Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pani poslankyni Sahligerovej. Prosím,
aby ste svoje pozmeňujúce návrhy odovzdali
písomne spravodajcom.
Konštatujem, že v rozprave vystúpilo zatiaľ
deväť poslancov a poslankýň. Nikto ďalší
nie je písomne prihlásený. Pýtam sa,
či sa chce ešte niekto k tejto problematike vyjadriť.
Pán poslanec Soukup.
Poslanec SL J. Soukup: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, pohybujeme se v období
velice rychle se transformující společnosti.
Někteří z nás z vlastní vůle,
někteří proti této vůli, ale
to na výsledku nic nemění. Transformace tady
je, a musíme se s ní nějakým způsobem
vypořádat.
Víme, že v každé transformující
se nebo rekonstruující se společnosti takováto
rekonstrukce znamená výrazné zvýšení
rizika ohrožení bezpečnosti. Bezpečnosti
občanů, republik, státu, bezpečnosti
vnitřní i vnější.
Víme, že dvěma nejzávažnějšími
faktory v této oblasti je obchod se zbraněmi a obchod
s omamnými látkami. Všichni se zřejmě
shodneme na tom, že ochrana bezpečnostních
zájmů je prioritou pro snad všechny politické
strany a hnutí, které v našem státě
existují. Alespoň všichni to nahlas a velice
vehementně proklamujeme.
Domnívám se, že aspekty, o kterých zde
bylo hovořeno, aspekty kompetenční, společného
státu a mezinárodně politické, beze
zbytku platí, ale jsou až druhotným výsledkem
postojů jednotlivých politických klubů.
Podstatným v tomto sporu, který zde nyní
probíhá, je rozdíl mezi konstruktivní
a destruktivní politikou.
Poslanecký klub OH bude hlasovat pro předložený
návrh ústavního zákona. Vyzýváme
vás, nebo prosíme, v zájmu toho, o čem
jsem mluvil, abyste se přiklonili ke stejnému stanovisku
a dali přednost politice konstruktivní. Jedná
se o zájem všech občanů tohoto státu,
bez rozdílu politické příslušnosti,
bez rozdílu republik. Ten zájem je pro všechny
naprosto stejný. Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Soukupovi. Chce ešte niekto
vystúpiť v rozprave? (Nikdo.) Nikto sa nehlási.
Vyhlasujem rozpravu za ukončenú.
Po dohode s pánom poslancom Glezgom aj spravodajcami záverečné
slová odznejú, a tým samozrejme aj hodnotenie
rozpravy, prípadne pozmeňujúcich návrhov,
až v utorok pred hlasovaním. V tejto chvíli
teda rokovanie o tomto bode nášho programu končím.
Pristúpime k ďalšiemu bodu. Ďakujem spravodajcom.
Ďakujem navrhovateľom.
Prerušujem rokovanie o tomto bode programu do utorka budúceho
týždňa.
Dovoľte mi, vážené Federálne zhromaždenie,
vážené kolegyne a kolegovia, aby sme pristúpili
k ďalšiemu bodu programu, ktorým je:
Návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
zákon č. 87/1991 Zb., o mimosúdnych rehabilitáciách
- tlač 1257 a návrh uznesenia Snemovne ľudu
a Snemovne národov - tlač 1343.
Ide o iniciatívny návrh skupiny poslancov Federálneho
zhromaždenia.
Tento iniciatívny návrh odôvodní za
skupinu poslanec Patočka. Prosím, aby sa ujal slova.
Poslanec SN J. Patočka: Vážení kolegové,
dovolte mi, abych vás seznámil se stručnou
novelou zákona o mimosoudních rehabilitacích.
Všichni jistě znáte tu známou větu
z historie, kterou odpověděla bájná
Pýthie králi, který se tázal, zda
má táhnout do války. Řekla mu: "Překročíš-li
řeku Hális, zničíš velkou říši."
Neřekla mu ovšem, zda tu svoji nebo tu sousedovu,
kterou chtěl napadnout.
Rovněž bych vám tady připomněl
známý telegram do americké věznice,
který zněl: "Popravit, ne propustit."
