Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající předseda SL R. Battěk: To byl pan poslanec Valtr. Myslím, že už jsem požádal pana poslance Kudláčka a pak bude hovořit pan poslanec Borguľa.

Poslanec SL L. Kudláček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte, abych nejprve napravil malý formální nedostatek. Náš klub, klub poslanců Občanské demokratické aliance ODA nevystoupil v rámci vystoupení jednotlivých klubů, protože v zásadě se ztotožňujeme se stanoviskem zpravodaje poslance Šterna. Pro úplnost toto stanovisko krátce zopakuji. Klub ODA podporuje návrh usnesení výborů hospodářských (tisk 1144) ve všech základních principech, které jsou v tomto tisku obsaženy.

Dovolte mi krátkou připomínku k dosud probíhající rozpravě. Může se zdát, že to, co nyní řeknu, zdánlivě nesouvisí s projednávaným tématem. Já se naopak domnívám, že velmi těsně souvisí se všemi projednávanými tématy.

Zaznělo zde ústy zpravodaje za klub poslanců komunistické strany, že je v podstatě nevhodné, aby o zákoně o transformaci družstev rozhodovali nebo na tomto zákoně pracovali poslanci, kteří nikdy v životě v družstvech nepracovali. Já nevím, jestli jste si všimli této zvláštní karikatury parlamentní demokracie, která zde byla tímto podána. Považuji ji za velmi nebezpečnou. V důsledku by to znamenalo na každý zákon svolávat parlament jiný.

Ale teď k vážnému problému. Částečně se o něm zmínil ve svém dotazu kolega poslanec Novosád, který reagoval na vystoupení poslance Serenčéše. Jedná se o princip, podle něhož může při hlasování o transformačním projektu dojít k takové volbě nového podnikatelského subjektu, u níž bude jiná míra ručení nových členů, nových podílníků na tomto podnikatelském subjektu. Tento princip by byl tím více nepřijatelný, kdybychom připustili, že z návrhu usnesení výborů hospodářských, bude vypuštěn princip, podle něhož všechny oprávněné osoby mají právo rozhodovat o tom, na jakou formu podnikatelského subjektu se současný subjekt změní.

Jistě chápete, že do toho vstupuje i princip váhy hlasu, ale zejména princip účasti na hlasování o novém typu podnikatelského subjektu.

Je to vážný problém. Ve výborech hospodářských se o něm dlouho diskutovalo. Byla navrhována celá řada nejrůznějších řešení. Dospěli jsme k takovému, které máte v tisku 1144. Já se domnívám, že ani tento tisk v tomto případě nezaručuje výkon práv všech oprávněných osob zcela dostatečně. Co mám na mysli? Může se samozřejmě stát, že transformačním projektem bude odhlasována forma jakéhokoliv ručení mnohonásobně převyšujícího ručení omezené, které je příznačné pro současné podnikatelské subjekty, o kterých hovoříme. Pokud je mi známo, k podobnému způsobu řešení se přiklonil i princip uplatněný v transformačním zákoně německém o transformaci družstev. V takovém případě nemůže být výsledek takového hlasování závazný pro všechny oprávněné osoby, které se transformace zúčastní. Z toho důvodu si dovolím podat jednoduchý pozměňovací návrh k § 2 odst. 2, za slova "oprávněné osoby" doplnit text: "které pro něho hlasovaly".

Pokud jde o samotný princip souhlasu nebo o možnost hlasování všech oprávněných osob, velmi mě překvapuje, že právě tento princip je zpochybňován těmi, kteří jinak rovnoprávnost a záruky lidských práv v posledních měsících velmi tvrdě obhajují.

Doporučuji všem poslancům, aby si uvědomili, že výsledek jednání, který máte v podobě tisku 1144, nepředstavuje nikým prosazenou vůli žádné skupiny, která se jednání o tomto zákoně účastnila. Je to výsledek velmi křehkého kompromisu a jako s takovým bychom s ním měli zacházet.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. To byl pan poslanec Kudláček. Dále v rozpravě vystoupí poslanec Borguľa. Připraví se poslanec Mečl.

