Přítomno: | 133 poslanců Sněmovny |
63 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice | |
61 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice |
Nepřítomní poslanci:
Sněmovny lidu:
Adámek, Bakšay, Bartončík, Černý
A., Hrušínský, Jégl, Klaus, Kňažko,
Kocáb, Kovář, Kovář, Rajnič,
Ropek, Rynda, Szöcs, Šidík
Sněmovny národů zvolení v České republice:
Adamec, Bureš, Houška, Kaplanová, Kobylka, Kostya,
Lis, Němec, Parkanová, Roček, Sláma,
Šolc
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:
Babálová, Bugár, Duray, Gémesi, Hrivík,
Mečiar, Molnár, Moric, Posluch, Slota, Sýkora,
Vicen, Zelenay
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Vážené Federálne
zhromaždenie, otváram 12. deň nášho
rokovania 16. spoločnej schôdze Snemovne ľudu
a Snemovne národov.
Všetkých vás srdečne vítam.
Na dnešnom programe máme:
Voľbu generálneho inšpektora ozbrojených
siľ ČSFR (tlač 768 a 768 A), po voľbe
sa zídu politické kluby a politické grémium,
rokovania politických klubov bude v miestnostiach ako včera.
Ďalší bod bude dokončenie návrhu
ústavného zákona o celoštátnom
referende (tlač 372 a 767).
alší bod bude dokončenie rokovania o návrhu
zákona, ktorým sa mení a doplňuje
zákon č. 427/1990 Zb., o prevodoch vlastníctva
štátu k niektorým veciam na iné právnické
alebo fyzické osoby (tlač 752 a 772).
Správa spoločného výboru pre dohodovacie
konanie k vládnemu návrhu zákona, ktorým
sa mení a doplňuje zákon č. 298/199o
Zb., o úprave niektorých majetkových vzťahov
rehoľných rádov a kongregácii a arcibiskupstva
Olomouckého (tlač 772 - predchádzajúce
tlače 676, 723).
Správa spoločného výboru pre dohodovacie
konanie k vládnemu návrhu zákona o súdoch
a sudcoch (tlač 678 a uznesenie 730).
Stanovisko iniciatívneho a petičného výboru
snemovní k petícii 98 pracovníkov československých
oznamovacích prostriedkov, požadujúcich urýchlené
vytvorenie možnosti lustrácie pracovníkov masových
médií.
Návrh zákona o združovaní v politických
stranách (tlač 53 a 735).
Taký by bol dnes predbežný návrh našej
práce.
Ako prvý je bod
35
Voba generálneho inšpektora ozbrojených
síl ČSFR
Zákonom č. 540/1990 Zb., bol zriadený generálny
inšpektor ozbrojených síl. O voľbe je
stanovené, že generálneho inšpektora volí
Federálne zhromaždenie. Voľba nie je bližšie
upravená. V štatúte generálneho inšpektora
ozbrojených síl, ktorý je predkladaný
Predsedníctvu Federálneho zhromaždenia, sa
doporučuje používať primerané ustanovenie
o voľbe predsedu Federálneho zhromaždenia.
Navrhujem snemovniam, aby bolo prijaté uznesenie: "Pre
voľbu generálneho inšpektora sa primerane používajú
ustanovenia volebného poriadku o voľbe predsedu Federálneho
zhromaždenia."
Prijatím tohto uznesenia by sme mohli uskutočniť
túto voľbu.
Prosím snemovne, aby hlasovali o schválení
tohto návrhu. Sme uznášaniaschopní.
Môžeme začať s voľbou. Najskôr
začneme v Snemovni národov.
Kto je za toto uznesenie, nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo!
(68) Šesťdesiatosem. Ďakujem.
Kto je proti? (0) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (10) Desať. Ďakujem.
Šesťdesiatosem je za, nikto nebol proti, desiati sa
zdržali hlasovania, viac poslancov hlasovanie ignorovalo.
Snemovňa národov toto uznesenie schválila.
Teraz bude hlasovať Snemovňa ľudu. Kto je za,
nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo!
