Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci Sněmovny lidu:

Adámek, Bakšay, Benda, Branná, Diensbier st., Gebas, Kessler, Kňažko, Konečný, Kovář J., Kříž, Mandler, Miller, Nazari-Buřivalová, Piskoř, Pospíšil, Ropek, Savčinský, Szöcs, Vandas, Veverka,

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Doležal, Kaplanová, Mikan, Němec, Patočka, Ransdorf, Samková, Sokol, Uhl,

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Babálová, Čalfa, Dubček, Gémesi, Hrivík, Kapitulíková, Kováč Marián, Mečiar, Molnár J., Moric, Muška, Pavúková, Pánis, Posluch, Seman, Slota, Vincze,

(Jednání opět zahájeno v 9.01 hodin.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, srdečne vás vítam na 17. spoločnej schôdzi snemovní Federálneho zhromaždenia.

Vítam členov federálnej vlády, pána ministra Klausa a pána ministra Dlouhého.

Začneme prejednávaním programu Správa vlády federácie o plnení štátneho rozpočtu federácie a súhrnov štátnych rozpočtov za prvý polrok 1991 (tlač 822), návrh výborov pre plán a rozpočet na uznesenie snemovní (tlač 864) a spoločná Zpráva výborov pre plán a rozpočet Snemovne národov o kontrole rozpočtov za prvý polrok 1991 (tlač 850).

Teraz odovzdávam slovo k faktickej poznámke prvému podpredsedovi Zdeňkovi Jičínskému.

Ešte si dovolím privítať pani ministerku Kořínkovú.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážení kolegové, chci omluvit neúčast pana předsedy Federálního shromáždění, který je nemocen. Chtěl jsem tak učinit včera, on si tak nepřál, protože měl za to, že se bude moci dnes dostavit do schůze. Bohužel, chřipka je vážnější, než předpokládal, takže mu znemožňuje účast. Je třeba, aby to Federální shromáždění vědělo.

Dále bych chtěl říci, že ohlášená schůze poslanecké komise pro přípravu ústavy, která měla být v pondělí, se odkládá na žádost Slovenské národní

rady, jejíž členové se v pondělí dostavit nemohou, a je přeložena na pondělí 7. října. Pozvánky už šly. Ve 12 hodin se sejde politické grémium a ve 14.30 hodin předsednictvo.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, chcem vám oznámiť, že ako ďalší bod prejednáme Vládny návrh zákona o kárnej zodpovednosti sudcov (tlač 742) a návrh výborov ústavnoprávnych k príslušnému uzneseniu k tejto veci (tlač 838). Keď to stihneme, prejednáme návrh výborov pre životné prostredie, na uznesenie Federálneho zhromaždenia, informáciu o súčasnom stave budovania Sústavy vodných diel Gabčíkovo-Nagymaros, eventuálne vodného diela Gabčíkovo (tlač 869).

Pán minister Klaus sa necíti celkom zdravý, preto ma požiadal, či by nemohol byť prítomný v snemovni jeho námestník Ing. Kočárník. Snemovňa ľudu však nie je uznášaniaschopná, preto nemôžeme o tejto žiadosti dať hlasovať. Urobíme tak vo chvíli, keď získame príslušné kvórum. Chýba nám ešte päť hlasov.

Prosím teraz pána ministra financií, Václava Klausa, aby podal výklad k predloženej správe o plnení štátneho rozpočtu federácie a súhrnu rozpočtov za prvý polrok. Prosím, pán minister.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych z pověření vlády ČSFR řekl několik úvodních poznámek ke zprávě o plnění státního rozpočtu federace a souhrnu státních rozpočtů za I. pololetí roku 1991.

Obsah předložené zprávy je širší, než vyplývá z jejího názvu. Zahrnuje i výsledky rozpočtového hospodaření ke konci července a dále některé informace o plnění rozpočtu ke konci srpna.

V souladu s požadavkem Federálního shromáždění obsaženým v usnesení ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1990 je součástí zpráva o prvním orientačním odhadu celoročních výsledků rozpočtu.

