Poslanec SL V. Benda: Nebylo to podle mého názoru,
protože tam byl přesně stejný případ
pana poslance Kočtúcha a pana poslance Kováče.
O prvním případu jsme hlasovali separátně,
o druhém nebyla zmínka, takže by se mělo
postupovat stejně v obou případech.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Separátne sme nehlasovali o ničom,
len som hovoril vyčiarknuť zo strany 4 a zaraďujeme
na poslednú stranu pána Kočtúcha.
Nie som si celkom istý, či som toto povedal, pokiaľ
ide o interpeláciu pána poslanca Kováča.
Prosím, pán poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: To jste povídal, pane předsedající,
ale zkontrolujte si zápis. Sněmovna národů
hlasovala o zařazení pana poslance Kočtúcha
za poslance Zemana. Totéž se nestalo v případě
pana poslance Kováče. Tam se opravdu postupovalo
rozdílným způsobem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Aby to bolo úplné jasné, budeme
teraz hlasovať o tom, či problematika nespokojnosti
pána poslanca Kováča bude riešená
tým spôsobom, ako je uvedené na poslednej
strane uznesenia, to znamená, či zaradíme
pána poslanca Kováča s odpoveďou v tlači
1191 za pána poslanca Zemana a Kočtúcha,
ako je uvedené pred posledným odsekom na poslednej
strane. Prosím, keby ste odhlasovali doplnenie tohto -
pána poslanca Kováča.
Ešte sa chce s faktickou poznámkou vyjadriť pán
poslanec Kučera.
Poslanec SL P. Kučera: Pane předsedající,
kolega Benda je známý proceduralista a tentokrát
nemá pravdu, protože vy jste to uvedl správně
a kde se hlasovalo o poslanci Kočtúchovi samostatně,
je v doplňku usnesení Sněmovny národů
v druhé části, která začíná
"Sněmovna národů dále požaduje,
aby..". Tam je uvedeno jméno poslance Kočtúcha.
O tom se hlasovalo samostatně, ale jinak jste uvedl správně.
Myslím, že odhlasováno bylo správně.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Sú tu vážené kolegovia,
pochybnosti o tom, či som povedal, že pána
poslanca Kováča zaraďujeme tiež do uznesenia
na poslednej strane. To sa netýka uznesenia, o ktorom sme
samostatne hlasovali, ktoré sa týka interpelácie
pána poslanca Kočtúcha, ale teraz ide o to,
či Federálne zhromaždenie žiada predsedu
vlády, aby osobne prerokovali výhrady a informovali
Federálne zhromaždenie na 21. spoločnej schôdzi.
Jedná sa o interpeláciu pána poslanca Hubálka,
Janstu, Zemana, Kočtúcha a tam potrebujeme doplniť
ešte Kováča. Ale to len za predpokladu, že
som to nepovedal. Ja odporúčam, aby sme ho tam doplnili.
Ešte pani poslankyňa Bellušová.
Poslankyně SN E. Bellušová: Tí, ktorí
dávali pozor vedia, že ako pán poslanec Kočtúch
tak pán poslanec povedali, že žiada aj on, aby
jeho interpelácia bola zradená za pána poslanca
Zemana. Tiež som si to aj vyznačila. Teda tlač
1188 poslanca Kočtúcha, tlač 1133 a tlač
1091 poslanca Kováča plus interpelácie sa
zaraďujú za poslanca Zemana. Teda kde je posledná
veta, štvrtý riadok, zaraďuje sa to, čo
ste povedali aj vy, že áno, beriem na vedomie.Tým
sme vlastne nehlasovali.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Má niekto výhrady voči tomuto
výkladu? (Nikdo se nehlásil.) Berieme to tak, že
sme to už odhlasovali. Trochu som sa nechal pánom
poslancom Bendom pomýliť.
Teraz môžeme hlasovať o uznesení, ktoré
nám navrhne pani poslankyňa Šormová.