(77)Sedemdesiatsedem. Ďakujem.
Kto je proti? (0) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (6) Šesť. Ďakujem.
Sedemdesiatsedem poslancov hlasovalo za, nikto nebol proti, šiesti
sa zdržali hlasovania, viac poslancov ignorovalo hlasovanie.
Aj Snemovňa ľudu toto uznesenie schválila.
Prijatím tohto uznesenia by sme mohli uskutočniť
voľbu.
(Poznámka redakce: Usnesení SL č. 285, SN
č. 293)
Volebný poriadok schválili snemovne začiatkom
volebného obdobia. Toľko na úvod.
Kandidátku (tlač 768 a 768 A) ste obdržali
do lavíc. Ide o návrh politického grémia
a výborov branných a bezpečnostných.
Prosím predsedov branných a bezpečnostných
výborov, aby podali výklad k tomuto bodu programu.
Prosím pána poslanca Lisa a pána poslanca
Šimka. Slovo má pán poslanec Lis.
Poslanec SN L. Lis: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
kolegyně a kolegové, předkládám
Federálnímu shromáždění
návrh na volbu generálního inspektora ozbrojených
sil České a Slovenské Federativní
Republiky
Dovolte, abych při této příležitosti
připomněl, že volba generálního
inspektora je součástí snahy nově
se utvářející společnosti o
budování ozbrojených sil na demokratickém
principu. Je projevem demokratického vlivu občanů
na armádu, která byla a mnohdy dosud je do značné
míry uzavřenou a od života občanů
oddělenou institucí. Je demokratickým projevem
kontroly Federálního shromáždění
nad činností ozbrojených sil. Volba generálního
inspektora ukládá povinnost podílet se na
určování základní orientace
branné politiky státu. Smyslem ustanovení
funkce generálního inspektora podle § 1 zákona
č. 540 o generálním inspektoru je nejen účinná
kontrola činnosti a stavu ozbrojených sil, ale především
realizace branné politiky státu Federálním
shromážděním. Ne vždy tomu tak
v minulosti bylo. Více než 40 let byl v Československu
uplatňován systém přímého
stranického řízení ozbrojených
sil. Monopolní postavení KSČ v tomto systému
řízení odmítalo účast
zákonodárných a výkonných orgánů
státu. To v podstatě vylučovalo vliv parlamentu
na ozbrojeně síly a účinnou kontrolu
občanů.
Hesla o spojení armády a lidu byla pouze pokryteckým
pláštíkem zastírajícím
podstatu a roli armády jako důležitého
nástroje k potlačení eventuálního
projevu nespokojenosti občanské veřejnosti.
Mocenský monopol komunistické strany připouštěl
iniciativu armády pouze v oblasti vojenské, stranické
a politické. Komunistická strana, na vrcholu pyramidy
politické moci určovala obecnou funkci a zařazení
armády v životě společnosti. Do vnější
funkce armády ani ona neměla co mluvit, ta byla
určena strategickým záměrem bývalého
společenství zemí sdružených
ve Varšavském paktu. Možnosti komunistické
strany byly tedy i v tomto směru značně omezeny
a soustřeďovaly se pouze k vymezení vnitřní
funkce armády, tedy k potlačování
všech projevů nesouhlasu ke komunistickému
zřízení. KSČ přisoudila nejvyššímu
vedení armády uplatňovat iniciativu pouze
v rámci realizace svých stranických usnesení.
Zde jsou také příčiny oné dlouhé
cesty od prvních úvah o zřízení
Generálního inspektorátu k dnešní
volbě generálního inspektora.
V prvním období na půdě branných
a bezpečnostních výborů v období
jara a léta 1990 bylo nutné zlomit odpor starých
mocenských struktur k této instituci, což znamenalo
zbavit KSČ jejího výsadního postavení,
v němž se deklarovala zásada přímého
stranického řízení odzbrojených
sil.
