Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poslanec SN P. Dostál: Nechci polemizovat s poslancem Zavřelem. On zde řekl, že poslanci od středu doprava podporují lustrační zákon. Budu jej citovat nepřesně. Řekl, že lustrační zákon podporují proto, že se jich to netýká. Jednak neříkal v tomto směru úplnou pravdu, jednak druhá pravda zní, že mezi odpůrci nebo kritiky lustračního zákona od středu doleva jsou také lidé, jichž se lustrační zákon netýká. Je třeba mluvit objektivně. Nevím, jak se lustrační zákon týká pana Uhla nebo mne. Netýká. Přesto patříme k jeho kritikům a máme na to právo.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Řekl jste to dobře, pane poslanče. Slovo má poslanec Zavřel.

Poslanec SL M. Zavřel: Možná, že tu kolega v té době nebyl, ale když jsem mluvil o tom, komu a proč to vadí, neřekl jsem, že se tento zákon netýká poslanců napravo od středu. Já jsem doslova řekl "Vyšetřovací komise událostí 17. listopadu je směsicí reakcí (?) na obsah vlastní zprávy, ale i na zákon, jehož dopad se nás, poslanců, přímo nedotýká. Přesto některé z nás udržuje v neklidu zákon lustrační." Já jsem to, že pravicoví poslanci podporují plošné zveřejnění, vůbec nedával do souvislosti s tím, koho se to týká nebo netýká. To je nepřesné znění.

Poslanec SN P. Dostál: Omlouvám se, špatně jsem to pochopil.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Pánové, promiňte, jde o vaši soukromou věc. Takové věci si vyřizujte v kuloárech. Slovo má poslanec Dienstbier.

Poslanec SL J. Dienstbier: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, nebudu mluvit k té písemné části zprávy, která nám byla předložena. Tu považuji v rámci možností, které komise měla, za docela dobrou a objektivní. Jenom bych chtěl říci pár slov k té ústní části, kterou tady přednesl pan poslanec Ruml.

Pan poslanec Ruml tady mluvil o úniku informací. Vyjmenoval tady několik možností, které byly. Já bych ovšem k tomu chtěl říci, že téměř od začátku činnosti komise některé informace údajně pronikaly právě z komise. Je to možno vidět na tom, že těchto informací byl plný parlament vždy pár dní po té, co se je komise dozvěděla. Ale to není to nejpodstatnější.

K té druhé věci, která také byla obsahem ústní zprávy - tam, kde pan poslanec Ruml říkal, že komise přizvala nebo kooptovala za členy dva poslance Federálního shromáždění. Pan poslanec Ruml použil termín "požádala o pomoc", ale dále tady bylo řečeno, že vlastně šlo o kooptaci za členy podle statutu komise Federálního shromáždění. Šlo o poslance Mlynárika a Kopřivu.

Statut komise o této možnosti v § 2 odst. 2 doopravdy mluví. Nicméně já bych chtěl říci, že statut komise není právně závazná norma, je to pouze jakási norma, která upravuje vnitřní působení komise a bohužel musím říci, že je v rozporu s jednacím řádem Federálního shromáždění. Jednací řád v § 91 odst. 3 říká, že komise může přizvat znalce pro objasnění vyšetřovaných věcí. Na znalce se vztahuje ustanovení trestního řádu. Potom tedy páni poslanci Kopřiva a Mlynárik museli být přizváni jako znalci, pak by mne zajímalo, k jaké problematice, anebo byl porušen zákon?

Ještě k předávání informací členy komise navenek bych chtěl říci tolik, že pokud jde o neutajované skutečnosti, tak že v tomtéž paragrafu, v § 91 jednacího řádu v odst. 5 se říká, že členové komise musí o všech věcech, o kterých se dozvěděli při vyšetřování, zachovávat mlčenlivost. Potom by v tomto případě šlo o porušení tohoto zákona, nedělo-li by se tak.

Já osobně mám velice značné pochybnosti o působení pánů Mlynárika a Kopřivy v komisi. Jedna věc už se tady ukázala včera. To bylo to večerní vystoupení, kdy tady bohužel nefungoval stenografický zápis. Já bych chtěl jenom lehce připomenout, o co tady šlo - když se nyní jednání stenografuje.

