V této perspektivě připadá našim
oběma zemím důležitá úloha
v mnoha oblastech, počínaje společnou bezpečností.
Návštěva prezidenta Havla v sídle Atlantického
paktu byla první návštěvou hlavy státu
se znovunastolenou a obnovenou demokracií v tomto sídle
a byla toho nejlepším důkazem. Neméně
důležitý je kontext KBSE, který na základě
výsledků vrcholné schůzky v Paříži
a nedávno ukončeného zasedání
ministrů zahraničí v Berlíně
uvede do života evropskou architekturu, o kterou všichni
usilujeme a která představuje nejcennější
dědictví, které můžeme zanechat
budoucím generacím. Váš prezident charakterizoval
s nevšední účinností nové
a slibné mezinárodní klima, v němž
nyní žijeme a které se musíme naučit
zhodnocovat, když připomněl ve svém
minulém novoročním poselství mimořádné
možnosti vytvářet společně lepší
budoucnost a ty možnosti, které se otevřely
na území střední a východní
poloviny kontinentu díky dlouho očekávanému
vyjasnění šedivého nebe, ochromení
a strachu z aktivity.
Pane předsedo, s těmito pocity znovunalezení
plnosti vztahů mezi našimi dvěma zeměmi
a parlamenty, kterou tato moje návštěva v prvé
řadě chce potvrdit, bych ještě jednou
rád poděkoval všem přítomným
i vám za možnost, která mi byla poskytnuta,
abych promluvil k tomuto shromáždění,
a k vyjádření upřímných
přání dalšího prohlubování
vztahů ve všech oblastech mezi Itálií
a přátelskou ČSFR. Děkuji. (Potlesk.
Poslanci povstávají.)
Předseda FS A. Dubček: Vážený
pán prezident Cossiga, ďakujem vám za ocenenie
úsilia nášho ľudu na ceste k demokracii
a prosperite. Áno, my nemáme alternatívu,
ako som už v úvode povedal a naše kroky i s vašou
pomocou skutočne smerujú k tomu, aby sme našli
svoje miesto medzi krajinami Európskeho spoločenstva.
Dovoľte mi záverom, aby som vyzdvihol veľký
význam vašich slov, ktoré podľa môjho
názoru majú veľkú váhu nielen
pre dnešok, ale i pre budúcnosť z hľadiska
našej práce. Vyzdvihujem tú časť
vašich slov, kde ste povedal: "Aby priateľské
ČSFR, práve tak, ako i ostatným novým
demokraciám tohto regiónu, nikdy nechýbala
presvedčivá opora verejnej mienky, parlamentov a
európskych vlád." Ďakujem vám za
tie významné slová. (Potlesk. Poslanci povstávají
a pan prezident Cossiga s doprovodem a s předsedou Federálního
shromáždění A. Dubčekem odcházejí
ze sálu.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem i veľvyslancom a členom
diplomatického zboru, ktorí sa zúčastnili
slávnostnej časti 16. spoločnej schôdze.
My budeme pokračovať ešte chvíľu
v jednaní. Prosím, aby spravodajcovia zaujali svoje
miesto. Pán poslanec Tomis má faktickú poznámku,
zrejme procedurálneho charakteru, pretože rozprava
už skončila.
Poslanec SN V. Tomis: Ano, jen procedurálního, protože
jsem nedostal odpověď na svou otázku a nevím,
jestli je to proto, co řekl pan Kočtúch,
že rozpočet je stále neprůhledný,
jinak by byl přebytek České republiky schodkem
1,5 miliard Kčs, nikdo neví proč a jak. Pan
ministr neodpověděl, jestli budeme ještě
několik desítek let poslouchat, že je všechno
neprůhledné a že z toho důvodu jsou
peníze jen takovou běžnou přehazovačkou,
ničím jiným, pak je zbytečné
schvalovat rozpočty.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Táto problematika nie je v tejto chvíli
predmetom jednania. Prosím pána poslanca Zemana,
aby predniesol záverečné slovo. Zostaňte,
prosím, aby sme boli uznášaniaschopní,
pretože pri schvaľovaní tohto uznesenia platí
zákaz majorizácie.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Zeman: Vážení kolegové, po dohodě
obou zpravodajů budu mluvit za dva. Chtěl bych,
i když to není mým zvykem, začít
i skončit pozitivně. Domnívám se,
že i v tomto rozhádaném parlamentě je
jedna věc, která by nás měla spojovat
od prava do leva, ty, kdo se domnívají, že
hospodářská politika je geniální,
ty, kdo se domnívají, že je špatná,
i ty, kdo se domnívají, že je něco mezi
tím. To, co nás spojuje, je podle mého názoru
rozpočtová suverenita parlamentu. Každý
parlament hodný svého jména bdí nad
tím, aby měl kontrolu nad státním
rozpočtem, aby neschvaloval dokumenty, které se
během několika měsíců stanou
skutečně bezcennými díky modifikacím,
které probíhají mimo něj.