Přitom tam nebyly žádné čárky
ani tečky. Ten ředitel na to koukal, a říkal
si, když tu čárku dám za to "popravit",
tak ho popravím. Když tu čárku dám
za to "ne", tak ho musím propustit. Podobné
pythijské věty se nám dostaly do zákona
o mimosoudních rehabilitacích minimálně
tři, které jsou tak závažné,
že jsme považovali za nutné, aniž bychom
měnili podstatu a hmotně právní normy,
zaujmout k nim stanovisko tak, aby původní úmysl
Federálního shromáždění
nebyl v praxi deformován přímo v jeho pravý
opak.
Jestliže máte tisk před sebou (tisk 1343),
tak tam v několika bodech se doplňuje (body 1, 2,
6, dokonce i 5), slovo "nebo na právnické osoby".
To v podstatě znamená, že, když jsme zákon
původně přijímali, z našeho výboru
byl dotaz na předkladatele - tam se říká,
že se vrací majetek, který přešel
na stát. Někdo se v našem výboru zeptal,
zda se tím myslí i majetek, který přešel
náhodou ve výjimečném případě
na družstvo, protože v místě nebyl žádný
státní podnik. Bylo nám řečeno,
že ano, protože všechno bylo státní
a bylo tzv. všelidové vlastnictví.
Později ovšem praxe, a podle mého názoru
zcela správně, to začala vykládat
tak, že se vydá pouze majetek, který přešel
jen na stát, třebaže to bylo vykoupeno jednotou,
a později na stát převedeno, a tak se to
v praxi nevrací. Bazíruje se na tzv. verbálním
výkladu. Tito lidé se mohou svých práv
domoci, stejně ovšem za cenu dlouhých procesů,
kdy budou dokazovat, že tehdy před 25 až 30 lety
se uskutečnil ten převod v tísni, za nápadně
nevýhodných podmínek.
I ministerstvo spravedlnosti tedy s vidinou nekonečných
soudních sporů podporuje tento náš návrh,
který v podstatě nikomu nedá nic více
a nic méně, ale zjednoduší celé
soudní řízení.
Druhým bodem, který navrhujeme změnit, je
bod 3, kde říkáme, že oprávněnou
osobou je též společník veřejné
obchodní společnosti, složené výhradně
z fyzických osob, jehož věc přešla
do vlastnictví státu nebo právnické
osoby v případech uvedených v § 6. V
tomto případě vám chci říci,
že v praxi na základě stanoviska ministerstva
pro privatizaci se tyto věci většinou vydávají,
ovšem některá notářství
říkají, že si nejsou jista, že
jde o fyzickou osobu, protože to byly veřejné
obchodní společnosti. Zase tedy v zájmu sjednocení
soudního výkladu, výkladu na notářstvích,
považujeme za naprosto nutné, aby tu bylo výslovně
uvedeno, že se to těchto fyzických osob týká.
Šlo většinou o malé rodinné společnosti,
kde byl otec, děti, nebo sourozenci.
Vláda již při původním projednávání
zákona navrhla, aby i těmto osobám byl majetek
vrácen, a byl to i náš úmysl, ovšem
praxe opět kolísá ve výkladu. Zabránili
bychom opět desítkám nebo možná
stovkám i více soudních sporů, kdybychom
tento výklad jednoznačně upřesnili.
Původně vláda souhlasila při projednávání
s tím, aby kromě těchto fyzických
osob, sdružených v obchodních společnostech,
byla řešena i otázka PTP. Po konzultaci s odborníky
jsme to tam však nedali, protože nám bylo řečeno,
že zcela jasně při správném výkladu
nemohou velitelské kádry PTP požadovat náhradu,
protože z úvodních ustanovení zákona
je zcela zřejmé, že se to na ně nevztahuje.
A konečně, při projednávání
ve výboru ústavně právním ČNR
nám byl dán podnět, abychom upřesnili
výklad, co je to věc celá. V § 5 původního
znění zákona se říká,
že je-li více oprávněných osob
a přihlásí se jen některé z
nich, vydá se jim věc celá. My všichni
i právníci jsme mysleli, že věcí
celou se rozumí např. to, když tři bratři
mají po tatínkovi nějakou usedlost a přihlásí
se jen dva a třetí ne, vydá se jim věc
celá. Samozřejmě jsme měli na mysli
celý dům, celou zahradu a podobně. V praxi
se však objevil názor, který bohužel asi
ze 70 % převládá, že věcí
celou je i spoluvlastnický podíl, to znamená,
že se to vydá jen těm dvěma, kteří
se přihlásili a ten třetí díl
že zůstane státu. Jednak z toho hrozí
řada soudních sporů o vypořádání,
jednak jsme to tak nemysleli, a proto jsme tam dali věc
celou. Někteří odborníci a právníci
z praxe říkají, že nikdo nemůže
nabýt více práv než měl jeho
předchůdce. Zapomínají, že v
tomto případě jde o tak zvaný originální
způsob nabytí vlastnictví, kdy tato zásada
neplatí.