Vystoupil pan poslanec Vild a řekl, že před třemi týdny za ním přišel pan poslanec Mlynárik s papírem, na kterém měl údaje o nějaké osobě a požádal ho o lustraci této osoby. Pan poslanec Vild moc nechápal zřejmě, o co jde, takže pan poslanec Mlynárik to doplnil o to, že ho za ním posílá pan Bačinský, který je členem komise, s tím, aby mu tohoto člověka vylustroval.

Pan Mlynárik toto v podstatě potvrdil. Já tady mám doslovný přepis toho, co on včera řekl. Já bych to tady rád přečetl, když je tady ten stenografický záznam. Předem se omlouvám za svoji nedokonalou slovenštinu.

"Vážení kolegovia, keď pán poslanec Vild prišiel s touto vecou za mnou, vysvetlil som mu, že som bol kooptovaný do komisie 17. novembra. Prosím, aby svedectvo podal predseda komisie pán Ruml alebo zástupca. Bol som kooptovaný spolu s pánom Kopřivom. Podpísal som, samozrejme, ja som sa tam nepozval, podpísal som stodvojku, to znamená, že som mal nárok na informácie, ktoré som potreboval k časti, ktorú som vypracoval. To znamená k historickej časti a zisťovať si fakty. Bohužiaľ, v istom zmysle som si splietol pána Vidíma s Vilímom alebo s Vildom. Ja bohužiaľ, nemôžem za to, že máme toľko študentov tu v parlamente, človek si toto ako popletie. Ja sa skutočne čudujem pánu Vidímovi, keď som mu to vysvetlil , alebo Vildovi, keď som mu to vysvetlil, že s tým ešte vychádza na povrch. Prosím potom predsedu pána Rumla, aby o tomto podal meritórne vysvetlenie i za pána Kopřivu i za mňa."

Jak jsem říkal, pochybuji o zákonnosti přístupů pana poslance Mlynárika k tomuto druhu informací.

K působení pana poslance Kopřivy jako kooptovaného člena, nebo jako já nevím co, v komisi, mám také své pochybnosti. Před třemi týdny jsem byl v Olomouci, kde jsem se setkal se členem městského zastupitelstva. Tento člověk mi řekl, že za ním byl poslanec Kopřiva a oznámil mu, že si prolustroval olomoucké zastupitelstvo, prolustroval si i jeho osobu, a to nejméně třikrát, že může být klidný, že je čistý. Požádal ho o seznam všech stoupenců Občanského fóra od začátku s tím, že je potřebuje pro Komisi 17. listopadu, aby si je mohla prolustrovat.

Tolik tedy k působení pánů Mlynárika a Kopřivy v komisi. Děkuji. To je všechno.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji také. Dámy a pánové, myslím, že je nejvyšší čas, abychom naše jednání přerušili. Ještě dám slovo s faktickou poznámkou panu Mlynárikovi. Přestávka bude potom trvat do 13.30 hodin.

Poslanec SN J. Mlynárik: Vážení priatelia, myslím, že pán kolega Toman už vysvetlil našu účasť v komisii. Keby v tej komisii pracovali všetci, ako len tí štyria či piati poslanci, ktorí tam skutočne pracovali, keby sa pán Dienstbier mladší "neulieval" a poctivo pracoval, určite by komisia neprizvala mňa ani druhého kolegu ku spolupráci.

Ja by som pánovi Dienstbierovi mladšiemu zo srdca prial, aby úspešne doštudoval a až potom sa venoval politike.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Ano, to mu přejeme všichni. Prosím, vyhlašuji polední přestávku. Ve 13.30 hodin pokračuje prodloužená 20. schůze sněmoven. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Je 13.37 hodin, za tři minuty zahájím jednání. Jako první je do rozpravy přihlášen pan poslanec Josef Tomsa, dále poslanec Petr Burian, Josef Wagner, také předseda parlamentu zde má přihlášku.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, zahajuji odpolední jednání sněmoven.

Poslanec SL J. Tomsa: Já bych vás prosil, pane předsedající, kdybyste mohl laskavě to pořadí vyměnit, nejdřív nechat kolegu Buriana. Já bych si ještě opravil text. Potřebuji na to ještě dvě minuty.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Pane poslanče, já vás podezírám, že chcete vyčerpat celých 10 minut.

