Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Valko. Teraz prosím pána
poslanca Vilda zo Snemovne národov.
Společný zpravodaj výborů SN J. Vild:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
návrh novely ústavního zákona č.
327/91 Sb. o referendu, podaný prezidentem ČSFR,
byl projednán vládou ČSFR, Slovenskou národní
radou, Českou národní radou a ve výborech
FS. Vláda ČSFR, Česká národní
rada - výbor ústavně právní,
a výbory Federálního shromáždění:
branně bezpečnostní, sociální
a kulturní, hospodářské, pro plán
a rozpočet, pro životní prostředí,
zahraniční a výbory ústavně
právní s návrhem zákona vyslovily
souhlas a doporučily provést v něm některé
změny a doplňky. Výbor ústavně
právní SNR návrh zákona neodsouhlasil
vzhledem k tomu, že předložený návrh
nedostal požadovanou většinu hlasů členů
výboru.
Výbory předložily velké množství
různých připomínek a pozměňovacích
návrhů. Celá řada z nich byla ale
zcela protichůdná. Výbory ústavně
právní v prvé řadě vyšly
vstříc požadavkům výborů
pro životní prostředí a výborů
hospodářských FS, které požadovaly,
aby v budoucnu ústavní zákon o referendu
tvořil jednotný logický celek. Proto byl
celý § 3, jehož změny byly podstatou celé
novely, zformulován nově.
Hlavní změnou proti návrhu prezidenta republiky,
kterou přijaly ústavně právní
výbory jako návrh, který vzešel z výborů
sociálních a kulturních, zahraničních,
výborů pro životní prostředí,
branně bezpečnostních, hospodářských
a výborů pro plán a rozpočet je, aby
tehdy, když prezident vyhlašuje referendum z vlastního
rozhodnutí - toto vyjádření jsme nahradili
"když prezident vyhlašuje referendum z vlastního
podnětu". Byl nahrazen nezbytný souhlas vlády
ustanovením, že prezident může vyhlásit
takto referendum tehdy, jestliže do 30 dnů Federální
shromáždění nevysloví s jeho
rozhodnutím nesouhlas.
Různé výbory doporučovaly u Federálního
shromáždění různou proceduru.
Výbory ústavně právní se rozhodly
pro řešení takové, že FS může
odmítnout návrh prezidenta na vyhlášení
referenda, když se ve Federálním shromáždění
najde v obou sněmovnách třípětinová
většina. To je nezbytné pro to, aby byl tento
institut uveden do souladu se současným ústavním
zákonem o referendu, když je potřeba tehdy,
jestliže navrhuje referendum také třípětinová
většina v obou částech SN a v SL.
Další problematický bod byla otázka,
kolik občanů je nezbytných, aby iniciovalo
návrh na vyhlášení referenda. Zase ústavně
právní výbory dostaly stanoviska z ostatních
výborů, která byla často zcela protichůdná.
Byly tam dvě hlavní koncepce: První, aby
počet těchto občanů byl stanoven procentuálně.
A druhá, aby byl stanoven počtem občanů.
Ústavně právní výbory se přiklonily
k počtu občanů, protože se domnívají,
že takové řešení je jednodušší.
Na závěr bych vám doporučil přijmout
tuto novelu ústavního zákona o referendu
ve znění společné zprávy ústavně
právních výborů, a to z několika
důvodů. Domnívám se, že občan
by měl mít možnost iniciovat referendum stejně
tak, jako by prezident, když se bude domnívat, že
je to nezbytné, měl mít možnost referendum
vyhlásit. Domnívám se také, že
FS by nemělo zapomínat na to, že přes
3 miliony občanů vyjádřilo podporu
prezidentovým návrhům a zejména podporu
jeho novele zákona o referendu. Proto vám doporučuji
tuto novelu přijmout. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Vild. Otváram rozpravu.
Vyzývam všetkých, ktorí v nej hodlajú
vystúpiť, aby sa prihlásili písomne.
Zatiaľ tu mám prihlášky poslaneckého
klubu HZDS - pán poslanec Martin Kontra, poslaneckého
klubu ODA - pán poslanec Kroupa, Pán poslanec Klokner
za klub? (Ne.) Nie. Takže prosím, pán poslanec
Kontra, máte slovo.
Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážené
poslankyne, vážení poslanci, chcem vyjadriť
stanovisko klubu poslancov HZDS k návrhu prezidenta ČSFR
na vydanie ústavného zákona, ktorým
sa mení a doplňuje ústavný zákon
č. 327/91 Zb., o referende.
