Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Prokopovi.
kdo se dále hlásí do rozpravy? Nehlásí
se nikdo. Můžeme přikročit k hlasování
a to o tisku 1342, to je o návrhu volebního řádu.
Prosím poslance a poslankyně, aby se vrátili
do jednací síně. Budeme hlasovat. Zopakuji,
že budeme hlasovat o návrhu volebního řádu
pro volbu členů Federální rady pro
rozhlasové a televizní vysílání.
Je to tisk 1342.
Konstatuji, že obě sněmovny jsou usnášení
schopné. Ve Sněmovně národů
je přítomno 95 poslanců, ve Sněmovně
lidu je přítomno 92 poslanců.
(Hlasování: 10.47)
Ptám se poslanců, kdo souhlasí s návrhem
výborů sociálních a kulturních
pro volbu členů, předsedy a místopředsedy
Federální rady pro rozhlasové a televizní
vysílání, nechť zvedne ruku a stlačí
tlačítko. (SN 88, SL 89) Děkuji.
Kdo je proti? (SN 1, SL 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 4, SL 2) Děkuji.
Obě sněmovny návrh volebního řádu
schválily.
(Poznámka redakce: usnesení FS č.284, SN
č.464, SL č.447)
Podle volebního řádu, který jsme schválili,
se podle článku 3 bod 1 volí společná
volební komise sněmoven ke zjišťování
výsledků tajné volby. Doporučuji,
aby při volbě pracovala komise ve složení
schváleném dne 7. listopadu 1991 - usnesení
Sněmovny lidu č. 349 a usenesení Sněmovny
národů č. 362.
Za Sněmovnu lidu jsou to poslanci Michal Bláha,
Miroslav Jansta, Josef Kakačka, Aleš Kladivo, Ladislav
Molnár, Dana Němcová, Zuzana Tvrdá
a Ladislav Žáček.
Za Sněmovnu národů jsou to poslanci Bohumil
Doležal, Karol Gémesi, Tomáš Hradílek,
Ladislav Kvasnička, Ludvík Motyčka, Jozef
Olej, Alena Ovčačíková a Jozef Šedovič.
Jsou k tomuto návrhu postupu nějaké připomínky?
Kdo z uvedených členů komise zde není?
(Smích v sále.)
Vážení kolegové, možná že
moje otázka vzbudila jistý údiv, ale já
si skutečně myslím, že sousedé
těch, které jsem četl, vědí,
zda ti, které jsem četl, tu jsou, nebo nejsou. Samozřejmě,
pokud zde ten poslanec není, tak mi nemůže
dát odpověď ani pozitivní, ani negativní.
Ale já myslím, že to mohou udělat jeho
sousedé. Takže ta otázka nebyla tak nesmyslná,
jak se vám možná jevila.
Pro jistotu budu opakovat znovu návrh volební komise.
Prosím zpravodaje, aby plnili tuto funkci a sledovali,
kdo ze čtených členů komise zde není,
abychom případnými dalšími návrhy
je doplnili na potřebný počet.
Poslanec Bláha, Jansta, Kakačka, Kladivo, Molnár,
Němcová, Tvrdá, Žáček
(nejsou přítomni poslanci Bláha a Jansta).
Prosím tedy o dva návrhy místo poslance Bláhy
a Jansty. Prosím, aby si to poslanci ze Sněmovny
lidu rozmysleli, nebo uděláme komisi menší
až zjistíme, jaká je přítomnost
poslanců ze Sněmovny národů. Zde byli
navrženi do této komise poslanci: Doležal, Gémesi,
Hradílek, Kvasnička, Motyčka, Olej, Ovčačíková
a Šedovič.
Vážení kolegové, doporučuji,
aby komise byla z každé části sněmovny
šestičlenná. Ve Sněmovně lidu
bychom tedy nemuseli nikoho navrhovat, ale ve Sněmovně
národů je třeba ještě jeden návrh,
protože je přítomno pouze pět členů
z navržených osmi. Hlásí se pan poslanec
Cuhra.
