Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Doksanský, připraví se poslanec Hubálek.

Poslanec SL J. Doksanský: Vážený pane předsedající, milé kolegyně a kolegové, moje vystoupení bude ryze osobní a hlavně velice stručné.

Ti z vás, kteří mě lépe znají, nepochybně vědí, že nejsem ani upjatý moralista ani zakyslý mravokárce. Nadto mám oproti vám jistou paradoxní výhodu, že jsem totiž nucen nahlížet věci spíš zevnitř. Z tohoto úhlu pohledu bych rád doplnil to, co zde již bylo řečeno v souvislosti s § 205.

Ani ekonomická transformace naší společnosti, ani její mravní a duchovní obroda není možná bez renesance křesťanského systému hodnot. Z tohoto pohledu posuzuji také návrh paní doktorky Novákové a pana kolegy Pobežala a upřímně a bezvýhradně se k těmto návrhům připojuji. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Hubálek, připraví se poslanec Kudláček.

Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající, nechtěl jsem zneužívat technické poznámky jako odpovědi na vystoupení poslance Magyara i poslance Šamalíka. Věc, kterou chci říkat, ta se netýká jen problému návrhu doplnit paragrafy o slovo "komunismus", ta se týká našich častých postojů.

Je velice působivé zaujímat hamletovské postoje, ale ty zpravidla nevedou k řešení. Nejsme tu pro samoúčelné filozofování, ale jsme tu pro práci. Chtěl bych jen poukázat, že často a v souvislosti s jménem a pojmem "komunismus" se tady hovoří o kolektivní vině, ale přitom se zapomíná na historické souvislosti. Argumentuje se samozřejmě rozbombardovanými Drážďanami, jak jsme zde slyšeli v projevu ministra Dienstbiera, ale nebylo už uvedeno, že rozbombardovaná a devastovaná byla Varšava, Rotterdam, Londýn, Coventry.

To vedlo k norimberskému soudu, to vedlo k denacifikačním dekretům v té době nutným. Dnes už mnoha lidem na základě minulých zkušeností fašismus nic neříká. Ono to také nikomu nevadí, stal se přežitkem a jeho nositelé i lidé, kteří z něj měli ekonomický prospěch, už dnes vlastně nejsou. Ale nedej bože se dotknout komunismu. Pak už jsme zase plošní a kolektivní.

S ohledem na tyto skutečnosti bych chtěl poukázat na to, že je rozdíl mezi humanismem a pseudohumanismem. Na to musíme pamatovat právě s ohledem na současnost a podle toho jednat. Proto bych byl býval rád, kdyby pan poslanec Magyar třeba už v rozpravě k trestnímu zákonu žádal vůbec zrušit § 260. Pak bych se ptal, proč nezrušíme věznice a jiné donucovací prostředky, kterými zákony vlastně jsou, protože nás donucují k určitému způsobu jednání? Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Kudláček, připraví se poslanec Benda.

Poslanec SL L. Kudláček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vstup Československa do Rady Evropy bude oživen tehdy, až Československo bude do Evropy výborem ministrů přizváno ve smyslu čl. 4 a 5 Statutu Rady Evropy o plnění cílů této organizace.

Zájem o vstup Československa do Rady Evropy nutně vede k metamorfóze celého právního řádu. Demokratická reforma právního řádu musí být prováděna v souladu s mezinárodními dokumenty o lidských právech. V tomto případě modelovými právními dokumenty jsou zejména Všeobecná deklarace lidských práv, závěrečný dokument Vídeňských jednání, Úmluva o zabránění a potrestání zločinu genocidy z roku 1948, Evropská úmluva o lidských právech z roku 1953, normativní minimum pro zacházení s vězni z roku 1955, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 a konečně helsinské dohody z roku 1975.

Za tím účelem byla provedena celá řada změn k odstranění nejzávažnějších deformací našeho právního řádu. Mezi nejvýznamnější patří přijetí ústavního zákona č. 23 z 9. ledna 1991, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod.