Z tohoto hlediska bych rád odpověděl na několik
dotazů kolegy Kudláčka a vyjádřil
se za zpravodaje ke dvěma pozměňovacím
návrhům, které zde byly předloženy
kolegou Schneiderem a podporovány kolegou Klausem.
První pozměňovací návrh, tzn.
vypustit bod 3 b), získal, jak jsem uvedl, minoritní
vótum - konkrétně 5 hlasů ve Sněmovně
lidu. Ve Sněmovně národů nezískal
ani toto minoritní vótum. Vypuštění
by v podstatě znamenalo, že popřeme fakt podpořený
kontrolní správou federálního ministerstva
kontroly, že došlo nejen k chybě odporující
zákonu o rozpočtových pravidlech v roce 1991,
což nás skutečně v této chvíli
nemusí zajímat, ale zejména že tato
chyba je kompenzována druhou chybou, která už
se roku 1990 týká, a sice tím, že místo,
aby výdajová položka 4 miliardy byla správně
v rozpočtu 1991, je kryta ze zdrojů 1990, tedy
ze státních finančních aktiv, aniž
by to v nám dostupných materiálech bylo jakkoli
uvedeno. Pokud tuto informaci nechceme přijmout, pak samozřejmě
je možné tento bod vypustit - to záleží
na parlamentu, do jaké míry si přeje nebo
nepřeje být v tomto smyslu informován. Názor
ale, nechci tím zdržovat, kolegy Schneidera, že
to bylo vyjasněno při jednání výboru
pro plán a rozpočet, mohu, myslím, bohužel
úspěšně popřít, stejně
jako další člen tohoto výboru kolega
Tichý. Tam nás totiž účastníci
jednání - všichni pracovníci federálního
ministerstva financí do jisté míry, pokud
jde o zdroje, informovali. Ale položím jednu otázku,
která i pro neodborníky bude zřetelná.
Státní finanční aktiva se dělí
na dvě části: státní finanční
rezervy, které jsou v kontrole parlamentu, a zbytek státních
finančních aktiv, který ve v kontrole vlády.
V tomto růžovém materiálu žádné
takové oddělení nemáte. A právě
proto my zde mimo jiné vyžadujeme, abychom tuto informaci
měli a dokonce i tehdy, kdyby to bylo kryto z prostředků
vlády. Kromě porušení zákona
bychom o tom měli vědět. Smyslem tohoto bodu
je upozornit, že o tom nevíme. Čtyři
miliardy nejsou holubí vajíčko, to je, vážení
kolegové, slon.
Stejně tak, pokud jde o druhý a poslední
pozměňovací návrh, tzn. o vypuštění
bodu 4 f) - další varianty. Tady bych chtěl
upozornit, že návrh zákona patrně i
ve spolupráci s rozpočtovými výbory
by měl být vládě předložen
do konce září právě proto,
aby nový návrh státního rozpočtu
už byl schvalován podle korektnějších
rozpočtových pravidel. A protože kolega Kudláček
se ptal, v čem by ta vyšší korektnost
měla spočívat, myslím, že teď
závěrem přejdu k odpovědím
na jeho dotazy.
Byly, pokud jsem si je dobře poznamenal, tři. Co
je to dlouhodobý rozpočtový výhled?
Konstatuji, že v zárodečné podobě
tato myšlenka existuje již v zákonu o existujících
rozpočtových pravidlech a jde o to ji posílit.
Jde o to, že přijímáme-li opatření
s platností několika let výdajů, je
zapotřebí tyto výdaje podle existujícího
zákona, pane kolego, uvést na těchto několik
let. Něco jiného je, jak se to dodržuje - zákon
mám zde, mohu to demonstrovat. Samozřejmě,
jak správně namítal kolega Klaus, v podmínkách
ekonomiky přechodu je dlouhodobý horizont obtížný,
ale dlouhodobým výhledem se zde může
myslet horizont na dva až tři roky. V řadě
případů z koncepčních hledisek
je to výhodné.
