Pátek 6. března 1992

Poslanec SL S. Chýlek: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, moje připomínka a z ní vyplývající návrh by neměl mít rozšiřující charakter. Naopak by měl rezonovat s tím, co tady pan kolega Patočka nazval tak, že se jedná o výkladovou novelu. Oč jde? Zákonem č. 87/1991 Sb. vracíme majetky. Vracíme majetky, zejména povahy nemovité, v některých případech movité, ale jsou případy, kdy byly odňaty majetky řekněme povahy nehmotné. Práva. Co mám na mysli? Mám na mysli ochranné značky, ochranné známky. My restituujeme v některých případech podniky, vracíme jim věci nemovité a zčásti věci movité, ale velmi podstatnou záležitostí jsou ochranné známky a na ty jsme vůbec nemysleli při sestavě zákona. Lze k tomu přistupovat tak, že se jedná o záležitost ryze výkladovou. Ochranná známka by mohla a měla být chápána jako příslušenství odňaté věci. Nicméně praxe je taková, že s touto věcí jsou velké potíže. Povinné osoby odmítají vracet anebo činí velké potíže při vracení ochranných známek a značek. Domnívám se, že zde bychom měli pomoci. Mám dokonce stanovisko jednoho z rezortních ministerstvech, které sice je příznivé tomuto výkladu, že se jedná o příslušenství odňaté věci, nicméně samo doporučuje pro jednoznačnost, aby se provedla jistá změna zákona, jistá novela, která by věc posunula do polohy zcela jednoznačné, aby se předešlo soudním sporům, které se, bohužel, už chystají. Proto doporučuji, aby v § 3 v odst. 1 byl text doplněn tak, že: "Oprávněnou osobou je fyzická osoba, jejíž věc", a teď doplňuji - "nebo právo s věcí související, přešla do vlastnictví státu". Myslím, že s takovouto úpravou bychom dodali věci jednoznačnosti a předešli bychom přetížení soudů, které je už dneska enormní. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Chýlkovi, prosím pána poslanca Mečla o vystúpenie v rozprave. Pripraví sa pani poslankyňa Samková.

Poslanec SN J. Mečl: Dámy a pánové, dovolte mi jen několik spíše odborných právnických poznámek k textu, který máme před sebou s tím, že se budu snažit se pohybovat v logice tohoto návrhu a samozřejmě i v logice celého zákona o mimosoudních rehabilitacích. Kolega Patočka při výkladu tohoto zákona upozornil na to, že jeho cílem je především sjednotit aplikaci státních orgánů při uskutečňování aplikací zákona o mimosoudních rehabilitacích a odstranit některé mezery, které v tomto zákoně jsou. Už tady bylo řečeno, nejsem si jist, který kolega o tomto hovořil, že v tomto zákoně je nedostatků celá řada a svým způsobem tato novela je velmi dílčí a nahodilá a samozřejmě řadu věcí neodstraní. Mimo jiné zákon o mimosoudních rehabilitacích v některých pasáží je svým způsobem konzumován a vyčerpán. Řada právních úkonů podle mého byla již provedena nebo měla být provedena a tyto části zákona o mimosoudních rehabilitacích se už v praxi v podstatě nemohou projevit.

Hlavní problém tohoto návrhu vidím v tom, že aplikaci těch částí, které jsou zde předkládány jako nové a doplňující, podle mého názoru neulehčí a neodstraní problémy, které tady jsou. V podstatě nám kolegové předložili dva zákony. Článek 1 - to je přímá novelizace ustanovení, zejména § 3 a § 5, 6 a 10 a článek II je nepřímá novelizace zákona o mimosoudních rehabilitacích. A v tom vidím jeden z hlavních problémů vyšší přehlednosti celého zákona č. 87/91 Sb. Je známé z legislativní praxe, že nepřímé novelizace aplikací zákona znesnadňují, protože nutí soudy k tomu, aby vykládaly současně jak starý zákon, tak i zákon novelizovaný.

Legislativní problém článku 1 je ten, o kterém jsem už hovořil, že přímo novelizuje některé části zákona o mimosoudních rehabilitacích, zejména § 3 a další, které se svým způsobem vyčerpaly a nejsou dnes už frekventovanou částí tohoto zákona. Problémy jsou v tom - a to je problém spíš našeho soudnictví nebo justice - že Federální shromáždění ani přijímání zákonů, mám na mysli novelizací zákonů, by nemělo zákon vykládat. Federální shromáždění má zákony přijímat, schvalovat, měnit, ale nemělo by ani novelizací zákona nahrazovat výklad, který je záležitostí konec konců pouze soudů.

