Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek, Bakšay, Benčík, Danihel, Dienstbier J.st., Dlouhý, Hanák, Hrušínský, Klaus, Kňažko, Korman, Krejcar, Langoš, Molnár, Piskoř, Ropek, Sahligerová, Vrchovský, Zán

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Hladík, Hlavička, Němec, Štern

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Bačinský, Gémesi, Klokner, Kontra, Krištofík, Mečiar, Morovič, Muška, Posluch, Slota, Syč, Sýkora, Viktorín

Předsedající předseda SL R. Battěk: Vážené Federální shromáždění, paní a pánové vážení hosté zahajuji druhý pracovní den 16 společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Dovolte, abych vás nejprve seznámil s dnešními projednávanými body. Měli bychom postupovat, pokud se nestane nic mimořádného, asi v tomto pořadí:

Nejprve bychom projednali vládní návrh zákona o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku o skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (tisk 689). Jde o bod, který jsme včera nestačili projednat. Časově jako druhý bod bude vystoupení prezidenta Spojených států mexických.

Dále bychom projednali návrh usnesení o způsobu volby o odvolání členů kontrolního orgánu Federálního shromáždění (tisky 660 a 713).

Jako čtvrtý bod bychom měli odsouhlasit usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů ke zprávě o činnosti parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk.

Teprve pátým bodem by měl být vlastní dnešní program. Vidíte, že se dostáváme do značného skluzu při projednávání programu, a proto vás v této chvíli žádám, abyste svá jednání a projevy soustřeďovali k věcnému projednávání bodů.

Dalším programovým tématem bude vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 298/1990 Sb., O úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého (tisk 676)

Dále vládní návrh státního závěrečného účtu federace a souhrnu státních závěrečných účtů České a Slovenské Federativní Republiky za rok 1990 a vládní návrh usnesení (tisk 691).

Dále bychom měli stačit projednat čtyři vládní návrhy. První se týká Protokolu o změně dohody o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o zřízení Mezinárodní banky hospodářské spolupráce včetně statutu této banky, podepsaný v Moskvě dne 18. Prosince 1990

Dalším bodem by byla Smlouva mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o zamezení dvojího zdanění a konečně vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic.

Ještě bych vás rád upozornil, že dnes předpokládáme ukončení schůze v 18.00 hodin, protože se počítá v 19.00 hodin s konáním již oznámeného semináře k občanskému zákoníku.

Dovolte, ještě než zahájíme, abych splnil ještě jednu povinnost, kterou jsme opomenuli včera. Nový jednací řád Federálního shromáždění ukládá pro každou schůzi zvolit sněmovnami dva ověřovatele zápisu. Měli bychom tak učinit nyní. Mám zde návrhy. Za Sněmovnu lidu Milan Pohanka a František Magyar. Jsou prosím přítomni? (Ano.) Děkuji.

Za Sněmovnu národů Soňa Matochová a Peter Kulan. Předpokládám, že nemáte žádné námitky. Měli bychom tedy hlasovat.

Hlasovat bude Sněmovna lidu. Prosím, kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s navrženými ověřovateli, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko! (93) Devadesát tři. Děkuji.

Kdo je proti? (0) Nikdo. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasováni? (3) Tři. Děkuji.

Ověřovatelé za Sněmovnu lidu jsou zvoleni.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 250)

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů jako celek. Táži se poslanců Sněmovny národů, kdo je pro navržené ověřovatele, nechť hlasuje! (93) Devadesát tři.

Děkuji. Kdo je proti? (0) Nikdo. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? (5) Pět. Děkuji.

Také Sněmovna národů navržené ověřovatele schválila.

(Poznámka redakce: usnesení SN č. 255)

Jak jsme již upozornil, očekáváme prezidenta Spojených států mexických pravděpodobně okolo 10.00 hodiny. Přednese krátký projev poslancům obou našich sněmoven. Na tuto dobu přerušíme naše běžné projednávání. Dovolte, abychom nyní přistoupili k prvnímu bodu. Měli bychom projednat 5 vládní návrh zákona o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (tisk 689) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 714). Ještě se hlásí pan poslanec Křiž.

Poslanec SL E. Kříž: Omlouvám se, ale mám procedurální poznámku. Venku jsou vyvěšeny výsledky hlasování dokonce z března letošního roku. Myslím, že je to ostuda. Prosil bych předsednictvo a předsedajícího, aby v tom sjednali nápravu. Měli by být vyvěšovány aktuální výsledky. Už jsme na to několikrát upozorňoval.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Doufám, že po tomto oslovení bude věc napravena bez našeho zásahu. Děkuji.

Hlásí se ještě pan poslanec Jenerál.

Poslanec SL J. Jenerál: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění, v lavicích některých opozičních poslanců je pouze jedno tlumočnické zařízení. Mám tomu rozumět tak, že je to projev další diferenciace nebo odlišení mezi poslanci... (Potlesk v sále.)