Poslanec SN J. Cuhra: Místo pana poslance Motyčky
navrhujeme pana poslance Fričara.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážení
kolegové, volební komise by tedy pracovaly v tomto
složení: Jozef Kakačka, Aleš Kladivo,
Ladislav Molnár, Dana Němcová, Zuzana Tvrdá,
Ladislav Žáček ze Sněmovny lidu.
Poslanci Karol Gémesi, Tomáš Hradílek,
Ladislav Kvasnička, Jan Fričar, Jozef Olej, Jozef
Šedovič ze Sněmovny národů.
Nově byl navržen poslanec Fričar. Je třeba,
abychom o tom hlasovali nebo mohu vaše chování
brát za souhlas s tímto návrhem? (Projevy
souhlasu.) Ostatní členové byli zvoleni na
minulé schůzi a myslím tedy, že není
třeba je volit nově.
Má někdo k tomuto postupu připomínky
nebo jiné návrhy? Prosím, aby tak učinil.
(Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak. Považuji
tedy za to, že sněmovny potvrdily tuto komisi v její
funkci pro volbu členů Televizní a rozhlasové
rady. Volba by se uskutečnila po skončení
dopoledního pořadu schůze. Prosím
členy volební komise, aby se potom okamžitě
odebrali do volebních místností, aby bylo
možno volbu uskutečnit.
(Poznámka redakce: usnesení FS č.285, SN
č.465, SL č.448)
Děkuji oběma zpravodajům a předávám
řízení schůze předsedovi Sněmovny
lidu poslanci Battěkovi.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, dovolte abychom pokračovali v programu dnešního
zasedání. Jak bylo řečeno včera,
měli bychom nyní na programu tyto další
body: Závěrečnou zprávu vyšetřovací
komise Federálního shromáždění
pro objasnění událostí 17. listopadu
1989, tisk 1236, a návrh usnesení Sněmovny
lidu a Sněmovny národů, tisk 1250.
Jako další bod bychom měli dokončit
projednávání zprávy ČSFR o
stavu trestního stíhání a výsledcích
postihu představitelů bývalého režimu,
tisk 892, a informace k této zprávě - dodatek
a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny
národů, tisk 1244 včetně návrhu
poslaneckého klubu ODA, tisk 1249.
Jestli dovolíte, vyjádřil bych se nejdříve
a vyžádal si i váš postoj k druhému
bodu - dokončení projednávání
zprávy generálního prokurátora. Jak
víte, prezident republiky odvolal generálního
prokurátora z jeho funkce a současně jmenoval
nového prokurátora. Zdá se mi, že základní
problém dalšího pořadu našeho jednání
v této otázce je, že nový generální
prokurátor není přítomen a nemůže
být tento týden přítomen. Tento fakt
považuji za meritorně důležitý
k tomu, abych vám navrhl projednání tohoto
bodu při dalším jednání, pravděpodobně
příští týden. Souvisí
to také s tím, že nový generální
prokurátor, i když nebude moci jakýmsi principiálním
způsobem zasáhnout do zprávy, ale ani to
není vyloučeno, měl by mít možnost
seznámit se s dosavadním průběhem
projednávání této otázky a
samozřejmě i možnost vyjádřit
se k věci.
Můj návrh tedy je, abychom tento bod jednání
přesunuli na příští týden.
Jsou k tomu nějaké připomínky nebo
návrhy? (Nikdo se nehlásil.) Pokud k tomu nejsou
připomínky nebo návrhy, považoval bych
to za váš souhlas a současně bych poděkoval
za vaše usnadnění mého řízení
schůze. Považuji tedy tento bod za odsunutý
na další jednání 21. schůze.
Pokud jde o zprávu vyšetřovací komise
Federálního shromáždění
pro objasnění událostí 17. listopadu,
vypadá tedy situace takto: prakticky bychom měli
přistoupit k projednávání pozměňovacích
návrhů, doplňovacích, k tisku. Víte,
že zareagovali zde jacísi nepraví zpravodajové,
členové komise, pan Petr Toman a Jan Vidím.
