Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Každý z dvoch blokov V 1 stál v dobe svojho vzniku šesť až sedem miliárd korún. Elektráreň nie je projektovaná na maximálnu prevádzkovú haváriu, takže v prípade prasknutia primárneho okruhu by nebola šanca reaktor ochladiť. Následkom by však bolo tavenie aktívnej zóny, zamorenie v okolí elektrárne rádioaktívnymi látkami.

Nie je tu ani kontejnent, teda oná bariéra schopná zabrániť úniku rádioaktívnych látok. Primárny okruh je zostavený z 3, 2 cm silných rúr nehrdzavejúcej ocele. Kritickými miestami sú zvary veľmi citlivé na efekty. Naviac sú geometricky nevhodné, nie je možné ich kontrolovať ultrazvukových clon, ktorými je možné kontrolovať škáry vo zvaroch. Americká firma Bechtel má vykonať nezávislú kontrolu zvarov. Prípadná havária by mohla vážne ohroziť obyvateľstvo hlavne do 30 km od elektrárne. Preto sú robené opatrenia pre tento prípad. Obyvateľstvu sú rozdávané tabletky jodidu draselného, určitého ochranného prostriedku proti hromadeniu rádioizotopových jódov v štítnej žľaze.

Rovnako ako toto konštatovanie, dostali sme i list od susedných Rakušanov z Viedne, ktorí na poslaneckej úrovni podnecujú proti opatreniam konštatovaným v záverečným správach vedeckých elektrární V 1.

Ja sa preto pýtam, je správne, že k takýmto závažným problémom, hlavne z pohľadu problémov v severných Čechách sa tento náš návrh zákona nechá jednoducho vysporiadať § 21? Nemal by tu byť konkrétny termín s konkrétnymi úlohami? Nevyvolávame vlastne situáciu Černobylu na našom území? Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Takže to bola otázka, pán poslanec? (Poslanec Jambor: Áno.) Ďakujem poslancovi Jamborovi. Ďalej vystúpi poslanec Stanislav Kučera a pripraví sa poslanec Gandalovič.

Poslanec SL S. Kučera: Vážený pán predseda, vážené kolegyne a kolegovia. Ja tu počúvam celú dobu o predmetných nedostatkoch, ktoré sme zdedili po vláde, ktorá všetky svoje rozhodnutia konala v zmysle vedeckého svetového názoru. Moja predrečníčka tu spomenula okrem iného mne tak blízku Oravu a tu by som sa chcel pozastaviť. V tejto krásnej Orave, kde i naďalej pracujú tí istí vedeckí pracovníci a tí istí nevedeckí robotníci. Aký je tam však paradox?

Tí vedeckí pracovníci tvrdia tým nevedeckým robotníkom, že momentálne ich demokratizácia pripraví o mzdy, pripraví o miesta, pretože je od nich žiadaná až desať miliónová pokuta, čo by znamenalo krach celej továrne, hrozila by nezamestnanosť, a tak - div sa svete - nevedeckí pracovníci tvrdia: Fakt, teraz je skutočne zle, tá vláda pred nami to robila perfektne.

A ešte jeden postreh z Oravy. Ako značkár turistických chodníkov vykonávam túto činnosť z lásky k prírode zadarmo už 35 rokov. Je hrozné keď je v lese tabuľka, zákaz vstupu a my tam prídeme značkovať cesty, ktoré často slúžia k vojenským účelom a po cestách nájdeme sudy od nafty, ako z nich vyteká ropa alebo nafta, alebo benzín, odložené nepoužité lesnícke stroje, to všetko je možné na tejto turistickej ceste nájsť, len noha turistu tam nemôže ísť, pretože ona a vôbec turisti zapríčinili, že v našej milovanej krajine je tak hrôzostrašný stav životného prostredia. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kučerovi, ďalej má slovo pán poslanec Gandalovič, pripraví sa poslanec Kováč, ktorý je zatiaľ posledným prihláseným do rozpravy.

Poslanec SN P. Gandalovič: Kolegyně a kolegové, kolegyně Čejková vás informovala o katastrofálním stavu severních Čech. Vy samozřejmě pocházíte z jiných oblastí a předpokládám, že máte své zkušenosti z ekologickou devastací. Jestliže se ptáme, jakým způsobem vůbec došlo k tak strašné ekologické devastaci naší země, měli bychom si uvědomit, že ekologie je z velké části spjata s energetikou.