Poslanec SL J. Tomsa: Ne, ne, ne. Slibuji vám, že nejméně tři minuty ušetřím.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Takže pokud pan poslanec Burian nemá námitky, tak mu uděluji slovo. Předtím ale ještě vystoupí pan poslanec Kopřiva.

Poslanec SL T. Kopřiva: Já bych se chtěl vyjádřit k vystoupení poslance Dienstbiera mladšího, který se zmiňoval i o mé osobě. Svoji úlohu v komisi 17. listopadu jako přizvaný expert jsem už vysvětloval ráno, teď to nebudu opakovat.

K další záležitosti, kdy se po Olomouci povídá něco o tom, že jsem snad někoho lustroval. Tuto záležitost musím dementovat velmi ostře. Co se týče kandidátů do voleb za bývalé Občanské fórum a výsledků jejich lustrací, k těmto materiálům jsem měl oficiální přístup jako člen okresní rady bývalého OF. Co se týče seznamu pracovníků radnice, o fungování radnice jsem se zajímal na podnět občanů jako olomoucký obyvatel. Požádal jsem pracovníky radnice, aby mi tento seznam byl vydán, ale ten seznam jsem nikdy nedostal. Celé to zřejmě vzniklo kompilací těchto skutečností a jisté slovní hříčky, žertu, který vznikl tím, že jsem se nastěhoval v roce 1989 do úplně nového bytu, ve kterém chybělo i stropní svítidlo, česky lustr. Po delší době jsem si stropní svítidlo pořídil a v žertu jsem opět v soukromí, mezi přáteli prohlásil, že teď se v mém bytě vesele lustruje. To je celé pozadí informace, kterou získal pan poslanec Dienstbier mladší. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Ještě že nemáme lustry. Prosil bych teď pana poslance Buriana.

Poslanec SN P. Toman: Já kolegu Dienstbiera přeskočím, protože mu chci položit otázku, tak ať se k ní současně může vyjádřit. Dovozuje, že náš statut je v rozporu s jednacím řádem. Já se ho ptám, jak k tomu došel. Jednací řád o vyšetřovací komisi totiž ještě v té době vůbec neexistoval. Když byl členem naší komise, tak proč pro statut, který byl podle něj v rozporu, hlasoval?

Poslanec SL J. Dienstbier ml.: Já se vyjádřím i k této věci. Za prvé na tom, co jsem řekl o obsahu údajného rozhovoru mezi panem Kopřivou a jedním členem zastupitelstva v Olomouci, trvám. Protože nepovažuji pana Kopřivu za člověka, který by měl právo přístupu k utajovaným skutečnostem, z toho vyvozuji, že pokud se tak stalo, tak osoba, která mu tyto informace poskytla, porušila platný zákon, konkrétně § 106 trestního zákona, tj. ohrožení státního tajemství. Proto podám na prokuraturu trestní oznámení. Existují svědci, kteří jsou ochotni v této věci svědčit.

K druhé věci: Pan poslanec Toman má pravdu, že v době, kdy statut vznikl, ještě neexistoval tento paragraf jednacího řádu o vyšetřovací komisi. Právě proto bylo možno pro statut komise v této době hlasovat, protože tehdy nebyl v rozporu s jednacím řádem. Jestliže se později novelizoval jednací řád, tak je zcela logické, že komise v době, kdy už tento paragraf platil, nemohla v rozporu s novým zákonem o jednacím řádu přizvat na základě statutu, který vznikl ještě podle úplně jiného zákona.

Poslanec SN P. Toman: Já se musím zeptat, co nám v jednacím řádu brání konzultovat a přizvat si odborníky.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Pane poslanče, promiňte, ale charakter vašeho politického parlamentního dialogu nabývá podobu, která je ryze osobní. Teď bude mluvit pan poslanec Burian.

Poslanec SN P. Burian: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že už tady bylo mnohé řečeno, nechal jsem si svůj písemný příspěvek v lavici. Omezím se pouze na pár improvizovaných poznámek.