Druhé období zahrnuje zhruba podzim roku 1990. Toto
období bylo poznamenáno odporem armády k
funkcionářům Institutu generálního
inspektora. Svědčí o tom průzkum názorů
těchto funkcionářů. Téměř
všichni dotázaní nejvyšší
funkcionáři tehdejšího ministerstva
národní obrany odmítali zřízení
Generálního inspektorátu z nejrůznějších
důvodů. Argumentovalo se tím, že v zájmu
tvořící se demokracie by měl být
Generální inspektorát a jeho úřad
podřízen pouze ministerstvu národní
obrany, nebo vrchnímu veliteli ozbrojených sil,
to je prezidentu republiky jako jeho inspekční a
dohlížecí orgán. To vše mělo
znesnadnit přijetí zákona o generálním
inspektorovi a zamezit parlamentní kontrolu v resortu armády.
Pak tu byla řada zamítajících stanovisek.
Argumentovalo se např. tím, že existence federálního
ministerstva kontroly plně postačuje pro kontrolu
armády, že Rada obrany státu podává
Federálnímu shromáždění
dostatečné množství kvalitních
zpráv o přípravě a stavu obrany a
že lze na základě ústavního zákona
č. 143 z roku 1968 organizovat různé společné
kontrolní akce federálních orgánů.
Všechny tyto postoje vyjadřovaly odmítavé
stanovisko k Institutu generálního inspektorátu,
které bohužel, jak jsem se již zmínil,
přetrvávají v armádě dosud.
Výjimku tvoří noví nejvyšší
funkcionáři federálního ministerstva
obrany. spěšná realizace zákona o zřízení
Generálního inspektorátu ozbrojených
sil ČSFR závisí ovšem také na
kvalitě osob, které v tomto úřadu
budou pracovat. Požaduje se od nich vysoká profesní
zdatnost v právní oblasti, v rozpočtových
záležitostech a mimořádné kvality
v oblasti vojenskopolitické problematiky, znalosti nikoliv
detailní, ale koncepční v řešení
globálních záležitostí obranyschopnosti
země při využití nejmodernějších
metod současné techniky. Východiskem je tu
nová vojenská doktrína. Její realizace
v plném rozsahu je měřítkem i předpokladem
jakékoliv činnosti generálního inspektora.
Máme-li, vážené paní poslankyně
a vážení páni poslanci, vysoké
nároky na vysoké funkcionáře ozbrojených
sil, platí stejná měřítka i
na generálního inspektora a jeho spolupracovníky.
Z těchto důvodů je třeba pečlivě
vážit předkládané návrhy
volby, které vám byly předloženy. Tyto
konkrétní návrhy vám předloží
doktor Šimko, předseda výboru branného
a bezpečnostního ve Sněmovně lidu.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Lisovi, teraz má
slovo poslanec Šimko.
Poslanec SL I. Šimko: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúcí,
vážené Federálne zhromaždenie.
Predložím vám návrh kandidátov
na úrad generálneho inšpektora ozbrojených
síl ČSFR. Výbory branné a bezpečnostné
sa zaoberali touto otázkou o schválení zákona
o generálnom inšpektorovi niekoľkokrát,
vypočuli viac kandidátov a nakoniec hlasovaním
rozhodli o troch kandidátov a to tak, ako je to uvedené
v tlači 768.
Kandidáti výborov branných a bezpečnostných
sú Ing. Bronislav Longbauer, JUDr. Karol Stome a dr.Libor
Konvička. Z rokovania politického grémia
Federálneho zhromaždenia nakoniec vznikla požiadavka
predložiť ďalšieho kandidáta, ktorým
sa stal Ing. Alojz Rajnič.
K tomu by som povedal len toľko, že životopisy
týchto kandidátov sú uvedené v tlači
768 a 768 A. Takže tento životopis nebudem čítať,
s tým sa môžete oboznámiť z týchto
dokumentov. Pokiaľ ide o politicky závažný
fakt, akým spôsobom má byť obsadený
Úrad generálneho inšpektora, zákon o
generálnom inšpektorovi neobsahuje žiadne ustanovenia,
pokiaľ ide o rozloženie jednotlivých funkcionárov
v tomto Úrade a vo vzťahu k armáde, pokiaľ
ide o pôvod z jednej alebo druhej republiky našej federácie.
