Pátek 13. března 1992

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem vám, pán poslanec Magyar.

Vypočuli ste si správu zástupcu predkladateľa, vypočuli sme si stanoviská spravodajcov snemovní. Môžem otvoriť rozpravu. Zatiaľ sa do nej písomne prihlásilo desať poslancov. (Hlas z pléna: Technická poznámka.)

Prosím, aby ste ma neprerušovali. Faktická poznámka je možná, keď skončí ten, kto práve hovorí. A to platí aj pre toho, kto predsedá.

Pán poslanec Boros, pán poslanec Kvasnička, pán poslanec Szöcs, pani poslankyňa Nováková, pani poslankyňa Kaplanová, pán poslanec Fišera, pán poslanec Zeman, pán poslanec Kakačka, pán poslanec Tahy. Títo sú prihlásení do diskusie. Ako prvý pán poslanec Florián. Technickú poznámku má pán poslanec Hubálek.

Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající, na Nyní bych měl dotaz na pana poslance Magyara, jestli v záležitosti padělání úřední listiny, jakou je zpráva z jednání výborů, už podal písemně, jinak se k němu připojím, protože je to dost nedobrá situace, která se v mnoha podobách dotýká našeho jednání.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ešte sa hlá- si pán poslanec Magyar s replikou.

Poslanec SL F. Magyar: Pán kolega, ja som nehovoril o sfalšovaní žiadnych písomností, aj keď mám v rukách všetky tri papiere. Ani na základe týchto papierov nemám ešte dostatok dôkazov, aby som mohol kohokoľvek obviňovať z falšovania. Môže byť, že predsedovia trebárs podpíšu všetko, čo sa im podstrčí. Je pravdou, že niekto manipuloval, ale neviem kto, a preto to nemôžem podať písomne. Je vecou Predsedníctva Federálneho zhromaždenia, či si môjho oznámenia všimne.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Áno, je potvrdené, že sa pán poslanec Magyar nevyslovil v tom zmysle, že by tu hovoril o falšovaní. Hlási sa ešte niekto? Pán poslanec Fišera.

Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedající, promiňte, chtěl jsem se zeptat - uspořádal jste to podle předsedů klubů?

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Vaša prihláška bola podaná za klub? (Ano.) Prosím, vystúpite v tomto prípade ako druhý, pretože pán poslanec Florián je tu a on sa skutočne prihlásil ešte skoro ráno. Takže budeme postupovať podľa klubov, ja som si toho nevšimol.

Poslanec SL S. Florián: Pane předsedo, milé dámy, vážení pánové, církve po čtyřicetiletém pronásledování mohou v současné době prokázat naší kultuře velkou službu tím, že si uchovají neporušeno své dávné dědictví a nenechají zatemnit své svědectví tím, že by se propůjčily za nástroj světské moci a politiky. Je pravdou, že se k církvím volá, aby se svým vlivem zasadily v nynější krizi morální o duchovní a mravní obrodu společnosti, aby posílily zdroje duchovní životnosti a řešily společenské problémy, kterými naše posttotalitní zmaterializovaná společnost trpí, protože náboženství slouží vyššímu duchovnímu krédu, než které mnohý dnešní člověk je s to pochopit.

Na druhé straně veřejné mínění po totalitě uvolněné je často zhoubným prvkem, protože podléhá anarchistickým choutkám a je řízeno spíše jen pudy. Pseudoautorita uvolněného veřejného mínění bývá často zhoubou - a v současné době je zhoubou nynějších demokracií.

Ale opravdová vláda a parlament má vládnout rozumem a právem a nesmí dát průchod emocím a pudům a jim se podřizovat. Parlament a vláda musí často udělat věci, které se někdy zdají špatnými veřejnému mínění. Ba mohou někdy i na čas poškodit krátkozraké zájmy celku. Parlament a vláda to musí udělat, protože jejím cílem je trvalé zabezpečení zájmů celku v budoucnu.

Podřídí-li se parlament a vláda okamžitým zájmům a tlakům veřejného mínění, není už parlamentem, ani vládou, ale jen slepým nástrojem ve špatných rukách.