V kontextu s tím a v návaznosti na čl. 6 citovaného ústavního zákona předkládá vláda novelu trestního zákonodárství. Trestní zákonodárství, resp. některé jeho instituty by mělo být do 31. prosince t.r. uvedeno do souladu s Listinou základních práv a svobod. Jde zejména o vymezení některých pravomocí orgánů činných v trestním řízení - § 12 odst. 1 trestního řádu, to jen na okraj.

Nemyslím si, že je třeba opakovaně se přesvědčovat, jak hrubě může slabost státu ve věcech ochrany zákonnosti a bezpečí občanů i majetku ohrozit dosud mělkou stabilitu československé demokracie. Kdo si ohrozit demokracii nepřeje, jistě toto dobře chápe. V této souvislosti platí, že taková jistota a bezpečí obyvatel není otázkou pouze legislativy nebo pouze práce policie, soudů či jiných orgánů činných v trestním řízení. Potřebujeme pevnou právní oporu a pevný výkon zákonů.

Nyní k samotné novelizaci trestního zákona. Při jakékoli novelizaci trestního práva je třeba vycházet z jeho základní funkce, kterou je ochrana společnosti před zločinností. Nelze přehlížet jeho subsidiární charakter, to znamená, že jde o nejzazší prostředek ochrany právního řádu, respektive i charakter sekundární, neboť trestní právo chrání společenské zájmy, které jsou upraveny, chráněny již jinými odvětvími práva.

Prostředky, kterými trestní právo disponuje, citelně zasahují do práv a svobod občanů. Proto by trestně právní regulace měla zajišťovat ochranu společnosti jen před závažnými a značně nebezpečnými činy. K ochraně společnosti před méně nebezpečnými činy by měly postačit sankce správní, resp. civilistické.

Máme za to, že při navrhování změn a doplnění trestního zákonodárství mnohdy schází solidní poznatky s komparací právovědy, ze kterých lze usuzovat na vývojové tendence v trestním zákonodárství, zejména do padesátých let, kdy byl tento vývoj přerušen. V následujících letech byly do našeho trestního práva vneseny cizí prvky, prvky práva sovětského, které i nadále v trestním právu přetrvávají. Jejich odstranění by znamenalo reformu trestního práva. K té by mohlo dojít po přijetí Ústavy ČSFR, popř. ústav republikových.

Nyní dovolte ještě několik slov k některým ustanovením samotné novely.

K bodu 8 novely, která se týká ochranného léčení - § 71 písm. b). To je náš první pozměňovací návrh. Navrhujeme vypustit větu za středníkem. Z hlediska lékařského je do značné míry sporné vyslovit předpoklad u určité osoby, u které má být uloženo ochranné léčení poprvé, že není předpoklad k úspěšnému léčení. Jde vlastně o finální stanovisko, opak může být v tomto případě pravdou. Naproti tomu doporučujeme opakované léčení pečlivě zvažovat.

Další náš návrh se týká bodu 30, t.j. vydírání - § 235. Doporučujeme u odst. 2 tohoto paragrafu ponechat jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby spáchání činu se zbraní. Počet držených zbraní a jejich použití k trestné činnosti narůstá. Doporučujeme zvážit zařazení této kvalifikační okolnosti i u dalších trestných činů, např. § 153 písm. b) a další paragrafy.

K bodu 31 - § 247, krádež. Doporučujeme odst. 1 písm. b) doplnit takto: Čin spáchá vloupáním nebo úskokem. Takto budou postiženy i takové případy, kdy se pachatel s úmyslem spáchat krádež nechá uzavřít v objektu, např. ve skladu, obchodním domě apod.

Další pozměňovací návrh se týká bodu 33 - § 249. V souvislosti s navrhovanou novelou oceňujeme, že se zde zavádí trestnost neoprávněného užívání cizího motorového vozidla bez omezení minimální zůstatkovou hodnotou takovéhoto vozidla, což praxe žádala. Na druhé straně pochybnost vyvolává fakt, že zůstává omezeno neoprávněné užívání ostatních věcí jen na případy, kdy hodnota těchto věcí je nikoli malá, tj. přesahuje trojnásobek minimální zákonem stanovené mzdy. Důsledkem toho je, že neoprávněné užívání malého motocyklu bude trestné, zatímco např. přívěsu nebo jiného předmětu nikoli. To nebude ani přestupek, protože přestupkový zákon na neoprávněné užívání cizích věcí nepamatuje vůbec. Uvažovaný trest se navíc jeví velmi mírný. V této souvislosti poukazujeme na v poslední době vysokou frekvenci této trestné činnosti, přičemž pachatelům celých sérií krádeží aut je možné uložit maximálně jeden rok odnětí svobody.

Náš pozměňovací návrh tedy zní: Dosavadní § 249 odst. 1 označit jako odst. 2 a trestní sazbu v něm zvýšit na dva roky. Současně navrhujeme nově zařadit odst. 1 ve znění: "Kdo se zmocní cizí věci nikoli nepatrné hodnoty v úmyslu ji přechodně užívat, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti." Současný odstavec 2 by se v tomto případě označil jako odstavec 3.

Kromě toho mám ještě dva pozměňovací návrhy nad rámec novely. Nejprve návrh, který se týká § 7. Doporučuji odstavec 1 tohoto § 7 upravit tak, že budou v tomto odstavci 1 vypuštěna slova "zvláště závažného". Zdůvodnění: Omezení trestnosti přípravy k trestnému činu pouze na zvlášť závažné trestné činy se v praxi neosvědčilo. V poslední době např. vzbudil pozornost veřejnosti případ, kdy došlo k zadržení dvou mužů v autě plném pytlů a páčidel, kteří označili objekt, kam cestovali za účelem jeho vyloupení. Přesto nemohlo být zahájeno ani vyšetřování. V tomto případě trestní stíhání muselo být pro nedostatek trestnosti zastaveno, neboť nemohlo být kvalifikováno jako příprava ke zvlášť závažnému trestnému činu.

Konečně poslední pozměňovací návrh, nad rámec novely doporučujeme zvážit možnost rozšíření postihu na trestné činy ohrožení pod vlivem návykových látek, § 201. Ve světě je jednoznačně patrný trend ke zpřísnění postihu např. opilých řidičů motorových vozidel. U nás dochází spíše ke zmírnění, což neodpovídá ani faktickému trendu, tj. nepříznivému vývoji nehodovostí v Československu.

Doporučujeme proto v prvé větě stávající dikce § 201 připojit text: "bude potrestán odnětím svobody až na 6 měsíců, nebo zákazem činnosti, nebo peněžitým trestem" a označit jej jako odstavec l. A ke zbývající části textu potom předeslat návětí: "Kdo se dopustil jednání uvedeného v odst.1" a označit ji jako odstavec druhý.

To je všechno. Pozměňovací návrhy předám písemně. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Benda, připraví se poslanec Mornár.

Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, resp. vážený trpělivý zbytku, dovolte mi předložit dva pozměňovací návrhy a jeden návrh procedurální k projednávané novele. Ke svým svých pozměňovacím návrhům předem předesílám, že jsem si vědom toho, že ani společenská atmosféra, resp. společenské bezpečí, ani naladění společnosti není takové, aby se doporučovalo přicházet s nějakými liberalizačními, změkčujícími návrhy v trestním právu. Také mé návrhy nejsou tohoto charakteru, i když by se tak na první pohled mohly jevit, není to další liberalizace trestního zákona, nýbrž je to způsob, jak umožnit širší diferenciaci, jak umožnit účinnější aplikaci zákona.

Jedná se mi o dvě ustanovení trestního zákona, ustanovení § 234 o loupeži a ustanovení § 241 o znásilnění. Oba tyto trestné činy, trestné činy velmi závažné, navíc trestné činy násilné povahy, mají již v prvním odstavci vymezenu trestní sazbu od tří do deseti let u loupeže, resp. od tří do osmi let u znásilnění.

Můj návrh spočívá v tom, aby zůstala zachována horní hranice trestní sazby, aby došlo k jejímu snížení, pokud jde o dolní hranici, tj. na dva roky, tj. na lhůtu umožňující podle zvážení soudu a podle okolností případu uložit toliko podmíněný trest.

Důvody jsou poněkud odlišné u jednoho i u druhého paragrafu. Pokud jde o paragraf loupeže, tady se spojuje skutková podstata násilného trestného činu se skutkovou podstatou majetkového deliktu. Zákon především trestá násilný charakter trestného činu. Přesto je hluboký rozdíl, bytostný rozdíl mezi tím, jestli v parku výhružným pohledem nebo výhružným gestem si vynutíte na kolemjdoucím krabičku cigaret, nebo jestli kolemjdoucího zmlátíte a oloupíte o jmění poměrně značné hodnoty. Přesto oba trestné činy z hlediska zákona budou mít stejný charakter.

V praxi se pak zákon de facto obchází. Méně závažné loupeže, loupeže cigaret, zapalovače, lžičky a pod. se orgány činné v trestním řízení snaží kvalifikovat jako vydírání, popřípadě jiné trestné činy.

Domnívám se, že by právě účinnému stíhání skutečně nebezpečných loupeží velice přispělo, kdyby byla přijata navrhovaná změna, poněvadž by umožnila potrestat i ty skutky, kde získaná majetková hodnota je nepatrná, použitá míra násilí je nepatrná, ale umožňovala by je potrestat diferencovaně a odlišeně od těch skutků, které představují vážné společenské nebezpečí.

Ještě markantnější svým způsobem je situace u trestného činu znásilnění. Někteří z vás možná pamatují mé extempore na toto téma při poslední novele trestního zákona, já se nebudu podrobněji opakovat, jen konstatuji, že např. něco jako rozvod po československu prostřednictvím obvinění ze znásilnění je celkem uznávaný a známý pojem. Takové případy existují. Neexistují jich desítky, ale sta, a skutečně zde vzniká velice problematická situace pro soudce odlišit znásilnění, zvláště proto, že v tomto případě důkazní prostředky bývají problematické a často závislé výlučně na svědectví postižené od jiných způsobů chování. Znovu soud obchází svou odpovědnost, je na rozpacích při aplikaci zákona a používá ustanovení o omezení osobní svobody, vydírání a další ustanovení trestního zákona, aby se nemusel uchýlit k tomuto přísnému paragrafu. Navíc, velmi striktně vzato, soudce zde se často ocitá před nepříjemnou volbou, že vynesením osvobozujícího rozsudku nad obviněným ze znásilnění de facto dává podnět k trestnímu stíhání žalující, postižené, pro trestný čin křivé výpovědi nebo křivého obvinění. To jsou skutečně velmi spletité morální situace, se kterými si sama justice ví velmi obtížně rady a které by byly namnoze daleko řešitelnější, kdyby právě pro sporné případy byla spodní hranice posunuta, kdyby tam byla dána možnost udělit trest podmíněný, který by odlišil právě tyto sporné případy znásilnění od případů nesporných. Já sice vím, že v pochybnostech máme rozhodnout pro nevinu, ale už jsem tady upozornil, že velmi často rozhodnutí pro nevinu opravdu znamená trestní stíhání pro postiženou. Takže ani toto rozhodnutí pro nevinu není tak jednoduchou věcí.

Znovu zdůrazňuji, že ani jeden můj návrh nesměřuje ke zmírnění přísnosti zákona, ale k jeho větší pružnosti k jeho fakticky větší účinnosti.

Můj procedurální návrh se týká všeho toho, co bylo řečeno tady o pornografii, všech těch pozměňovacích návrhů popř. příspěvků, které zazněly k § 205 trestního zákona. Domnívám se, že se všichni nebo téměř všichni shodujeme v tom, že pornografie, ať už tvrdá nebo měkká, která se chová ve společnosti agresivně, která se dotýká mladistvých, která obtěžuje občany, kteří o ni nemají zájem, je negativním jevem, který je vhodné nějakým způsobem vymýtit nebo omezit a připouštím, že by k tomu měl přispět i trestní zákon, i když se domnívám, že ty sankce a omezení by měly být spíše jiné povahy.

Nicméně na druhé straně jsem nucen konstatovat, že tento názor na pornografii nebo prostituci chová lidstvo více méně ve svém úhrnu zhruba 3000 let a že po těch 3000 let se v podstatě neúspěšně pokouší formulovat takový zákon, který by pornografii nebo prostituci dostatečně jasně, pregnantně definoval, který by byl účinný v boji proti těmto nesporně negativním jevům, ale přitom nebyl zneužitelný proti uměleckým a dalším projevům lidské svobody a zdravého lidského sexuálního cítění. Obávám se, že návrhy, které už jsme projednávali ve výborech i návrhy, které zde dnes zazněly, mohou být - a to je věc analýzy - zneužitelné nejenom proti tvrdé nebo v případě mladistvých i měkké pornografii, ale přísně vzato by všechna středověká i moderní vyobrazení pekla, kupříkladu ať už literárně jako Dantovo, ať už tedy od vrcholných středověkých umělců patrně přesně splňovala kritéria té tvrdé a přísně zákonem stíhané pornografie. Byl bych nerad spoluautorem čistky v našich kostelích a muzeích v tomto ohledu.

Jenom bych procedurálně prosil, aby, ono je to ostatně obvyklé i v jiných případech, aby pozměňovací návrhy v této záležitosti byly ještě všechny projednány v ústavně právních výborech, aby tyto výbory byly svolány, a aby všechny tyto návrhy byly řádně projednány v těchto výborech a aby ústavně právní výbory před hlasováním vydaly svá doporučení nebo dobrozdání, jak dalece tyto návrhy skutečně splňují to, co sledují a jak dalece nepředstavují určité nebezpečí nebo určitou právní vágnost. Myslím, že ty dvě až tři hodiny, které tomu budou ústavně právní výbory navíc věnovat, velice stojí za to, abychom náš právní řád nepoznamenali nějakým sice dobře míněným, ale ve svých důsledcích velice negativním ustanovením. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji, slovo má poslanec Molnár, připraví se poslanec Gandalovič, je to poslední přihlášený, jestli ještě někdo si přeje vystoupit v diskusi, prosím, aby podal přihlášku.

Poslanec SN J. Mornár: Vážený pán predsedajúci, dámy a páni, dovoľte, aby som sa pripojil k hlasom, ktoré sa vyslovili na podporu návrhov kolegu Pobežala a pani dr. Novákovej. Sú to otázky pornografie a viac-menej všetkého, čo s tým súvisí. Zdá sa, že toho nie je veľa, že je to vyhranená otázka.

Pán doktor Mandler má k tomu výhradu, že nie je jasné, čo to všetko zahŕňa pornografia a čoho všetkého sa týka a že to nie je právne vyjasnený termín. Myslím, že v zákonodarstve iných krajín a tiež európskych krajín, medzi ktoré by sme sa radi počítali sa tento termín vyskytuje. Druhá vec je, aby sme sa na to pozerali trochu z takého ľudského, alebo viac morálneho princípu, potom aj hodnotenie tejto otázky by pre nás nebolo tak problematické.

Pred rokom tu vystupoval náš pán prezident a doslova nás prosil, aby sme pristupovali k riešeniu závažných otázok kresťanským spôsobom, doslova to tak hovoril, iste sa na to pamätáme. Reagoval by som na to znovu takým spôsobom, že čo chceme aby ľudia robili nám, mali by sme to tiež robiť im a naopak. Prečo o tom hovorím tak zdĺhavo? Mal som rozhovor s jedným pánom, ktorý túto pornografiu predáva a dal som mu len jednu otázku. "Bol by ste spokojný, keby ste predával takéto fotografie vlastnej manželky?" Myslím, že odpoveď si dá každý sám.

Dnes som sa prešiel po stanici metra o poludňajšej prestávke a mal som možnosť vidieť, čo tam všetko je k dospaniu. Odporúčam kolegom a kolegyniam, ktorí to nevideli, nech sa tam zájdu na to pozrieť.

Ešte jednu poznámku k otázkam následkov a pôsobenia týchto pornografických filmov, časopisov a podobne. Pred chvíľou tu kolega hovoril o výskyte syfilisu a kvapavky u doslova malých detí do 12 rokov. K tomu mám jednu poznámku a iste kolega Pobežal by ma pravdepodobne podporil, že u detí je nesmierne závažná prvá informácia, ktorá sa nám v detskom veku dostáva o problematike ako prvotnej, tá veľmi dlho limituje naše myslenie a konanie i kategorizovanie určitých problémov.

Dámy a páni! Keď tieto deti dostávajú informácie o otázkach sexu, sexuality a vôbec o otázkach budúcej generácie takýmto spôsobom, potom si ľahko spočítame, koľko práce budeme s tým mať neskôr, aby sme túto generáciu podľa možností priviedli k ľudským a morálnym normám.

S tým úzko súvisí aj výskyt ochorenia AIDS, že sa tu o tom už hovorilo, že to percento výskytu AIDS u rizikových skupín homosexuálov a prostitútiek, narkomanov je ďaleko vyššie než u ostatnej populácie. Myslím, že to žiadny komentár nevyžaduje.

Ale aby som nezdržiaval. Ešte posledná poznámka k otázke trestu smrti. V anglickom parlamente pri tejto debate zaznel takýto argument: "Ešte nikomu sa nepodarilo nikoho napraviť trestom smrti." Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Prosím poslance Gandaloviče, předtím má poslankyně Nováková faktickou poznámku. Znovu opakuji, přeje-li si z poslanců ještě někdo vystoupit, nechť podá přihlášku.

Poslankyně SL E. Nováková: Chtěla bych krátce reagovat na obavy pana poslance Bendy. To, že má obavu, že by např. po schválení našich návrhů na novelizaci § 205 mohlo dojít k čistkám v kostelích, to si myslím, že se obává zbytečně, protože prakticky obdobný paragraf, jak jsem řekla již ve svém vystoupení, platí ve SRN od r. 1985.

Nevím, že by se tam něco takového událo.

Za druhé - pokud má soudce pochybnosti o kvalitě dané problematiky, tak má vždy možnost přivolat si soudního znalce, takže se nebojím, že by takto schválený zákon mohl nadělat velké škody. Daleko větší škody určitě nastanou, pokud se nepostavíme velmi vážně a odpovědně k řešení této otázky.

Poslanec SN P. Gandalovič: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nový trestný čin týrání zvířat byl už na tomto plénu diskutován a jak jistě víte, je tady určitý rozpor mezi návrhem, který byl podán kolegyní Čejkovou, a původním návrhem.

Já jsem se snažil po konzultacích s odborníky vyjít vstříc oběma požadavkům, a to požadavku na praktickou prokazatelnost takového činu a tedy proveditelnost tohoto § 203 a na druhé straně vyjít vstříc požadavkům, aby byly chráněny zájmy zvířat, zájmy životního prostředí. V původním návrhu považuji za velmi nešťastný odst. 2 § 203, který jak vidíte - v kvalifikaci trestného činu dává dohromady dvě odlišné skutečnosti, jednak to, že pachatel zvíře utýrá a jednak to, že čin spáchá na místě veřejném či veřejně přístupném. Domnívám se, že z pohledu zájmu zvířete, ochrany zvířat, je samozřejmě jedno, jestli takový člověk spáchá čin veřejně nebo na místě veřejně přístupném, a že tato charakteristika má spíše něco společného s § 202 (výtržnictví nebo veřejné pohoršení). Návrh zákona má chránit zájmy zvířat. Aby zákon skutečně tento účel plnil, dovoluji si před vás předstoupit s pozměňovacím návrhem, který by tyto dvě kvalifikace trestného činu oddělil do dvou různých odstavců. Tento pozměňující návrh mění § 203 odst. 2 a přidává nový odstavec třetí. Znění pozměňujícího návrhu je následující:

"Odst. 2: Kdo utýrá zvíře, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

Odst. 3: Odnětím svobody až na dvě léta bude potrestán ten, kdo čin uvedený v odst. 1 a 2 spáchá veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném."

Dámy a pánové, domnívám se, že takto strukturovaný § 203 lépe vyhoví i těm zájmům ochrany životního prostředí, které se objevily v návrhu kolegyně Čejkové. Jak vidíte, zásadní změna je, že utýrání zvířete bude považováno za trestný čin už poprvé, nikoli jak je to uvedeno v odst. 1, že až v případě, že takový čin spáchá opakovaně, a že za něj byl už jednou trestán. Doufám, že tento návrh podpoříte. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Poslanec Gandalovič byl posledním přihlášeným řečníkem. Hlásí se ještě poslanec Tichý.

Poslanec SN B. Tichý: Vážené Federální shromáždění, obdobně jako poslankyně Nováková mám určité výhrady vůči vývodům poslance Bendy ve věci tzv. znásilnění mezi manžely, resp. znásilnění vůbec, kdy zjištění pravdivosti nebo postaty věci je nemožné a kdy se soud v pochybnostech, tzn. v případě, kdy stojí tvrzení proti tvrzení, rozhoduje pro nevinu. Tyto případy jsou samozřejmě finální.

Pan poslanec Benda uváděl možnost, že žalobkyně v tomto případě může být stíhána "tak trochu" pro křivé obvinění. Domnívám se, že takové jednostranné tvrzení postrádá logiku, a to logiku souvislostí. Jestliže totiž soud v pochybnostech rozhodl "pro" obžalovaného, nemůže ze stejných důvodů rozhodnout "proti" žalující straně. Je samozřejmě pravda, že může dojít k újmě na pověsti obžalovaného. To je nesporné. Někdy může dojít k újmě skutečné. Důsledné řešení záležitosti není možné jinak, než že v takových případech je nutné zabránit jak publikaci obžaloby, tak publikaci osvobozujícího rozsudku, aby žádná z těchto stran nebyla poškozena. V tom smyslu je ovšem třeba upravit postup soudního řízení a nikoliv přímo daný zákon.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Myslím, že paní poslankyně Nováková se vyslovila k jiné části vystoupení poslance Bendy, ale to teď není podstatné. Přeje si ještě někdo vystoupit v diskusi? Slovo má poslanec Magyar.

Poslanec SL F. Magyar: Chcel by som upresniť príspevok kolegu poslanca Hubálka. Nežiadal som prečiarknutie žiadneho paragrafu: Žiadal som definovať pojem "fašizmus", aby sa nám nestalo to, čo sovietskemu horolezcovi, ktorému nesvietila baterka, hodil s ňou o zem s výkrikom "fašíst". Ide teda o to, aby sme baterky nestavali pred súd. To je jedna vec.

Na druhej strane by som chcel podporiť kolegu Mornára. Raz večer sme šli s kolegom Novitzským domov. V stanici metra Opatov pred automatom na antikoncepčné prostriedky stáli dve asi desaťročné deti,

ktoré si dávali dohromady korunky. Akonáhle nás uvidel on jej vrátil peniaze a išli preč. Nemyslím si, že by mali pravdu tí, ktorí hovoria, že mládež sa má naučiť včas používať antikoncepčné prostriedky. Má mať čistotu mravnú, pretože aj dnes stále ešte platí to, čo pred sto rokmi napísal maďarský básnik Berzsenyi Daniel: " Igy mindem ország támasza talkpöve a tiszta erkölcs, mely - ha megvész - Róma ledöl s rabigába gerböd" - "A takto oporou a základom každého štátu je čistota mravov. Pokiaľ táto sa vytratí, Rím padne a dostane sa do jarma otroctva." (Citát byl přednesen také maďarsky.) Rím kedysi vládol nad celým svetom a v dôsledku straty čistoty mravov sa dostal do otroctva. Bol by som nerád, aby sa naše budúce pokolenie dostalo do otroctva.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Přeje si ještě někdo vystoupit v rozpravě? Není tomu tak. Rozpravu končím. Vzhledem k tomu, že v diskusi zaznělo mnoho pozměňovacích návrhů, jednání o tomto bodu nyní přerušíme a budeme pokračovat jednáním o dalším bodu. Jak navrhovatel, tak zpravodajové se potřebují poradit a zpracovat všechny pozměňovací návrhy. Je třeba posoudit otázku návrhu poslance Bendy, je-li třeba k tomu svolávat ústavně právní výbory nebo ne. Řeknu nyní svůj osobní názor. Zdá se mi, že tato problematika je toho druhu, že se o ní rozhodne hlasováním a že jednání ústavně právních výborů v této věci mnoho nového nepřinese. Nechci však své stanovisko komukoliv vnucovat. Prosím, aby zpravodajové vzali tuto věc v úvahu. Dospějí-li k názoru, že pozměňovací návrhy jsou toho druhu, že bude třeba je ještě učinit předmětem jednání ústavně právních výborů, nebude činit problém ústavně právní výbory k tomu svolat.