Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Zaznívá protinámitka, která říká: "No, tak ti lidé zkrachují a objekt půjde znovu do privatizace." Tato námitka je bohužel naprosto falešná. Tito lidé mohou tento objekt znovu prodat, případně pronajmout a žít z renty.

A jestli něco vytýkám našim privatizačním technikám v procesu malé i velké privatizace, pak je to právě to, že vytváří daleko spíše vrstvu rentiérů, než vrstvu podnikatelů.

My se zde leckdy rozhořčujeme nad vysokými důchody ve výši 3 800 Kčs a fakt těchto vznikajících rent, proti nimž jsou tyto důchody pouze směšnou částkou, nám jaksi uniká.

Domnívám se tedy, že by bylo výhodné, abychom, jak už zde řekl pan předseda Tahy, akceptovali metodu leasingu jako metodu, která mění, i když s určitým časovým zpožděním, vlastnické poměry, protože uživatel nové provozovny se od počátku chová jako podnikatel.

Jinak bych chtěl upozornit, že nám samozřejmě finanční ústav nepůjčí na naše modré oči. Jak vyplývá např. ze zkušeností kolegy Malého, pak vám peněžní ústav zpravidla půjčí do výše 120 % vyvolávací ceny, a to se splatností na 6 let. Banka přitom v řadě případů vyžaduje hypotekární záruky, přičemž např. družstevní byt vstupuje do objemu těchto záruk pouze ve výši jeho nabývací ceny, která je samozřejmě daleko nižší, než cena skutečná atd.

Tedy abych dlouho nezdržoval, je celá řada argumentů včetně inteligence úvěrových referentů, která brání i potencionálně schopným podnikatelům, aby zkusili své štěstí právě formou leasingu.

Poslední argument uvádím jako zcela sekundární, protože jsem přesvědčen, že poslanci jsou bytosti samostatně myslící a naprosto nepotřebují nápovědu. Asi před 14 dny jsem na výboru pro plán a rozpočet konstatoval, že pan ministr Tomáš Ježek, tedy ministr české privatizace, podporuje leasingovou metodu jako jednu z variantních technik používaných v malé privatizaci. Protože zejména ze strany jeho politických kolegů z ODA vznikla jistá pochybnost o tomto tvrzení, dovolil jsem si dnes ráno panu ministrovi Ježkovi opět zatelefonovat a on mi toto stanovisko potvrdil. Tedy i člověk, který se dlouhodobě malou privatizací zabývá, zastává tento názor.

Skončil bych tím, že někdy navzájem ideologizujeme svoje postoje i tam, kde jde o spory technické. Leasing není ani slovo ruské, ani slovo albánské, je to slovo anglické a jeho základní zásada zní "pay as you earn" - zaplať, až si vyděláš!

To znamená, že současně i motivuje nabyvatele ke zvýšení výkonu jeho provozovny, zvyšuje počet soutěžících subjektů na trhu při aukcích, a jestliže zvyšuje neinflační objem prostředků, kterých stát může využívat v rámci zdrojů z malé privatizace, pak je to jenom dobře.

Vážení kolegové, včera vyšla statistika, která mimo jiné uvádí, že v červnu tohoto roku ve srovnání s červnem minulého roku poklesla československá průmyslová produkce už o 32 % a to včetně zahrnutí soukromého sektoru. Je velice pravděpodobné, že na tento smutný fakt budou někteří z nás reagovat voláním po návratu ke státní regulaci. Já se naopak domnívám, že privatizaci, malou i velkou, je potřeba urychlit a jako nejrozumnější cestu tohoto urychlení vidím právě to, že nebudeme fanaticky spoléhat na jednu jedinou privatizační techniku a nebudeme navzájem ideologizovat své postoje, ale pokusíme se o funkční kombinaci všech rozumných privatizačních technik, které přicházejí k dispozici a v úvahu. Jinak by se totiž mohlo stát, když je nám slibován hospodářský zázrak, že jediným hospodářským zázrakem, který se nám podaří, bude to, že dokážeme hos- podařit ještě hůře než komunisté. Děkuji za pochopení. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Zemanovi. Dalším přihlášeným je poslanec Senjuk, připraví se poslanec Cuhra.

