Odsek 3 by mal znieť takto: "Správe neprísluší kontrola činnosti sudcov pri výkone sudcovskej funkcie."
K § 39 táto zmena: Predsedu a podpredsedu Najvyššieho
súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
menuje a na návrh predsedníctva Federálneho
zhromaždenia prezident Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky zo sudcov menovaných pre tento súd.
K odseku 2 zmena: Predsedu a podpredsedu Najvyššieho
súdu republík menuje Predsedníctvo národných
rád príslušnej republiky na návrh príslušnej
republiky.
Všetky tieto návrhy budú podané písomne.
Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. ale nemôžem si odpustiť poznámku, pán poslanec. Týka sa to aj niektorých iných. Zdá sa mi, že keď poslanec predkladá zmeny, mal by ich odôvodniť, nie len navrhovať.
Pán prvý podpredseda Jičínský
sa ešte prihlásil o slovo, potom vám prečítam
niekoľko oznamov.
První místopředseda FS Z. Jičínský:
Vážení kolegové, já chci zaujmout
stanovisko k vysvětlení, které dával
pan poslanec Világi o hlavním městě,
kde se říká, že hlavním městem
České a Slovenské Federativní Republiky
a pravidelným sídlem jejích orgánů
je Praha.
Myslím, že výklad, který k tomu dal,
přijmout nemůžeme. Pravidelným sídlem
se tu rozumí v tom smyslu, že federální
vláda zasedá v Praze, samozřejmě může
zasedat mimořádně, čili nepravidelně,
v nějakém jiném městě. Byly
společné schůze federální a
české a slovenské vlády, které
se konaly mimo Prahu. Ale nemůžeme přijmout
výklad, že Nejvyšší soud bude v Brně
a my jenom tak volně vyložíme ústavní
ustanovení. Takový výklad nelze dát
článku 141.
Pokud na tom trvá osobné souhlasím s odůvodněním,
které dal pan místopředseda vlády
Rychetský pokud bychom o tom hlasovat měli, a takový
návrh je, tak já bych jej chtěl pozměnit,
aby byl tento návrh zařazen do tisku č. 677,
tj. do ústavní novely, jako článek,
který teď citovat nebudu, ale během polední
přestávky ho uvedu, protože nemám teď
ústavu u sebe a nevím přesně, který
článek by to měl být. Pokud bychom
o tom měli hlasovat, tak bychom o tom měli hlasovat
v souvislosti se změnou ústavy, abychom skutečně
nevytvářeli nežádoucí interpretace
ústavního textu.
Ještě jednu poznámku, pokud jde o navrhování
soudců. Tady se doporučuje, že zákonodárný
sbor bude mít při tom určitou ingerenci.
Osobně si myslím, že v systému parlamentní
demokracie to skutečně není běžné;
to, že volby soudců procházely nejvyššími
zastupitelskými sbory, vycházelo z koncepce jednotné
moci, která byla typická pro socialistické
ústavy.
Dávám tuto věc jen ke zvážení,
i když jsem si vědom složitosti a mimořádnosti
situace, v níž ji řešíme, ale přesto
doporučuji, abychom se soustředili na vytváření
stabilních institutů, které obstojí,
abychom míru mimořádnosti nebo přechodnosti
přijímaných právních a zvláště
ústavních úprav se snažili maximálně
omezit.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánovi profesorovi Jičínskému.
Chcel som vyhlásiť poludňajšiu prestávku,
avšak chcel som zároveň požiadať,
aby cez poludňajšiu prestávku spravodajcovia
a zástupcovia navrhovateľa si spolu sadli, urobili
inventúru pozmeňovacích návrhov, ktorých
je obrovské nepreberné množstvo, avšak
medzitým sa prihlásil do rozpravy písomne
ešte pán poslanec Karol Stome, ktorý mi povedal,
že ešte má jeden-dva pozmeňovacie návrhy.
Takže mu dávam slovo a pýtam sa ďalších
poslancov, či majú ešte v úmysle vystúpiť
s nejakým pozmeňovacím návrhom.
Bolo by vhodné, aby sme prestávku urobili až
vtedy, keď budú mať spravodajcovia k dispozícii
celý inventár pozmeňovacích návrhov.
Chystá sa ešte niekto predniesť pozmeňovací
návrh? Ešte áno. Takže potom ešte
udelím slovo pánovi poslancovi Žáčkovi.