Pokud jde o některé připomínky, které se týkají článku I, koncepce, a proto jsem zdůraznil, že se budu pohybovat v logice zákona o mimosoudních rehabilitacích, koncepce tohoto zákona byla založena - a mohu říci velmi stručně - na dvou základních věcech. Já si vzpomínám, když ústavně právní výbor tyto otázky řešil. Jde pouze o takové věci, které přešly na stát. To byla základní výchozí premisa tohoto zákona, nikoliv na jiný subjekt. V této souvislosti upozorňuji na použití § 6 zákona o mimosoudních rehabilitacích, kterého se autoři samozřejmě musí dovolávat, kde uvažují o tom, respektive neuvažují, ale stanoví, že tento paragraf, který z hlediska přechodu na jiné osoby než je stát, na jiné právnické osoby než je stát, platí obdobně a tento § 6, nechť to navrhovatelé zváží se na případy, kdy věci přecházely na stát, prostě nehodí. A jakmile dáme do zákona, že určitý paragraf, určité ustanovení platí pouze obdobně, je to další příležitost k soudnímu výkladu, který může být velmi komplikován.

Druhou premisou tohoto zákona byly fyzické osoby, nikoli právnické osoby. Když se podíváme do starých předpisů obchodního práva zjistíme, že veřejné obchodní společnosti, respektive výběr veřejných obchodních společností jako dalších oprávněných osob sui generis, tedy jakýchsi právnických osob, je z tohoto hlediska nahodilý. Přimlouvám se, nejde mi o to, aby se zákon rozšiřoval, jde mi o svým způsobem odborný přístup k těmto věcem. Měl pravdu kolega ze Slovenské republiky, protože tam situace v obchodním právu byla zcela odlišná.


Několik poznámek k článku II: Nejsem si jist, zda je to legislativní nedostatek či zda je to záměr předkladatelů, a kladu to jako dotaz a poprosil bych pak kolegu Patočku, kdyby tuto záležitost vysvětlil.

V článku II bod 1 je dikce, že "k vydání věci... atd. vyzve oprávněná osoba". Vzhledem k tomu, že tady ještě není provedena legislativní úprava čl. I, může v tomto případě oprávněnou osobou být pouze fyzická osoba, tzn. podle nenovelizované části zákona o mimosoudních rehabilitacích, a vyzve pouze povinnou právnickou osobu, tzn. nikoliv stát. A když to porovnáme s arabskou 2, tak tady oprávněná osoba je už definována v duchu doplněného odstavce 4, tzn. v arabské 2 jde pouze o společníky veřejných obchodních společností a tito společníci vyzvou povinnou osobu a touto povinnou osobou již v tomto případě je nejenom právnická osoba, ale je to také stát.

Mám dojem, že aplikace těchto dvou částí arabská 1, arabská 2 způsobí další komplikaci.

Doporučoval bych na závěr jako pozměňovací návrh vypustit z článku I bod 1 a držet dosavadní logiku zákona o mimosoudních rehabilitacích, tzn. držet základní tezi, že jde o věci, které přešly na stát, a vypustit bod 3 a).

Domnívám se, že polemika předkladatelů s názory, které jsou uvedeny v důvodové zprávě, není přesvědčivá. Podle mého názoru opravdu platí zásada, že občan nebo osoba nemůže mít více práv než předchůdce, nelze také více práv převést. Pak již to není záležitostí restituce, ale je to buď záležitostí daru anebo je to záležitostí, kdy v tomto zákoně je skryta privatizace. Takové problémy máme v zákonu o mimosoudních rehabilitacích další: Jde např. o oprávněné osoby, které svým způsobem "oprávněné osoby nesplňují statut oprávněných osob, protože jsou v zahraničí", a tyto věci se také nevydávají zpravidla osobě jako celek.