Nicméně byl učiněn návrh a
předsedové obou sněmoven zaslali předsedům
ústavně právních výborů
určitý návrh a požadavek, který
spočíval v tom, že předsedové
sněmoven požádali předsedy ústavně
právních výborů, aby ustavili malou
trojčlennou komisi, složenou z právníků,
která by ještě před projednáním
návrhu v plénu posoudila příslušný
přehled pozměňovacích a doplňovacích
návrhů k tisku 1250. Komise by měla klást
důraz na zjištění, zda jednotlivé
pozměňovací návrhy jsou v souladu
s dosavadním právním řádem
nebo nikoliv.
S tím byl vysloven v podstatě souhlas, tedy především
souhlas ústavně právních výborů
a znamenalo by to následující, že tyto
komise, které byly již jmenovány předsedy,
prakticky snad zahájily práce nebo zahájí
práce, ale musíme jim dát čas. Výsledek
toho, co jsem vám řekl znamená, že bychom
projednávání tohoto bodu přesunuli
na odpoledne, zahájili bychom tím odpolední
program s tím, že bychom prakticky teď přerušili
naši schůzi a umožnili jednání
těmto malým komisím. Pan poslanec Soukup,
prosím.
Poslanec SL J. Soukup: Pane předsedající,
musím vznést dotaz k tomu minulému bodu,
ke zprávě generálního prokurátora.
Akceptuji požadavek, aby pan generální prokurátor
byl přítomen projednávání,
nicméně vaše sdělení vyznělo,
jako bychom měli pokračovat v rozpravě. Jestli
mne paměť neklame, tak rozprava byla uzavřena,
generální prokurátor přednesl závěrečné
slovo, poslanci dostali přehled pozměňovacích
návrhů a zbývá nám pouze hlasování.
Je to tak?
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ano, samozřejmě, pokud vznikl takový dojem,
byl to dojem mylný, jistěže k oběma
těmto bodům rozprava byla ukončena a nebudeme
ji otevírat.
Jenom chci ještě konstatovat, že dnes bychom
měli pro splnění našeho denního
programového pensa projednat vládní návrh
zákona o pobytu cizinců na území ČSFR
- tisk 1037 a návrh usnesení SL a SN - tisk 1324.
Odůvodní ministr Langoš, zpravodajové
pan poslanec Benčík a pan poslanec Cuhra. Dále
vládní návrh zákona o zřízení
vojenských soudů, stanovení jejich sídel
a obvodů - tisk 1264 a návrh usnesení SL
a SN - tisk 1326. Odůvodní ministr Dobrovský,
zpravodajové pan poslanec Konečný a pan poslanec
Olej.
Předpokládám, že příslušní
ministři budou uvědoměni, takže se dostaví
a pořad těchto čtyř bodů, respektive
tří bodů, které bychom měli
projednávat, bychom stanovili hned na začátku
odpolední schůze.
Tudíž, jestli dovolíte, přerušuji
naše dopolední jednání a mělo
by se přistoupit teď ihned k volbě. Takže
vyzývám poslance obou sněmoven, aby využili
čas k volebnímu aktu. Děkuji. Odpoledne začneme
ve 13.00 hodin, kdy se zde opět sejdeme.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Dámy a pánové
budeme pokračovat v přerušeném programu.
Na pořadu máme vládní návrh
zákona o zřízení vojenských
soudů, stanovení jejich sídel a obvodů,
je to tisk 1264 a návrh usnesení Sněmovny
lidu a Sněmovny národů tisk 1326.
Výkladem pověřila vláda ČSFR
pana ministra Luboše Dobrovského. Dávám
panu ministrovi slovo.
Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Pane předsedající,
paní poslankyně, páni poslanci, návrh
zákona Federálního shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
o zřízení vojenských soudů
a stanovení jejich sídel a obvodů předkládáme
ke schválení ve smyslu zákona číslo
335/91 Sb. o soudech a soudcích. Ustanovení §
33, odstavec 5. tohoto zákona předpokládá
vydání zákona Federálního shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
o zřízení vojenských soudů
a stanovení jejich sídel a obvodů. Dosavadní
stanovování sídel a obvodů vojenských
soudů rozkazem prezidenta republiky mělo svůj
právní základ ve zmocňovacím
ustanovení zákona o organizaci soudů a o
volbách soudců. Tento postup je současnou
právní úpravou překonán. Dosavadní
sídla a obvody vojenských soudů jsou navíc
dnes již nefunkční a neodpovídají
potřebám Československé armády,
zejména s ohledem na redislokaci vojsk. Je tedy potřebné,
aby Vyšší vojenské soudy byly umístěny
v sídlech velitelství vyšších stupňů
a spolu s vojenskými obvodovými soudy, aby rovnoměrně
pokrývaly celé teritorium České a
Slovenské Federativní Republiky.