Co by následovalo? Když to dostanou dva bratři
a třetí se nepřihlásí, dojde
k dalšímu nežádoucímu spoluvlastnictví
státu nebo jiné povinné osoby a nutně
k soudnímu sporu o vypořádání
spoluvlastnictví.
Jak vidíte, návrhem naší novely nijak
nerozšiřujeme okruh lidí, kteří
by mohli dostat více, ale vykládáme pouze
tato ustanovení v tom smyslu, jak je Federální
shromáždění myslelo. Jde o výkladovou
novelu.
Chtěl bych říci, že i v zájmu
prestiže Federálního shromáždění
jde o to, abychom i v praxi dohlíželi na to, jak se
naše zákony vykládají, aby nebyly měněny
v pravý opak.
Mohlo by se to překlenout třeba i výkladem
ústavně právního výboru, avšak
taková praxe tady zatím zavedena nebyla, a proto
jsme se uchýlili k výkladové novele, která
by zákon vyložila tak, jak jsme ho původně
mysleli.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Jaromírovi Patočkovi,
ktorý odôvodnil návrh za skupinu navrhovateľov.
Tento návrh bol prikázaný výborom
hospodárskym, pre plán a rozpočet, sociálnym
a kultúrnym a ústavnoprávnym. Po prerokovaní
vo výboroch, výbory ústavnoprávne
pripravili písomný návrh uznesenia, ktorý
máte v tlači 1343 a poverili poslancov Miroslava
Janstu a M. Kurťáka prednesením spravodajských
správ.
Prosím oboch spravodajcov, aby zaujali miesta za predsedníckym
stolom. Súčasne prosím poslanca Kurťáka,
aby predniesol spravodajskú správu za výbory
Snemovne národov.
Dodatočne dostávam informáciu, že spravodajcom
pre tento zákon bude pán poslanec Kopřiva.
Teraz má slovo pán poslanec Kurťák za
výbory Snemovne národov.
Společný zpravodaj výborů SN M. Kurťák:
Vážený pán predseda, pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie!
V úvode by som chcel povedať, že zmena spravodajcu
Snemovne ľudu bola vykonaná z toho dôvodu, že
pán poslanec Jansta nebol momentálne prítomný.
Návrhom zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
zákon 87/91 Zb., o mimosúdnych rehabilitáciách
- tlač 1257, sa zaoberali výbory Federálneho
zhromaždenia, Slovenskej národnej rady a Českej
národnej rady. Podstata zmien tu už bola vysvetlená.
Ide o to, rozšíriť pôsobnosť zákona
č. 87 na veci, ktoré prešli nielen na štát,
ale aj na iné právnické osoby. Niektoré
veci prechádzali najprv na výrobné družstvá
a až potom prechádzali na štát.
Ďalej sa navrhuje rozšíriť okruh oprávnených
osôb aj na spoločníkov verejných obchodných
spoločností, zložených výlučne
z fyzických osôb. Táto úprava sa navrhuje
z dôvodu, že veľa firiem bolo vo vlastníctve
príbuzných (otec, syn, súrodenci a podobne)
a podľa zákona 87/91 Zb. im vlastníctvo nemohlo
byť vrátené. Touto novelou sa vlastne dostávajú
do pozície, ako keby boli samostatnými vlastníkmi.
V Slovenskej národnej rade sa týmto zákonom
zaoberal ústavnoprávny výbor a s návrhom
vyslovil nesúhlas z dôvodu rozšírenia
počtu oprávnených osôb.
V Českej národnej rade návrh prerokoval výbor
hospodársky, výbor cirkevný a humanitárny
a výbor ústavnoprávny. Výbory Českej
národnej rady vyslovili s návrhom súhlas
s určitými pripomienkami, ktoré boli v určitých
prípadoch zahrnuté do našej správy.