Poslanec SL M. Borguľa: Vážené kolegyne, kolegovia, vážené poslankyne a poslanci, bez dlhých úvodov by som chcel povedať, že kameňom úrazu tohto zákona sú oprávnené osoby. Ide hlavne o akýsi filozoficko-ideologický problém, či súčasný majetok vznikol z pôdy alebo nie. Domnievam sa, že aj tu by sme mali rešpektovať to, čo sme už raz rešpektovali. Tento parlament to rešpektoval, myslím, práve pri reštitúciách, kde sme napr. pri domoch, ktoré sa vracali pôvodným majiteľom, nevracali predchádzajúci ušlý zisk. Domnievam sa, že by sme zároveň mali rešpektovať to, že dnešný majetok družstiev je hlavne produktom práce tých, ktorí tu pracovali. Sám sa ešte dobre pamätám na družstevníkov, ktorí v 50. rokoch skutočne z družstiev veľa potešenia nemali, pracovali často za jednotku - pokiaľ vôbec nejaká bola - 10 až 15 Kčs denne.

Preto si myslím, že pri delení dnešného majetku družstiev by sme mali pamätať v prvom rade na dnešných a minulých družstevníkov, ktorí všeličo vydržali a pretrpeli. Otvorene je treba v tomto parlamente povedať, že väčšina z nich si už dnes bez družstva svoj život nevie predstaviť. Každý dobre viete, pokiaľ máte v domácnosti nejaké živé zviera, že aj dovolenka je oveľa zložitejšia, pretože musíte hľadať nejaké kompromisy a východiská.

Myslím, že títo ľudia, ktorí v družstvách pracovali v dobrom aj zlom, by mali v prvom rade rozhodovať o tom, aká bude budúca podoba družstiev. Keď pripustíme, aby rozhodovali všetci vlastníci družstiev, domnievam sa, že spôsobíme skôr alebo neskôr deštrukciu družstiev, pretože záujem týchto ľudí bude v prvom rade, aby im čo najskôr bol vyplatený ich podiel vo finančnej podobe. Nerobme si ilúzie, že v krajinách na západ od nás sú bez podpory štátu peniaze uložené do poľnohospodárstva to najvýhodnejšie a najvýnosnejšie.

Preto si myslím, že vlastníci budú chcieť prostriedky čo najskôr inkasovať a uložiť do iných činností. Neopieram sa pri tom o svoje skúsenosti, ale o niekoľko tisíc podpisov. Mám tu vzorku asi troch tisíc z nich od členov družstiev, ale aj ďalších občanov, ktorí žiadajú v tomto zmysle, aby v zákone bol stanovený zámer, že o osud družstva budú rozhodovať v prvom rade členovia. Žiadajú, aby vydávaním majetkových podielov nedošlo k ekonomickému bankrotu družstiev. Domnievam sa, že je to už čiastočne zakomponované - deliť majetok vytvorený v družstvách v prvom rade medzi družstevníkov. Žiadajú tiež zrušiť obmedzenia a blokáciu hospodárskych operácií. Ja tento vzor podpisov odovzdávam predsedajúcemu.

Dávam dva návrhy. Keby sme sa aspoň na jednom z nich dohodli, myslím, že by to bol kompromis prijateľný pre všetky strany. Odporúčam upraviť § 10 písm. b) takto: "Vlastníci pôdy, ktorí boli členmi družstva 5 a viac rokov, a ich dediči, pokiaľ pôvodným vkladom do družstva bola pôda o výmere väčšia ako jeden hektár a vlastníci ostatného majetku..." atď.

Rešpektovali by sme tým princíp, že nový majetok bol vytvorený prácou tých, ktorí v družstvách pracovali aj za ťažkých podmienok a pracujú tam dodnes.

Druhý návrh, ktorý predkladám, sa týka § 15 a ide o zmenu podielu. Skutočne si myslím, že na dnešnom majetku má najväčší podiel práca, a preto odporúčam v časti a) uviesť 30 %, v časti b) 50 % a v časti c) 20 %.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Slovo má poslanec Mečl, připraví se poslanec Selner.

Poslanec SN J. Mečl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi říci několik právních nebo legislativních poznámek k předloženému návrhu zákona. Kolega Tolar tu o některých věcných charakteristikách tohoto zákona hovořil a já se omezím pouze na legislativní a právní stránku tohoto zákona.