Největší a nejdůležitější
změnou v návrhu zákona je zrušení
Vyššího vojenského soudu v Příbrami,
který vzhledem k nové organizace Československé
armády ztrácí svůj význam,
naopak vzniká potřeba zřídit nový
Vyšší vojenský soud v Olomouci v návaznosti
na vznik nového velitelství Střed. K tomuto
nově zřízenému Vyššímu
vojenskému soudu budou přičleněny
vojenské obvodové soudy v Hradci Králové,
Olomouci a Brně. Jejich teritorium se shoduje s územím,
na kterém jsou dislokována v převážné
míře vojska velitelství Střed. Dosavadní
vojenské obvodové soudy, které patřily
k Vyššímu velitelskému soudu v Příbrami,
to je Plzeň, Praha a Litoměřice, budou přičleněny
k Vyššímu vojenskému soudu v Táboře.
Tím bude dosaženo toho, že Vyšší
vojenský soud v Táboře spolu se svými
vojenskými obvodovými soudy bude pokrývat
teritorium, na kterém jsou rozmístěna vojska
vojenského velitelství Západ.
Ve Slovenské republice podle návrhu zákona
nedochází ke změnám v působnosti
Vyššího vojenského soudu v Trenčíně,
a také se nemění sídla vojenských
obvodových soudů. Dosavadní organizace vojenských
obvodových soudů v Bratislavě, v Banské
Bystrici a Prešově odpovídá i současnému
i budoucími rozložení vojsk velitelství
Východ.
Přijetím zákona nedojde kromě zrušení
Vyššího vojenského soudu v Příbrami
a zřízení Vyššího vojenského
soudu v Olomouci k dalším změnám. Finanční
náklady na provedení všech shora uvedených
změn jsou už zahrnuty v rozpočtu ministerstva
obrany, to znamená, že jsou obsahem finanční
kalkulace, která je stanovena pro uskutečnění
redislokace Československé armády. Nově
zřízený Vyšší vojenský
soud v Olomouci bude personálně zabezpečen,
jednak některými soudci ze zrušeného
vojenského soudu v Příbrami a jednak ze soudců
z dalších obvodů.
Paní poslankyně, páni poslanci, doporučuji,
abyste po projednání návrh zákona
o zřízení vojenských soudů
a stanovení jejich sídel a obvodů schválili
v té podobě, v jaké je vám předložen
v parlamentním tisku 1264, se změnami a doplňky,
jak je navrhly výbory ústavně právní
Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Děkuji
vám.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji ministrovi
obrany. Konstatuji, že předsedové sněmoven
přikázali návrh k projednání
výborům ústavně právním
a bezpečnostním obou sněmoven. Ústavně
právní výbory byly pověřeny
přípravou stanovisek.
Dostali jste písemný návrh usnesení
Sněmovny lidu a Sněmovny národů, tisk
1326. Ústní zpravodajskou zprávu podají
poslanci Pavel Konečný, za výbory Sněmovny
lidu a poslanec Josef Mečl za výbory Sněmovny
národů. Prosím pány zpravodaje, aby
zaujali svá místa u zpravodajských stolků.
Jako první vystoupí pan poslanec Konečný.
Poslanec SL P. Konečný: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
dovolte mi abych přednesl zpravodajskou zprávu k
tisku 1326, což je zpráva o výsledcích
projednávání tohoto návrhu zákona
v ústavně právních výborech.
Především bych chtěl předeslat,
že tento zákon nenarazí, předpokládám,
na vůbec žádné problémy, protože
je jenom praktickým ustanovením, kde sídlo
Vyššího vojenského soudu se z Příbrami
přenáší do Olomouce, což mne určitým
způsobem jako občana Olomouce alespoň částečně
uspokojuje. Tento návrh zákona nenarazil na žádné
problémy při projednávání.