Vo Federálnom zhromaždení návrh zákona
prerokovali výbory sociálne a kultúrne, ktoré
s návrhom vyslovili súhlas s určitými
pripomienkami. Výbory hospodárske odporučili
rozšíriť problematiku tlače 1257 (návrh
zákona o českom a slovenskom exile v rokoch 1948
až 1949, tlač 958) a rozšíriť určitým
spôsobom oprávnené osoby o družstvá.
Tieto návrhy v ústavnoprávnom výbore
neboli schválené, neboli vzaté a touto novelou
o československom exile sme sa ešte nezaoberali.
Výbory pre plán a rozpočet prijali uznesenie,
v ktorom navrhujú zmeniť § 3 ods. 4 a vypustiť
článok 3 novely. Tieto zmeny boli zapracované
do návrhu.
Výbory ústavnoprávne Snemovne ľudu a
Snemovne národov po prerokovaní návrhu zákona,
pri ktorom zvážili pripomienky výborov Českej
národnej rady a Slovenskej národnej rady a výborov
Snemovne národov a Snemovne ľudu, navrhujú
predložený návrh schváliť podľa
uznesenia výborov ústavnoprávnych - tlač
1343.
Tento návrh sa líši od pôvodného
návrhu po zapracovaní pripomienok spomínaných
výborov.
Ako spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam
snemovni návrh schváliť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem spravodajcovi Kurťákovi,
teraz prosím spravodajcu Tomáša Kopřivu,
aby predniesol spravodajskú správu za výbory
Snemovne ľudu.
Společný zpravodaj výborů SL T. Kopřiva:
Vzhledem k obsáhlému expozé navrhovatelů
a vzhledem k výstižné zprávě
kolegy zpravodaje Sněmovny národů se k jeho
zpravodajské zprávě připojuji a jako
zpravodaj výborů ústavně právních
Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně
lidu přijmout zákon ve znění tisku
č. 1343.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kopřivovi za prednesenie
spravodajskej správy a otváram rozpravu k tomuto
návrhu zákona.
Zatiaľ sa do nej prihlásili: pán poslanec Senjuk,
Prokop, pán poslanec Roubal a pán poslanec Hubálek.
Predtým sa s faktickou poznámkou hlási poslanec
Masopust.
Poslanec SL Z. Masopust: Vážené kolegyně,
vážení kolegové. Než zahájíme
rozpravu, chtěl bych upozornit - jak jste si možná
i vy všimli - na určitý rozpor mezi tím,
co při uvádění návrhu zákona
přednesl zástupce předkladatelské
skupiny a tím, co jsme vyslechli z úst zpravodajů,
zejména z úst pana poslance Kurťáka.
Zatímco zástupce předkladatele hovořil
o této novele jako o v podstatě normě výkladové,
což z právního hlediska je v podstatě
nesmysl, a zdůraznil, že se nikterak nedotýká
podstaty novelizovaného zákona, zpravodaj, podle
mého názoru správně, akcentoval na
druhé straně to, že novela určitým
způsobem kontury novelizovaného zákona mění
rozšiřováním, např. okruhu oprávněných
osob.
Dříve než přejdeme k rozpravě,
bylo by možná užitečné, aby tento
závažný obsahový rozpor byl odstraněn.
Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Vyjadrí sa k tomu pán poslanec Patočka.
Společný zpravodaj výborů SN J. Patočka:
Ten rozpor spočívá v tom, že v žádném
případě nebude převeden větší
objem majetku na fyzické osoby, než jak bylo původně
v úmyslu při původním zákonu.
Myslím, že pan kolega měl na mysli rozšíření
o slova, že majetek přešel na jiné právnické
osoby. Tam bych chtěl říci, že tito
lidé se stejně svého práva domohou,
ovšem klasickým způsobem, že budou žalovat
na neplatnost té původní kupní nebo
darovací smlouvy. My to zkracujeme tím, že
by jim to bylo vydáno bez soudních sporů.
Prakticky jde jenom o nedorozumění. Tam nedojde
k rozšíření okruhu oprávněných
osob, protože jak říkám, ti lidé
se toho stejně mohou domoci.
Chtěl bych zdůraznit, že šlo jenom o určitou
legislativní nepřesnost, že i v původním
zákonu o půdě je formulace "majetek,
který přešel na stát nebo na právnickou
osobu". Čili dáváme to zároveň
do souladu i se zákonem o půdě, kde je princip
právě takový, jak měl původně
být.
