Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Je to zrozumitežné. Článok 3 ods. 5.
S otázkou sa hlási pán poslanec Sokol.
Místopředseda SN J. Sokol: Mohu se pana kolegy zeptat,
co myslí tím "vysloví souhlas"?
Jakým způsobem vysloví souhlas? Abychom věděli,
o čem hlasujeme.
Poslanec SN M. Kontra: To by znamenalo, že pokiaž sa
nevyslovil súhlas, tak... (Předsedající
předseda SN M. Šútovec: Akým počtom
hlasov sa má vysloviť súhlas?)... aby to išlo
na plenárnu schôdzu. Teraz automaticky, akonáhle
pán prezident dá podnet, tak FZ sa k tomu musí
vyjadriť na plenárnej schôdzi a až potom,
po pozitívnom vyjadrení, môže vyhlásiť
referendum.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Otázka znela, či súhlas má byť
trojpätinový alebo nadpolovičný?
Společný zpravodaj SL E. Valko: Je to zabudované
v čl. 8 bod 1 prvá odrážka. Článok
41 sa doplňuje o slová "k vyslovení
súhlasu s podnetom prezidenta ČSFR vyhlásiť
referendum...", to znamená kvalifikovaná trojpätinová
väčšina.
Společný zpravodaj výborů SN J. Vild:
Domnívám se, že je možné o změně
čl.8 odst.5 bodu 1 hlasovat současně, protože
to je týž návrh. Je to tak? Souhlasí
profesor Kontra? Je to spojeno?
Poslanec SN M. Kontra: V prípade, že bude súhlasiť
poslanec Klokner, aby šlo o to, že nie 30 dní,
ale na najbližšej schôdzi.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Prosím spravodajcov, aby nás neuvádzali do
zmätkov, ale naopak, situáciu vysvetžovali. Otázka
znela, aký to bude mať následok na kvórum,
na počet hlasov, ktorými sa má schváliť
taký vyslovený súhlas. Je potrebná
trojpätinová väčšina alebo nadpolovičná
väčšina? Tak sa pýtal pán poslanec
Sokol. Otázku tu nikto nezodpovedal.
Společný zpravodaj výborů SL E. Valko:
Ale áno, povedal som, že 45 hlasov, to znamená
trojpätinová väčšina a poukázal
som na článok 8 poradové číslo
1 poslanca Kloknera. Dokonca som ho už prečítal.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
S týmto vedomím budeme hlasovať o čl.
3 ods. 5, resp. o pozmeňujúcom návrhu poslanca
Kontru s vedomím, aké to bude mať následky
pre hlasovanie.
Společný zpravodaj výborů SL E. Valko:
Ešte by som rád doplnil, že kolega Vild navrhol
hlasovať spoločne, pretože to spolu súvisí.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec Kontra, trváte na tom, aby sa hlasovalo
o tomto jednom bode zvlášť alebo aby sa o celom
komplexe vašich návrhov hlasovalo spoločne?
(Odděleně.) Budeme teda hlasovať o pozmeňujúcichn
návrhoch pána poslanca Kontru k čl. 3 ods.
5, ktorý sa týka posledných troch riadkov
tohto odseku.
Pýtam sa poslancov, či súhlasia s návrhom
pána poslanca Kontru alebo nesúhlasia. Kto s nim
súhlasí, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo!
(Hlasuje se.)
(17.20 hodin)
(SN-ČR 15, SN-SR 37, SL 30) Ďakujem.
Kto je proti? (SN-ČR 14, SN-SR 2, SL 35) Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (SN-ČR 28, SN-SR 24, SL
38) Ďakujem.
Snemovňa národov ČR 15 pre, 14 proti, 28
sa zdržalo hlasovania, Snemovňa národov SR
37 pre, 2 proti a 24 sa zdržalo hlasovania, Snemovňa
žudu 38 pre, 35 proti a 38 sa zdržalo hlasovania. Návrh
neprešiel v ani jednej snemovni. Ďalej, prosím.
