. 12. 1991 (tisk 1303).

21. Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu FS ČSFR Smlouva mezi ČSFR a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, podepsaná v Praze dne 27. února 1992 (tisk 1373) a návrh usnesení FS ke Smlouvě (SDO + M. Jansta) (tisk 1388).

22. Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu FS ČSFR Úmluva o zamezení nezákonným činům proti bezpečnosti námořní plavby a Protokol o zamezení nezákonným činům proti bezpečnosti pevných plošin umístěných na pevninské mělčině, sjednaná v Římě dne 10. 3. 1988 (tisk 1305).

23. Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu FS ČSFR Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě, podepsaná ve Vídni dne 17. 6. 1991 (tisk 1300).

24. Vládní návrh zákona o zrušení pracovních kategorií (tisk 1400) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1479).

25. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti (tisk 1402) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1459).

26. Návrh zákona o zákazu vykonávání některých činností a zneužívání informací (tisk 1116) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1487).

27. Návrh zákona o vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám (tisk 1281).

28. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č.76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (tisk 1378) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1467).

29. Návrh zákona o Federální železniční policii (tisk 1010) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1457).

30. Návrh zákona o Federální asociaci rozhlasového a televizního vysílání a provozování federálních vysílacích okruhů (tisk 1420) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1484).

Vládní návrh zákona o Československé televizi (tisk 1417).

Vládní návrh zákona o Československém rozhlasu (tisk 1416).

31. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 103/1990 Sb. (tisk 1235).

32. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád (tisk 1399) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1469).

33. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o jednání před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony (tisk 1405) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1471).

34. Vládní návrh zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (tisk 1404) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1470).

35. Návrh zákona, kterým se doplňuje zákon č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, a zákon č. 135/1991 Sb., o Kanceláři prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky (tisk 1454).

36. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. (tisk 1049) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1483).

37. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) (tisk 1287) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1461).

38. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů Federálního policejního sboru a Sboru hradní policie (tisk 1422).

39. Vládní návrh zákona o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie (tisk 1375) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1456).

40. Vládní návrh zákona o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu ČSFR a u vojenských soudů (tisk 1397) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1463).

41. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (tisk 1318) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1477).

42. Návrh zákona o informačních systémech o ochraně informací, se kterými tyto systémy nakládají (tisk 1319) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1465).

43. Návrh kandidáta na funkci místopředsedy prezidia Federálního fondu národního majetku (tisk 1414), který podle § 30 zákona č. 92/1991 Sb., předložil předseda vlády ČSFR JUDr.Marián Čalfa.

44. Závěrečná zpráva o činnosti komise poslanců pro přípravu nové Ústavy ČSFR.

45. Závěrečná zpráva vyšetřovací komise pro lidská práva a menšiny FS.

46. Návrh poslance SN A. Blažka na usnesení FS k vystoupení poslance SN S. Pánise v norské televizi 26. 2. 1992.

47. Návrh zákona o Československých drahách (tisk 1371).

48. Určení zástupce, který bude FS zastupovat v řízení před Ústavním soudem ČSFR a vyjádření k návrhu skupiny 99 poslanců FS.

49. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

Předseda FS A. Dubček: Vážené Federálne zhromaždenie, vážené poslankyne, poslanci a ctený zastupiteľský diplomatický zbor, vážení hostia! Dovoľte, aby som predovšetkým privítal prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, pána Václava Havla. (Potlesk.)

Pán prezident požiadal o vystúpenie na úvod našej schôdze a to predovšetkým v súvislosti s blízkym ukončením volebného obdobia nášho Federálneho zhromaždenia, ktoré bolo zvolené v slobodných a demokratických voľbách roku 1990. Prosím, pán prezident, dávam vám slovo.

Prezident ČSFR Václav Havel: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, mám v živé paměti okamžik, kdy jsem před vámi poprvé stanul, abych vám blahopřál k vašemu zvolení, představil vám novou vládu a zamyslel se nad úkoly, které naši republiku v tomto volebním období čekají a vůbec nad tím, jaký stát chceme budovat.