Poslankyně SL R. Šormová: Text, o kterém
bychom měli hlasovat, navrhuji v tomto znění:
Sněmovna lidu a Sněmovna národů Federálního
shromáždění žádají
parlamentní komisi pro lidská práva a menšiny,
aby se neprodleně zabývala všemi souvislostmi
případu hladovky pana Miloslava Marečka a
pokusila se nalézt ze vzniklé situace východiska.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Hlasujeme o tomto návrhu uznesenia. Ešte
má pripomienku pán poslanec Kováč,
poslankyňa Samková a poslanec Šlápota.
Poslanec SN M. Kováč: Ja by som si dovolil pani
kolegyňu doplniť. Keď je to možné,
aby sme tam dali pre tento prípad právomoci, pretože
Generálnu prokuratúru je tu treba kontrolovať.
Tá musí na to od nás dostať právomoci.
Potom je komisia zbytočná, keď právomoci
na tento prípad nedáme. To znamená, že
celá komisia dostáva splnomocnenie parlamentu, aby
prešetrila postup prokuratúry. To znamená,
mať právo na vyšetrovanie atď. Takto to
odsúhlasiť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán poslanec, váš návrh
znamená zmenu zákona. Potom budeme musieť v
danom prípade pristúpiť procedurálne
tak, že niekto navrhne zmenu zákona, ten sa prerokuje
vo výboroch atď. Hlási sa ešte pani poslankyňa
Samková, Šlápota, Toman.
Poslankyně SN K. Samková: Žádala bych
pětiminutovou přestávku pro členy
komise pro lidská práva, abychom se mohli sejít
a vyjasnit si naše stanovisko k této věci.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Vážené Federálne zhromaždenie,
navrhujem na základe toho čo tu hovorí pani
poslankyňa Samková na základe jej žiadosti,
aby sme o tomto uznesení hlasovali po poludňajšej
prestávke. Inak sa ťažko stretneme. Má
niekto iný návrh? Hlási sa pani poslankyňa
Šormová.
Poslankyně SL R. Šormová: Navrhuji, pokud členové
komise považují svou poradu za nezbytnou, aby se k
ní odebrali a neprodleně poté, co se vrátí,
seznámili nás se svým stanoviskem, abychom
hlasovali o návrhu usnesení.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Hlási sa pán poslanec Kudláček.
Poslanec SL L. Kudláček: Pane předsedající,
dámy a pánové, nevidím důvod,
proč by komise, která se bude tímto případem
zabývat, nemohla být vybavena pravomocemi vyšetřovací
komise podle § 91 jednacího řádu.
Dovolte mi v této souvislosti ještě jednu poznámku.
Přesně před týdnem v úterý
večer jsem podal naléhavý dotaz na pana generálního
prokurátora v této věci. Skutečnost,
že jakousi kvaziodpovědí byla až výzva
v pátek - tedy čtyři dny na to - a to výzva
k ustavení parlamentní komise, která by přešetřila
postup prokuratury, považuji za důkaz, že minimálně
v tomto bodě má pan Mareček zcela jednoznačně
pravdu a že prokuratura si počínala přinejmenším
liknavě a pomalu. Myslím si, že ať už
bude ustavena komise jakákoli, jedním z jejích
výsledků by mělo být příslušné
doporučení prezidentu republiky.
Konečně ještě jedna skutečnost
mě v této záležitosti zarazila, a sice
reakce sdělovacích prostředků. Ty
např. s velkým zájmem rozpitvaly banální
případ sporu poslance Novosáda a Zelenaye
a k našemu upozornění na kritický stav
hladovějícího pana Marečka nepřinesly
ani slovo informace. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Slovo má pán poslanec Toman.