Teraz prosím pána poslanca Stomeho.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
dámy a pánové, já bych se chtěl
zmínit jen o málo bodech. Jeden z bodů, který
zatím nebyl diskutován a kterého bychom si
měli všimnout, je finanční rozvaha,
která je obsažena v důvodové zprávě.
Já se domnívám, že z této důvodové
zprávy a z této finanční rozvahy si
můžeme učinit obraz o tragické situaci
našeho soudnictví, pokud jde o jeho honorování.
Tedy pokud jde o soudcovské platy a pokud jde o zabezpečení
soudů vůbec.
Nesmíme zapomenout na to, že jednou ze známek
jakékoli diktatury, totalitního systému nebo
systému, který potlačuje demokracii, je to,
že justici pověsí úplně až
na konec onoho trojhvězdí, to znamená, že
povýší se exekutiva, v závěsu
jedou zastupitelské nebo kvazizastupitelské sbory
a zcela na konci jsou soudy. Výsledkem této politiky
bylo nejen podhodnocení soudců. Já už
jsem jednou řekl, že justice byla pokleslá,
ale nebyla natolik pokleslá, aby se vyplatilo dobře
ji honorovat. a za druhé důsledkem toho bylo, že
soudům byly odňaty i technické možnosti
výkonu jejich činnosti. Byly obsazeny soudní
budovy jinými institucemi. Soudní budovy byly infiltrovány
správními orgány, příp. podniky,
příp. nové soudní budovy nebyly budovány.
Chci to říci proto, že bychom se měli věnovat také té stránce věci, která navazuje na tento zákon. Budeme totiž jednat i o soudcovských platech. Chtěl bych předejít nepříjemným debatám tím, že bychom si měli uvědomit, zda se domníváme, že předseda krajského soudu je něco jako ministr a zda ten tucet osob v tomto státě se nám vyplatí či nikoli. To je jedna záležitost, na kterou bych vás chtěl upozornit.
Chci také říci, že výkon soudnictví je natolik důležitý, že bychom se i po této stránce o něj měli zajímat. Nicméně nyní k praktičtějším otázkám této předlohy nebo návrhu. V dohodě s paní kolegyní Parkanovou navrhuji, aby z jejího návrhu byl vyňat návrh na vypuštění odstavce 1 § 43. Chtěl bych se zmínit o tom, o čem zde už bylo diskutováno, totiž o lhůtách. Předloha uvádí velmi obecně a přesvědčivě, že základem je nezávislý soudce a že jen ten soudce může být nezávislý, který je doživotní. Chtěl bych se podívat na tu otázku vzdor tomu, že soudům a soudcům držím palce, z hlediska momentální situace. Nedomnívám se, že řečníci, kteří zde mluvili o zkrácených lhůtách, tedy o určitých časových omezeních ve lhůtě výkonu soudcovské činnosti, která začne v této době, byli příliš od věci. My bychom přece jen měli uvažovat o tom, zda zásada být soudcem bez časového omezení by neměla být v této době do určité míry prolomena.
Vím, mohou zde padnout argumenty, že řada lidi se bude tvářit a bude rozhodovat tak, aby byli příště zase jmenování, ale bude-li tato doba vývoje k demokracii, domnívám se, že žádný soudce, který je hoden toho, aby nosil talár, nebude tolik znejistěn, aby to mělo tragické následky, o kterých se hovoří v názorech těch, kteří se domnívají, že jakékoli období, řekněme politicky na zkoušku, by bylo vadné. Nemyslím si, že doba tří nebo pětiletá by poskytla dostatečnou jistotu pro to, aby se někdo věnoval nějakému povolání.
Navrhuji, aby § 35 odstavec 1 byl doplněn návětím:
"S výjimkou prvního svého jmenování,
kdy jsou jmenování na dobu sedmi let." Domnívám
se, že bychom pravili i § 69, který hovoří
o nezpůsobilosti a kromě toho musíme brát
v úvahu i to, že v potaz přijde pravděpodobné
úprava výkonu soudcovské funkce a ústava
je časově nedaleko.
Z tohoto důvodu mám za to, že bychom měli
jako parlament pilně uvažovat o prolomení této
zásady pro současnou dobu. to je vše, děkuji
vám za pozornost a omluvte mě, že jsem vystoupil
tak pozdě.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Odzneli tu dva pozmeňovacie návrhy?
(Ano.) Teraz vystúpi pán poslanec Žáček
ako osemnásty. Hlási sa ešte niekto do rozpravy?
Pán poslanec Mandler má technickú poznámku.