Po prvé - nesúhlasili sme s pôvodným
znením článku 3 ods. 4, pretože vyhlásenie
referenda prezidentom republiky z vlastného rozhodnutia
v obidvoch republikách, aj keď toto rozhodnutie sa
podmieňovalo súhlasom federálnej vlády,
by narušovalo doterajší princíp kolektívnej
zodpovednosti zákonodarného orgánu a prezidenta
za osud spoločného štátu.
Ďalej súhlasné stanovisko federálnej
vlády ako podmienka by naopak posilovalo výkonnú
moc nad zákonodarnou. Ďalej okrem toho, úvahy
prezidenta o takom stave ohrozenia riadneho chodu ústavných
orgánov alebo o takomto nevyhnutnom riešení
základných otázok česko-slovenskej
štátnosti, podľa ktorých na ich riešenie
by sa muselo pristúpiť cestou referenda, by mohlo
byť silne subjektívne a nepriamo namierené
aj proti parlamentným právomociam.
Po druhé - v danej otázke poslanci nášho
klubu nesúhlasia ani s formuláciou tohto ústavného
práva prezidenta ČSFR, tak ako je formulované
v spoločnej správe ústavnoprávnych
výborov, kde síce toto prezidentovo právo
podmieňuje stanoviskom nie federálnej vlády,
ale Federálneho zhromaždenia, ale v negatívnom
zmysle. Vychádzame z toho, že je podstatný
rozdiel medzi tým, či Federálne zhromaždenie
by malo povinnosť v každom prípade zaujať
stanovisko k takému podnetu prezidenta, a tým, ako
sa to uvádza v spoločnej správe, že
prezident môže vyhlásiť referendum z vlastného
podnetu, pokiaľ FZ do 30 dní od doručenia takého
rozhodnutia s ním nevyslovilo nesúhlas. Pri takto
stanovenej podmienke skupiny poslancov, ktorá by nesúhlasila
s podnetom prezidenta, by musela najskôr svoj návrh
na nesúhlas iniciovať formou zaradenia svojho návrhu
do programu najbližšej plenárnej schôdze
parlamentu, ktorá by sa do 30 dní od podania rozhodnutia
prezidenta o vyhlásení referenda nemusela konať.
Keby iniciatívny návrh poslancov bol navrhnutý
na program rokovania najbližšej schôdze, mohol
by byť väčšinovým hlasovaním
prítomných poslancov stiahnutý z programu.
Po tretie - vzhľadom na uvedené dôvody navrhujeme
také znenie bodu 5 čl. 3 novely zákona č.
327/1991 Zb.: "Prezident ČSFR môže vyhlásiť
referendum podľa čl. 1, bod 1 súčasne
v obidvoch republikách z vlastného podnetu, pokiaľ
Federálne zhromaždenie s ním vysloví
súhlas na najbližšom plenárnom zasadnutí
po doručení takého podnetu."
Po štvrté - vzhľadom na to, že nebezpečenstvo,
o ktorom hovoril pán prezident pri predkladaní tohto
návrhu na novelu ústavného zákona
už pominulo a riadne voľby sú pred dverami, nesúhlasíme
s návrhom zmeny uvedeným v čl. 4, v ktorom
sa odporúča skrátiť lehotu pre konanie
referenda pred uplynutím volebného obdobia z 5 na
3 mesiace. Keď v budúcich volebných obdobiach
sa referenda nebudú iniciovať v priebehu prvých
3,5 roka príslušného volebného obdobia,
potom už 5 mesiacov volieb nebude ani tak na prekážku,
aby sa problém, ktorý si vynucuje referendum, neriešil
priamo voľbami.
Po piate - tým, že sme navrhli nový vzťah
Federálneho zhromaždenia k návrhom prezidenta
vyhlásiť referendum z vlastného podnetu, navrhujeme
v tom zmysle v čl. 8, bod 1 zmeniť text, a to takto:
písm. a). V čl. 41 sa za slová "a na
ich zmenu" vkladajú slová "na prijatie
návrhu na vyhlásenie referenda, na vyslovenie súhlasu
k podnetom prezidenta ČSFR vyhlásiť referendum".
V písm. b) takto: V čl. 58 ods. 1 sa za slovo "federácie"
vkladajú slová "uznášať sa
o návrhu na vyhlásenie referenda, uznášať
sa o vyslovení súhlasu s podnetom prezidenta ČSFR
vyhlásiť referendum". Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Odovzdajte, prosím, svoje pozmeňujúce
návrhy písomne. Teraz prosím pána
poslanca Daniela Kroupu za poslanecký klub ODA. Pripraví
sa pán poslanec Hrušínský a potom pán
poslanec Klokner a potom pán poslanec Zeman.