Odstranění devastace ekonomické je věcí vlády a nás všech a je záležitostí několika málo roků. Odstranění devastací ekologických je věcí vlády i všech občanů jednoho či dvou desetiletí, ale náprava devastací mravních a duchovních je problémem nejhlubším pro dvě až tři generace, cílevědomé práce. A tato práce již započala v roce 1987 vyhlášením Desetiletí duchovní obnovy, které je závislé nejen na úsilí církví, ale i na spoluúčasti a součinnosti každého z nás občanů.

Morálně zdravý a pevný jedinec může být základem pevné a zdravé rodiny. A pevné rodiny tvoří zdravý a pevný základ státu.

Zásah Státní bezpečnosti a Lidových milicí v nočních hodinách 13. dubna 1950, který jsem měl možnost prožít, byl nejradikálnějším krokem vůči církvím, náboženským řádům a církevním institucím od rozhodnutí císaře Josefa II. z 29. listopadu 1781 o zrušení všech neužitečných klášterů, které pak také bylo postupně důsledně provedeno.

Kláštery vedle svého církevního poslání vykonávaly ve své staleté minulosti i významné aktivity hospodářské, školsky výchovné, zdravotnické, sociální a zejména také všeobecně kulturní. Vztah ke knize a ke vzdělání vůbec, kodifikovaný již v nejstarších řádových statutech, se odrazil v budování knihoven, které právem patří k základům našeho knižního a vůbec i kulturního bohatství, a proto zásah proti klášterům byl nevyhnutelně i zásahem proti oblasti národní a evropské kultury.

Tato skutečnost je dnes, kdy činnost klášterů byla obnovena, vykládána i emotivně v souvislosti s devastací některých klášterních budov, jako kláštera v Teplé nebo v Rajhradě, čemuž napovídá i fakt, že zdaleka ne všechny klášterní knihovny a ostatní kulturní majetky se nacházejí v původních klášterních prostorách. K tomu valně přispěl právě tlak uživatelů a devastátorů budov, kteří se bez rozdílu vzdělání chovali ke kulturním hodnotám národa až barbarsky bezohledně, ať již šlo o nekulturní organizace v plném slova smyslu, jako armáda, ozbrojené složky pohraniční stráže, ministerstva vnitra, státní lesy nebo instituce skutečné sféry kulturní, řídící se obecnou zkušeností, že z cizího krev neteče. V roce 1950 bylo v Čechách a na Moravě celkem 150 větších klášterních knihoven a v nich 1 milión 800 tisíc svazků knih různého druhu a hodnoty. Životnost historických fondů složených z organických hmot má velmi ohraničený časový limit, takže technické problémy hromaděné 40 let přerostly možnosti současných jednotlivých řádů a jejich knihoven, takže před námi stojí vážný kulturně politický úkol, kterým je celostátní problém záchrany historické kultury a historické paměti našich národů a národností.

Z kulturně velmi významných knihoven - samozřejmě mimo Strahovské knihovny premonstrátů, přeměněné na Památník národního písemnictví - mohu uvést celou řadu dalších, jejichž státní správa na principu skladištního systému vedla k přeměnění knihoven na beztvarou a nepoužitelnou velkou hromadu knih: například benediktinů v Rajhradě, augustiniánů ve Starém Brně, kapucínů a dominikánů ve Znojmě, piaristů v Mikulově atd.

Milióny našich věřících a celá naše kulturní veřejnost právem očekávají a věří, že po době morálního a kulturního úpadku naší společnosti se naše současná demokratická společnost svému kulturnímu poslání nezpronevěří a že se my, poslanci, za své postoje a za svou zákonodárnou činnost ani v budoucnosti nebudeme muset stydět, neboť v současné době většina církevních řádů, kongregací, společností a náboženských institutů, které u nás působily až do počátku 50. let, opět přistupuje k obnovení svého řeholního života a vrací se podle současných možností k původní náplni své všeobecně kulturní a humanitární činnosti a silou své víry a lásky k bližnímu pomáhá řešit bolesti a problémy společnosti.

Oprava a údržba zdevastovaného stavebního fondu, který církve v posledních dvou letech dostaly zpět, si vyžádá nejméně 30 mld. Kčs. Žádná z církví nemůže proto vystačit s dobrovolnými příspěvky svých členů, případně nějakou pomocí ze zahraničí. Stávající církve se neobejdou v současné době bez vydatného státního příspěvku.