Hovořím o tom proto teď, že během několika minut má přijet mexický prezident, jistě řada zná jazyk, ale přece jen by to bylo lepší napravit. (Šum v sále.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Jsem přesvědčen, že nejde o žádnou důslednou diskriminaci, ale je třeba to napravit, takže i tím, že jste na to poukázal, jistě dojde k nápravě. Technicky se to u sluchátek nedá dělit.

Poprosil bych pana ministra práce a sociálních věcí Petra Millera, aby nám řekl úvodní slovo k návrhu zákona o úpravě náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povoláni.

Ministr práce a sociálních věcí ČSFR P. Miller: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předložený návrh zákona obsahuje úpravu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tak, jak to odpovídá mzdového vývoji v posledních zhruba deseti letech.

Náhrada škody podle zákoníku práce, zejména odškodnění za ztrátu na výdělku, která vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání patří k významným institutům pracovního práva. Tím, že vyrovnává ztrátu na výdělku, ke které zpravidla v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání dochází, má vážné dopady na sociální situaci poškozených pracovníků i jejich rodin. Přitom stanovení náhrady za ztrátu na výdělku rozhodujícím způsobem ovlivňuje změny, ke kterým došlo ve vývoji mzdové úrovně od vzniku takové škody a proto je nutné v určitých časových obdobích na změny ve mzdovém vývoji reagovat.

Předloženým návrhem zákona se navrhuje zvýšit průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku příslušející podle zákoníku práce pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti, vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tak, jak si vyžádaly změny, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a které se nepříznivě odrazily ve výši této náhrady, neboť naposledy byly obdobná úprava provedena v roce 1982, kdy se zvyšovali průměrné výdělky do konce roku 1980.

V porovnání s rokem 1980 vzrostla průměrná mzda v roce 1990 o 23 %. Ze statistických údajů vyplývá, že v uvedeném období se mzda zvyšovala v průměru o 2 % ročně, v roce 1990 byl nárůst vyšší. Proto se navrhuje, aby v letech 1981 - 1989 se rozhodný výdělek zvyšoval o 2 % za kalendářní rok a za rok 1990 o 5 %, tedy celkem rovněž o 23 %.

Pokud jde o 1. čtvrtletí roku 1991, pak ve vládním návrhu se uvádí, že zvýšení za toto období má činit 1 %. Toto zvýšení odpovídá době, kdy se návrh připravoval, t.j. Zhruba v měsíci březnu tohoto roku a kdy bylo možno vycházet pouze z odhadu růstu průměrné mzdy. Vzhledem k tomu, že nyní při projednávání zákona je možně reagovat na skutečný nárůst mzdy v 1. pololetí letošního roku, souhlasím s tím, aby tak, jak bylo uváděno při projednávání návrhu ve výborech Federálního shromáždění, činilo zvýšení za 1. pololetí 5 %. Pro úplnost je třeba uvést, že skutečný nárůst průměrné mzdy za rok 1991 bude zohledněn při další valorizaci, ke které dojde v nutnosti s vývojem ve mzdové oblasti.

Těm pracovníkům, kterým je poskytována náhrada za ztrátu výdělku, bude provedena valorizace automaticky, bez podání žádosti. Na základě žádosti budou valorizace účasti i pracovníci, kterým náhradu za ztrátu na výdělku nebylo možné dosud poskytovat v důsledku uplatnění omezujících limitů podle § 195 odstavec 2 zákoníku práce.

Obdobně jako v předchozí právní úpravě se zabraňuje tomu, aby pracovníkům byl průměrný výdělek za stejné období valorizován dvakrát a dále se stanoví, že i po provedení valorizace budou platit omezující limity stanovené zákoníkem práce.

Při výpočtu náhrady se však nebude přihlížet ke zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení. V opačném případě by docházelo k nežádoucím dopadům na výši přijmu pracovníků, kdy zvýšení důchodů by znamenalo snížení částky náhrady za ztrátu na výdělku.

Navrhovaná úprava plně respektuje mezinárodní závazky České a Slovenské Federativní Republiky. V této souvislosti upozorňuji na úmluvy Mezinárodní organizace práce, kterými je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána. Jde o Úmluvu č. 17 o odškodnění pracovních úrazů, úmluvu č. 12 o odškodňování pracovních úrazů v zemědělství a úmluvu č. 42 o odškodnění nemoci z povolání. Ty zavazují Českou a Slovenskou Federativní Republiku k tomu, aby zajistila, že osoby, které utrpěly pracovní úraz nebo nemoc z povolání, nebo osoby na nich závislé, budou odškodněny.

S ohledem na výklad článku 22 zákona o československé federaci, podle něhož patři do působnosti federace zákonná úprava pracovně právních vztahů, se provádí valorizace průměrného výdělku rozhodného pro výpočet náhrady škody za ztrátu na výdělku formou zákona Federálního shromáždění.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, úprava výdělku rozhodného pro výpočet náhrady škody je požadována jak ze strany pracovníků, tak i ze strany organizací, o čemž svědčí řada dopisů a žádostí, které ke mně na ministerstvo docházejí. Tato otázky byla i předmětem interpelací právě ve Federálním shromáždění. I z toho je vidět naléhavost řešení tohoto problému, a proto prosím o schválení navrženého zákona. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu ministrovi Millerovi a konstatuji, že návrh projednaly výbory ústavně právní a výbory sociální a kulturní obou sněmoven. Předsedové sněmoven pověřili posledně jmenované výbory, které shrnuly výsledky jednání i v ostatních výborech a stanoviska orgánů, kterým byl návrh zaslán k vyjádření. Proto výbory sociální a kulturní připravily písemné usnesení, že tisk č. 714 a stanovisko, které přednesou sněmovní zpravodajově, poslanci Vincent Danihel a Daniel Vince. Prosil bych nejprve poslance Daniela Vinceho ze Sněmovny národů, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec D. Vincze: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie. Zmeny, ku ktorým v spoločnosti došlo, vyžadujú vydať rad ďalších zákonov a právnych predpisov alebo zmeniť a doplniť doterajšie zákony o právne predpisy.

Z programového vyhlásenia federálnej vlády, ďalšieho politického vývoja tiež vyplýva táto nevyhnutnosť. Úprava pracovnoprávnych vzťahov musí vychádzať z ekonomického mechanizmu spoločnosti a vytvárať právne podmienky pre jeho ďalší rozvoj. Vládny návrh zákona o úprave náhrady za stratu na zárobku po skončení pracovnej neschopnosti pre pracovný úraz alebo chorobu z povolania (tlač 189), reaguje na zmenu, ktorá nastala vo vývoji mzdovej úrovne a ktorá si zároveň vyžaduje urobiť novú právnu úpravu valorizácie priemerného zárobku pre výpočet uvedených náhrad.

V minulosti bola táto problematika riešená nariadením vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 138/1986 Zb. A nariadením vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 60/1982 Zb.

Posledná úprava bola teda vykonaná v roku 1982 a podľa nej sa zhodnocoval priemerný zárobok slúžiaci na výpočet náhrad za stratu na zárobku podľa § 195 Zákonníka práce o 2 % za každý kalendárny rok nasledujúci po vzniku nároku na túto náhradu až do 31. 12. 1980. Od roku 1980 do roku 1990, t.j. za posledných desať rokov sa priemerná mzda zvýšila o 23 %, avšak náhrada za stratu na zárobku sa neupravovala s tým súbežne. S ohľadom na súčasný stav i predpokladaný vývoj mzdovej úrovne treba upravovať aj tento dôležitý titul pracovnoprávneho vzťahu.

V tlači 689 federálna vláda navrhuje zvýšenie nasledujúcim spôsobom: od roku 1981 do roku 1989 o 2 % za každý kalendárny rok, nasledujúci po vzniku nároku na túto náhradu do 31. 12. 1989. Na rok 1990 zvýšenie o 5 %.

Vzhľadom na to, že v súčasnom čase sa nedá presne určiť, o koľko percent vzrastie priemerná mzda ku dňu nadobudnutia účinnosti tohto zákona, na základe odhadu stanovuje 5 % zvýšenie mzdovej úrovne na prvý polrok roku 1991.

Na základe žiadosti valorizácie sa zúčastnia i tí pracovníci, ktorým náhradu za stratu na zárobku nebolo možné poskytovať v dôsledku obmedzujúcich limitov podľa § 195 odsek 2 Zákonníka práce. S prihliadnutím na vládne nariadenie č. 138/1976 Zb. A č. 60/1982 Zb. Navrhuje sa obmedziť ju na náhrady, ktoré nebolo možné poskytovať po 3l. Decembri 1971. Súčasne sa má zabrániť tomu, aby pracovníkom bol priemerný zárobok za rovnaké obdobie valorizovaný dvakrát.

Výška uvedenej úpravy nezaťaží štátny rozpočet, pretože zvýšené náklady budú musieť hradiť organizácie z vlastných prostriedkov. Návrh zákona o úprave náhrady za stratu zárobku po skončení pracovnej neschopnosti vzniklej pracovným úrazom alebo nemocou z povolania je pracovnoprávnym predpisom, riadi sa teda pracovnoprávnymi vzťahmi.

Vzhľadom na to, že v decembri 1990 Federálne zhromaždenie schválilo ústavný zákon č. 556/199O Zb., Ktorým sa mení ústavný zákon č. 143/1968 Zb., O československej federácii, vyžaduje sa jednotná zákonná úprava, ktorá bude patriť do pôsobnosti federácie.