Kromě této zprávy předložila vláda Federálnímu shromáždění koncem července informaci o změnách státního rozpočtu na rok 1991. Z širokého okruhu otázek spojených s vývojem státního rozpočtu v letošním roce chtěl bych se soustředit na ty, které považujeme za nejdůležitější. Především jde o vzájemný vztah výsledků rozpočtového hospodaření a celkových výsledků ekonomiky, dále jde o souhrnný pohled na hlavní tendence, které se projevují ve vývoji plnění rozpočtu a v jejich možném vyústění do celoročních výsledků, a konečně bych chtěl reagovat na závěry a doporučení Federálního shromáždění, které byly formulovány ke zprávě o plnění rozpočtu za I. čtvrtletí.

Na rozpočtové hospodaření v I. pololetí se nemůžeme dívat bez hodnocení celkového ekonomického rozvoje. Na jedné straně naši ekonomiku dramaticky poznamenal překotný vývoj v našem ekonomickém okolí, především šlo o rozpad RVHP, o ztrátu významné části

trhů ve střední a především ve východní Evropě. Bez vlivu nezůstalo ani zpomalení hospodářské konjunktury ve vyspělých zemích a v neposlední řadě zde byly hospodářské důsledky embarga na obchod s Irákem během války v Perském zálivu. Toto všechno společně způsobilo nebývalý pokles poptávky po našem vývozu a stalo se tak zásadním krátkodobým činitelem hospodářského poklesu v I. pololetí.

Na druhé straně se celý vývoj výrazně odvíjel od významných změn spojených s vlastní transformací domácí ekonomiky. Nejdůležitější v tomto směru byla zejména liberalizace cen, která uvolnila dlouho zadržované inflační tlaky a přinesla výrazný jednorázový růst cen. Fakt, že došlo k rychlému přibrzdění a postupně až k zastavení cenového růstu, svědčí o racionalitě zvolené hospodářské politiky. Liberalizace cen přinesla jeden velmi pozitivní moment. Ekonomika přestala být nabídkově limitována, poprvé po dlouhých desetiletích přehřátého růstu byla nastolena globální rovnováha mezi agregátní poptávkou a agregátní nabídkou. Omezujícím faktorem hospodářského růstu se naopak stala poptávka, a to jak v oblasti osobní spotřeby, tak investic i veřejného sektoru. To rozhodující měrou přispělo k blokaci inflačního vývoje.

V souvislosti s hodnocením výsledků rozpočtového hospodaření považuji za důleležitou otázku vymezení hlavních kritérií tohoto hodnocení. Vláda při posuzování výsledků státního rozpočtu vycházela především z toho, jak jsou plněny základní záměry finanční a rozpočtové politiky a jak přispívají k plnění záměrů hospodářské politiky vlády.

Myslím, že bude účelné připomenout hlavní záměry finanční politiky pro letošní rok: Blokovat inflační proces, tj. uplatnit restriktivní finanční politiku a zabránit roztočení inflační spirály, působit na transformaci ekonomiky, tzn. snížit podíl státních rozpočtů na národním důchodu, snížit daňové zatížení a omezovat dotace do podnikové sféry. Konečně zvýšit podíl transferových výdajů pro obyvatelstvo v souvislosti s vytvářením záchranné sociální sítě.

Z předložené zprávy, kterou máte k dispozici, vyplývá, že rozpočet významnou měrou působil především při blokování inflace a při obnově rovnovážných vztahů v ekonomice. Je zřejmé, že bez restriktivní finanční politiky by byl cenový růst výrazně vyšší a měl by hlavně výrazně delší trvání. V tomto smyslu se dá říci, že rozpočet vcelku dobře splnil svou makroekonomickou regulační funkci. Přitom v něm byl vytvořen potřebný prostor pro plnění jeho sociálních funkcí. Svědčí o tom nejen realizovaná opatření v sociální oblasti, ale i to, že jsou zatím bez problémů zajištěny dostatečné prostředky na výplaty příspěvků v nezaměstnanosti.