Koncem ledna se v Brně konala federální biskupská konference, protože církve si při jednání s vládou plně uvědomují obtížnost situace finanční, ve které se v současné době náš stát nachází. Chtějí proto - a jsou k tomu objektivně tímto stavem vedeny - využít všech zbývajících možností k získání určité ekonomické samostatnosti a nezávislosti takřka běžné v moderním světě. Přebírají bezmála po půlstoletí zdevastované objekty, často památkově cenné, které vyžadují naléhavé opravy. Proto jsou nuceny předložit návrh zákona o restituci určité části svého bývalého církevního majetku a požádat vás, poslance, zastupující věřící jako převážnou část našich občanů, o jeho projednání a schválení. Je to jediná možná cesta k ekonomickému zabezpečení humanitárních a charitativních společenských programů církví, řádů a náboženských společností na území našeho státu.

Současné bolestné hledání cesty k Euronomii při zachování národní svébytnosti je současně a především také hledáním cesty národů k sobě. A v tomto vakuu po pádu ateistických režimů ve střední a východní Evropě je třeba zdůraznit význam a důležitost ideového a mravního přínosu křesťanského náboženství a církví. Křesťané vstoupili do dějin i v nacistických koncentrácích a v komunistických trestnicích, kde prokázali svou živou víru a lásku k člověku a v dnešním zmaterializovaném světě křísí víru člověka a jeho úctu k životu, zvláště v naší zemi, která se vyhoupla na špici světového žebříčku i v suicidalitě, to je v sebevražednosti, což je o to bolestnější, že jde o ztráty životů převážně lidí mladých a dětí.

Čekají nás velké zápasy o mravní zdraví a duchovní ideály lidstva. Také z tohoto pohledu je třeba se dívat na otázku ekonomického zabezpečení života církví, které neměly, nemají a ani nechtějí vlastnit mocenské prostředky, aby mohly budovat na zemi spravedlivý sociální řád. Mohou jenom stanovit zásady a vybízet své členy a přívržence, aby se jimi řídili, aby je prosazovali na půdě parlamentní a v životě svých rodin a obcí. Za to však dělají veliký kus práce na poli humanitárním, kulturním a sociálním svou pomocí všem potřebným, praktickou láskou blíženeckou, například ve Vincentinu - domě milosrdenství pro zmrzačené, v ústavech sociální péče, v domovech pro přestárlé a opuštěné a všude, kde jde o lidi nejpotřebnější a nejopuštěnější.

V těchto zařízeních se rodí úcta k životu a láska k člověku a s nimi i víra. Zde se sklánějí zdravotníci a chirurgové k dětem, aby je zbavili trýzně tělesné, a stejně tak se sklánějí s láskou k těmto ubohým dětem i psychologové a speciální pedagogové, aby jim pomohli zbavit se traumat psychických a trýzní duševních. A právě tato služba, sklánění se k dítěti defektnímu, k člověku postiženému a trpícímu, je zdrojem obapolné radosti a štěstí. Právem je zlatým písmem napsáno na pomníčku zakladatele ústavu mrzáčků v Brně-Králově Poli: "Je-li ve štěstí člověka obsaženo i štěstí jiných, pak je život opravdu bohatý a krásný."

Matka Tereza z Kalkaty napsala, že "pomáhající láska zachraňuje svět".

Milé dámy poslankyně, vážení páni poslanci, končím doporučujícími slovy Epiktéta: Prokážete největší služby státu i národu, když pozdvihnete ne střechy domů, ale duše občanů, neboť je lépe, aby velké duše přebývaly v malých domech, než aby nízké duše číhaly v příbytcích velkých.

Budujeme vskutku nový právní stát a hledáme cestu do Evropy, která je vybudována a pevně stojí na morálních křesťanských základech, a jen tolerance a vzájemná lidská vstřícnost zachraňují a mohou zachránit dnešní svět.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Florianovi. Dovoľujem si upozorniť všetkých nasledujúcich rečníkov na § 23 Rokovacieho poriadku, že poslanec má hovoriť k prerokúvanej veci. Dnešná téma sa volá "Návrh zákona o majetkovej reštitúcii a rehabilitácii cirkvi".

Teraz vystúpi pán poslanec Kvasnička za klub KDH. Revidujem svoj zoznam, pretože som si neuvedomil, že niektorí majú napísané, že vystupujú za kluby. Takže najskôr pán poslanec Kvasnička, potom poslanec Boros za Koexistenciu, poslanec Fišera za sociálnych demokratov, pán poslanec Lux za KDU a pán poslanec Kos za klub KSČM. Slovo má poslanec Kvasnička.