Poslanec SL L. Žáček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
v § 68 odstavec 2 se říká, že není-li
soudce vyššího stupně dostatečně
odborně způsobilý pro zastávání
funkce, lze jej přeložit na soud nižšího
stupně § 40.
Podotýkám, že takový soudce by měl
být uvolněn z funkce soudce a ne přeložen
o stupeň níž, kde se právě tak
projeví jeho odborná nezpůsobilost.
Navrhuji pozmeňovací návrh k § 68 odstavec
2, který by zněl: "Pro odbornou nezpůsobilost
je možné soudce všech stupňů uvolnit
z výkonu funkce soudce." Děkuji.
Předsedajíci předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Hlási sa niekto do rozpravy? Pán poslanec
Mandler má faktickú poznámku.
Poslanec SL E. Mandler: Jen takovou drobnost ke sporu o pravidelné
sídlo. Myslím, že formulace v ústavě
dává dvojí smysl. Ten smysl, o kterém
hovoří pan profesor Jičínský
jako o jediném legitimním, není příliš
významuplný. Lze opravdu pochybovat o tom, jestli
třeba Kutná Hora, když se tam někdy
sejde vláda, se stává sídlem vlády,
i když třeba nepravidelným. Mnohem víc
smyslu dává druhý výklad, že
sídlem ústředních orgánů
je pravidelně Praha. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Poslanci to pri hlasovaní istotne zoberú
do úvahy, tento názor i názor opačný.
Keď sa nikto nehlási do rozpravy, vyhlasujem rozpravu
k obidvom tlačiam za skončenú.
Teraz sa s poznámkou prihlásil poslanec Sokol, a
potom prečítam jedno oznámenie.
Místopředseda SN J. Sokol: Chtěl jsem jen
poprosit kolegy Kesslera, Kováře, Šimka, Vosčeka,
Vilda, Valko, Kontru, Mečla a Benčíka, aby
se po vyhlášení přestávky sešli
před místností 026. Děkuji.
Předsedajíci předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Mám tu oznámenia. poslanci VŽP
sa stretnú hneď po vyhlásení prestávky
na naliehavú spoločnú schôdzu v miestnosti
X. Podpísaní Rynda a Stank.
Teraz navrhujem urobiť prestávku. Po dobu tejto prestávky páni spravodajcovia zasadnú s pánom navrhovateľom, roztriedia pozmeňovacie návrhy a pripravia si stanoviská na ich použiteľnosť. O 14.15 hodine rokovanie bude pokračovať.
(Jednání schůze přerušeno ve
12.38 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 14.18 hodin.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec: Kolegovia a kolegyne, spravodajcovia spolu s pánom podpredsedom vlády Rychetským ešte neskončili inventúru došlých a podaných pozmeňovacích návrhov k agende, ktorú sme prerokovali a preto vám navrhujem, aby sme otvorili problematiku 18 vládneho návrhu zákona o konkurznom a vyrovnávacom konaní.
Pozvali sme pána ministra Klausa, ktorý sa dostavil,
takže navrhujem ešte raz, aby sme zatiaľ odložili
hlasovanie o predchádzajúcich návrhoch zákona
a venovali sa problematike zákona o konkurznom a vyrovnávacom
konaní. Vedenie tejto časti schôdze odovzdávam
podpredsedovi Federálneho zhromaždenia, pánovi
Zdeňkovi Jičínskemu.
(Řízení schůze převzal první
místopředseda FS Z. Jičínský.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Než dám slovo
panu ministrovi, hlásí se pan Hubálek s poznámkou.
Poslanec SL B. Hubálek: Dámy a pánové,
mluvím na obvyklé téma, ale téma velice
potřebné, které zjistíte při
nahlédnuti do zápisů svobodného Národního
shromáždění první republiky i
republiky po roce 1945, kdy každá schůze Národního
shromáždění začínala vyhlášením
nepřítomných poslanců a zdůvodněním.
Jako další důvod svého vystoupení
se odvolávám na naše časté výtky
o nedostatečné informovanosti o naši práci.
Tohle patří k informovanosti také, ale je
to kolikrát její hořká stránka
a my bychom si v zájmu pravdy neměli vybírat,
co je příjemné a co nepříjemné.
