Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne a kolegovia! Dovoľte mi
vyjadriť stanovisko nášho klubu k návrhu
ústavného zákona o dohodovacom konaní.
Naše stanovisko zostáva aj naďalej zamietavé
z týchto dôvodov:
Po prvé - dohodovací výbor pod vplyvom zástupcov
väčšiny poslaneckých klubov politických
strán a hnutí v Českej republike a zástupcov
klubov ODÚ-VPN zo 120 pozmeňujúcich návrhov,
ktoré boli vznesené v rozprave k návrhu ústavného
zákona, bol ochotný akceptovať len niektoré,
tzv. kozmetické úpravy v texte. Predovšetkým
v článku 47 ods. 2 návrhu novely, v ktorom
sa hovorí o potrebe súhlasného uznesenia
Poslaneckej snemovne a Senátu k prijatiu zákonov,
súhlasí len s jednou štylistickou úpravou
a dvoma doplneniami textu. Ani touto dielčou úpravou
textu by sa nedosiahol taký stav zákazu majorizácie,
o akom hovoril článok 42 ods. 2 súčasného
ústavného zákona pri hlasovaní v Snemovni
národov.
Druhé zhodné stanovisko sa malo dotýkať
len termínu presídlenia Senátu z Prahy do
Bratislavy do 30. júna 1993 pre údajnú nepripravenosť
priestorov v Bratislave, čo bolo na poslednej schôdzi
dohodovacieho výboru spochybnené.
Po druhé: Dohodovací výbor sa snaží
podstatne zjednodušiť a obsahovo zdegradovať návrh
zástupcu poslaneckého klubu SDŠ o prijímaní
Ústavy spoločného štátu Federálnym
zhromaždením na základe zmluvy uzatvorenej
medzi Českou republikou a Slovenskou republikou na zmluvu
prijatú medzi Českou národnou radou a Slovenskou
národnou radou a to v pôvodnom návrhu vo forme,
na akej sa dohodnú. Bol by to posun zmluvy do zákonodarnej
iniciatívy do národných rád.
Potom sa text upravil a znel, že zmluvu uzatvoria národné
rady menom Českej republiky a Slovenskej republiky, čo
je pre náš klub neprijateľné, pretože
tým sa spochybňuje subjekt zmluvy, ktorými
by mali byť podľa nás republiky.
Po tretie: Rovnako tak nebol dosiahnuý konsenzus ani v
otázke ratifikácie zmien a doplnku Ústavy
ČSFR národnými radami, ktorá bola
uplatnená už v rozprave k novele ústavného
zákona. Väčšina členov dohodovacieho
výboru trvala len na ustanovení článku
4 ods. 1 tlače 1212, kde sa súhlas národných
rád pripúšťa len pri prijímaní
Ústavy ČSFR a nie doplnkov a zmien platnej Ústavy.
Po štvrté: Okrem toho náš klub na dohodovacom
konaní dňa 21. 2. požadoval zapracovať
ďalšie dva doplňujúce a pozmeňujúce
návrhy ako podmienky nášho súhlasu k
prijatiu novely zákona, ktoré dohodovací
výbor doteraz nevzal do úvahy. Predovšetkým
v článku 44 ods. návrhu sme žiadali
v druhej vete nahradiť slovo prítomných slovom
zvolených, čím by veta znela: K prijatiu
uznesenia je treba súhlasu nadpolovičnej väčšiny
senátorov zvolených v Českej republike a
nadpolovičnej väčšiny senátorov
zvolených v Slovenskej republike.
Ďalej v článku 47 sme žiadali doplniť
nový odsek 5 tohto znenia. Senát môže
prerokovávať a uznášať sa len o zákonoch,
ktoré inak náležia Poslaneckej snemovni, pokiaľ
o to požiada najmenej 20 senátorov zvolených
v Českej republike alebo zvolených v Slovenskej
republike. K prijatiu takýchto zákonov sa však
vyžaduje súhlasné uznesenie Poslaneckej snemovne
a Senátu.
Požiadavkami vznesenými naším zástupcom
v rámci dohodovacieho konania sme sa snažili udržať
súčasný ústavný stav medzi
federáciou a republikami a zakotviť základný
zmluvný princíp tvorby Ústavy budúceho
spoločného štátu.