A právě energetika byla zosobněním socialistického uspořádání hospodářství. Tato oblast se vlastně nikdy neřídila ekonomickými zákony. Výroba energie od těžby uhlí dopravy, až po jeho spálení byla vždy řízena jakýmisi principy vojenského hospodářství. Bylo prostě rozhodnuto, že je nějaká potřeba, že jsou nějaké zdroje a jak budou využívány. Cena, zisk, investice, případně sanace životního prostředí byly pojmy zcela neznámé nebo jen symbolicky používané. Klíč k nápravě našich ekologických škod tedy není jenom v legislativě, kterou náš parlament, doufejme, doplní o další důležitý zákon, ale leží také nevyhnutelně v ekonomicko-organizačních opatřeních a změnách v oblasti energetiky.

V našem parlamentu se již delší dobu pohybuje materiál nazvaný Energetická koncepce České a Slovenské Federativní Republiky, který měl být federální vládou přijat již na jaře a jehož základní smysl je směrnice strukturálních změn v oblasti energetiky.

Tento materiál by měl být později schválen i v parlamentu. Vlivem kompetenčních změn došlo k odsunu tohoto projednávání a celá problematika se tak dostala do pozadí. Já jsem přesvědčen, že energetická koncepce a strukturální změny v oblasti energetiky nejsou jen úkolem exekutivy, ale že existuje řada legislativních opatření, včetně oněch nešťastných kompetencí, které by ve svém důsledku mohly přispět k zavedení ekonomických pravidel výroby energie, elektrické energie a pod. A jsou základní podmínkou k uplatnění ekologických opatření.

Dále bych vás chtěl vyzvat, abychom nejenom podpořili projednávání tohoto materiálu ve vládě i v parlamentu, ale i politicky podpořili taková opatření jako jsou změny, to znamená zvýšení ceny energie, demonopolizace elektrárenských podniků a podobně, což vlastně je zase základní podmínkou k tomu, aby elektrárenské podniky byly schopny investovat. Elektrická energie je v současné době, jak jistě víte, cenou regulovanou, podniky nejsou schopny pokrýt své investice, ekologické investice samozřejmě v žádném případě - jedno odsiřovací zařízení a jeden elektrárenský blok má hodnotu řádově miliard korun a na druhé straně, na straně poptávky, laciná energie nevede k úsporám energie, veškeré programy na úsporu energie se nevyplácejí, např. mají až nepřijatelně dlouhodobou návratnost. Takže to je prosím můj příspěvek, rád bych abychom si uvědomili i tuto stránku ekologie. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Gandalovičovi. Slovo má teraz poslanec Ladislav Kováč, pripraví sa pán poslanec Šedovič.

Poslanec SN L. Kováč: Vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia. Široký okruh ľudí, do ktorého sa počítam so svojou troškou aj ja, venovali Slovenskému raju, ktorý v tomto čase je už územím národného parku Slovenský raj maximum, ktoré sme mohli zo seba vydať bez ohľadu na čas, osobné voľno a rodinu. Pokračovali sme tak v tradíciách, ktoré sa začali už u našich otcov a dedov, v období keď Slovensky raj začínal byť len pojmom.

Územie Slovenského raja vstúpilo do povedomia v závere minulého storočia. Samotný názov Slovenský raj sa po prvýkrát objavuje v prvom ročníku Krásy Slovenska v roku 1921, teda v tomto roku by sme mali oslavovať 70. výročie pomenovania tohoto územia. Začiatkom tohto storočia začali prvé sprístupňovacie práce v najatraktívnejších lokalitách v Tiesňavách. Budovali ich majitelia lesov, armáda, pracovníci ČSD depa, turistickí nadšenci a ostatní obyvatelia Spišskej Novej Vsi.

Období po roku 1945 sa združila skupina nadšencov v TJ Tatran Spišská Nová Ves, kde sa najskôr zoskupilo jadro Horskej služby v Slovenskom raji. Vzhľadom k narastajúcej návštevnosti, začali sa budovať v Tiesňavách bezpečnostné prvky, z ktorých mnohé vynikajú unikátnosťou technického riešenia, ako je lanový most prelomu Hornádu, sústava rebríkov na najvyššom vodopáde Slovenského raja v Sokolej doline, kde je viac ako 80 metrový výškový rozdiel a podobne. Bezpečnostné prvky zároveň sú a boli významným ekologickým prvkom. Práce boli realizované výlučne brigádnicky, pričom ich financovanie bolo zo zdrojov akcie Z, z prostriedkov cestovného ruchu a podobne. Tento národný park je teraz z väčšej časti uzavretý. Požiar v doline Kyseľ a extrémne narušené prostredie z Kovohutí Krompachy a železorudných dolov z Rudňan nám robia, pomaly ale isto, z tejto prekrásnej krajiny mesačné prostredie. V dôsledku toho si kladiem za povinnosť vystúpiť aspoň s niektorými pripomienkami, ktorými by som chcel tento toľko potrebný zákon doplniť, prípadne vylepšiť.