Přečetl jsem si před několika dny svůj tehdejší projev a byl jsem překvapen několika věcmi. Za prvé tím, kolik pasáží bych tu dnes mohl s klidným svědomím přečíst bez jediné změny. Za druhé tím, kolik mých tehdejších představ život naopak překonal či usvědčil z naivity a kolik úkolů se ukázalo být nekonečně náročnějších, než se mi tehdy zdálo. Nejvíc mne však překvapilo, kolik úmyslů, jež měly tehdy v našich myslích jen velmi neurčité obrysy, se nám podařilo konkrétně domyslet a začít proměňovat ve skutečnost. Myslím, že se hodí, abych dnes, kdy se práce tohoto parlamentu chýlí ke konci, poukázal jak na to, co se nám z našich úmyslů podařilo, tak na to, co nikoliv.

Volby, z nichž vzešly naše dnešní tři parlamenty, ukázaly jasně, že velká většina našich občanů odmítá totalitní stát, přeje si žít ve svobodě a demokracii a je pro normální tržní ekonomiku. Jemnější obraz názorového rozvrstvení společnosti však tehdejší volby ještě dát nemohly. Naše společnost se teprve začínala nově politicky uvědomovat a diferencovat, spektrum politických názorů se teprve rodilo a politici, tváří v tvář každodenním úkolům, před nimiž stáli, se teprve začínali výrazněji veřejně profilovat, což muselo posléze vést ke vzniku pestřejší palety politických subjektů, než jaká byla nabídnuta voličům v roce 1990.

Ve svém prvním projevu před vámi jsem mluvil o tom, že nadcházející dva roky budou v tomto ohledu rozhodující a v jejich průběhu se vytvoří konturovanější půdorys našeho budoucího politického života. To se skutečně stalo a dík tomu blížící se volby již nejsou pouhým plebiscitem, ale skutečnými volbami. Je dobré, že jsou tak brzy po volbách předchozích. Kdybychom si je byli takto nenaplánovali, rychlá politická krystalizace by nás asi beztak donutila vyhlásit volby předčasné. Jinými slovy, základní krok ke vzniku skutečně pluralitního politického systému založeného na svobodné soutěži různých politických koncepcí a sil byl učiněn.

Pevně věřím, že předvolební kampaň se bude vyznačovat kulturností a smyslem pro fair play. Neměla by to být rvačka mezi nepřáteli, ale civilizované utkání různých politických programů a osobností, které za nimi stojí.

Před dvěma lety jsme věděli, že musíme přetvořit celý náš právní řád. Málokdo z nás asi tušil, jak obtížný úkol to bude, jak těžko se bude hledat správná posloupnost nově přijímaných zákonných norem, když vlastně téměř každá přímo či nepřímo souvisí s každou další, jedna je naléhavější než druhá a odpovědné projednání každé z nich vyžaduje svůj čas. Navzdory těmto těžkostem můžeme dnes říci, že přetváření celého právního systému je už v plném proudu.

Toto Federální shromáždění přijalo zatím 147 nových zákonných norem a na této své poslední schůzi, jak pevně doufám, přijme ještě několik dalších. Je to výkon vskutku úctyhodný. Na jeden kalendářní týden připadá více než jeden zákon, což je počet, který snad nemá obdoby, zvláště přihlédneme-li k tomu, že mnohé z přijatých zákonů mají tak zásadní povahu, že projednání a schválení analogických norem by si ve stabilizovaných demokraciích pravděpodobně vyžádalo dlouhé měsíce, ne-li roky.

Před dvěma lety jsme věděli, že chceme naše veskrze centralizované hospodářství založené na univerzálním státním vlastnictví téměř všeho proměnit v hospodářství tržní, opřené o pluralitu svobodně vznikajících a svobodně se chovajících ekonomických subjektů patřících konkrétním lidem či jejich skupinám, jejichž podnikání se řídí zákony nabídky a poptávky. Věděli jsme, že musíme vlastně celou naši zemi a celý její hospodářský potenciál ocenit a rozdělit konkrétním vlastníkům. O způsobech, jak tento nevídaný a zatím nikde neuskutečněný úkol provést, jsme však dohodnuti nebyli. Byla to doba živých debat o tom, jak naši reformu koncipovat, co udělat dříve a co později, jaké metody zvolit.

Dnes můžeme konstatovat, že tato dalekosáhlá transformace naší ekonomiky má už svou jasnou koncepci a v jejím duchu už naplno probíhá. Základní zákony, které jí dávají rámec, jsou přijaty a naplňovány. Malá privatizace se chýlí ke konci, velká

privatizace se rozběhla a v nejbližších dnech si více než 8,5 mil. našich občanů začne objednávat první akcie mnoha set donedávna státních podniků. Tímto rozhodnutím projevili naši občané důvěru v reformu a právem očekávají, že jim formou podílu na vlastnictví podniků bude alespoň zčásti vráceno to, oč je předchozí režim systematicky okrádal, když svou politikou znemožňoval přirozený rozvoj hospodářství a přirozené uplatnění tvůrčího potenciálu naší společnosti. Majetek v hodnotě 260 miliard Kčs začne tedy už brzy přecházet do soukromých rukou.