Poslanec SN L. Kvasnička: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie! Dovoľte mi za Kresťansko-demokratické hnutie povedať aspoň niekoľko slov k poslaneckému návrhu zákona o majetkovej reštitúcii a rehabilitácii cirkví a náboženských spoločností. Ako vieme, na svojom zasadnutí vláda s týmto návrhom zákona vyslovila nesúhlas. Táto skutočnosť členov KDH, a istotne aj duchovných a veriacich, veľmi znepokojuje a zarmucuje. Myslím, že netreba na tomto mieste zdôrazňovať, akými veľkými útrapami museli prejsť veriaci a cirkev a náboženské spoločnosti za 40 rokov komunistickej totality. Všetko, čo súviselo s vierou v Boha, malo byť celkom zlikvidované. Súčasťou tejto genocídy bolo aj skonfiškovanie a zoštátnenie cirkevného majetku. Nikto vtedy nepotreboval finančné vyčísľovanie jeho hodnoty. Nikomu neboli potrebné nijaké úradné doklady o vlastníctve.

Keď nazveme veci pravým menom, môžeme bez rozpakov povedať, že to bol trestný čin masovej krádeže, ktorý nebol potrestaný. Preto odmietnutie poslaneckého návrhu zákona o majetkovej reštitúcii a rehabilitácii cirkví a náboženských spoločností sa nám javí ako legalizácia tohoto trestného činu.

Neviem, čo si mám myslieť o tom, keď pri prerokúvaní zákona o pôde a o mimosúdnych rehabilitáciách nám bolo pánom premiérom Čalfom prisľúbené, že sa majetok cirkví bude riešiť samostatným zákonom. Dnes sa presviedčame o tom, že to boli len plané sľuby a zavádzanie. Každý z nás vie, že v zákone o pôde je blokačný paragraf, ktorý hovorí, že do doby, než vyjde špeciálny zákon o navrátení majetku cirkvi, nie je možné s touto pôdou nijako zaobchádzať. Neviem teda, aký význam má tento blokačný paragraf, keď sú také silné tendencie blokovať navrátenie majetku cirkvi. Cirkev sa rozhodne nechce vrátiť k feudálnemu poriadku, ale potrebuje príjmy na výchovné, zdravotné, sociálne, teda charitatívne činnosti. V novovzniknutej socioekonomickej situácii, ktorá sa vytvorila po novembrovej revolúcii, chce pôsobiť čo najpozitívnejšie pri budovaní novej demokratickej spoločnosti. To je úloha nielen katolíckej cirkvi, ale aj všetkých ostatných cirkví a náboženských spoločností. Preto má poslanecký návrh zákona vrátiť majetok plošne všetkým cirkvám a náboženským spoločnostiam.

Na svoju humánnu činnosť cirkvi skutočne potrebujú aj budovy, ktoré im boli nezákonne odobrané. V súčasnosti zápasia s nedostatkom priestorov, pričom priestory, ktoré im boli odobrané, sa používajú často na menej hodnotné ako charitatívne ciele. Keď chceme ozdraviť ducha našej spoločnosti, vráťme cirkvi to, čo jej bolo ukradnuté a čo jej podľa zákona patrí, aby mohla plniť svoje šľachetné humanistické poslanie.

Verím, že poslanci Federálneho zhromaždenia sa nepričinia o to, aby cirkev bola opäť diskriminovaná. Máme historickú šancu dokázať, že nám ide skutočne o demokraciu a právny štát. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. To bol pán poslanec Kvasnička za klub KDH. Teraz pán poslanec Boros za klub Koexistencia. Faktickú poznámku má poslanec Kostya.

Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající, dámy a pánové, můj předřečník otevřel velmi delikátní problém souhlasu, resp. nesouhlasu federální vlády s návrhem tohoto zákona. Chci dát procedurální návrh, ale než ho vyslovím, chci se odvolat na zdůvodnění, které přednesl pan předsedající Šútovec v případě, kdy zdůvodňoval odložení bodu programu, zprávu k dopravě tím, že nemá význam projednávat meritorně věc bez přítomnosti ministra.