Jak jsem již řekl, při dotazu na předkladatele
při projednávání původního
znění jsme byli ujištěni, že se
tím myslí veškerý majetek, že všechno
bylo "štátné", a potom se to začalo
vykládat jinak. Čili to myslím je ta otázka
toho zdánlivého rozporu.
Naopak bych chtěl zdůraznit, že v bodě
3, kdy mluvíme o obchodních společnostech,
veřejných obchodních společnostech,
judikatura první republiky - máme několik
rozsudků - jasně uznala členy veřejných
obchodních společností za osoby fyzické
a v praxi také z podnětu brněnské
unie vlastníků ministerstvo pro privatizaci zaujalo
stanovisko, že těmto osobám se to vydává.
Ovšem stanovisko ministerstva není závazné
pro soudy, proto čistě pro jistotu to tam dáváme,
abychom zamezili nějakému masovému požadavku
vydávání třeba u akciových
společností.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Pán poslanec Masopust sa k tomu
chce ešte vyjadriť.
Poslanec SL Z. Masopust: Dámy a pánové, připusťme,
že skutečně se jedná o nedorozumění.
Já se domnívám, že se o nedorozumění
nejedná, ale připusťme, že se jedná
o nedorozumění na mé straně a, což
je daleko závažnější, o nedorozumění
na straně federální vlády. My máme
v ruce stanovisko vlády ČSFR, je to ten tisk s pracovním
označením 00279 z 6. 3., kde mimo jiné čteme:
"Vláda upozorňuje na skutečnost, že
rozšíření působnosti zákona
o mimosoudních rehabilitacích i na věci,
které ve stanovených případech přešly
na právnické osoby, bude znamenat značné
důsledky pro státní rozpočet České
republiky a Slovenské republiky a podstatný zásah
do procesu privatizace. Vláda nedoporučuje toto
rozšíření v působnosti zákona."
Prosím, aby ještě jednou bylo vysvětleno,
zda na straně federální vlády se rovněž
jedná o takové nedorozumění, jako
na straně mé. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, slovo má pán poslanec
Patočka.
Společný zpravodaj výborů SN J. Patočka:
Já si myslím, že bohužel ano, protože
tyto majetky, o které se vláda bojí, že
budou vydány, budou stejně vydány, jenomže
po dlouhých, dlouholetých soudních procesech,
protože se budou muset shánět věci,
což umožňuje klasický občanský
zákoník, aby se lidé svého majetku
domáhali. V žádném případě
nepůjde o nějaké velké náklady,
protože tyto majetky přecházely většinou
na stát, ve zcela ojedinělých případech,
když tam nebyl žádný státní
podnik, to přešlo třeba na místní
jednotu. Rozsah nelze prostě stanovit, ale pokud mám
informace z praxe, jde skutečně o ojedinělé
případy. Čili myslím si, že skutečně
toto stanovisko nevyjadřuje skutečnost v praxi.
Nehledě k tomu, jak už jsem říkal, zcela
jiná zásada, ta, kterou navrhujeme, je v zákoně
o půdě. Tam je formulace "přešly
na stát nebo na právnické osoby". Je
jasně v zájmu jednotnosti, aby tyto zásady
byly stejné, jak v zákonu o půdě,
tak v zákonu o mimosoudních rehabilitacích.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, ešte pán poslanec Masopust.
Poslanec SL Z. Masopust: Dámy a pánové, už
jenom krátce. Zase začnu tím - připusťme.
Připusťme, že existuje i nedorozumění
na straně federální vlády. Domnívám
se ovšem, že trpí-li vláda určitým
druhem legislativní slepoty, bylo by žádoucí,
aby v rámci rozpravy k tomuto zákonu to bylo příslušnému
zodpovědnému členu vlády buď
zde vyjasněno, anebo aby on, příslušný
člen vlády, mohl se k tomu vyjádřit.
To je poměrně závažná záležitost
a bylo by třeba stanovisko vlády a stanovisko navrhující
poslanecké skupiny konfrontovat. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Áno, ihneď budeme informovať predsedu
vlády Rychetského. Neviem, kde sa teraz nachádza.
Pokiaľ to bude možné, tak určite príde
Federálnemu zhromaždeniu postoj vysvetliť, prípadne
nedorozumenie objasniť.
Otváram rozpravu. Ako prvý v nej vystúpi
pán poslanec Rostislav Senjuk.