Důležitější otázka je, co
jsou a co nejsou závazné ukazatele. Jestli si vzpomínáte,
vážení kolegové, my jsme zatím
schválili jediný závazný ukazatel,
a to bylo saldo státního rozpočtu. Takže
když je saldo 5 miliard, příjmy jsou 100, výdaje
95, je to stejné, jako když je to 1 000 a 995. Ale
přitom je to sakra velký rozdíl. Zvažovali
jsme, že by dalším závazným ukazatelem
byly např. výdaje. Ale dovolte mi důkaz sporem
- podíl výdajů na obranu nebo cokoli dalšího,
co nemůže být modifikováno a co si parlament
přeje mít jako nepřekročitelný
limit, by bylo nikoliv pouze ukazatelem, o němž je
parlament informován, ale také ukazatelem, který
parlament chce aktivně ovlivňovat. Myslím,
že výdaje na obranu jsou většině
z nás dosti blízké.
Konečně třetí a poslední otázka
kolegy Kudláčka, a to, co je to omezení zmocnění.
Co se týče dosavadního zmocnění,
tak vyplývá z cenových metodických
a organizačních změn. Uvědomte si
ovšem např. na situaci letošního roku,
že cenové změny, konkrétně liberalizace,
vyvolaly obrovský pohyb a že cenové zvlnění
může být i nadále např. manipulací
daně z obratu. Takže to zdánlivě nevinné
cenové omezení, kterým se v podstatě
myslelo omezení dosti metodické a modifikační,
se v podmínkách neustálené cenově
hladiny v inflačním prostředí stává
omezením, které vlastně převrací
celý státní rozpočet a výrazně
ho kvantitativně modifikuje.
Teď bych ještě odpověděl kolegovi
Klausovi, pokud zde je. Pokud zde není, má smůlu,
že přijde o tři mé hluboké věty.
Názor kolegy Klause, že by ho měla kritizovat
vláda za nesplnění jejího usnesení
a nikoliv my, jsem již zodpověděl v úvodu.
My bychom kritizovali vládu za to, že nás neinformovala
o změnách, kdybychom nevěděli, že
to ministru financí uložila. To je dosti průhledné.
Za druhé, tvrzení, že hlavní změnou
byl vyrovnávací příspěvek,
který už jsme projednali, není mírně
řečeno zcela přesné, protože
Federálním shromážděním
neprošla řada velice významných změn
včetně některých podstatných
změn cenových a daňových a kromě
toho už vůbec Federálním shromážděním
neprošla řada konsekventních výdajových
úprav státního rozpočtu. Opět
platí - chceme-li se s tím spokojit, proč
ne, je to naše právo - nezabývat se tím.
A konečně názor, že 4 miliardy Kčs
jsou "těžká metodická otázka",
když na základě citované studie ministerstva
kontroly bylo jasně prokázáno jednání
v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech,
podle mého názoru není příliš
přesvědčivá odpověď.
A skončil bych teď smířlivě tou
poslední větou. Vítám námět
pana ministra, bychom našli při hledání
jakýchsi rozpočtových opatření
ex ante prostor pro společnou diskusi minimálně
obou výborů pro plán a rozpočet a
patrně i hospodářských výborů
a federálního ministerstva financí. Samozřejmě,
že v řadě dílčích změn
nebudeme vyžadovat ani informovanost a v řadě
středních změn se spokojíme s touto
informovaností a nebudeme se jinak pokoušet do věcí
zasahovat. Ale hledejme místo nekonečných
hádek tento prostor informovanosti a dialogu, ať příští
projednávání státního závěrečného
účtu probíhá v pokojnější
atmosféře.
Jako zpravodaj tedy doporučuji samozřejmě
hlasovat o předložených pozměňovacích
návrzích, ale doporučuji přijmout
usnesení tak, jak bylo předloženo, s tím,
že oba zpravodajové doporučují širší
varianty 1 z jediného důvodu - že zabezpečují
lepší rozpočtovou informovanost, a tedy i lepší
rozpočtovou suverenitu tohoto Federálního
shromáždění. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zemanovi. Žiada o slovo
pán poslanec Borguľa? (Ne.) Nežiada. Môžeme
teda pristúpiť k hlasovaniu.
Pri schvaľovaní štátneho záverečného
účtu federácie za rok 1990 platí zákaz
majorizácie podľa čl. 42 odst. 2 písm.
b) ústavného zákona o československej
federácii.
Vážené Federálne zhromaždenie,
v tejto situácii, kedy je tu takýto stav, navrhujem
takéto riešenie, aby sme hlasovali, pretože navrhnuté
uznesenie má dve časti. Časť jedna a
dva, to je schvaľovacia časť, a potom časť
tri a štyri. Tieto dve časti sú svojim charakterom
odlišné. Takže by som doporučoval, aby
sme hlasovali o schválení štátneho záverečného
účtu o časti 1 a 2 ako uznesenie č.
1, kde platí zákaz majorizácie, a potom o
časti 3 a 4, vrátane pozmeňovacích
návrhov a všetkého, čo k tomu patrí.