Chtěl bych dát procedurální návrh. Toto je tak vážná věc, že navrhuji, i vzhledem k věcem, které tady řekl pan místopředseda Mikloško u příležitosti jiných dvou zákonů, týkajících se majetku církví, a řekl je v této sněmovně, aby se přerušilo jednání, resp. rozprava, dokud tady nebude vláda. Jedná se o restituční zákon a měl by tady sedět i ministr financí. Dávám proto procedurální návrh, aby do příchodu oprávněných nebo zastupujících členů vlády, minimálně místopředsedy pana Mikloška a ministra financí, byla přerušena rozprava.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Obávam sa, pán poslanec, že procedurálne asi v tejto chvíli nebudeme môcť hlasovať. Vaša analógia so správou tiež nie je celkom v poriadku, pretože teraz ide o zákon a nie o obyčajnú správu, ale máte pravdu. Principiálne máte pravdu, že zástupca vlády tu mal byť, minimálne pán podpredseda Mikloško. Žiadam pracovníkov aparátu, aby urobili všetko pre to, aby bol zástupca vlády prítomný. Nemyslím, že by sme v tejto chvíli procedurálnym hlasovaním čokoľvek docielili. Ale zvolám poslancov. Zatiaľ pán poslanec Boros. Prosím, môžete začať.

Poslanec SN Z. Boros: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, aj keď moje meno nefiguruje medzi podpismi skupiny poslancov, ich iniciatívu v podobe vypracovania návrhu na vydanie zákona o majetkovej reštitúcii a rehabilitácii cirkví a náboženských spoločností podporujem.

Udivuje ma ale negatívne stanovisko federálnej vlády, ktorá sa odvoláva na neúmerne vysoké finančné zaťaženie štátneho rozpočtu s ohľadom na rozsiahle majetky rímskokatolíckej cirkvi a prikláňam sa k forme tzv. enumeračného zákona, podľa ktorého by sa na základe požiadaviek jednotlivých cirkví a náboženských spoločností vrátil len majetok nevyhnutne potrebný pre ich činnosť. Je to veľmi neurčitý prístup, ako to vyznieva napr. z formulácie "zákony v určitých etapách", ďalej, že vláda by prihliadala k špecifikám odobratia majetku v rôznom období a pod.

Mám ešte v živej pamäti rozpravu okolo zákona o navrátení majetku rehoľným rádom a kongregáciám, keď po širšej výmene rôznych názorov plénum FZ nakoniec vyjadrilo svoj nesúhlas s vrátením menovaných objektov a zariadení. Tiež mi dobre ostalo zafixované aj to, že hlasy, volajúce po tom, aby neostalo len pri navrátení majetku našej najväčšej cirkvi, ale aby zároveň boli zohľadnené aj nároky menších cirkví, boli odtlmené tým, že krivdy voči nim spáchané budú napravené v rámci obecného zákona. Bohužiaľ, v ceste splnenia tohto sľubu sa týči akoby povestná berlínska stena, našťastie už minulá, ominózne rozhodné obdobie - 25. február 1948. Som nútený konštatovať, že toto tabu jednoznačne a nespravodlivo znevýhodňuje a diskriminuje veľa ďalších, počtom veriacich aj majetkom neporovnateľne menších, cirkví a náboženských spoločností, pôsobiacich na území ČSFR, ktoré boli o všetko obrané pred týmto časovým limitom.

Ide konkrétne o nasledujúce cirkvi, ku ktorým podľa posledného sčítania ľudu sa hlásia tieto počty veriacich: Českobratská evanjelická cirkev - 192 963 veriacich, Sliezska evanjelická cirkev augsburgského vyznania - 49 583 veriacich, Slovenská evanjelická cirkev augsburského vyznania - 329 390 veriacich, Reformovaná kresťanská cirkev na Slovensku - 89 295 veriacich a Židovská náboženská obec - počet jej veriacich nie je štatisticky zachytený, odhad jej počtu je 4 - 5 tisíc. Celkom ide asi o 665 000 veriacich v týchto cirkvách.