Společný zpravodaj výborů SL E. Valko:
Takže sa vraciame k návrhu pána poslanca Kloknera.
Ide o čl. 3, už som to objasnil, obidvaja spravodajcovia
neodporúčajú tento návrh prijať.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Hlasujeme.
(Hlasuje se.)
(17.22 hodin)
Kto súhlasí s pozmeňujúcim návrhom
pána poslanca
Kloknera k čl. 3 ods. 5, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo!
(Hlasuje se.)
Ďakujem. (SN-ČR 9, SN-SR 38, SL 30)
Kto je proti? (SN-ČR 12, SN-SR 1, SL 27)
Kto sa zdržal hlasovania? (SN-ČR 36, SN-SR 22, SL
55) Ďakujem.
Snemovňa národov ČR 9 pre, 12 proti a 36
sa zdržalo hlasovania, Snemovňa národov SR
38 pre, jeden proti a 22 sa zdržalo hlasovania, Snemovňa
žudu 30 pre, 27 proti, 55 sa zdržalo hlasovania. Návrh
bol zamietnutý. Prosím ďalej.
Společný zpravodaj výborů SN J. Vild:
Další pozměňovací návrh
je návrh poslance Oleje, aby lhůta 5 měsíců,
kterou ústavně právní výbory
zkrátily na 3 měsíce, zůstala zachována.
Ústavně právní výbory po projednání
tohoto zákona se přiklonily k tomu, že lhůta,
kdy je možno vyhlásit referendum před volbami,
by se měla zkrátit na 3 měsíce, takže
návrh poslance Oleje nedoporučujeme.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
A spravodajca Snemovne žudu odporúča?
Společný zpravodaj výborů SL E. Valko:
Bolo povedané neodporúčajú, takže
je to názor oboch spravodajcov.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Kto súhlasí s pozmeňovacím návrhom
pána poslanca Oleja, aby sa v čl. 4 ponechala lehota
5 mesiacov, nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!
(Hlasuje se.)
(17.25 hodin)
(SN-ČR 29, SN-SR 41, SL 50)
Kto je proti? (SN-ČR 4, SN-SR 1, SL 11) Ďakujem. Kto
sa zdržal hlasovania? (SN-ČR 24, SN-SR 21, SL 44)
Ďakujem.
Snemovňa národov ČR 29 pre, 4 proti, 24 sa
zdržalo hlasovania, Snemovňa národov SR 41
pre, jeden proti, 21 sa zdržalo hlasovania, v Snemovni žudu
59 pre, 11 proti, 44 sa zdržalo hlasovania. Návrh
nebol schválený v ani jednej snemovni. Prosím
o ďalší návrh.
Společný zpravodaj výborů SN J. Vild:
Dále je zde pozměňovací návrh
poslance Kontry, ale vzhledem k tomu, že nebyla přijata
první část jeho pozměňovacího
návrhu, tak druhá část ztrácí
smysl, protože je to změna čl. 41, kde šlo
o to, že se tento návrh vázal ke změně
čl. 3 odst. 5. Pan poslanec Kontra netrvá na hlasování
o tomto návrhu.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Tým je ukončené hlasovanie k pozmeňujúcim
návrhom.
Společný zpravodaj výborů SN J. Vild:
Vážený pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych vám
za zpravodaje navrhl poněkud neobvyklou proceduru, která
přesně vychází z jednacího
řádu z § 27 odst. 2, který si vám
dovolím nejdříve přečíst:
"Každý poslanec může navrhnout, aby
se o jednotlivých částech návrhu hlasovalo
samostatně, o návrhu sněmovna rozhodne bez
rozpravy. Nedojde-li při takovém hlasování
ke schválení všech částí
návrhu, je nutno hlasovat ještě o nich jako
o celku."