Především bych chtěl předeslat, že nemusím si zde prát žádné prádlo, natož pak předvolební, jak tady bylo řečeno, tuším, ústy pana poslance Tichého, neboť nehodlám kandidovat do parlamentu ani na žádnou jinou funkci. To, co jsem si prožil v tzv. vyšší politice, mi stačilo a pochopil jsem, že v této, tzv. vyšší politice, lidé jako já být nemohou a ani nechtějí.

Obhajovat svoji osobu nebudu. Musel bych se obhajovat v tom, že jsem a proč jsem vlastně přežil minulý režim. Snad jen pár slov.

Od svých 20 let jsem veden minulým režimem jako nepřátelská osoba. S přestávkami veden, dokonce evidován jako nepřátelská osoba, a to až do 4. října roku 1989. Moje zločiny do této doby: Především jsem se snažil na poli literárním rozšiřovat samizdaty, psát poezii a přednášet o zakázaných autorech. Čtvrtého října 1989 jsem byl převeden z nepřátelské osoby na agenta Státní bezpečnosti. Dva korunní svědci Státní bezpečnosti tvrdí každý něco jiného: Jeden že mě tam podvrhl bez mého souhlasu a vědomí, druhý že jsem mu ústně slíbil, nebo jim, pomoc. Tato pomoc měla být v tom, že jsem se měl údajně přes Václava Havla a Václava Bendu dostat na americkou ambasádu, navázat styk se západními zpravodajskými službami a tyto odkrývat. Nebudu tuto věc komentovat. Je to otázka soudu a nechám i na vašem úsudku, co si o tom myslíte nebo budete myslet.

V prvních listopadových dnech jsem se zapojil do Občanského fóra, byl jsem v jeho vedení. Každý, kdo tam byl, ví, jak jsem se choval a co jsem dělal. Mimo jiné jsem poodkryl a první zveřejnil tzv. akci Norbert - nebudu to dále rozšiřovat - a jiné a jiné věci.

Chci tady podotknout, že proti těm, kteří mně ublížili za celá léta mého života, i těm, kteří mně ublížili nyní, nechovám nenávist. Nechovám nenávist proto, že jsem hluboce přesvědčen o zákonu odrazu - převeďte si to každý podle svého - protože věřím, že není jenom spravedlnost lidská. Těm, kteří mi věří nebo mají aspoň pochybnosti nebo se ke mně slušně chovají, samozřejmě děkuji.

Nicméně se zmíním o práci vyšetřovací komise, kterou - mírně řečeno - nepovažuji za dobrou. Bylo zde mnohokrát hovořeno, že zde byla přinejmenším porušena elementární lidská práva a práva vůbec.

Lidé, kteří byli jmenováni v evidencích StB, byli skandalizováni způsobem, hodným 50. let. Na rozdíl od tehdejší doby dnes je televize, tedy televizní obrazovky byly v ulicích, neposlouchalo se jen rádio. Tito lidé se skutečně dostali do role štvanců a není pravda, že jim nebylo ublíženo. Psychicky může být člověk uštván daleko více než fyzicky. Já jsem pendrekem i jinými způsoby dostal mockrát, vím, co je fyzická bolest. Věřte tomu, že ta psychická je daleko, ale daleko horší. Nebudu tuto věc dál rozvádět. Bude to samozřejmě předmětem ještě mnoha diskusí, pojednání historiků atd. Není dobrá ta práce komise nejen z hlediska práva, ale i lidského.

Nyní bych se zmínil rád i v této souvislosti o závěrečné zprávě, co se týče 17. listopadu. Víceméně se tady mluvilo kladně o této zprávě. Já chci pouze podotknout, že s tím nesouhlasím. Tato zpráva mě nejen neuspokojila, ta není dobrá, natož pak vyčerpávající. Chci věřit a vlastně jsem přesvědčen, že dříve či později skuteční odborníci a neslužební historikové - podtrhuji neslužební - znovu vše posoudí a osvětlí včetně prošetření a projití materiálů, které dosud naše veřejnost nezná.

V této souvislosti bych se chtěl ještě zmínit o útocích na pana Dolejšího. Je skutečně morbidní, jinak to nazvat nelze, a nechutné, jak se okolo tohoto statečného člověka kdejaká, s prominutím nevymáchaná, huba otírá. Tento člověk byl téměř 20 let v komunistických koncentračních táborech. To snad vypovídá samo o sobě. Kdo z vás, dámy a pánové, vytrpěl pouze desetinu toho, co tento člověk? Navíc jsem přesvědčen a přesvědčil jsem se sám jako dlouholetý disident a aktér všeho, co se dělo a děje, že má v mnohém pan Dolejší pravdu.