Podle mého názoru jeho legislativním problémem je, že nabude účinnosti současně s obchodním zákoníkem a je zcela nesporné, že by koncepce tohoto zákona zejména v majetkové části nebo majetkoprávní části i strukturální části (pokud jde o organizace, obchodní společnosti a družstva) neměla být rozdílná. To se, myslím, autorům nepodařilo u § 1, který by měl být naprosto jasný, protože vymezuje předmět právní úpravy. Podle mého názoru v tomto zákoně nemůže jít o nic jiného, než o to, co je zčásti v odst. a), a to o vypořádání majetkových nároků v družstvech. Nemůže v tomto zákoně jít o úpravu majetkových vztahů, protože ta je skutečně záležitostí obchodního zákona. Pokud jde o písmena b) a c), tato ustanovení se překrývají. Jsou nepřesná, v tomto zákoně není nic o způsobu přizpůsobení (opomíjím nešťastnou gramatickou podobu) vnitřních právních poměrů družstva. Stejně tak jde o vnější právní poměry družstev a jejich vztah ke třetím osobám atd.

Za druhé jde o postup přeměny družstev nikoliv na podnikatelské formy. Takový termín obchodní zákoník nezná. Obchodní zákoník zná buď obchodní společnost nebo družstva a o nic jiného tady nemůže jít, než o postup přeměny družstev na obchodní společnosti a družstva podle obchodního zákoníku. V současné podobě není předmět právní úpravy tohoto zákona v souladu s obchodním zákoníkem a není dokonce ani v souladu s tím, co navrhovaný zákon obsahuje.

Totéž se týká § 2, kde když se podíváte na odst. 1, tak je zcela nesporné, že přizpůsobení vnitřních právních poměrů obchodnímu zákoníku, popř. přeměna na jinou podnikatelskou formu, je buď totožné a přitom nepřesné a znovu opakuji, že žádné podnikatelské formy s tímto označením obchodní zákoník nezná. V paragrafech 56 - 260 zná jen obchodní společnosti a družstva a zde vzniká představa, že jde ještě o nějaké jiné podnikatelské formy nebo podnikatelské organizace.

V odst. 3 si nejsem jist, zda autoři již rozlišují skutečnost, která je v obchodním zákoníku, a sice, že družstva nejen vznikají, ale družstva se také zakládají. Není mně zcela jasné, o jaký okamžik se v § 2 odst. 3 jedná.

Pokud jde ještě o § 3, odst. 4, chtěl bych upozornit, že podle odst. 4, kde se uvádí, že podle odst. 1 a 2 se majetek zahrne do čistého jmění družstva, podle odst. 2 žádný majetek družstva nedostanou. To je procesní úprava odst. 1 a je to úprava nepřesná.

Bylo tady již několikrát hovořeno o transformační radě. Připojuji se ke stanoviskům, že transformační rada je v této podobě cizím orgánem v družstvech. Ale chtěl bych upozornit, když už tady tato instituce je a vžiji se do logiky, se kterou ji navrhovatelé uvádějí, že není asi přesné v odst. 4 v § 4a, když se uvádí, že rada je složena nejméně z pěti členů a jsou v ní poměrně zastoupeny skupiny oprávněných osob. Pokud měli autoři stejnou představu jako já, nemůže se to spravit jinak, než že jsou zastoupeny stejným počtem oprávněných osob. Výraz "poměrně" do zákona v této podobě nepatří, protože vyvolává představu jakéhosi poměrného zastoupení, a to tady snad autoři neměli na mysli.

Chtějí-li autoři alespoň z části zachovat jakési demokratické principy uvnitř družstva, i pokud jde o tuto transformační radu, pokládám za nesporné, že tato transformační rada musí být valnou hromadou rovněž odvolatelná, jinak se stává orgánem jakéhosi vnějšího dozoru a vůbec do orgánů družstev nezapadá. Mimo jiné bych chtěl upozornit, že principem obchodního zákona u obchodních a jiných společností je, že všechny orgány obchodních společností jsou samozřejmě volené a jsou také odvolatelné.