Některé obavy vyslovované v souvislosti s jejím růstem ve vazbě na nedostatek prostředků nejsou proto na místě. Na druhé straně za nežádoucí jev považujeme zatím minimální využití prostředků určených k financování rekvalifikace pracovních sil.

Pro hodnocení transformačního působení rozpočtu je však půlroční období příliš krátké. Z hlediska souhrnného výsledku můžeme rozdělit průběh rozpočtového hospodaření v letošním roce na dvě období. V prvním období, to je do konce května, se přebytek státních rozpočtů neustále zvyšoval a dosáhl 20,9 miliard korun. Hlavním faktorem tohoto vývoje byla značná dynamika zisku podniků vyvolaná převážně růstem cen a s ní spojené odvody a daně placené do státního rozpočtu. Určitou roli zde sehrálo i regulační opatření ve výdajích rozpočtu realizované v prvních měsících letošního roku.

Po kulminaci rozpočtového přebytku koncem května dochází v dalších měsících k jeho neustálému poklesu a koncem srpna dosáhl přebytek státních rozpočtů necelých 10 miliard korun. Za poslední tři měsíce se tedy snížil o více než polovinu. V tomto poklesu se projevuje klesající dynamika zisku a daně ze zisku i daně z obratu a zrychlení rozpočtových výdajů včetně dotací do místních rozpočtů, tedy i reakce rozpočtové politiky na probíhající ekonomický vývoj.

V srpnu došlo k dalšímu poklesu, zejména výnosů z daně ze zisku, v čemž se projevuje postupné doznívání cenových faktorů a na vývoj v dalších měsících bude mít rozhodující vliv vlastní vývoj výroby a její efektivnost. Nicméně bych chtěl říci, že pohled na vývoj řady předcházejících let ukazuje, že v srpnu se jedná o tradiční přechodný pokles odvodů ze zisku vyvolaný především obdobím dovolených.

Od počátku druhého čtvrtletí se zvýšila dynamika rozpočtových výdajů, zejména ve sféře rozpočtových organizací a příspěvků pro příspěvkové organizace, ke kterému došlo po částečném uvolnění restriktivní politiky prvních měsíců.

Zatímco v prvním čtvrtletí činily průměrné měsíční výdaje do této oblasti něco málo nad 22 miliardy korun, ve druhém čtvrtletí to už bylo průměrně měsíčně přes 28 miliard korun, což souvisí s vyššími výdaji na sociální zabezpečení vlivem přijatých opatření i vyššími výdaji na školství a zdravotnictví.

Při bližším pohledu na výsledky dosažené během letošního roku v jednotlivých státních rozpočtech vidíme značné rozdíly. V posledních měsících převážná část celkového přebytku připadá na státní rozpočet federace, jeho přebytek činí v poslední době již 12,8 miliardy korun. V rámci tohoto rozpočtu největší odchylku představovaly na straně výdajů v prvních měsících dotace na úhradu cenových rozdílů paliv a tepla pro obyvatelstvo a od počátku května po úpravě cen je již jejich objem výrazně nižší. Ke konci srpna bylo za celý rok na tyto dotace původně neplánované ve státním rozpočtu při jeho schvalování vynaloženo 11,7 miliardy korun.

Dosahovaná výše přebytku federálního rozpočtu je ale mimo jiné ovlivňována dosud malým čerpáním prostředků z rezervy na strukturální změny. Ale ve srovnání s tím, co jsme referovali o stavu ke konci prvního čtvrtletí, je posun zejména v tom, že již bylo rozhodnuto o řadě projektů, které navrhly podniky včetně projektů konverze zbrojní výroby, takže rezervované prostředky budou postupně využity.

Výsledky hospodaření státních rozpočtů republik se v průběhu letošního roku výrazně měnily. Stojí za to uvést čísla, abyste cítili dimenzi problému.

Jestliže státní rozpočet České republiky ještě koncem června vykazoval přebytek 6,8 miliardy korun, ke konci července už vykazoval schodek 0,5 miliardy korun a koncem srpna 2,3 miliardy korun. Čili obrovský přesun.