Vidím, že moje doba téměř vyprchala, budu tedy končit. Připravil jsem si na závěr nebo vzal jsem si pár řádků, které se mi velmi líbily, teď jsem si je opsal. Je to několik vět Jiřího Ortena, básníka, kterého mám nesmírně rád. Jsou to slova jasnozřivá, věštecká a platí dodnes, jako platila dříve a budou platit, dámy a pánové, bohužel ještě dávno potom, až my tady všichni nebudeme: "Narodili jsme se a žijeme v době, která nás všelijak obrací na svém rožni, připéká naši touhu, naše svědomí, naši životaschopnost a všechno, co jsme v sobě poznali. Ale vždycky, vždycky pravím, byla táž doba, vždycky byl někdo mocný, vždycky někdo bral a vždycky byl někdo obírán, olupován, ničen a zabíjen. Ale vždycky zůstali někteří, kdo nepodlehli. Zůstávat trpělivě v sobě, to je předpoklad cesty, kterou jsme si vyvolili."

Já jí chci být hoden, neboť tuto cestu jsem si vyvolil i dříve, půjdu po ní i dále a věřím, že lidé, kteří mě znají, že je nezklamu. Ale nikdo a nikdy mě už nedostane na tzv. barikády a do tzv. vysoké politiky. Možná, že mluvím naposled, byl bych rád. Já vám, dámy a pánové, moc děkuji, opravdu upřímně, že jste mě vyslechli.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Takže, dámy a pánové, další přihlášený je pan poslanec Josef Tomsa. Ještě poslanec Hubálek.

Poslanec SL B. Hubálek: Rád bych odpověděl poslanci Burianovi na zmínku o panu Dolejším. Kdo se zajímá o události kolem analýzy, ví, že jsem byl jedním z těch, kdo se do doby, než se objevily všechny věci kolem analýzy, pana Dolejšího zastával. Zjistil jsem věci, které jsem vypracoval a dal, aby byly součástí závěrečné zprávy, bohužel, nebyly tam začleněny.

Mám tu životní zkušenost, že jsem odfáral na uranu a uhlí takřka pět let a pokud někdo trpí, prosím, to ještě nevylučuje, že mezi námi, co jsme tam seděli, byli různí lidé, kteří si chtěli nadlehčovat a prosazovat sebe na úkor třeba čestného jednání. Všechno to je v té zprávě, kterou jsem komisi předložil a která bohužel pro rozsáhlost materiálu nebyla zařazena, doložitelné a mohu to každému nabídnout. Jsou tam údaje, které nepodléhají zákonu č. 102. Proto jsem si dovolil ji předložit i tisku. Reakce byla minimální, pouze ze Zemědělských novin.

Závěrem ještě jedno. Pan Dolejší razil termín "republika kamarádů". Když jsem s ním o zjištěných skutečnostech mluvil, musel jsem mu říci: "Tobě nevadí republika kamarádů principiálně, tobě vadí, že republikou kamarádů nejsou někteří členové Konfederace politických vězňů. V tomto případě nehraju."

Proto mi vadí vystoupení poslance Wagnera, který určité kamarádské vztahy staví nad hodnoty etické. Já jsem se dokázal v zájmu pravdy podívat skutečnosti do očí. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji také.

Ještě promluví se sdělením pan Sokol.

Místopředseda Sněmovny národů J. Sokol: Není to technická poznámka. Prosím členy dohodovacího výboru pro tři hlavy ústavy, to je kolegy Houšku, Matochovou, Mečla, Kanise, Kontru, Kurťáka, Romana, Bendu, Hrušovského, Kopřivu, Kučeru Petra, Kudláčka, Savčinského, Špačka a Világiho, aby se odebrali do místnosti 026 k dohodovacímu řízení. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Konečně jedno rozumné sdělení. Děkuji. Takže prosím, pan poslanec Tomsa.