Pretože dohodovacie rokovanie tieto požiadavky vôbec
neakceptovalo, a do pléna sa nedostali vo forme pozitívnych
odporúčaní, nebudú poslanci nášho
klubu hlasovať pre predloženú novelu ústavného
zákona. Ďakujem vám za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pán poslanec Benčík. Pán
poslanec Mlynárik, ešte pred tým technická
poznámka. Rovnako tak pán poslanec Šamalík.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán
predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia,
keby pán poslanec Kontra skončil pri prvej vete,
bolo by to stačilo. Totiž všetko to, čo
sa v tomto parlamente urobilo od októbra 1991, vždy
jeho klub stál proti. Nie z vecného hľadiska,
ale z hľadiska zablokovania práce parlamentu a vypísania
predčasných parlamentných volieb. Takže
neviem, načo je tu táto slovná kamufláž.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec Šamalík.
Poslanec SN F. Šamalík: Jestliže, podle upozornění,
máme hovořit pouze o návrhu dohodovací
komise... (Předsedající předseda SN
M. Šútovec: Pán poslanec, práve si myslím,
že v tejto záležitosti existuje určité
vákuum. Nie som si celkom istý, či len v
tejto tlači alebo i v tlači 1212.) Potom se domnívám,
že vlastně nemáme o čem hovořit,
protože to, co je předloženo se vůbec
netýká toho, co je tady podstatné.
Samozřejmě uznávám, že dohodovací
komise se může dohadovat o všem, ale především
má najít ty otázky, které jsou skutečně
klíčové, a bez nich dohoda nemůže
být uzavřena. Osobně se domnívám,
že ty námitky, které tady byly proti stanoviskům
demokratické levice, jsou ryze formální,
protože základní pojmy, které se v nich
objevují - tj. smlouva a ratifikace - jsou obecnými
požadavky většiny slovenské veřejnosti
a slovenských politických stran.
Jestliže se tyto základní věci nedostanou
v pozitivním smyslu do dohodovacího návrhu,
pak, podle mého názoru, nemáme o čem
vůbec jednat, protože tady nemůže existovat
dohoda.
Jestliže se v dané chvíli z české
strany objeví nechuť k řešení těchto
věcí, pak je třeba si uvědomit, a
já bych to tady chtěl už po několikáté
říci, že jak princip smlouvy, tak princip ratifikace
je ryze odvoditelný z existence platné ústavy.
To není nic, co by se vymykalo existujícímu
ústavnímu reži§ mu. V tomto smyslu je
to naprosto opodstatněné stanovisko. Jestliže
je my odmítáme, musíme si uvědomit,
co vlastně odmítáme. Nemůžeme
mluvit o tom, že vytváříme dohodovací
orgány, protože to nejsou dohodovací orgány.
V této chvíli se domnívám, že
se musíme dohodnout, zda se skutečně dohodnout
chceme, a potom brát vážně to, co opomenout
nemůžeme. Nelze přece říkat,
že principem smlouvy něco oktrojujeme národním
radám. Ne, v návrzích jde o princip smlouvy,
stejně jako tam jde o princip ratifikace.
Opravdu teď nevím, kde se v tomto státě
už má objevit to, co je nositelem nějaké
odpovědnosti za to, o čem říkáme,
že to všichni chceme, neboť nikdo z nás
si neuvědomuje dosah toho, že máme-li cíl,
o kterém všichni říkáme, že
ho chce většina obyvatelstva, a přitom k němu
nespějeme. Proč? To pro mne opravdu zůstává
v této chvíli záhadou. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Chcem podotknúť, že text, ktorý neobsahoval
tieto inštitúty aj tak získal podporu 42 hlasov
slovenských poslancov v Snemovni národov. Takže
nie je pravdivá, vaša domnienka o nadpolovičnej
väčšine. Prosím, pán poslanec Benčík.