Takže já vám, jako poslanec, navrhuji, abychom
teď hlasování o celém návrhu
pana prezidenta rozdělili do tří částí,
aby se zvlášť hlasovalo o bodu 2, že se
lhůta 5 měsíců zkrátí
na 3 měsíce, jako druhá část
aby se hlasovalo o čl. 3 odst. 5 a s těmi konsekvencemi,
které to má na bod 6 a) a b). To znamená,
abych to vysvětlil srozumitelně, aby se zvláště
hlasovalo o zkrácení lhůty z 5 měsíců
na 3 měsíce, aby se zvlášť hlasovalo
o tom, že prezident může vyhlásit referendum
z vlastního podnětu, pokud Federální
shromáždění nevysloví s tímto
nesouhlas, a zvlášť aby se hlasovalo o lidové
iniciativě.
Abych vám osvětlil podstatu tohoto návrhu,
proč ho podáváme. Jde o to, že se domníváme,
že k přijetí tohoto zákona je nezbytná
třípětinová většina obou
částí Sněmovny národů
a ve Sněmovně lidu, a proto se domníváme,
že by se mělo hlasovat o těchto částech
odděleně, abychom mohli získat tuto třípětinovou
většinu ve všech těchto částech,
a tím pádem aby se zajistila potřebná
třípětinová většina k
přijetí celého návrhu zákona.
Jde o to, že ty jednotlivé části nejsou
na sebe tak vázány, že by nepřijetí
jedné z těchto částí znamenalo
nemožnost přijetí tohoto zákona.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ide o postup v rámci § 27 rokovacieho poriadku, ods.
2, ktorý ešte odcitujem: "Každý poslanec
môže navrhnúť, aby sa o jednotlivých
častiach návrhu hlasovalo samostatne. O návrhu
snemovňa rozhodne bez rozpravy." Pod návrhom
sa rozumie jednak pozmeňujúci návrh, ale
aj návrh základný. O tejto záležitosti
sa rozhodne bez rozpravy hlasovaním. O tom, že takto
budeme postupovať, sa rozhodne bez rozpravy hlasovaním.
(Hlasy z pléna: Technická poznámka.) Vidím,
že sa poslanci hlásia s technickou poznámkou,
ale teraz dávam hlasovať. Pán poslanec Suchánek,
pán poslanec Moric.
Poslanec SL J. Suchánek: V žádném případě
nechci rozpravu, ale žádám pana zpravodaje,
aby mi vysvětlil důsledek našeho hlasování,
kdybychom zamítli tu pětiměsíční
lhůtu. Pokud nyní zamítneme tříměsíční
lhůtu, co se bude dít?
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec Vild.
Společný zpravodaj výborů SN J. Vild:
Já to vysvětlím. Teď budeme hlasovat
o přijímání jednotlivých bodů
tohoto návrhu, takže když nepřijmeme to,
co je pod bodem 2, tak zůstává ta dosavadní
lhůta 5 měsíců, ale není to
stejný návrh, protože teď se hlasuje jinak,
teď se hlasuje o jednotlivých částech
návrhu zákona, tamto byly pozměňovací
návrhy.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Je vám to nezrozumitežné, pán poslanec?
Pán poslanec Moric a pán poslanec Skalický
sa hlásia s technickou poznámkou. Prosím,
ale toto nie je rozprava, Rokovací poriadok nedovožuje
rozpravu k takému procedurálnemu návrhu.
Poslanec SN V. Moric: Dávam protinávrh, aby sa o
celom zákone hlasovalo spoločne.
Poslanec SN J. Skalický: Pane předsedající,
obávám se, že návrh, který podal
pan zpravodaj Vild, nemá precedens při našem
jednání a že je i v rozporu s jednacím
řádem, protože odst.1 § 27 hovoří
o tom, že "o pozměňovacích a doplňovacích
návrzích se hlasuje". Určuje se jistá
procedura. A k tomuto znění se váže
znění odst. 2, kde se říká,
že každý poslanec může navrhnout,
aby se o jednotlivých částech návrhu
hlasovalo samostatně. Míní se samozřejmě
pozměňovací a doplňovací návrhy.