Poslanec SL J. Tomsa: Pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové poslanci. Když jsem před dvěma roky nebo téměř před dvěma roky vstoupil na půdu FS s mandátem mnohých svých voličů v kapse, přišel jsem sem s vědomím, možná bláhovým, spoluvytvářet tento stát, se snahou učinit všechno, aby tento stát byl skutečně právním státem a abych pokud to budou dovolovat mé schopnosti, mé vědomosti, mé znalosti, pokud k tomu budou vůbec dostačující, mohl učinit vše, aby tento stát po období 401eté politické, ekonomické, ale především morální devastace mohl být opět právním státem a jako takový mohl být přijímán i ostatní Evropou. Domníval jsem se, že tento parlament bude jakousi radou moudrých, kteří k řešení i mnohých značně obtížných problémů budou přistupovat s vědomím odpovědnosti vůči voličům, vůči občanům a vůči státu.

Poznal jsem tu řadu vynikajících právníků, ekonomů, historiků, sociologů, lidí kvalifikovaných, stejně tak jako řadu lidí morálně kvalitních, jichž si upřímně vážím. Avšak v těchto lavicích sedí také lidé, o nichž mám důvodné podezření se domnívat, že do tohoto parlamentu nepatří.

Je mi smutno, uvědomím-li si, že po dvou letech od listopadové revoluce se tento stát pod rukama volených orgánů rozpadá. Je mi smutno, uvědomím-li si, že studentům, kteří se o zdar naší sametové revoluce nejvíce zasloužili, jsme schopni dnes nabídnout maximálně nezaměstnanost. Je mi smutno, uvědomím-li si, že v tomto státě vzrůstá kriminalita, a na druhé straně nezaměstnanost a že mnozí občané tohoto státu žijí dnes na hranicích tzv. existenčního minima. Je mi smutno, uvědomím-li si, že jsme na jedné straně zrušili trest smrti pro mnohonásobné a společnosti nebezpečné zločince a na druhé straně jsme povolili potraty a brutální vraždy nejbezbrannějších lidí. Od vydání zákona o potratech přišlo o život přes jeden milión lidských životů.

Ptám se, kde začíná a kde končí humanita. Je mi smutno, uvědomím-li si, že i zpráva komise 17. listopadu se stala mnohým poslancům příležitostí předvolební kampaně a politického boje. Politika by, po mém soudu, neměla být věcí boje, uplatňování stranických vášní, ale především věcí služby. Služby právnímu, demokratickému státu. Namísto toho nastoupily u mnoha poslanců stranické vášně. Viděli jsme to i ze včerejšího vystoupení.

Nikdo z vás mne jistě nebude podezřívat z jakýchkoliv sympatií ke komunistům, komunismu a komunistické ideologii. I nadále tvrdím, že demokratický právní stát nelze budovat týmiž lidmi, kteří demokracii porušovali. Avšak o tom by, po mém soudu, měly rozhodovat nezávislé soudy. V demokratickém státě by takovéto soudy měly normálně fungovat. Právě úkolem parlamentu je povinnost dbát o to, aby takové soudy existovaly a aby takové soudy fungovaly.

Ptám se sám sebe, a pochopitelně v této souvislosti i vás, zde jsme dostatečně politicky vyspělí, abychom byli schopni budovat právní stát.

Mnozí z poslanců, kteří tady vystoupili, se postavili do role spasitelů. Jejich vystoupení bylo plné negativ. Žádná pozitiva. Ovšem na negaci nelze budovat žádný stát. Negace může pouze bořit.

Věřím, že včerejší vystoupení mnohých poslanců, kteří se tu předváděli v roli spasitelů, otevře oči i mnohým našim občanům, aby si uvědomili, koho v příštích volbách volit, ale hlavně, koho nevolit.

Věřím, že v příštích volbách převládne rozum nad euforií. Věřím v moudrost našeho lidu. Kdybych v ní nevěřil, nedělal bych politiku. Modlím se za to, aby Pán Bůh zdravého rozumu tento národ zachovati ráčil, když už nebylo možno zdravého rozumu zachovat mnohým poslancům tohoto parlamentu.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. To byl pan poslanec J. Tomsa. Dále je přihlášen do rozpravy J. Wagner. Uděluji mu tímto slovo. Připraví se kolega Kroupa. Ještě je přihlášen J. Horník.