V § 2 v prvej vete v pomocnom pracovnom materiále by som chcel doplniť text "znečisťujúcimi látkami pre účely tohoto zákona"... a teda chcem zmenu "sú tuhé, kvapalné a plynné látky" namiesto toho by som navrhoval "sú také koncentrácie tuhých, kvapalných a plynných látok".

Myslím, že táto štylizácia lepšie vystihuje skutkový stav. V pôvodnej tlači 695 je uvedený zoznam znečisťujúcich látok. Predpokladám, že takýto zoznam znečisťujúcich látok sa dostane i do tohoto zákona.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Rieši to, pán poslanec, § 5, odstavec 4, kde je práve tá...

Poslanec SN L. Kováč: Ale aj tak by som chcel ďalej doplniť niektoré záležitosti, ktoré by som k tomu mal. Ide o uhľovodíky, kde je pojem uhľovodík veľmi široký. Buď sú to všetky uhľovodíky, alebo by bolo potrebné ich vymenovať. Rovnako tak v tej druhej triede znečisťujúcich látok by som navrhoval doplniť zlúčeniny bizmutu a v prvej rade znečisťujúcich látok oxidy železa. V ďalšej záležitosti by som chcel uviesť asi nasledujúce: tým že navrhovaný zákon v § 23 ruší zákon č. 35/1977 Zb., o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia, vznikne do doby vyššie uvedených noriem vákuum, kde ani kontrolné orgány ani úrady životného prostredia nebudú môcť nič robiť. Bolo by vhodné rušiacu klauzulu o zákone č. 35 upraviť na dobu do vydania noriem, na ktoré sa zákon odvoláva.

Nakoniec by som chcel uviesť, že našou prioritou je životné prostredie, a preto budem hlasovať za prijatie tohto zákona.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Kováčovi. Prosím pána poslanca Šedoviča, aby predniesol svoj príspevok. Pán poslanec Šedovič je už trinásty rečník v tejto rozprave. Prosím.

Poslanec SN J. Šedovič: Vážený pán predsedajúci, vážené dámy, vážení páni, i cez všetky reči, ktoré tu odzneli o spôsobe dohadovania a dohode medzi Slovenskou národnou radou, Federálnym zhromaždením a vládou Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, faktom zostáva, že výbor Slovenskej národnej rady pre životné prostredie a ochranu prírody dňa 20. júna 1991 neodsúhlasil vládny návrh zákona o ochrane ovzdušia.

Výbor Slovenskej národnej rady pre sociálnu politiku, zdravotníctvo a sociálne vzťahy dňa 20. júla 1991 nesúhlasia s predloženým vládnym návrhom o ochrane ovzdušia pred znečisťujúcimi látkami. Vláda Slovenskej republiky svojim uznesením zo dňa 4. 4. 1991 č. 132 vyslovila s návrhom zákona o ovzduší nesúhlas. Komisia, ktorá bola vytvorená, konštatuje i cez to, a to i s vedomím naliehavosti novej právnej úpravy: nedoporučujeme jeho prijatie z už uvedených dôvodov v navrhovanej podobe. Toto sú oficiálne stanoviská slovenských orgánov.

Komisia, ktorá sa zišla včera, 8. 7. konštatuje: "Federálna úprava nesmie obmedzovať práva republík, vytvárať špecifické usporiadanie štátnej správy starostlivosti o životné prostredie."

Právna úprava štátnej správy starostlivosti o životné prostredie je vecou Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady. Účastníci porady sa zhodli na tom, že bude vytvorená komisia za účasti ministrov životného prostredia federálnej a republikových vlád a predsedov výborov pre životné prostredie národných rád a Federálneho zhromaždenia, ktorá posúdi, či pripravované zákony Federálneho zhromaždenia v oblasti životného prostredia zodpovedajú vyššie uvedeným kritériám. Táto komisia zoznámi so svojimi stanoviskami federálnu vládu a republikové vlády, ako aj predsedníctvo Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a predsedníctvo národných rád.

Hovorím, že tento zákon zatiaľ nie je prijatý, je pripravovaný, a žiadne stanovisko komisie zatiaľ nemáme. Pýtam sa, kto má právo meniť rozhodnutie výborov Slovenskej národnej rady? Podľa môjho názoru jedine tieto výbory, a tie svoje stanoviská zatiaľ oficiálne nezmenili. Je pre mňa nepochopiteľné, ako sa môže zákon, s ktorým Slovenská republika nesúhlasí, dostať do pléna Federálneho zhromaždenia. Jedinou odpoveďou je to, že chceme Slovenskej republike nanútiť tento zákon. A to, že je vôbec možné niečo niektorej republike vnucovať, je jasným signálom na to, že musí dôjsť k zmene štátoprávneho usporiadania. (Potlesk.)