Obdobný vývoj se odehrál i ve státním rozpočtu Slovenské republiky, kde koncem května činil přebytek 4,8 miliardy korun, koncem června se změnil v mírný schodek a v srpnu dosahuje schodek 0,5 miliardy korun. To je zhruba jedna čtvrtina nebo jedna pětina schodku rozpočtu České republiky.

Hlavní příčinou těchto výrazných posunů v rozpočtech obou republik je zvýšení výdajů těchto rozpočtů, v případě České republiky pak zejména vyšší dotace do místních rozpočtů v návaznosti na provedené úpravy státního rozpočtu k 1. červenci letošního roku.

Z toho plyne, že zhoršené výsledky státních rozpočtů republik jsou doprovázeny zlepšenými výsledky místních rozpočtů. Přebytek místních rozpočtů v České republice se zvýšil z 3,5 koncem června na 7,7 koncem července a dokonce 9,4 koncem srpna. Ve Slovenské republice se tento přebytek pohybuje zhruba na úrovni 2 miliard korun. Tím chci říci to, že výrazný pokles přebytku republikových rozpočtů je vyvážen zvýšením přebytků rozpočtů místních.

Celkový pohled na výsledky rozpočtového hospodaření za souhrn státních a místních rozpočtů tedy ukazuje lepší výsledky, než jak by to vyplývalo z izolovaného posuzování pouze státních rozpočtů. Konstatování tohoto faktu samozřejmě neznamená, že podceňujeme možný negativní dopad nepříznivých tendencí ve vývoji příjmů státních rozpočtů na celoroční výsledky.

Hodnocení výsledků a tendencí hospodářského, finančního, měnového i rozpočtového vývoje v letošním roce bylo předmětem mnoha diskusí, probíhajících na různých úrovních a vedených z různých pozic.

Vláda bývá občas kritizována, že v její hospodářské politice a v jejím hodnocení dosažených výsledků převažují makroekonomická hlediska a navíc optimistické vidění těchto výsledků, zatímco menší pozornost je věnována řešení konkrétních problémů hospodářství a že je podceňován význam tzv. mikroekonomických aspektů hospodářského vývoje.

Chtěl bych sice poznamenat, že makroekonomika není v podstatě nic jiného, než souhrn mikrovýsledků, takže v tomto smyslu toto hodnocení není přesné, ale že tomu tak není, chci dokumentovat na stručném přehledu opatření finanční a měnové politiky přijatých v průběhu roku, dokazujících, že vláda na základě výsledků analýz ekonomiky se snaží pružně reagovat na její vývoj i mikrozásahy.

1. K oživení poptávky v ekonomice, jejíž pokles byl z řady vnějších i vnitřních příčin vyšší, než se předpokládalo, směřovalo snížení daně z obratu a dovozní přirážky, snížení maximálních sazeb úroků z úvěrů, umožnění urychleného odepisování nových strojních investic a celá řada dalších opatření přijatá při úpravě státních rozpočtů, mezi něž patří zejména zvýšení investičních výdajů a zvětšení rámce pro poskytování individuálních slev z odvodů ze zisku pro podniky.

2. Stejným směrem působilo zvýšení výdajů rozpočtových organizací, kterými se zejména v oblasti zvýšení výdajů na zdravotnictví a školství reagovalo na pokles jejich reálné hodnoty v důsledu růstu cen.

3. Přistoupilo se k řešení přímých ztrát a zamrzlých pohledávek podniků v důsledku uplatnění embarga vůči Iráku. V podstatě šlo o odkup části těchto pohledávek státem z prostředků finančních aktiv federace, což částečně přispělo k řešení platební neschopnosti postižených podniků.

4. Kromě přímých výdajů rozpočtu určených k finančnímu zabezpečení schválených programů konverze zbrojní výroby na civilní vláda včera schválila využití finančních aktiv federace na odkup nepotřebných zásob a nepotřebných základních prostředků těchto podniků.