Ako o normálnom uznesení Federálneho zhromaždenia,
kde zákaz majorizácie neplatí a ku ktorého
prijatiu je potrebná nadpolovičná väčšina.
Má niekto námietku proti tejto procedúre?
Nemá námietku, takže budeme hlasovať.
Sme uznášaniaschopní. Opakujem znova, že
pre schválenie platí zákaz majorizácie
a teraz budeme hlasovať o uznesení, ktoré je
uvedené v tlači 526 pod bodom 1 a 2. Teda schvaľuje
a berie na vedomie. Na toto platí zákaz majorizácie,
to znamená, že budeme v Snemovni národov hlasovať
oddelene. Hlasujeme o tomto uznesení, o tejto časti
tlače 526. Prosím poslancov Snemovne ľudu,
aby sa vyjadrili, kto je pre schválenie záverečného
účtu a vzatie na vedomie toho, čo je uvedené
pod bodom 2, nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo.
Hlasuje Snemovňa ľudu. (Hlasování započato
v 16.22 hod.) (89) Osemdesiatdeväť. Ďakujem.
Kto je proti? (0) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (6) Šesť. Ďakujem.
Šesť poslancov sa zdržalo hlasovania, jeden poslanec
nehlasoval.
Snemovňa ľudu návrh neprijala, respektíve
schválila štátny záverečný
účet.
Teraz prosím poslancov Snemovne národov, zvolených
v Slovenskej republike - prepáčte prosím,
zle som nastavil počítač, ale má tam
byť - je treba tridsaťosem. Berte to, prosím,
tak, nebudem to už vymazávať. Pýtam sa
poslancov Snemovne národov zvolených v Českej
republike. Kto súhlasí a schvaľuje štátny
záverečný účet za rok 1990?
(Hlasuje se.) (45) Štyridsaťpäť. Ďakujem.
Kto je proti? (0) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (2) Dvaja. Ďakujem.
Dvaja poslanci sa zdržali hlasovania, hlasovali všetci
prítomní poslanci.
Teraz prosím poslancov Snemovne národov, zvolených
v Slovenskej republike, tiež je potrebných tridsaťosem
hlasov.
Kto je pre tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo! (Hlasuje se.) (41) Štyridsaťjeden.
Ďakujem.
Kto je proti? (0) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (9) Deväť. Ďakujem.
Deväť poslancov sa zdržalo hlasovania, jeden poslanec
nehlasoval.
Poslanci Snemovne národov tiež schválili tento
návrh uznesenia a môžem konštatovať,
že vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch
snemovní Federálne zhromaždenie schválilo
uznesenie o štátnom záverečnom účte
federácie a o súhrnnom štátnom záverečnom
účte Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky za rok 1990.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 163, SL
č. 258, SN č. 263.)
Teraz pristúpime k druhej časti a tam budeme hlasovať,
najskôr o pozmeňovacom návrhu pána
poslanca Schneidera. Prosím, aby bol prednesený.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Zeman: Vážení kolegové, prosím,
abyste si vzali usnesení a navrhuji toto pořadí.
Jde o bod 3 b), kde je uvedena varianta 1, varianta 2 a 4 f),
kde je rovněž uvedena varianta 1 a 2. Zpravodajové,
jak jsem již uvedl, doporučují variantu 1,
ale stejně bychom museli hlasovat k variantě 2 a
pan poslanec Schneider v obou případech navrhuje
tyto body vyloučit, to znamená, vůbec v usnesení
neuvádět. Domnívám se, že nejlogičtějším
by bylo hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu
pana poslance Schneidera, pokud neprojde, tak o variantě
2, v obou případech a pokud neprojde ani to, tak
zůstává základní varianta 1,
kterou doporučují oba zpravodajové. Pokud
není námitek proti tomuto postupu.
Prosím pana předsedajícího, aby v
tomto smyslu, opakuji k bodu 3 b) a 4 f) nechal hlasovat.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem za vystúpenie poslancovi Zemanovi,
budeme hlasovať o návrhu pána poslanca Schneidera
- vypustiť bod b) z bodu 3 uznesenia. Pýtam sa poslancov
Snemovne národov - tu stačí nadpolovičná
väčšina - kto súhlasí s návrhom
pána poslanca Schneidera, aby sa vypustil bod b) z uznesenia,
nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo. (Hlasování
započato v 16.26 hod.) Hlasuje Snemovňa národov.
(55) Päťdesiatpäť. Ďakujem.
Kto je proti? (13 ) Trinásť. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (23) Dvadsaťtri. Ďakujem.
Dvadsaťtri poslancov sa zdržalo hlasovania, traja poslanci
nehlasovali.