Zrodila se a rychle se rozrůstá vrstva soukromých podnikatelů. Podle přijatého transformačního zákona se po dlouhém přešlapování konečně začíná proměňovat rovněž naše zemědělství.

Na privatizačním procesu se významně podílí navrácení majetku kdysi násilně zestátněného. Zahájenou proměnou vlastnických vztahů, liberalizací cen, zavedením vnitřní směnitelnosti koruny, antiinflační měnovou politikou a úspornou politikou rozpočtovou byly vytvořeny základní předpoklady zrodu tržního prostředí.

Všichni víme, že i u nás, podobně jako v ostatních postkomunistických zemích, má reforma zároveň své tvrdé důsledky. Výroba klesla, nezaměstnanost se stala tíživou skutečností, citelně stouply životní náklady. Základní operace, bez nichž by byl přechod k tržnímu hospodářství nemyslitelný, totiž odkryly pravý stav našich podniků a ukázaly, do jaké míry jsme vlastně žili na dluh. Dnešní oběti ve prospěch zítřejší prosperity se ovšem výrazně liší od obětí, které od občanů vyžadoval jménem šťastnějších zítřků komunistický režim. Lidé nejsou nuceni je přinášet kvůli utopické fikci, kterou nikdo nikde neviděl uskutečněnu, ale kvůli rychlému obratu k tomu, co je dávno jinde vyzkoušené a osvědčené. Milióny našich občanů, kteří dnes mohou volně cestovat, se na vlastní oči přesvědčují, že nesměřujeme do sféry pomyslů a snů.

Vlády a parlamenty se ostatně snaží o to, oč je jejich povinností se snažit a oč se budou muset možná ještě intenzívněji a promyšleněji snažit i parlamenty a vlády budoucí - všemi dostupnými a rozumnými způsoby mírnit sociální dopad reformy. Zatím naše reforma probíhá v atmosféře relativního sociálního klidu. Hlavní zásluhu na tom mají občané sami, jejichž většina chápe nutnost reformy i obětí s ní spojených. Občanům za tento postoj patří velké uznání a dík.

Nelze však pouze spoléhat na jejich neutuchající porozumění. Je třeba dělat více. V každém případě je však pro nás povzbuzující, že koncepčnost, rychlost a klidný průběh naší reformy sklízejí respekt mezinárodního společenství.

Před dvěma lety jsme stáli před úkolem přebudovat celou státní správu a vrátit smysl i místní samosprávě. Byly před námi první svobodné komunální volby. Příslušné zákony daly i této rozsáhlé transformaci základ, volby proběhly dobře, v čele obcí a měst stojí noví lidé. I tato proměna tedy začala, i když vůbec nelze říci, že je hotová. Spíše se mi zdá, že rozhodující fází tohoto decentralizačního, demokratizačního a zároveň racionalizačního procesu máme teprve před sebou a že dovršit ho bude úkolem až příštích parlamentů.

Před dvěma lety jsme byli okupovanou zemí a členem neblaze proslulé Varšavské smlouvy. Dnes už u nás žádná cizí vojska nejsou, Varšavskou smlouvu jsme aktivně pomohli zrušit a naše státní nezávislost už zdaleka není jen obsahem různých deklarací, ale proměňuje se v reálný fakt.

Uzavřeli jsme do této chvíle sedm velkých politických smluv - s Itálií, Francií, Polskem, Španělskem, Německem, Ruskou federací a Bulharskem. Smlouvy s další brzy uzavřeme. Jednu z podepsaných smluv jste už ratifikovali, ostatní jsou k ratifikaci připraveny.

Uzavřeli jsme přes 200 menších, ale neméně důležitých smluv a dohod, ať už o bezvízovém styku, o vzájemné ochraně investic, o zamezení dvojího zdanění nebo dalších. Podepsali jsme evropskou dohodu s Evropským společenstvím, která je pro nás, jak víte, neobyčejně důležitá a která ukazuje cestu k našemu budoucímu plnému členství v této nejdynamičtější evropské organizaci.