Domnívám se, že bychom neměli v tomto zákoně prolomit víceméně uznávaný obecní právní princip, pokud jde o převody vlastnictví, pokud jde o sukcesy atd. Mám pochybnosti o argumentaci, že jde o originální získání vlastnictví, o originální převod vlastnictví, jde o restituci a celý zákon o mimosoudních rehabilitacích je konstituován jako navrácení osob do jejich vlastnických práv, která ztratily tím, že byla převedena z těch či oněch důvodů na stát. To je všechno.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Mečlovi. Prosím pani poslankyňu Samkovú o jej vystúpenie v rozprave a pripraví sa po nej pán poslanec Kudláček.

Poslankyně SN K. Samková: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, dovolte, abych vás vrátila o jeden rok zpátky, kdy se přesně v těchto místech projednával zákon o mimosoudních rehabilitacích, jehož novelu se dnes tady snažíme nějakým způsobem přijmout.

Ráda bych vás při této příležitosti upozornila na bod 3 naší novely, na ustanovení § 3, ve kterém se navrhuje nový odstavec nebo nové znění § 3 odst. 4, kdy oprávněnou osobou je též společník veřejné obchodní společnosti, složené výhradně z fyzických osob atd.

Ráda bych vzpomenula na jednání naší pracovní skupiny, která připravovala jednání a přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích. Tento problém, který je uveden v tomto bodu 3 totiž beze zbytku obsahuje ten problém, kterému jsme my pracovně říkali "Roubíček a syn, truhlářství". Toto byla věc, která měla upravovat navrácení majetku v podstatě rodinným podnikům a podobným právnickým osobám.

Ráda bych vám přečetla ze záznamu 13. společné schůze z 20. 2., vyjádření pana poslance Bendy coby zpravodaje k pozměňovacímu návrhu pana poslance Wagnera, který byl před rokem přednesen. Cituji: "Poslední pozměňovací návrh k § 3 je od pana poslance Wagnera, který navrhuje odstavec 1 doplnit větou: "Oprávněnými osobami jsou i právnické osoby, jejichž účastníky byly fyzické osoby. Trvají námitky, že jde o rozšíření druhu oprávněných osob. Navíc bylo znovu opakováno vysvětlení a stanovisko vlády, kde jde o přímý majetkový podíl, jako např. rodinné firmy a podobně, jsou tito lidé oprávněnými osobami."

Je třeba říci, že pan místopředseda vlády Rychetský nás opakovaně ubezpečoval o tom, že právě vrácení takového majetku takovým osobám, které tvořily dohromady fyzické osoby, bude umožňováno. Bohužel, pan místopředseda vlády se zásadním způsobem mýlil, a mně nezbývá, než zkonstatovat, že dnešní zasedání FS a dnešní projednávání novely se snaží odstranit naprosto zásadní pochybení vlády a zejména pana místopředsedy Rychetského, kterého se jako kvalifikovaný právník neměl právo se dopustit.

Jestliže rozebírám původní stanovisko vlády, nezbývá mi než konstatovat, že pan místopředseda vlády Rychetský buď nemluvil pravdu a vědomě nám sdělil skutečnosti, které se na pravdě nezakládají, anebo věděl, že zákon o mimosoudních rehabilitacích tak, jak je přijímán, nebude pracovat tak, jak je uvedeno, a tudíž uvedl buď Federální shromáždění v omyl a nebo sám byl naprosto neinformován.

Domnívám se, že k tomuto bodu mimosoudních rehabililtací bychom opravdu měli přistoupit v tom smyslu, že se jedná o pokrytí zásadních nedostatků federální vlády a o zmírnění její nedokonalé legislativní činnosti.

Doufám, že i pan kolega Wagner za rok nezměnil své stanovisko a že i on tento návrh podpoří. Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegyni Samkovej, do rozpravy sa prihlásil pán poslanec Kudláček, pripraví sa pán poslanec Magyar.

Poslanec SL L. Kudláček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mnoho mých předřečníků mi usnadnilo úlohu. Dovolte tedy jenom, abych se připojil k tomu, co říkali někteří z nich.

Souhlasím s názorem, který zde vyslovil za klub ODU pan poslanec Roubal. Bohužel, to co projednáváme dnes, jsme měli schválit přinejmenším před půl rokem. V březnu 1992 je situace mnohem složitější, do hry vstoupil začátek prvního kola velké privatizace a jako druhá záležitost - ukončení většiny termínů uvedených v zákoně o mimosoudních rehabilitacích. Svědčí o tom i názory obou privatizačních ministerstev, která vždy věcně podporovala to, co je obsahem navrhované novely, ale v současné době jako instituce, které mají nejtěsnější kontakt s tím, jak probíhá velká privatizace, nemohou jinak, než bránit se přijetí novely v této podobě.