Poslanec SN R. Senjuk: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jen v krátkosti bych reagoval na vystoupení kolegy Zemana. V žádném připadě nechci snižovat hodnotu leasingu nebo způsob leasingového pronájmu, ale domnívám se, že v tomto případě je třeba si uvědomit, jakým technickým zabezpečením by se toto provádělo, abychom neohrozili finanční bilanci našich bank. Protože v případě, že by došlo k leasingovému pronájmu, kdy splátky můžeme odečítat jako podnikatelé z daní, by bylo zcela jednoznačné, že výhodnost přímých bankovních úvěrů, které v současné době se pohybují kolem 17 až 19 %, by rázem poklesly. To znamená volné finanční prostředky by zůstaly v depozitech bank.

Nechci to dále rozebírat. Bylo by třeba tyto další konsekvence domyslet.

Další věc, kterou bych chtěl nadnést, že jsem chtěl poděkovat kolegům z Občanského hnutí a z Veřejnosti proti násilí, kteří na dnešním zasedání nadnesli pozměňovací návrhy, které již při projednávání zákona č. 427/1990 Sb. navrhoval meziparlamentní klub demokratické pravice, tj. vstup zahraničního kapitálu přímo do prvního kola. Jsem rád, že zkušenosti mají tak kladný vliv na mínění našich kolegů.

Další věc, kterou jsem chtěl navrhnout je to, že nesouhlasím s tím, co tady přednesli zpravodajové, že v § 21 postihy jednotlivých osob, které jsou odpovědné za chod organizace, případně zodpovědnost organizace za nedodání podkladů pro dražbu, by měly řešit republikové orgány přímo nebo Česká národní rada a Slovenská národní rada.

Domnívám se, že Česká národní rada i Slovenská národní rada schvalují svým usnesením zákon nižší právní úrovně, než tento zákon a nemělo by to v tomto případě překročit rámec zákona federálního, což by tím, že by rozšířila možnost postihu organizací a osob zodpovědných za chod organizací podle mého názoru udělala. Proto navrhuji dva pozměňovací návrhy k § 21.

První návrh: Dosavadní znění textu § 21 označit jako odstavec 1 a za slova "podklady a doklady" doplnit slova "do 30 dnů od vyžádání" a zařadit nový odstavec č. 2.

Pokud organizace poruší ustanovení tohoto zákona, může příslušný orgán republiky uložit osobě zodpovědné za chod organizace pokutu. Způsob platby a výši pokuty určí Česká národní rada a Slovenská národní rada svým zákonem.

Zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu je následující. Tímto zněním v žádném případě nezasáhneme do kompetencí republik, ale v tomto zákoně založíme možnost, aby vůbec sankce byly zařazeny do zákonů národních rad.

Další pozměňovací návrh, který mám, se týká § 4 odstavce 1, kdy podle mých zkušeností ve většině případů se u dražby provádí pouze pronájem a nikoliv výlučně, pokud to lze, včetně nemovitosti. Domnívám se, že by především dražby měly probíhat včetně nemovitosti a včetně pozemku, a teprve, pokud není jiné zbytí, jenom jako nájem.

Proto navrhuji do § 4 odstavec 1 doplnit slova za současné znění "včetně nemovitosti vždy, pokud by tím nedošlo k porušení jiných zákonů". A odkaz zákon č. 87/1990 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 403/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů o zmírnění některých následků majetkových křivd a zákon České národní rady a Slovenské národní rady o majetku měst a obcí. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Senjukovi. Prosím poslance Cuhru. Po něm vystoupí poslanec Štern.

Poslanec SN J. Cuhra: Pane předsedající, dámy a pánové, obrátil se na mne zástupce ministerstva obchodu a cestovního ruchu se žádostí, aby Federální shromáždění k této projednávané novele uvedlo stanovisko k určitému problému probíhající privatizace, k otázce zásob, a dále přednesl návrh úpravy dvou paragrafů zákona.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy minulých let zavinily, že zásoby jsou značné. Nakládání s nimi je různé, ať už se jedná o odvážení atraktivních zásob, nebo naopak jejich zavážení za účelem zvýhodnění vydražitele či znevýhodnění zásobami neprodejnými. Oboje by mělo být trestně stíháno jako nepřípustná spekulace.

Nyní k samotné úpravě paragrafu. Jedná se o § 10 zákona č. 427/1990 Sb. Jedná se v podstatě o logickou záležitost. Na konci odstavce 1 doporučuji doplnit větu: "Nepodaří-li se provozní jednotku vydražit ani tímto způsobem, licitátor dražbu ukončí." Zařazení věty do odstavce 2 za středníkem je věcně nesprávné, vztahuje se totiž k režimu dražby provozní jednotky dražené s nemovitostí.