Poslanec SL D. Kroupa: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, své stanovisko k přímé
demokracii a k referendu zvláště, jsme zde
již vyslovili, proto se nyní vyjádřím
pouze k předloženému návrhu, který
projednáváme.
Domníváme se, že v zásadě tento
návrh je přijatelný, že odpovídá
do značné míry současné situaci,
na druhé straně však přece jenom z hlediska
našeho zachází v určitém ohledu
příliš daleko. Totiž předpokládá,
že lze lidovou iniciativou řešit otázky
státoprávního uspořádání.
Domníváme se, že v této věci
by měla být větší pravomoc poskytnuta
prezidentovi, a proto navrhujeme, abychom v čl. 3 odst.
1 se přiklonili k původnímu schválenému
znění. Výsledkem takové úpravy
bude: Jstliže lidová iniciativa k nějaké
otázce obecně státoprávního
uspořádání dosáhne určitého
počtu, prezident bude moci na základě své
úvahy rozhodnout, zda předloží tento
návrh k referendu, či nikoliv. Takové opatření
je brzdou různých neodpovědných iniciativ,
různých snah vznášet a vytěžit
z určitých výkyvů veřejného
mínění určité požadavky
pro státoprávní uspořádání.
Domníváme se, že po této úpravě
bude zákon obecně přijatelný. Podáváme
pozměňovací návrh písemně.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem.
Prosím pána poslanca Hrušínského.
Poslanec SL R. Hrušínský: Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
pokládám za svou povinnost respektovat přání
voličů a podpořit návrhy prezidenta
republiky. Děkuji vám za pozornost. (Šum v
sále.) (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánovi poslancovi Hrušínskému.
Prosím pána poslanca Kloknera, pripraví sa
pán poslanec Zeman.
Poslanec SN J. Klokner: Vážený pán predseda,
vážené Federálne zhromaždenie,
v princípe hovorím za seba, ale so mnou sa stotožňuje
veľká časť našich poslancov za KDH.
Budem stručný, pretože môj predrečník
pán poslanec Kontra zhruba tie veci, o ktorých som
chcel hovoriť, tu už povedal.
Dávam dva pozmeňujúce návrhy, ktoré
veľmi stručne odôvodním.
Prvý pozmeňujúci návrh je v čl.
3 ods. 1 a ods. 2, písm. a) a b), teda ods. 1 písm.
b) a ods. 2 písm. b) navrhujem zvýšiť
počet občanov, ktorí požadujú
referendum o 100 %, to znamená z 500 tisíc na 1
milión a z 250 tisíc na 500 tisíc občanov.
Ako dôvod uvádzam to, že samozrejme podporujeme
iniciatívu, že občania môžu referendum
požadovať, avšak v záujme pozitívneho
výsledku referenda musí byť žiadosť
predložená väčšej početnosti,
väčším záujmom občanov,
pretože samotný problém referenda je dosť
vážny na to, aby sa referendum vyhlásilo len
na základe priania určitej skupiny osôb, asi
7 %-nej skupiny občanov. Zdá sa mi to zbytočné,
zbytočne by sa tým strácal čas, boli
by na to vynaložené zbytočné náklady
a prakticky by sa nedosiahlo toho, čoho sa dosiahnuť
chcelo.
Druhý pozmeňovací návrh je to, čo
pán poslanec Kontra navrhoval v čl. 3 ods. 5. Tiež
sa nám nezdá, že formulácia v záverečnej
vete alebo v závere tohto odseku, "že FZ nevyslovilo
do 30 dní, od doručenia, nesúhlas".
Je to veľmi všetko záporné. Ako dôvod
uvádzam, že je to vlastne dopredu rozhodnuté,
ako by dopadlo vyslovenie nesúhlasu. Tým by sa stal
parlament určitým miestom, cez ktorý by prebehla
informácia, ale vlastne by bolo na základe len návrhu
pána prezidenta, ktorý to samozrejme môže
vyhlásiť a pritom ďalší dôvod
je ten, že všetky zákony schvaľujeme pozitívne,
k určitému návrhu sa musí parlament
pozitívne vyjadriť, aby bol zákon prijatý.
Toto sú dôvody, ktorými odôvodňujem
druhý pozmeňujúci návrh, to znamená
zmeniť slová "nevyslovilo" na slovo "vyslovilo"
a slovo "nesúhlas" na slovo "súhlas".
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Podajte svoj pozmeňujúci návrh
písomne, prosím. Ako ďalší vystúpi
pán poslanec Miloš Zeman a pripraví sa kolega
Lux a Sokol.