Na tohle téma, doufám, že je zbytečné
do budoucna mluvit, když už pro nic jiného, tak
pro tradici, kterou v našem státě máme,
pro odpovědnost k sobě a ke svým voličům,
bývalým i nastávajícím, měli
bychom se chovat trochu jinak.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Chci informovat
přítomné poslance, že dopoledne podle
prezenční listiny bylo ve Sněmovně
národů přítomno 65 poslanců
zvolených v České republice, 10 nepřítomných,
z toho 5 neomluvených, ze Slovenské republiky 52
přítomných, 22 nepřítomných,
13 neomluvených, jedna rezignace, pan poslanec Rajczy.
Nyní přejděme k bodu, který ohlásil
pan předseda Šútovec. Prosím pana ministra
financí, aby přednesl úvodní slovo
jako navrhovatel.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Pane předsedo,
páni poslanci a poslankyně, vláda České
a Slovenské Federativní Republiky předkládá
Federálnímu shromáždění
návrh zákona o konkurzu a vyrovnání.
Jedná se o zákon důležitý.
Cílem transformace naší ekonomiky je rozvoj
skutečných podnikatelských aktivit. Přirozenou
součástí této transformace jsou a
budou situace, kdy některé ekonomické subjekty
nebudou schopny dostát svým závazkům.
Takovým subjektům hrozí úpadek neboli
bankrot. Obsahem předkládaného návrhu
zákona je právní úprava těchto
situací.
Návrh zákona byl dlouho a pečlivě
připravován primárně na ministerstvu
spravedlnosti České republiky. Původně
byl předpokládán jako součást
připravované novelizace občanského
soudního řádu. V důsledku časového
posunu v přípravě těchto norem i z
důvodů věcných je předkládán
tento návrh jako samostatný zákon.
V historii našeho právního řádu
již takovýto samostatný zákon o konkurzním
a vyrovnávacím řízení existoval.
Byl jím zákon č. 64 z roku 1931. Při
přípravě dnes předkládaného
návrhu se vycházelo mimo jiné i z této
naší vlastní předválečné
úpravy.
Účelem tohoto zákona je uspořádání
majetkových poměrů dlužníka,
ať jde o jakýkoli druh podnikatelského subjektu,
který je v úpadku. Návrh charakterizuje úpadek
dlužníka jako stav, kdy má dlužník
více věřitelů a není schopen
po delší dobu plnit splatné pohledávky.
Jde o neschopnost nikoliv krátkodobou. U právnické
osoby nebo fyzické soby, která je podnikatelem,
jde úpadek i v případě, že je
předlužena, to znamená, že souhrn jejích
dluhů je vyšší než jejich ostatní
majetek. Uspořádání majetkových
poměrů v těchto případech bude
probíhat formou konkursu nebo vyrovnání u
příslušného krajského soudu.
Cílem těchto řízení je z dlužníkova
majetku uspokojit alespoň některé pohledávky
spotřebitelů. Institut konkursu na straně
jedné a vyrovnání na straně druhé
se od sebe odlišuji. Řečeno hrubě, iniciativou
při podání návrhu, intenzitou omezení
práv dlužníka v průběhu tohoto
řízení a konečně způsobem
řešení vzniklé ekonomické situace.
Konkurs může být navržen věřitelem,
dlužníkem, nebo likvidátorem právnické
osoby. Vyhlášením konkursu úpadce ztrácí
celou řadu oprávnění, ztrácí
oprávnění nakládat s majetkem podléhajícím
konkursu, všechny pohledávky, která má
úpadce vůči jiným osobám se
stávají splatnými, zanikají příkazy
a plné moci a zastavuje se postup v privatizačním
procesu, ať již dosáhl jakéhokoliv stadia.
Majetek podléhající konkursu se tak zpeněží
za odhadní cenu a uhradí se z něj nároky
věřitelů na základě rozhodnutí
soudu.
Konkursu a celkové likvidaci podnikatelského subjektu
lze předejít vyrovnacím řízením.
Návrh na jeho zahájení může podat
pouze dlužník, který v tomto návrhu
uvede jaké vyrovnání nabízí.
Je-li návrhu na vyrovnání soudem vyhověno,
dojde k omezení vlastnických práv dlužníka
k jeho majetku. Jeho dosavadní právní úkony
s výjimkou právních úkonů náležejících
k obvyklému hospodaření, se stanou neúčinnými.
Další právní úkony smí
provádět pouze s předchozím souhlasem
správce. Stejně jako u konkursu, se i při
vyrovnacím řízení všechny pohledávky
stávají splatnými. Právní postavení
dlužníka se navrací do původního
stavu až po splnění všech podmínek
obsažených v rozhodnutí, kterým bylo
o vyrovnacím řízení rozhodnuto.