Všechny výbory souhlasily s tímto návrhem
zákona a změna, kterou doporučuje k přijetí
ústavně právní výbor, je pouze
technická. Takže, abych neztrácel čas,
doporučil bych vám tento zákon přijmout
prakticky bez rozpravy, jak je předložen. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu zpravodaji
výborů Sněmovny lidu. Nyní prosím
druhého zpravodaje, pana poslance Mečla, aby se
ujal slova.
Poslanec SN J. Mečl: Já mohu být, dámy
a pánové, velmi stručný. Ústavně
právní výbor Sněmovny národů
vám doporučuje, abyste tento vládní
návrh zákona o zřízení vojenských
soudů podle tisku 1264 přijali ve znění,
ve kterém ho schválily oba ústavně
právní výbory. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji druhému
zpravodaji poslanci Mečlovi. Zahajuji rozpravu. Ptám
se poslanců, kdo si přeje slovo k této věci.
Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji mohu
uzavřít. Přeje si pan ministr závěrečné
slovo? (Nepřeje.) Zpravodajové? (Nepřejí.)
Doporučuji tento postup. Projednali bychom nyní
druhý návrh zákona a pak bychom hlasovali
o obou v jednom bloku hlasování.
Druhým návrhem zákona je:
Vládní návrh zákona o pobytu cizinců
na území ČSFR (tisk 1037) a návrh
usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů
(tisk 1324).
Výkladem pověřila vláda ČSFR
pana ministra Jána Langoše. Prosím, pane ministře,
máte slovo.
Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Vážený
pán predsedajúci, panie a páni poslanci,
zmeny nielen v ČSFR, ale v celej Európe vytvárajú
nové podmienky pre pohyb osôb medzi štátmi,
zakotvené v medzinárodných dokumentoch o
ľudských právach a v Listine základných
práv a slobôd.
Všeobecné uvoľnenie cestovného ruchu sa
odráža v rastúcej migrácii osôb
a je preto potrebné na túto situáciu reagovať
aj v československom právnom poriadku. Prvým
krokom bolo prijatie zákona 216/91 Zb. o cestovných
dokladoch a cestovaní do zahraničia pre občanov
ČSFR. Druhým právnym nástrojom je
zákon o utečencoch. Vláda ČSFR teraz
predkladá k ústavnému prerokovaniu návrh
zákona, ktorý má vytvoriť nové
podmienky pre vstup a pobyt cudzincov na území Československa.
Navrhovaný vládny návrh zákona má
nahradiť doterajšiu právnu úpravu, obsiahnutú
v zákone 68/65 Zb. o pobyte cudzincov na území
ČSFR a vo vyhláške ministerstva vnútra
č. 69/65 Zb., ktorou boli vydané podrobnejšie
predpisy o pobyte cudzincov na území ČSFR.
Táto súčasná platná právna
úprava je príliš všeobecná a rámcová,
ponecháva široký priestor pre zvažovanie
príslušných orgánov a ponecháva
vymedzenie konkrétnych povinností podzákonným
aktom. Okrem toho nedovoľuje možnosť účinného
postihu za porušenie stanovených povinností,
ale naopak, nedáva právne záruky vo vzťahu
k cudzincom.
Cieľom navrhovaného vládneho návrhu
zákona je určiť podmienky pre vstup a pobyt
cudzincov na území ČSFR a s tým spojené
práva a povinnosti cudzincov a ďalších
osôb, pôsobnosť orgánov štátnej
správy a konanie pred nimi.
Navrhovaný zákon vytvára legislatívneho
predpoklady pre účinnú ochranu ČSFR
pred nežiadúcimi dopadmi rastúcej migrácie
cudzincov. Konkrétne podmienky pre vstup a pobyt cudzincov
sú odvodené od druhu pobytu cudzinca.V prípade
krátkodobého pobytu cudzincov zo štátov,
s ktorými ČSFR uzatvorila dohody o bezvízovom
styku, sú podmienky stanovené týmito dohodami.