Návrh, který projednáváme ve formě
společné zprávy ústavně právního
výboru, je jedním celkem, který nelze v této
chvíli sekat na jednotlivé kusy.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Existujú aj iné výklady tohto § 27 ods.
2. Hlási sa ešte pán poslanec Masopust.
Poslanec SL Z. Masopust: Nechci z toho dělat seminář.
Výklad, který jsme zde slyšeli, je velice lákavý,
velice podbízivý, někomu může
se zdát zajímavým. Ale já si myslím,
že je naprosto falešný.
Myslím, že poslanec Vild má plné právo
navrhnout to, co navrhl, a my máme plné právo
o tom rozhodnout způsobem, jakým běžně
o návrzích rozhodujeme. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Kolega Mandler má krátku technickú poznámku.
Poslanec SL E. Mandler: Mám dotaz, jestli je to na základě
našeho jednacího řádu, to, čemu
se - nevím, jak ve slovenštině, ale v češtině
- říká "habaďůra",
kterou děláme sami na sebe? (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ja to pokladám za rečnícku otázku,
pán profesor Jičínský nie, bude nám
odpovedať.
První místopředseda FS Z. Jičínský:
Vážení kolegové, připomínám
vám jednání o zákonu o státním
rozpočtu. Tehdy byl tento postup navržen, nebyl akceptován.
To ovšem neznamená, že ho nemůžeme
akceptovat nyní. Prostě jednotlivé části
tohoto zákona jsou v rámci zákona o referendu
samostatnými instituty, lze o nich rozhodnout odděleně.
Jestliže jednotlivý institut vypadne, vypadne a potom
se bude hlasovat o dalších institutech. Pak samozřejmě
o celku, který bude případně kratší
než celý návrh, protože některý
institut nebyl schválen. Je to myslím korektní
a povaha tohoto předpisu to umožňuje. Nemusím
souhlasit se zkrácením lhůty, ale přesto
jsem pro to, aby se tato novela ústavního zákona
přijala.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ešte sa s poznámkou hlási poslanec Kováč
zo Snemovne národov. Podotýkam, že nejde o
rozpravu.
Poslanec SN Marián Kováč: Pán predseda,
dovolím si protestovať proti výkladu tohto
paragrafu 27. Tam sa jednoznačne hovorí o pozmeňujúcich
návrhoch. Potom o kombináciách. Neexistuje,
aby sa tu jednalo o celý návrh. Musím dôrazne
protestovať, že sa tu jedná o manipuláciu.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Beriem váš protest na vedomie. Budeme hlasovať.
(Hlasuje se.)
(17.33 hodin)
Kto súhlasí s návrhom pána poslanca
Vilda na oddelené hlasovanie o troch rôznych inštitútoch
tejto novely ústavného zákona, nech zdvihne
ruku a stlačí tlačidlo! Ďakujem.
Kto je proti? Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? Ďakujem.
Snemovňa národov 57 pre, 12 proti, 32 sa zdržalo
hlasovania, v Snemovni žudu 54 pre, 9 proti, 39 sa zdržalo
hlasovania.
Návrh nebol prijatý v ani jednej snemovni.
Budeme hlasovať o návrhu ústavného zákona
ako celku, ktorým sa mení a dopĺňa
Ústavný zákon č. 327/1991 Zb., o referende
- tlač 1055 - v znení návrhu uznesení
Snemovne žudu a Snemovne národov - tlač 1197.
Opakujem, že ide o ústavný zákon, pri
ktorom sa vyžaduje na jeho prijatie kvalifikovaná
väčšina podža čl. 41 Ústavného
zákona o federácii a podža tohto ustanovenia
je potrebný súhlas trojpätinovej väčšiny
všetkých poslancov Snemovne národov zvolených
v Českej republike a trojpätinovej väčšiny
všetkých poslancov Snemovne národov zvolených
v Slovenskej republike.