Poslanec SN P. Toman: Pane předsedající,
většinu mých připomínek už
řekl kolega Kudláček. Nemyslím si,
že by se musel měnit zákon. Jednak si myslím,
že by komise pro lidská práva měla mít
sama možnost se vyjádřit, zda to chce dělat
atd. Pokud ano, pak ji vybavit normálními pravomocemi
vyšetřovací komise, pokud ne, ad hoc zřídit
vyšetřovací komisi podle § 91. Je to rozhodně
komise, která objasňuje věci obecného
zájmu, což je zde jasné.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Áno, takže berieme na vedomie, že
komisia by sa mohla stretnúť. Nebudeme prerušovať
spoločnú schôdzu, ale myslím že
je vhodné, aby sa ihneď komisia stretla, napríklad
v miestnosti 026 a prerokovala túto problematiku. Až
sa vráti, dáme o celej záležitosti,
resp. o návrhu uznesenia, hlasovať. Zatiaľ bol
len jediný návrh, ktorý predniesla pani poslankyňa
Šormová.
Budeme pokračovať v našom programe a to:
Návrh ústavného zákona, ktorým
sa mení a dopĺňa ústavný zákon
č. 143/1968 o československej federácii (tlač
1078) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov
(tlač 1193).
Návrh ústavného zákona je zákonodarnou
iniciatívou prezidenta republiky, pána Václava
Havla. Tento návrh odôvodnil pán prezident
v úvode 19. spoločnej schôdze a dňa
3. 12. 1991 poveril výkladom JUDr.
Otakara Motejla, predsedu Najvyššieho súdu. Prosím
pána doktora Motejla, aby predniesol príslušný
výklad.
Předseda Nejvyššího soudu ČSFR
dr. O. Motejl: Pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
v tomto případě se mi dostalo té cti,
abych z pověření prezidenta republiky odůvodnil
před vámi a na této schůzi návrh
ústavního zákona, kterým se mění
a doplňuje ústavní zákon č.
143 tak, jak je tento návrh obsažen ve vašem
tisku 1078.
Pokud ústavní zákon o československé
federaci přiznává prezidentu republiky právo
zákonodárné iniciativy, potud přísluší
prezidentu republiky i povinnost tuto zákonodárnou
iniciativu použít v těch případech,
kde shledá - i s ohledem na aktuální společenský
a politický vývoj - že je třeba nedostatečnost
našeho právního řádu napravit,
nebo - a to je tento případ - zejména mezery
a nejasnosti v právním řádě
upravit.
Náš ústavní řád obsahuje
v podstatě jednu paradoxní situaci, že kromě
poměrně diskutabilního a často nejasně
interpretovaného čl. 44, odst. 3 ústavního
zákona neuvažuje o možnosti rozpuštění
Federálního shromáždění
a že vlastně nenalézá žádnou
odpověď, jakým způsobem řešit
ty případy, kdy se zejména v činnosti
Federálního shromáždění
projeví stav, kdy toto shromáždění
usnášeníschopné není.
Tato skutečnost, která nesporně reflektuje
i střídavě se vyskytující momenty
pochybnosti o tom, že by reálně mohla v našem
ústavním životě nastat situace, kdy
Federální shromáždění
by nebylo schopné usnášení, inspirovala
pana prezidenta z důvodů, které podrobně
rozvedl ve svých vystoupeních před tímto
zákonodárným sborem, hledat řešení
těchto situací ústavní cestou.
Odtud a proto tedy vznikl návrh jeho ústavního
zákona, kterým se mění zákon
o československé federaci 143/68, tak jak je to
vyjádřeno v tisku 1078. Ani tento návrh ani
žádný z jiných návrhů,
které byly této schůzi Federálního
shromáždění předloženy,
není dogmatem, není kategorickým požadavkem,
má být spíše inspirujícím
proto, abyste vy s vědomím vaší ústavní
odpovědnosti zvážili skutečné
funkční a smysluplné řešení
situací, které v tomto případě
mohou nastat a které chce a musí zákon řešit.
Já jsem se seznámil s návrhem stanoviska
ústavně právních výborů
Federálního shromáždění
(tisk 1139), kterým se ústavně právní
výbory vyjadřují k tomuto návrhu ústavního
zákona, který byl předložen panem prezidentem
a jsem nucen vyslovit s některými myšlenkami
návrhu na usnesení, zpracovaného ústavně
právními výbory, nesouhlas.
Chci vás při této příležitosti
požádat, abyste zvážili, zda koncepce
takto navržená, obsahující nový
návrh textu zejména článku 59 a) ústavního
zákona, je opravdu logicky domyšlenou a zejména
takovou, která by eventuální stav opravdu
mohla řešit nebo řešila.
Návrh pana prezidenta, upravený ve zmíněném
tisku 1078, především narušuje dosavadní
ústavní fikci, že v případě
rozpuštění Federálního shromáždění
zůstávají zachovány mandáty
členů předsednictva Federálního
shromáždění, když mandáty
ostatních poslanců Federálního shromáždění
tímto aktem zanikají. Je to dosud u nás uznávaný
ústavní princip, který nemá příliš
logiky, protože předsednictvo Federálního
shromáždění by mělo být
a fakticky také je zrcadlem Federálního shromáždění
a dochází-li zde k zásadní změně
v řadách poslanců, to je zanikají-li
jejich mandáty, je obtížné vyslovit
a zdůvodnit, proč by za této situace mandáty
předsednictva, které je složeno z poslanců
téhož zákonodárného sboru, měly
být zachovány. Avšak i kdybychom tuto úvahu
připustili, dochází k zásadnímu
rozporu mezi návrhem pana prezidenta a návrhem ústavně
právních výborů v tom, kdo má
vykonávat pravomoci Federálního shromáždění
v období, kdy dojde k jeho rozpuštění.
Zatímco pan prezident - rozhodně ne v úmyslu
posilovat svoji autoritu, v úmyslu posilovat autoritu prezidentského
úřadu - vychází z předpokladu,
že rozpuštěním Federálního
shromáždění a zánikem mandátu
všech poslanců musí v přechodném
období pravomoc tohoto sboru někdo vykonávat,
že ji tedy vykoná další ústavní
činitel, který přichází v úvahu,
to je prezident, návrh ústavně právních
výborů předpokládá, že
bude zachován dosavadní stav, to znamená,
že by i v případě rozpuštění
Federálního shromáždění
logicky vykonávalo funkci Federálního shromáždění
jeho předsednictvo.
Dovoluji si upozornit na závažné úskalí
této koncepce návrhu ústavně právních
výborů, spočívající
v tom, co jsem naznačil už předem, že
totiž předsednictvo Federálního shromáždění
je a musí být do jisté míry zrcadlem
pléna Federálního shromáždění
a že situace, kterou jak návrh pana prezidenta tak
i návrh ústavně právních výborů
předpokládá (že totiž Federální
shromáždění může být
pro nepřítomnost poslanců neschopné
usnášení), může logicky z týchž
důvodů postihnout i předsednictvo. Nebude-li
dostatečné kvórum k usnášení
Federálního shromáždění,
může nastat situace, kdy nebude ono kvórum,
které předpokládá článek
57 ústavy, zachováno ani u předsednictva
Federálního shromáždění,
když článek 57 ústavního zákona
předpokládá, že předsednictvo
je usnášení schopné a může
činit rozhodnutí nadpoloviční většinou
všech svých členů.
Navržená změna, vyplývající
z usnesení ústavně právních
výborů, nepředpokládá vznik
takového stavu, aniž by nevzniknutí takového
stavu bylo dostatečně odůvodněno,
a pak zůstává situace při této
koncepci pozměňovacího návrhu ústavně
právních výborů prakticky neřešitelná.
Lze si dobře představit situaci, že předsednictvo
nebude za tohoto stavu usnášení schopné
a pak smysl, který pan prezident svým návrhem
sledoval - to znamená vyloučit i teoretickou možnost
ústavní krize, vyplývající
z nedostatečné účasti poslanců
na plénu Federálního shromáždění
- se v provedení pozměňovacího návrhu
ústavně právních výborů
prakticky ztrácí.
Z těchto důvodů vám proto navrhuji
a žádám vás, abyste se znovu v rozpravě
zabývali problematikami, které jsou navrženy
v návrhu pana prezidenta, (v tisku 1078) v celé
komplexnosti a šíři, abyste zvážili,
zda jím navržený text neodpovídá
více realitám i všeobecně uznávaným
ústavním principům a zejména zda jím
navržený text nenalézá opravdu skutečné
funkční a přitom demokratické principy,
respektující řešení situací,
které jistě žádný z nás
a především a zejména pan prezident
nechce, aby nastaly, které ovšem je nutné jako
určitou realitu předpokládat, předvídat
a kterým je také nutné čelit.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem JUDr. Motejlovi. V súlade s Rokovacím
poriadkom bol návrh prikázaný všetkým
výborom oboch snemovní, okrem výborov mandátových
a imunitných a výboru iniciatívneho a petičného.
Predsedovia snemovní svojim opatrením poverili shrnutím
výsledkov, prípravou stanoviska a návrhu
uznesenia oba výbory ústavnopráve, ktoré
predkladajú snemovniam návrh uznesenia v tlači
1193. Tieto návrhy odôvodní spravodajca Snemovne
ľudu, poslanec Oszkár Világi a za Snemovňu
národov Josef Mečl. Po dohode spravodajcov, ako
prvý vystúpi poslanec Mečl. Prosím,
aby sa ujal slova.
Společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů J. Mečl: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
dovolte mi, abych vás seznámil s projednáváním
tisku 1078 ve výborech Federálního shromáždění,
v České národní radě a Slovenské
národní radě.
Ústavně právní výbor Slovenské
národní rady neschválil navržený
návrh ústavního zákona. Z přítomných
jedenácti členů ústavně právního
výboru pro návrh hlasovali tři poslanci,
proti bylo sedm a jeden se zdržel hlasování.
Pokud jde o společnou souhrnnou zprávu, kterou Federálnímu
shromáždění předložila Česká
národní rada, návrh ústavního
zákona nedoporučily schválit ústavně
právní výbor, výbor pro ochranu životního
prostředí, výbor petiční, výbor
pro obchod a cestovní ruch. Návrh vzaly na vědomí
hospodářský výbor, výbor pro
sociální politiku a zdravotnictví, výbor
pro vědu a vzdělání.
Ostatní výbory doporučily Federálnímu
shromáždění schválit tento návrh
s některými podstatnými připomínkami.
Pokud jde o Federální shromáždění,
hospodářský výbor doporučil
schválit návrh prezidenta republiky s řadou
připomínek, které ústavně právní
výbor jako u ostatních výborů, projednal.
Výbor pro plán a rozpočet doporučil
přijmout návrh prezidenta republiky s řadou
základních připomínek.
Zahraniční výbory nedoporučily schválit
návrh ústavního zákona.
Výbory pro životní prostředí
nedoporučily sněmovnám návrh zákona
schválit.
Výbory sociální a kulturní doporučily
s připomínkami a pozměňovacími
návrhy schválit návrhy tohoto zákona.
Výbory pro životní prostředí
nedoporučily schválit.
Výbory branné a bezpečnostní nedoporučují
projednávat tisk 1078 s ohledem na projednání
poslaneckého návrhu 1071A.
Federální vláda dopisem předsedy federální
vlády z 16. prosince loňského roku doporučila
návrh zákona schválit oběma sněmovnám.
Dámy a pánové, máte před sebou
tisk 1078 a návrh výborů ústavně
právních Sněmovny lidu a Sněmovny
národů na usnesení k návrhu prezidenta
na vydání ústavního zákona,
kterým se mění a doplňuje ústavní
zákon č. 143/1968 o československé
federaci, tzn. dva tisky - tisk 1078 a společné
usnesení ústavně právních výborů
tisk 1193.
Chtěl bych vás upozornit, že bude zapotřebí
ve sněmovnách řešit problém,
který se po projevu zástupce navrhovatele, předsedy
Nejvyššího soudu Dr. Motejla objevil. Spočívá
v tom, že ústavně právní výbor,
když přijímal toto usnesení, vycházel
z předpokladu, že zástupci navrhovatele, kteří
byli přítomni zasedání, s návrhem,
tak jak ústavně právní výbor
na základě zejména připomínek
ostatních výborů FS, které v zásadě
souhlasily, ale připojily řadu připomínek,
že zástupce navrhovatele s tímto řešením,
které je obsaženo v tisku 1193, souhlasí.
Vzhledem k tomu, že zástupce navrhovatele formuloval
stanovisko jinak, bude zapotřebí, pokud nedojdeme
k jinému závěru, společnou zprávu
ústavně právních výborů
považovat za jeden pozměňovací návrh
k tisku 1078, protože jde - v tom má Dr. Motel samozřejmě
pravdu - o koncepčně odlišné řešení.
Dámy a pánové, toto řešení
ústavně právního výboru vychází
ze zásady nebo vychází v podstatě
z koncepce zachování dosavadního ducha ústavního
zákona č. 143/1963 Sb. Víte, že tam
je obsažena pouze jedna možnost, jak rozpustit Federální
shromáždění, a to v článku
44 odst. 5, pokud dohadovací řízení
o státním rozpočtu neskončí
úspěšně. To znamená ústavně
právní výbor formuloval článek
59 a) jako další skutečnost, kdy z nejrůznějších
příčin nezasedá, nemůže
zasedat, je nečinná sněmovna, nebo je nečinná
sněmovna při schůzi jedné sněmovny,
nebo je nečinná jedna ze sněmoven při
společném zasedání obou sněmoven.
Všechny další důsledky a implikace do
ústavního zákona 143/68 Sb. zůstávají
tedy stejné podle stanoviska ústavně právního
výboru, to znamená, že jde jenom o další
kvalifikovanou skutečnost, pro kterou může
prezident Federální shromáždění
rozpustit s tím, že pravomoci Federálního
shromáždění, tak jak jsou upraveny v
článku 61, přebírá s určitými
omezeními předsednictvo FS, které může
vydávat zákonná opatření.
To znamená úvaha o dekretální pravomoci,
kterou by měl vykonávat jiný státní
orgán, z této koncepce byla vyňata. Jde tedy
o velmi omezenou novelu, která nemění současný
stav rozdělení pravomocí mezi nejvyššími
státními orgány, mezi prezidentem, parlamentem
a vládou a zachovává prerogativa Federálního
shromáždění tak, jak je všichni
známe z ústavního zákona č.
143/68 Sb. Jde nepochybně o jakési limitní,
krajní ustanovení, navržené do ústavního
zákona 143/68 Sb., které svým způsobem
má řešit krajní, limitní situaci,
kterou si nepochybně nikdo z nás nežádá.
Jde tedy o určitou pojistku pro - svým způsobem
- disciplinování parlamentu, ale bez dalších
důsledků, které byly v původním
návrhu.
Ústavně právní výbory jsou
přesvědčeny - je to souhlasné usnesení
obou částí ústavně právních
výborů - že tato pojistka je svým způsobem
potřebná. Je, tak jak to vyplývá z
jiných ústavních zákonů, které
se připravují, časově omezena. To
znamená, tento ústavní zákon by nabyl
účinnosti dnem vyhlášení, ale
bude-li schválen ústavní zákon, který
upravuje tři kapitoly ústavního zákona
č. 143/68 Sb., je samozřejmé, že toto
opatření, tento návrh, ať už by
to byl - a to se týká obou - původní
prezidentův návrh nebo návrh ústavně
právních výborů, postrádá
smyslu a také účinnosti, protože předložené
návrhy na tři kapitoly ústavy novelizují
i tuto část, kterou bychom novelizovali teď
tímto tiskem ve znění společné
zprávy ústavně právních výborů.
Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů doporučuji vám, vážení
kolegové, abyste návrh prezidenta republiky tisk
1078 ve znění společné zprávy
ústavně právních výborů
tisk 1193 schválili.