Proto bych za prvé doporučil, abychom se přiklonili k návrhu řešení, které tady naznačoval poslanec Roubal, tj. k odkladu a přepracování novely v tomto smyslu. Kromě toho chci ještě pohovořit o další záležitosti.

Dostali jsme tisk č. 1318. Návrh poslanců Rajniče, Krištofíka a Voleka, návrh zákona kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/91 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. To je návrh novely tohoto zákona, jehož novelu s jiným obsahem projednáváme dnes. Domnívám se, že bychom případného odložení mohli využít, a tyto dva návrhy zákonů spojit dohromady. Nevidím jediný důvod, proč by to tak nemohlo být. Věcně pokládám to, co tento návrh novely obsahuje, za naprosto oprávněný. Jedná se totiž, řekl bych, o precizaci ustanovení týkajících se postihu občanů, kteří byli v době nesvobody označení administrativně za politicky nespolehlivé a určeni k internaci ve vojenských táborech k nuceným pracím.

Nechci o tom dlouho hovořit, můžete si všichni přečíst důvodovou zprávu (tisk 1318), kde je všechno velmi podrobně vysvětleno. Proto skončím svůj projev návrhem, abychom za prvé tak, jak navrhl poslanec Roubal, odložili projednání novely a v případě, že tomu tak nebude, podáván jako doplňovací návrh zařadit obsah tisku 1318 do této novely zákona o mimosoudních rehabilitacích. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kudláčkovi, vyzývam teraz poslanca Magyara do rozpravy. Po ňom sa pripraví pán poslanec Roubal, ktorý sa opäť prihlásil.

Poslanec SL F. Magyar: Vážený pán predsedajúci, dámy a páni, ospravedlňujem sa vám, pretože zásadne sa majú návrhy predkladať vo výboroch, ale po tom, čo sme tento iniciatívny návrh zákona prerokovali v ústavnoprávnom výbore, až potom som našiel v skrinke list určitej skupiny (teda v zastúpení určitej skupiny občanov), ktorí z vlastných prostriedkov si riešili bytový problém prístavbou alebo nástavbou bytov na vyvlastnených objektoch. Teraz bytový podnik s veľkou radosťou vracia tieto byty pôvodným majiteľom, ktorí k tým bytom teraz prichádzajú vlastne zadarmo. Myslím, že zásadou zákona je, že nemáme krivdu napraviť napáchaním nových krívd. To som tu v tomto parlamente už veľakrát počul.

Teda títo ľudia, ktorí za vlastné peniaze si postavili byt, teraz majú prichádzať o tieto byty a druhí zase ich majú zadarmo dostávať. S takýmto riešením ja nemôžem súhlasiť.

Preto mi dovoľte, aby som predložil návrh, teda rozširujúci návrh: do § 8 vsunúť nový ods. 6 tohto znenia:

Byty postavené za vlastné náklady užívateľa po prevzatí nemovitosti štátom sa nevydávajú. Užívateľ uzatvorí s oprávnenou osobou dohodu o údržbe a užívaní týchto bytov.

Pôjde tam totiž napríklad o to, že schodisko či strecha budú spoločné, bude ich treba udržovať, a tak ďalej. Je teda nutné, aby uzatvorili nejakú dohodu, event. si dokážem predstaviť, že by doterajší užívateľ byt odpredal s tým, že si vyhradí právo užívania, teda aby uzatvorili nejakú dohodu.

V dôsledku toho sa potom doterajší ods. 6 prečísluje na ods. 7. Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Magyarovi, prosím pána poslanca Roubala, ktorý je prihlásený ako posledný.

Poslanec SN M. Roubal: Vážení kolegovia poslanci, prepáčte mi, že moje vystúpenie trochu rozčerilo pokojnú hladinu alebo atmosféru, ktorá sa predpokladá pri prerokovávaní tohto zákona.

Pretože som vo svojom vystúpení neposkytol žiadne riešenie, len som definoval stanovisko poslaneckého klubu ODÚ a stanovisko svoje, dovoľte, aby som navrhol text uznesenia, ktorý by uvedený problém, na ktorý upozornili aj ďalší kolegovia, riešil.