Dovoľte mi preto navrhnúť dva pozmeňujúce návrhy. Prvý - do § 1 doplniť odsek 5 v znení: "Tento zákon sa použije na zmiernenie krívd majetkovej ujmy, ktorá vznikla po 29. septembri 1938 právnymi normami a správnym a iným aktom cirkvám a náboženským spoločnostiam, súčasne pôsobiacim na území ČSFR, a to Českobratskej cirkvi evanjelickej, Reformovanej kresťanskej cirkvi na Slovensku, Sliezskej evanjelickej cirkvi augsburského vyznania, Slovenskej evanjelickej cirkvi augsburského vyznania a Židovskej náboženskej obci."

Druhý návrh - do paragrafu 27 doplniť nový odsek 2 v znení: "Rušia sa všetky právne normy, správne a iné akty, ktoré vznikli po 29. septembri 1938, ktoré spôsobili majetkovú ujmu cirkvám a náboženským spoločnostiam, súčasne pôsobiacim na území ČSFR", vymenované v § 1 v novom, mnou navrhnutom odseku.

Ťažko, vlastne vôbec si sami sebe a svojim spoluobčanom nedokážeme vysvetliť, že nie je v silách demokraticky zvoleného parlamentu napraviť napáchané krivdy rovnomerne a spravodlivo pre všetkých, ktorých sa to týka. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Borosovi. Zvolávam na procedurálne hlasovanie poslancov do snemovne, pretože tu padol procedurálny návrh pána poslanca Kostyu na prerušenie rokovania do príchodu člena vlády, zainteresovaného člena vlády, buď podpredsedu vlády, o ktorom mám správu, že je na ceste, eventuálne ministra financií, ako to žiadal pán poslanec.

Pán poslanec Benda má faktickú poznámku.

Poslanec SL V. Benda: Já mám jen technickou poznámku k projevům, které zde zazněly. Opakovalo se varování před nároky těchto restitucí na státní rozpočet.

Na základě jednání s představiteli církví a na základě jednání mezi různými politickými stranami jsme uznali oprávněnost této obavy a předložili jsme návrh, jímž se tedy vracíme k teorii "potopy", mám-li to tak říci, jímž se vylučují finanční náhrady za znehodnocený majetek. Tento návrh je součástí zpravodajské zprávy. Byl schválen ústavně právními výbory, čili tímto zákonem nevznikají tyto přímé nároky na státní rozpočet, jenom normální nároky, nároky privatizační, které se nezapočítávají podle současných zvyklostí do přímých rozpočtových nároků veškerých, právě proto, že církve jsou ochotny a připraveny převzít jenom část onoho majetku, který jim bude spravedlivě vrácen, nenárokují si nikterak všechen majetek, není tedy v současném textu tohoto zákona obsažen návrh na finanční náhrady znehodnocených majetků.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pokúsim sa docieliť to, aby sme boli schopní uznášať sa k procedurálnej otázke. Prosím všetkých tých, ktorí sa nachádzajú v priľahlých priestoroch Snemovne ľudu, aby vstúpili do snemovne. Budeme hlasovať o procedurálnom návrhu poslanca Kostyu.

Začínam mať isté pochybnosti o tom, či sa nám vôbec podarí vynútiť si hlasovanie o procedurálnom návrhu.

Vážení kolegovia, padol tu procedurálny návrh poslanca Libora Kostyu, aby sa prerušila táto schôdza až do príchodu člena vlády, pretože zákon, ktorý prerokúvame, nie je vládnym návrhom, ale iniciatívnym návrhom skupiny poslancov a pán poslanec Kostya sa, myslím právom, domnieva, že aj pri prerokovávaní tejto záležitosti by mal byť prítomný zodpovedný člen vlády. Dali sme zavolať podpredsedu Mikloška. Ten je na ceste.

Chcel by som dať hlasovať o návrhu pána Kostyu na prerušenie prerokovávania. Nedokážeme však nazbierať uznášaniaschopný počet poslancov v obidvoch snemovniach.

Pýtam sa, či by bola námietka proti tomu, aby ešte vystúpil ďalší poslanec v mene poslaneckého klubu. Pán podpredseda vlády Mikloško je už na ceste do parlamentu. Pán poslanec Stome má k tomu snáď technickú poznámku.

Poslanec SN K. Stome: Vážení přítomní a pane předsedající, já se nedomnívám, že jednací řád obsahuje ustanovení, kterým by nepřítomnost kohokoli mohla blokovat chod tohoto plenárního zasedání. (Potlesk.) Takže na vaši otázku musím odpovědět kladně.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP