Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

V demokratickém parlamentu má každý právo na to, aby patřil i mezi opozici. Chceme vybudovat životaschopnou společnost, životaschopné shromáždění a k tomu je zapotřebí, aby byla přítomná i sebekritika. Posláním této organizace by měla být ochrana práv a ochrana svobody. Všimneme-li si však jednotlivých paragrafů navrhovaného zákona, i zákonů, které již byly přijaty, snažili bychom se obejít zákony právního státu. Nebo-li všeobecně řečeno, jednotlivé odstavce tohoto návrhu zákona by zajistily privilegia těm zaměstnancům, kteří by u této služby byli zaměstnáni. Myslím tím do budoucna na přestupky nebo urážky, které by znamenaly porušení lidských práv.

Vážení poslanci, nepřečetl jsem si všechno do důsledků a nedokáži vám stoprocentně dát odpověď ano nebo ne na práci, která je nám k dispozici, která se týká federálního, sjednoceného Německa a jeho služeb. Můžeme si však povšimnout, že prvních deset až patnáct bodů stojí velmi blízko k myšlení, které je zahrnuto do našeho návrhu zákona.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Pán poslanec, k meritu veci.

Poslanec SN L. Rajczy: Děkuji za upozornění.

Vrátil bych se ještě k jedné myšlence zákonného státu. Nebudu zde všechno vysvětlovat.

Domnívám se, že budu mít ještě čas k tomu, abych se při nejbližší interpelaci mohl k této problematice vrátit. Jednoznačně chci však říci, že tento návrh zákona odmítám a.žádám, aby byl ještě jednou přepracován do přijatelné formy. Pokud můj návrh parlament neuplatní, dovolte mi, abych dále pokračoval ve svých myšlenkách.

První moji otázku bych adresoval těm pánům, kteří tento vládní návrh zákona projednávali. Týká se to č. 471 a č. 654.

Číslo 471 - to je materiál od našich poslanců a číslo 654 je návrh branně bezpečnostního výboru a jde v podstatě o uzákonění tohoto zákona.

Pokud bych začal mluvit o čísle 654, to je ten poslední materiál, začal bych hned od první stránky.

První odstavec se odvolává na lidská práva a na svobodu. To je ale věc ze zákona.

Nemohu souhlasit s druhým odstavcem, kde se v bodě e) odvolává tento návrh na protistátní činnost. Co to je protistátní činnost? Ptám se těch, kteří zákon navrhovali, zdali je toto možné v rámci platných zákonů zdůvodnit. Samozřejmě, že se totéž vztahuje i na mezistátní smlouvy. Pokud jde o privilegia, to se projevuje na druhé stránce. Ve druhém odstavci § 4 se vyjmenuje ředitel a dva zástupci. To vůbec nechápu.

Nerozumím druhému odstavci. Když národní výbory navrhují lidi do pozice náměstka ředitele, tak už to je vlastně přijetí. Možná, že ředitel může říci "ne" a v takovém případě mám pocit, že se dostane nad národní výbory. Mělo by se také poukázat na to, zda-li to spadá do jeho kompetence nebo ne. Zatím z toho mohu vydedukovat to, že dává své požehnání svým zástupcům. Je to jen ceremoniál a nic to neznamená.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Pán poslanec, hovoríte už 12 minút.

Poslanec SN L. Rajczy: Pane předsedající, vážím si mezi námi všech řečníků a byl bych rád, kdyby toto bylo opětováno i mně.

Pokud jde o § 5 - zabývá se kontrolou - a shrnul bych to tak, že bych byl nerad členem kontrolní komise, které to bude dělat velké starosti. Chtěl bych však v § 5 upozornit na odstavec 2, kde se předkladatel odvolává na to, že tři až čtyři poslanci by byli ze Sněmovny národů a ze Sněmovny lidu.

Vlastně nevím, jakým způsobem je představa toto vyjádřit, jak to bude u politických hnutí, politických stran v tomto demokratickém parlamentu. Jakým způsobem se chce dosáhnout toho, aby tři nebo čtyři osoby se zúčastňovaly této kontrolní činnosti.

Myslím, že to není demokratický způsob jednání. Jsem přesvědčen o tom, že pokud v této kontrolní komisi by se měli zúčastnit některých úkolů strany nebo nějaká politická hnutí, tak by to měla být opozice. Pokud by se jednalo o lidi z vládnoucí strany, musejí vždycky podporovat tu vládu, která je u moci.

Upřímně řečeno, celý můj papír září rudou a růžovou barvou, je na něm velmi mnoho poznámek, které jsem tam učinil. Domnívám se, že vy, vážení poslanci, jste se tímto tématem zabývali dostatečně, že jste si ho prostudovali, protože jde o velice významný návrh zákona. Ať se podívám kamkoliv, u kteréhokoliv paragrafu jsem našel určitou část, kterou bych nemohl přijmout.

Nyní bych se vrátil k těm svým 17 bodům. Nebudu je tady všechny přednášet, nebudu postupovat podle jednotlivých paragrafů, protože bych si zahrával s vaší trpělivostí. Nechci zneužívat vaší trpělivosti.

Přesto bych chtěl uvést několik myšlenek k tomu, co zde přednesli mí kolegové poslanci.

Tak třeba rozpočet, kolega Kostya uváděl, k otázce rozpočtu, na kolik to naráží problémů při kontrole. To samé mohu říci já.

Když kontrolní komise je ve svém složení jiná, není taková situace, kdyby každá politická strana a politické hnutí byly zastoupeny, v takovém případě se můžeme dostat do určitého vlivu, kdy by mohli být ovlivněni členové komise. Nezapomeňme na to, že určité vědomí, informace vždy znamenaly moc pro danou osobu. Toto se vlastně dělo i v uplynulém období. Nebo-li moc zneužila ty lidí, kteří měli jiný způsob myšlení.

V tomto případě, po vyslechnutí návrhu poslance Buriana, tento návrh podporuji.

Chtěl bych poděkovat za vaši pozornost. Domnívám se, pokud se nechceme dopustit těch samých chyb jako v minulosti, které potom přetrvávaly několik let, tak opravdu na základě toho, že se podrobně zamyslíte nad tímto zákonem, potom rozhodnete, zda-li ho přijmete nebo ne. Děkuji ještě jednou za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Hovorí pán poslanec Šimko. Pripraví sa pán poslanec Korman.

Poslanec SL I. Šimko: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, vážení hostia, dovoľte mi uviesť stanovisko k návrhu zákona o Federálnej bezpečnostnej informačnej službe, do trocha širších súvislostí. Ako predseda výboru branno-bezpečnostného i ako predstaviteľ vedenia Kresťansko-demokratického hnutia cítim potrebu predložiť tomuto zhromaždeniu niekoľko poznámok k celkovému spoločensko-politickému kontextu, do ktorého tento návrh spadá.

Nastúpená cesta v novembri 1989 sa nám stále viac kľukatí, optimizmus a jednota našich národov sa nenávratne stratili. Stále viac sa šírili obavy, čo bude ďalej.

Bývalý prezident Spojených štátov označil režim, ktorý tu a v ďalších krajinách komunistického bloku vládol, za ríšu zla. Až dnes, po viac než roku jeho politického pádu, si môžeme plne uvedomiť celkový rozsah a dosah toho, čo Ronald Reagan vtedy povedal. Mali by sme sa hlboko zamyslieť, či zlo je možné vyhnať z krajiny len zmenou článku ústavy.

Na každom kroku vidíme a cítime, že nie. Pretrváva tu, hľadá nové formy, je pružné a vynaliezavé. Nachádzame ho v tisícerých podobách nenávisti, závisti, netolerancie, egoizmu, samoľúbosti a v túžbe po moci. Reforma, ktorá je v tejto krajine potrebná ako soľ a ktorá vlastne ani nezačala, nie je ekonomická reforma, ale reforma ducha.

Politická scéna v Československu sa formálne kryštalizuje a diferencuje. Je to proces, ktorý sa dal očakávať a ktorý je sám o sebe prirodzený. V dobe revolúcie bol jeden obrovský politický záujem miliónov ľudí - zbaviť sa okov komunistickej totality. Diferenciácia záujmov a ich politických reprezentantov bola a je zákonitým javom. Ako však k tejto diferenciácii dochádza? Je naozaj výsledkom diferenciácie záujmov ľudí, alebo je to hra, ktorej cieľom je vzbudiť davové vášne, ktoré vynesú ich pôvodcov do funkcií a k moci? Táto hra je hazardná. Cynicky kalkuluje s negatívnymi ľudskými vlastnosťami. Politický prospech je ospravedlnením všetkého. Ideálom sa stáva ten, kto je hlasitejší, tvrdší, alebo neústupnejší. Pritom len pripomínam, že máme na Slovensku porekadlo, podľa ktorého je ten múdrejší, kto obvykle ustúpi.

Je potrebné otvorene povedať, že balancujeme na okraji priepasti. Náš štát ešte funguje, ale bolo by nezodpovedné mlčať o tom a nevšímať si toho, že nad ním visí hrozba. Je to nebezpečenstvo plynúce z mravnej degradácie, do ktorej sme sa dostali. Niccolo Machiavelli, florentský učenec kedysi napísal, že národy, ktoré dlho žili pod tyranom, len ťažko dokážu vybudovať demokraciu a udržať si slobodu. Hlboká pravda jeho slov ma desí.

Demokratické inštitúcie u nás sú, ale ich pozície sú nanajvýš vratké. Náš právny poriadok sa postupne mení na právny poriadok demokratického štátu, avšak jeho nedodržovanie sa pomaly stáva záslužným činom. Mnohí politickí predstavitelia tejto krajiny vytyčujú odvážne ciele, nonšalantne zapaľujú masy za rozličné idey, bez jasnej analýzy dôsledkov, ktoré môžu z toho nastať a asi nastanú, pokiaľ vývoj pôjde podľa ich vôle.

Mám trochu obavu z biblického podobenstva potom, keď vyšiel diabol z človeka, blúdil, až kým nenašiel sedem ďalších diablov, vrátil sa k onomu človeku, ktorého duša bola vymetená a usporiadaná, avšak takej presile zla neodolala. Konečný stav tohto človeka bol horší než ten prvý.

Aj napriek tomu všetkému som presvedčený, že v konečnom dôsledku sily zla nemajú šancu. Neverím v cynizmus amerického spisovateľa, ktorý píše, že každá zmena vedie k horšiemu. Ide však o to, akú cenu zaplatíme za víťazstvo pravdy a demokracie. To nám nemôže byť ľahostajné.

Sloboda sama o sebe je vždy i možnosťou špatnej voľby, možnosťou vlastného popierania a likvidácie. Po stáročiach ťažkých a často krvavých skúseností si demokracia v krajinách, kde je už dlhodobo doma, vytvorila akýsi imunitný systém, pravidlá pre vlastnú obranu, pretože, ako som už pri akejsi príležitosti odtiaľ povedal, demokracia, ktorá sa nevie brániť, prehráva slobodu svojich občanov.

Tajná spravodajská bezpečnostná služba je bezpochyby mocným nástrojom onoho imunitného systému demokracie. Základom tohto systému však musia byť pevné pravidlá pozostávajúce zo zákonov a mechanizmov, ktoré zabezpečujú ich dodržiavanie. Len tak je možné spútať obrovské sily, ktoré tvorí štátna, neštátna, ale i protištátna moc, a dodržať ich v rovnováhe tak, aby nedochádzalo k tragédiám.

Návrh zákona o Federálnej bezpečnostnej informačnej službe je krokom na ceste k tomuto imunitnému systému demokracie a verím, že ak nám jej osud leží na srdci, tak ho schválime. Ďakujem. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pánu poslancovi Šimkovi. Slovo má pán poslanec Korman, pripraví sa pán poslanec Mečl.

Poslanec SL M. Korman: Vážený pán predsedajúci, kolegyne, kolegovia, podstata môjho vystúpenia je v podaní jedného pozmeňovacieho návrhu s veľmi krátkym komentárom. Týka sa tlače 471, alebo keď chcete, tlače 654 § 4 odstavec 2, v ktorom sa hovorí - citujem - riaditeľ menuje dvoch námestníkov, a ďalej viz text.

Podávam pozmeňovací návrh, aby veta znela takto - myslím § 4 odstavec 1: "Predseda vlády menuje dvoch námestníkov" a ďalej veta pokračuje v pôvodnom znení.

Nepokladám za šťastné riešenie a nemalo by to byť pre túto službu typické, aby nadriadený menoval či ustanovoval svojich priamych podriadených. Sám ich odmeňuje, povyšuje i vychováva, čo vytvára podmienky veľkej osobnej závislosti podriadených na nadriadených.

Prosím, aby ste môj pozmeňovací návrh kriticky posúdili a podporili. Príslušníkom výborov branných a bezpečnostných sa ospravedlňujem za to, že som svoj návrh neuplatnil vo výbore.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má pán poslanec Mečl, pripraví sa pán poslanec Jedinák.

Poslanec SN J. Mečl: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se omezil skutečně jen na některé pozměňovací návrhy k předloženému textu č. 654, případně na některé dotazy, úvahy a jednotlivá ustanovení.

Chtěl bych se zastavit nejprve u § 1. Dával bych zpravodajům i navrhovateli, resp. navrhovatelům poslancům v úvahu, zda by přece jenom nezvážili v § 1 odstavec 1 zavedení legislativní zkratky tak, jak je tady uvedena. Já chápu, že se tato zkratka Federální informační služba vžila, ale asi neodpovídá legislativním pravidlům a neodpovídá tomu, aby legislativní zkratka vyjádřila skutečně podstatu celého názvu, celého pojmu, v tomto případě názvu určité instituce. Základní nepochybně v tom názvu, v označení, je bezpečnostní a nikoli informační. Takže pokud by se tato zkratka měla používat, asi by měla znít Federální bezpečnostní služba než informační služba. Přitom chápu, ze v tomto případě zavést legislativní zkratku není jednoduché. Možná že bychom se v celém zákoně obešli i bez ní. Je možné uvažovat i o tom, dát spis Federální zpravodajská služba, protože přesněji vystihuje povahu tohoto orgánu.

Již o přestávce jsem měl diskusi o právním postavení celé této instituce, to znamená Federální informační služby. Já jsem přesvědčen o tom, a hovořili jsme v této věci na ústavně právních výborech, že nic nebrání tomu, aby tento nově zřizovaný orgán byl Federálním ústředním orgánem státní správy. Určité pochybnosti, které mezi kolegy a kolegyněmi jsou, spíš vyplývají z tradičního pojetí státní správy s tím, že zpravodajská služba nebo zpravodajské orgány nejsou čistými orgány státní správy. Ministerstvo národní obrany je také orgánem státní správy, ministerstvo vnitra rovněž. Nejsem si totiž jist, zda se nám jinak vejde tento zákon do kompetenčního zákona, do novelizované sto čtyřicet trojky z roku 1968, která takový specifický orgán nezná. Ona zná pouze ústřední orgány státní správy.

Myslím, že určitým kompromisem by bylo v odstavci 2 označit Federální informační službu jako federální ústřední zpravodajský orgán České a Slovenské Federativní Republiky, čímž bychom se blížili článku 80 a článku 81, zejména 80, ústavního zákona o kompetencích. Jinak bychom opravdu i s ohledem na článek 27 ústavního zákona se pohybovali na poměrně křehkém ledu naší kompetence, která je jinak, pokud jde o tyto činnosti, svěřena zcela jednoznačně Federálnímu shromáždění - kompetenční zákon.

V odstavci 3 § 1 bych doporučoval, aby navrhovatelé a zpravodajové zvážili. Jednak je to formulace relativní, samozřejmá, všechny státní orgány se musí řídit ústavními zákony atd. a touto formulací, bude-li brána zcela doslova přísně, tak je vyloučeno, aby Federální informační služba se ve své činnosti rovněž řídila směrnicemi interními, normativními směrnicemi, které tento zákon předpokládá ve velké míře. Když si ho přečtete, tak Federální informační služba se interními předpisy řídit nemůže, bude-li brán odstavec 3 doslova. Myslím, že se to dá vyřešit i tím, že se tam uvede "interními předpisy vydanými ředitelem" nebo se v odstavci 3 může vypustit, protože je to samozřejmé.

Doporučuji změnit odstavec 4. Nepokládám za šťastnou formulaci, že Federální informační služba zasahuje do práv a svobod i v souladu s dikcí Listiny základních práv a svobod. Myslím, že je lepší formulace, kterou teď přečtu: "Práva a svobody občanů lze prostředky Federální informační služby omezit jen v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem."

Pokud byste tomu nechtěli vyhovět, tak i v odstavci 4 je zapotřebí alespoň dát "v souladu s tímto zákonem", protože o jiný zákon se nemůže jednat.

Mám určitou pochybnost, zda v § 2 odstavec 2 je dostatečně přesně založena působnost Federální informační služby při ochraně státního tajemství. Pojem "spolupůsobí" je velmi široký a možná, že by tyto věci spravil i odkaz na zákon o ochraně státního tajemství, ale samozřejmě ne zcela. K § 4: To je návrh, který chci předložit k určitým změnám v § 4, není příliš demokratický. Byly tady předloženy návrhy, které se snaží zvýšit účinnost kontroly nebo vůbec demokratický proces tvorby, kreace tohoto orgánu, které podporují, jsou demokratičtější než můj, ale můj vychází ze snahy právníků zvýšit nějakou souladnost předpisů i návaznost na existující ústavní principy.

Doporučoval bych v odstavci 1 formulovat první větu tak, že "prezident České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje a odvolává ředitele na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky. " Konec věty bych vypustil a pokračoval bych novou větou. "Federální shromáždění může navrhnout prezidentu republiky, aby ředitele Federální informační služby odvolal." Což je řešení, které je podobné jmenování a odvolávání generálního prokurátora federace.

Nejsem si zcela jist, že obstojím před dnešními principy federace, ale myslím, že i těmi, které budou v nové ústavě, aby nejvyšší zákonodárné orgány republiky navrhovaly náměstky ředitele FIS. My máme jediný takový precedens, který jsme přijali v ústavním zákoně, ale byl to ústavní zákon, který se týká jmenování ústavních soudců prezidentem. Zde se mi to zdá neobvyklé a je to určitá promiskuita suverenity nebo pravomoci federálních orgánů nebo federace a republik.