Konštatujem, že obidve snemovne sú schopné
uznášať sa. Snemovňa národov -
Česká republika 59 prítomných, Snemovňa
národov - Slovenská republika 63 prítomných,
Snemovňa žudu 115 prítomných. V slovenskej
aj v českej časti Snemovne národov plus jedna.
(Hlasuje se.)
(17.36 hodin)
Kto súhlasí s týmto návrhom ústavného
zákona, ako som ho citoval, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo! Ďakujem.
Kto je proti? Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? Ďakujem.
Snemovňa národov - Česká republika
55 pre, 2 proti, 2 sa zdržali hlasovania, Snemovňa
národov - Slovenská republika - 31 pre, 12 proti,
19 sa zdržalo hlasovania, Snemovňa žudu 85 pre,
15 proti, 14 sa zdržalo hlasovania.
Návrh novely ústavného zákona nebol
prijatý v ani jednej snemovni.
Tým zaniká nutnosť rokovať o ďalšom
návrhu zákona, ktorým mal byť návrh
na zmenu a doplnenie zákona č. 490/1991 Zb., o spôsobe
výkonu referenda a zákona č. 491/1991 Zb.,
o organizácii Ústavného súdu Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky a o riadení
pred ním - tlač 1079 - a o príslušných
návrhoch uznesení snemovní.
návrh ústavného zákona o spôsobe
prijatia novej Ústavy Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky (tlač 1054) a návrh ústavnoprávneho
výboru Snemovne národov (tlač 1099) a návrh
ústavnoprávneho výboru Snemovne žudu
(tlač 1100).
Ako ste pochopili, návrhy ústavnoprávnych
výborov obidvoch snemovní nie sú totožné,
preto sú potrebné dve rôzne tlače.
Návrh tohto ústavného zákona je tiež
zákonodarnou iniciatívou prezidenta republiky, pána
Václava Havla. Tento návrh odôvodnil prezident
republiky v úvode 19. spoločnej schôdze snemovní
3. decembra 1991. Teraz poveril výkladom pána JUDr.
Otakara Motejla, predsedu Najvyššieho súdu federácie.
Prosím pána JUDr. Otakara Motejla, aby nás
uviedol do problematiky tohto zákona.
Předseda Nejvyššího soudu ČSFR
O. Motejl: Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně a vážení poslanci Federálního
shromáždění, přiznám si,
že jsem si i tento návrh, respektive jeho odůvodnění
písemně připravil a že byl uvozen slovy,
že je mi velkou ctí vám z pověření
prezidenta předložit návrh na vydání
ústavního zákona o způsobu přijetí
Ústavy České a Slovenské Federativní
Republiky - tisk 1054.
Výsledek předcházejícího hlasování
o prezidentově návrhu na novelu ústavního
zákona k referendu moje pocity značně komplikuje.
Převažuje ve mně momentálně pocit,
že návrhy legislativní i iniciativní,
jakkoliv projev prezidenta republiky z 3. 12. 1991 byl přijat
tímto shromážděním aplausem,
že iniciativa prezidenta republiky v tomto směru stále
chápána není. Je k ní přistupováno
z pohledu maximální nedůvěry, a priori
pochybností o tom, že těmito zákonnými
návrhy není sledován prospěch a zájem
tohoto státu a že jsou to jen prostředky, které
se mají nějakým způsobem kompetence
Federálního shromáždění
dotknout, které by snad měly nějakým
způsobem Federální shromáždění
v jeho ústavních úkolech zpochybnit.
Znovu se chci dotknout toho, co v souvislosti s těmito
návrhy z úst pana prezidenta z tohoto místa
odeznělo, co bylo opakovaně předmětem
jeho výkladu při nejrůznějších
příležitostech od 3. prosince počínaje,
a co je smyslem a účelem návrhu, který
vám z jeho pověření v provedení
tisku 1054 předkládám.
Tento návrh je velmi jednoduchý a obsahově
tvoří vlastně jediný článek.