Z tohoto hlediska, pokud jde o působnost rady, bych chtěl upozornit navrhovatele, že v působnosti transformační rady dochází k velkému překrývání s pravomocemi, které má představenstvo družstva nebo družstvo tak, jak se v zákoně stalo, zejména jsou tam problémy se svoláváním valné hromady, ale i řada dalších věcí, které by měli navrhovatelé spravit.

Podle mého názoru není možné za této koncepce transformační rady dát oprávnění podle § 4b písm. c), z prostředků družstva hradit náklady na přezkoušení účetní uzávěrky atd. zpětně od 1. ledna 1990, což mohou být značné částky a jakmile tato rada nemá žádnou zpětnou vazbu k valné hromadě, resp. vůbec k ostatním orgánům družstva, není asi možné, aby disponovala tímto, třeba i omezeným způsobem, s finančními prostředky družstva.

Pan ministr Dlouhý tady upozorňoval na § 6 odst. 5 písm. g), kde vyjádřil, pokud se nemýlím, negativní stanovisko vlády. Podle mého názoru je v této souvislosti potřeba spravit i v § 4b odst. d), který souvisí se zmíněnou úpravou § 6 odst. 5 písm. g).

Autoři používají v tomto zákoně označení "čisté jmění". Podle mého názoru právní teorie takovýto pojem nezná, zná pojem "čistý zisk", ale jmění by mělo být vždycky jmění bez závazků. Dostávají se tady do velkých terminologických a jiných problémů s konstrukcí.

Za jeden z velkých legislativních problémů, který tady vznikl a týká se § 5, je zavedení legislativní zkratky v odst. 3, kde navrhovatelé zavedli legislativní zkratku "podíl", a sice z majetkových podílů. Tato legislativní zkratka je v dalším textu zákona používána zcela promiskusne, nedůsledně, takže tady vznikla naprosto nepřehledná situace, co to jsou znovu se objevující majetkové podíly, podíly a vypočtené majetkové podíly. Myslím, že tento problém, i když je téměř formální, působí - když si to představím - nevídané aplikační problémy. Týká se to § 12, § 6 a dalších.

Stejně tak - to už není legislativní problém, to je problém věcný - v § 5 odst. 2 písm. a) je připočtená částka ve výši 10 % čistého jmění. Navrhovatelé by si měli uvědomit, že jde skutečně o omezení vlastnického práva. Je to blokace vlastnického práva, dispozice omezení a v této souvislosti bychom si měli připomenout zákony, které omezování vlastnického práva připouštějí pouze za náhradu.

Když jsem u § 5, chtěl bych upozornit kolegy navrhovatele i na odst. 4, který podle mého názoru je legislativně téměř nesrozumitelný a kde se opět proti zavedení legislativní zkratky objevuje termín "majetkový podíl".

Hovořil jsem už o tom, že chybí koordinace úkolů družstva a představenstva s úkoly transformační rady. Je to např. i v § 7, např. v odst. 4 atd.

Měl bych možná upozornit - možná, že jsem to špatně pochopil - na § 9a, kde se hovoří už o nedělitelném fondu. Je potřeba vycházet z toho, že nedělitelný fond v § 9a bude již upraven obchodním zákonem. Nedovedu si představit, že bychom měli zvláštní speciální úpravu v tomto zákoně a tam nedělitelný fond, odvody do něj atd. Jsou konstruovány jinak v § 235 obchodního zákona, než je to v § 9a.

Dále bych chtěl upozornit na § 10 odst. 2.

Podle kompetenčního zákona v čl. 24 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., je celá právní úprava, vlastnictví, podnikání, vztahů vznikajících při soukromém podnikání atd. svěřena federálním orgánům, a není tedy možné ji svěřit vládě ČR a SR, aby nařízením stanovily jakékoli odchylky od tohoto zákona. Pokud nějaké odchylky mohou být, je možné je dělat pouze federální úpravou, ať už nařízením federální vlády, zákonem, ale nikoli nařízením republikových vlád. (To se týká toho jednoho hektaru.)

Podle mého názoru, přes věcné stanovisko našeho klubu, chtěl bych upozornit na to, že tento zákon má řadu legislativních úskalí, řadu legislativních mezer. Není zcela v souladu s obchodním zákoníkem. Samozřejmě, není zcela v souladu ani s ustanoveními zákonů vyšší právní síly, zejména ústavních zákonů, pokud jde o ochranu a nedotknutelnost vlastnictví. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: To byl pan poslanec Mečl. Dále je přihlášen pan poslanec Selner.