5. Jsou připravena opatření, která v nejbližších dnech by měla vyřešit kursové ztráty vzniklé z přepočtu devizových aktiv a pasiv u organizací zahraničního obchodu, což bude mít řadu pozitivních dopadů na další podniky spojené ekonomicky nebo dodavatelsky, odběratelsky s těmito organizacemi zahraničního obchodu.

6. Na základě dohod mezi federálními a republikovými orgány je z federálních prostředků zajišťován výkup přebytků zemědělské a potravinářské produkce, úhrada ztrát z jejich vývozů a dalších nákladů spojených s touto akcí. Významným opatřením v tomto směru mělo být zřízení federálního fondu tržní regulace v zemědělství. Předpokládalo se, že jeho prostřednictvím budou probíhat finanční operace spojené s intervenčními nákupy vybraných zemědělských a potravinářských výrobků a s jejich prodejem. Tuto funkci zatím plní Správa federálních hmotných rezerv.

Z toho, co jsem uvedl, je zřejmé, že hospodářská politika vlády nespočívá pouze v makroekonomické regulaci, i když samozřejmě zde je a musí být její těžiště. Směřuje zároveň k řešení závažných problémů zděděných z minulosti nebo vyvolaných transformačním procesem, které se dotýkají celých odvětví, oborů nebo skupin podniků, a které mají vliv na chod celé ekonomiky.

Samozřejmě lze diskutovat, zda všechna přijatá opatření byla věcně správná, dostatečně intenzívní a realizovaná včas, aby mohla žádoucím směrem ovlivnit vývoj ekonomiky a řešit její problémy. Vláda je však přesvědčena, že základní směr opatření, tj. orientace na povzbuzení poptávky a na valorizaci některých rozpočtových výdajů byla správná.

Jestliže dnes konstatujeme pokles výše rozpočtového přebytku ve srovnání se stavem ke konci prvního čtvrtletí nebo ke konci května, kdy dosáhl maximální výše, pak je třeba vidět, že se v tom částečně odrážejí i vládami provedená opatření v rozpočtové politice, tedy vědomý zásah vlády.

Jinou otázkou, i když s tím související, je odhad celoročních výsledků rozpočtového hospodaření. Vzhledem k řadě nejistot a rizik - zejména na straně příjmů - je orientační odhad, uvedený v předložené zprávě, vymezen poměrně velkým rozpětím. Tyto údaje nelze absolutizovat, mají pro nás - a věřím, že i pro vás - především signální funkci, a to ve dvou směrech: Jednak ukazují určité ohrožení původního záměru dosáhnout přebytek souhrnu státních rozpočtů stanovených rozpočtovým zákonem, zejména v případě, kdy by pokračovala dosavadní tendence poklesu měsíčních výnosů daně z obratu a odvodů ze zisku. Současně ukazují, že již nelze připustit další zvýšení výdajů nad úroveň stanovenou v upravených rozpočtech.

Uvádím to také z toho důvodu, že při úpravě rozpočtu v polovině roku se připouštěla možnost druhé úpravy rozpočtu, tj. provedení dalšího kroku ve valorizaci rozpočtových výdajů, samozřejmě za předpokladu, že to situace v příjmech umožní. Dnes víme, že to zřejmě možné nebude. Částečně pominuly i důvody pro tuto další valorizaci, neboť hladina cen v červenci a srpnu stagnuje na červnové úrovni.

Právě odhady celoročních výsledků rozpočtu byly nejvíce diskutovanou otázkou při projednávání zprávy ve výborech pro plán a rozpočet. Odhady federálního ministerstva financí byly některými poslanci považovány za příliš optimistické a nebezpečí vzniku rozpočtového schodku za daleko větší. Nechci zde s těmito názory polemizovat, neboť v současných podmínkách jsou i krátkodobé prognózy značně nejisté. Vláda si je vědoma rizik na straně rozpočtových příjmů. Pokud by se nebezpečí vzniku rozpočtového schodku ukázalo jako akutní, přijala by ministerstva financí opatření k zabránění takového vývoje.