Pri ostatných štátoch je pre udelenie víza
možno vyžiadať zákonom stanovený
okruh dokladov o zabezpečení prostriedkov k pobytu
a k vycestovaniu z ČSFR späť do zahraničia,
ako je to navrhované v ustanovení § 4 a 5.
Dlhodobý pobyt má byť povoľovaný
len pre splnenie určitého účelu. Hlavne
ide o štúdium, zamestnanie, prax a podobne, ako je
to navrhnuté v ustanovení § 6. Trvalý
pobyt má byť povoľovaný hlavne pre účel
zlúčenia rodiny.
V rámci konania o povolení dlhodobého a trvalého
pobytu je možné vyžiadať od cudzinca doklady
o účele pobytu, zabezpečení prostriedkov
k pobytu a ubytovaniu, o bezúhonnosti a o tom, že
netrpí nákazlivou chorobou, ako sa to navrhuje v
ustanovení § 8.
Cudzincom, ktorým bol povolený dlhodobý alebo
trvalý pobyt, bude vydaný preukaz povolenia k pobytu
a môžu byť v ČSFR zamestnaní pri
dodržaní podmienok, stanovených zákonom
o zamestnanosti.
Pred vycestovaním cudzinca po ukončení dlhodobého
alebo trvalého pobytu bude možné overiť
splnenie taxatívne uvedených záväzkov.
Dôvody, pre ktoré je možné zakázať
cudzincovi pobyt na území ČSFR, sú
stanovené zákonom taxatívne a rešpektujú
medzinárodné dokumenty o ľudských právach
a Listinu základných práv a slobôd,
kde ide o ustanovenie § 14 a § 15. Vyhostenie je chápané
len ako forma vynúteného odchodu z ČSFR pri
dodržaní podmienok stanovených zákonom
v ustanoveniach § 16 a 17.
Povinnosť hlásiť pobyt cudzinca je uložená
hlavne prevádzkárom ubytovacích zariadení.
Cudzinci ho majú plniť len v ostatných prípadoch,
a to pri krátkodobom pobyte bez vízovej povinnosti
a pri dlhodobom a trvalom pobyte analogicky s ohlasovacou povinnosťou
československých občanov. Cudzinci, ktorí
podliehajú vízovej povinnosti, budú odhlasovaciu
povinnosť plniť len pri krátkodobom pobyte dlhšom
než tri dni.
Vládny návrh zákona stanoví povinnosti
cudzincov a ďalších osôb, nevyhnutné
pre zabezpečenie účelu ich pobytu vrátane
povinnosti hradiť náklady spojené z vycestovaním
z ČSFR. Táto povinnosť v doterajšej úprave
citeľne chýba. Porušenie týchto povinností
je kvalifikované ako priestupok. Navrhuje sa, aby tieto
priestupky boli prerokovávané orgánmi federálneho
ministerstva vnútra.
Vládny návrh zákona upravuje vstup a pobyt
cudzincov na území ČSFR komplexne, preto
sa nepredpokladá vydanie vykonávacieho všeobecne
záväzného právneho predpisu.
Pri príprave návrhu bolo využitých poznatkov
z právnej úpravy štátov, ktoré
majú s migráciou cudzincov dlhoročné
skúsenosti, hlavne poznatky zo SRN, Švédska
a USA, ktoré v poslednom období cudzinecký
režim sprísňujú. Okrem toho boli využité
poznatky o právnej úprave Európskych spoločností,
ako je napríklad Európska dohoda č. 25 o
pravidlách pobytu osôb medzi členskými
štátmi Rady Európy a Európska dohoda
č. 19 o usídlení.
Návrh zákona o pobyte cudzincov na území
ČSFR vychádza z ustanovenia článku
27 ods. 1 a), ústavného zákona 143/68 Zb.,
o československej federácii v znení neskorších
predpisov. Podľa týchto ustanovení prísluší
právna úprava povoľovania pobytu cudzincov
do pôsobnosti ČSFR.
Realizácia navrhovaného zákona nevyvolá
zvýšenie bilancie pracovných síl, ani
zvýšenie požiadavkov na štátny rozpočet.
Ďakujem za pozornosť.