Poslanec SL M. Benčík: Vážený
pán predsedajúci, vážené poslankyne,
vážení poslanci, nehovoril by som pravdu, že
ma teší, ako sme svedkami toho, že vykonaná
legislatívna práca na troch hlavách novely
Ústavy vychádza nazmar a vidím, že je
málo nádeje, aby bola prijatá. I tak však
prosím, aby sme sa nehádali o to, kto prišiel
a kedy došiel s návrhmi. Je veľmi trápne,
keď kolegovia zo Slovenska, konkrétne pán Világi
a pán Savčinský, predkladajú nám
také veci, na ktoré je veľmi ľahké
si spomenúť alebo overiť, kedy SDŠ a jej
poslanci prišli s týmito návrhmi.
Prosím vás, nie je treba sa tu presvedčovať,
stačí, ak sa pozrú do návrhov. Všetky
tri návrhy boli prednesené v našom vystúpení
a o všetkých sa krásne hlasovalo. Tak aké
obštrukcie tu pán, nie "Kánis", ale
Kanis (mnohí by si to už mohli zapamätať),
predkladal? Predkladal len to, čo sme od začiatku
považovali za zhodné a možné. Pravda,
naše návrhy nemusia byť originálne. Zmluvný
princíp je, je údajne politicky prijateľný
takmer všetkým subjektom, ktoré od Kroměříža
rokujú. Prosím vás, keď je to prijateľné,
tak jediný dôvod prečo zmluvný princíp
nemôže byť, je ten, že nie je v našej
Ústave. My sme ho konečne chceli dostať do
Ústavy. Naozaj si myslíte, že je k tomu potrebná
veľká fantázia, aby sa prehliadlo, že
sa tu len politicky hralo s názormi verejnosti a predovšetkým
slovenskej verejnosti? My sme politicky uznávali zmluvný
princíp, ale keď je k tomu raz príležitosť,
tak to zamietneme. A k ratifikácii. Ani to nie je náš
originálny návrh. Bol obsiahnutý aj v návrhu
pána prezidenta. Aké pádne argumenty boli
prednesené, že ratifikácia nemôže
prísť do úvahy? Prosím vás, od
začiatku tam tieto princípy boli. A pokiaľ
sme ich trochu menili, len kvôli tomu, aby boli priechodnejšie.
Koniec koncov princíp ratifikácie bol podporený
aj v ústavnoprávnych výboroch, takže
sa tu zas tak veľké novinky neobjavili.
Zrejme sa iné hovorí a iné sa chce. Je mi
ľúto, že tieto návrhy, ktoré mohli
byť určitým východiskom, stávajú
sa obeťou politikárenia. Politikárenia v zlom
slova zmysle. Viem, že novela alebo nová Ústava
je vždy vecou predovšetkým politicko-právnou.
To je logické.
Ale ako je možné, že naši kolegovia, poslanci
z vládnej koalície, sa poldruhého roka hlásia
k zmluvnému princípu a keď k tomu naraz majú
príležitosť, tak sú proti aj v záležitosti
ratifikácie? Je mi ľúto, že je to vecou
politikárenia a teší ma, že poslanci Strany
demokratickej ľavice tomuto politikáreniu od začiatku
nepodľahli. Ďakujem. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Najprv bude mať technickú poznámku pán
poslanec Világi, potom pán poslanec Benda. Ja si
tiež udeľujem faktickú poznámku: Chcem
len povedať, že nie je text ako text, a že princíp
ešte sám nemusí byť totožný
s konkrétnym znením textu, v ktorom je princíp
obsiahnutý. Pán poslanec Ptáčník,
člen predsedníctva Slovenskej národnej rady
hlasoval proti textu dohodnutému v Milovoch len preto,
že sa mu konkrétne znenie nezdalo a nie preto, že
sa mu nezdal princíp. To len pre ilustráciu.
Slovo má poslanec Világi.
Poslanec SL O. Világi: Mám dve poznámky k
tomu, čo tu povedal pán poslanec Benčík.
Prvá poznámka: preto, že v mojom vystúpení
som zdôraznil, že pôvodný návrh,
ktorí odporučili poslanci - členovia iniciatívnej
skupiny. Ten pôvodný návrh neobsahoval tieto
princípy, o ktorých teraz hovoril. To znamená,
že členom tej poslaneckej skupiny bol aj pán
poslanec Benčík, naproti tomu on odporučil
snemovniam prijať tlač 1212 v znení týchto
uznesení ústavnoprávnych výborov.