Vzhľadom k tomu, že otázky životného prostredia nie je možné vyriešiť jednorázovo a okamžite, ale postupne, s veľkými finančnými nákladmi v dlhom časovom rozptí, nie je dôvod pre to, aby sa prejednával a prijal na 16. plenárnom zasadnutí Federálneho zhromaždenia. Jedine, že by boli v pozadí dôvody, ktoré zatiaľ len tušíme. A zmyslom tohto dôvodu je ešte viac zhoršiť postavenie výrobnej sféry na Slovensku. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Šedovičovi. Bol to posledný rečník prihlásený do rozpravy. Ešte sa s poznámkou prihlásil pán poslanec Voleník.

Poslanec SL L. Voleník: Pane předsedající, dámy a pánové, kolegové poslanci, chtěl bych v první řadě velice stručně zareagovat na kolegu Šedoviče. Byl bych totiž strašně nerad, kdyby tento zákon postihl podobný osud, který žel postihl v posledních dnech také některé jiné velice potřebné zákony. Domnívám se totiž, že kolbiště, které tvoří životní prostředí, je tím nejnevhodnějším kolbištěm pro vyřizování různých takových otázek, které se vztahují k věcem naprosto jiným, než k věcem, týkajícím se přímo životního prostředí. (Potlesk.)

Při této příležitosti bych chtěl zmínit jeden terminus technicus, který vám asi v naprosté většině nic neřekne. Je to termín chromozomální aberace. Nevím, zda jste se s ním někdy setkali. Ale je to termín, který se objevuje, žel bohu, v poslední době velice často právě v souvislosti s otázkou životního prostředí a v souvislosti s otázkou vlivu znečištěného ovzduší na zdraví obyvatelstva. Je to totiž fenomén, který vede ke změně genetického kódu obyvatel.

V současné době nezřídka např. na severu Čech, ale už nejen tam, dochází k tomu, že se rodí děti, jedinci, kteří mají poškozený genetický kód, a v důsledku toho se rodí znetvořené a velice brzy umírají. Ale to je skutečně jen špička ledovce. Protože, jak každý z vás ví, pokud se setkal s otázkou genetiky, otázka genetického kódu, který je poškozen takovýmto způsobem, je otázkou dlouhodobou, otázkou, která nemusí poznamenat nás, nemusí poznamenat naše děti, ale může vést k tomu, že se vůbec už nikdy žádné děti rodit nebudou. Je to otázka, která se nás týká bez rozdílu toho, jaké jsme víry a stranické příslušnosti, bez rozdílu toho, jaké jsme národnosti, jaké pleti. Týká se nás všech! (Potlesk.)

Před časem jsem se setkal s jedním odborníkem, který byl renomovaným odborníkem přes otázky životního prostředí a právě ovzduší. Když jsem si stěžoval na velké zdroje znečištění, řekl mi, co si děláš starosti s takovými věcmi? Velké zdroje znečištění - když zafouká ten správný vítr, budou škodit lidem kolem Leningradu, lidem Tater, ale nikoliv vám, v severních Čechách. Takže se domnívám, že skutečně tento zákon je velice potřebný právě proto, že stanoví jednotné zásady, jednotné principy pro celou republiku, aby velké zdroje znečištění stejným způsobem škodily lidem v severních Čechách, ale i za hranicemi naší republiky, respektive neškodily nejen na Slovensku. Je to zase otázka, která se týká nás všech, která pomůže nám všem. (Potlesk.)

Konečně bych v této souvislosti chtěl stejně jako kolega Richter hovořit k alternativám uvedeným v § 14 odstavec 3, kde je uvedena dvojí lhůta pěti a sedmi let. Domnívám se, že pokud chceme brát vážně otázky spojené s tržní ekonomikou, tak bychom měli - bude-li to možné - hlasovat pro lhůtu pětiletou, jak byla původně navržena. Myslím, že podnik, který nebude reálně schopen dát své technologické zařízení do pořádku v této lhůtě, by neměl mít v reálně fungující tržní ekonomice místo. A konečně, abych byl věcný a měl konkrétní pozměňovací návrh - dovolím si vaši pozornost upoutat k doplňujícímu tisku č. 743, ke zpravodajské zprávě k zákonu o ovzduší, a k bodu 2 tohoto doplňku.

V tomto bodě se hovoří, že je také třeba k textu zákonného návrhu doplnit odkaz uvedený nově jako jedna; v předposlední řádce tohoto odkazu je odkaz na vyhlášku FMTIR č. 83/1973 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Zde došlo ke zřejmému nedopatření a je zde uveden špatný ročník vydání této vyhlášky. Správně by měla být uvedena vyhláška č. 83/1976 Sb., a tento pozměňovací návrh předávám pánům zpravodajům. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)