Úprava § 11 návrhu novely není jasný pojem "náklady marné dražby". Mělo by jít o náklady spojené také s inventarizací. Rovněž není jasné, kam náklady, popř. zvláštní poplatek poplynou. Doporučuji proto, aby § 11 zněl takto:

"Vlastnictví k věcem vydraženým příklepem licitátora přechází na vydražitele, který je pověřen do 30 dnů ode dne dražby zaplatit kupní cenu, celou cenu." Přitom cenu vydraženou uhradí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky po odečtení dražební jistoty podle § 5 odstavec 2 a 3 a cenu zásob uhradí organizaci. Tím by potom odpadl odstavec 3, který toto tam stanovil.

Druhý odstavec by zněl: "Nezaplatí-li vydražitel ve stanovené lhůtě kupní cenu, přechod vlastnictví k vydražené věci se od počátku ruší a dražební jistota připadne příslušnému orgánu republiky. Tento orgán takovému vydražiteli uloží též povinnost nahradit náklady marné dražby nebo zaplatit zvláštní poplatek až do výše 30 % původně vydražené ceny. "

Tím není dotčeno právo organizace z odpovědnosti vydražitele za škodu a na vydání neoprávněného majetkového prospěchu. Tento dodatek byl v zákoně č. 427/1990 Sb. též ve druhém odstavci. Čili by se tam vrátil. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Cuhrovi. Dalším z přihlášených je poslanec Štern. Prosím, aby se ujal slova. Současně požádám o další řízení naší schůze místopředsedu Stanka.

Poslanec SN J. Štern: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ve všech pozměňovacích návrzích a ve všech otázkách, které se zde projednávaly, mně připadá jednoznačná otázka prodloužení nájmu. Všechny ostatní otázky mně připadaly natolik rozporuplné, že sám nevím, jaký postoj u celé řady z nich mám zaujmout.

V otázce prodloužení nájmu si myslím, že situace je celkem jednoznačná. Domnívám se, že provozní jednotku s možností nájmu, koupí jen ten, komu jde o maximální jednorázový zisk. Domnívám se, že solidní podnikatel do takového obchodu nepůjde, protože by ho po dvou letech čekalo nejisté vyjednávání o novém nájmu s tím, že by mezi tím investoval do pronajaté provozovny určité prostředky a byl by vlastně v situaci, kdy by byl do jisté míry vydíratelný vzhledem k tomu, co do provozovny investoval.

Musím říci, že mluvím z konkrétních zkušeností různých lidí, kteří takto do takových obchodů šli.

Prodloužení nuceného nájmu na pět let - domnívám se - přitáhne do procesu malé privatizace přece jen solidnější podnikatele, kteří uvažují dlouhodoběji a kteří neuvažují v rozměrech butiků, které nám vyrůstají jako houby po dešti, ale kteří by přece jen šli jiným směrem, který by byl společnosti prospěšnější.

Jsem současně proti zpětnému prodloužení, to je proti retroaktivitě, i když prodloužení následné je do jisté míry diskriminující vůči účastníkům dosavadních aukcí, zejména vůči těm, kteří právě objekty z důvodů, že dvouletý nájem je odradil, příslušné provozovny nekoupili. Zejména tito jsou poškozeni. Ale to už je prostě daň těmto procesům, jejich průběh nelze uhadovat s jistou prognostickou přesností.

Otázka cizinců: Proti cizincům v prvním kole mluví zejména snaha umožnit vytvoření domácí živnostenské vrstvy. To je za všemi návrhy, za celou filozofií, kdy cizi kapitál nebyl do prvního kola připuštěn. Daň, kterou za to platíme, a pokud se to nezmění, ještě zaplatíme, je ta, že do prvního kola nám stejně cizí kapitál jde, ale prostřednictvím nastrčených figurek, které provozovny kupují. Solidní kapitál tuto praxi samozřejmě provozovat nebude. Přitom ale právě solidní kapitál by v tom prvním kole určitě ten nesolidní převálcoval. To je daň, v jakém množství se toto děje, jaká je váha tohoto argumentu. Celkem těžko lze odhadnout, ale určitě svoji roli má. Z hlediska toho i z hlediska čistě tržního přístupu by bylo lepší cizí kapitál v prvním kole do aukcí pustit.