Ale keď som vystúpil ako spravodajca, hovoril som
o tom, že to je odporúčanie navrhovateľov.
To je jedna vec.
A druhá vec - my sme neboli proti zmluvnému princípu,
my sme hovorili o tom, že predurčovať subjekty
tej zmluvy, pokiaľ neexistuje dohoda medzi oboma národnými
radami, tak samozrejme nie je v našich kompetenciách
a nie je v našich silách. Preto sme predvídali
určitý kompromis, v ktorom sa nehovorí výslovne
o subjektoch tejto zmluvy, to znamená, aby sme nezamietli
zmluvný princíp. A pokiaľ ide o ratifikáciu,
ratifikácia je obsiahnutá v tlači 1212 s
tým, samozrejme, že spôsob ako ratifikovať,
to je samozrejme vec politického názoru. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Teraz má slovo pán poslanec Benda
s faktickou poznámkou.
Pán poslanec Benda to zrušil. Ďakujem. teraz
vystúpi pán poslanec Jičínský.
První místopředseda FS Z. Jičínský:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, musím říci, že je mi líto,
že diskuse, která na minulé schůzi před
hlasováním měla věcný ráz,
že se dnes přece jenom přenesla do zbytečných
polemik, které ztěžují nezbytnost dosažení
pozitivních řešení.
Já souhlasím obecně s tím, co říkal
kolega Šamalík, ale v této souvislosti je zde
přece jenom problém konkrétních formulací.
Neřešíme celou novou ústavu, my tu řešíme
problém novelizace tří hlav dosud platné
ústavní úpravy stanovené v ústavním
zákonu č. 143. V té souvislosti byla snaha
- a proto se tam dostal obecný požadavek ratifikace
- spravit to, co se nepodařilo při projednávání
návrhu prezidenta republiky, který v této
věci dával speciální návrh.
Stejně tak při minulém jednání
byla ochota, podle mého soudu - aspoň tak to vypadalo
při jednání na politickém grémiu
- vyjádřit smluvní princip. Ale problém
je opravdu v tom, že princip se dá formulovat různým
způsobem. Stejně tak ratifikace se dá formulovat
různým způsobem. A jestliže přece
jenom při jednání, kde podstatou věci
je novelizace tří hlav Ústavy, chceme zásadním
způsobem řešit to, na čem až dosud
- nechci říci ztroskotalo, ale dosud se nepodařilo
jednání národních rad - pak myslím,
že chceme více než může toto Federální
shromáždění v této chvíli
dosáhnout.
Je to samozřejmě jejich právo, ale myslím,
že poslanci Strany demokratické levice v této
souvislosti neprojevili potřebnou míru flexibility
při jednání, např. o formulaci o ústavní
úpravě smluvního principu, která tam
byla, aniž meritorně řešila onu otázku,
která přesahuje, podle mého soudu rámec
tohoto jednání, zda tam má být řečeno,
že to republiky uzavírají atd. Nechci tento
problém tady podrobněji rozvádět.
Sám osobně v něm tak principiální
problém nevidím, ale jistým způsobem
se z něj jistý principiální problém
stal. Osobně bych považoval za vhodné volit
méně jasnou formulaci, která ničemu
do budoucna nebrání, smluvní princip zakotvuje,
stejně tak nechat formulaci o ratifikaci, která
byla obsažena v tisku 1212 po jednání ústavně
právních výborů na základě
stanovisek pracovní komise.
K tomu, co říkal pan poslanec Roman - myslím,
že to jednání tehdy bylo velmi vyvážené,
že se snažilo spojit ty dva principy, které v
naší ústavní úpravě spojit
musíme - princip občanské rovnosti a princip
rovnosti národně politické.
Znovu tedy říkám, že by bylo vhodné,
kdyby poslanci uvážili nakolik tím, že
chtějí v této souvislosti řešit
víc, než co bylo původním smyslem tohoto
našeho jednání, zda tím nezpůsobíme
větší škodu než postupem opačným.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Jičínskému,
ešte sa hlási o slovo pán poslanec Kučera.