Aj cez to ide o závažnú politickú okolnosť
a z toho dôvodu bola v tomto smere dosiahnutá istá
dohoda v politickom grémiu a prosím, aby sme túto
dohodu rešpektovali.
Ing. Bronislava Longbauera kandiduje Verejnosť proti násiliu,
je občanom Slovenskej republiky. Doktora Karola Stomeho
Občianská demokratická strana a je občanom
Českej republiky. Doktora Libora Konvičku kandiduje
Občianske hnutie a je občanom Slovenskej republiky.
Ing. Alojza Rajniča kandiduje Kresťansko-demokratické
hnutie a je občanom Slovenskej republiky.
(Pro hluk v sále nebylo dobře slyšet.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Šimkovi, prosím
dr. Stome s faktickou poznámkou.
Poslanec SN K. Stome: Chcem povedať tomuto zhromaždeniu,
že nie som občanom Českej republiky... ale
občanom Slovenskej republiky. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím vás,
moment. Priatelia, aby sme mohli pokračovať ďalej
v rokovaní v kluboch, otváram rozpravu. Doteraz
sa do rozpravy nikto neprihlásil. Prosím, prvý,
pán poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: Nevím, jestli je vhodné, abychom
v plénu kladli kandidátům otázky nebo
je zpovídali. To bylo úkolem branně bezpečnostního
výboru, ale pokládám za naprosto nezbytné,
aby se všichni čtyři kandidáti alespoň
v krátkosti představili se svou představou
o práci budoucího generálního inspektora.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Kandidáti, okrem poslanca Rajniča,
sú všetci tu. Môžu sa predstaviť,
len poslanec Rajnič je mimo republiku. Ďalej sa do
rozpravy prihlásil pán poslanec Jičínský.
První místopředseda FS Z. Jičinský:
Vážené kolegyně, váženi
kolegové, chtěl bych říci jednu věc.
Politické grémium se touto otázkou zabývalo.
Já bych chtěl přesně interpretovat
jeho stanovisko. Doporučuje, aby za generálního
inspektora byl volen občan Slovenské republiky,
čili, aby ta interpretace byla jasná. Je to doporučení,
nemůže to být samozřejmě žádné
usnesení. Je to doporučení vzhledem k tomu,
že víte, že byl předložen svého
času návrh změny ústavního
zákona, aby tam ten princip jisté parity v obsazování
vojenských funkcí byl vyjádřen přímo
ústavně.
Dohodli jsme se, že nebudeme takovouto ústavní
změnu přijímat, ale bude tu platit určité
nepsané pravidlo a bude třeba respektovat i tady
určitou strukturu republikového obsazování
těchto funkcí. Takové je tedy doporučení
politického grémia - aby byl do této funkce
volen občan Slovenské republiky.
Druhá věc: Snad bych mohl poněkud poopravit
to, co uváděl pan zpravodaj Šimko. Myslím,
že ti kandidáti nejsou kandidáty stran. Myslím,
že ty kandidáty navrhovaly branné a bezpečnostní
výbory. Bylo by asi ještě dobré pro
informaci sněmoven říci, jak hlasování
ve výborech dopadlo. Jde tu, řekl bych, o to, kam
ten či onen kandidát politicky patří.
Ale nejsou to návrhy politických stran a hnutí,
které by tyto kandidáty předkládaly.
Tolik jaksi k doplnění informace.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pekne. Teraz by som prosil
poslanca Karola Stomeho, aby sa podľa návrhu pána
poslanca Bendu predstavil.
(Hlasy z pléna: My jsme nesouhlasili.)
Dobre, technická poznámka - pán poslanec
Ambros.
Poslanec SN R. Ambros: Pán predsedajúci, myslím
si, že tento návrh kolegu Bendu treba najprv v pléne
odsúhlasiť.