Otázka leasingu: Na první pohled leasing vypadá velmi dobře a logicky. V prvním plánu bych s ním ihned souhlasil, zejména za situace, kdy jsou velmi omezené úvěrové prostředky, kdy banka na vás chce garanci 100 % nejen úvěru, nejen obrovský úrok, ale i stoprocentní garanci, což činí úvěrování velmi nesnadné pro podnikatele. Z tohoto hlediska by tento způsob byl velice pozitivní, ale jako ekonom musím domyslet i druhý krok, totiž to, že samozřejmě možnost splátek, možnost leasingu by zvedla nepochybně ceny nakupovaných provozoven právě o tu částku, kterou patrně reprezentuje úrok. Myslím, že to není ten krok, který by vedl ke kýženému cíli.

Závěrem bych měl trochu buřičškou poznámku k celému procesu malé privatizace i k tomu, co zde projednáváme. Před tím bych chtěl ještě říci, že proces malé privatizace je asi v jedné třetině, a nebylo by dobré asi zákon měnit. Novela byla rozumná a na to se navěsily desítky dalších návrhů. Některé hrozí nabourat celý systém. Je zde určitý zaběhnutý provoz, nebylo by dobré to podstatně měnit. To byla jen mezipoznámka.

Nyní poznámka k celému procesu malé privatizace. Je nepochybné, že proces malé privatizace stojí, stál a bude stát obrovské úsilí celé společnosti, soukromých osob, institucí, finančních prostředků, celé administrativy atd. Tento proces na sebe váže energii lidí a jejich finanční prostředky - kapitál. Výsledkem je a bude změna vlastnických vztahů v již existujících provozovnách. Přitom jde o oblast, která je až trojnásobně poddimenzována ve srovnání s vyspělými zeměmi. Čili jde o oblast, kde bychom potřebovali velmi rychlou expanzi do nových provozoven, což se tímto procesem neděje. A celá společnost je orientována na transformaci už existujících provozoven. Ale z hlediska celospolečenského zájmu by bylo třeba, aby provozoven bylo třikrát více. To se neděje a společnost se vyčerpává přeměnou něčeho, co už existuje.

Kladu možná ne úplně korektní otázku, zda-li by bývalo nebylo lépe, ale to je vždy to kdyby, kdyby se celá energie a kapitál investovala na rozvoj nových provozoven, na využití všech miliónů metrů nevyužitých nebytových prostor, které vlastní různé velkoobchody, Řempa a různé podobné státní organizace, a zda-li by - z hlediska celospolečenského - toto nebyla přece jen lepší cesta: Ale to je jen tak na okraj. Děkuji.

(Řízení schůze převzal místopředseda FS J. Stank.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Šternovi. Slovo má poslanec Erich Kříž. Ďalej sú do rozpravy prihlásení poslanci Hubálek, Kočtúch, Svoboda, Roman, Fišera a Kudláček. Prosím, slovo má pán poslanec Kříž.

Poslanec SL E. Kříž: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, mám dva pozměňující návrhy spíše rázu doplňujícího; texty, které vycházejí z mých zkušeností, z rozhovorů a jednání se členy privatizačních komisí. Nevycházejí z toho, jak já se k tomu stavím, ale jak se k tomu staví praktičtí prosazovatelé tohoto zákona. Bude se to týkat § 11 - doplnění některých změn, které už zde byly navrženy a které máme textově zpracovány.

První návrh se týká vložení nového odstavce mezi odstavec 2 a 3 § 11 v tomto znění: "Dojde-li k nezaplacení ceny ve stanovené lhůtě podle odstavce 2, bude provozní jednotka opětně zařazena do prvního kola dražby." Jde o to, že v podstatě se tam objevují tendence, které zde už byly několikrát řečeny - nastrčení apod. - kdy nastrčenou osobou se snaží dostat osoby v pozadí jednotku do druhého kola. Souvisí to i s tím, že bude tato osoba - doufám - sankciována podle návrhu, který máme v lavicích. Ale toto je doplnění, které nám umožní dále zefektivnit a trochu sankciovat osoby, které se toho dopouštějí.

Druhý návrh se týká doplnění druhého odstavce o text: "Vydražitel, který ve stanovené lhůtě nezaplatí cenu, za kterou provozní jednotku vydražil, se nesmí zúčastnit opakované dražby této provozní jednotky."