Poslanec SL P. Kučera: Pane předsedající,
jako člen dohodovacího výboru, jsem si vyposlechl
znovu celou řadu argumentů, které zazněly
na dohodovacím výboru, tady to musela vyslechnout
znovu celá sněmovna nebo obě sněmovny.
Protože předcházelo tomuto jednání
sněmoven jednání politických klubů,
mám za to, že otázka je natolik jasná,
že politické kluby vědí, jak mají
hlasovat. Zazněl tady pouze jeden procedurální
návrh kolegy Tahyho, který se týká
procedury projednávání toho tisku v dohodovacím
výboru. Všechno ostatní mi připadá
jako předvolební řeč a myslím,
že bychom měli šetřit svůj čas
a přikročit k hlasování.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
V tomto názore sa s vami zhodujem. I tak sa však pýtam,
či k tomu chce ešte niekto vystúpiť? Ak
nie, tak poprosím pána poslanca Sokola, ako predsedu
dohodovacieho výboru, aby pred hlasovaním uzatvoril
túto problematiku.
Místopředseda SN J. Sokol: Pane předsedo,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, skutečně dnešní diskuse
zde na plénu v podstatě zopakovala to, co se dělo
na všech šesti schůzkách dohodovacího
výboru.
Kolega Roman si stěžoval na omezování
diskuse. Já se mu omlouvám zde znovu, tak jako jsem
se mu po každé omlouval na těchto zasedáních,
ale vy, kteří jste teď jeho vystoupení
sledovali, pochopíte, že dohodovací výbor
bez jistého omezování diskuse by nikdy nikam
nepokročil.
Pan kolega Kontra nás seznámil s tím, že
zamítavé stanovisko jeho klubu se nezměnilo.
Chtěl bych to jenom doplnit, že nikdy v průběhu
dohodovacího řízení právě
jeho klub nedal jasně najevo, za jakých podmínek
by se změnilo.
Několikrát jsem si už v průběhu
tohoto roku s nostalgií vzpomněl na pozměňovací
návrh kolegy Wagnera, který kdysi podával
k jednacímu řádu návrh, kde se mělo
poslancům zakázat předčítat
předem připravené proslovy. Kdyby ten návrh
byl býval přijat, patrně by se nestávalo,
aby se tu po té, co věc je vysvětlena, znovu
opakovaly mylné argumenty. Např. ten, jakoby se
v určení termínu účinnosti
Senátu v Bratislavě jednalo o připravenost
prostoru. Ve svém úvodním slově jsem
zde výslovně zdůraznil, že se nejedná
o prázdné místnosti, ale jedná se
o celou fungující strukturu parlamentní komory.
Co se týče smluvního principu ratifikace,
skutečně o obou principech byla několikrát
v průběhu jednání vyjádřena
shoda.
Není na mne, abych posuzoval, u kterých účastníků
byla verbální a u kterých skutečná.
Pravda je, že žádná z formulací
dostatečnou podporu nezískala. Sám jsem se
snažil takových formulací navrhnout několik,
ale žádná z nich nebyla dost dobrá -
anebo snad zase byla příliš dobrá. Skutečností
zůstává, že dohodovací výbor
se dohodl na tom, čeho byl schopen. Považuji i za
svou chybu, patrně jsem měl ještě více
omezovat diskusi, měl jsem více zvyšovat hlas,
měl jsem více trvat na tom, aby jednání
postupovalo - může tedy být, že je to
i moje vina.
Nicméně se mi zdá, že zde v této
diskusi bylo jednání a jeho průběh
několikrát a přece jenom jednostranně
a účelově interpretováno. Domnívám
se, vážení kolegové, že ve věci
tak vážné, o jaké jednáme, nemůže
být nepřijetí kteréhokoli z mých
pozměňovacích návrhů důvodem
k tomu, abych proti zákonu hlasoval. Proto apeluji na všechny
kolegy, aby svoji ochotu a touhu dohodnout se o ústavním
zpevnění našeho státu projevili hlasováním
o předložené novele. Děkuji vám.
(Potlesk.)