Uznesenie by sa skladalo z dvoch bodov. Bod č. 1

- vypracovať zákon, ktorý zohľadní rozbor medzi zákonom č. 427/90 Zb. a zákonom č. 87/91 Zb. a vyrieši reštitúciu právnických osôb, ktorých účastníkmi alebo spoločníkmi sú výlučne tieto fyzické osoby. Po druhé: vysporiadanie nárokov oprávnených osôb (vzhľadom na súčasný stav procesu privatizácie) riešiť finančnou náhradou.

Ďakujem, to je všetko.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: To má byť návrh uznesenia, ktoré má prijať Federálne zhromaždenie smerom k iniciatívnej skupine poslancov? (Poslanec SN M. Roubal: Smerom k vláde.) Áno, smerom k vláde. To ale samozrejme neznamená, že by sme nemali prerokovať všetky pozmeňujúce návrhy. Budeme sa k nim hlasovaním vyjadrovať. Potom budeme hlasovať o celom návrhu. V prípade, že by nebol prijatý, budeme hlasovať o tomto návrhu, ktorý tu predniesol poslanec Roubal.

Ako som už uviedol, poslanec Roubal bol posledný z prihlásených. Chce ešte niekto vystúpiť? Hlási sa pán poslanec Špaček.

Poslanec SL J. Špaček: Pane místopředsedo, domnívám se však, že návrh kolegy Roubala je možno chápat také jako procedurální návrh. S tím, že by se o něm hlasovalo nejdříve. Pokud by přijat nebyl, hlasovalo by se tak, jak jste navrhoval vy.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: V tomto prípade to chápem tak, že tento postup mohli zvoliť samozrejme výbory, menovite výbor garančný - § 42 zákona o rokovacom poriadku. Keď majú výbory námietky voči predloženej novele alebo predloženému návrhu zákona a vážne námietky, môžu požiadať prostredníctvom predsedov snemovní a predsedu Federálneho zhromaždenia, aby sa obrátil na skupinu navrhovateľov alebo navrhovateľa s tým, aby návrh stiahol. To sa mohlo urobiť v priebehu prerokovávania vo výboroch. Keď sme začali prerokovávať tento návrh, zaradili sme to do programu a začali prerokovávať, prijali sme, zazneli tu pozmeňujúce návrhy, tak si myslím, že musíme o týchto pozmeňujúcich návrhoch hlasovať. Musím potom hlasovať o celej novele tak, ako vyjde po pozmeňujúcich návrhoch a až potom eventuálne požiadať vládu, aby pripravili novú novelu v zmysle toho, čo navrhuje poslanec Roubal.

Kto sa hlási do rozpravy ďalej? (Nikdo.) Nikto sa nehlási. Vyhlasujem rozpravu za ukončenú.

Vzhľadom na to, že v rozprave vystúpilo deväť poslancov a poslankýň, ktorí predložili viac pozmeňujúcich návrhov, po dohode so spravodajcami je nutné, aby tieto pozmeňujúce návrhy boli spracované a aby vám boli predložené v písomnej podobe a hlasovať o nich. To sa už nemôže stať dnes, takže aj v tomto prípade prerušujem rokovanie o tomto bode programu do budúceho týždňa, kde by sme sa pravdepodobne v utorok mohli dostať k hlasovaniu o pozmeňujúcich návrhoch a o celej novele zákona č. 87/91. Ďakujem predbežne spravodajcom aj navrhovateľom.

Môžeme pristúpiť k ďalšiemu bodu, ktorý je posledným bodom nášho dnešného programu.

Ide o:

39.

Návrh uznesenia Federálneho zhromaždenia ku spoločnému vyhláseniu delegácií výborov pre životné prostredie Snemovne ľudu a Snemovne národov a výboru pre životné prostredie Národného zhromaždenia Maďarskej republiky vo veci stavby vodného diela Gabčíkovo-Nagymaros, ako je uvedené v tlači 1367.

Tento bod bol snemovňami Federálneho zhromaždenia zaradený na program na návrh poslanca, predsedu výboru pre životné prostredie Snemovne ľudu, dr. Ivana Ryndu. Výklad k predloženému návrhu podá pán poslanec Jozef Zlocha.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP