Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek, Bakšay, Dienstbier st., Dlouhý, Jansta, Miller, Mornár, Pohanka, Ropek, Rynda, Šidík, Kessler, Kňažko, Kučera S., Langoš, Šimko I., Špaček, Šormová, Tvrdá, Valko, Veverka, Žáček

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Arnošt, Měrák, Pernica J., Samková, Toman, Tomis, Váňa

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Anderko, Bellušová, Kováč Marián, Mečiar, Molnár J., Moric, Morovič, Polanský, Posluch, Rašev, Seman, Slota, Viktorín, Zlocha

Předseda FS A. Dubček: Vážený pán prezident, vážené panie poslankyne, vážení poslanci, vážení predstavitelia diplomatického zboru, vážení hostia. Vítam v najvyššom zákonodarnom zbore Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky prezidenta Spolkovej republiky Nemecko pána Richarda von Weizsäckera. Poprvýkrát v histórii prijímame predstaviteľa nemeckého štátu, s ktorým sme si určení žiť vedľa seba, aby sme hľadali cestu k spolupráci a nachádzali vzájomné porozumenie tak nevyhnutné v tejto časti európského kontinentu.

Minulosť, ktorá nás spojila tisíckami nitiek a v prúde, z ktorého sme čerpali z duchovného aj hospodárskeho bohatstva európskych krajín, nám priniesla veľa úžitku. Má však aj nejedno tmavé miesto. Tragické historické skúsenosti, ktoré práve v tejto časti Európy toľkokrát zauzlili dejiny a v tomto storočí z územia Nemecka vzišli dve svetové vojny, ktoré priniesli veľké utrpenie ľuďom vo všetkých krajinách, vrátane Nemecka, sú pre nás mementom, aby sme spoločným úsilím prekonali všetko, čo v minulosti plodilo zlo a naše nové vzťahy budovali na všetkom, čo nás v minulosti a aj v prítomnosti spája a bude slúžiť k integračným procesom v Európe a našim dobrým susedským vzťahom.

Zmeny, ktorými naša spoločnosť prechádza od novembra 1989, zmeny, ktorými prešla nemecká spoločnosť od konca druhej svetovej vojny a súčasné svetové a európske tendencie otvárajú k tomu už dnes neopakovateľnú príležitosť. Svojim prínosom chce k tomu prispieť aj naše Fedrálne zhromaždenie.

Nadviazali sme dobré vzťahy so Spolkovým snemom a pri oficiálnej návšteve v apríli t.r., v spoločnom prehlásení, ktoré sme podpísali a predsedkyňou Spolkového snemu pani Ritou Sessmuthovou sme vyjadrili vnútornú túžbu všetkých našich národov urobiť definitívnu bodku za tieňmi minulosti a naplniť praktickými skutkami dávny sen o zjednotení Európy, ktorú spájajú spoločné hodnoty, neoddeliteľné ľudské práva, sloboda človeka, ktoré vedú k vzťahom porozumenia a nádeje prinášajúce zmierenie a rozkvet do sdrca Európy.

Na tom má významnú zásluhu aj pán prezident Weizsäcker, ktorého dnes vítam v našom parlamente. Jeho humánne zásluhy, vnútorná sila postaviť sa za mravnú očistu národa, ľudskosť a pochopenie pre potreby človeka, politická angažovanosť za uzmierenie a spoluprácu v Európe a medzi našimi dvoma krajinami, záujem o život v mieri, to všetko je živým svedectvom o postojoch tohto politika, štátnika a humanistu tejto doby.

Oceňujeme, pán prezident, aj vašu morálnu podporu obrodnému hnutiu nášho ľudu v roku 1968 ako účastníka medzinárodného sympózia v humánnej dimenzii Československa v dobe pre nás tak ťažkej a zložitej. Som presvedčený, že spoločným úsilím nemeckého, českého a slovenského národa prekonáme všetko, čo nám doteraz prekážalo, že aj naďalej budeme nachádzať v Nemecku podporu nášmu úsiliu v integrácii do Európy a jej inštitúcie.

Pán prezident Weizsäcker, vítam vás. Úprimne vás vítam vo Federálnom zhromaždení, vítam vás, pán prezident, ako dobrého suseda. Prosím vás, aby ste sa ujali slova.

Prezident SRN Richard von Weizsäcker: Pane předsedo, dámy a pánové, s pohnutím a vděčností přijímám vaše pozvání, abych promluvil před poslanci České a Slovenské Federativní Republiky. Prokazujete mi tím, jako svému sousedu čest, kterou hluboce vnímám i jménem svých krajanů.

Přes tisíc let jsou staré naše vztahy. Zahrnují všechny druhy štěstí a utrpení, které si lidé a národy vzájemně mohou způsobit. Z celkového pohledu však převažují dobré kapitoly. Nejtěžší rány však byly způsobeny v našem století. Jizvy se ještě nezhojily. O to větší je šance našich národů, které se dnes setkávají v demokratické svobodě a o to větší zodpovědnost mají politické vedoucí orgány, aby této svobody využily rozumně a odpovědně.

Přítomnost je plná těžkých problémů, budoucnost je plná velkých úkolů. Přesto však nemůžeme minulost opomenout. Ke svobodě patří otevřenost pohledu na cestu, jež leží za námi. Vzpomenout si pravdivě často bolí. Ovšem člověk se vyrovná se sebou samým i se svými sousedy pouze tehdy, když se drží pravdy. Kdo sebere sílu k pravdě, urovná cestu ke smíření a uvolní tak naše síly pro budoucí spolupráci.

Pro splnění tohoto úkolu nám všem doslova od prvního dne dal příklad prezident České a Slovenské Federativní Republiky. Druhý den po svém nástupu do úřadu navštívil nás, Němce, ve městech, která připomínají temné události z našeho sousedství ve 30. letech, v Mnichově a v Berlíně. 15. března u příležitosti výročí Hitlerova vpádu mě pozval na Pražský hrad. Chce dát zatíženým jménům a datům nového ducha.

Vlastní bezpráví nepojmenovává méně zřetelně než cizí. Nechce využít dějin k obžalobě nebo účtování, avšak v jejich upřímném hodnocení chce znovuvytvořit respekt mezi sousedy. Tato morální síla prezidenta Havla nemá v Evropě obdoby. Stala se rozhodujícím impulsem ve vzájemném vztahu mezi našimi národy. S vědomím nevýslovného bezpráví a utrpení, jež bylo v první polovině našeho století způsobeno Němci vaší zemi, jakož i těžkého lidského osudu bezpočtu nevinných Němců, děkuji vašemu prezidentovi, vám všem a vaší zemi za vůli k míru. (Potlesk.)

Toto je vůbec první návštěva svobodně zvolené hlavy státu u vás. Jsme sousedy ve středu Evropy. Spojuje nás nejdelší společná hranice. Je nesporná a je otevřená. Chceme jí využít, abychom vyléčili bolesti, překonali nedůvěru a vzájemně se obohacovali při setkáváních a spolupráci.

Intenzívně se v obou našich zemích pracuje na tomto cíli. Vděčně se zmiňuji o německo-české a slovenské komisi historiků, jež byla svolána v minulém roce. Snaží se společně probádat minulost našich národů v širokých historických souvislostech, zhodnotit ji a vyjádřit ji, nikoli proti sobě, ale společně. Vytýčila si cíl pomoci lidem obou zemí při jejich bolestných vzpomínkách.

Ve svém projevu na Pražském hradě dne 15. března 1990 řekl prezident Havel mimo jiné: "Historii zpět nevrátíme, a tak nám mimo svobodného zkoumání pravdy zbývá už jen jediné: vždy znovu přátelsky vítat ty, kdo sem přijíždějí s mírem v duši a poklonit hrobům svých předků nebo se podívat, co zbylo po vesnicích, v nichž se narodili."

Sounáležitost Němců se starou vlastí, z níž byli vypuzeni oni sami nebo jejich předkové, připravuje ještě dnes mnoha Čechům a Slovákům starosti. Ale jsem přesvědčen o tom, že právě tito Němci by k vývoji dobrého a úzkého sousedství mohli přispět rozhodující měrou. Ještě otevřené otázky nebo zbývající problémy bude možno v průběhu obsáhlého evropského sblížení vyřešit snadněji. Dnes záleží na tom, aby ochota a dobrá vůle sousedů nebyla ohrožena přehnanými požadavky. Je třeba a je i možno se naučit vzájemnému porozumění pro obavy a starosti těch druhých. Chci se na tom podílet, budu-li toho schopen, všemi svými silami.

Společně se nyní přikláníme k Evropě. My, Němci, děkujeme za naši znovunabytou jednotu celoevropskému vývoji. Mnoho lidí v Československu historicky přispělo svou osobní odvahou a vůlí ke svobodě, bez níž by také nebyl myslitelný pád Berlínské zdi, přispěli k překonání nesvobody a rozdělení Evropy. My, Němci, jsme nezapomněli, že Československo patřilo k těm evropským zemím, které od počátku neomezeně podporovali německý sjednocovací proces.

Svým bojem za svobodu a reformu si vaše země zároveň sama cestu pro plné zapojení do naší společné Evropy, do níž obě země patří.

Ten, kdo se dnes chystá uskutečnit sjednocenou Evropu, musí vědět, že toto velké dílo se nemůže opírat pouze o společné hodnoty a ústavní zásady, má-li se zdařit. Spíše je zapotřebí spoluprací zmírnit a posléze zcela odstranit následky existujících příkrých hospodářských, sociálních a ekologických rozdílů. Politické a ideologické rozdělení našeho kontinentu je překonáno. Nyní musíme krok za krokem vyrovnávat životní poměry. To, co se my, Němci, denně učíme ve sjednocovacím procesu naší vlastní země, platí pro celou Evropu: Rozdělení překonáme pouze tehdy, naučíme-li se dělit.

Ani jeden z velkých úkolů naší doby nemůže být vyřešen izolovaným národním postupem. Společně neseme odpovědnost za to, aby lidé nepoznali nově získanou demokratickou svobodu jenom jako dobu destabilizace a nouze. Němci, Češi a Slováci, ti společně tak "zkušení" sousedé mají při zdolávání těchto úkolů mimořádný význam. Nejen pro naše vlastní národy, ale také pro zbytek Evropy je rozhodující vidět to, co my spolu v oblasti středu kontinentu vytvoříme na poli porozumění a spolupráce.

V tom vidím, pane předsedo, dámy a pánové, i hlavní význam Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, kterou dojednali zástupci obou našich zemí. Tato smlouva spojuje bilaterální vztahy pevně s evropskými strukturami a perspektivami - politicky a hospodářsky, sociálně i kulturně. Vzhledem k Evropským společenstvím otevírá jasné perspektivy. Spolková Republika Německo podporuje z celého přesvědčení přání Československa, aby se rychle zapojilo do existujících evropských struktur, především do Evropských společenství. (Potlesk.)

Usilujeme o brzké uzavření asociačních jednání a máme důvody k tomu, abychom důvěřovali, že se to zdaří. Zároveň smlouva otevírá jasné perspektivy pro pozdější plné členství vaší země ve společenstvích. Pro německou politiku nikdy nebylo na pochybách, že sjednocenou Evropu není možno budovat bez jejího geografického a duchovního středu.

Pane předsedo, dámy a pánové, velká změna v Evropě otevřela nové perspektivy historických rozměrů. Skrývá však v sobě také nová nebezpečí, která nesmí být přehlížena.

Každý národ má fundamentální právo na svobodu a sebeurčení a zároveň neméně hlubokou zodpovědnost při uplatňování těchto práv. Triumf vytoužené a nyní dosažené svobody nad tyranstvím by neměl kalit cit pro realitu a souvislosti. Platí to už při uplatňování práva na svobodu a lidských práv jednotlivého občana v důsledcích na jejich spoluobčana. Také národy ve vztahu k jiným národům a národním skupinám, sousedícím nebo v jejich středu existujícím, musí dbát takových důsledků. Stanovy Spojených národů ozřejmují ve svém 1. článku, že právo na sebeurčení mají všechny národy, avšak jeho uplatňování se nemůže uskutečňovat ve vzduchoprázdnu.

Konflikty národností a menšin mají dlouhou historii plnou utrpení. V dřívějších epochách k nim na našem kontinentě přispíval osudný nacionalismus. Vyvolával nedůvěru a závist, nenávist a bratrovražedné války, které nakonec oloupily celou Evropu o její sebeurčení, místo toho, aby jejím národům prospěly k blahu.

To nechceme zapomenout dnes, kdy opět můžeme svobodně určovat svůj vlastní osud a kdy chceme společně budovat Evropu.

Evropa se chce naučit spojovat své síly, ne se znovu roztříštit. Pouze tehdy si bude moci udržet své místo ve světě. V Evropských společenstvích budeme vždy znovu konfrontováni s touto lekcí. Po mnoha letech cizí vlády musíme být právě kvůli vlastnímu sebeurčení připraveni zříci se částí své národní suverenity ve prospěch zřízení společenství. Stavebním prvkem toho je federální struktura. Může nám pomoci působit proti nebezpečnému separatismu a srůstat v Evropu regionů. Nacionalismus a evropská myšlenka se nesmějí stát opět protiklady. (Potlesk.) Naše solidarita platí každému národu, který se v tomto smyslu orientuje evropsky.

Pane předsedo, "Evropa zemřela v Praze" - říkalo se pod vlivem oněch strašných událostí v německočeskoslovenském vztahu, které bezprostředně vedly ke II. světové válce. Dnes to jsou Češi, Slováci a Němci, od nichž mohou vycházet rozhodující impulsy, abychom nechali rozkvést společný život v nerozdělené Evropě. (Mohutný potlesk.)

Jako Evropan se považuji za člověka Západu, řekl ve svém životopise první československý prezident Tomáš G. Masaryk. Později byl pro tento svůj postoj stalinskými vládci hanoben jako reakcionář. Ve skutečnosti to však bylo pokrokové přiznání k celoevropskému řádu hodnot, který je nám po dva roky znovu společně přístupný.

Goethe popsal vaši zemi slovy: "Kontinent uprostřed kontinentu". Myslel tím různorodost národů a národností v pokojném soužití. Poloha, dějiny a kultura predestinují vaši zemi jako žádnou jinou, aby se podílela na budování svobodné, demokratické a federální Evropy. To je náš společný úkol. Naše doba nám k tomu dává šanci, avšak nesmíme ji zmařit. Musíme v ní obstát společně, a budeme-li chtít, dosáhneme toho. V tomto duchu vám, pane předsedo, dámy a pánové, předávám ze sousedství pozdravy všech svých německých krajanů. (Dlouhotrvající potlesk, poslanci povstávají.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem vám, pán prezident, za vaše vystúpenie vo Federálnom zhromaždení ČSFR. Záverom chcem vysloviť presvedčenie, že vaša oficiálna návšteva v Československu bude ďalším významným prínosom k všestranným československým a nemeckým vzťahom. Cestou k našim dobrým susedským vzťahom, keď budeme stavať nové vzťahy na tom, čo nás spája, a nie na tom, čo nás v minulosti rozdeľovalo.

Prosím vás, pán prezident, až sa vrátite domov, do vlasti, odovzdajte vášmu ľudu naše srdečné pozdravy. Ďakujem vám za vašu účasť v našom parlamente. (Mohutný potlesk, poslanci znovu povstávají a pozdravují prezidenta.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vážení kolegovia, za chvíľu budeme pokračovať v programe 17. spoločnej schôdze. Ostaňte na svojich miestach.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené Federální shromáždění, vážení hosté!

Po pátečním přerušení jednání 17. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů zahajuji již osmý pracovní den. Všechny vás srdečně vítám, rovněž vítám členy federální vlády v čele s předsedou panem Mariánem Čalfou.

Dnes je jako první bod našeho jednání na programu zpráva vlády o realizaci ústavních zákonů č. 496/90 Sb., a číslo 497/90 Sb., o navrácení majetku KSČ a SSM lidu ČSFR - tisk 883.

V dalším bodu bychom měli vyslechnout zprávu Generálního prokurátora ČSFR o stavu trestního řízení a výsledcích postihu funkcionářů bývalého režimu - tisk 892.

Pak bychom měli přistoupit k užší volbě Generálního inspektora ozbrojených sil ČSFR, a pokud nám čas vystačí, mělo by dojít také na interpelace poslanců.

Dovolte tedy, abych přistoupil k prvému bodu našeho dnešního jednání, jde o

zprávu vlády ČSFR o stavu realizace ústavního zákona č. 496/1990 o navrácení majetku KSČ lidu ČSFR a majetku SSM lidu ČSFR.

Tuto zprávu odůvodní za vládu ČSFR její premiér pan Marián Čalfa. Já mu tímto uděluji slovo.