Historie zrodu koncepce tohoto návrhu je však daleko
složitější a odráží
se v ní často kontraverzní obsah neobyčejně
složitých a vážných diskusí,
které se dosud vedou o tvorbě nové ústavy,
o proceduře jejího vzniku i o způsobu jejího
přijetí.
Pan prezident ve svém vystoupení z 3. 12. nejen
podrobně rozebral politické i právní
důvody, které ho vedly k podání tohoto,
nám již známého, celého souboru
zákonů, využívaje práva své
zákonodárné iniciativy, ale konkrétně
a podrobně dnes projednávaný návrh
ústavního zákona, který vlastně
měl být původně předmětem
předcházející plenární
schůze, zdůvodnil a jeho smysl objasnil.
Dovolte mi nicméně, abych z projevu pana prezidenta
tentokrát výslovně citoval. Je v něm
zakotven princip, že nová ústava nabude účinnosti
teprve po souhlasu národních rad. Neobvyklost tohoto
postupu se v našich poměrech jen zrcadlí v
neobvyklosti naší situace, kdy se pokoušíme
proměnit náš stát na skutečně
demokratickou situaci založenou na rovnoprávnosti
republik, které ji tvoří. Byl tady zdůrazňován
princip neobvyklosti vyplývající z konkrétní
neobvyklé situace. Jako jeden z hlavních problémů
dosavadních jednání o nové ústavě
se ukázala být otázka realizace suverenity
České a Slovenské Federativní Republiky,
České republiky a Slovenské republiky a jejich
uplatnění v procesu tvorby a přijímání
nové ústavy federace. Proto v průběhu
prací na přípravě ústavy nejprve
s mezinárodními radami jako s představiteli
republik a z podobného, i když jinak akcentovaného
přístupu, vznikla myšlenka ratifikace, tedy
schválení nové ústavy národními
radami jako podmínka její účinnosti.
Především tato myšlenka, myšlenka
jednorázové ratifikace nové ústavy,
se zdá být akceptovatelná všemi hlavními
politickými silami s výjimkou těch, které
si zachování společného státu
nepřejí. A v této souvislosti se jeví
výhodné posoudit otázku ratifikace ústavy
samostatně a nezávisle od řešení
ostatních otázek státoprávního
uspořádání.
Právo ratifikace dává totiž republikám
jistotu, že se nestane platnou žádná ústava,
která by směřovala proti jejich zájmům.
V tomto smyslu je toto právo určitým a účinným
opatřením k posílení důvěry,
která je nutná k tomu, aby práce na nové
ústavě mohly pokračovat bez podezírání
a nejistot, bez onoho stimulu, který se do jisté
míry projevil i v předcházejícím
hlasování.
Na druhé straně se právo ratifikace národními
radami nedotýká práva Federálního
shromáždění svobodně novou ústavu
přijmout. Nedotýká se ani skutečnosti,
že máme platný ústavní systém,
důrazně a opakovaně měněný,
který v případě, že nová
ústava nebude ratifikována bude platný i
nadále. Navrhovatel je přesvědčen,
že nová ústava bude obsahovat úpravu
takových mechanismů a záruk pro obě
republiky, které otázky event. ratifikace dostatečně
a jednodušším způsobem nahradí.
Jsem přesvědčen, že přijetí
tohoto návrhu ústavního zákona by
mohlo usnadnit jednání národních rad
o smlouvě, protože by jim dalo předem garantovanou
kontrolu nad tím, že se nová ústava,
kterou může přijmout jen Federální
shromáždění, nevzdálí
její smlouvě, pokud bude uzavřena.
S prohlášením o tom - tak, jak ukázaly
i legislativní pravidla - že přijetí
tohoto zákona si nevyžádá žádné
náklady z prostředků federace ani republik,
vás jménem pana prezidenta žádám,
abyste projednali a po projednání schválili
návrh ústavního zákona - tisk č.
1054. Děkuji vám.