Poslanec SN J. Selner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, některá vystoupení přede mnou mě přivedla použít tak módních obrazů, které tady bývají často používány. Říkám si, že se vlastně pohybujeme v období určitého varu. Pokud do této vroucí vody hodíme raka, jak to říkal pan Havlíček Borovský, což je znak zpátečnictví, že tento tvor zčervená, ba přímo zrudne. Proto se vůbec nedivím, když představitelé pedagogů komunistického práva mají tak vážné obavy z pojmu rentiérství. Dle příruček z nich čerpali a čerpají svá moudra od autorů, jakými jsou Marx a Lenin, je vlastnictví spojováno s pojmy jako je moc, rozmařilost, pýcha. Snad bychom se měli od těchto pojmů už konečně oprostit a uvědomit si, že vlastnictví je spojeno také se zodpovědností, starostí a prací. To jen tak na úvod.

K tisku 1144 budu podávat tři pozměňovací návrhy.

Je to snaha učinit zákon pokud možno jednoznačný, protože zkušenosti z realizace zákona č. 229/1991 Sb., mě přesvědčují, co všechno dokáží odpůrci změn v zemědělství při výkladu jednotlivých ustanovení výše zmíněného zákona. Z dikce tisku 1144 mi vyplývá, že vlastně valné hromady budou dvě. Na první toto shromáždění zvolí transformační radu. Pak vznikne určitý časový prostor, kdy projekty vzniknou, budou posouzeny, vybrány a schváleny. Bude schválen vlastně ten nejlepší.

Proto navrhuji v § 6 odst. 2 doplnit text: "Která schvaluje transformační projekty."

Dalším takovým zpřesněním, které vyplývá z textu § 6 odst. 6 b) a c) je v tomtéž paragrafu, a sice v odst. 6 a). Tam bych opět navrhl doplnit na konec text: "Jestliže má družstvo působit dál." Z celkového textu nevyplývá totiž jednoznačně, že družstvo může působit nadále ve stejném rozsahu svého hospodaření.

Třetí pozměňovací návrh je rovněž úpravou spíše slovního charakteru. Víme, že mohou být zpracovány i konkurenční privatizační projekty. Proto navrhuji, aby v § 7 odst. 1 slova "transformačního projektu" - se nahradila slovy "transformačních projektů". Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Také děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Ambros. Dále je přihlášen pan poslanec Špaček.

Poslanec SN R. Ambros: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, vážení kolegovia, z úst niektorých predrečníkov zaznela vzácna starostlivosť o naše poľnohospodárstvo a o zabezpečenie výživy ľudu. K týmto obavám sa pripájam. Rovnako tak mám vážne obavy o to, aby sme dokázali túto výživu zabezpečiť. Myslím si, že úlohou štátu by malo byť vytvorenie ideálneho konkurenčného prostredia. Bez tohoto konkurenčného prostredia túto výživu a lacné potraviny nie sme schopní zabezpečiť. Som presvedčený o tom, že hnacím motorom podnikania je súkromná iniciatíva.

Keď dokážeme vytvoriť konkurenčné prostredie a využiť súkromnú iniciatívu, tieto obavy o zabezpečenie výživy a lacných potravín nebudeme, myslím, mať.

Preto by som si dovolil predniesť jeden pozmeňujúci návrh, a to k § 10 ods. 1 písm. b), kde by sa text: Zákon č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku nahradil textom - zákon č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve. V krátkosti tento svoj návrh odôvodním. V podstate až zákon č. 162 umožnil nástup súkromného poľnohospodárstva. Boli to prví odvážlivci, ktorí vystúpili z družstva a ako takí začali podnikať v poľnohospodárstve. Do tej doby boli členmi družstva. Myslím, že ako týmto prvým odvážlivcom je treba vytvoriť podmienky. Umožniť, aby boli rovnoprávnou konkurenciou. Tým, že mali majetok v družstve, podieľali sa na raste majetku družstva, a preto by mali mať aj nárok na majetkový podiel v družstve. Ďakujem.